Hypnotika – vše o zdraví

Dlouhodobá až chronická nespavost trápí stále více lidí, a pokud se zavčasu neřeší, může způsobit velmi závažné zdravotní problémy od únavy, přes deprese až po srdeční nemoci.

Počáteční problémy lze řešit pomocí volně prodejných přírodních přípravků na spaní. Pokud se potíže se spánkem nedaří vyřešit, zoufalí lidé se často obrací na lékaře a žádají je o léky na spaní na předpis. O nich je však známo, že nedokáží úplně nahradit přirozený spánek, mají řadu vedlejších účinků a při delším používání mohou vyvolat silnou závislost.

Méně závažné problémy se spánkem mohou pomoci vyřešit bylinky.

Volně prodejné léky na spaní versus léky na spaní na předpis

Přípravky na spaní se dělí na dvě základní skupiny. První skupinou jsou léky, nebo spíše doplňky stravy, které lze volně koupit v lékárnách či obchodech se zdravou výživou. Zpravidla se jedná o různé přírodní a bylinné přípravky nebo směsi více bylin, které mají na spánek příznivý vliv.

Zároveň zmírňují stavy úzkosti a projevy nervozity, uklidňují. Při potížích se spánkem je také třeba dbát na pravidla spánkové hygieny, zdravou životosprávu a přeměřenou fyzickou aktivitu. To vše má na kvalitní spánek vliv.

TIP: V našem testu TOP 5 prášků na spaní vyhrál 1. místo český Dreamly z bylinek. 

CHCI KONEČNĚ USNOUT S DREAMLY

Do druhé skupiny patří chemicky vyráběná léčiva, která nelze zakoupit bez předpisu od lékaře. Ty samozřejmě vyžadují osobní návštěvu lékaře, který pacienta důkladně vyšetří a zvolí nejvhodnější lék. Existuje více druhů léků na spánek, ale žádný z nich není určený pro dlouhodobé užívání. Hlavním rizikem jsou totiž nežádoucí vedlejší účinky a možný vznik závislosti na lécích.

Léky na spaní bez receptu

Už několik dní za sebou jste se pořádně nevyspali a cítíte se neustále unavení a bez energie? První pomoc poskytují přírodní léky na spaní bez receptu.

Jsou vhodné zejména pro osoby, které trápí nadměrný stres v práci či rodinné problémy, kvůli kterým nedokáží usnout, špatně spí a v noci se často budí.

Přírodní přípravky pomohou uklidnit rozjitřené nervy, usnadnit usínání a prohloubit spánek.

Výhody prášků na spaní bez receptu:

• Ke koupi není potřeba lékařský předpis
• Mají přírodní složení (bylinky, vitamíny, tryptofan, melatonin apod.)
• Nemají vedlejší účinky
• Nevyvolávají závislost
• Neovlivňují pozornost ani soustředění

Nevýhody prášků na spaní bez receptu:

• Nemusí účinkovat na každého stejně, někdy vůbec
• Nejsou určeny k léčbě vážných problémů se spaním

Volně prodejné léky na spaní jsou tedy ideální při řešení méně vážných problémech se spaním a případně jako podpora při léčbě nespavosti. Pomáhají odstranit příznaky nespavosti, jako je neklid a nervozita a přispívají tak k navození lepšího spánku. Rozhodně je to lepší řešení, než hned sahat po lécích.

Jednou z nejčastějších složek přírodních léků na spaní je kozlík lékařský, který usnadňuje usínání a podporuje spánek.

3 rady, jak vybrat prášky na spaní bez receptu:

• Sledujte složení prášků – volně prodejné léky na spaní většinou obsahují různé bylinky a vitamíny. Kromě obsahu účinných látek si všímejte také množství jednotlivých látek a jejich poměru. Nejlepší jsou produkty, které kombinují více bylinek. Někomu ale může pomoci čerstvý bylinný čaj připravený z jedné bylinky.
• Přečtěte si recenze – nenechte se nalákat líbivou reklamou, nízkou cenou nebo hezkým obalem. Na internetu zkoukněte aktuální nabídku. Přečtěte si recenze a zajímejte se o to, zda byli lidé spokojení, a v čem konkrétně jim přípravek pomohl.
• Nechte si poradit – problémy se spánkem jsou vážná věc, a proto se nebojte navštívit svého lékaře nebo alespoň požádejte o radu lékárníka. Na základě svých znalostí a zkušeností vám doporučí vhodný lék na spaní bez předpisu. Řešení nabízí návštěva spánkové laboratoře, kde se v první řadě snaží odhalit příčinu potíží, a teprve poté navrhují ideální léčbu.

JAK TO CHODÍ VE SPÁNKOVÉ LABORATOŘI? Přečtěte si článek Kam jít, když špatně spíte, a dozvíte se i to, že vyšetření hradí zdravotní pojišťovna.

Další “uspávací” bylinkou je třezalka tečkovaná

Léky na spaní na předpis

Návštěva lékaře je nutná vždy, když potíže se spánkem začnou ovlivňovat osobní i pracovní život, přičemž se nejedná o “pouhou” únavu.

Nespavost může snížit schopnost soustředění se, zhoršuje paměť a způsobuje deprese. Nakonec nejsou lidé schopni vykonávat svou práci či pečovat o rodinu.

Lidé, kteří denně usedají za volant, mohou v důsledku nespavosti způsobit vážnou dopravní nehodu.

Odborně se léky na spaní označují jako hypnotika a užívají se při dlouhodobých potížích se spánkem. Hypnotika působí na receptory nervových buněk, které si mezi sebou vyměňují informace.

Mezi chemickými signály neuronů navozující spánek je důležitá zejména kyselina gama-aminomáselná (GABA), přičemž řada hypnotik působí právě na receptor pro GABA.

Mezi hlavní účinky léků na spaní na předpis patří rychlé navození spánku, utlumení úzkosti a uvolnění svalstva.

Léky na spaní na předpis jsou obvykle považovány za krajní volbu, jelikož jejich užívání sebou nese celou řadu vedlejších účinků, rizik a možné závislosti. Naštěstí jde vývoj kupředu a nejnovější léky tato rizika snižují na minimum. To však neznamená, že žádná nemají. Při jejich užívání je nutné důsledně dbát pokynu lékaře a konzultovat s ním jakékoliv problémy.

Možné negativní vedlejší účinky léků na spaní na předpis:

• útlum, únava, úzkost, bušení srdce
• bolesti hlavy a břicha
• pálení žáhy
• horší paměť
• ovlivnění pozornosti
• závratě
• změna chutí k jídlu
• vyšší plynatost
• riziko vzniku závislosti

Léky na spaní mohou pomoci, ale také vyvolat vedlejší účinky nebo způsobit závislost.

3 generace prášků na spaní na předpis

Hlavním problémem všech léků na spánek je fakt, že chemický spánek není stejný jako ten přirozený a postrádá hned několik důležitých fází(např. hluboký tělesný a hluboký mozkový spánek).

Vědci se již dlouho snaží vyvinout lék na spaní, který by maximálně nahradil přirozený spánek a neměl vedlejší účinky. Podle doby vzniku rozlišujeme tři generace léků na spaní – Barbituráty, Benzodiazpiny a Hypnotika Z.

První generace se již nepoužívá, užívání generace druhé se postupně omezuje. Obě generace totiž vyvolávají silnou závislost a navíc prodlužují akorát lehký spánek, tzv. non-REM fázi. Poslední, zatím nejdokonalejší generace hypnotika Z, mají k přirozenému spánku nejblíže, protože nepotlačují hluboký spánek – REM fázi. Údajně by měly vyvolávat závislost jen ve výjimečných případech.

ZAJÍMÁ VÁS HISTORIE LÉKŮ NA SPANÍ? Podrobné informace najdete v zajímavém článku Minulost a přítomnost prášků na spaní.

1. Generace – Barbituráty

Barbituráty se dnes nevyužívají jako hypnotika, ale maximálně jako sedativa nebo anestetika na operačních sálech. Jako hypnotika způsobovaly silnou závislost a při předávkování dokonce mohlo dojít k úmrtí pacienta. Na předávkování barbituráty zemřela v 60. letech řada slavných celebrit jako Marilyn Monroe, Jimi Hendrix, Johnny Cash, Elvis Presley a mnoho dalších.

Barbituráty značně zkracovaly fázi REM a znemožňovaly důležitý snový spánek, který má na kvalitu spánku zásadní vliv. Dělí se na 3 skupiny podle délky působení:

• Krátká doba působení – 15 minut až pár hodin (Sekobarbital, Pentobartibal)
• Střední doba působení – rozmezí několika hodin (Amobarbital)
• Dlouhá doba působení – až 48 hodin v kuse (Fenobarbital)

2. Generace – Benzodiazepiny

Druhá generace ještě více urychlila usínání, prodloužila dobu spánku a snížila počet nočních probuzení. Riziko vzniku závislost však hrozilo také a účinky léků navíc přetrvávaly i v průběhu dne.

Negativní vliv měly na paměť, kdy si uživatel nepamatoval, co dělal po dobu několika minut.

Dlouhodobé užívání benzodiazepinu paměť trvale poškozuje, po vysazení léků však problémy časem vymizí.

• Oxazepam – obsahuje účinnou látku oxazepam
• Dormicum, Midazolam – obsahují účinnou látku midazolam
• Frontin, Xanax, Neurol – obsahují účinnou látku alprazolam
• Lexaurin – obsahuje účinnou látku bromazepam
• Diazepam, Apaurin – obsahují účinnou látku diazepam
• Rivotril – obsahuje účinnou látku klonazepam
• Myolastan – obsahuje účinnou látku tetrazepam

Nejužívanější léky na spaní:

Xanax

Používá se za účelem uklidnění při úzkostných stavech, u panických poruch, depresí a různých fóbií.

• Vedlejší účinky Xanaxu: při předávkování léky na spaní může dojít k poruše vědomí s narušením dechového centra vedoucí až k ohrožení života
• Xanax – příbalový leták: před použitím si přečtěte návod a dbejte doporučení lékaře

Neurol

Lék Neurol patří stejně jako Xanax mezi léky proti úzkosti a na spaní. K léčbě nespavosti se používá, je-li příčinou potíží špatný psychický stav.

• Vedlejší účinky Neurolu: předávkování může způsobit poruchu vědomí s narušením dechového centra vedoucí až k ohrožení života
• Neurol – příbalový leták: před použitím si přečtěte návod a dbejte doporučení lékaře

Rivotril

Rivotril se užívá při léčbě epileptických záchvatů, při úzkosti, panických poruch a fóbií.

• Rivotril vedlejší účinky: závislost, předávkování může způsobit poruchu vědomí s utlumení dechového centra
• Příbalový leták – Rivotril: před použitím si přečtěte návod a dbejte doporučení lékaře

POZOR: Léky na spaní na předpis nesmí být v žádném případě kombinovány s alkoholem!

3. Generace – Hypnotika Z

V současné době se jedná o nejdokonalejší léky, co se týče kvality navozeného spánku, množství a závažnosti vedlejších účinků. U starších osob mohou způsobit zmatenost, halucinace a bludy. V poslední době se začíná hovořit také o čtvrté generaci hypnotik.

• Adorma, Apo-Zolpidem, Hypnogen, Stilnox, Zolpidem, Zolpinox – obsahují účinnou látku zolpidem
• Zopiclone, Zopitin – obsahují účinnou látku zopiklon
• Sonata – obsahují účinnou látku zaleplon

Je třeba si uvědomit, že neexistují léky bez vedlejších účinků. Dokonce i zdánlivě neškodné placebo může napáchat škody. Při rozumném a krátkodobém užívání jsou léky na spaní bezpečné. Riziko vzniká až se špatným užíváním. Než se k nim uchýlíte, je vhodné vyzkoušet méně riskantní řešení.

Největším rizikem léků na spaní na předpis je riziko vzniku závislosti

Lepší tableta než noc bez spánku

Žádný lékař vám nepředepíše lék na spaní jen tak. Uvědomují si jejich rizika, a proto je lidem doporučují pouze ve výjimečných životních situacích, při velkém stresu nebo jet lagu (cestování skrze časová pásma).

V situacích, kdy tělo ignoruje biologické hodiny, je lepší vzít si tabletku, než ponocovat. To jsou však pouze jednorázové případy! Je-li to jenom trochu možné, sáhněte raději po přírodním léku na spaní a dbejte na spánkovou hygienu. Někdy stačí jen malá změna k tomu, abyste se ráno probudili svěží a ne jako po náročném nočním mejdanu.

Vy nemusíte ohrožovat své zdraví a duševní pohodu nebezpečnými léky. Pomohou vám bylinky, ideálně jejich kombinace v českém doplňku Dreamly. Usnete rychle a v noci se nebudete budit.

CHCI KONEČNĚ USNOUT S DREAMLY

Další články o klidném spánku a jeho častých poruchách

Hypnotika

Již dlouhá léta probíhá debata o tom, zda jsou prášky na spaní (hypnotika) přínosem k léčení nespavosti. Jistě pochopíme omezené použití při krátkodobých potížích se spánkem v případech, kdy si pacient musí odpočinout – například před operací a po ní. Ale u chronických nemocí panuje všeobecná shoda, že prášky na spaní mohou nadělat více škody než užitku.

Proč nemohu spát?

Tuto otázku by si měl každý položit před tím, než si vezme prášek. Nespavost má mnoho příčin, mnoho z nich souvisí s chybnou stravou, špatným stravovacím návykem, posunutím biologických hodin, špatnými zvyklostmi spojenými se spaním, s rušivým prostředím ložnice. Takové a podobné příčiny lze odstranit provedenou změnou uvedeného.

Jestliže provedené změny selžou, je třeba konzultovat se svým praktickým lékařem některé zdravotní příčiny. Prášek na spaní funguje jako vypínač, který vypne určitou oblast mozku.

Krátkodobě se účinek projeví celkem dobře, ale protože se mozek docela rychle adaptuje na účinek léku, po několika dnech už nemá stejná dávka stejný účinek a vlastně mohou nastat komplikace.

Prášek na spaní se stane součástí předspánkové rutiny a dotyčný neusne, dokud prášek na spaní nepožije. Je nejenom závislý na jeho farmakologickém účinku, ale vytváří tabletce místo ve svém rituálu.

Mnohem horší komplikací je i nutnost stále zvyšovat dávku k dosažení spánkového režimu. Tato závislost je pak již závažná.

A k tomu se přidá farmakologicky negativní účinek hypnotika, který ovlivňuje po probuzení i během dne myšlení, schopnost úsudku, jemné koordinace, schopnost udržet pozornost a zvyšuje ospalost.

To všechno narušuje normální činnost v zaměstnání a doma, o nebezpečí za volantem není třeba psát. Mnohé prášky na spaní byly zakázány a vyřazeny z běžného léčebného programu. Odvykání závislosti pak přináší další složité postupy, jež zatěžují nejenom pacienta, ale i jeho rodinu.

Nejdůležitějším postupem je tedy odhalit skutečnou příčinu nespavosti, pojmenovat ji, ztotožnit se s ní, přijmout ji, že vůbec existuje, a nekompromisně jít za odstraňováním příčiny. Problém se často týká celé rodiny. Je třeba udělat totální změnu jejího provozu.

Odstranit rušivé vlivy – jak fyzikální, tak mezilidské. Do popředí problému přichází sledování televize s negativními programy, špatnými zprávami z černé kroniky. Každý si může vyzkoušet, zda dokáže odstranit televizi a její vliv z domácnosti a místo ní jít večer před spánkem na procházku.

Je to nejlevnější způsob léčení.

V přírodní medicíně známe účinek melatoninu, který hraje důležitou úlohu v regulaci biorytmu spánku a bdění.

Jeho produkce narůstá při poklesu intenzity osvětlení, tím zapíná režim spánku, také prodlužuje dobu delta fáze spánku, která je nejhlubším úsekem a zároveň nejdůležitějším z hlediska osvěžení a regenerace organizmu.

Lidé s poruchou štítné žlázy mají větší sklony také k poruše metabolizmu melatoninu, a tím k poruchám se spánkem. K účinku melatoninu – napravit spánkový režim – pomáháme také například extraktem kozlíku lékařského, mučenky a chmelu – vše je obsaženo v produktu TREND RELAX.

U psychosomatických onemocnění, kde je také potřeba dosažení kvalitnějšího spánku, se uplatní RELAX STAR. Napomáhá zvyšovat odolnost organizmu vůči stresům, při stavech předráždění a úzkosti, při neurastenii. Dále jej oceníme při stavech tzv. myšlenkového trysku, kdy mozek pracuje a pracuje, počítá a počítá, něco vymýšlí a nelze zastavit proud myšlenek.

• Pomáhá tedy vracet vitalitu do života tím, že navodí spánek.
• Celková nabídka přípravků pro kvalitní spánek.
• Doporučujeme přípravky melatonin.

Zapít pilulku, ulehnout, vzbudit se až ráno. Místo zdravého spánku mdloby | Zdraví

Spánek je nejlepší lékař, říkává se. Jenže čím dál více lidí právě kvůli spánku míří za lékařem. Problémy se spánkem jsou různorodé, trpí jimi 30 procent populace. Děti i dospělí. Lékům, které usnadňují usínání a pomáhají zlepšovat spánek, se říká hypnotika. Patří k nejčastěji předepisovaným lékům na světě.

Podle vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny je v posledních letech jejím klientům předepisováno každý rok kolem šesti tisíc balení hypnotik. Nejvíce jich lékaři předepsali pacientům pojištěným u největší zdravotní pojišťovny předloni, a to 6643 balení. Nejdráž ji vyšla hypnotika v roce 2012, tehdy za ně zaplatila VZP téměř milion sto třicet tisíc korun.

Hypnotika jsou v Česku pouze na předpis. Doporučuje se je užívat jen krátkodobě, jejich požívání je spojeno s řadou vedlejších účinků a možností vytvoření závislosti, i když u nejmodernějších farmak tyto hrozby nejsou tak značné. „Na předepsání hypnotik nemusí mít lékař žádnou specializaci,“ podotýká Šárka Váňová z Národního ústavu duševního zdraví .

Začněte u praktického lékaře

Specializovaných center pro léčbu spánkových poruch je v Česku sedmnáct, a jak upozorňuje Karel Šonka z Centra poruch spánku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, jejich kapacita bude v blízké době nedostačující.

„O poruchách spánku se ví stále více, i proto přibývá lidí, kteří chtějí své problémy se spánkem řešit.

Výskyt onemocnění je obrovský, ne všechna nutně vyžadují léčbu odborníkem,“ poznamenává Šonka a lidem doporučuje se nejprve obrátit na praktického lékaře, který určí, zda je nutné pacienta odeslat na specializované pracoviště.

Užívání hypnotik je spojeno s řadou nepříznivých vedlejších účinků a hrozí i možnost, že se na ně vytvoří závislostZávislost na prášcích na spaní Pokud máte podezření, že jste si na lécích užívaných pro zlepšení spánku vypěstovali závislost, vyzkoušejte si tento test, který platí pro všechny závislosti – na lécích, stejně jako na alkoholu nebo nelegálních drogách. Všechny otázky se týkají období 12 měsíců. Vyberte tu odpověď, která se nejvíc blíží skutečnosti.Test je z příručky psychiatra Karla Nešpora „Jak přestat brát drogy“, která je volně ke stažení na webu www.drnespor.eu

Podle diagnózy lékař určí, zda je nezbytné naordinovat farmaka, či postačí jiná léčba. Zvláště u nespavosti, kterou v Česku trpí zhruba desetina lidí a vyznačuje se problémy s usínáním a častým nočním buzením, má vysokou úspěšnost spolupráce s psychoterapeutem.

A protože v dnešní uspěchané době chtějí lidé vidět brzké úspěchy i v léčbě, zpravidla se specifická psychoterapie doplňuje podáváním hypnotik. „Často doporučujeme oboje najednou.

Není to však jen kvůli spěchu, ale někdy vidíme, že to zlepší motivaci nemocného ke změně režimu,“ doplňuje profesor Šonka.

Jeho slova potvrzují případ Pavlíny Rybářové z Královéhradecka. Špatně usínala odmalička, v době, kdy se jí rozpadalo manželství, se cítila psychicky na dně, nespavost se ještě zhoršila a přidaly se deprese.

„Dlouho jsem svůj stav neřešila, jenže deprese a nespavost vygradovaly natolik, že jsem rovnou vyhledala psychiatra.

Začala jsem docházet na terapii, probrali jsme pravidla spánkové hygieny a ihned jsem dostala léky,“ popisuje začátek léčby Pavlína Rybářová.

Až doposud vše odpovídá postupům, které lékaři běžně doporučují. Odborník pacientce předepsal hypnotikum Stilnox, které střídala s dalším podobným lékem, Hypnogenem. Ale ne po dobu několika týdnů.

Jeden prášek přestal stačit

„Užívala jsem je šest let. Kvalita spánku byla dobrá…

Tedy jak se to vezme, rychle jsem usnula, spala jsem velice tvrdě, ráno jsem měla pocit, že je noc krátká, protože jsem si vlastně ani nedokázala uvědomit délku spánku.

Po probuzení jsem byla chvíli malátná, než odezněl lék,“ popisuje spánek pod vlivem hypnotik s tím, že tehdy pro ni bylo nejdůležitější usnout a spát. Neřešila, jaký vliv mají léky na organismus.

„Bohužel až s odstupem času jsem si uvědomila, že mám problém, se kterým se budu muset poprat, jelikož čím déle jsem léky brala, tím méně zabíraly,“ vzpomíná na vznikající nesnáze.

Po čase jí už nestačil jeden prášek, ale potřebovala půl druhé tablety, aby usnula a spala. „Pak už jsem měla pocit, že ani to nestačí. Měla jsem opravdu velký strach, jestli to zvládnu, a už jsem věděla, že mám na lécích závislost,“ říká.

Alarmující je, že ji lékař neupozornil, Až v lékárně magistra.

Podle psychiatra Karla Nešpora, specialisty na léčbu závislostí, se léky tohoto typu celkem snadno odbourávají a nevznikají abstinenční příznaky, pokud však pacient neužívá vyšší dávky. „V takovém případě doporučuji vyhledat lékaře, který s problémem pomůže. Náhlé vysazení léků může způsobit i epileptický záchvat,“ varuje doktor Nešpor.

Závislost je v pohotovosti

K tomu naštěstí u paní Rybářové nedošlo, přestože se kvůli těhotenství rozhodla hypnotika vysadit ze dne na den. „Okamžitě jsem pocítila abstinenční příznaky – pocení, nevolnost, nespavost, třes. Skoro týden jsem vůbec nespala. Poté se to pomalinku začalo srovnávat, ale trvalo to velmi dlouho.

Dnes bych řekla, že spím stejně jako dříve, než jsem užívala léky.

Tedy opět hůř usínám, budím se, ale je mi na duši lépe, že nepotřebuji hypnotika,“ uzavírá žena s tím, že přes všechny své neblahé zkušenosti si dokáže přiznat, že kdyby měla doma lék na spaní, neváhala by po něm ve vypjaté situaci velice rychle sáhnout.

Přestože žádný z námi oslovených odborníků na poruchy spánku se s případem, kdy by si pacient vypěstoval takovou závislost na lécích, ve své ordinaci nesetkal, případů nadbytečného užívání hypnotik je mnohem více. Svědčí o tom černý trh s hypnotiky.

Riziko na internetu

Přes internet lidé nabízejí a poptávají hypnotika. Dá se najít řada inzerátů ve znění: „Koupím Hypnogen, Stilnox či Sonatu, preferuji osobní předání…“

Od koupě však zrazuje psychiatr Nešpor. „Tyto léky přinášejí rizika samy o sobě, například zhoršují úsudek, zvyšují možnost úrazu a vstupují do nebezpečných interakcí s alkoholem.

Jestliže si někdo opatřuje hypnotika na černém trhu, přidávají se další problémy.

K nim patří záměna léku na jiný, prošlá záruční doba, lék mohl být nevhodně skladován a může být hygienicky závadný,“ varuje Nešpor.

Jednoduše se Češi k pilulkám, které usnadňují usínání, dostávají také přes slovenské e-shopy. Unašich sousedů je totiž „hormon spánku“Melatonin prodejný v podobě pilulek jako doplněk stravy, jehož cena se pohybuje kolem 15 eur, tedy asi 400 korun.

Dlouhodobá nespavost je nemoc

Na základě nedávno provedeného průzkumu se uvádí, že tři čtvrtiny dospělých obyvatel České republiky měly během uplynulých 12 měsíců problémy se spánkem. Kromě neustále se zrychlujícího životního stylu k tomu přispívá i nejistota spojená s hospodářskou krizí.

Téměř čtvrtina českých žen připouští, že současné ekonomické klima zhoršilo kvalitu jejich spánku. Závažnou nespavostí pak trpí ve vyspělých zemích deset procent populace. Bezprostředními důsledky probdělých nocí jsou snížená výkonnost, nesoustředěnost či denní ospalost.

Neméně závažné jsou však následky, které se objevují až v delším časovém horizontu. Přibývají důkazy o tom, že nedostatek spánku vede k  poruchám imunity a zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, duševních nemocí a také nádorových onemocnění.

I proto je třeba na chronickou nespavost pohlížet nikoli jako na nutnou daň současnému způsobu života, ale jako na nemoc. Včasná diagnostika a léčba narušeného spánku je mimořádně důležitou součástí preventivní medicíny.

NESPAVOST MÁ LÉČIT LÉKAŘ

Tou dobrou zprávou je, že nespavost se dá léčit. Je však nutné vyhledat lékaře. Pomoci může praktický lékař, touto problematikou se dále zabývají neurologové a psychiatři. Význam spánku pro naše zdraví potvrdil v minulosti také vznik České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. Společnost spojuje lékaře z různých oborů, zejména neurology, psychiatry a pneumology.

Postupně se rozšiřuje síť center pro léčbu poruch spánku a bdění, tam se však zaměřují především na velmi závažné či vzácné stavy a objednací doby do těchto center bývají v řádu několika měsíců. Pro člověka, kterého trápí nespavost, je klíčové najít lékaře, který problémy se spánkem nebagatelizuje.

Takové podcenění může mít podobu věty: ?To víte, dneska špatně spí každý, tak se dospíte o víkendu?. Může to ale také vypadat tak, že lékař napíše předpis na hypnotikum, aniž by se nějak podrobněji zajímal o charakter pacientových potíží. Spoléhat na jednoduché řešení v podobě pilulky však nelze.

Dosud používané léky na spaní jsou široce rozšířenou lékovou skupinou, rozhodně se ale nedá říci, že jsou skupinou za všech okolností bezpečnou, mají totiž svá rizika, a to zejména při dlouhodobém užívání. Hledání ideálního hypnotika donedávna připomínalo úsilí o nalezení kamene mudrců.

Mělo by jít o látku, která navozuje spánek rychle, udrží jej po celé požadované období, zachovává přirozený charakter spánku a její účinek po probuzení rychle odezní. neměla by ovlivňovat psychomotorické funkce během dne, a neměla by způsobovat tzv.

toleranci (tímto slovem lékaři označují  potřebu u některých léků po nějaké době zvyšovat dávku, protože ta původní už nestačí) ani závislost při opakovaném podávání, náhlé vysazení by nemělo způsobit abstinenční příznaky. Všechny dosud dostupné léky měly celou řadu vlastností, které je od tohoto ideálu vzdalovaly. Proto léčba nespavosti v reálném životě dosud mnohdy připomíná pověstné vytloukání klínu klínem.

LÉKY NA SPANÍ V MODERNÍ HISTORII

První generaci léků na spaní tvořily tzv. barbituráty. Ty přišly do praxe už ve dvacátých letech minulého století. Závislost na ně vznikala snadno a rychle. Velmi těžko se u nich určovala léčebná dávka, ve vysokých dávkách byly nebezpečné.

Často vstupovaly do interakce s jinými léky, což mohlo vyvolat nečekané zdravotní potíže. Kromě mnoha dalších nežádoucích účinků tyto látky silně tlumily dechové centrum a jejich podávání mohlo vyústit v hluboké bezvědomí.

Některé tyto přípravky jsou ještě dnes ojediněle využívány v léčbě epilepsie nebo v anesteziologii, ale v terapii nespavosti už místo nemají.

Další skupinou jsou benzodiazepiny, tzv. hypnotika druhé generace. Ty jsou sice ještě stále široce používané, také u nich ale pomalu začíná převládat názor, že jejich přínos je menší než rizika.

Zvláště u seniorů vedou ke stavům zmatenosti, a pak s sebou přinášejí i nebezpečí úrazu při nočním probuzení. Zesilují účinek alkoholu. Zcela reálně u nich hrozí rozvoj závislosti ? toto riziko roste spolu s délkou podávání.

Pokud se tyto léky vysadí, mnoho pacientů pociťuje příznaky z odnětí, odborně označované jako rebound insomnie (znovuvzplanutí nespavosti). To znamená, že se nespavost může objevit ve stejné, nebo dokonce ještě větší míře, než před léčbou.

U všech benzodiazepinů se také postupně rozvíjí tolerance ? k žádanému účinku je zapotřebí stále vyšší dávky. Benzodiazepiny tlumí dýchání. Riziko útlumu dýchacího systému je ještě větší při kombinaci s dalšími látkami tlumícími funkci CNS (centrální nervové soustavy), především s alkoholem.

Poměrně častým, a v praxi stále opomíjeným problémem, je tzv. spánková apnoe ? stav, kdy ve spánku člověk až na několik desítek sekund přestává dýchat. Ani zde by benzodiazepiny neměly být používány, protože zvyšují frekvenci těchto pauz a prohlubují jejich intenzitu.

Třetí generací léků na spaní jsou pak tzv. Z-hypnotika. Tyto léky jsou určené především k léčbě špatného usínání nebo k usnadnění usnutí po nočním probuzení.

Od Z – hypnotik odborníci očekávali, že nebudou mít nevýhody benzodiazepinů, a zejména že nebudou způsobovat závislost. Praxe ukázala, že sice jde o léky bezpečnější, nicméně zmíněná rizika u nich nezmizela, jen jejich výskyt se o něco snížil.

Závislost na Z-hypnotikách je smutnou realitou, potvrzuje docent Ján Praško z Psychiatrické kliniky fakultní nemocnice Olomouc.

ZÁVISLOST NA HYPNOTIKÁCH

Závislost na hypnotikách může vypadat jen tak, že už vám na noc nestačí jedna tableta, ale musíte si jich vzít několik. Závislost však může dojít tak daleko, že lék už pak neužíváte k tomu, abyste usnuli, ale abyste vůbec byli schopni fungovat ve dne.

Co to znamená, když takový konzument prášků na spaní navíc denně řídí auto, asi nemusíme rozvádět. Zbavit se závislosti na hypnotikách není vůbec snadné. Už jen první krok ? přiznat si, že se bez prášků na spaní už nedokážu obejít ? je obtížný. Špičkoví specialisté na léčbu nespavosti však dokážou pomoci i při léčbě závislosti.

Vyžaduje to velké odhodlání a čas, ale pomoc je účinná a nakonec vede i k vyléčení nespavosti.

HYPNOTIKA A PŘIROZENÝ SPANEK

Spánek navozený dosud dostupnými hypnotiky není zcela totožný s fyziologickým spánkem. Otupělost, kterou tyto léky způsobují, může přetrvávat i ráno a člověk se cítí nevyspalý, přestože strávil celou noc v posteli.

Někdy tato ospalost přetrvává během dne, což vede k nízké výkonnosti, ale třeba také k dopravním nehodám. Kvůli poruchám paměti způsobenými hypnotiky si někdy pacienti neuvědomují, co dělali v noci ? že například měli sexuální styk, jedli nebo že dokonce řídili auto.

Z těchto i dalších důvodů se až na výjimky nedoporučuje podávat tyto přípravky déle než čtyři týdny.

SPOTŘEBA HYPNOTIK V ČR

Přes všechna zmíněná úskalí představují léky na spaní jedny z nejčastěji předepisovaných medikamentů. Měsíčně se za ně vynaloží v České republice přibližně 20 milionů korun (z toho cca 80 % za Z-hypnotika a cca 7 % za benzodiazepiny).

K tomu je nutné připočíst dalších 12 milionů korun vynaložených na benzodiazepiny, předepsané na ovlivnění úzkosti. Za takovou položkou na receptu je ale také mnohdy snaha pozitivně ovlivnit narušený spánek.

Jako přípravek na terapii úzkosti jsou totiž benzodiazepiny hrazeny z veřejného pojištění, jako hypnotikum nikoli. Alarmující je, že roste spotřeba velkých balení po 100 tabletách, která jsou primárně určena jen pro lůžková zařízení.

Na pováženou je to proto, že tato spotřeba nestoupá v nemocničních lékárnách, ale v lékárnách veřejných, kupují si je tedy běžní zákazníci pro svou individuální potřebu.

CÍLEM LÉČBY JE OBNOVA PŘIROZENÉHO RYTMU SPÁNKU A BDĚNÍ

Hlavním cílem léčby nespavosti by mělo být obnovení přirozeného spánkového rytmu. K tomu může pomoci dodržování pravidel spánkové hygieny a moderní psychoterapie, která je však během na dlouhou trať a ne pro každého je tato forma vhodná. Klasická hypnotika mohou bludný kruh stresu a nespavosti na čas přetnout, ale měla by být používána skutečně jen krátkodobě, jinak hrozí rozvoj závislosti.

NOVINKY V LÉČBĚ

Novou volbou jsou tzv. hypnotika čtvrté generace, na něž závislost nevzniká. Díky modernímu výzkumu léčiv vstupuje do praxe například melatonin. Jde o látku tělu vlastní, která má velký význam pro synchronizaci vnitřních hodin organismu s vnějším prostředím. Přispívá tím k fyziologickému střídání spánku a bdění.

Melatonin přirozeně vzniká v mozku po setmění a jeho produkce vyhasíná s denním světlem. To znamená, že náš vlastní melatonin velmi citlivě reaguje na světlo. Ranní světlo, nejlépe sluneční, rychle sníží hladinu této látky a současně velmi přesně nastaví naše vnitřní biologické hodiny, to vše posiluje přirozené střídání bdění a spánku.

Naopak práce v pozdních večerních hodinách a současný pobyt v silně osvětlených prostorách může noční vylučování melatoninu omezit a narušit tak přirozenou tendenci ke spánku.

Vlastní tvorba melatoninu však kromě toho poměrně rychle klesá s věkem, například lidé kolem čtyřicítky ho vytvoří téměř o pětinu méně než osoby ve věku kolem třicítky, lidé nad padesát let již téměř o polovinu méně. Proto také výskyt nespavosti ve vyšších věkových skupinách roste. Nové léky na spaní, tzv.

melatoninová hypnotika, mohou proto narušený spánek vrátit do normálního, přirozeného stavu. Navíc jsou bezpečnější, než dosud používaná hypnotika ze skupiny barbiturátů, benzodiazepinů a Z-hypnotik, potvrzují to i nejnovější klinické studie.

Léčba nespavosti je záležitost komplexní a měla by být každému pacientovi ušita na míru.

Je třeba pátrat po příčinách nespavosti a hledat takové postupy, které nemocnému cíleně a účinně pomohou obnovit přirozený rytmus spánku a bdění. Proto se velmi doporučuje navštívit lékaře a poradit se s ním.

Nakonec léky na spaní, včetně hypnotik čtvrté generace, může ze stejného důvodu předepsat na recept pouze lékař.

Zdroj: www.dobry-spanek.cz

Léky na spaní neboli hypnotika. 7 otázek a odpovědí

Prášky na spaní vám umožní během okamžiku zapomenout na všechny starosti a katapultují vás do říše snů. Jsou ideálním pomocníkem v dnešní době, kdy všechno chceme pokud možno hned. Možná byste o těch malých kamarádech měli vědět něco víc.

Léky na spaní neboli hypnotika se dělí na tři skupiny podle doby vzniku. Hypnotika první generace obsahující barbituráty se dnes už téměř nepoužívají, protože na nich velmi často vznikala závislost a předávkování mohlo způsobit otravu a smrt. Takzvané benzodiazepiny urychlují usínání, snižují počet nočních probouzení a prodlužují celkovou dobu spánku.

Jejich uklidŇující účinky ale mohou přetrvávat i přes den a hrozí také velké riziko závislosti. Třetí skupinou jsou hypnotika generace Z, která nejméně narušují architekturu spánku. Novou volbou jsou takzvaná hypnotika čtvrté generace, založená na účincích melatoninu, látky, která vzniká přirozeně v našem mozku a navozuje spánek.

JAK ÚČINKUJÍ?

„Hypnotika působí na receptory nervových buněk, které si mezi sebou vyměŇují informace na chemickém principu. Mezi chemickými signály neuronů, které navozují spánek, je pak významná kyselina gama-aminomáselná, zkráceně GABA. řada hypnotik působí právě na receptor pro GABA,“ říká MUDr.

Vilém Novák ze spánkové laboratoře Fakultní nemocnice Ostrava. Spánek navozený léky není stejný jako ten přirozený, a proto vás tolik neosvěží. Při chemickém spánku chybí totiž některé důležité spánkové fáze, jako je hluboký tělesný a hluboký mozkový spánek.

Ovlivnění průběhu spánku se liší podle generace hypnotik. „První a druhá generace hypnotik prodlužuje spánek téměř výhradně zmnožením druhé fáze non-REM spánku, tedy lehkého spánku. Nejvíc se blíží přirozenému spánku spánek navozený Z hypnotiky.

Ta nepotlačují REM spánek,“ vysvětluje psychiatr Slavomír Spousta z psychiatrické ambulance ACACH.

ZPŮSOBUJÍ ZÁVISLOST?

Hypnotika chemicky vypínají určitá centra v mozku a krátkodobě účinkují velice dobře. Mozek se na ně ale rychle adaptuje a po několika dnech už nemá stejná dávka stejný účinek. Kromě toho se ze spolknutí prášku na spaní brzy stane večerní rituál. Když se poruší, je usínání obtížné.

Při jedné ze studií závislostí na hypnotikách dostali pacienti před spaním na výběr modrou nebo oranžovou pilulku, přičemž jedna z nich byl lék, který užívali, a druhá placebo. V obou případech si pacienti brali stejnou dávku, aniž by zaznamenali rozdíl.

Důležité pro ně bylo spolknout před spaním pilulku, a ne to, jak skutečně účinkuje.

„U Z hypnotik se tvrdí, že závislost vyvolávají jen výjimečně, ale toto očekávání bylo již spojeno s řadou léků, u nichž se nakonec ukázalo, že závislost vyvolávají.

Proto se i u nich doporučuje, aby kontinuální podávání nepřesáhlo 4 týdny a spíše byla užívána přerušovaně,“ doporučuje Slavomír Spousta. Relativně vysoký návykový potenciál mají zmíněné benzodiazepiny.

Rizikové je pravidelné užívání zejména vysokých dávek,“ dodává Vilém Novák.

Jaké mají vedlejší účinky?

Některé z léků mohou následující den po užití vyvolávat útlum, únavu, sníženou pozornost a prodloužení reakční doby, což je rizikové zejména pro řidiče.

„Po vysazení některých hypnotik se objeví ,rebound‘ insomnie – prodloužené usínání, časté noční probouzení, živé až děsivé noční sny. Benzodiazepiny ovlivňují negativně paměť, pacient si třeba několik minut nepamatuje, co dělal.

Při dlouhodobém užívání benzodiazepinů dochází k trvalému poškození paměti, které je však vratné při ukončení užívání,“ vysvětluje Slavomír Spousta.

Existuje bezpečný lék na spaní?

„Neexistuje žádný lék bez vedlejších účinků. Vedlejší účinky má i placebo. Léky na spaní jsou však bezpečné při rozumném (krátkodobém, občasném, nepravidelném) užívání.

Vedlejší účinky léků se nikdy neobjevují všechny najednou, mohou být krátkodobé, tolerovatelné a vyvážené žádoucími účinky,“ vysvětluje Slavomír Spousta, který má své výhrady i k nové možnosti léčby nespavosti za pomoci melatoninových hypnotik, která bývají považována za nejbezpečnější.

„Melatonin je další z léků, a tak má své vedlejší účinky a nebude účinkovat univerzálně,“ říká Slavomír Spousta a doporučuje „zdravou“, přírodní variantu: „V souvislosti s melatoninem je i jedna varianta ,léku na spaní‘, která je skutečně ,přírodní a bezpečná‘, a tou jsou mléčné výrobky. Sklenice vlažného mléka oslazená medem, cukrem nebo jiným přírodním dochucovadlem zvýší hladinu melatoninu, sacharidy a tuky sníží okysličení mozku a vyvolají ospalost.“

Proč se tolik používají?

„Odpověď je triviální – protože jsou tak rozšířené poruchy spánku.

Méně triviální je hledání důvodů, proč tomu tak je,“ říká Slavomír Spousta a pokračuje: „Roli by asi hrála míra stresu a sociálního tlaku, civilizace, která se řídí časem hodin, a nikoli biorytmy, práce na směny, vstávání na zazvonění budíku, které se ozve v té nejméně vhodné fázi spánku, atd., “ říká Slavomír Spousta. K užívání hypnotik může podle něho vést i naše neochota snášet nepohodlí, když zde jsou „jednoduchá“ řešení, jejichž rizika nejsou bezprostřední.

Existuje vůbec důvod, proč je užívat?

Odborníci se shodují, že po léku na spaní je vhodné sáhnout ve velkém stresu, při jet lagu nebo ve výjimečných životních situacích, když tělo svévolně ignoruje biologické hodiny.

„Pokud jde o sporadické jednorázové užití hypnotika, obecně považuji za vhodnější si vzít tabletku hypnotika než ponocovat. Probdělá noc je sama o sobě zdravotní zátěží.

Problém může být ve slově občasné,“ dodává Vilém Novák.

Jak usnout bez nich?

Před usnutím odborníci doporučují teplé mléko, neužívat umělá sladidla, která zvyšují bdělost, šest hodin před spaním nepít kávu, vyhnout se bílkovinám, spánku neprospěje ani puštěná televize v posteli.

Čtyři hodiny před spaním není vhodné cvičit a neměli byste si zdřímnout během dne po třetí hodině odpolední (zatímco půlhodinové zdřímnutí v časném odpoledni prospívá). „Alkohol spánku spíše škodí, sklenička vína je dovolená, ale určitě ne více,“ říká Vilém Novák.

Slavomír Spousta pak dodává svůj recept na usnutí: „Pokud nemůžete usnout, protože se vám hlavou honí myšlenky, zapište si je, ,spis‘ založte a nechte na druhý den.“

Článek vyšel v časopise Moje zdraví

Autor: Marta Fenclová