Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel.
To je hrubý výčet příznaků onemocnění zvaného periferní neuropatie, při kterém odumírají periferní nervová zakončení. Nemoc, která se dostala do širokého povědomí Čechů kvůli potížím prezidenta republiky.
„Příčinou může být i užívání rekreační drogy distribuované v klubech a na diskotékách“ říká Radim Mazanec.
Kolika lidí se periferní neuropatie vlastně týká? Současná data podložená solidními výzkumy (evidence based medicine) říkají, že v běžné populaci od dětského věku až po seniory trpí neuropatiemi kolem 1,5 procenta obyvatel.
Ovšem její výskyt souvisí i s populačními trendy, jako je stárnutí populace a také životní styl.
Zásadně se situace změní v populaci starší šedesáti let, kde tímto onemocněním trpí více než šest procent populace, což sebou nese významný růst nákladů na zdravotní péči.
První měsíc za 1 Kč, následně za 39 Kč měsíčně. Členství je možné kdykoliv zrušit a je bez závazků.
Autor: Silvie Králová Téma
Viditelně rozšířené žíly, těžké nohy či pocit mravenčení. Potíže s křečovými žílami neboli varixy…
Tváří se jako léky, které spasí naše zdraví. Jsou ale vitaminové tablety a doplňky stravy skutečně…
Ještě v první polovině 20. století byly infekční nemoci zabijákem číslo jedna. S antibiotiky a…
VIDEO Během uplynulých dvanácti měsíců se zařadil mezi lékařské celebrity. Pavel Dlouhý, primář…
Ortoped Rudolf Prix operuje 600 artroskopií ročně. Po úrazu málem ochrnul, ale už opět aktivně…
Jak společenská nestabilita za časů pandemie souvisí s nejistotou v pracovních vztazích a jak…
Asi není orgán, který by nemohla napadnout rakovina. Kosti ani páteř bohužel nejsou výjimkou….
- Vstoupit do diskuse (6 příspěvků)
Kardiovaskulární onemocnění – epidemie moderní doby
Kardiovaskulární onemocnění patří celosvětově mezi číslo jedna v žebříčku úmrtnosti. Při zjištění onemocnění už bohužel často bývá pozdě, jelikož nemoc o sobě delší dobu nemusí vůbec dát vědět.
Každý člověk je zodpovědný za své zdraví, a pokud už se nemoc objeví, měli bychom se snažit hledat příčiny a ne jen léčit důsledky.
kardiovaskulární onemocnění patří mezi civilizační choroby, a proto se lze při správné prevenci těmto onemocněním úspěšně vyhnout.
Kardiovaskulární onemocnění jsou onemocnění srdce a cév. Příčinou těchto onemocnění je ateroskleróza, kdy dochází k zúžení cév a nedostatečné prokrvenosti (ischémii).
Mezi tyto onemocnění řadíme především ischemickou chorobu srdeční, při které se nedostatečně prokrvuje srdce. Mezi další onemocnění patří mozková mrtvice, kdy dochází k ucpání mozkové tepny a následnému nedokrvení mozku.
Při ischemické chorobě dolních končetin nastává nedokrvenost v oblasti dolních končetin, která může mít za následek až odumření tkáně.
Kardiovaskulární onemocnění jsou onemocnění srdce a cév. Příčinou těchto onemocnění je ateroskleróza, kdy dochází k zúžení cév a nedostatečné prokrvenosti. Mezi tyto onemocnění řadíme především ischemickou chorobu srdeční, při které se nedostatečně prokrvuje srdce
Rizikovým faktorům se lze vyhnout
Rizikové faktory, které mohou zapříčinit tato onemocnění, můžeme rozdělit na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné faktory řadíme věk, mužské pohlaví, genetické predispozice nebo již prodělané kardiovaskulární onemocnění. Do ovlivnitelných faktorů patří například kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka druhého typu, obezita nebo nízká fyzická aktivita.
Kouření
Kouření představuje významné zdravotní riziko. Pokud chceme zlepšit své zdraví, je nutné se kouření vyvarovat.
Je potřeba si uvědomit, že i pasivní kouření zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a škodlivé jsou všechny formy kouření tabáku. Po zanechání kouření se riziko rychle snižuje, významný pokles je v prvních šesti měsících.
Například po zákazu kouření na všech veřejných místech ve Velké Británii došlo ke snížení úmrtnosti na srdeční onemocnění o 20 %.
Jak je to s prospěšností alkoholu?
Některé studie naznačují, že omezené množství alkoholu může být prospěšné jako prevence u onemocnění srdce a cév. U mužů se jedná o jednu až dvě sklenice a u žen o jednu sklenici alkoholu denně.
Zároveň ale i toto malé množství alkoholu zvyšuje riziko některých nádorových onemocnění, především rakoviny prsu u žen, proto z tohoto onkologického hlediska se alkohol doporučuje konzumovat v ještě omezenějším množství, pokud nezvažujeme jeho úplné vynechání.
Pohyb je běžná součást života každého zdravého jedince
Pravidelná fyzická aktivita snižuje mortalitu kardiovaskulárních onemocnění. Důležité je vybrat správný druh pohybu s ohledem na své zdraví a fyzickou kondici.
Ideálně bychom měli střídat každodenní alespoň třicetiminutovou lehčí aktivitu, například v podobě procházky, s intenzivnějším cvičením alespoň jednou týdně. V ohrožení jsou především lidé se sedavým způsobem zaměstnání.
Je dobré si dělat pravidelné krátké pauzy, kdy se protáhneme, změníme pozici, nebo uděláme pár kroků po kanceláři a vyčistíme si hlavu.
Vysoký krevní tlak
Zvýšený krevní tlak je hlavním rizikovým faktorem rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, především ischemické choroby srdeční či srdečního selhání. Hodnoty 140/90 mmHg jsou považovány za hraniční. Při zjištění vyššího tlaku ovšem není vždy nutné smířit se s představou, že budeme muset do konce života užívat léky na tlak.
Krevní tlak můžeme snížit úpravou životosprávy. V populaci panuje názor, že jednou z příčin vysokého krevního tlaku je sůl. Pravdou ale je, že sodík ovlivňuje krevní tlak jen v omezeném množství. Omezit sůl by měli lidé, kteří konzumují pokrmy s nadměrným obsahem soli.
Mnohem nebezpečnější pro naše zdraví je nadměrný příjem cukrů, u kterého je prokázána přímá souvislost s onemocněním srdce a cév, obezitou a cukrovkou. Cukr přijatý ve stravě podporuje uvolňování hormonu inzulínu. Tento hormon podporuje zadržování vody a sodíku v ledvinách a větší množství vody a sodíku v cévách způsobuje vyšší krevní tlak.
Dále nám inzulín stejně jako třeba stresový hormon kortizol aktivací sympatiku podporuje zúžení cév, které opět vede k vyššímu tlaku.
Základem je zdravá strava
A co přesně si pod tím máme představit? Zdravé stravování rozhodně nejsou žádné diety či omezování. Do zdravého stravování zařazujeme skutečné potraviny a jídla z nich připravená. Vyhýbejte se vysoce průmyslově zpracovaným výrobkům, které obsahují nadměrné množství soli a cukru.
Diabetes mellitus
Diabetes mellitus neboli cukrovka druhého typu patří mezi civilizační onemocnění. Tělo produkuje inzulín, ale není schopno ho rozpoznat a správně použít. Zapříčiňuje tak zvýšenou hladinu cukru v krvi. Cukrovku si můžeme přivodit nezdravou stravou a nedostatkem pohybu. Jednou z nejčastějších komplikací cukrovky jsou právě kardiovaskulární onemocnění.
Dobrou zprávou je, že cukrovce lze ve většině případů předejít a je léčitelná. Primární prevence je levná a jednoduchá. Jedním z nejrychlejších způsobů, jak snížit rezistenci na inzulín a leptin, je cvičení.
Dále bychom ze svého jídelníčku měli vyřadit obiloviny, cukry a průmyslově zpracované potraviny a také fruktózu a trans–tuky, které zvyšují riziko cukrovky a zánětu, protože ovlivňují funkci inzulinových receptorů.
Při zjištění vyššího tlaku ovšem není vždy nutné smířit se s představou, že budeme muset do konce života užívat léky na tlak. Krevní tlak můžeme snížit úpravou životosprávy. V populaci panuje názor, že jednou z příčin vysokého krevního tlaku je sůl
Cholesterolová lež
Desítky let zde panuje názor, že vyšší příjem cholesterolu a nasycených mastných kyselin zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Podle odborníků ale samotný cholesterol není příčinou srdečních onemocnění.
Cholesterol je pro náš organismus nezbytný pro tvorbu buněčných membrán, hormonů, vitamínu D a žluči, dále je součástí buněk v mozku. Škodlivost cholesterolu spočívá v ukládání v již poškozených cévách zánětem, kdy dochází ke snížené průchodnosti cév.
Není tedy samotnou příčinou, jelikož cholesterol se neusazuje ve stěnách zdravých cév. U člověka, který má zdravé cévy, tedy cholesterol nepřispívá ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Nedejte stresu šanci
Zapomenout bychom neměli ani na psychosociální faktory, které významnou měrou přispívají k riziku rozvoje kardiovaskulárních onemocnění a ke zhoršení průběhu nemoci. Do této kategorie spadá především stres, deprese, sociální izolace či úzkosti. Dosáhnutím lepší nálady a emoční vyrovnanosti můžeme významně zvýšit kvalitu svého života.
První český zdravotnický portál
„Nejlepší nemocnice ČR“ a „Zdravotní pojišťovna roku“
Od začátku února 2021 probíhá pod dohledem HealthCare Institute již 16. ročník projektu „Nejlepší nemocnice ČR“, který sleduje bezpečnost a spokojenost pacientů a zaměstnanců v nemocnicích na celém území České republiky.
Čtvrtým rokem je součástí hodnocení i kategorie „Nejlepší online komunikace nemocnic“, jejímž garantem je digitální agentura AMI Digital a největší česká PR agentura AMI Communications.
Loni v kategorii fakultních nemocnic zvítězila Fakultní nemocnice Olomouc, která na prvním místě vystřídala předloňského vítěze, Fakultní nemocnici Brno. Mezi ostatními nemocnicemi pak hodnotící nejvíce zaujaly Nemocnice Plzeňského kraje, a.s., jako celek.
Mezi zdravotními pojišťovnami si nejlépe vedla Všeobecná zdravotní pojišťovna Českérepubliky, a to už podruhé po sobě. Tento rok 2021 budou výsledky hodnocení vyhlášeny na konci listopadu.
Telemedicína pomáhá pacientům s migrénou
Telemedicína proniká do mnoha oblastí medicíny. Nabízí rychlý přístup k vytíženým odborníkům s využitím informačních a komunikačních technologií. Často jen za pomoci počítače, telefonu nebo tabletu.
Péče o pacienty na dálku pomáhá překonat vzdálenosti, šetří čas a zlepšuje přístup ke specializované péči. V době pandemie navíc chrání životy pacientů i lékařů. V České republice začíná nově fungovat i v péči o pacienty s migrénou.
Nabízí online konzultace i objednání ke specialistovi.
Kyslík pro Indii z Ostravy
Hasiči 30. 4. 2021 v Ostravě naložili 500 kyslíkových lahví, které česká vláda poskytne koronavirem nejpostiženější Indii. Devítitunovou humanitární zásilku převezou v pondělí do Vídně, odkud ji Rakousko spolu se svým darem dopraví letecky do Dillí. Krize si vyžádala spalování mrtvých i v parcích.
Strach z COVID-19 vyhnal diabetiky z ordinací
Lepší kontrolu nad svou nemocí a nasazení té nejmodernější léčby – to vše mohou diabetici mít, pokud pravidelně chodí na lékařské prohlídky za svým diabetologem.
Během pandemie ale specialisty navštěvuje méně pacientů, než v období před pandemií ze strachu před nákazou. Odkládání návštěv je podle lékařů větším rizikem než koronavirus.
(Řada pacientů „bez dozoru“ přibrala při pandemii rizikových osm a více kilogramů!)
Nárůst chronických onemocnění po pandemii COVID-19
Pandemie koronaviru v ČR zanechala ztráty na životech. Její dopad na zdraví obyvatel je však závažnější.
Jsou to jednak přímé následky po překonání onemocnění, ale závažné jsou rovněž následky chronických chorob, jako je osteoporóza, kardiovaskulární onemocnění a diabetes.
Pacienti s těmito diagnózami v České republice i v dalších státech zanedbávali a stále zanedbávají prevenci a přerušují léčbu. Problematice chronických onemocnění se věnovali odborníci na TK koncem dubna 2021.
Proč detoxikovat organismu
Letošní zima byla v mnoha ohledech jiná. Většina obyvatel trávila více času doma než na čerstvém vzduchu, chyběl pohyb, zvýšila se konzumace jídla, někdy se přidal i alkohol. Někteří museli užívat léky pro zmírnění průběhu nemoci COVID-19 či jiných infekcí. Pokud se ještě navíc objeví příznaky, které dříve nebyly, je nutné situaci napravit.
Únava, větší než dosud, zažívací potíže, nepravidelné vyprazdňování, zápach z úst, opakované bolesti hlavy, neurčité bolesti v těle, nezvyklé vyrážky, ekzémy a jiné kožní problémy a navíc stres a náladovost jsou varováním organismu. (Ovšem, pokud je organismus po infekci nebo po jiné chorobě, není vhodná doba na jakékoli změny v životním stylu.
)
Senioři, vsaďte na pohyb venku!
Téměř každý se na jaře potýká s únavou. Střední a starší generace však zvláště. První pomocí je vyjít ven, i když s respirátory pro ochranu před koronavirem. Díky uvolnění již lze volně cestovat mezi okresy a zamířit kamkoliv do přírody.
Čerstvý vzduch, slunce, přírodní scenérie, vůně květin a rostlin, zpěv ptáků podpoří fyzické i mentální zdraví. A to vše při chůzi, která je nejvhodnějším pohybem pro každého.
Denně je dobré nachodit venku kolem 10 tisíc kroků, ale i méně – dle kondice každého jedince.
Kdo je náchylnější k zápalu plic
Nejen kardiaci, ale také diabetici, astmatici, kuřáci a osoby nad 50 let čelí zvýšenému riziku nákazy pneumokoky, které způsobují zápal plic, zánět průdušek nebo mozkových blan.
Kromě toho, že se infekcí mohou častěji nakazit, mívají také horší průběh nemoci. Nejúčinnější ochranou je vakcinace. Proočkovanost je ale přesto v Česku oproti západním zemím stále velmi nízká.
U seniorů starších 65 let je to pouze 13,7 %.
VoZP připomíná důležitost vakcinace a kolektivní imunity
Během posledního roku se očkování dostalo mezi hlavní celospolečenská témata v souvislosti s šířením pandemie COVIDu-19. Očkování proti tomuto virovému onemocnění patří do celé řady dostupných vakcín, které dnes a denně zachraňují lidské životy. Vojenská zdravotní pojišťovna připomíná v rámci Evropského týdne očkování jejich důležitost.
Dotaz pro VZP – platby u nesmluvního lékaře
Lékař, ke kterému bych chtěl začít chodit, prý pracuje bez smlouvy s pojišťovnami. Co by to pro mne znamenalo? Proplatí mi VZP to, co bych mu musel zaplatit?
Odpovídá Milan Řepka, tiskový mluvčí
COVID-19 a sportovní aktivity
V současné době (říjen 2020) virus SARS-CoV-2 infikoval více než 43 milionů na celém světě a bezprostředně se podílel na více než 1.150.000 úmrtí.
[1] Kolektivní zaměření se na boj proti COVID-19 vedlo k exponenciálnímu zvýšení znalostí o tomto viru. Účinná antivirová léčba a vakcína však zůstávají, i přes optimistické zprávy ohledně vývoje, stále v nedohlednu.
Proto nadále zůstávají v platnosti důležitá opatření jako správná hygiena rukou a distanční omezení pro minimalizaci přenosu infekce.
Přechodná restrikční opatření, mající za úkol snížit přenos nemoci, měla obrovský dopad na sport a cvičení. Z pohledu jedince vedla omezení cvičení, resp. potřeba zůstat doma, ke snížení fyzické aktivity a navýšení pasivní sedavé činnosti.
Tato skutečnost je patrná především u dětí, kdy zrušená školní docházka, sportovní kroužky a další volnočasové aktivity, společně s v posledních letech narůstající obavou nechávat děti hrát si volně ve venkovním prostředí, zapříčinily rapidní pokles fyzické aktivity u této sledované skupiny.
Tuto skutečnost dále zhoršuje trend poslední doby, kdy mají děti obecně málo pohybové aktivity, což se negativně projevuje nejen na jejich fyzické zdatnosti, ale i na jejich zdravotním stavu. [2]
V rámci sportovní komunity byly všechny formy organizovaného sportu buď zrušeny, nebo odloženy. To se týká nejen drobných sportovních celků, ale i finančně lukrativní fotbalové ligy a celosvětově dokonce i vrcholných sportovních akcí jako jsou letní olympijské hry či mistrovství Evropy ve fotbale.
I když je COVID-19 primárně onemocnění dýchacích cest, může se výrazně projevit v kardiovaskulárním systému s mnohočetnými následky – od zvýšení některých ukazatelů poškození srdečního svalu (zvýšení hladiny srdečního troponinu – cTn) až po zánět srdečního svalu (myokarditidu), poruchy krevní srážlivosti a kardiogenní šok.
[3] K tomu negativně přispívá zvýšené riziko maligních arytmií při užití tzv. off-label léčby infekce COVID-19.
V neposlední řadě se ukazují také zhoršené výsledky u pacientů se základními poruchami převodního systému srdečního, jako je například syndrom dlouhého QT, což je v populaci poměrně častá porucha (prevalence 1 z 2000 lidí) a i za normálních okolností může způsobit arytmii vedoucí k mdlobám, ztrátě vědomí nebo smrti.
Tyto skutečnosti jasně ukazují relevantní důležitost pro každého, kdo sportuje, resp. se o sportující s COVID-19 stará. Data naznačují, že u více než 15 % hospitalizovaných pacientů s COVID-19 dochází k poškození kardiovaskulárního systému. Zhoršující faktory poškození myokardu jsou stejně jako u respiračního onemocnění: pokročilý věk, přítomnost komorbidit a zvýšené zánětlivé markery. [4]
Máme však nebývalou příležitost uvědomit si nejen zásadní význam pravidelného cvičení, ale naopak také ohromující důsledky při fyzické nečinnosti.
Celosvětová prevalence fyzické nečinnosti přesahuje 30 % a její škodlivé účinky na fyzické a duševní zdraví způsobují každoročně více než tři miliony úmrtí, a to ještě před COVID-19. [5] Uzavření společných sportovních zařízení, jako jsou bazény, hřiště a tělocvičny z důvodu pandemie vede k dalšímu nárůstu pasivních, resp.
sedavých činností. Místo pouhé podpory cvičení by tak jednotlivci měli být především nabádáni, aby se vyhýbali nečinnosti, kdykoli je to jen trochu možné.
U profesionálních a výkonnostních sportovců je testování na COVID-19 považováno za vhodné u těch, u kterých se projevily symptomy nemoci, nebo se potvrdil přímý kontakt s jiným infikovaným, přičemž rozhodování o univerzálním testování se řídí dostupností zdrojů. Doporučuje se také opakované testování u sportovců s přetrvávajícími příznaky, vzhledem k možnosti falešně negativních výsledků.
Byla vydána doporučení týkající se sportu po akutní infekci COVID-19. Asymptomatickým sportovcům s pozitivními testy se doporučuje necvičit po dobu nejméně 7 dnů. Pokud sportovec vykazuje symptomy onemocnění, doporučuje se postupný návrat k tréninku po 7 dnech od úplného vymizení příznaků.
Je prokázáno, že středně intenzivní cvičení provozované 20-30 minut 3-4 krát týdně výrazným způsobem posiluje imunitní systém a snižuje tak riziko případné virové infekce.
[6] Přestože pravidelné cvičení střední intenzity je pro imunitní systém přínosné, existují náznaky, že cvičení s vysokou intenzitou, zejména u jedinců, kteří na tuto zátěž nejsou zvyklí, může naopak imunitu narušit a zvýšit tak riziko infekce.
[7,8,9] V současné době však neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že sportovci jsou nějak zvláště náchylní k infekci COVID-19. Pragmatickým přístupem pro sportovce je tedy nepřekračovat obvyklý tréninkový program během tohoto rizikového období.
V rámci přípravy na případné obnovení soutěžního sportu je navrhováno schéma pro hodnocení návratu sportovců ke hře po prodělané infekci.
Sportovci jsou rozděleni do tří úrovní rizika na základě: 1) trvání nemoci delší než 7 dní, 2) přetrvávajících srdečních nebo omezujících příznaků, 3) jakékoli hospitalizace s COVID-19 a 4) neschopnosti vykonávat sport na úrovni před onemocněním i po správném návratu do tréninkového procesu.
Asymptomatičtí sportovci bez klinických příznaků jsou považováni za nejméně rizikové a návrat ke hře je po uplynutí doporučené 7 denní pauzy povolen bez dalšího testování.
Naopak sportovci splňující kterýkoliv z výše uvedených bodů 2 až 4 jsou řazeni do kategorie s nejvyšším rizikem a vyžadují úplné kardiovaskulární vyšetření zahrnující elektrokardiogram (EKG), echokardiogram, cTn event. zobrazení magnetickou rezonancí.
Pacienti/sportovci, kteří se již zotavili z COVID-19, nemusejí být schopni vrátit se na předchozí úroveň zdatnosti.
Tento fakt, může být způsoben relativně vysokým výskytem kardiovaskulárních postižení při infekci COVID-19, která se projeví především při zvýšené fyzické námaze, a hovoříme tak o subklinických změnách.
Pro srovnání, u pacientů, kteří v minulost prodělali infekci SARS, byla po 1 roce výrazně snížena sportovní výkonnost ve srovnání s normami identické populace. [10] Protože COVID-19 i SARS jsou infekce způsobené koronaviry, lze u pacientů s COVID-19 očekávat srovnatelný postinfekční průběh.
Kromě konkrétních následků onemocnění by poskytovatelé zdravotní péče měli také aktivně sledovat jedince, kteří dostávají farmakoterapii kvůli možným nepříznivým účinkům souvisejícím s léčbou. Mezi příklady patří přímá toxicita hydroxychlorochinu vůči myokardu nebo zvýšené riziko krvácení z antikoagulační léčby, zejména u sportovců kontaktních sportů.
Zatímco se sportovní komunita připravuje na postupný návrat k normálu, odborné vedení v podobě autorit včetně lékařů a trenérů se snaží nalézt směr a bezpečná doporučení pro všechny účastníky rekreačního a soutěžního sportu. Jak se znalosti o COVID-19 neustále vyvíjejí, bude spolupráce mezinárodních sportovních orgánů zásadní k ustanovení celosvětového konsenzu o osvědčených postupech a doporučeních pro sport a cvičení. [12]
Stěžejní nadále zůstává osobní hygiena, sociální distancování a udržování zdravého životního stylu. Tato opatření jsou pro snížení rizika infekce COVID-19 zásadní.
Nedílnou součástí by měla zůstat i fyzická aktivita, která má nezpochybnitelný pozitivní vliv na fyzické i duševní zdraví člověka – samozřejmě při dodržení všech pandemických opatření. Opatrnost se nicméně doporučuje těm, kteří plánují dlouhodobou intenzivní aktivitu, např.
maratonský běh, nebo naopak netrénovaným jedincům, kdy po vysoce intenzivní aktivitě může dojít ke zhoršení imunity, a tím i zhoršení průběhu infekce.
Literatura:
1. https://www.worldometers.info/coronavirus/ 2. Guthold R., Bull C., et al..; Global trends in insufficient physical activity among adolescents: a pooled analysis of 298 population-based surveys with 1·6 million participants, The Lancet, Volume 4, Issue 1, P23-35, January 01, 2020 3. Guzik, TJ, Mohiddin, SA, Dimarco, A, et al. COVID-19 and the cardiovascular system: Implications for risk assessment, diagnosis, and treatment options. Cardiovasc Res. Epub ahead of print 30 April 2020 4. Shi, S, Qin, M, Cai, Y, et al. Characteristics and clinical significance of myocardial injury in patients with severe coronavirus disease 2019. Eur Heart J. Epub ahead of print 11 May 2020. DOI: 10.1093/eurheartj/ehaa408
5. World Health Organization. Physical inactivity: A global public health problem, https://www.who.int/dietphysicalactivity/factsheet_inactivity/en/ (2020, accessed 13 May 2020).
6. Nieman, DC, Nehlsen-Cannarella, SL, Markoff, PA, et al. The effects of moderate exercise training on natural killer cells and acute upper respiratory tract infections. Int J Sports Med 1990; 11: 467–473. 7. Simpson, RJ, Campbell, JP, Gleeson, M, et al. Can exercise affect immune function to increase susceptibility to infection? Exerc Immunol Rev 2020; 26: 8–22. 8. Harris, MD. Infectious disease in athletes. Curr Sports Med Rep 2011; 10: 84–89. 9. Meyer, T, Gabriel, HH, Ratz, M, et al. Anaerobic exercise induces moderate acute phase response. Med Sci Sports Exerc 2001; 33: 549–555. 10. Hui, DS, Wong, KT, Ko, FW, et al. The 1-year impact of severe acute respiratory syndrome on pulmonary function, exercise capacity, and quality of life in a cohort of survivors. Chest 2005; 128: 2247–2261. 11. Naksuk, N, Lazar, S, Peeraphatdit, TB. Cardiac safety of off-label COVID-19 drug therapy: A review and proposed monitoring protocol. Eur Heart J Acute Cardiovasc Care 2020; 9: 215–221.
12. Niebauer, J, Börjesson, M, Carre, F, et al. Brief recommendations for participation in competitive sports of athletes with arterial hypertension: Summary of a Position Statement from the Sports Cardiology Section of the European Association of Preventive Cardiology (EAPC). Eur J Prev Cardiol 2019; 26: 1549–1555.