Ischemická choroba dolních končetin – Vše o zdraví

Ischemická choroba dolních končetin - Vše o zdraví 22. 05. 2014 Přečteno: 20853x

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění, při kterém se do nohou nedostává dostatek kyslíku a živin potřebných k jejich správné funkci, a tkáně trpí nedokrvením (ischemií). Při chronické formě nemocní pociťují svíravou bolest dolních končetin (tzv. klaudikační bolest) poté, co ujdou určitou vzdálenost. Později bolesti vznikají i v klidu, na prstech se objevují defekty a nemocní jsou ohroženi odumřením tkáně a ztrátou končetiny nebo její části. Nejčastější příčinou je ateroskleróza.

Výskyt ischemické choroby dolních končetin

Klaudikační bolesti postihují 6% české populace. Uvádí se, že 20 – 50% nemocných s chronickou formou ICHDK nemá žádné potíže, takže skutečný výskyt je mnohem větší – okolo 17% osob nad 55 let má známky ICHDK. Počet nemocných stoupá s věkem, muži jsou postiženi 2x častěji.

Ischemická choroba dolních končetin – příčiny

Až 90% případů ischemické choroby dolních končetin je způsobeno aterosklerózou, tedy koronatěním tepen. Ateroskleróza v různé míře postihuje všechny tepny organismu, proto někteří nemocní s ICHDK rovněž prodělali srdeční infarkt nebo cévní mozkovou příhodu.

Rozvoj aterosklerózy (a tedy i vznik ICHDK) je podmíněn vzájemně se kombinujícími rizikovými faktory. Nejdůležitější je přítomnost diabetu (cukrovky) a kouření. Dále pak hypertenze (vysoký krevní tlak), vysoká hladina krevních tuků (dyslipidémie), mužské pohlaví a věk na 50 let.

Méně častými příčinami ICHDK jsou záněty cévní stěny (vaskulitidy), degenerativní postižení struktur cévní stěny nebo cévní anomálie.

Jak vzniká ischemická choroba dolních končetin

Cévy postižené aterosklerózou se postupně zužují a nedostatečný krevní průtok nedokáže naplnit výživové požadavky tkání. Bolest je odpovědí svalu na nedostatečné prokrvení.

Vzniká vždy o etáž níž, než je lokalizace cévního postižení. Pokud jsou postiženy bércové tepny, nemocný má klaudikace v dolní části lýtka nebo v plosce nohy.

Při zúžení stehenních tepen pociťuje bolesti v lýtkách.

V pokročilejších stádiích se bolest přesouvá do akrálních oblastí dolní končetiny, tedy do prstů. A to proto, že průtokový tlak krve za každým zúžením (stenózou) tepny postupně klesá, až je nejnižší v akrech. Kromě svalů se nedostatečně prokrvuje i kůži a podkoží, tvoří se tkáňové defekty.

Příznaky ischemické choroby dolních končetin

Chronická forma ICHDK se projevuje svíravou až křečovitou bolestí, jež se dostaví typicky při chůzi a odezní do 10 minut po zastavení. Odborně se označuje jako klaudikace nebo klaudikační bolest. Vzdálenost, kterou nemocný ujde do vzniku bolesti, je nazývána klaudikační interval.

Při pokročilejších stádiích choroby se objevuje klidová bolest, která se šíří od prstů směrem ke kotníkům a dolní části lýtek. Při svěšení nohou se zvýší průtokový tlak a intenzita bolesti se snižuje nebo úplně vymizí. Při opětovné horizontalizaci končetiny se bolest objeví znovu. V dalším stádiu je bolest kontinuální.

V nejtěžším stádiu onemocnění nedostatečným prokrvením trpí nejen svaly, ale také podkoží, přídatné kožní orgány i kůže samotná. To se projevuje vymizením ochlupení, ztenčením kůže a trofickými změnami na nehtech, které jsou pak náchylnější ke vzniku mykózy nehtů (onychomykózy) a meziprstí.

U některých pacientů potíže progredují až do vzniku tkáňových defektů – vředů a odumření tkáně (gangrény). Jedná se hlavně o diabetiky.

Jejich podkladem jsou drobné oděrky a úrazy, jež se při poruše prokrvení mnohem hůře hojí.

Lokalizace defektů je opět v místech nejhůře prokrvených, tedy na prstech, nebo v tlakových bodech – na prstech a na patě, později až na dolních částech bérce. Defekty se často infikují, odumřelá tkáň se musí amputovat.

Ischemická choroba dolních končetin bývá doprovázena poruchami sexuálních funkcí. Ale může být až do pokročilého stádia klinicky němá.

Ischemická choroba dolních končetin - Vše o zdraví

Rozsah postižení ICHDK

Rozsah a lokalizace koronatění tepen není u všech nemocných stejná. U diabetiků jsou častěji postiženy bércové tepny, u silných kuřáků a osob s vysokou hladinou tuků (hyperlipidémií) je maximum změn v pánevním a stehenním řečišti.

Akutní forma ischemické choroby dolních končetin

Náhle vzniklá porucha prokrvení dolní končetiny ohrožuje postiženého ztrátou končetiny, ale i na životě. V jedné pětině případů vzniká na podkladě tvorby krevní sraženiny (trombózy) v místě chronických aterosklerotických změn. Končetina je bledá, chladná a bolestivá, není hmatný pulz. Tento stav vyžaduje rychlé operační řešení.

Diagnostika ischemické choroby dolních končetin

Pokud vás při chůzi trápí bolesti končetin, jež vás nutí zastavit se, nechte se vyšetřit. Cévními poruchami se zabývá specialista – angiolog. Lékař se vás nejprve bude ptát na charakter, intenzitu a lokalizaci bolestí i vzdálenost, jakou ujdete, než vás bolest donutí zastavit.

Kromě běžného fyzikálního vyšetření celého těla provede i vyšetření dolních končetin. Zhodnotí kvalitu pulzací končetinových tepen (tedy zda v nich proudí dostatek krve), srovná teplotu, barvu kůže i trofické změny obou končetin.

Dále vám provede některý z polohových testů, které hodnotí schopnost prokrvení končetin.

Nejjednodušší vyšetřovací metodou ke stanovení diagnózy je ultrazvukové dopplerovské vyšetření, které prokáže průtok krve v místě měření. K posouzení kvality průtoku se používá index kotník/paže, kdy se porovnává hodnot systolického tlaku krve měřeného na holenní a pažní tepně. Hodnoty pod 0,9 jsou jasnou známkou ICHDK.

Dokonalejší zobrazovací metodou pro cévní systém je duplexní ultrazvuk, který zobrazí i stav cévní stěny, přítomné aterosklerotické pláty a jejich zvápenatění. Odhalí i jiné typy postižení cévní stěny a cévní anomálie.

Jestliže se uvažuje o operačním řešení ICHDK, je nutné znát přesný průběh tepen a jejich postižení. K tomu se používá CT kontrastní vyšetření cévního systému (CT angiografie) nebo RTG kontrastní vyšetření (digitální subtrakční angiografie). Aby bylo možné zobrazit cévy, před vyšetřením se do žíly podá kontrastní látka (jód).

Klasifikace ischemické choroby dolních končetin

ICHDK se dělí několika způsoby, známá je klasifikace dle Fontainea. Nejjednodušší dělení je na dvě stádia – klaudikační stádium, ve kterém má při chůzi křečovité bolesti dolních končetin, a stádium kritické ischemie, kdy má nemocný klidové bolesti, defekty na dolních končetinách a je ohrožen ztrátou končetiny nebo její části.

Léčba ischemické choroby dolních končetin

Terapie ischemické choroby dolních končetin závisí především na stádiu onemocnění.

Volí se z možností – svalového tréninku, medikamentózní léčby vazodilatačními léky a invazivních metod perkutánní transluminální angioplastiky a chirurgické revaskularizace.

Ve všech stádiích je nezbytná abstinence kouření, úprava životního stylu a důsledná léčba rizikových faktorů –  cukrovky, vysokého krevního tlaku a tuků, které podporují rozvoj aterosklerózy cév.

Ischemická choroba dolních končetin - Vše o zdraví

Léčba rizikových faktorů

Nejčastější příčinou ICHDK je ateroskleróza, k jejímu vzniku a rozvoji přispívá hypertenze, dyslipidémie a diabetes. Tyto choroby musí být ve všech stádiích ICHDK důsledně léčeny.

Nemocní s ICHDK mají vysoké riziko srdečního infarktu a cévní mozkové příhody. Aterosklerózou jsou zasažené nejen jejich tepny dolních končetin, ale také věnčité cévy na vyživující srdce (koronární cévy) a mozkové cévy. Pokud se léčíte s ICHDK, užívejte léky zabraňující tvorbě krevních sraženin (antiagregační léky) – Anopyrin či Godassal.

Svalový trénink

V klaudikačním stádiu je základní léčebnou metodou svalový intervalový trénink a léčba rizikových faktorů.

Pravidelná aerobní fyzická aktivita podporuje tvorbu krevních kolaterál, zlepšuje výkonnost svalů končetin, podporuje funkci cévní stěny a snižuje riziko tvorby krevní sraženiny. Doporučuje se pravidelné skupinové cvičení pod odborným dohledem. Kromě toho má pravidelná fyzická aktivita příznivý vliv na pokles krevního tlaku a hladiny cholesterolu.

Vazodilatační léčba

Pro nemocné v klaudikačním stádiu, kteří ujdou bez bolestí méně než 200 m, je určena vazodilatační léčba. Jejím cílem je prodloužení klaudikačního intervalu a zlepšení tolerance zátěže. Nejúčinnějším lékem je cilostazol, který kromě rozšiřování cév i mírně protisrážlivý účinek. V České republice se zatím nepoužívá.

Stejné účinky má i u nás nejčastěji používaný naftidrofuryl (Enelbin), který navíc zlepšuje metabolické pochody ve svalových buňkách. Účinky pentoxifylinu (Agapurin, Trental) byly vyvráceny, proto se již v léčbě ICHDK nedoporučuje. Pokud není vazodilatační léčba po 3 – 6 měsících úspěšná, přistupuje se k invazivním metodám.

Invazivní metody

U chronických aterosklerotických změn končetinových cév mají nejlepší a dlouhodobý efekt invazivní metody obnovení krevního průtoku – perkutánní transluminální angioplastika a chirurgická léčba.

Zajímavé:  Voda V Koleně Příznaky?

Perkutánní transluminální angioplastika (PTA) je metoda obnovení cévní průchodnosti (revaskularizace). Postupuje se stejným způsobem jako při snaze obnovit prokrvení srdečního svalu při infarktu myokardu.

Přístupem z třísla se přes stehenní tepnu zavede speciální katétr za místo zúžení nebo neprůchodnosti cévy. Katétr je opatřen balónkem, pomocí kterého se zúžení rozšíří, případně se do místa zavede stent (trubičková kovová výstuž).

Tato metoda se používá u kratších lézí.

Při postižení delšího úseku se volí chirurgická revaskularizace, tedy přemostění místa stenózy bypassem (cévní spojkou). Ten je buďto žilní nebo umělý.

Léčba prostanoidy

Pokud není možné ve stádiu klidových bolestí a defektů na dolních končetinách provést revaskularizaci invazivními metodami, volí se léčba prostanoidy.

Jedná se o bílkovinné působky, které se normálně tvoří v cévní stěně a rozšiřují průsvit krevní cévy a podporují její funkci.

Podávání prostanoidů (Alprostan, Prostavasin) snižuje klidové bolesti, prodlužuje vzdálenost, kterou nemocný ujde, a zrychluje hojení defektů. Prostanoidy se podávají nitrožilně po dobu 3 – 4 týdnů.

Lokální léčba defektu a amputace

Místní léčba defektů spočívá v zajištění vlhkého hojení, odstraňování odumřelé hmoty a léčbě infekce. Hojení defektů podporuje odlehčení postižených míst pomocí speciální obuvi.

Vždy je snaha o záchranu končetiny, proto se zpravidla nejprve provádí revaskularizace, a čeká se na její efekt. Pokud se neobnoví prokrvení, prsty nebo část nohy se musí amputovat. Z odumřelé tkáně by se totiž do celého těla dostaly toxické látky, které by ohrozily život nemocného.

Velká amputace (nad kotníkem) se provádí při závažných infekcích. Amputace je život zachraňujícím výkonem.

Prevence ischemické choroby dolních končetin

Nejlepší prevencí ICHDK je prevence tvorby aterosklerotických plátů. Pokud jste obézní, zhubněte. Dodržujte zásady zdravé životosprávy s dostatkem pohybové aktivity. Nekuřte a vyhýbejte zakouřeným prostorám.

Jestliže se léčíte s cukrovkou, věnujte zvýšenou pozornost péči o dolní končetiny. Každé drobné poranění si nechte odborně ošetřit. Noste speciální obuv určenou pro diabetiky a nechte se sledovat v podiatrické ambulanci, jež se zabývá komplexní péčí o dolní končetiny.

Doporučení při ischemické chorobě dolních končetin

Přestože jste absolvovali provedení bypassu nebo PTA, nejste vyléčeni. Je nutné brát pravidelně doporučené léky, dodržovat režimová opatření a chodit na kontroly, protože průchodnost tepny se může omezit na jiném místě, ve stentu či bypassu.

Operace tepenného systému dolních končetin

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění stejné etiologie (původu) jako ischemická choroba srdeční (ICHS). ICHDK je nejčastější lokalizací periferní aterosklerózy a je hodnocena jako závažný marker celkového kardiovaskulárního rizika.  Pacienti s ICHDK mají vyšší mortalitu (úmrtnost) a jsou více ohroženi srdečním infarktem i mozkovou mrtvicí než pacienti bez ICHDK.

Aktuálně uváděná prevalence (výskyt) ICHDK v populaci je od 0,6 do 10 % a progreduje s přibývajícím věkem. Ve věku pod 60 let jsou to cca 3 %, zatímco nad 70 let cca 20 %.

  A to jde o pacienty již symptomatické s různě vyjádřenými symptomy ICHDKK. Muži jsou postiženi výrazně častěji a závažněji než ženy.

Zhruba u čtvrtiny nemocných dochází následně k nutnosti revaskularizace (výkonu na tepenném řečišti), ať již chirurgické nebo endovaskulární.

Tepny dolních končetin jsou tedy nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy –  kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolních končetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často němé – tedy bez příznaků.

Postupně se projevuje širokou škálou potížích. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení – při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly.  Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře.

Intenzita potíží se často zvětšuje a pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolních končetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích.

 Onemocnění může mít formu chronický, tedy dlouhodobých potíží nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.

Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolních končetin. Máme k dispozici rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolních končetin.

Z chirurgických výkonů provádíme výkony jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále  bypasy nejrůznějších typů a délek .

Od bypasů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek až po bypasy, které přemosťují uzavřené tepny dolní končetiny téměř v celé jejich délce.

 Možností jsou i extranatomické bypasy, které přiváději do dolní končetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolní končetiny.

Jako materiál pro bypassy používáme buď povrchní žílu z dolní končetiny, již použijeme jako tepennou náhradu, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.

Postižení výše uvedených tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i naše řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potížích akutních. Často musíme provést cévní rekonstrukci okamžitě, abychom zachránily končetinu nebo život pacienta.

  • U akutních cévních uzávěrů provádíme mimo výše uvedené rekonstrukce často trombembolektomie – tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů.
  • Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolních končetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpávání krevními sraženinami a tím ohrožují končetinu nedokrevností.
  • Stejně jako u jiných typů cévních výkonů, tak i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnosti využití hybdridních výkonů, které nám umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolních končetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.

Ischemická choroba dolních končetin - Vše o zdraví Ischemická choroba dolních končetin - Vše o zdraví zpět na úvodní stránku oddělení

Ischemická choroba dolních končetin – projevy a léčba

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění tepen, při kterém dochází k nedostatečnému prokrvování dolních končetin. Typicky se projevuje pocitem studených nohou a bolestí lýtek při chůzi.

Ischemická choroba dolních končetin - Vše o zdraví Nedokrvení (ischémie) končetin vzniká v případě, kdy se zásobující tepny zúží nebo dokonce uzavřou.

Co jste možná netušili..

ICHDK patří do skupiny onemocnění, jejichž hlavní příčinou je ateroskleróza. Ateroskleróza, nebo jinak také „kornatění“, postihuje všechny tepny v těle. Nejznámější je postižení mozkových tepen způsobující mozkovou mrtvici a koronárních tepen způsobující srdeční infarkt. Ateroskleróza tepen dolních končetin je nejčastějším onemocněním periferních tepen.

Podle obecné představy je pomalá chůze s častými přestávkami přirozenou součástí stáří, se kterou nelze nic dělat.

Mnoho nemocných se tak nedostane k lékaři dříve než v pokročilém stádiu onemocnění, kdy již dochází ke vzniku nehojících se defektů a odumírání tkání. Zkuste si všimnout, kolik lidí ve vašem okolí má problémy s chůzí.

Většina se to snaží umně maskovat. Oblíbenou zástěrkou jsou časté zastávky před výlohami obchodů a předstíraný zájem o nabízené zboží.

Jak vzniká..

Nedokrvení (ischémie) končetin vzniká v případě, kdy se zásobující tepny zúží nebo dokonce uzavřou. Nejčastější příčinou takové situace je ateroskleróza.

Uvnitř tepny se vytváří tukové pláty, které omezují přirozený tok krve. Pláty postupně narůstají a v nepříznivé situaci mohou i prasknout. Na obnažený sklerotický plát nasedají krevní destičky a vytvářejí sraženinu (trombus).

Za nepříznivých podmínek velký trombus zcela uzavře průsvit tepny.

Do končetiny neproudí tolik krve, kolik je potřeba. V klidu se to nemusí nijak projevit. Při práci však Vaše svaly potřebují daleko větší množství kyslíku a živin. V počátečních stádiích onemocnění se proto obtíže projevují hlavně při chůzi.

Jak se projevuje..

Ischemická choroba dolních končetin se postupem času vyvíjí. Její příznaky se proto rozdělují do několika stádií podle závažnosti onemocnění.

Nemocní v prvním stádiu nemusí pociťovat žádné obtíže. Jejich cévy jsou jen mírně zúžené a stačí ještě dostatečně zásobovat končetiny krví. Nepříznivě reagují pouze na kolísání teplot. Za chladného počasí si nemocní častěji stěžují na pocit studených nohou.

Hlavním příznakem druhého stádia ischemické choroby dolních končetin je bolest. Má charakter píchání nebo křečí v lýtkách. Objevuje se pouze při chůzi nebo cvičení. Nutí k zastavení. V klidu potom rychle odezní.

Pro charakteristický příznak, kdy nemocný s ischémií dolních končetin kulhá, se bolestem říká klaudikace (z latiny claudicatio = kulhání).

Vzdálenost, kterou je schopen před objevením klaudikací ujít, se stále zkracuje.

Zajímavé:  Vysoká Srážlivost Krve Příznaky?

Přechod do třetího stádia na sebe upozorní klidovými bolestmi. Obtíže už nejsou vázány na námahu nebo pohyb. Objevují se i v leže. Často jsou nejhorší v noci, kdy dokážou i probudit ze spánku. Úlevu přináší svěšení končetiny z postele dolů.

V poslední, nejzávažnější fázi onemocnění došlo ke kritickému omezení přítoku krve do končetin. Následkem jakéhokoli poranění vznikají nehojící se rány. V nejtěžších případech tkáně na nohou odumírají a rozvíjí se gangréna. Začíná od prstů a postupně postihuje celou dolní končetinu.

Jak se potvrdí..

První krokem při podezření na ICHDK je interní vyšetření. Lékař se při něm bude podrobně vyptávat na charakter Vašich obtíží a okolnosti jejich vzniku. Důležitý je údaj o přítomnosti bolestí a vzdálenosti, kterou jste schopni před jejich objevením urazit. Tento tzv.

klaudikační interval pomáhá sledovat rozvoj Vašich obtíží a je jedním z kritérií případné chirurgické léčby. Odběr anamnézy následuje vlastní vyšetření. Lékař Vás požádá o odložení oblečení. Po celkové zběžné prohlídce se zaměří na Vaše cévy. Hmatem zhodnotí pulsace tepen ve Vašich tříslech, pod kolenem, za vnitřním kotníkem a na nártu.

K odhadu průtoku krve stehenní tepnou použije poslech pulsací v třísle pomocí fonendoskopu.

Přitom si všímá stavu Vašich svalů, ochlupení končetin a kvality nehtů. Odchylky – atrofie svalů, ztráta ochlupení, zesílené nebo třepící se nehty – jsou známkou nedostatečné výživy. Mezi pomocná vyšetření patří i měření tlaku krve v různé výši Vašich končetin.

Nejspolehlivější metodou k ozřejmení stavu cév Vašich končetin je angiografie.

Jak se léčí..

Cílem léčby ICHDK je zabránit rozvoji nevratných změn tkání na končetinách (nekróz). Vede k tomu několik různých cest.

Zásadním opatřením je změna životního stylu. Nemocní musí bezpodmínečně přestat kouřit a pokusit se omezit působení všech dalších rizikových faktorů aterosklerózy. Důležitý je dostatek pohybu.

Denně se doporučuje alespoň 60 minutová procházka volným tempem s krátkými přestávkami na odeznění klaudikací. Důležitý je dostatek vůle.

Pravidelné cvičení snižuje nároky svalů na výživu a pravděpodobně i podporuje rozvoj vedlejších tepenných větví (kolaterál).

Medikamentózní léčba se snaží o omezení shlukování krevních destiček a tvorby trombů (antiagregační léčba). Některé preparáty dokáží přímo ovlivňovat tepny a způsobovat jejich roztažení (vasodilatační léčba). Současně je třeba ovlivnit hladinu tuků v krvi a zabránit dalšímu rozvoji aterosklerózy. Důležitým opatřením je dostatečná regulace cukrovky a prevence nadměrného kolísání glykémie.

Léčba pokročilejších stádiích onemocnění spočívá v pokusu o obnovení průtoku krve postiženou cévou nebo její nahrazení. První možností je tzv. intervenční léčba. Jejím principem je katetrizační rozšíření zúžených úseků a implantace stentu.

Možnost náhrady postiženého úseku tepny nabízí chirurgická léčba zhotovením tzv. bypassu – obchvatu. Operatér při jeho zhotovování našije Vaši vlastní žílu nebo umělou cévní protézu před a za postižený úsek tepny.

Krev může protékat obchvatem a zásobit nedokrvené tkáně.

Co dál..

Prohlubující se ischémie končetiny u neléčené choroby vede postupně ke změnám tkání. Noha „hubne“, ztrácí svalovinu. Současně trpí i kůže. Je suchá a ztrácí své přirozené ochlupení. Každé škrábnutí nebo drobné poranění hrozí vznikem rozsáhlé nehojící se rány.

V konečných stádiích onemocnění dochází k odumření tkání. Nejdříve trpí prsty, potom gangréna postupuje výše. Odumřelé tkáně jsou černé a nepříjemně zapáchají. Představují výborné prostředí pro množení baktérií. Vzniklá sepse hrozí v nejtěžších případech úmrtím.

Jediným způsobem, jak zachránit život nemocného, je amputace postižené části končetiny (např. prstů). Ani tehdy ještě není vyhráno. Gangréna se může dále šířit a vyžádat si další amputaci. Při nepříznivém průběhu onemocnění ztrácí nemocný nakonec celou končetinu.

Jak se tomu všemu vyhnout..

Prevence rozvoje ischemické choroby dolních končetin se kryje s prevencí aterosklerózy. Nezbytný je pohyb, úprava jídelníčku a nekouření. Jedním z hlavních „škůdců“ Vašich tepen je cukrovka. Snažte se přesně dodržovat svoji léčbu a držet hladinu cukru ve své krvi na uzdě. Dodržování základních opatření pomůže i při již rozvinutých obtížích.

Důležitá je důsledná péče o Vaše dolní končetiny. Základem je vyhnout se prochlazení, poranění a vzniku infekce. Své končetiny udržujte v suchu a teple. Vybírejte si jen pohodlnou a dobře padnoucí obuv, která Vás nikde netlačí.

Pozornost věnujte i ponožkám. Vyhněte se příliš staženým gumičkám, které škrtí Vaše nohy. Nanejvýš opatrně si počínejte při stříhání nehtů. Předcházejte poranění. Věnujte pozornost změnám barvy své kůže.

I malé nehojící se defekty konzultujte raději s lékařem.

___

Využijte diabetologickou poradnu a ptejte se zdarma MUDr. Hany Jandíkové:

  • Jaká jsou rizika diabetu?
  • Když je v rodině cukrovka, budu jí mít také?
  • Zjistili mi diabetes, co bude následovat?
  • Jaké jsou příznaky diabetu?
  • Léčím se správně?
  • Stravuji se dobře?

___

ICHDK – ucpávání tepen dolních končetin | Lekárny Mělník, Praha, Liběchov

Jedna z příčin může být ischemická choroba dolních končetin (ICHDK). Toto onemocnění postihuje pouze tepny a nikdy žíly!

ICHDK je onemocnění, kdy tkáně dolních končetin trpí nedostatkem živin a kyslíku.

Vzniká zanášením tepen dolních končetin a přináší zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktu nebo cévní mozkové příhody. Trpí jí až desetina české populace, většina nemocných o tom však ani neví.

Přitom až třetině z nich hrozí srdeční selhání.

Hlavní příčinou ICHDK je aterosklerotické zúžení tepen.

Jaké jsou příznaky a projevy ICHDK?

Toto onemocnění má různé projevy v závislosti na jejím stádiu a lokalizaci zúžení.

Nejznámější rozdělení je podle pokročilosti onemocnění do čtyř fází.

V první fázi nemocný nepociťuje žádné potíže, ale postižená končetina a zvláště její okrajová část bývá chladná.

V druhé fázi onemocnění se objeví typický příznak a tím je intermitentní klaudikace – přerušované kulhání. Při námaze nejčastěji v chůzi vzniká prudká bolest postižené končetiny, která nemocného donutí kulhat nebo se zastavit. Po odpočinku může nemocný pokračovat v chůzi.

Ve třetí fázi je už bolest trvalá, objevuje se přes den a v noci budí nemocného ze spánku. Úleva se dostaví při spuštění nohy z postele, kdy dojde k lepšímu prokrvení končetiny.

V poslední čtvrté fázi je stav prokrvení postižené končetiny už kritický, objevují se svalové záškuby a křeče. Nemocný je ohrožen gangrénou (odumřením tkání), která se nejprve projeví na prstech. Potom při sebemenším poranění dojde ke špatnému hojení a vznikají rozsáhlé defekty. Bohužel, tato fáze může končit až amputací.

Rizikové faktory při ICHDK

Tyto faktory jsou stejné jako při vzniku aterosklerózy. Hlavním rizikovým faktorem je kouření. U kuřáků je oproti nekuřákům pravděpodobnost výskytu 100:1.

Další rizika jsou nedostatek pohybu, vyšší věk, psychické stresy a hlavně vysoký krevní tlak (hypertenze).

Na vzniku se podílí i zvýšená hladina cholesterolu v krvi a porucha metabolismu cukrů a tuků. Toto onemocnění, se často objevuje i jako přidružená komplikace diabetu (cukrovky).

Prevence před ICHDK

Prevence spočívá v odstranění rizikových faktorů. Důležité je dodržovat zdravou životosprávu. Hlavně nekouřit, jíst zdravou a vyváženou stravu. Velmi důležitá je i fyzická aktivita.

Vyhraďte si na pohyb nejméně 15 minut denně, choďte na pravidelné vycházky nebo sportujte 3x týdně minimálně 45 minut.

Právě na prvotní příznaky ICHDK dokáže upozornit tzv. ABI index. Ten označuje průchodnost tepen dolních končetin. Stanovení ABI indexu je jednoduché.

Pacient se vyšetřuje vleže po několikaminutovém zklidnění. Manžety na měření krevního tlaku se připevní na horní a dolní končetiny a změříme hodnoty systolického krevního tlaku a podle jednoduchého vzorce přístroj vypočítá ABI index.

Normální hodnota ABI indexu je 1,29 -1,0 (hraniční hodnota je 0,99-0,91), pro přítomnost ICHDK je hodnota indexu 0,9 a méně.

Bylo-li Vám diagnostikováno toto onemocnění nebo trpíte-li některými jeho příznaky, pak je nezbytné, aby léčbu vedl odborník.

Zdroj: Mgr. Liběna Bartáková, Lékárna Centrum Mělník

Zajímavé:  Svědění v krku - Vše o zdraví

Chirurg: Nejzávažnější komplikací je ztráta končetiny

Redakce

Stává se vám čas od času, že vás večer nebo v průběhu dne bolí nohy?Jak je to ale v případě, že nás nohy bolí čím dál častěji, a to i v případě, že jsme je v průběhu dne nenamáhali? Na otázky ohledně ischemické choroby dolních končetin (ICHDK) odpovídá lékař chirurgického oddělení Oblastní nemocnice Příbram Milan Bartášek.

Chirurg příbramské nemocnice Milan Bartášek. | Foto: laseresthetic.cz

O jaké onemocnění se jedná hovoříme-li ICHDK a jakou část nohou postihuje?Hovoříme-li o ICHDK, tj. ischemické chorobě dolních končetin, jedná se o poruchu prokrvení dolních končetin. Pod tímto pojmem zahrnujeme kromě břišní aorty také pánevní tepenné řečiště, stehenní tepnu a podkolenní tepnu s bércovým tepenným řečištěm.

Z etiologického hlediska se nejčastěji setkáváme s aterosklerózou tepen dolních končetin (90%).

Dalšími etiologickými jednotkami jsou trombangitis obliterans-Morbus Buerger, kompresivní syndrom, cystická degenerace medie, vaskulitidy, uzávěry při poranění, iatrogenní uzávěry, uzávěry po ozáření, myeloproliferativní onemocnění, abusus drog, akutní tepenná trombóza a embolie.

Tepny zásobující dolní končetiny jsou také oblastí, ve které se důsledky tohoto onemocnění, s výjimkou věnčitých tepen, projevují nejčastěji. Naproti tomu je diabetická angiopatie postihující zejména nejperifernější úseky tepenného řečiště, dnes poměrně častým a stále přibývajícím onemocněním, často v kombinaci s ischemickou chorobou dolních končetin.

Má toto onemocnění své typické projevy?Toto onemocnění má typické projevy ve formě akutní a chronické. Akutní uzávěry – akutní tepenná embolie a akutní tepenná trombóza.

Chronické uzávěry – ischemická choroba dolních končetin, stejně jako jinde závisejí i zde důsledky zúžení a uzávěrů od jejich lokalizace i rychlosti vzniku, a to v souvislosti s možnostmi bočného oběhu.Vedoucím příznakem chronických zúžení a uzávěrů tepen zásobujících dolní končetiny jsou především intermitentní klaudikace.

Později v pokročilejších stádiích, kdy krevní zásobení nestačí ani za basálních podmínek, dochází ke vzniku klidových bolestí a trofických změn. Nejlépe vyhovuje Fontainova klasifikace:I. stupeň – tepenné postižení bez klinických projevů. Podkladem bývá zúžení tepen různého rozsahu, které nevede k manifestaci ischemie při běžné nebo submaximální zátěži.II.

stupeň – periodická bolest svalstva při zátěži v důsledku tepenné nedostatečnosti. Jde již o manifestní funkční ischemie. Klidový průtok končetinou může být normální, ale nemůže se zvýšit při zatížení.

Nepoměrem mezi nedostatečným přítokem krve a zvýšenými metabolickými nároky namáhaných svalů vzniká nejdůležitější příznak ischemické choroby dolních končetin – intermitentní klaudikace. Je to příznak zcela charakteristický pro ischemickou chorobu dolních končetin. Křečovitá bolest svalstva se objeví po určitém intervalu chůze a po zastavení během sekund až minut odeznívá.

Je opakovaně reprodukovatelná a zcela závislá na chůzi nebo cvičení.III.stupeň – klidové bolesti bez patrných trofických změn. Klidové bolesti vznikají většinou po předchozím zkrácením klaudikačního intervalu. Klidové ischemické bolesti jsou lokalizovány v oblasti prstů a nártu nohy. V počátku jsou klidové bolesti v noci. K úlevě dochází po svěšení končetin z lůžka nebo paradoxně po několika krocích chůze. Později se bolest stává trvalou.

IV. stupeň – rozvoj trofických změn ve smyslu gangrény,. Je to nejzávažnější stupeň ischemie a znamená ohrožení končetiny. Dochází k porušení kožního krytu se vznikem defektů a gangrény.

V jakém případě je nutné vyhledat lékaře a jak se nemoc dále léčí?Vyhledat lékaře je nutné při akutním tepenném uzávěru a dále nejlépe ve II. stadiu, kdy není přítomna klidová bolest a porucha kožního krytu.

Ischemická choroba se léčí konzervativně, angiointervenčně a chirurgicky. Konzervativní terapie je farmakologická a patří k ní režimová opatření, z nichž nejdůležitější je intervalový trénink chůzí. Angiointervenční terapie je diagnostická a zároveň terapeutická metoda.

Při angiografickém vyšetření se zobrazí místa uzávěrů a zúžení a v příznivém případě lze tato místa ošetřit balonkovou angioplastikou eventuálně implantací stentu. Následující léčebnou metodou je chirurgická léčba – angioplastika, endarterektomie a by- pass.

Velmi často se tyto metody doplňují a kombinují navzájem.

Často se v souvislosti s nemocí hovoří o vlivu dědičnosti, je tomu tak i u ICHDK a jaké jsou popřípadě hlavní rizikové faktory?Hlavní rizikové faktory ischemické choroby dolních končetin jsou: kouření cigaret, hyperlipoproteinemie, arteriální hypertenze, diabetes mellitus, obezita, inaktivita, genetika.

Každá neléčená nemoc má své komplikace, jak je tomu u ICHDK?Komplikace ischemické choroby dolních končetin je III. a IV. stadium dle Fontaina. Nejzávažnější komplikací je ztráta končetiny.

Můžeme si sami důsledkem špatné životosprávy toto onemocnění způsobit a jak se tedy chovat, aby k němu nedošlo?V případě eliminace rizikových faktorů ischemické choroby dolních končetin můžeme tomuto onemocnění předcházet.

Dagmar Čerňanská

3.2.2014

Ischemie – Mojezdraví.cz

Ischemií mohou být postiženy dolní nebo horní končetiny, ledviny, srdce, mozek nebo střeva – viz ischemická choroba dolních končetin, ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda.

Příznaky ischemie

Příznaky jsou vždy různé, podle lokalizace a velikosti zúžení.

Dolní nebo horní končetiny, ledviny, srdce, mozek nebo střeva

Ischemie končetin se nejprve začne projevovat chladem.

Později, pokud jsou postiženy dolní končetiny, začíná člověk kulhat a pociťuje bolest z námahy, jelikož svalům se nedostává dostatečný kyslík.

V dalších stádiích se bolesti při chůzi zintenzivňují a později bývají i trvalé, člověk má suchou kůži, ochablé svaly, lámavé nehty, může ztratit ochlupení a začínají se projevovat křeče.

Ischemická choroba ledvin se projevuje jejich selháváním. Mohou se začít objevovat bolesti hlavy, zvracení, otoky a vysoký krevní tlak.

Ischemie srdce se projevuje bolestí na hrudi, dušností nebo otoky dolních končetin.

Ischemie mozku se projeví náhle a má projevy mrtvice. Náhle se objeví necitlivost a porucha hybnosti tváře nebo končetin, problémy s udržením rovnováhy, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, porucha zraku a potíže s mluvením. Při těchto potížích okamžitě volejte záchrannou službu.

K ischemii střev většinou dochází u starších nebo nemocných lidí. Projevuje se bolestí břicha, nevolností, zvracením, průjmem, krví ve stolici a v pozdějším stádiu horečkou a otravou krve – sepsí.

Léčba

Léčba se zakládá na druhu ischemie, nejprve je důležité důkladné vyšetření. Při postižení končetin se nejprve provádí chirurgický zákrok, angioplastika, kdy se do zúženého místa zavede katétr a odstraní blokádu.

Dále je důležitá náprava životního stylu, také se doporučuje zařadit do každého dne pohyb nebo cvičení a důkladnější hygiena. Lékař nasazuje i léky na rozšíření tepen. Ischemie ledvin se řeší léky a případně operací nebo angioplastikou.

  • Léčba ischemické choroby srdce se provádí koronarografií nebo operačně vytvořením srdečního bypassu.
  • Léčbu ischemické poruchy mozku je nutné provést co nejdříve, jinak se mozek poškodí, důležité je vyšetření a následné podání léků.
  • Léčba střev začíná tím, že pacient nesmí přijímat potravu orálně, jsou mu nasazena antibiotika a případně se problém řeší chirurgickým zákrokem, kdy se část postiženého střeva odstraní.

Léky

Na rozšíření tepen se podávají vasodilatancia. Při ischemii ledvin bere pacient léky na krevní tlak, na korigování poruchy metabolismu a léky proti shlukování krevních destiček. Na ischemii mozku se podávají trombolytika, tedy léky, které umí rozpustit již vzniklou krevní sraženinu uvnitř cévy. Při ischemii střev se využívají antibiotika.

záleží na rozsahu onemocnění

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Vyšetření

Lékař nejprve zjišťuje spoustu informací ohledně problémů, které pacient pociťuje, a snaží se zjistit, v jaké fázi se ischemie nachází. U končetin pak zjišťuje barvu, teplotu a pulz v tepnách. Může také provést ultrazvuk.

Ischemie ledvin se vyšetřuje izotopovou nefrografií, ultrazvukovým a angiografickým vyšetřením. Vyšetření srdce zahrnuje EKG, ECHO srdce a zátěžové EKA. Mozková ischemie se vyšetřuje pomocí CT, magnetické resonance nebo neurosonologického vyšetření mozkových tepen.

Vyšetření střev se provádí rentgenem břicha, CT a ultrazvukem.

Možné komplikace

Při postižení končetin je člověk ohrožen gangrénou. Ischemie střev může mít za následek zúžení střeva.

Trvalé následky

Neléčená ischemie může skončit amputací končetin, selháním ledvin, infarktem, otravou krve, neurologickým postižením (mrtvice) i smrtí.

Prevence

Nejdůležitější je dodržovat zdravý životní styl, nekouřit, jíst vyváženou stravu, vyhnout se živočišným tukům a přílišnému solení a sportovat.

Kdy jít k lékaři

K lékaři běžte, pokud zaznamenáte některý z výše uvedených příznaků.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector