Kaposiho sarkom – Vše o zdraví

Znalost původu a charakteristika nádoru jsou základem léčby. Často se však jedná o odborné…

Dobry den mam nizke cd4 150 …mam nasazenou antiretrovirovou terapi a objevil jse mi na obliceje tohle nemuze to byt kaposiho sarkom?? Doufam ze mi rychle odpovite at vim vcas Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den Ivane, dle fotografie Kaposiho sarkom nemohu vyloučit. Proto přeposílám váš dotaz s fotografií… Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Vážený Ivane, vzhledem k Vašemu počtu CD4+ buněk spíše ne. Kaposiho sarkom obvykle začíná při nižších… Celá odpověď

Dobrý den, mám dotaz ohledně zdraví mé matky. Byl jí nedávno zjištěn nádor v břiše o velikosti cca 8x8x4 cm, poté co byla upozorněna na výstupní prohlídce u obvodního lékaře na mikroskopické množství krve v moči. Žádné problémy nebo bolesti jinak nemá. Byla odeslána na urologii, kde jí zjistili tento… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den. Je mi to líto, ale na váš dotaz vám žádný lékař nedá jednoznačnou odpověď. Existuje celá řada… Celá odpověď

Těsně po zjištění nádorového onemocnění ledvin je nutné seznámit se s ním blíž. Hlavně…

Dobrý deň, je možné, aby makroadenóm hrubého čreva metastazoval do pečene? Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den. Metastázuje vždy a jen zhoubný nádor, může to být karcinom, sarkom a jejich různé typy. Adenom… Celá odpověď

Dobrý den, na levé noze pod kolenem mám delší dobu malou bulku (nehlubokou, jakoby zatvrdlou). Na povrchu načervenalá. Při zmáčknutí s malou prohlubní. Netušíte, co by to mohlo být a zda to není něco nebezpečného, např. sarkom? Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, dle mého názoru se jedná o běžný pigmentový névus, benigního charakteru, přesněji Vám to řekne… Celá odpověď

Dobry den nedavno mi nasli nahodne hiv a hned jsem si dal udelat cd4 cd3 cd8 a tihle jsou vysledky a co by jste mi doporucil jsem ted v nemocnici v rumunsko ale nidko mi nic nerika …mam jen 77cd4 + jak dlouho jeste mi zbyva ?? Zacal jsem brat antiretrovirovou terapi truvada240mg,prezista 800mg a norvir… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, vzhledem k specifické problematice HIV infekce, jak Vaší prognózu vzhledem k aktuálním odběrům… Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Hodnota CD4+ lymfocytů odráží pokročilost HIV infekce a jejich hodnota by se měla pohybovat nad hranicí… Celá odpověď

Existuje spojitost mezi léčbou rakoviny a onemocněními srdce a srdečních cév? Může onkologická…

Když je zjištěna přítomnost karcinomu prostaty, vyvstane velké množství otázek jak ze…

Karcinom štítné žlázy je zhoubný nádor. Vzniká tak, že se některé buňky ve štítné žláze…

Kaposiho sarkom – nádorové onemocnění, které se spolu se zápalem plic stalo jedním ze…

Všichni víme, že rakovina není infekční ani za mák a nemusíme se bát, že se na nás přenese…

AIDS, anglická zkratka pro syndrom získané imunitní nedostatečnosti (Acquired ImmunoDeficiency…

Kaposiho sarkom – příčiny, příznaky a léčba

Příznakem Kaposiho sarkomu jsou fialové, tmavé fleky nebo uzly na kůži nebo sliznicích.

Kaposiho sarkom (KS) je onemocnění, při kterém se rakovinné buňky nacházejí v tkáních kůže nebo sliznic, které vystýlají ústa, nos a konečník. KS způsobuje červené nebo fialové skvrny (léze) na kůži nebo sliznicích a šíří se do dalších orgánů v těle jako jsou plíce, játra nebo trávicí trakt.

Kaposiho sarkom představuje nádorové onemocnění kůže vyznačující se pomalým růstem. Má několik forem a může postihovat různé části lidského organismu. U lidí s onemocněním AIDS probíhá onemocnění výrazněji, agresivněji. Předpokládá se, že u této skupiny lidí se přenáší kofaktor, který zvyšuje pravděpodobnost rozvinutí Kaposiho sarkomu.

Kaposiho sarkom a příznaky

Nejsou žádné celkové příznaky předčasného Kaposiho sarkomu. Ve formě epidemie může být prvním příznakem AIDS. Jakmile se nemoc objeví, symptomy se vztahují na místo zásahu. Na kůži můžeme vidět fialové skvrny. Zřídka se vyskytují bolestivé vředy.

Příznaky jsou tedy:

• Fialové, tmavé fleky nebo uzly na kůži nebo sliznicích.
• Při postižení plic problémy s dýcháním, vykašlávání krve.
• Zvracení krve nebo krev ve stolici při postižení trávicího systému.
• Žluté zbarvení kůže a očí při postižení žlučového systému.

Příčiny Kaposiho sarkomu

Ve většině případů se Kaposiho sarkom vyskytuje u lidí s onemocněním AIDS. Faktory, které zvyšují riziko Kaposiho sarkom:

• Infekce HIV;
• Homosexuální kontakty mezi muži,

Jak probíhá diagnostika Kaposiho sarkomu?

TIP: Jaký je rozdíl mezi karcinomy a sarkomy?

Kaposiho sarkom a léčba

Kaposiho sarkom nepatří k vyléčitelným diagnózám. Ani chirurgické odstranění první zjištěné léze, ani úplná remise (ústup) onemocnění zajištěna chemoterapií či jinými metodami nepotvrzuje úplné vyléčení. Ale dlouhodobé přežití s klasickým Kaposiho sarkomem je možné několik let až desetiletí, ať už s léčbou nebo bez ní. Léčba v bodech:

• Nevyžaduje léčbu v případě méně agresivního průběhu.
• Chemoterapie (vinblastin, bleomycin, doxorubicin, …).
• Léčba místních lézí – laseroterapie, kryoterapie, injekce.
• Radioterapie při postižení plic.
• Imunoterapie.

1. Antivirová léčba

U pacientů s epidemickým Kaposiho sarkomem je vysoce účinná antivirová léčba (HAART – highly active antiviral treatment). Pro HIV / AIDS pacienty obvykle používána před jakoukoliv další možností léčby k léčbě nádoru a snížení symptomů pacienta. HAART může být podávána samostatně nebo v kombinaci s chemoterapií (viz níže), v závislosti na šíření onemocnění a symptomech pacienta.

Vzácně může HARRT způsobit infekce a Kaposiho sarkom horší. Tato reakce se nazývá imunitní rekonstituční zánětlivý syndrom (IRIS). Pokud se příznaky zhorší během prvních několika týdnů od zahájení léčby přípravkem HARRT, poraďte se s lékařem.

2. Chirurgické řešení

Chirurgií je míněno odstranění nádoru a některých okolních zdravých tkání během operace. Chirurgii může provádět chirurgický onkolog.

Chirurgický onkolog je lékař, který se specializuje na léčbu rakoviny pomocí operace.

Chirurgie je nejužitečnější, když léze jsou umístěny v jedné oblasti nebo v několika specifických oblastech. Pro Kaposiho sarkom se používají dva typy chirurgických výkonů:

1. Kyretáž – během tohoto postupu je rakovina odstraněna ostrým nástrojem ve tvaru lžičky nazývaným kyretou. Oblast může být poté ošetřena elektrodesikací, která využívá elektrický proud ke kontrole krvácení a zničení všech zbývajících rakovinných buněk. Mnoho pacientů má z této procedury plochou, bledou jizvu.
2. Kryochirurgie – která se také nazývá kryoablace, používá kapalný dusík k zmrazení a zničení buněk. Tento postup někdy zanechá bledou jizvu. Může být zapotřebí více než jedno zmrazení.

3. Fotodynamická terapie

Během fotodynamické léčby se do léze injektuje látka citlivá na světlo. Tato látka zůstává v rakovinových buňkách déle než ve zdravých buňkách. Laser je pak zaměřen na lézi, aby zničil rakovinné buňky, které absorbovaly látku citlivou na světlo.

4. Radiační terapie

Radiační terapie používá vysokofrekvenční rentgenové záření nebo jiné částice k ničení rakovinných buněk. Lékař, který se specializuje na radiační terapii k léčbě rakoviny, se nazývá radiační onkolog.

Může být také podávána jako paliativní léčba ke zlepšení kvality života léčbou příznaků a vedlejších účinků. Nejběžnější druh radiační léčby se nazývá radioterapie vnějšího paprsku, což je záření dané ze stroje mimo tělo.

Když je radiační léčba podávána pomocí implantátů, nazývá se to vnitřní radioterapie nebo brachyterapie.

Radiační terapie se obvykle skládá ze specifického počtu léčebných postupů, které se podávají po určitou dobu.

Léčba může způsobit vyrážku, suchou nebo červenou pleť nebo může změnit barvu pokožky. Jiné vedlejší účinky radiační terapie mohou zahrnovat únavu, rozrušení žaludku a uvolněné pohyby střev. Většina vedlejších účinků zmizí brzy po skončení léčby. Další informace o základech radioterapie si přečtěte v tomto článku.

5. Chemoterapie

Chemoterapie je užívání léků k ničení rakovinných buněk, obvykle tím, že zastaví schopnost rakovinných buněk růst a dělit se. Chemoterapii dává lékař, onkolog, lékař, který se specializuje na léčbu rakoviny pomocí léků.

Systémová chemoterapie se dostává do krevního oběhu, aby zasáhla rakovinné buňky v celém těle.

Mezi běžné způsoby chemoterapie patří intravenózní (IV) trubice umístěná do žíly pomocí jehly nebo pilulky nebo kapsle, která se polkne (orálně).

Chemoterapeutický režim se obvykle skládá ze specifického počtu cyklů podaných po stanovenou dobu. Někdy se chemoterapie injektuje přímo do léze, aby se zničily rakovinové buňky. Toto se nazývá intralezionální injekce.

Pacient může současně dostávat 1 lék nebo kombinace různých léků. Mezi běžné léky používané pro epidemický Kaposiho sarkom patří liposomální doxorubicin (Doxil), paklitaxel (Taxol) a vinorelbin (Alocrest, Navelbine).

6. Imunoterapie

Imunoterapie, nazývaná také biologická terapie, je určena k podpoře přirozené obranyschopnosti těla v boji proti rakovině. Používá materiály vyrobené v těle nebo v laboratoři ke zlepšení, cílení nebo obnově funkce imunitního systému.

Někdy Kaposiho sarkom dobře reaguje na alfa-interferon (Roferon-A [2a], Intron A [2b], Alferon [2a]), který působí změnou bílkovin na povrchu rakovinných buněk a zpomalením jejich růstu. Mezi nejběžnější vedlejší účinky imunoterapie patří snížený počet bílých krvinek a symptomy podobné chřipce.

Další informace o základech imunoterapie naleznete v tomto článku.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom je mesenchymální maligní vaskulární nádor.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Je prokázána asociace s HHV-8. Vyskytuje se u imunosuprimovaných pacientů.

Rozeznáváme 4 varianty Kaposiho sarkomu:

1. klasická forma (dolní končetiny starších lidí);
2. iatrogenní forma u imunosuprimovaných po cytostatické léčbě např. po transplantacích;
3. endemická forma (Afrika);
4. epidemická forma u nemocných s AIDS.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Klinický obraz Kaposiho sarkomu

Klasická forma[upravit | editovat zdroj]

Tuhé lividní pomalu rostoucí hrboly barvy sytě červené, později až hnědé. Lokalizace v okolí kotníků a na bércích. Hrozí exulcerace a krvácení. Typicky se přidružuje difuzní otok.

Diseminovaná forma[upravit | editovat zdroj]

Vyskytuje se kdekoli na trupu i na sliznicích. Nejčastěji v souvislosti s AIDS. Postihuje kromě kůže i vnitřní orgány. Kožní projevy jsou velmi pestré. Chová se velmi agresivně a rychle progreduje.

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Histopatologicky. Obraz atypických kapilár v koriu. Ve štěrbinovitých prostorech jsou vřetenovité buňky vyplněné erytrocyty.

Dif. diagnóza[upravit | editovat zdroj]

• Pseudo-Kaposiho sarkom – vyskytuje se u CHŽI,
• Hemangiom,
• Hemangiosarkom.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

U klasické formy především chirurgická. U systémového postižení hlavně léčba AIDS, dále interferon-α, chemoterapie.

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

Při klasické formě dobrá. U celkového postižení bývá fatální.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

• Kaposiho sarkom (česká wikipedie)
• Kaposi's sarcoma (anglická wikipedie)

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

• MĚŠŤÁK, Jan, et al. Úvod do plastické chirurgie. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum, 2005. 125 s. ISBN 80-246-1150-3.

• ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.

Kaposiho sarkom – Wikipedie

Kaposiho sarkomKaposiho sarkom u pacienta s AIDSKlasifikaceMKN-10C46.Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaposiho sarkom je nádorové onemocnění utvořené lidským herpesvirem HHV-8. Za normálních okolností je imunitní systém schopen virus potlačit, nemoc propuká teprve při vážně narušené imunitě. Kaposiho sarkom proto neblaze proslul v souvislosti s AIDS, spolu s pneumocystovou pneumonií se stal základem popisu syndromu získané imunitní nedostatečnosti a jeho výskyt je podle Světové zdravotnické organizace diagnostickým znakem selhávání imunity.

Příznaky

Sarkom je nádor mezodermálního původu. V případě Kaposiho sarkomu jsou nádorově zvrhlé buňky endotelu, tedy výstelky krevních cév i kapilár. Buňky nabývají charakteristického vřetenovitého tvaru.

Kaposiho sarkom se může objevit na kůži, v ústní dutině i na jiných sliznicích, u pacientů s AIDS je agresivní, viscerální, která se objevuje i na plicích a v ostatních vnitřních orgánech.

Nádor se jeví jako zarudlá nebo až nafialovělá skvrna, která se plošně šíří. Vznikají uzly tvořené nepravidelnou, ale hustou sítí cév a okolním vazivem. Někdy se objevují i otoky, ložiska se mohou rozpadat. Většinou je nebolestivý, kožní sarkomy jsou víceméně neškodné. U viscerální formy je riziko smrtelného krvácení.

Historie

Před nástupem epidemie AIDS byl Kaposiho sarkom vzácným kožním onemocněním, které postihovalo starší muže. Poprvé byl popsán roku 1872 maďarským lékařem Mauricem Kaposim, jako Sarcoma idiopathicum multiplex haemorrhagicum.

Oportunitní infekce

Lidský herpesvirus, který způsobuje Kaposiho sarkom, je příkladem oportunitního patogenního organismu. Za normálních okolností je držen v šachu imunitním systémem, při jeho selhání může naplno projevit.

Kromě lidí s AIDS postihuje i pacienty po transplantacích, kteří užívají léky potlačující imunitu.

V tom případě je Kaposiho sarkom „léčitelný“ vysazením těchto léků, sarkom pak ustoupí, ale také dojde k odmítnutí transplantovaného orgánu.

Z dosud neznámého důvodu postihuje častěji muže, celkem asi 20 % pacientů s AIDS.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaposiho sarkom na Wikimedia Commons

Související články

• Rakovina
• Sarkom

Reference

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Autoritní data

BNF: cb11971341z (data) LCCN: sh85071562

Portály: Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kaposiho_sarkom&oldid=20334666“

Kaposiho sarkom: příznaky, léčba (nádor z výstelky cév)

Kaposiho sarkom je nádorové onemocnění působené takzvaným
virem Kaposiho sarkomu, což je herpesvirus 8. Patří
do rodiny herpesvirů a je podobný například viru Epstein Barrové, který
způsobuje mononukleózu.

Tento virus napadá buňky výstelky lymfatických
nebo krevních cév a způsobuje jejich abnormálně rychlé množení a
prorůstání do okolních tkání.

Tyto soubory abnormální buněk poté
tvoří purpurové až fialové či hnědé nádory na kůži,
které často mohou být poměrně nenápadné.

Jindy působí
nádory značně bolestivé otoky především v oblasti
nohou, třísel a kolem
očí. Sarkom se může rozšířit i na plíce,
játra či zažívací trakt, a v tom
případě může být dokonce život ohrožující.

V zažívacím traktu totiž může docházet ke krvácení, postižení
plic poté může působit problémy s dýcháním.

Je důležité, že infekce tímto virem neznamená, že se nutně musí
rozvinout Kaposiho sarkom; naopak, naprostá většina infikovaných nikdy tento
sarkom mít nebude, udává se, že onemocní pouze asi 5 procent
nakažených.

Rizikové faktory Kaposiho sarkomu

Rizikovým faktorem je samozřejmě především infekce herpesvirem Kaposiho
sarkomu, bez této infekce se sarkom nikdy neprojeví.

Samozřejmým rizikem je
oslabení imunitního systému, ať už po transplantacích, kvůli vrozenému
deficitu nebo, a to především u pacientů s AIDS.

Které
skupiny lidí jsou také u sarkomu preferovány- klasický
sarkom se více vyskytuje u starších mužů,
africký postihuje naopak spíš mladší.

Prevence Kaposiho sarkomu

Kaposiho sarkom je způsoben herpesvirem Kaposiho sarkomu, zkráceně
označovaným jako KSHV. V současné době, co se týče prevence,
neexistuje účinné očkování proti tomuto druhu viru, proto
v současné době se prevence zaměřuje na zabránění rozvoje klinického
obrazu Kaposiho sarkomu u již infikovaných.

Většina případů Kaposiho
sarkomu je v současné době nakažena virem HIV, respektive
u nich již probíhá rozvinuté onemocnění AIDS. Proto je prevence spojena
s prevencí nákazy tímto virem.

Zahrnujeme sem známá preventivní
opatření jako je bezpečný sex s řádnou ochranou (to
znamená s kondomem) s lidmi, které člověk dostatečně době nezná či
nepoužívat použité injekční stříkačky a jehly.

U všech lidí je pak třeba pracovat na posílení imunitního systému,
který především u lidí již infikovaných může zabránit viru, aby
začal poškozovat cílové buňky.

Příznaky a projevy Kaposiho sarkomu

Existuje několik typů Kaposiho sarkomu, které svými projevy liší.
Liší se i v mnoha dalších věcech, proto je popíšeme jednotlivě.

Epidemický Kaposiho sarkom

Tento druh se vyskytuje v souvislosti s onemocněním
AIDS. V současné době je nejčastějším typem.

Při
onemocnění dochází k poškození imunitního systému a v takovémto stavu
je u pacienta, který je zároveň infikován herpesvirem Kaposiho sarkomu,
pravděpodobnější rozvinutí Kaposiho sarkomu, protože organismus nedokáže
s virem dostatečně kvalitně bojovat.

Tento druh sarkomu se označuje jako
„AIDS definující“ onemocnění, to znamená, že pokud se
u HIV pozitivního pacienta vyskytne, pacient má oficiálně AIDS (pacienti
totiž mohou být pouze HIV pozitivní, až po určité době u nich dochází
k plnému rozvinutí AIDS).

Klasický Kaposiho sarkom (Středomořský)

Postihuje hlavně starší muže v oblasti středomořského,
středněvýchodního a východoevropského původu. Typicky se projevuje jako
jedna nebo víc lézí na nohou, kotníkách nebo ploskách
nohou. Léze nerostou příliš rychle a nepříliš často se objevují nové.
Imunitní systém postižených je většinou normálně funkční, někdy
může být mírně oslabený, často hlavně věkem.

Endemický Kaposiho sarkom (Africký)

Vyskytuje se hlavně u lidí žijích v oblasti rovníkové Afriky, proto
se mu často říká Africký typ. Infekce herpesvirem Kaposiho
sarkomu je v Africe mnohem rozšířenějších než v jiných oblastech
světa, což zvyšuje riziko rozvoje onemocnění.

Onemocnění postihuje
mladší lidi než předchozí typ, infekce je již u dětí, nemoc se pak
projevuje zpravidla ve věku nižším čtyřiceti let. Často jsou jeho
klasické příznaky doplněny napadnutím i lymfatických uzlin a dalších
orgánů a může vést k poměrně rychlé smrti.

Iatrogenní Kaposiho sarkom

Iatrogenní znamená způsobený lékařem, tento typ se
tedy nejčastěji vyskytuje v souvislosti s transplantacemi, při
kterých je imunitní systém nemocného cíleně oslaben, aby byl transplantát
dobře přijat. Tímto oslabením imunitního systému je u infikovaného
jedince vyšší šance propuknutí nemoci.

Často po snížení dávek imunosupresiv se léze zmenší nebo dokonce
vymizí.

Diagnóza Kaposiho sarkomu

Lékař nejprve odebere anamnézu a provede základní fyzikální
vyšetření.

V anamnéze se ptá na pacientův sexuální
život, a to jak z důvodu možné nákazy virem HIV, tak i proto,
že virus se více šíří mezi homosexuálními muži.

Lékař prohlédne
léze pouhým pohledem, často je nutné vyšetření rekta,
jelikož sarkom se může vyskytovat i na vnitřní straně této oblasti.
Z tohoto důvodu někdy může doktor hledat i stopy krve ve
stolici.

Pro správné určení diagnózy doktor odebere za použití místního
znecitlivění kus léze, postižené tkáně, tedy provede biopsii. Za
použití mikroskopu se potom v laboratoři hodnotí vzhled a uspořádání
buněk, které může potvrdit nebo vyvrátit sarkom.

V časnějších fázích onemocnění ještě nemusí být změny
dostatečně charakteristické a pacient musí biopsii podstoupit za nějaký
čas znovu.

Lékař může přistoupit i k vyšetření plic, kdy udělá jejich
rentgenový snímek, podle kterého se potom postupuje dále. Doktor se do plic
také může podívat pomocí bronchoskopie za uspání
pacienta. Do bronchů (průdušek) zavede tenkou osvícenou rourku a prohlíží
terén plic, někdy odtud pomocí bronchoskopu může i odebrat biopsii.

Podobné vyšetření se může udělat i u zažívacího traktu, kde
takzvanou horní endoskopií může prohlédnout jícen,
žaludek, dvanáctník, a nebo kolonoskopií prohlédne tlusté
střevo.

Léčba Kaposiho sarkomu

Léčba Kaposiho sarkomu je v současné době mnohem efektivnější než
tomu bylo před několika desetiletími, jelikož výzkum stále pokračuje a
dnes již lépe známe příčiny vzniku tohoto onemocnění.

Existuje několik
možností léčby a je na lékaři, aby zvážil, která bude pro konkrétního
pacienta nejprospěšnější.

Je nutné brát v úvahu především stav
pacientova imunitního systému, vzhled, velikost a rozsah lézí a další
jiná současně probíhající onemocnění.

Nejdůležitější pro léčbu je zajistit lepší chod imunitního
systému, to znamená, že u pacientů s AIDS musíme současně
podávat léky proti HIV, takzvanou vysoce aktivní antiretrovirovou
terapii (HIV je retrovirus). Často je u takovýchto pacientů jediným
způsobem léčby. U imunosuprimovaných pomáhá snížení dávek nebo
úplné vysazení léků.

Aby se předcházelo vytvoření nových a nových
lézí, je vhodné nasadit léky ze skupiny antivirotik jako je například
ganciklovir; ty ale nenapomáhají hojení již existujících
lézí, „pouze“ brání vytvoření nových.

Jelikož se pacientův stav
zhoršuje s nasedající bakteriální infekcí, je třeba na ni dávat pozor a
dostatečně proti ní pacienta, třeba i farmakologicky, chránit.

Místní, lokální terapie se nedá použít v každém případě, je
účinná pouze na určité typy lézí. Tato terapie se používá především
k vylepšení vzhledu pacienta a používá se většinou hlavně na velice
dobře viditelná poškození, například v oblasti obličeje.

Tato terapie
ale samozřejmě nebrání vniku nových defektů.K lokální
terapii se používají hlavně retinoidy, deriváty
vitamínů A, které se nanáší přímo na léze několikrát denně.

Dále se může použít kryoterapie, kdy se defekty mrazí
tekutým dusíkem s poměrně velkou úspěšností.

Další možností místního léčení je vstříknutí velmi malého
množství léku přímo do lézí, čímž je velmi nízká spotřeba a
celkově do organismu se látky dostane jen minimum.

Pacienti také mohou být ozařováni. Záření o velmi vysoké energii se
používá k zabití nádorových buněk, používá se místně hlavně na
defekty v obličeji a redukují bolest a otoky. Radiace se používá i na
léze v ústní dutině či krku.

Ozařování má samozřejmě řadu
nepříznivých vedlejších účinků jako je nevolnost, zvracení, změny na
kůži, únava, může dojít k chudokrevnosti (anémii) a snížení počtu
bílých krvinek, což ohrožuje pacienta v případě infekce.

V ústech po
ozáření může dojít k bolestivosti a vzniku bolestivých vředů.

Malé a nečetné defekty se mohou chirurgicky odstranit, vyříznout.

Hojně se pro léčbu sarkomu využívá chemoterapie
podávaná systémově, tedy dostává se do oběhu a hodí se především pro
pokročilá stádia sarkomu.

Většinou je tato léčba úspěšná, nicméně
všechny příznaky většinou zcela nezmizí, ale i tak je možné léčbu
ukončit a vrátit se k ní pouze, pokud se příznaky začnou opět zhoršovat
nebo dochází k objevení dalších a nových defektů.

Chemoterapie zabíjí
jak nádorové, tak bohužel i zdravé buňky, proto je třeba léčbu dobře
zvážit a snažit se minimalizovat vedlejší účinky. Ty
jsou podobné jako u ozařování, jde o nevolnost,
zvracení, ztrátu vlasů, změny
v krevním obraze a bolestivé boláky v ústech.

Kvůli poklesu počtu krvinek může dojít k rozvoji anémie, náchylnosti
k infekcím a prodloužené krvácení při drobných poraněních (z důvodu
chybění krevních destiček). Některá chemoterapeutika mohou poškodit nervy
a způsobit tak necitlivost částí těla, hlavně prstů na rukou i nohou.
Často vedlejší příznaky vymizí po několika dnech léčby, ale některé
zůstávají po dlouhou dobu.

Biologická léčba je podávání chemických látek normálně
produkovaných tělem za účelem pomoci organismu s bojem s nádorovými
buňkami. Tyto látky jsou například interferony, které se
podávají injekčně do svalu nebo do podkoží.

Pro asi polovinu pacientů je
tato léčba velmi účinná, především u těch bez dalších infekcí a
s dobrým imunitním systémem. Léčba je to dlouhodobá, často trvá
nejméně šest měsíců.

Vedlejší účinky jsou mírnější, většinou
v podobě chřipkových příznaků, někdy ale může dojít
i k poškození jater.

Komplikace Kaposiho sarkomu

Vzhledem k vážnosti tohoto nádorového onemocnění je komplikací velká
řada a mohou být poměrně vážné. Kvůli poškození výstelky cév jsou
tyto samozřejmě ohroženy prasknutím nebo jiným
poškozením, které může vést k nebezpečnému vnitřnímu krvácení.

To
může být v řadě vnitřních orgánů a také v zažívacím ústrojí,
kde ho nejčastěji pozorujeme jako krev ve stolici. Velice
častou komplikací je také chudokrevnost, anémie, tedy
nedostatek červených krvinek. Při poškození plic dochází
k problémům s dýcháním, pocitům dušnosti, pacient
může kašlat.

Při těchto příznacích je nebytné co nejdříve udělat
CT plic, protože především u pacientů s AIDS může tato
komplikace být až smrtelná.

Všechny tyto komplikace samozřejmě mohou bez léčení vést až ke smrti,
je tedy třeba se kvalitně léčit a účinně jim tak předcházet.

Další názvy: nádor z výstelky cév

Základní informace o viru HIV a o onemocnění AIDS

Human (lidský) – protože tento virus může napadnout jen lidský organismus. Přestože se podobné infekce vyskytují i u jiných živočichů, jako jsou opice nebo kočky, tyto viry nemohou člověka ohrozit. Na druhou stranu ani tito živočichové se nemohou nakazit virem HIV.

Immunodeficiency (deficit imunity) – protože virus způsobuje deficit (nedostatek) v imunitním systému organismu a zapříčiní, že ten nefunguje správně a tím omezuj i jeho funkci.Virus (virus) – není schopen se rozmnožovat bez lidského organismu.

K rozmnožování potřebuje lidskou buňku.

PROČ AIDS?

Acquired (získaný) – protože HIV ani AIDS není zdravotní stav, který by byl dědičný. Člověk se HIV musí infikovat.

Immune (imunitní) – protože schopnost imunitního systému bojovat s viry a bakteriemi se podstatně snižuje. Deficiency (deficit) – protože imunitní systém nezvládá pracovat správně.

Syndrome (syndrom/příznak) – protože existuje velké množství nemocí a infekcí, se kterými se člověk může setkat. Když se HIV infekce na počátku osmdesátých let minulého století objevila, byla řada nakažených ve stádiu AIDS.

Dnes se o lidech, kteří se infikovali virem HIV, říká, že jsou HIV pozitivní a slovem AIDS se označuje stav s velmi nízkým počtem buněk CD4 nebo s určitými (tzv. oportunními) infekcemi.

CO JE AIDS?

• AIDS je nevyléčitelný, život ohrožující stav způsobený HIV, virem selhání lidské imunity. AIDS pochází z anglického Acquired Immuno Deficiency Syndrome a znamená syndrom získaného selhání imunity.
• Když se člověk infikuje HIV, virus začne ničit jeho imunitní systém, tzn. obranu proti různým nemocem. Pokud HIV poškodí imunitní systém tak, že není schopen se vypořádat s celou řadou nemocí, které by za normálních okolností zvládl, označujeme takového člověka jako člověka s AIDS.
• Nemoci, které postihují lidi s AIDS se často nazývají oportunní infekce, protože HIV oslabí imunitní systém a tím dává infekcím příležitost (anglicky opportunity) uchytit se v organismu. Nejčastěji napadají plíce, mozek, oči a další orgány a trpí vysilujícím úbytkem váhy, průjmy a různými nádory, např. Kaposiho sarkom.

AIDS – ODBORNĚ

JAK HIV ZPŮSOBUJE AIDS?

• HIV napadá imunitní systém, obranu organismu proti nemocem. Jak se imunitní systém oslabuje, tělo ztrácí schopnost s nemocemi bojovat.

CO JE IMUNITNÍ SYSTÉM?

• Imunitní systém je dosti složitá věc, která by si zasloužila mnohem rozsáhlejší publikaci než je tato. Nicméně k porozumění toho, co vede k rozvoji AIDS, postačí následující výklad…
• Krev je tvořena PLAZMOU, což je její kapalná část, a KREVNÍMI BUŇKAMI. Existují tři základní typy krevních buněk: ČERVENÉ KRVINKY, jejímž úkolem je okysličování; a BÍLÉ KRVINKY, které pronásledují a ničí infekce a DESTIČKY, které zabraňují krvácení.
• BÍLÝCH KRVINEK je několik odlišných typů, a každý typ bílých krvinek má za úkol něco jiného.
• Dávají podnět k tvorbě PROTILÁTEK, které mají za úkol vystopovat, chytit a zablokovat cizí útočníky (např. viry) v krevním oběhu. Jiné tyto útočníky napadají a ničí. A třetí typ bílých krvinek koordinuje celý proces – směrují bílé krvinky k zneškodnění útočníka, snaží se posílit obranný systém a následně, když je boj skončen, vše uvést do původního stavu. Bílé krvinky – CD4 nebo také POMOCNÉ T-LYMFOCYTY – jsou jedním z hlavních cílů HIV.

JAK HIV NIČÍ BUŇKY CD4?

• Stane se to tak, že HIV se naváže na molekulu CD4 a vnikne do buňky. Pronikne do jejího jádra, kde se množí a postupně nové virové částice opouštějí infikovanou CD4 buňku. Ta obvykle hyne.
• Nové kopie HIV pak napadnou další buňky CD4 a celý postup se opakuje. Tělo produkuje nové CD4 buňky každý den, ale HIV se množí s takovou rychlostí, že je schopen likvidovat CD4 buňky rychleji, než je tělo stačí vyrábět. Časem bude mít HIV pozitivní člověk čím dál tím více kopií HIV a čím dál tím méně buněk CD4.
• HIV negativní člověk má v průměru 500 až 1500 CD4 buněk v jednom mililitru krve. HIV pozitivní člověk s rozvinutým AIDS jich má méně než 200. Jinými slovy, HIV je schopen zničit téměř 90% CD4 buněk v lidské krvi.
• Množství CD4 buněk v jednom mililitru krve se říká POČET CD4 BUNĚK a je určující při posuzování zdraví HIV pozitivního člověka.

PROČ HIV NEZPŮSOBÍ AIDS OKAMŽITĚ?

• Protože se tělo ÚPORNĚ BRÁNÍ.
• Když se někdo infikuje HIV, virus se začne šířit jeho tělem, napadá buňky CD4 a rozmnožuje se. Pokaždé, když imunitní systém vystopuje jednu skupinu viru, objeví se jiná skupina někde jinde a začne se rozmnožovat. HIV se snaží být vždy krok před imunitním systémem. Po dlouhou dobu však bude mezi HIV a imunitním systémem remíza. HIV se bude snažit, aby nebyl v těle úplně zničen, nicméně nepoškodí imunitní systém tak, aby ten pozbyl svou funkčnost, z krve postupně mizí. Virus se ukrývá do jiných částí lidského organizmu (uzliny, střeva apod.), může být v klidovém stádiu.
• Postupně však, po uplynutí několika let, získá HIV nad imunitním systémem převahu, a v průměru do 10–15 let u neléčeného člověka propukne AIDS.

JAKÁ ONEMOCNĚNÍ POSTIHUJÍ HIV POZITIVNÍ OSOBY?

• Když se člověk infikuje HIV, může po několika týdnech zaznamenat onemocnění podobné chřipce, známé jako PRIMOINFEKCE. Primoinfekce je odpovědí organismu na HIV infekci. Organismus se tak vyburcuje k pokusu zničit virus, než se stačí v těle rozšířit.
• Nejčastějšími příznaky primoinfekce je tedy horečka (více než 38°C), pocit únavy a bolesti při chřipce, průjem. V mnoha případech primoinfekci rovněž doprovází zduřelé lymfatické uzliny na krku, v podpaží a tříslech.
• Pro menší počet lidí může mít primoinfekce vážnější průběh, ale i v těchto případech odezní během několika dnů, maximálně týdnů. A protože zmíněné příznaky se podobají potížím při nachlazení či chřipce, většinou jim lidé nevěnují zvláštní pozornost.
• Po odeznění primoinfekce (je-li vůbec HIV pozitivním zaznamenána), následuje období několika let bez větších potíží. Toto období nazýváme ASYMPTOMATICKÁ (bezpříznaková) FÁZE HIV INFEKCE.
• Není možné s úplnou přesností říci, jak dlouho jednotlivé fáze HIV infekce trvají, protože to závisí na mnoha faktorech. Mezi tyto faktory patří životní styl daného jedince, za jak dlouho po nákaze byla nasazena léčba (nebo zda-li byla vůbec zahájena), jak tělo reaguje na léky, atd.
• Říkáme-li, že HIV pozitivní člověk je v asymptomatické fázi infekce bez potíží, nemyslíme tím, že nemůže onemocnět žádnou jinou chorobou. Samozřejmě, že HIV pozitivní člověk může onemocnět běžnými chorobami jako je rýma, střevní chřipka, viróza apod.; zrovna jako každý jiný.
• Postupně dochází k poklesu CD4, imunitní systém HIV infikovaného se nestačí bránit přídatným infekcím a HIV pozitivní osoba přechází do symptomatického stádia HIV infekce.
• Lidé, kteří žijí s HIV mnoho let, mají zkušenosti s periodicky se opakujícími obdobími nemoci, následovanými dlouhými obdobími bez jakýkoliv potíží.

NA JAKÁ ONEMOCNĚNÍ TRPÍ HIV POZITIVNÍ LIDÉ V SYMPTOMATICKÉ FÁZI HIV INFEKCE?

• Když něčí imunitní systém nepracuje správně, může se infikovat viry nebo bakteriemi, které tak dostanou příležitost (angl. opportunity) se v oslabeném organismu klinicky projevit. Tyto OPORTUNNÍ INFEKCE jsou nejčastějším příznakem onemocnění HIV pozitivních lidí v symptomatické fázi infekce.
• Nejčastější oportunní infekce jsou plísňová onemocnění kvasinkami CANDIDA (ohrožení imunitního systému přemnožením určitého typu kvasinek v těle). Všichni máme v těle kvasinky, které však lidem s normálně fungujícím imunitním systémem nezpůsobují téměř žádné problémy. Je-li něčí imunitní systém narušen, mohou kvasinky způsobit například SOOR (moučnivka – bělavý povlak např. dutiny ústní).
• Nicméně je-li z jakéhokoliv důvodu lidský imunitní systém oslaben, soor se může objevovat častěji a ve stále těžších formách. U mnoha HIV pozitivních osob se v průběhu symptomatické fáze infekce mohou plísňová onemocnění rozvinout – v ústech, ale i v krku, okolo análního otvoru nebo na penisu. Častěji i zhoršením plísňové postižení meziprstních prostorů dolních končetin, nehtů.
• Mezi typické příznaky patří silný bílý mazlavý povlak na jazyku, který může připomínat velké množství malých flíčků podobných vatě a způsobovat v ústech bolest. Zároveň se poměrně často objevuje výtok z penisu.
• Jestliže těžší forma candidové infekce napadne jícen (trubici vedoucí z úst do žaludku), stane se jedním z příznaků AIDS a způsobuje pocit bolesti na hrudi a potíže při polykání.
• Imunitní systém pomáhá udržovat lidské tělo v rovnováze a zajišťovat jeho správné fungování. Jestliže je oslaben, nastává riziko, že se některý z tělních procesů vymkne kontrole, což vede k rozvoji celého spektra nádorových onemocnění, včetně rakoviny plic, prostaty, varlat a penisu.
• Tato nádorová onemocnění jsou jedním z příčin úmrtí HIV pozitivních lidí. Další příčinou je onemocnění jater. Toto onemocnění je často způsobeno společným působením infekcí žloutenky typu B a C.

30. 11. 2020 OQYZ