Koalice se dohodla na změnách ve zdravotnictví – vše o zdraví

Vytvořeno: 18. 10. 2019 Poslední aktualizace: 18. 10. 2019

Datum vydání: 18. 10. 2019
Zdroj: Týdeník Echo
Autor: Petr Holub

Jediná věta je příčinou toho, že se ministrům zdravotnictví obtížně vládne. „Občané mají právo na bezplatnou zdravotní péči,“ říká neomezený příslib naší ústavy. Proto lékaři i další zdravotnický personál tradičně připomínají, že na jeho naplnění dává stát málo peněz.

Se stížností, že budovy chátrají, že lidé jsou přepracovaní a stejně je péče stále hůř dostupná, se zdravotníci tradičně hlásí v říjnu, kdy se rozdělují zdravotnické peníze na příští rok. Bouřím pod vedením krizového štábu zdravotníků tentokrát čelí ministr Adam Vojtěch.

Opravdu nemáme dost peněz na zdravotnictví, když je takový poprask?
Úplně bych nesouhlasil, že se zdravotníci bouří. Bouří se někteří, další se zase staví k činnosti tzv.

krizového štábu velmi kriticky, ať je to Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, která se vymezila velmi razantně, Koalice soukromých lékařů, Česká asociace sester a tak dále. Neřekl bych, že lidé z krizového štábu nějak masivně reprezentují zdravotnictví, jsou spíš hodně slyšet.

Ale to je jejich role, každý rok debatujeme o tom, že zdravotnictví zkolabuje, a ono zase nezkolabuje. Tím neříkám, že zdravotnictví nemá problémy. Pokud se bavíme o financích, tak určitě každý by chtěl víc peněz, to je logické a přirozené.

Ale když se objektivně podíváme na data, podíl zdravotnictví na HDP roste. Za rok 2018 je to podle OECD 7,5 procenta a do dvou let se podle našich predikcí dostaneme na osm procent HDP.

Příjmy zdravotních pojišťoven porostou jenom proto, že se v ekonomice zvyšují mzdy?
Ano, předpokládáme, že mzdy porostou. A druhá věc je nominální růst, který je meziročně historicky největší, příští rok to bude třicet miliard. Je to vždycky relativní.

Hovoří se o devíti, deseti, jedenácti procentech HDP, ale někdy nemusí značit to, že zdravotnictví je kvalitní a dobré, jenom že je drahé. Suverénně nejvíc z celé planety dávají na zdravotnictví v USA, asi devatenáct procent HDP.

Nevím, jestli můžeme říct, že je superkvalitní a dostupné ve všech směrech.

Východoevropská zdravotnictví utrácejí do sedmi procent ekonomického výkonu své země, proto kvalitou a dostupností zaostávají za zdravotnickými systémy v západních zemích, kde to je naopak nad devíti procenty.

Nebudeme se svými sedmi osmi procenty vždycky jen klopýtat za těmi vyspělejšími?
Úplně si nemyslím, že existuje rozdíl východ– západ a že české zdravotnictví nejde srovnat se západním. Když se podíváme do zemí, jako je Velká Británie, tak lidé, kteří odtamtud přijíždějí, velmi oceňují, jak funguje české zdravotnictví od praktického lékaře až po superspecializovanou péči.

Jsme schopni léčit čím dál víc pacientů těmi nejmodernějšími léky. Za rok 2018 bylo na centrové péči 65 tisíc pacientů a každý rok to stoupá. Vždycky je to relativní, a proto se mi nelíbí, co říká krizový štáb, že zdravotnictví kolabuje, že nebude na péči. Máme skvělé výsledky při léčbě infarktu myokardu.

Při nemoci, na kterou lidé dřív umírali, už jdou prakticky druhý den domů a nemají žádné následky. To samé mrtvice. Souhlasím s tím, že zdravotnictví má problémy zejména v některých regionech, ale jako celek z hlediska dostupnosti a poskytování péče rosteme.

Když krizový štáb varuje před katastrofou, často upozorňuje na reálné problémy. Jedním z nich je fakt, že se do dluhů dostává řada nemocnic.

U městských a krajských nemocnic nestačí platby od pojišťoven a zřizovatelé jsou nuceni doplácet částky v řádu desítek milionů, některé nemocnice se rovnou zavírají, protože ten dotyčný nechce doplácet, případně dojdou až do krachu jako Rumburk.

Není to přesvědčivý důkaz, že peníze opravdu chybějí? Pro mě jako pro pacienta to může být nebezpečné. Co když přijdu do nemocnice, kde jsou jen přepracovaní doktoři?
Není to plošně.

Máme tady 152 nemocnic akutní lůžkové péče, o kterých se teď bavíme, a určitě to není tak, že všechny jsou zadlužené a že všechny mají problémy. Stále se opakuje Rumburk, ale je také třeba se podívat, jestli byl Rumburk dobře vedený. Byl jsem třeba v Litoměřicích, taky to je městská nemocnice, a nemá problém.

Ale i této nemocnice se město chce zbavit, protože nemá peníze…
Jistě, ale problém je spíš v tom, že město nemá na investice. Pro menší města je těžké najít v rozpočtu peníze, aby nemocnice nakoupila moderní vybavení a aby se mohla rozvíjet.

Proto všechno směřuje k tomu, že se nemocnice do budoucna stanou součástí větších krajských celků, které navzájem spolupracují a mají na rozvoj nemocnic jiné zdroje. To je přirozený vývoj, protože medicína jde dopředu a nemocnice se potřebují modernizovat. Potom se musíme podívat na nabídku péče v jednotlivých krajích.

Nedávno se řešila nemocnice v Orlové, která leží v okrese, kde mají sedm nemocnic akutní lůžkové péče.

Sedm se jich neuživí ani v tak lidnatém okrese, jako je Karviná?
Počet obyvatel se v celém kraji snižuje. A pokud máme někde problémy třeba s personálem, tak musí také docházet ke spojování nemocnic.

Nedá se všechno jenom svádět na to, že je nedostatek peněz, a očekávat, že se všechno vyřeší, když do systému nalijeme deset dvacet miliard, jak říká krizový štáb. Je třeba udělat hlubší změny, ať je to podpora primární péče, nebo restrukturalizace nemocnic.

Teď jsme přišli s koncepcí urgentních příjmů, která stanoví státem garantovanou síť urgentní péče. Budou v ní minimálně čtyřoborové nemocnice, kde budou laboratoře a zobrazovací technika dostupné 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Do budoucna chceme, aby jich bylo zhruba osmdesát.

Ty podpoříme a ty skutečně budou těmi páteřními. Zbytek se bude muset nějak transformovat, přejít na následnou péči, rozvíjet ambulantní péči. Druhá věc je, že potřebujeme větší personální kapacity, proto jsme podpořili lékařské fakulty a chceme podpořit střední zdravotnické školy.

Dnes řešíme problém u praktických lékařů. Pokud některá odbornost zestárne na průměrný věk 57 let, tak je vidět, že se v uplynulých letech nashromáždil nějaký dluh.

Z toho, co říkáte, vyplývá, že bude třeba omezit síť nemocnic. Myslíte to tak?
To není omezení, ty nemocnice jenom musejí najít jinou roli.

Dnes nemáme ani tak zásadní problém s nedostatkem akutních lůžek, ale s nedostatkem lůžek následné péče. To je také ten problém, proč jsou nemocnice přetíženy.

Pacient často nepotřebuje být na akutním lůžku, ale není k dispozici návazná péče, není kam ho přeložit. Už to někde probíhá a nemocnice se transformují.

Když se podíváme na Sušici nebo Rumburk, tam lidé ztrácejí úplně přístup k akutní péči. Pokud chtějí jenom na trochu složitější vyšetření, tak musejí třicet kilometrů do Klatov, případně padesát kilometrů do Děčína.

Existuje nějaká hranice, za niž by se už nemocnice neměly z pohledu občanů vzdalovat?
Samozřejmě souhlasím, že síť musí být dostupná. Nechceme zavírat nemocnice, ale když máte třeba sedm nemocnic v jednom okrese, tak tam je možná nějaká racionalizace, aniž by to mělo dopady na zdraví obyvatel.

Lidé hlavně potřebují dostupnou ambulantní péči, pokud jde o akutní lůžkovou péči, máme skvělou síť zdravotnické záchranné služby. Samozřejmě mají v některých oblastech problém, bezesporu v Rumburku. Proto jsme také řekli, že tuto nemocnici podpoříme.

Bohužel jsme přišli poměrně pozdě, ale já věřím, že se nemocnici podaří projít insolvenčním řízením a že se skutečně zachrání. Máme i další odlehlé nemocnice, proto jsme se dohodli s pojišťovnami, že nemocnice v hůř dostupných regionech podpoří cílenými úhradovými mechanismy.

To je Jeseník, Rumburk, Znojmo, Nové Město, Šumperk… Proto také nedává logiku přidávat peníze plošně, ale najít cestu, jak podpořit odlehlé oblasti, kde mají problém, jak sehnat lékaře. Už v tomto roce nemocnice dostaly navýšenou bonifikaci.

Existuje seznam nemocnic, které mají nárok na mimořádnou podporu?
Ano, je to součást podpory dostatečné sítě nemocnic, kam patří odlehlé nemocnice, a samozřejmě podpora sítě urgentních příjmů. Od příštího roku podpoří pojišťovny urgentní péči cíleně dvěma miliardami korun nad rámec obvyklých úhrad.

Dostupnost zdravotní péče se obvykle měří na příkladu mrtvice, kde je rychlý zásah lékařů nezbytný.

Jakou záruku má v tomto případě zdejší pacient? Připomínám, že Česká republika v tom má podle mezinárodního srovnání EHCI rezervy.
Tam skutečně hrají roli minuty.

Máme ale síť iktových i cerebrovaskulárních center. Díval jsem se na data a doba, kdy se pacient dostane na trombolýzu, se nám snižuje.

Pozdě se ovšem platí účty nejen v těch malých, ale také v klíčových státních nemocnicích.

Jak například zajistíte, aby státní nemocnice zaplatily miliardu, kterou dluží členským firmám Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL)?
Těch nemocnic je asi pět.

Bohužel jsou to nemocnice, které problémy mají dlouhodobě. Máme už nějaký plán, jak situaci relativně v krátké době vyřešit, ale zatím je to interní debata.

Máte v roli ministra vůbec šanci řešit okamžitý nedostatek peněz? Vy nemůžete jako hejtman prostě poslat potřebné miliony.
Nemocnice jsou stále příspěvkovými organizacemi a příspěvek tam poslat můžeme. Ale máme trochu jiný plán, a až ho budeme finalizovat, tak ho zveřejníme. Je to otázka poměrně krátké doby. Ale opět to není věc, kterou vyřešíme jedním opatřením.

Můžeme dluhy minulosti vyřešit tím, že zlepšíme cash flow těch nemocnic, ale můžeme také navýšit úhradu těch klinik, které jsou ztrátové, ale třeba unikátní, například infekce na Bulovce, která je unikátní pro celou republiku. Tam máme pro příští rok plán na navýšení úhrad.

Také jsem v řadě nemocnic vyměnil ředitele, kteří mají nový pohled a zjišťují, že řada nemocnic má rezervy v provozu.

K žalobám od asociace AVEL nebo od jiného dodavatele nedojde?
S asociací máme naplánováno jednání, takže věřím, že situaci vyřešíme relativně brzy a důvod k žalobám nebude.

Veškerá zdravotní péče je dostupná zadarmo. Nevyhazují se tím peníze, které by šlo využít k léčení opravdu vážných nemocí? Nedělají proto lékaři zbytečně přesčasy?
To je o struktuře a organizaci péče.

Dnes nemocnice říkají, že jsou přetíženy, že tam je třetina případů lidí, kteří do té nemocnice vůbec nepatří, ale prostě tam přijdou. Měli by být zachyceni v terénu, proto chceme podpořit primární péči.

Proto také pojišťovny dávají smlouvu všem, kteří chtějí otevřít ordinaci praktického lékaře. U ambulantních specialistů tomu tak není a v některých oborech a regionech už panuje stop stav.

Také potřebujeme, aby byl praktik schopen pacientovi pomoci, a ne pouze odeslat dál do systému. Proto také navyšujeme jejich kompetence a redukujeme některá preskripční omezení, aby mohli předpisovat třeba léky pro diabetiky.

Myslíte, že se vám podaří přesvědčit pacienty, ať nechodí rovnou ke specialistům nebo do nemocnice, ale ať se předtím zastaví u praktika?
Vycházíme z toho, že zaprvé asi většina pacientů nemá zájem čekat na příjmu v nemocnici šest hodin. Také praktici dosud neměli takovou podporu.

Zajímavé:  Bolesti konečníku - vše o zdraví

To je něco, co nám doporučuje OECD a všechny podobné instituce, včetně podpory praktiků v systému i z hlediska prevence, což je základ vší péče. Na to jsme tady taky nemysleli, že máme největší problém s chronickými chorobami. Je to nějaký proces, který jsme zahájili a který reálně probíhá.

Samozřejmě se nebavíme o akutních stavech, kdy musíte volat záchranku.

Věříte, že to může fungovat bez jakýchkoli regulací? Zažili jsme poplatky ministra Julínka, ty vzbudily velký poprask a nakonec byly zrušeny. Přesto asi nemůže být nabídka úplně bezbřehá a otevřená všem notorickým pacientům.
Regulace nejsou na pořadu dne.

Chceme změnit organizaci, aby pacient správně využíval systém sám od sebe. Nehledě na to, že připravujeme elektronizaci. To také velmi pomůže, protože pacienti dnes trochu bloudí v systému. Lékaři obvykle nevědí, kde pacient už byl, jaká vyšetření byla poskytnuta. To elektronizace změní.

Mimo jiné jsme prosadili lékový záznam, což je sdílení dat u preskripce léků, a teď připravujeme zákon o elektronizaci zdravotnictví, který umožní kompletní sdílení všech dat včetně laboratorních vyšetření, aby pacient nemusel chodit opakovaně na vyšetření.

Pokud systém projasníme tím, že data budou sdílena napříč poskytovateli, tak jsme schopni lépe vést pacienta a omezit duplicity.

Myslíte, že zabráníte zbytečným výkonům, aniž omezíte přístup k péči? Nebylo by jistější, kdyby pojišťovna prostě nezaplatila, když jdu se stejným problémem k jinému lékaři? Takový přístup mají v řadě bohatších zemí.


Jsou různé modely, na druhou stranu se v Evropě tyto ekonomické bariéry spíš omezují. Ani u nás to úplně není na pořadu dne. Ani by se tím nic nezlepšilo, pokud předem neuděláme dílčí kroky, o kterých jsem hovořil.

Podle vás dává smysl odbourat ekonomické bariéry v přístupu k péči. Není to nakonec kontraproduktivní? Všichni víme, že zdravotnictví bude dražší. Stárnutí obyvatelstva k tomu stačí bohatě.

Proto potřebujeme sehnat nějaké peníze a tam, kde jsou schopni ekonomické bariéry vybudovat, tím dokážou získat velké množství peněz na úrovni procent HDP, i když spoluúčast není pro nikoho likvidační.


V některých oblastech je spoluúčast, třeba ve stomatologii a doplatcích na léky, i když není zásadní. Ale vycházím z dohody v rámci koalice, z programového prohlášení, kde si kolegové ze sociální demokracie vymínili, že nechtějí tuto oblast řešit, a jako ministr to také musím respektovat.

I tak můžeme udělat řadu věcí, které systém posunou. Změny ve zdravotnictví také většinou nejsou revoluční. V minulosti byly snahy o revoluční řešení, zrovna jste zmínil ministra Julínka, a nic z toho se nepodařilo.

Se sociálními demokraty jste o regulaci přístupu k péči nejednal?
Nějaké debatě se do budoucna nevyhneme, to je jednoznačné, ale teď to není na pořadu dne.

Užitečným finančním nástrojem by bylo podle OECD také pojištění, ze kterého by se financovala péče o nemohoucí, zvlášť staré lidi. Konkrétně v Německu dosahuje čtyř a půl procenta z platu.

Ani o tom jste v koalici nejednali?
Něco jsme diskutovali s ministryní Maláčovou, která německý systém také zná dobře, ale zatím nejsme u nějakého konkrétního návrhu.

Není to věc řešitelná v následujících dvou letech, které vládě zbývají.

Motivem lékařských bouří se stal i návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podle kritiků jste chtěl posílit roli zdravotních pojišťoven, které by mohly diktovat lékařům podmínky při jednání o úhradách na příští rok.

Mělo dojít i ke zrušení rámcových smluv pro ambulantní lékaře, kteří by tak ztratili jedinou záruku, že jejich praxe bude pokračovat v příštích letech. Skutečně jste zamýšlel uvolnit do té míry ruku pojišťovnám?
Tak to určitě nebylo.

Zaprvé to byl pracovní návrh ve vnitřním připomínkovém řízení a nebyl ani čas to prodiskutovat. Nakonec jsme řekli, že nemáme na tu diskusi čas, protože novela obsahuje řadu dalších věcí, které jsou pro nás zásadnější.

Nechceme oslabit roli dohodovacího řízení o úhradách, naopak chceme, aby se poskytovatelé a zdravotní pojišťovny dohodli a aby dohoda, kterou udělali, měla větší garanci, že bude respektována. V minulosti to bylo tak, že ministerstvo jejich dohodu nerespektovalo. Zkrátka ji hodilo do koše a udělalo si to po svém.

To podle mě není správně. Vidíme obrovský benefit v dohodovacím řízení, protože dohody obsahují něco, co by úředník nikdy nevymyslel. Cílem zákona bylo posílit dohodovací řízení, ale asi to nebylo úplně prodiskutováno, tak jsme od toho pro tuto chvíli upustili.

Rámcové smlouvy jste rušit nechtěl?
To bylo nepochopení. V právní úpravě stále existují, my jsme to pouze přepsali do jiného ustanovení, a byla z toho bouře ve sklenici vody. Myslím, že ta část lékařů, která spor rozjela, uvedla své kolegy v omyl a využila příležitost prosadit se v současné vyhrocené situaci.

Koalice se dohodla na snížení základní sazby DPH

Hlavní obsahKnihovna
Foto: Jiří Cysař

V sazbě pět procent zůstanou potraviny a nápoje, léky a zdravotnické prostředky, teplo, stavební práce související s bydlením, knihy a noviny, dětské autosedačky a dětské pleny, pohřebnictví a vnitrostátní hromadná osobní doprava. Koalice zároveň přijala kompenzační opatření pro rodiny s dětmi a důchodce.

Od května tak nejspíš podraží kina, divadla nebo vstupné na sportovní utkání. Z pěti do 19 procent přejde také vodné a stočné nebo některá hnojiva. Díky poklesu základní sazby by mohly mírně zlevnit auta, elektronika, oblečení, telefony nebo internet.

Změnami v DPH vláda získá v příštím roce navíc 17 miliard korun. Ty však chce vrátit zpět lidem a firmám. Na rodiny s dětmi prý půjde šest miliard korun, firmy díky rychlejším odpisům získají od roku 2006 každoročně 11 miliard korun. Příspěvek na politiku zaměstnanosti budou společnosti platit i nadále.

Co zůstane v sazbě 5 %
  • léky, zdravotnické pomůcky
  • stavební práce pro bydlení
Co přejde do sazby 19 %
  • vstupné na kulturní a sportovní akce
  • hnojiva, přípravky na ošetření plodin
  • osivo a sadba v zemědělství
  • poplatek za vysílání rozhlasu a televize

Tento krok budou doprovázat sociální opatření. Už letos k 1. květnu se zvýší rodičovský příspěvek o 1000 korun měsíčně. K 1. červnu bude rodinám, které pobírají přídavky na děti, zvýšen jednorázově přídavek o 2000 korun na každé dítě. Důchodcům bude k 1.

červnu vyplacen jednorázový mimořádný důchod ve výši 1000 korun.Týká se to i důchodů vdovských, sirotčích a invalidních. Od 1.

ledna 2005 získají rodiny s vyživovanými dětmi místo odečitatelné položky slevu na dani ve výši 6000 korun ročně na každé dítě, případně daňový bonus v této výši.

Počítá se s valorizací důchodů od 1. ledna 2005. „Výsledek sociálních kompenzací je je pro mne uspokojující,“ řekl Právu ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Co koalice přijala
  • snížit základní sazbu DPH z 22 na 19 %
  • nezavádět 3. sazbu DPH, ale přeřadit další výrobky a služby ze sazby 5 % do základní
  • od 1. ledna 2005 zkrátit doby odpisování
  • od 1. ledna 2005 zavést společné zdanění manželů
  • od 1. ledna 2005 zavést slevu na dani ve výši 6000 korun ročně, příp. daňový bonus

Jaké kompenzace budou letos:

  • 1. květen – zvýšení rodičovského příspěvku o 1000 korun měsíčně
  • 1. červen – jednorázový dětský přídavek 2000 na každé dítě, které splňuje nárok na přídavek
  • 1. červen – jednorázový mimořádný důchod 1000 korun každému důchodci

Hlavní zprávy

Exministr Vojtěch je ve vedení obří zdravotnické firmy, práci si dohodl ve sněmovně

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch má novou práci. Od pondělí je ve vedení firmy Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji spravuje pět největších nemocnic. Zvolila ho tam nová rada kraje. Chce využít jeho zkušeností z vedení resortu, podtrhnutých řešením koronavirové krize. Vojtěcha nominovalo hnutí ANO, jež má v Ústeckém kraji svého hejtmana.

Krajská zdravotní je se 7200 zaměstnanci největší firmou v Ústeckém kraji a jednou z největších zdravotnických společností v zemi. Spravuje nemocnice v Ústí nad Labem, Mostě, Chomutově, Teplicích a Děčíně.

Firma podléhá krajské samosprávě, která je jejím jediným akcionářem. Základní jmění Krajské zdravotní je bezmála 5,3 miliardy korun. Kondice firmy je před každými krajskými volbami jedním z hlavních témat.

„Do představenstva (Krajské zdravotní) byl zvolen ředitel žatecké nemocnice Jindřich Zetek, bývalý ředitel litoměřické nemocnice Leoš Vysoudil, lékař Ondřej Štěrba, vědec v oboru fyzikální chemie Josef Šedlbauer a exministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který přislíbil, že nám se svými zkušenostmi a kontakty pomůže,“ řekl ústecký hejtman Jan Schiller (ANO) deníku MF Dnes, jenž na nové Vojtěchovo angažmá upozornil.

Představenstvo Krajské zdravotní je jejím vrcholným manažerským orgánem, který přijímá strategická rozhodnutí pro další rozvoj společnosti. Představenstvu se zodpovídají generální ředitel firmy a její jednotliví náměstci. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, kudy vedla Vojtěchova cesta do křesla v čele společnosti.

S premiérem se prý nejednalo

Ústecký kraj po letošních volbách vede tříčlenná koalice hnutí ANO, ODS a uskupení Spojenci pro kraj (tvoří jej JsmePRO!, TOP 09, Zelení, SNK ED, LES a místní uskupení). Každý člen koalice nominoval do představenstva Krajské zdravotní jednoho člověka, rada kraje do něj vyslala ještě dva „nezávislé odborníky“.

Jejich výběr mělo v rukou ANO jako garant zdravotnického programu.

Jedním z těchto odborníků je právě Vojtěch, přestože lékařské ani zdravotnické vzdělání nemá – absolvoval práva a mediální studia na pražské Univerzitě Karlově, až později absolvoval na soukromém institutu kurz managementu ve zdravotnictví. Koalice si od Vojtěcha slibuje díky jeho kontaktům nastavení efektivní komunikace s ministerstvem zdravotnictví.

Firma se skandálem

  • Krajskou zdravotní v minulosti zmítala kauza kolem údajně předraženého nákupu zdravotnické techniky. V roce 2008 zaplatila firma za poradenské služby na vypracování žádosti o dotace 40 milionů korun, podle státního zástupce byly konzultace o 38,6 milionu korun předražené. 
  • Samotné přístroje zakoupila Krajská zdravotní za 417 milionů korun, od dotačního programu Severozápad získala 353 milionů korun z evropských fondů. Podle státního zástupce šla technika pořídit levněji – za 335 milionů.
  • Obžalovaných bylo kvůli tomu pět tehdejších členů představenstva společnosti, soud je vloni v prosinci pravomocně očistil. Zmíněná dotace se však musela krátit. 

Klíčovou osobou v jeho angažmá byl hejtman Jan Schiller (ANO). Spojení na Vojtěcha měl přímé, jsou kolegové z Poslanecké sněmovny. Uvažovat o spolupráci začal hejtman ve chvíli, kdy Vojtěch v září rezignoval na post ministra zdravotnictví. Bylo tehdy ještě před krajskými volbami, ale průzkumy přisuzovaly vítězství ANO.

Po jeho výhře a sestavení koalice získala jednání o obměně představenstva Krajské zdravotní dynamiku.

„Mluvil jsem s ním o tom ještě před volbami, brali jsme to jako variantu. Souhlasil s tím,“ řekl Aktuálně.cz hejtman. Vznik krajské koalice v čele s ANO dohodu potvrdil.

„Po volbách jsme se několikrát sešli ve sněmovně, kde jsme se o tom bavili. Ve zdravotnictví se pohybuje velmi dlouho a svými zkušenostmi bude jednoznačným přínosem,“ dodal.

Tvrdí, že s premiérem Babišem Vojtěchovo angažmá nekonzultoval. 

Ke zdravotnictví v regionu má Vojtěch blízko. Už minulé vedení samosprávy s ním jednalo o kondici nemocnic v Ústí nad Labem, Litoměřicích či Rumburku. Poslední jmenovaná měla ekonomické potíže.

Schiller od Vojtěcha čeká podněty v elektronizaci služeb, což bylo jeho velké téma už v čele resortu. „A chápe, že i když je zdravotnictví o velkých penězích, nejdůležitější jsou lidi.

Očekávám, že bude jednat i tímto směrem,“ dodal.

Zajímavé:  Znáte rozdíly mezi léčivými přípravky a doplňky stravy? – vše o zdraví

Vojtěcha nikdo nekádroval

Podle statutu Krajské zdravotní se představenstvo schází jednou měsíčně, ale podle potřeby může zasednout častěji. Při urgentních záležitostech jednalo i dvakrát týdně. Podle informací Aktuálně.

cz náleží předsedovi představenstva odměna 70 tisíc korun měsíčně, řadovému členu kolem 30 tisíc. Vedení si zvolí představenstvo samo. Podle informací Aktuálně.cz má na jeho špičku nakročeno Jindřich Zetek.

Nominace Vojtěcha proběhla v koalici hladce. Jednotlivé strany se dohodly, že si své zástupce nebudou kádrovat. Zásah do představenstva Krajské zdravotní byl v pondělí bleskový. Rada kraje odvolala kompletní staré vedení firmy a postavila ho z nových tváří jen dvě hodiny poté, co ji zvolilo krajské zastupitelstvo. Rada navíc jednala od stolu, nové vedení jmenovala bez písemných podkladů.

„Obávali jsme se, že by stávající vedení Krajské zdravotní mohlo ještě provést změny, které bychom těžko napravovali,“ řekl Aktuálně.cz náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj).

Odvolaný šéf představenstva Jiří Novák (KSČM) komentuje svůj rychlý konec střízlivě. „Očekával jsem to. Změnilo se vedení kraje, které má jiný pohled na řízení Krajské zdravotní, tak nás odvolalo a jmenovalo nové lidi.

Je to přirozené,“ řekl Aktuálně.cz.

Jako první bez vazby na Ústecký kraj

Jmenování Vojtěcha má ještě jeden rozměr. Je to poprvé, co v představenstvu Krajské zdravotní usedl člověk bez přímé osobní či profesní vazby na Ústecký kraj. Dosud v něm zasedali jen lidé z regionu. Vedle exministra se to týká ještě Josefa Šedlbauera, který v minulosti řídil nemocnici v Liberci.

„Považuji ho za slušného člověka.

Doufám, že bude zárukou, že v Krajské zdravotní se bude k věcem slušně přistupovat a nebudou se tam dít levárny,“ řekla k Vojtěchovi opoziční krajská zastupitelka a lékařka Alena Dernerová (za STAN).

Její kolega Filip Ušák kriticky upozornil na jiné jméno, které se objevilo v obměněných orgánech firmy. Členem dozorčí rady se stal bývalý europoslanec Miroslav Ouzký (ODS).

Ouzký byl jedním z majitelů firmy IZIP, která dodávala státu elektronické zdravotní knížky pojištěnců.

Všeobecná zdravotní pojišťovna za její služby zaplatila dvě miliardy korun, kvůli nespokojenosti po dvou letech od kontraktu odstoupila a projekt zrušila.

Ouzký přitom způsobil skandál, když spoluvlastnictví IZIP nepřiznal, ačkoliv v Evropském parlamentu seděl ve výboru zabývajícím se zdravotnictvím.

Bývalý ředitel firmy IZIP Jiří Pašek v minulosti opakovaně čelil stíhání za zpronevěru při uzavření půlmiliardové smlouvy s VZP na dodání nových pojištěnců, v kauze byl obviněn i někdejší šéf VZP Pavel Horák.

Státní zastupitelství však jejich stíhání zrušilo. Pašek nakonec dostal letos v září pravomocný trest šesti let za podvod, kterého se dopustil při dohodě na kontraktu o zprostředkovatelských službách vůči VZP.

Podívejte se na kontroverzní kroky Adama Vojtěcha při první vlně koronavirové nákazy:

2:18

2 minuty – Podceněný korovanirus | Video: Martin Krepindl, Jakub Zuzánek

Krajská koalice na Vysočině si rozdělila posty, smlouvu podepíše v pondělí

Hejtmanem se má stát, jak bylo už avizováno, Vítězslav Schrek, lídr koalice ODS a Starostové pro občany (STO). Ta skončila v krajských volbách třetí, získala sedm ze 45 zastupitelských mandátů a v následných povolebních vyjednáváních se na spolupráci dohodla s Piráty, KDU-ČSL, ČSSD a s koalicí Starostové pro Vysočinu (STAN a SNK ED).

„Já, pokud tedy budu zvolen hejtmanem, mám mít na starosti vše, co mi náleží ze zákona, plus navíc ještě činnost Projektové kanceláře Kraje Vysočina,“ upřesnil Schrek.

Jako další zástupce ODS a STO byl do návrhu nového vedení hejtmanství stranou vybrán Karel Janoušek. Ten by měl mít v gesci vše, co se týká krajského majetku.

První náměstkyní hejtmana pro oblast regionálního rozvoje se podle návrhu stane jednička Pirátů Hana Hajnová. „Radním, který bude mít na starosti resort školství, pak bude Jan Břížďala,“ upřesnila Hajnová.

Pro Martina Hyského vznikne nová placená funkce

Pozice náměstka hejtmana pro oblast zdravotnictví zůstala i pro nadcházející čtyřleté volební období podle návrhu opět Vladimíru Novotnému (ČSSD). „Jedná se z velké části o agendu, kterou jsem až doposud vykonával. Dále se budu věnovat ještě analýze a řízení příspěvkových organizací a kontrole hospodaření obcí,“ konstatoval Novotný.

Sociální demokraté jako jediná strana z pětičlenné koalice nemají v čele kraje dva radní, ale pouze jednoho. Disponují ovšem ještě pozicí uvolněného zastupitele. Na ni byl nominován Martin Hyský, dosavadní radní pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí.

Hyský má mít nyní na starosti nově zřízený výbor.

„Tento výbor se bude zabývat mimo jiné problematikou Veřejné dopravy Vysočiny, nakládáním s odpady, projektem vysokorychlostní trati, koordinací a adaptací kraje na změnu klimatu – tedy hospodařením s vodou či problematikou kůrovce. Spadá sem například také projekt Zdravý Kraj Vysočina nebo místní agenda 21,“ vyjmenoval Vladimír Novotný s tím, že se jedná o témata, jež jsou pro Vysočinu velmi důležitá.

Lidovecký lídr na post radního neaspiroval

Lidovci vyslali do krajské rady Miroslava Houšku, který tam bude KDU-ČSL zastupovat jako náměstek pro oblast ekonomiky, dopravy a silničního hospodářství. Pozici radního pro sociální politiku má zastávat Jan Tourek, dosavadní starosta Světlé nad Sázavou.

Sám volební lídr strany – Vít Kaňkovský – na post radního neaspiroval.

„Máme širší portfolio velmi schopných lidí a také nejsme stranou jednoho muže, takže jsme se nakonec dohodli takto. Chci se dál věnovat zdravotnictví, které je mým oborem. I proto bych tedy rád usiloval o pozici předsedy zdravotní komise a podílel se na koncepci krajského zdravotnictví a řešení problémů, co nyní ve zdravotnictví jsou,“ vyjádřil se Kaňkovský.

Za Starosty pro Vysočinu byl do krajské rady navržen pacovský starosta Lukáš Vlček, jenž má působit jako náměstek pro zemědělství a životní prostředí. Ten uvedl, že dvě uvolněné funkce – pozici starosty i krajského radního, zastávat nemíní. Dokud však neproběhne ustavující zastupitelstvo a nebude tím definitivně rozhodnuto, nemíní o svém dalším postupu blíže hovořit.

Oblast cestovní ruchu a kultury by měl za STAN v rukou mít Roman Fabeš, stávající starosta Telče.

Z podpisu smlouvy bude kvůli covidu vojenské cvičení

„Koaliční smlouvu budeme podepisovat v pondělí odpoledne v Jihlavě. Kvůli epidemiologickým opařením to však bude takové trochu vojenské cvičení. K podpisu budeme přistupovat po pěti minutách vždy po jednom, v místnosti musejí být maximálně dva lidé pohromadě,“ přiblížil plánovaný akt Vítězslav Schrek.

Krajská rada bude mít celkem devět uvolněných členů, z nichž jeden je hejtman, čtyři náměstci a čtyři radní. Změnou oproti dřívějšku bude jeden uvolněný zastupitel jako člen rady s hlasem poradním.

Z povolebního vyjednávání nakonec vypadlo vítězné hnutí ANO, které získalo v krajských volbách celkem deset mandátů. V opozici také skončili komunisté, kteří jako sedmá strana v pořadí pronikli do zastupitelstva kraje se třemi mandáty.

S počtem křesel, jež jednotlivé strany nakonec obsadí, ale může ještě zahýbat koalice Pro TOP Vysočinu, která je tvořena kandidáty TOP 09, Klubu angažovaných nestraníků a Koruny České.

Uskupení totiž podalo k soudu stížnost na průběh voleb a nyní očekává, jaké stanovisko soud k rozporu zaujme. Tímto se ale také odkládá termín ustavující schůze zastupitelstva, která měla původně proběhnout 29. října.

V případě, že bude jejich stížnost úspěšná, by sdružení „sebralo“ po jednom mandátu KSČM a STAN.

Tisková konference ke změnám na pozici ministra zdravotnictví, 21. září 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci ke změnám na pozici ministra zdravotnictví. Předseda vlády pan Andrej Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové, já bych se chtěl vyjádřit k rozhodnutí pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který v pátek večer mi při osobní schůzce oznámil, že je definitivně rozhodnutý, že chce rezignovat.

Já bych chtěl skutečně mu poděkovat za práci, kterou vykonal. Adam Vojtěch je slušný, poctivý a velmi pracovitý mladý muž, kterého já jsem kdysi přivedl na Ministerstvo financí v lednu 2014 a který skutečně přinesl do naší politiky slušnost a vícero z nás by si z něj mohlo vzít příklad.

Bohužel v naší politice to byla i jeho nevýhoda. On byl napadán ze všech stran a podle mého názoru, že je slušný, tak se málo bránil. Já jsem přesvědčen o tom, že to byl v historii samostatné České republiky nejlepší ministr zdravotnictví. Adam převzal ten rezort v rozkladu.

Můžeme si vzpomenout na zprávu Evropské komise o korupci z roku 2013 a všichni jsme věděli, kdo je Richelieu. Ta neuvěřitelná korupce, co byla v rezortu.

Takže on to neměl jednoduché a samozřejmě není lékař, ale přesto udělal na ministerstvu, a znovu opakuji, podstatně víc práce než ti ministři, kteří tam byli před tím.

A myslím si, že věnoval obrovskou energii i do bojů s koronavirem a i tu první vlnu zvládnul. Takže za to mu chci moc poděkovat. Je to oblíbený ministr, chodí mi plno smsek, které mu vyjadřují podporu, a mě samozřejmě je to líto, protože tu svou misi nemohl dokončit, protože přišel ten vir.

Adam Vojtěch se věnoval koncepční práci a myslím, že historie ukáže, kolik toho udělal. Samozřejmě koronavir zamezil těm dalším věcem, které měl v plánu. Já chápu to jeho rozhodnutí. Ty neskonalé útoky – opozice, hejtmani, novináři.

Viděli jste to v neděli. A i ministři z koalice, všichni na něj útočili. V podstatě se neuměl bránit, takže já jsem i na jedné té tiskovce, to si pamatujete, mu říkal: Nebuďte slušný, braňte se, Adame. No, takže takhle to dopadlo.

Adam Vojtěch je druhý nejdéle sloužící ministr zdravotnictví. Já bych tady mohl hodinu mluvit o tom, co všechno udělal. Neudělal toho málo, ale já samozřejmě, on má mladou rodinu a chodit po půlnoci domů a být pod takovým obrovským tlakem není jednoduché.

Takže já chci jenom říct, že já jsem, v pátek jsme se dohodli na té rezignaci, já jsem to projednal s panem prezidentem a navrhl jsem panu prezidentovi pana profesora Prymulu na post ministra zdravotnictví. Pan prezident mi slíbil, že mi vyhoví a že zítra ráno v osm hodin pana profesora Prymulu uvedu do úřadu.

My jsme skutečně v situaci, kdy musíme zavést krizové řízení, ano, krizové řízení. Můžeme debatovat o tom, proč to tak je a kdo, co a jak. K tomu se nechci vracet, protože to by bylo asi na dlouho a asi by to nebylo objektivní.

Já jsem přesvědčen, že my všichni, tedy od de facto 1.

března pracujeme sedm dní v týdnu a řešili jsme covid-19 i celé léto, když někteří ostatní, kdy vlastně ta vláda od toho odešla koncem května, ale samozřejmě ten projekt Chytré karantény a další věci jsme řešili celé léto. Ty hygieny – desítky let nikoho nezajímaly. Nikoho! Neměly ani počítače, nic neměly. Čtrnáct decentralizovaných hygien.

Za celou historii českého zdravotnictví se de facto téměř nic nezdigitalizovalo. A byl to Adam Vojtěch, který první digitalizoval, jako e-recept, a ten projekt Chytré karantény, to je komplex systému hygieny a těch systémů, které vytváříme s armádou a vládním zmocněncem Dzurillou. Ty systémy, jako e-rouška, kde bych poprosil znovu, aby si to všichni stáhli.

Zajímavé:  Botulotoxin otrava - vše o zdraví

Takže za krátký čas se tady udělalo strašně moc práce a já chápu, že vždycky jsme předmětem kritiky a vždycky všichni vědí, co se mělo a nemělo, a že ta situace není jednoduchá, ale já jsem o tom přesvědčen, že jak jsme zvládli první vlnu, že zvládneme i stávající situaci.

Takže pan profesor Prymula bude mít hlavně za úkol krizové řízení. To znamená, že bude mít hlavně za úkol, aby se ta nařízení, které pan ministr Vojtěch vydal a které jsou i předmětem různých nepravd. Například 8. 4.

2020 pan ministr Vojtěch uložil všem nemocnicím, že mají informovat o kapacitách. Ale to je všem nemocnicím, i krajským, a ne všichni to plní.

A to je také jeden z důvodů, proč jsem odsouhlasil zřízení Ústředního krizového štábu.

Já bych byl velice rád, abyste se teď soustředili a pochopili, jakou má roli Ústřední krizový štáb. On už jednou byl zřízen a měl za úkol distribuovat ochranné prostředky, dohlížet na rozhodnutí v rámci stavu nouze, měli jsme zavřené hranice, měli jsme omezený pohyb lidí, a to byla jeho hlavní role.

To, že Ústřední krizový štáb potom vybudoval nějaké, podle mého názoru zbytečné, ekonomický poradní tým, nějaká skupina na dopady, odborná zdravotní skupina, tak my o tom dnes budeme na vládě jednat, ale já bych chtěl znovu zdůraznit, že Ústřední krizový štáb není zřízen teď nově na to, aby řídil Ministerstvo zdravotnictví a dával nějaké epidemiologické prognózy nebo návrhy.

Ústřední krizový štáb je zřízen od toho, aby se stal platformou hlavně pro kraje. Všichni hejtmani chtěli Ústřední krizový štáb a bohužel, protože Adam Vojtěch je slušný, tak měli vždycky výhrady, kritizovali ho, a mělo to být naopak, protože někteří z nich si neplní ty povinnosti a evidentně to nefungovalo.

Takže já předpokládám, že teď Ústřední krizový štáb bude hlavně platformou na to, aby kraje komunikovaly s panem Hamáčkem a aby prostřednictvím Ústředního krizového štábu fungovala spolupráce státu a krajů, protože samozřejmě jednotlivé rezorty mají požadavky na kraje a kraje mají požadavky na stát. Ale přes videokonference, kde byli jednotliví ministři, to nefungovalo.

Takže teď to musí fungovat a zkrátka i kraje mají svoje nemocnice, mají svoje domovy seniorů a další věci a zřizovatelé jsou odpovědni za tyto jejich organizace. Ty organizace musí plnit ta rozhodnutí jednotlivých ministerstev.

Takže my to budeme teď diskutovat a znovu opakuju, že Ústřední krizový štáb bude hlavně na to, aby byl platformou spolupráce s kraji.

A pokud situace se změní a znovu budeme muset distribuovat, no tak samozřejmě, a samozřejmě Ústřední krizový štáb bude mít na starosti i koordinaci nákupu ochranných prostředků.

Já si myslím, že je důležité, aby vláda komunikovala jednotně, což se neděje, bohužel, a hlavně, aby se ministři drželi svých kompetencí a svého řemesla. A určitě, pokud nějací ministři budou mít nějaké návrhy z hlediska epidemiologických opatření, tak doufám, že tyto budeme předkládat společně na vládě, že si to vydiskutujeme.

Ten systém, který je zřízen, a ta Rada vlády pro zdravotní rizika, která zřídila Integrovaný centrální řídicí tým, kde je hlavní hygienička a vojáci a vládní zmocněnec Dzurilla, kteří mají na starosti celý systém Chytré karantény, tak samozřejmě tyto systémy zůstávají v kompetenci Ministerstva zdravotnictví.

Takže je teď potřeba, a to si myslím, že bude priorita pana nového ministra profesora Prymuly, aby dohlédl na to, že skutečně ty kapacity nemocnic, které byly rozepsány, které jsou indikovány i v reálném čase, existují a jsou okamžitě k dispozici.

Myslím si, že teď je chvíle, abychom všichni spolupracovali, abychom udělali maximum pro to, abychom ten nárůst nákazy zastavili a abychom to i podruhé zvládli. Já jsem o tom přesvědčen, že se nám to podaří, a samozřejmě já osobně udělám maximum pro to, aby tomu tak bylo. To je vše.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vládyDěkuji a dotazy. Česká televize.  

Štěpánka Martanová, Česká televize: Dobrý den, pane premiére, já bych se chtěla zeptat na pana Adama Vojtěcha. Vy jste ho tady vychválil, na druhou stranu by mě zajímalo, jestli měl celou dobu vaši podporu. Protože když si vzpomeneme na konec srpna, tak jste měli spor ohledně roušek.

Jestli jste se ho třeba snažil přesvědčit, aby v úřadě zůstal, a co s ním bude dál? Deník E15 mluví o tom, že by mohl zamířit do čela VZP.

A k panu Prymulovi: Byla to jasná volba, nebo jste měl více kandidátů? A pan Prymula stojí vlastně v čele té epidemie, v tom boji, na druhou stranu ale zdravotnictví přeci není jenom o tom koronaviru. Děkuju pěkně.

Andrej Babiš, předseda vlády: No, paní redaktorko, s médii je to tak, že jednou někdo napíše něco a potom to všichni opakujete. My jsme žádný spor neměli.

Tak já vám to ještě jednou zopakuju, ale vy evidentně to nechcete slyšet. 17. srpna bylo pondělí a 17. srpna bylo na Radě i na tom centrálním řídicím týmu a na Radě vlády pro zdravotní rizika byl předložen manuál pro školy.

Čtrnáct dní před začátkem školního roku. Proč? Aby se k tomu vyjádřili.

Co bylo v tom manuálu? Že to pojede podle semaforu. A bavili jsme se o tom, co bude od 1. 9. 19. srpna Ministerstvo zdravotnictví ignorovalo ten semafor a rozhodlo o nějakém plošném opatření.

Na základě toho já jsem reagoval, že je to zvláštní, že je to v rozporu s tím manuálem, a na základě toho na druhý den 20.

srpna 2,5 hodiny seděly ty odborné skupiny – klinická, laboratorní a epidemiologická, kde jsem zjistil, že zkrátka je to v rozporu.

A já jsem nic neměnil, už to laskavě neopakujte. Každý to říká, že já jsem něco měnil. Neměnil jsem! Takže to není pravda, já to odmítám.

Já chápu, že to je takové jako zajímavé všechno házet na mě, já jsem na to zvyklý, nemám s tím problém. Můžeme se vlastně vrátit, kdo, co říkal, jak to bylo, já myslím, že to nemá ani smysl.

Já chápu, že… Plno lidí změnilo názor, plno, i ty odborníci, takže nic takového nebylo.

A rozdíl mezi první vlnou a druhou byl ten, že 10. března za námi přišel nějaký člověk s matematickými modely na základě situace v Itálii a podle toho jsme reagovali. Teď přišli s modely, ale už bylo pozdě, jo? Takže já, to, co říkáte… Adam Vojtěch měl moji podporu, paní redaktorko, i na té tiskovce, kde ta redaktorka na něj útočila, i tam jsem ho podpořil dokonce.

Všude jsem ho podporoval a znovu opakuji, že je to nejlepší ministr v historii českého zdravotnictví a udělal tam strašně moc práce. Takže podporu měl, ale zkrátka každý máme nějakou povahu a to vypětí, které on měl od rána do večera, ten obrovský psychický tlak, ty útoky. Někdo si to nechá a kumuluje to v sobě. Jiný reaguje nějak jinak. Například já.

Takže já to odmítám a já říkám, měl podporu, má moji podporu a určitě zůstává poslancem a určitě budu rád, když bude působit a já myslím, že to udělá, v rámci toho NERV zdravotnického, kde jsou skutečně ty koncepční záležitosti, koncepční – vzdělávání lékařů, sestřiček, přístroje, investice, národní boj proti rakovině a další věci.

Ale dnes zkrátka na Ministerstvu zdravotnictví je potřeba udělat to krizové řízení a Adam Vojtěch není krizový manažer, on je koncepční, ale nicméně to zvládl skvěle, ale já jsem pochopil ten jeho problém, protože není pro každého možné takhle, v takovém obrovském tlaku a útoku ze všech stran dlouhodobě pracovat. Takže podporu má a vždy ji měl.

A k panu Prymulovi?

Štěpánka Martanová, Česká televize: Já jsem se ptala, jestli pan Prymula byl jediná volba, nebo byl ještě někdo jiný ve hře a že vlastně pan Prymula jakoby je symbolem jakéhosi boje proti té epidemii, ale na druhou stranu Ministerstvo zdravotnictví přeci není jenom koronavirus. Děkuju pěkně.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak pan Prymula byl ředitelem krajské nemocnice. Je to lékař, je to známý epidemiolog, má na to plno vlastně papírů, jestli to tak můžu říct.

Takže má strašně dlouhý životopis, jak jsem ho dneska četl.

Takže má po všech stránkách, je to bývalý plukovník nebo byl i na té vojenské akademii, takže má na to samozřejmě předpoklady, a byl náměstkem ministra zdravotnictví.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vládyDěkuji, máme prostor už jen na jeden dotaz stručný. Televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den, pane premiére, vy jste říkal, že pan Prymula bude uveden do úřadu tedy zítra, jakým způsobem tedy proběhne to jmenování? Dnes se má sejít pan Prymula právě s panem prezidentem. Bude to tedy v ten čas nebo jaký způsob? Děkuji.

  • Andrej Babiš, předseda vlády: Pan Prymula bude přijat ve 14 hodin panem prezidentem v Lánech a pan prezident mi slíbil, že ty papíry se zúřadují dnes, abychom neztráceli čas, a zítra v osm přijedu s panem Prymulou na Ministerstvo zdravotnictví, kde samozřejmě budeme mít nejdřív poradu s vedením a vyměníme si, tedy hlavně pan Prymula musí říct svoje představy a bude uveden do funkce zítra dopoledne.
  • Jana Adamcová, tisková mluvčí vládyTak zvládneme ještě jeden dotaz.
  • Zdislava Pokorná, Seznam Zprávy: Dobrý den, já jsem se vás chtěla zeptat: Vy jste se před tím nevyjádřil k té E15, která vlastně napsala, že Vojtěch má zamířit do čela VZP, tak je to pravda?
  • Andrej Babiš, předseda vlády: Nesmysly nekomentuju.
  • Zdislava Pokorná, Seznam Zprávy: A ještě jsem se chtěla zeptat: Vy jste vlastně říkal, že jste ho celou dobu bránil, ale tam přece bylo v půlce srpna to klíčové jednání, kdy vy jste na něj nedal a vlastně to opatření…

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Prosím vás teď jsem, slečno, na to odpovídal, tak musíte poslouchat. Já vím, že vám to tam píše editor, že to tam čtete, teď jsem na to odpovídal paní Martanové z České televize.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vládyTak děkujeme, tím tisková konference končí.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *