Inkubační doba – Vše o zdraví

Vážení zákazníci,

společně se šířením koronavirové infekce v evropských zemích vyvstává ve veřejném prostoru řada otázek. Proto jsme pro vás připravili přehledného průvodce, který vám pomůže se v problematice orientovat. 

Koronavirus se přenáší z člověka na člověka tzv. kapénkovou infekcí, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest, inkubační doba je týden až čtrnáct dní. Po týdnu od nakažení se nemoc projeví neustupujícími horečkami, ty mohou doprovázet nepříjemné pocity, bolesti kloubů, svalů a intenzivní kašel.

Jaké skupiny obyvatel jsou nejohroženější?

Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.

Jak se chránit?

Preventivní opatření jsou shodná s těmi pro chřipkovou nákazu:

• Vyhýbejte se lidem, kteří jsou zjevně nemocní.
• Dodržujte základní hygienická pravidla, především časté mytí rukou.
• Pokud jste v kontaktu s lidmi, kteří trpí akutními respiračními potížemi, používejte dezinfekci.
• Nezdržujte se v místech s vyšším počtem lidí.
• Jedinci, kteří trpí respiračním onemocněním, by měli dodržovat pravidla respirační hygieny. Při kýchání a kašlání řádně používat kapesníky (ideálně jednorázové), ústa si zakrývat paží či rukávem, nikoli rukou – kapénky se pak mohou přenést dál.
• Posilujte imunitu – zvyšte přísun vitamínu C a dbejte na pestrou stravu.
• Pravidelně se testujte testy na covid

S kým se mohu poradit?

Pokud potřebujete poradit v souvislosti s aktuálním výskytem koronaviru, je vám k dispozici infolinka Státního zdravotního ústavu na čísle 724 810 106. Linka je v provozu denně od 9 do 21 hodin.

Co dělat, pokud u sebe zpozoruji u sebe příznaky onemocnění koronavirem?

Pokud u sebe pozorujete příznaky onemocnění, nebo máte podezření na kontakt s infikovanou osobou, volejte rychlou lékařskou pomoc na čísle 155. S ohledem na riziko dalšího šíření se nedoporučuje navštěvovat lékárny, zdravotnická zařízení ani nemocnice.

Aktuální informace můžete sledovat na internetových stránkách mzcz.cz, szu.cz, hygpraha.cz, ecdc.eu a who.int.

Koronavirus: Základní rady jak se chovat | ZP MV ČR

11.3.2020 | #Pojištěnci

Koronavirus: Základní rady jak se chovat

Vážení klienti ZP MV ČR, v souvislosti s šířením koronaviru (COVID-19) v ČR jsme pro vás připravili souhrnné informace, jak se chovat. Prosíme o zachování klidu a dodržování níže uvedených doporučení či případných karanténních opatření. Chceme vás ujistit, že ZP MV uhradí veškerou zdravotní péči spojenou s vyšetřením i léčbou infekce COVID-19.

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ pro zdravé osoby

• Myjte si ruce mýdlem a teplou vodou (případně používejte antibakteriální gely s obsahem alkoholu)
• Nedotýkejte se neumytýma rukama obličeje
• Vyhýbejte se většímu množství lidí
• Vyhýbejte se těm, kdo jsou zjevně nemocní akutní respirační virózou
• Snažte se udržovat vzdálenost s lidmi na cca 1,5 – 2 metry
• Nepodávejte si s druhými ruku, nelíbejte se
• Posilujte imunitní systém kvalitní stravou a dostatečným množstvím vitamínů (zvyšte konzumaci ovoce a zeleniny případně dodejte vitamín C, D), zařaďte do svého programu procházky v přírodě (v místech, kde není zvýšený počet lidí)
• Doma často větrejte
• Dopřejte si dostatečnou dobu spánku
• Dezinfikujte mobilní telefony a klávesnice i myši u počítače

Koronavirus má podobné příznaky jako chřipka nebo jiná respirační viróza, běžná v tomto období: zvýšená teplota až horečka, kašel a dušnost (zadýchávání se).

Jak se koronavirus přenáší

Jde o kapénkovou infekci, která se přenáší vzduchem, z člověka na člověka po blízkém kontaktu.  Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest.

Inkubační doba

Inkubační doba, tedy období mezi vstupem nákazy do organismu a vypuknutím nemoci, trvá týden až 14 dní. Typicky se příznaky objevují kolem pátého dne po infekci.

Jak se chovat při příznacích

• Pokud se u vás objeví příznaky chřipky či jiné respirační virózy, zůstaňte doma, zavolejte ošetřujícímu lékaři a dodržujte jeho pokyny
• Dejte zprávu do zaměstnání
• Omezte na možné minimum kontakt s ostatními osobami
• Nemoc vyležte, přijímejte hodně tekutin, v případě potřeby lečte příznaky virózy volně dostupnými léčivy na horečku či kašel, odpočívejte, používejte jednorázové kapesníky
• Chovejte se ohleduplně ke svému okolí. Dodržujte pravidla hygieny a při kýchání či kašlání užívejte jednorázové kapesníky. V nouzi si zakryjte ústa paží nebo rukávem, nikoliv rukou.

Rouška je určena zejména nemocnému s virózou k ochraně okolí před kapénkovou infekcí.

Respirátor je určen pro zdravého v extrémně rizikovém prostředí (například pro zdravotníky, příslušníky Policie ČR apod.) k ochraně před eventuální nákazou.

Jak se chovat v karanténě

Pokud jste v domácí karanténě a váš stav nevyžaduje přijetí do nemocnice pak:

• Zůstaňte doma
• Izolujte se od ostatních osob ve vaší domácnosti

Měli byste zůstat v dobře větratelné místnosti s oknem, které se dá otevírat a pokud to lze, být separováni od ostatních osob v domácnosti. Zavírejte dveře.

Pokud sdílíte koupelnu s ostatními osobami, je nezbytný pravidelný úklid.

 Pokud nemáte k dispozici samostatnou koupelnu, měla by osoba v domácí izolaci používat zařízení jako poslední, a poté by tato osoba měla koupelnu řádně uklidit. Používejte výhradně vlastní ručníky.

• Než navštívíte svého lékaře, nejdříve mu zavolejte

Všechny návštěvy lékaře by měly být předem projednány telefonicky. Je to proto, že je ve zdravotnických zařízeních potřeba minimalizovat kontakt s ostatními lidmi.

• Noste ústní roušku, pokud vám to je doporučeno 

Pokud jste dostali ústní roušku, měli byste ji nosit v případě, že pobýváte ve stejné místnosti s jinými lidmi i v případě návštěvy lékaře. Pokud nemůžete nosit ústní roušku, měli by ji nosit lidé, kteří s vámi žijí, pokud jsou s vámi ve stejné místnosti.

• Kryjte si ústa a nos při kašli a kýchání

Při kašlání nebo kýchání si zakryjte ústa a nos kapesníkem na jedno použití. Lidé, kteří pečují o osoby čekající na výsledky vyšetření na infekci COVID-19, by také měli používat při kašli a kýchání jednorázové kapesníky.

Kapesníky odhazujte do plastového pytle na odpadky a okamžitě po jejich použití si umyjte ruce mýdlem a vodou (po dobu nejméně 20 sekund), opláchněte si je a důkladně osušte. Stejně tak pečující osoba pomáhá při dodržování tohoto pravidla osobě, o kterou se stará.

Myjte si ruce a osobě, o kterou pečujete, pomáhejte při mytí rukou. To by se mělo provádět často a důkladně mýdlem a vodou po dobu nejméně 20 sekund, poté si ruce opláchněte a důkladně osušte. Nedotýkejte se očí, nosu a úst nemytýma rukama.

• Vyhněte se sdílení domácích potřeb

Předměty (skleničky, šálky, kuchyňské náčiní, ručníky, ložní prádlo nebo jiné předměty), které jste vy nebo osoba, o kterou pečujete, použili, byste neměli sdílet s ostatními osobami ve vaší domácnosti. Po použití těchto předmětů je důkladně omyjte mýdlem a vodou; k mytí nádobí a příborů lze použít myčku nádobí.

Prádlo, povlečení a ručníky by měly být uloženy v plastovém pytli a vyprány, jakmile bude známo, že testy na COVID-19 jsou negativní. Pokud to není možné a musíte prádlo prát, přečtěte si další pokyny k manipulaci s prádlem níže.

Pokud musíte mluvit s někým, kdo není členem vaší domácnosti, udělejte to telefonicky.

Snažte se držet dál od svých domácích mazlíčků. Pokud je to nevyhnutelné, myjte si ruce před a po kontaktu s nimi.

Pokud potřebujete vyprat doma prádlo, ještě než budou k dispozici výsledky vyšetření, vyperte ho pomocí pracího prostředku při nejvyšší možné teplotě vhodné pro danou tkaninu. Vhodné jsou teploty nad 60 °C. Pokud je to možné, sušte a žehlete prádlo na nejvyšší možnou teplotu vhodnou pro danou tkaninu.

• Při manipulaci se znečištěnými materiály používejte jednorázové rukavice a plastovou zástěru a očistěte všechny povrchy v okolí pračky.
• Prádlo nenoste do veřejné prádelny.
• Po manipulaci se špinavým prádlem si důkladně umyjte ruce mýdlem a vodou.

Veškerý odpad (včetně roušek a kapesníků) od osoby v izolaci, by měl být uložen v plastovém pytli na odpadky a po naplnění musí být pevně zavázán. Plastový pytel by pak měl být vložen do druhého pytle a zavázán a až poté dán do kontejneru na odpad.

• Sledujte příznaky onemocnění u sebe nebo u osoby, o kterou pečujete

Pokud se zhoršuje zdravotní stav vás nebo osoby, o kterou pečujete, např. máte dýchací obtíže, vyhledejte lékařskou pomoc. Pokud se nejedná o nouzovou situaci, telefonujte vašemu praktickému lékaři nebo do nemocnice.

(Zdroj: SZÚ)

Kam se obrátit pro radu

Pokud potřebujete konzultovat svůj zdravotní stav při podezření na nakažení koronavirem, pak vždy kontaktujte svého registrujícího praktického lékaře, pokud ho nemáte nebo se nemůžete dovolat, kontaktujte lékaře z kterékoliv Krajské hygienické stanice. Kontakty zde: http://www.szu.cz/knihovna/hygienicke-stanice-a-zdravotni-ustavy.

Ve všech ostatních případech je tady pro vás – klienty ZP MV ČR – nonstop služba Lékař na telefonu. Volejte na číslo: +420 283 002 772

Vaše ZP MV ČR

COVID-19: úvod, inkubační doba, původce a sezónnost ..

COVID-19
je označení pro infekci
způsobenou koronavirem
SARS-CoV-2
, který se poprvé objevil koncem roku 2019 ve Wu-chanu v Číně.

Během krátké doby se nové onemocnění nazvané později COVID-19 způsobené dosud nepopsaným koronavirem SARS-CoV-2 rozšířilo do celého světa. Dne 11. března 2020 WHO
prohlásila šíření koronaviru za pandemii
.

V článku jsou shrnuty dosud známé základní informace o novém onemocnění.

Na konci roku 2019 byla v Číně popsána série (klastr) zápalů plic
(pneumonií) nejasného původu. První případy byly oficiálně hlášeny 31. 12. 2019 z nejlidnatějšího města ve střední Číně, z Wu-chanu (Wuhan), hlavního města čínské provincie Chu-pej (Hubei). Vyskytly se pneumonie, u nichž nebyl znám přesný původce onemocnění ani způsob přenosu.

Onemocnění se objevilo u lidí, kteří pracovali nebo navštívili trh, kde jsou prodávány živé ryby, mořské plody, kuřata, netopýři, svišti, ptáci a jiné živočišné produkty, a kde jsou i zpracovávány a konzumovány. Počáteční ohnisko ve Wu-chanu se rychle rozšířilo a ovlivnilo další části Číny.

Případy onemocnění byly brzy odhaleny v několika dalších zemích, nejprve v Asii a Austrálii, postupně se onemocnění rozšířilo i do Evropy, Afriky a Ameriky.

Dne 30. ledna 2020 Světová zdravotnická organizace
(WHO) vyhlásila globální stav zdravotní nouze a 11. března 2020 prohlásila šíření koronaviru za pandemii
(hromadný výskyt infekčního onemocnění
velkého rozsahu zasahující více kontinentů).

Dne 13. března byla Světovou zdravotnickou organizací za hlavní epicentrum nákazy vyhlášena Evropa.

První případ onemocnění v České republice byl evidován 1. března 2020.

Odkazy na aktuální data k výskytu onemocnění

Ministerstvo zdravotnictví České republiky
: COVID‑19: Přehled aktuální situace v ČR (odkaz vede na web onemocneni-aktualne.mzcr.cz)

European Centre for Disease Prevention and Control / Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
(ECDC): Coronavirus disease (COVID-19) (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)

World Health Organization / Světová zdravotnická organizace (WHO): Coronavirus disease (COVID-19) pandemic (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)

Centers for Disease Control and Prevention / Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí
(CDC) (v USA): Coronavirus disease 2019 (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)

Center for Systems Science and Engineering (CSSE) at Johns Hopkins University: COVID-19
Dashboard (odkaz vede na web gisanddata.maps.arcgis.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)

Inkubační doba COVID-19

Aktuálně udávaná inkubační doba nového koronaviru se odhaduje na 5 až 6 dnů, v rozmezí od 2 do 14 dnů. Z výsledků studií vyplývá, že u 97,5 % osob s infekcí COVID-19 se příznaky objeví do 11,5 dne, ale je třeba počítat s inkubační dobou
až 14 dní. Tato informace se může měnit.

Zdroj (rezervoár) koronaviru SARS-CoV-2

Primární zdroj nového koronaviru zatím nebyl neidentifikován; zdrojem bude zřejmě blíže neurčené zvíře. Je pravděpodobné, že za první případy onemocnění je zodpovědný zvířecí zdroj/rezervoár z tržnice ve Wu-chanu.

Podobně byly do humánní populace přeneseny jiné koronaviry, virus SARS prostřednictvím malých šelem z čeledi cibetkovitých a virus MERS
prostřednictvím velbloudů jednohrbých.

Narůstá počet důkazů o možné souvislosti mezi SARS-CoV-2
a jinými podobnými známými koronaviry, které cirkulují mezi netopýry (konkrétně poddruh Rhinolophus – vrápenec). V pandemii onemocnění COVID-19 je zdrojem onemocnění člověk.

Původce onemocnění COVID-19

Původcem onemocnění COVID-19, virus SARS-CoV-2, je nový koronavirus
. Koronaviry patří do velké rodiny tzv. obalených RNA virů
. Koronaviry byly objeveny v 60. letech 20.

století a řadí se mezi viry vyvolávající zoonotické
infekce: většina z nich cirkuluje mezi zvířaty. Široké spektrum koronavirů se nachází u netopýrů.

Koronaviry vyvolávají primárně onemocnění respiračního a trávicího traktu
lidí, ptáků a savců.

Zařazení koronavirů – taxonomie – klasifikace

• Řád: Nidovirales
• Čeleď: Coronaviridae
• Podčeleď: Orthocoronavirinae
• Rod: Alpha-, Beta-, Gamma-, Delta- coronavirus

Rod Betacoronavirus je dále rozdělen do pěti podrodů: Embecovirus, Hibecovirus, Merbecovirus, Nobecovirus a Sarbecovirus.

Alpha- a Beta- koronaviry infikují většinou savce, (byly ale prokázány u bezobratlých, například u hlístic), Gamma- a Delta- koronaviry infikují ptáky i savce, doposud nebyl zaznamenán případ infekce člověka.

Aktuálně je známo 7 druhů humánních koronavirů. Většina onemocnění koronaviry u lidí má mírný klinický průběh, ale byly popsány i závažné průběhy.

Příležitostně mohou tyto viry způsobovat u lidí onemocnění dolních cest dýchacích
a záněty
plic
; zejména u imunokompromitovaných
osob, osob s kardiovaskulárním
nebo jiným chronickým onemocněním
, stejně jako u osob vyššího věku a malých dětí.

Jen vzácně vyvolávají lidské koronaviry závažné onemocnění, jako je zejména těžký akutní
respirační syndrom
(SARS). U lidí se běžně vyskytují infekce koronaviry rodu Alpha- (HCoV-229E a HCoV-NL63) a Beta- (HCoV-OC43 a HCoV-HKU1).

V posledních dvaceti letech se objevily tři nové zoonotické koronaviry, které způsobují onemocnění u lidí: SARS-CoV
v roce 2002 (Betacoronavirus-Sarbecovirus), MERS-CoV
v roce 2012 (Betacoronavirus-Merbecovirus) a v roce 2019 SARS-CoV-2.

SARS-CoV-2 je nový koronavirus (původně označen 2019-nCoV), který jako původce onemocnění u lidí dosud nebyl zachycen. Má blízký vztah k SARS-CoV, geneticky patří k rodu Betacoronavirus, podrodu Sarbecovirus.

Přežívání koronaviru SARS-CoV-2 v prostředí

Podle studie publikované v časopise The New England Journal of Medicine [1] je virus způsobující koronavirové onemocnění (COVID-19) několik hodin až dní stabilní v aerosolech a na površích.

Vědci zjistili, že virus SARS-CoV-2 byl detekovatelný
v aerosolech až tři hodiny, na mědi až čtyři hodiny, na kartonu až 24 hodin a dva až tři dny na plastu a nerezové oceli. Neporézní povrchy tedy umožňují delší přežívání viru.

Výsledky studie poskytují klíčové informace o stabilitě viru SARS-CoV-2 a naznačují, že lidé se mohou infikovat nejenom kapénkami vzduchem, ale i dotykem prostřednictvím kontaminovaných
předmětů.

Vliv teploty na přežívání viru na různých materiálech a površích potvrdila recentní
australská studie [2].

Běžné povrchy, jako je sklo, nerezová ocel a papírové i polymerové bankovky, byly vystaveny virové
náloži, která odpovídala nejvyšším koncentracím u infekčních pacientů.

Při pokojové teplotě 20 °C byl životaschopný virus izolován i za 28 dní. Při teplotě 40 °C přežil virus na některých površích méně než 24 hodin.

Předměty a povrchy mohou hrát roli při přenosu SARS-CoV-2, ale relativní význam této cesty přenosu ve srovnání s přímým vystavením respiračním
kapénkám je stále nejasný.

Sezónnost onemocnění

Asi 10–15 % běžných nachlazení
způsobují čtyři druhy koronavirů, které jsou endemické
v lidské populaci. Vykazují výraznou zimní sezónnost v oblastech s mírným podnebím, s maximem výskytu mezi prosincem a dubnem, ale během letních měsíců jsou stěží zjistitelné.

Sezónnost koronavirů může být částečně ovlivněna podmínkami prostředí a vnímavostí hostitele, protože koronaviry jsou stabilnější při nízké a střední relativní vlhkosti (20–50 %), kdy jsou potlačeny obranné mechanismy dýchacích cest
.

Na základě předběžných analýz epidemie
COVID-19 v Číně a dalších zemích však bylo vysoké reprodukční číslo
R0 pozorováno nejen v suchých a chladných oblastech, ale také v tropických oblastech s vysokou absolutní vlhkostí, například v Guangxi (Kuang-si, Čína) a Singapuru.

Dosud neexistuje důkaz, že SARS-CoV-2 bude vykazovat výraznou zimní sezónnost jako jiné lidské koronaviry na severní polokouli, což klade důraz na zavádění opatření typu izolace infikovaných
jedinců, separování na pracovišti a uzavření škol.

Další články o COVID-19 od autorů ze SZÚ

Závěr

K onemocnění COVID-19 a samotnému původci SARS-CoV-2 je každý den publikována řada článků a odborných publikací. Mnoho potřebných údajů a znalostí o viru a onemocnění však zatím zůstává dále nejasných a odpovědi na otázky typu, například co je zdrojem onemocnění, zda imunita po onemocnění je dlouhodobá a zda protilátky
mají ochranný účinek atd. odborníci stále hledají.

V případě onemocnění je nutné důsledně dodržovat nařízenou izolaci (domácí nebo ve zdravotnickém zařízení), aby se dále nešířilo, a spolupracovat s ošetřujícím lékařem. Velmi důležitá je také spolupráce s orgány
ochrany veřejného zdraví
(hygienickými stanicemi) při dohledávání osob, které přišly s nemocným do kontaktu, aby se zamezilo dalšímu šíření onemocnění.

(Poslední aktualizace: 9. 3. 2021)

Související odkazy

Vše co byste měli vědět o neštovicích

Plané neštovice, odborně varicela, jsou vysoce infekční virové onemocnění, typické pro dětský věk. Původcem onemocnění je virus Varicella – zoster (HHV-3) z čeledi Herpesviridae. Výhradním hostitelem, tedy tím, kdo může onemocnět, je člověk.

Pravé neštovice, dříve nazývané černé neštovice, odborně variola, byla prudce nakažlivá akutní choroba, způsobená virem z čeledi Poxviridae. Jednalo se o jedno z nejnebezpečnějších život ohrožujících onemocnění s vysokou úmrtností.

Ještě ve 20. století, kdy se část dnešní populace ještě narodila, byly neštovice příčinou úmrtí 300-50 milionů lidí. Ještě koncem šedesátých let 20. století onemocnělo 15 milionů lidí a 2 miliony zemřely.

Díky předchozímu soustředěnému programu očkování byly pravé neštovice 8. 5. 1980 prohlášeny Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za eradikované, tedy zcela vymýcené.

Po ukončení vakcinačního programu ovšem již nová generace není vůči chorobě imunní a virus sám pravděpodobně stále existuje v některých laboratořích.

Na tato fakta je zapotřebí velmi upozorňovat a hovořit o nich, zejména s přihlédnutí k současné antivakcinační hysterii části populace.

Jak onemocnění probíhá?

Virus planých neštovic se přenáší kapénkovou cestou při přímém kontaktu s nemocným. K nákaze virem planých neštovic dochází nejčastěji mezi 4 a 8 lety věku. Inkubační doba je 10-21 dnů. Poté se mohou objevit první, nespecifické příznaky, tzv. prodromy, které ohlašují příchod onemocnění. U malých dětí obvykle nebývají.

Výraznější jsou u dětí starších 10 let a u dospělých mohou být i závažnější. Příznaky zahrnují horečku, bolesti hlavy, žaludeční potíže, někdy svědění pokožky. Bolesti hlavy a horečka každopádně ohlásí příchod neštovic zhruba 24 až 36 hodin před výskytem první neštovičky – a v této chvíli začíná být pacient infekční.

Tyto prodromální příznaky předcházejí příznaky klinické o 3-4 dny. 

Výsev puchýřků

Pro plané neštovice je typická vyrážka, svědivé puchýřky vznikající z 2 až 3 mm velkých skvrnek, z nichž se po několika dnech stávají puchýřky vyplněné čirou tekutinou, která později přechází do mléčné. Puchýřky jsou 3 až 6 mm velké, během 6-8 hodin z nich vznikají krusty.

Vyrážka typicky začíná na hlavě, odkud se postupně šíří přes trup na končetiny, ale může se vyskytnout také na sliznici nosohltanu, na sliznici horních cest dýchacích, v konečníku, v pochvě nebo na očních víčkách a na spojivkách.

Výsevy puchýřků se objevují ve vlnách v intervalu 3-5 dní, proto je typický současný výskyt různých stádií vyrážky, kdy mohou být některé puchýřky už téměř zhojené a jiné se teprve vytváří.

 Akutní fáze onemocnění trvá obvykle 4 až 7 dní, do 20 dní se pak zahojí kožní projevy. Teprve po vytvoření krust na všech neštovičkách přestává být pacient infekční.

Virus prostupuje také placentou, kdy je možná infekce plodu, která může vést k těžkým vrozeným defektům. U novorozenců se mohou plané neštovice rozvinout v progresivní varicelu s postižením různých orgánů včetně centrálního nervového systému. 

Jak onemocnění léčit? 

Plané neštovice se zhojí i bez léčby, proto stačí tlumit projevy onemocnění. Protože je toto onemocnění způsobené virem, není léčitelné antibiotiky.

U běžných případů se nepoužívá ani antivirová terapie, jen u pacientů s komplikacemi, anebo u pacientů, kteří trpí nějakou základní závažnou diagnózou, kterou by plané neštovice zkomplikovaly.

Osobám s velmi špatnou obranyschopností je možné podat hotové protilátky proti varicele, tzv. lidský varicella zoster imunoglobulin, nebo lék proti herpetickým virům. 

Tekutý pudr ano, či ne?

Léčba planých neštovic je léčba je symptomatická. U léků proti horečce, u dětí nepoužíváme salicyláty pro riziko rozvoje Reyova syndromu.

Proti svědění podáváme perorální antihistaminika (léky proti projevům alergie).

Samotné puchýřky se neošetřují, po jejich prasknutí, ke kterému dojde během krátké doby, řádově den dva, se eroze ošetřují vysušujícími a dezinfekčními lotii a krémpastami.

Pudry, ani tekuté, nejsou pro léčbu vhodné. Po jejich použití vzniknou krusty, pod nimiž se pokožka špatně hojí. Pokud dojde k sekundární infekci poškozené pokožky, jsou na místě antibiotické masti. Kůže v místě výsevu se nechává volně dýchat, hojící proces se tím urychlí. 

Existuje vakcína proti planým neštovicím? 

Proti nemoci existuje účinná vakcína, která však není součástí pravidelného očkování. Vhodná je pro děti, které do dorosteneckého věku, které varicelu neprodělaly a děti, které trpí nějakou základní závažnou diagnózou, kterou by plané neštovice zkomplikovaly. 

A jak je to u dospělých, má u nich smysl se nechat očkovat?Očkování dospělých, kteří v dětství plané neštovice neprodělali, je zvláště vhodné. Zejména u zdravotníků nebo učitelů, kteří mají vysokou pravděpodobnost nákazy.

V České republice je vakcinace proti varicele dobrovolná, některé zdravotní pojišťovny na ni přispívají ze svých preventivních balíčků. Očkování mohou podstoupit děti od jednoho roku i dospělí, aplikují se dvě dávky v rozmezí šesti týdnů.

U zdravých dětí do 13 let je ochrana očkováním před onemocněním planých neštovic téměř 100 %. U dospělých činí jistota ochrany asi 90 %.

Vznikají při neštovicích komplikace?

Nejčastější komplikací planých neštovic je sekundární bakteriální infekce způsobená zejména stafylokoky a streptokoky. Infekci si pacient sám často zanáší do rány škrabáním svědivých míst.

Vzácně se může objevit postižení centrální nervové soustavy – zánět mozečku (cerebellitis), který vznikne do týdne od výsevu vyrážky, nebo generalizovaná encefalitida či aseptická meningitida – zánět mozkových blan.

U osob s narušenou imunitou se mohou objevit závažné komplikace – varicelový zápal plic, meningoencefalitida anebo hepatitida. Onemocnění planými neštovicemi během prvních pěti měsíců těhotenství může vést k poškození plodu. 

Existuje souvislost mezi planými neštovicemi a pásovým oparem?

Po prvotní nákaze přetrvávají původci choroby v některých nervových buňkách v němé, latentní formě a infekce může být po letech či desetiletích znovu aktivována. U dospělých může vyvolat nepříjemné onemocnění – pásový opar – herpes zooster.

Je dobré si zapamatovat, že…

• Plané neštovice jsou vysoce infekční onemocnění, kterým onemocnění prakticky celá dětská populace a část dospělé populace. 
• Většinou se jedná o lehké až středně těžké onemocnění, které probíhá tím hůře, čím je věk pacienta vyšší anebo trpí nějakou komorbiditou – tedy jiným závažným základním onemocněním. 
• Jako virózu je plané neštovice zapotřebí léčit klidovým  režimem, léky na snižování teploty, tlumení svědění, léky na ošetření pokožky. V období rekonvalescence je zapotřebí dostatek vitaminů a v případě zbytkových jizviček po vyloupaných stroupkách je nutná ochrana proti UV záření tak, aby nevznikly nežádoucí pigmentace. 
• Po dobu onemocnění je nutno dodržovat hygienicko – epidemický režim a děti neposílat do kolektivu. 
• Jedinci, kteří do období dospívání neprodělali neštovice, by si měli nechat nabrat protilátky proti varicele a v případě negativního výsledku, tedy nepřítomnosti protilátek po prodělané nemoci se nechat naočkovat.