Zdaleka ne všichni stomici jsou v takovém zdravotním stavu, aby mohli aktivně sportovat. Právě jim, ale i všem, které nemoc oslabila, je věnováno video Zdraví v pohybu. Přináší sérii lehkých, nenáročných a účinných cviků s prvky jógy, vhodných pro stomiky i pro silně zdravotně oslabené jedince.
Na videu pod vedením cvičitelky Mgr. Marcely Luňáčkové z Bohemia – lázní a.s., Karlovy Vary, cvičí stomici Marie, Irena a Filip – členové Českého ILCO, z. s.
Proč video vzniklo?
Marie Ředinová předsedkyně Českého ILCO uvádí: „Poprvé jsem potkala paní cvičitelku Luňáčkovou na podzim 2003 během mého lázeňského pobytu v Karlových Varech.
V té době jsem ještě byla po nemoci velmi oslabená. Učila nás, jak správně stát, jak dýchat, zkoušeli jsme relaxovat a opravdu jednoduchými pohyby zlepšovat fungování těla.
Toto cvičení bylo to nejlepší, co mě v lázních potkalo. Pomáhá mi dodnes.“
Proč právě cvičení s prvky jógy?
Naše tělo je samostatný stroj, v kterém se odehrává mnoho procesů. Je schopné samoléčby, pokud se o něj budeme správně starat. Pomalé pohyby, správný dech a propojení energetických kanálů probudí naše tělo.
Jóga pomáhá rozhýbat celé tělo, zaměřuje se na techniku pohybu, ne na výkon. Pomáhá poznat naše tělo, vnímat ho a poznat sám sebe. Cvičení prospívá nejen při zdravotních potížích, odbourá psychické problémy, vyrovnává dysfunkci obou hemisfér.
Může nám pomoci předejít komplikacím a také zlepšit náladu v období duševní nepohody.
A není čeho se bát, cvičení je tak jednoduché, že ho můžete cvičit třeba i v sedě na židli.
Na co si dát při cvičení pozor?
Cvičte jen do bodu, kdy cvik nepůsobí bolest. Cvičení je o vědomém řízeném pohybu, který vedeme pouze do bezpečné oblasti pnutí, které by nemělo působit přetažení svalů.
DVD s cvičením je k dispozici v Informačním centru pro stomiky v Praze, lze jej získat i v regionálních spolcích stomiků. Můžete zde také získat naši brožuru Jak předcházet vzniku kýly.
Ve dvaašedesáti vypadá na třicet. Vděčí za to zdravé stravě a pohybu
S cvičením začala před třiceti lety po porodu druhého dítěte. Potřebovala si dát zpět do pořádku záda a měla rozestup břišních svalů. Cvičení ji natolik chytlo, že se stalo součástí jejího každodenního života.
   |
„Začala jsem s tenisem, který jsem hrávala i dříve a bavil mě. Pak jsem přidala aerobik a nakonec jsem začala chodit i do fitka, protože mě to začalo strašně naplňovat,“ sdělila žena pro server Daily Mail.
V osmdesátých letech se v jejím okolí hodně rozmohl aerobik a každá žena chodila cvičit. Cvičení a posilování v rychlém tempu však nebylo nic pro ni, takže u něj nevydržela dlouho. „Bylo však fajn, že jsem měla něco, kde se potkám s přáteli. Dalo se to krásně skloubit i s péčí o tři děti,“ pokračovala.
Cvičení doporučuje všem. Často si lidé myslí, že je minimálně o patnáct let mladší a velmi jí to lichotí. Zároveň je pyšná, že je pro spoustu lidí velkou inspirací. Na stará kolena podlehla i kouzlu sociálních sítí a založila si účet na Instagramu, kde se snaží ostatní motivovat.
„Nyní žiji na Bali a naprosto jsem se zamilovala do jógy. Je to očista těla i duše a mohu ji doporučit všemi deseti. Věřím, že je to druh pohybu, který může praktikovat každý. A je opravdu zázračný. Neznám nikoho, komu by jóga nepomohla,“ míní.
Je si vědoma, že každý nemůže cvičit, protože má různé zdravotní komplikace. Takovým lidem doporučuje meditaci na očištění mysli, protože věří, že negativní myšlení přináší stres a ten je záhubou pro mladistvý vzhled.
Kromě toho svým fanouškům ráda ukazuje, jaké si připravuje jídlo. Pochopitelně je její jídelníček složený především z ovoce, zeleniny a čerstvých ryb. Hamburgery nebo hranolky a sladké dorty u ní nenajdete. Za léta si zvykla na zdravé pochutiny, k nezdravým jídlům vůbec netíhne a nemá na ně chuť.
„Každý mi říká, že by si přál vypadat jednou v šedesáti jako já. A já jim vždy odpovídám, že tak vypadat mohou. Čím dřív začnete se zdravým životním stylem, tím lépe. Každý může vypadat jako já,“ dodala.
CHŮZE JE KRÁLOVNOU POHYBU. Nepodceňujme její význam! – Pěšky městem
MUDr. Zlatko Marinov je dětský obezitolog, autor mnoha odborných i popularizačních publikací a zejména specialista s dlouholetou zkušeností z klinických dětských lůžkových a ambulantních zařízení v České republice a v zahraničí.
Je odborným garantem mnoha projektů – například Žij zdravě, S dětmi proti obezitě, Zdravotní gramotnost nebo Zdravá abeceda v mateřských centrech. O významu chůze nejen v boji proti nadměrným kilogramům si s ním povídala Jana Renner.
Pane doktore, jak hodnotíte dopad plošných protikaranténních omezení na zdraví společnosti?
Předpokládám postižení celé generace. Jednak vzrůstem nadváhy a s ní spojených zdravotních komplikací, jednak ztrátou mrštnosti a z toho plynoucí zvýšené množství úrazů. Dalším neblahým aspektem, který bude mít vliv na celkové zdraví, je snížení zdatnosti a výkonnosti.
Opakovaně upozorňujete na rizika distanční výuky a na omezení pohybových aktivit dětí a dospívajících. Jaká rizika z této situace plynou?
Bezprecedentní lockdown je na úrovni sociálního experimentu. Ani se neodvažuji domyslet všechny souvislosti, které z něj budou vyplývat. Následkem toho do budoucna ani nemůžeme předejít mnoha dalším potížím a okolnostem, jejichž dopad na zdraví společnosti se projeví teprve časem.
Poradíte rodičům, jak mohou udržet nebo dokonce zvýšit zdatnost svých dětí?
Nastavení změn je výhradně v rukou rodičů. Jedině rodiče pomohou dětem zlepšit jejich situaci. Když nepůjde ven rodič, nepůjde ven ani dítě. Doporučuji rodičům, aby vyhledávali aktivní pohyb vždy a všude, kdy a kde je to možné.
Chůze je dostupná pro každého, je to první volba i pro rodiny s dětmi. Společná procházka je navíc vítaný volný čas, který rodiče stráví společně s dětmi. Při chůzi totiž přirozeně ztrácíme ostražitost a vrací se schopnost otevřeně sdílet s druhými své pocity a prožitky.
Když nepůjde ven rodič, nepůjde ven ani dítě.
A jinak: proč nesmíme zdatnost podcenit?
Zdatnost je základní podmínkou k fyzické i psychické aktivitě. Pokud člověk nemá základní předpoklad zdatnosti, nemůže se pořádně pohybovat nebo se hýbat aktivně ani dosáhnout výkonu.
Pohyb je základní nutností živých organismů. Bez pohybu není život. Pohyb určuje naše základní fyzické, a především psychické nastavení. Lidé jsou v důsledku stávající situace víc doma a méně chodí i sportují. Mohlo by se zdát, že toto vše má dopad pouze na fyzickou kondici. Ale právě fyzická kondice a pohyb mají přímou souvislost s psychickou pohodou a tím pádem i s duševním zdravím.
Jakou roli – podle vašeho názoru – hraje v dnešní době obyčejná chůze?
Chůze je pro člověka ZLATÝ GRÁL POHYBU. V dnešní době už člověk není ve své podstatě biologickou jednotkou, jsme jednotky společenské. Základním pohybem společnosti a společenských vztahů je proto chůze.
Musíte dojít k druhému člověku, druhý člověk musí dojít k vám, a proto je chůze základním a nutným atributem komunitního života. Chůze má – jako jediná – ve výčtu pohybových aktivit toto jedinečné specifikum.
Chůze je pro člověka nenahraditelná právě pro svůj společenský význam. Při chůzi můžeme komunikovat a přemýšlet, leccos domluvit a vyjednat, jde o společenskou příležitost. Během chůze můžeme také aktivně odpočívat nebo dělat jakoukoliv myšlenkovou činnost.
Při běhu se tělo věnuje pouze vyplavování endorfinů. To je sice také příjemné a mnoho lidí sytí chybějící endorfiny právě běháním. Při běhu ale rozhodně nikdo nic nevymyslí ani nenajde postoj k životu nebo odpovědi na mnohé otázky. Ty přijdou právě během chůze.
Chůze je pro člověka nenahraditelná právě pro svůj společenský význam.
Lze tedy říci, že chůze je neobyčejná?
Ano, jednoznačně. Chůze JE neobyčejná. Je specifická především pro člověka, protože nám umožňuje vydělit horní končetiny k práci.
Královnou pohybu je CHŮZE, králem je BĚH. Chůze má v pohybové aktivitě jedno výjimečné specifikum: ostatní pohyb a svalová aktivita je založena na přeměně sacharidů na energii. Význam chůze v obezitologii je nezastupitelný, protože chůze jako jediná bere energii ze 60 % z tuků a jen z 40 % ze sacharidů.
Porovnáme-li chůzi a běh v procesu redukce hmotnosti, 4 km chůze ve výdeji energie představují spotřebu tuků na 12 km běhu. Běh jde z 80 % ze sacharidů a jen z 20 % z tuku.
Většinou ihned po běhu lidé běžně dosytí při běhu spotřebované sacharidy syceným nápojem nebo jídlem (zejména pečivem), v lepším případě bílkovinami.
Z toho plyne, že rychlá a svižná chůze vede k redukci hmotnosti výrazně více a rychleji než běh.
Je v éře distančního vzdělávání a práce v režimu home office možné vyhnout se do budoucna zvýšenému výskytu obezity?
Určitě. I v režimu home office lze nastavit životní styl zdravě. Jeho základní podmínkou je 10 tisíc kroků denně. To je pro představu trasa dlouhá asi 4 – 6 km. Tento rutinní návyk nastavuje celý systém energetického výdeje na ideální úroveň, posiluje celkové psychické zdraví, podporuje metabolismus a posiluje imunitu člověka.
Dokážete (z pohledu lékaře) najít na současné situaci nějaká pozitiva nebo dokonce výhody?
Nevidím bohužel žádná pozitiva v lockdownu ani v práci na home office, natož v distančním způsobu vzdělávání, kdy děti permanentně sedí před obrazovkami počítačů a nehýbou se.
Z pohledu, kdy se jedinec vyhne infekci a nákaze, je lockdown určitě přínosem.
Situace, kterou procházíme, nelze hodnotit kladně ze společenského pohledu a bohužel ani z epidemiologického hlediska, neboť se snižuje kolektivní imunita.
Jaká jsou vaše doporučení pro rodiče dětí 1. a 2. stupně základních škol?
Nejenom pro děti z 1. a 2. stupně základních škol, ale pro všechny věkové kategorie platí doporučení: CHODIT, CHODIT, CHODIT!
I gerontologie má v této věci jasno: člověk, který přestane chodit, do dvou let zemře.
Chci připomenout, že lidé se dříve učívali při pohybu. Proto pokud část procházky věnujete zběžnému opakování učiva, ať už je to násobilka, vyjmenovaná slova anebo druhy vět vedlejších, děti to vlastně ani neberou jako učení. A přitom si látku upevní lépe než při výkladu učitele a rozhodně trvaleji než během distanční výuky před počítačem.
Co může každý z nás dělat lépe nebo udělat jinak?
Každý z nás dokáže chodit. Chůze je dostupná vždy a všem – bez rozdílu věku. Klíčové je uvědomění, že pravidelná chůze je to nejlepší, co pro své zdraví můžeme udělat. Chůze je pro člověka a jeho zdraví základní podmínkou, jak už jsem zmínil. Chci zdůraznit, že bez chůze není zdraví. Pohyb a zdraví jdou spolu ruku v ruce.
Jakou roli hraje chůze ve vašem oboru?
V obezitologii je chůze první volbou a její zavedení do života základním doporučením. Chůze je zkrátka pohybem číslo jedna – a nejen v mém oboru. Doporučuji proto chůzi všem svým pacientům.
Doporučujete tedy svým pacientům právě „obyčejnou“ chůzi?
Chůze je jedním z pěti bodů, které každý pacient musí nastavit a začlenit do svého života, a jehož plnění pravidelně kontroluji. Bez chůze nelze dosáhnout úspěchu ani se dobrat dílčích změn.
Chůze je pro mě osobně první a jasná volba.
Vzpomenete si na své oblíbené pohybové aktivity z dětství?
To je velmi zákeřná otázka. (smích) Jsem člověk, který zažil dobu reálného socialismu. Byl jsem dítě, které žádnou pravidelnou pohybovou aktivitu prakticky nevykonávalo a nebylo k ní ani systematicky vedeno.
Pro mě osobně byl významný a zábavný jen pohyb v komunitě. To znamenalo hry s míčem, švihadlo nebo skákání gumy. Byly to ty základní hry ve školce a o přestávkách ve škole, vždy ale jedině s dalšími dětmi. Vyhledával jsem společnost, protože samostatné hry a vůbec pohyb o samotě mě v dětství nikdy nebavily.
Dnes už vím, že upínat se výhradně na pohyb v komunitě je krátkozraké, a proto nyní preferuji spíše individuální sporty a způsoby pohybu. Chůze je pro mě osobně první a jasná volba.
Jakým sportovním aktivitám dáváte přednost ve svém volném čase?
Je to jednoznačně procházka. Ta je na prvním místě. Na druhém místě je kolo a cyklistika. A pak přicházejí na řadu všechny sezónní pohybové aktivity. Mezi oblíbené aktivity patří ty spojené s turistikou, která je mi blízká pro svoji rozmanitost. V zimě velmi rád vyrazím na lyže, upřednostňuji běžky.
A bonusová otázka na závěr:
Kolik kilometrů denně doporučujete ujít, pane doktore?
2 kilometry a méně denně je málo. Pokud na pohyb rezignujete dlouhodobě, dostaví se nemilé důsledky: nárůst hmotnost a špatná nálada.
3,5 – 4 kilometry denně jsou zlatý střed a nezbytné minimum, které vede k normalizaci hmotnosti a k normální náladě.
6 kilometrů je ideál, pokud chcete zhubnout. Toto penzum už vede k redukci hmotnosti a taky k lepší náladě. Ta je ovšem na váze nezávislá. ????
8 kilometrů denně navodí skvělou náladu. Ale pozor: toto penzum také způsobí nabírání hmotnosti v podobě tuků. Tělo totiž cítí, že už vydalo mnoho energie, a tak vyžaduje její zvýšený příjem.
Pohyb je nejlepší lék na stárnutí. Co vše souvisí s jeho nedostatkem? | Zdraví
Spousta civilizačních onemocnění souvisí s nezdravým jídelníčkem a nedostatkem pohybu.
„Před třiceti lety chodili padesátníci na různé hromadné akce, cvičili, hráli vesnický fotbal,“ říká profesor Štěpán Svačina z 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Dnešní muži jsou na tom s pohybem podstatně hůř.“
Přitom právě pohyb je podle jeho slov nejlepším lékem na stáří. Pokud však muž delší dobu „sportuje“ pouze u televizní obrazovky, pak se přece jenom hůř přinutí k tomu, zapracovat na své kondici.
Netřeba hned jít do posilovny
Padesátníci mívají někdy obavu zajít do posilovny, které bývají dost často plné mladých svalovců – a teď jsou stejně zavřené. Stejně tak si už netroufají třeba na náročnou cyklistickou túru do hor.
Klidně si ale zpočátku mohou zašlapat na rotopedu nebo si třeba v přírodě vyzkoušet severskou dynamickou chůzi se speciálními sportovními holemi, takzvaný nordic walking.
Tedy pohybovou aktivitu, při níž se nejen procvičí celé tělo, ale i posílí bránice.
K dispozici jsou dnes i různé krokoměry nebo aplikace do chytrých telefonů, s jejichž pomocí je možné zjistit, nejen kolik jsme toho ušli, ale i sledovat tepovou frekvenci.
Denně aspoň pár minut
Jestliže třeba padesátníci začínají se sportem po delší pauze, občas si lámou hlavu nad tím, jakou sportovní aktivitu zvolit. „Každý pohyb je v tomto věku vhodný,“ ubezpečuje profesor Ladislav Pyšný z Centra sportovní medicíny na EUC Klinice v Ústí nad Labem. „Pokud jsou muži zdraví, pak je jejich tělo připraveno se pravidelně a poměrně intenzivně pohybovat.“
Nejvýhodnější je podle profesora Pyšného každodenní pohyb, nejlépe střední intenzity, v rozsahu nejméně několika desítek minut. A to takový, při němž dochází ke stále se opakujícímu stahu a uvolnění svalů – běh, chůze, plavání a podobně.
Vhodné jsou i aktivity, při kterých se zapojuje co nejvíce svalů. Patří k nim i chůze vyšší intenzity, například rychlý výšlap do kopce. Důležité je, aby zvolená pohybová aktivita muže bavila a aby byla při ruce.
„Některé psychologické studie uvádějí, že největší šanci vytrvat ve cvičení mají ti, kdo cvičí doma nebo v blízkosti bydliště,“ uvádí profesor Svačina. Hodně také podle něj záleží na tom, jestli se v mužově rodině sportovalo, a jemu to tedy přijde přirozené.
Cvičit i s cukrovkou
Zanedbávat pohyb by ovšem neměli ani ti, kdo už nějaké zdravotní potíže mají. U většiny civilizačních chorob, k nimž patří obezita, vysoký krevní tlak nebo cukrovka druhého typu, je totiž právě pohyb tím nejlepším lékem. Jen míra zátěže by u těchto lidí neměla být příliš vysoká.
„V řadě případů může dojít díky častějšímu pohybu k výraznému zlepšení zdraví nemocného,“ říká profesor Pyšný. „Většina civilizačních chorob se však v naší společnosti léčí pouze léky a na vhodnou pohybovou stimulaci organismu se často zapomíná.“
Nebezpečná může ovšem být také příliš intenzivní nárazová fyzická zátěž. Kdyby se netrénovaný padesátník bez jakékoliv přípravy vypraví třeba na vytrvalostní běh, riskuje závažné zdravotní problémy. Může přetížit některé části pohybového systému, vzácněji mu hrozí i úmrtí například v důsledku srdečního selhání.
Pokud se chce tedy muž takovým aktivitám věnovat, měl by se podle slov profesora Pyšného nejprve nechat vyšetřit patřičným specialistou, nejlépe tělovýchovným lékařem.
Změny na talíři
Také strava dokáže výrazně ovlivnit zdravotní rizika. „Držet radikální dietu je nevhodné, člověk se obvykle po čase opět vrátí ke svým původním zvyklostem,“ uvádí profesor Svačina. „Mnohem lepší je, když se člověk spojí s nutriční terapeutkou, která posoudí jeho jídelní zvyklosti, doporučí mu drobné změny jídelníčku a navede ho správným směrem.“
Řada lidí ale podle jeho názoru věří spíše výživovým poradcům bez patřičného vzdělání, kteří na internetu nabízejí za velké peníze rychlé zázraky. Ve většině případů jde ovšem jen o obchod s falešnou nadějí.
Stejně neúspěšné bývá i polykání nejrůznějších potravních doplňků, díky nimž mají lidé s nadváhou a obezitou rychle a bezbolestně zhubnout. Ani v tomto případě se zázraky nedějí.
Mnohem větší efekt mívá pravidelný pohyb a změna jídelníčku. A to nejen u cukrovky a vysokého tlaku. Podle velké studie, která zkoumala vliv potravin na lidské zdraví, mohou mít zvýšené porce zeleniny a dostatečný pohyb vliv dokonce i na obávanou Alzheimerovu chorobu.
Vše je v pohybu | Prameny zdraví
Většina z nás až osm hodin denně zírá na jednu obrazovku za druhou – chytré telefony, iPady, e-čtečky a počítače.
Rubrika: Pohyb | Typ článku: Články
Když k tomu přidáme večerní sledování televize, tak nakonec před obrazovkou strávíme více času, než kolik toho naspíme!
S postupem mechanizace vyžaduje i manuální práce méně fyzické aktivity. Ale pulzující zdraví vyžaduje činnost, pohyb a cvičení. Dobré zdraví není jen o tom nebýt nemocný, je o tom být šťastný a cítit se z fyzického, duševního, sociálního a duchovního pohledu v pořádku. K tomu nám pomáhá právě cvičení a fyzická aktivita.
Cvičení je v první řadě součástí celkového přístupu ke zdraví.
Ellen Whiteová, inspirovaná zdravotní propagátorka, shrnula vyvážený, mnohostranný přístup ke zdravému životu, který obstál ve zkoušce časem a vědou, těmito slovy: „Čistý vzduch, sluneční světlo, střídmost, odpočinek, pohyb, vhodná strava, používání vody, důvěra v Božskou moc – to jsou ty pravé léky. Každý člověk by měl mít povědomí o přírodních léčebných prostředcích a o tom, jak je používat.“
Cílem cvičení je udržet anebo zlepšit naši fyzickou kondici a celkové zdraví.
Lidé cvičí, aby posílili svaly, vyladili kardiovaskulární systém, aby měli pod kontrolou svou hmotnost, rozvinuli atletické dovednosti, zlepšili fyzický vzhled, přispěli ke své celkové pohodě a duševní svěžesti a také aby si vyšli do společnosti a pobavili se. Dostatek pohybu je jednou z nejdůležitějších věcí, kterou můžeme udělat, abychom posílili svoji dlouhověkost.
Ellen Whiteová poukazuje ještě na jeden přínos fyzického zdraví: „Tělo je jediným prostředkem, skrze který můžeme rozvíjet svou mysl a duši tak, abychom budovali svůj charakter.“ Stejně jako jsou nezbytné pro stavbu dobré základy domu, tak i dobře fungující tělo usnadňuje rozvoj duševních schopností člověka a nakonec i jeho charakteru.
Prospěšnost cvičení
Pokud se cvičením nepřetěžujete anebo necvičíte špatným způsobem, je fyzická aktivita vždycky ku prospěchu. Začít není nikdy pozdě a aspoň trocha cvičení je lepší než vůbec žádné.
Cvičení usnadňuje dlouhodobě udržitelné snížení hmotnosti a zlepšuje držení těla a vzhled. Snižuje riziko a progresi srdečního onemocnění, cukrovky, rakoviny, Alzheimerova onemocnění a také předčasné smrti.
Už jste se někdy cítili ztuhlí a přáli jste si, abyste byli ohebnější? Cvičení zvyšuje ohebnost těla, posiluje kosti a klouby, chrání před zlomeninami a buduje zdravé svaly. Cvičení způsobuje snížení krevního tlaku a tepu i snížené riziko obezity a cukrovky.
Pokud se na cvičení cítíte příliš unavení, nezapomeňte, že cvičením energie, vitalita, rychlost a výkon vzrůstají. Fyzická kondice usnadňuje uzdravení ze zranění a nemoci.
Jenže cvičení má kromě přínosu pro naše tělo ještě další klady. Nemůžeme opomenout jeho obrovský vliv na duševní pohodu a zdraví.
Blahodárná chůze v parku nebo běh kolem bloku domů zlepšuje učení, zapamatování si a celkové duševní funkce. Je to efektivní protistresový prostředek, který zlepšuje psychické zdraví.
U těch, kdo cvičí, klesá míra deprese a vzrůstá sebeúcta. Už jste si všimli, že poté, co si zacvičíte, lépe spíte?
Cvičení přináší i některé překvapivé sociální výhody. Zlepšuje emoční inteligenci, pomáhá při řešení konfliktů, posiluje intimitu a sexuální život a podporuje pocit štěstí.
A protože cvičení zvyšuje přítok kyslíku, který roznášejí krevní buňky do mozku, usnadňuje také schopnost meditovat, modlit se a číst duchovní literaturu. Systematické cvičení zvyšuje naši schopnost ocenit duchovní věci.
S obnovenou energií, kterou cvičení přináší, budeme mít i větší touhu pomáhat druhým.
Z knihy Marka Finleyho a Petera Landlesse Pohoda a zdraví. Vydal Advent-Orion.
Počet přečtení: 3 463 Datum: 2. 10. 2016