Listerie – Vše o zdraví

Listeria monocytogenes je všudypřítomná bakterie
, která způsobuje onemocnění u lidí a zvířat. K přenosu infekce
na člověka dochází nejčastěji kontaminovanými
potravinami. U zdravých dospělých jedinců se vyskytuje velmi vzácně. Nejvíce ohroženy jsou těhotné ženy, u kterých hrozí potrat. Do rizikové skupiny patří také novorozenci, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním
.

V Evropě pozorujeme od roku 2008 výrazný nárůst případů onemocnění listeriózou. Nejčastěji bylo onemocnění hlášeno u osob starších 64 let (smrtnost
15,5 %) a zejména pak u osob starších 84 let (smrtnost 24,2 %). Ve 28 členských zemích Evropské unie bylo v roce 2017 hlášeno 2 480 případů listeriózy (incidence
0,48/100 000).

Prevence

Jedinou dostupnou prevencí je dodržování hygienických zásad při manipulaci s potravinami. Rizikovými potravinami jsou především potraviny určené k přímé spotřebě; neuvařené nebo nedostatečně tepelně upravené.

Zásady správné hygienické praxe by měly být dodržovány všude – v potravinářství i v domácnostech.

K minimalizaci rizika nákazy je nezbytná důkladná tepelná příprava stravy (zejména té z živočišných zdrojů), důkladné omytí syrového ovoce a zeleniny před jídlem, oddělené skladování syrového masa od ostatních hotových potravin, důsledné mytí rukou a kuchyňského náčiní a vyvarovat se konzumaci nepasterizovaného mléka a výrobků z něj.

Těhotným ženám a imunokompromitovaným
osobám (tzn. osobám se sníženou imunitou) je doporučeno nejíst měkké a zrající sýry a omezit konzumaci opakovaně ohřívaných potravin.

Prodejci by měli na trh uvádět pouze potraviny od prověřených výrobců, dodržovat chladící řetězec, potraviny uchovávat odděleně (z důvodu možné zkřížené kontaminace potravin) a snažit se zamezit riziku sekundární kontaminace, např.

čištěním a dezinfekcí
nástrojů a jiného zařízení ve styku s potravinami, nezasunováním cenovek do potravin a ověřováním účinnosti sanitačních postupů.

Také je nutné dbát na dodržování zásad osobní hygieny zaměstnanců, včetně pravidelného proškolování.

Je důležité, aby spotřebitelé řádně dodržovali pokyny výrobců pro skladování potravin a zásady zacházení s potravinami dané národními úřady.

Vakcína
proti infekcím způsobeným L. monocytogenes neexistuje.

Obrázek 1: Trend onemocnění listeriózou v České republice v letech 1997–2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Příznaky onemocnění

Příznaky mohou být poměrně rozdílné: od bezpříznakového onemocnění, akutní
febrilní gastroenteritidy až po závažné invazivní
onemocnění s obrazem sepse
, a to zejména u jedinců s oslabenou obranyschopností organismu, dětí a starších osob. Listerióza
matky získaná v těhotenství je velmi závažným zdravotním rizikem pro plod. U infikovaných
gravidních žen může dojít k samovolnému potratu, narození mrtvého plodu nebo k předčasnému porodu.

Další důležité informace

• Inkubační doba: obvykle trvá 2 – 3 týdny (v rozmezí 1–70 dní), u těhotných žen bývá delší.
• Původce: bakterie
  Listeria monocytogenes, které se běžně vyskytují v půdě a vodě a které bývají součástí střevní flóry člověka a zvířat.
• Zdroj: nemocný člověk nebo zvíře, nosič.

Přenos: nejčastěji kontaminovanými
potravinami určenými k přímé spotřebě.

K přenosu dochází nejčastěji prostřednictvím konzumace kontaminovaného mléka, měkkých sýrů a jiných tepelně neupravených potravin, výjimečně přímým kontaktem prostřednictvím kapének vylučovaných infikovanou osobou nebo zvířetem.

Vstupní branou infekce je nejčastěji sliznice
zažívacího traktu
, ale také spojivka
, respirační
nebo urogenitální (mogopohlavní) trakt. U profesionálních onemocnění veterinářů či řezníků pak porušená kůže. Možný je i vertikální přenos z matky na plod/dítě.

Období nakažlivosti, vnímavost
a imunita
: nakažlivostpřetrvává po dobu vylučování patogenu
(původce nemoci) ve stolici, může trvat až několik měsíců. Infikovaná matka může po porodu vylučovat patogen po dobu 7 až 10 dní prostřednictvím vaginálních
sekretů a moče. U 10 % lidí se bakterie běžně vyskytuje ve střevě.

Listerióza: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Listerióza je bakteriální střevní infekční onemocnění způsobené nejčastěji baktérií Listeria monocytogenes, které může být velmi nebezpečné pro těhotné ženy (zejména pro plod a čerstvé novorozence), osoby starší 65 let a osoby s oslabeným imunitním systémem.

• Nejčastější příčinou je konzumace baktériemi kontaminovaného nedostatečně upraveného masa a nepasterizovaných mléčných výrobků.
• Zdraví lidé onemocní listeriózou jen vzácně, ale tato nemoc může být nebezpečná pro plod v těle matky, novorozence a osoby s oslabeným imunitním systémem.
• V léčbě listeriózy se používají zejména antibiotika a podpůrná léčba.

Listérie přežívají v chladném podnebí a vytrží i teploty pod bodem mrazu. Rizikové osoby, kteří jsou nejnáchylnější k závažným infekčním onemocněním, by se měli vyhnout konzumaci jídel, která mohou obsahovat listérie.

Příznaky

Mezi příznaky listeriózy, mimo jiné, patří:

• Horečka
• Zimnice
• Bolesti svalů
• Nevolnost
• Průjem

Inkubační doba listeriózy (doba kdy se objeví první příznaky onemocnění po nákaze) je 7 až 30 dní, ale někdy se první známky onemocnění projeví již po několika hodinách od nákazy. 

Pokud se infekce dostane do nervové soustavy, mohou se objevit další příznaky, jako jsou například:

• Bolest hlavy
• Ztuhlý krk (Strnutí šíje)
• Zmatenost nebo poruchy vědomí
• Ztráta rovnováhy
• Motání hlavy a závrať
• Křeče

Příznaky u těhotných žen u novorozenců

Zatímco budoucí matka mívá většinou během těhotenství jen mírné příznaky listeriózy, důsledky pro plod mohou být devastující. Plod může zahynout v děloze nebo se u něj může v prvních dnech po narození vyskytnout život ohrožující infekce. Někdy mohou být příznaky listeriózy u novorozenců mírné.

Mezi hlavní příznaky listeriózy u novorozenců, mimo jiné, patří:

• Nezájem o krmení
• Podrážděnost
• Horečka
• Zvracení
• Dušnost

Kdy vyhledat lékaře?

Pokud jste snědli jídlo, ve kterém byla zjištěna přítomnost baktérií způsobujících listeriózu (Listeria monocytogenes), sledujte, zda se u vás objeví příznaky onemocnění.

Pokud se objeví horečka, bolesti svalů, nevolnost nebo průjem, kontaktuje vašeho lékaře.

Totéž platí, pokud se příznaky onemocnění objeví po konzumaci potenciálně kontaminovaného jídla, jako je jídlo vyrobené z nepasterizovaného mléka nebo nedostatečně tepelně upravené maso či masné výrobky (párky, salámy, apod.).

Lékařskou pomoc byste měli vyhledat vždy, pokud se objeví příznaky, jako jsou například vysoká horečka, silné bolesti hlavy, ztuhlý krk, zmatenost a/nebo zvýšená citlivost na světlo (světloplachost).  Tyto příznaky mohou signalizovat bakteriální meningitidu, která je život ohrožující komplikací listeriózy.  

Příčiny

1. Původcem listeriózy jsou baktérie rodu Listeria, nejčastěji Listeria monocytogenes.
2. Tyto baktérie žijí v půdě, ve vodě a ve zvířecím trusu.

3. Lidé se mohou nakazit konzumací:

• syrové zeleniny, která byla kontaminována půdou nebo trusem použitým jako hnojivo
• kontaminovaného masa
• nepasterizovaného mléka a výrobků z něj
• některých průmyslově vyráběných potravin, jako jsou měkké sýry nebo masné výrobky

V těhotenství může nakažená maminka přenést infekci na plod.

Rizikové faktory

Největší riziko představuje listerióza pro těhotné ženy a osoby s oslabeným imunitním systémem.

Těhotné ženy, plod a novorozenci

Těhotné ženy jsou mnohem citlivější na infekce listeriózou než ostatní zdraví dospělí lidé. Ačkoli listerióza můžemít u těhotných žen pouze lehký průběh, následky pro plod mohou být fatální, a zahrnují:

• Potrat
• Porod mrtvého plodu
• Předčasný porod
• Možná smrtelná infekce novorozence krátce po narození

Lidé s oslabeným imunitním systémem

Do této skupiny patří:

• Osoby starší 65 let
• Osoby s onemocněním AIDS
• Osoby, které se léčí s onkologickým onemocněním
• Osoby s diabetem nebo onemocněním ledvin
• Osoby, které užívají vysoké dávky prednisonu či některých léků na revmatoidní artritidu
• Osoby po transplantacích, které užívají léky proti rejekci (odvrhnutí) transplantovaného orgánu

Komplikace

Ve většině případů probíhá listerióza mírně a často může zůstat úplně bez povšimnutí.

U některých lidí se mohou rozvinutou těžší příznaky a život ohrožující komplikace, mezi které, mimo jiné, patří:

• Otrava krve (sepse)
• Zánět mozkových blan (meningitida)

Prevence

Někdy není prevence listeriózy možná, nicméně dodržováním následujících pokynů, můžete snížit riziko onemocnění na minimum:

• Udržujte věci čisté: myjte si důkladně ruce teplou vodou a mýdlem po každém kontaktu s jídlem a surovinami, používanými při jeho přípravě. Po ukončení vaření umyjte nádobí, prkénka a ostatní věci, které jste při přípravě pokrmů používali, horkou vodou s prostředkem na mytí nádobí (nejlepší je použít myčku).
• Očistěte syrovou zeleninu: dbejte na čistotu syrové zeleniny, kterou byste měli očistit kartáčem pod proudem tekoucí vody.
• Vařte své jídlo důkladně: používejte digitální teploměry na kontrolu vnitřní teploty jídla, abyste se mohli přesvědčit, zda maso, drůbež či výrobky z vajec byly uvařeny na bezpečnou teplotu (nad 70°C).

Opatření pro nejvíce ohrožené osoby

Pokud jste těhotná nebo máte oslabený imunitní systém, buďte obzvláště opatrní, zejména při konzumaci těchto potravin:

• Měkké sýry a sýry mexického typu: nejezte měkké sýry jako je feta nebo brie, camembert, plísňové sýry či sýry mexického typu (například queso blanco nebo queso fresco), pokud není na obalu uvedeno, že byl produkt vyroben z pasterizovaného mléka.
• Maso a masné výrobky: masné výrobky a maso vždy dostatečně tepelně upravte. Platí to také pro párky a uzeniny, které byste měli jíst pouze dostatečně tepelně upravené a nikdy ne syrové. Omastek a zbytky po pečení či jiné tepelné úpravě masných pokrmů udržujte odděleně od ostatního nádobí. Umyjte si ruce každé manipulaci s jídlem a před a po jídle.
• Konzervované potraviny: konzervované potraviny skladujte v chladu a suchu a po otevření je urychleně spotřebujte.
• Sušené a uzené maso a plody moře: tyto potraviny raději nekonzumujte, pokud si nejste stoprocentně jisti, že jsou bezpečné.
• Klíčky a výhonky rostlin: dbejte na jejich dostatečnou tepelnou úpravu a pokud si nejste jisti, že nejsou kontaminované listériemi, raději je nekonzumujte.

Diagnostika

Diagnostika listeriózy se skládá z odběru anamnézy (cílených dotazů lékaře na příznaky a příčiny potíží), fyzikálního vyšetření (tělesné prohlídky lékařem) a z laboratorních vyšetření vzorků krve, moči a, v případě podezření na meningitidu, mozkomíšního moku.

Léčba

• Způsob léčby závisí na vážnosti onemocnění a příznacích.
• Většina lidí s mírnými příznaky onemocnění nepotřebuje žádnou speciální léčbu.
• V případě závažnějších projevů onemocnění se podávají antibiotika.
• Pokud se listerióza vyskytne během těhotenství, je nutné zahájit antibiotickou léčbu co nejrychleji a snížit tak riziko přenosu nákazy na plod.

Co si z článku odnést?

1. Listerióza je bakteriální střevní infekční onemocnění způsobené baktérií Listeria monocytogenes.

2. Nákaza se nejčastěji přenáší konzumací kontaminované zeleniny, nepasterizovaných mléčných výrobků nebo nedostatečně tepelně upraveného masa či masných výrobků.

3. Onemocnění je nebezpečné zejména pro lidi se sníženou imunitou a pro těhotné ženy (kvůli riziku přenosu nákazy na plod).

Léčba spočívá v užívání antibiotik. Lehké případy často nevyžadují žádnou speciální léčbu.

Listerióza

Listerie jsou ubikvitární, grampozitivní tyčinkovité bakterie, které mohou kolonizovat trávicí trakt člověka i zvířat, vyskytovat se v zevním prostředí, kontaminovat potraviny, krmiva i vodu. Rod Listeria zahrnuje šest druhů. Pro člověka je patogenní Listeria monocytogenes.

Listeria monocytogenes je kataláza pozitivní, drobná nesporulující tyčinka.  Je kultivačně nenáročná, dokáže růst i bez přítomnosti kyslíku, odolává vysokým koncentracím soli, je schopná množit se v rozmezí teplot 1-45 °C, přičemž optimální teplota růstu je 30-37 °C. Přežívá chladírenské teploty i mražení. Generační doba, tj.

 doba potřebná k vytvoření jedné generace buněk, při teplotě 8 °C je pouhých 10-13 hodin. Toleruje rozmezí pH 4,3-9,6. Nejpříznivější hodnota pH je 7,0. Dokáže růst v přítomnosti 10 % NaCl a při aktivitě vody do 0,92. Množení v prostředí je podmíněno zejména koncentrací soli a hodnotou pH.

V ideálních podmínkách může dojít k překročení legislativního limitu 100 KTJ/g (ml) již za 3 dny.  

Pro L. monocytogenes je významná produkce faktorů virulence. Závažný je internalin A, který se uplatňuje při průniku do střeva a placentárních buněk.

Další vlastností je vytváření mnohovrstevného biofilmu na vhodných površích. Tato schopnost je riziková zejména ve zdravotnictví a v potravinářském průmyslu. Biofilmy jsou vysoce odolné k antimikrobiálním látkám, čistícím a desinfekčním prostředkům. Mezi buňkami může také docházet k přenosu genů rezistence.   

L. monocytogenes je vnitrobuněčný patogen. Onemocnění listerióza postihuje zejména rizikové skupiny, tj. novorozence, těhotné ženy, osoby vyššího věku a jedince se sníženou imunitou.

Infekční dávka není dosud jednoznačně určena, předpokládá se, že u zdravých osob je poměrně vysoká asi 108-10¹¹ buněk, u rizikových skupin je výrazně nižší 102-103. Rovněž i inkubační doba je rozdílná, od několika dnů až po několik týdnů, a to v závislosti na infekční dávce, virulenci bakterií a imunitním stavu jedince.

Cesta přenosu je především alimentární, vzácně i kontaktem (např. profesionální expozice při manipulaci se zvířaty či s kontaminovanou surovinou, vertikální přenos z matky na plod).

Listerióza může mít 3 formy onemocnění:

Gastrointestinální – postihuje zejména dospělé osoby, inkubační doba obvykle nepřesahuje 24 hodin, ale může být i 10 dní. Působením bakterií dojde k narušení vstřebávání živin v trávicím traktu a ke zvýšení sekrece tekutin. Pro gastroenteritidu je charakteristická horečka, bolesti hlavy a břicha, nevolnost, zvracení a vodnatý nekrvavý průjem.

Systémová – postihuje zejména děti, starší osoby, těhotné ženy a jedince se sníženou imunitou. Během krátké doby bakterie kolonizují střevo a pronikají střevní bariérou do krevního řečiště a lymfatického systému. Během 24 hodin se většina bakterií dostává do jater, sleziny, žlučníku a regionálních mízních uzlin.

Po krátké bakteriémii přechází listerie hematoencefalickou bariérou do mozku, kde vyvolávají meningitidu a encefalitidu. U těhotných žen pronikají skrz placentu a infikují plod. Mezi hlavní klinické příznaky patří horečka, bolesti hlavy, malátnost, septikémie, meningitida, encefalitida, ataxie, bakteriémie a abscesy na játrech.

Onemocnění může mít fatální průběh.

Novorozenecká – vlivem hormonálních změn v organizmu těhotných žen, dochází ke snížení aktivity imunitního systému. Komplikace se vyskytují zejména ve třetím trimestru těhotenství.

Systémové onemocnění vyvolává nitroděložní infekci. Listerie pronikají placentou do plodové vody či přímo do vyvíjejícího se plodu.

Dochází k předčasným porodům, spontánním potratům, porodu mrtvého dítěte či k infekci novorozence.

Rozlišují se 2 formy novorozenecké listeriózy. V prvním případě dojde k propuknutí onemocnění velmi rychle během 1,5 dne. K infekci plodu dojde v děloze, mortalita je v tomto případě vysoká.

Při pozdní formě, která se rozvíjí po dobu asi 14 dní, dochází k infekci plodu v průběhu porodu z vaginálních cest, příp. i z vnějšího prostředí. Výrazným klinickým příznakem je meningitida. Další symptomy zahrnují např.

 dýchací potíže, zápal plic, zánět spojivek, vyrážku, zvracení, křeče.

Počet nemocných listeriózou je v porovnání se salmonelózami či kampylobakteriózami nízký, ovšem úmrtností je výrazně převyšuje. Smrtnost na listeriózu může dosahovat až 30 % z počtu nemocných. 

Rizikovými zdrojem Listeria monocytogenes jsou potraviny určené k přímé konzumaci bez předchozí tepelné úpravy. Jedná se např. o různé typy masových a zeleninových lahůdek, mléko, sýry, zmrzliny, uzeniny. Nejčastěji se jedná o potraviny s vysokým podílem ruční přípravy.

Významným rezervoárem listerií jsou hospodářská zvířata, domestikovaní či volně žijící ptáci a savci, dále voda i půda. Častou příčinou hromadného onemocnění listeriózou lidí bývá aplikace čerstvého hnoje nebo zálivky kontaminovanou vodou před sklizní.

Studie dokazují, že Listeria monocytogenes žije v trávícím traktu až 10 % lidí, aniž by u nich vyvolala onemocnění.   

Listerie mohou být prakticky všude. Existuje mnoho potenciálních zdrojů kontaminace. K přenosu bakterií na člověka dochází:

• vstupní bránou ústy, nosem nebo očima, tj. při kýchání, kašlání, dotekem na sliznice kontaminovanými prsty
• z rukou na potraviny, jedná se o klasickou sekundární kontaminaci potravin
• z potravin na ruce a zpět na potraviny – typické pro přenášení z nezpracovaných potravin (surovin) na ruce a následně při přípravě pokrmů určených k přímé spotřebě, jako jsou saláty, zákusky apod.
• ze zvířete na člověka. V srsti zvířat či na jazyku se vyskytuje velké množství bakterií, plísní a parazitů pro člověka patogenních, které se tak mohou snadno přenést na povrchy přicházející do styku s potravinami.
• od nemocné osoby prostřednictvím rukou na jinou osobu

Je důležité zdůraznit, že k prevenci patří zejména dodržování správných hygienických postupů při výrobě, manipulaci a skladování potravin, zachování teplotního řetězce a zejména zabránění sekundární kontaminace již hotových pokrmů.

Nejnovější informace o listeriích publikuje například Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA): http://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/listeria

Prevence onemocnění z potravin: Listerióza

Listerióza je vážné onemocnění způsobené požitím potravy kontaminované bakterií Listeria monocogenes. Nemoc především postihuje těhotné ženy, novorozence a dospělé osoby s oslabeným imunitním systémem. Je možné se jí vyhnout, když se budete řídit několika jednoduchými doporučeními. 

Více jsou ohroženy

• Těhotné ženy. Pravděpodobnost onemocnění listeriózou je u nich asi 20krát vyšší než u ostatních dospělých jedinců. V průběhu těhotenství se projeví přibližně jedna třetina případů listeriózy.
• Novorozenci. Vážné účinky této infekce v těhotenství postihují spíše novorozence nežli samotné těhotné ženy.
• Osoby s oslabeným imunitním systémem, osoby nemocné na rakovinu, cukrovku, nebo s onemocněním ledvin.
• Osoby nemocné na AIDS. Je u nich téměř 300 krát vyšší pravděpodobnost, že onemocní listeriózou, než u lidí s normálním imunitním systémem.
• Osoby, které užívají léky zvané glucokorticosteroidy.
• Starší osoby.

 Zdraví dospělí lidé a děti se příležitostně listerií mohou nakazit, ale vážně onemocní jen ojediněle.  Listeria monocytogenes se nachází v půdě a ve vodě. Zelenina se může kontaminovat z půdy nebo z hnojiva použitého k hnojení půdy. Zvířata mohou být nositeli bakterie aniž by jevily známky nemoci a mohou kontaminovat potraviny živočišného původu jako je maso a mléčné výrobky. Bakterie byla zjištěna v nejrůznějších syrových potravinách, jako jsou různé druhy nevařeného masa a zeleniny, ale také ve vyrobené potravině, u níž došlo kekontaminaci až po její výrobě, tj. například některé druhy  sýrů a krájené výrobky z vařeného masa u pultu s lahůdkami.

• Tuto bakterii mohou obsahovat nepasterizované (syrové) mléko nebo potraviny vyrobené z nepasterizovaného mléka.
• Ohrožené osoby mohou nakažení listerií zabránit tím, že se vyhnou některým vysoce rizikovým potravinám a tím, že budou s potravinami správně zacházet.
• Listerii zabíjí pasterizace, a způsoby tepelného zpracování, které se používají k přípravě hotových masných výrobků by měly být pro zabití bakterie dostatečně účinné; není-li však dodržována správná výrobní praxe, může ke kontaminaci dojít po zpracování. 

Listeriózu dostanete tím, že sníte potravu kontaminovanou listerií. Děti se mohou s listeriózou narodit, jestliže jejich matky konzumují během těhotenství kontaminované potraviny.

I když zdravé osoby mohou kontaminované potraviny konzumovat, aniž by onemocněly, u osob se zvýšeným rizikem nákazy je pravděpodobné, že listeriózu dostanou po požití potraviny obsahující jen malý počet bakterií.

Ohrožené osoby mohou nákaze listerií zabránit tím, že se vyhnou určitým vysoce rizikovým potravinám a tím, že budou s potravinou správně zacházet. 

Osoba s listeriózou má obvykle horečku, bolest ve svalech, a někdy příznaky onemocnění zažívacího traktu jako žaludeční nevolnost, zvracení nebo průjem. Jestliže se nákaza rozšíří natolik, že zasáhne nervový systém, mohou se objevit příznaky jako bolest hlavy, ztuhlý krk, zmatenost, ztráta rovnováhy nebo náhlé nepravidelné pohyby končetin.

Nakažené těhotné ženy mohou mít pocit pouze mírného onemocnění, podobného chřipce. Ale nákaza během těhotenství může vést k předčasnému porodu, nákaze novorozence, nebo dokonce k porodu mrtvého dítěte.

Máte-li příznaky jako horečku nebo ztuhlý krk, poraďte se se svým lékařem. Zda máte listeriózu ukáže krevní zkouška nebo zkouška míšního moku (kultivace bakterií) ukáží, jestli máte listeriózu. V době těhotenství je krevní zkouška nejspolehlivější cestou ke zjištění, zda vaše příznaky způsobuje listerióza.

Všeobecné pokyny, jak předcházet listerióze, se podobají pokynům, doporučovaným pro prevenci jiných onemocnění z potraviny, jako například salmonelózy.

Všeobecná doporučení:

• syrovou potravinu živočišného původu jako hovězí, vepřové nebo drůbež důkladně vařte
• syrovou zeleninu před tím, než ji sníte, důkladně omývejte
• neuvařené maso dávejte odděleně od zeleniny, uvařených potravin a zakoupených hotových potravin
• vyhněte se konzumaci syrového (nepasterizovaného) mléka nebo potravin ze syrového mléka
• po manipulaci s neuvařenými potravinami si umyjte ruce, omyjte nože a prkénko

Navíc k výše zmíněným doporučením:

• vyhněte se sýrům typu camembert, sýrům s plísní uvnitř hmoty a sýrům mexického typu (není třeba se vyhýbat tvrdým sýrům, taveným sýrům, krémovým sýrům, sýru cottage, nebo jogurtu)
• zbylé potraviny nebo hotové potraviny, dřív než je sníte, převařte tak, až z nich stoupá horká pára
• i když je riziko listeriózy spojené s potravinami zakoupenými u pultů s lahůdkami poměrně nízké, těhotné ženy a osoby se sníženou imunitou se mohou případně těmto potravinám vyhnout nebo hotové masné výrobky před jídlem důkladně prohřát.

Dojde-li k nakažení během těhotenství, často mohou nakažení plodu nebo novorozence zabránit antibiotika, okamžitě podaná těhotné ženě.

Kojenci s listeriózou dostávají stejná antibiotika jako dospělí, i když kombinace antibiotik se často použije, až si je lékař jist diagnózou. I u případů okamžitého léčení je výsledkem některých nakažení úmrtí.

To je zvláště pravděpodobné u starších osob a osob s jiným vážným zdravotním problémem.

Úřady i potravinářský průmysl činí opatření, aby možnost kontaminace potravin bakterií listeria snížily. Je-li u některé vyrobené potraviny zjištěna kontaminace listérií, zesílí se sledování potraviny a v případě nutnosti je potravina stažena z výroby i prodeje.

Včasné zjištění a oznámení výskytu listeriózy zdravotnickým úřadům může pomoci určit zdroje nákazy a zabránit dalším případům onemocnění.

Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny – dostupné z http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs

Přílohy

Listerie: Bakterie v potravinách, která může i zabíjet

Listerióza je bakteriální onemocnění z kontaminovaných potravin. Na rozdíl od mnohem známější salmonelózy postihuje podstatně méně lidí. Průběh nemoci ale může být velmi vážný až fatální. Hlavně u seniorů, těhotných žen a lidí s oslabenou imunitou, například po transplantacích.

U zdravých dospělých může onemocnění proběhnout zcela bezpříznakově. Ale typicky jde o průběh podobný chřipce, který je doprovázený bolestmi břicha, pocitem na zvracení nebo průjmem. Může ale také dojít k postižení mízních uzlin (podobnost s mononukleózou) nebo ke kožním projevům – vyrážce spojené s horečkou.

U závažných případů dochází k postižení nervového systému, meningitidě (zápal mozkových blan), sepsi až k úmrtí. Těžký průběh hrozí hlavně u dětí a seniorů, ale také u osob s oslabenou obranyschopností, např. u pacientů po transplantaci, onkologicky nemocných, nebo u lidí s chronickou chorobou jater či ledvin.

Ročně je v Evropě hlášeno několik tisíc případů listeriózy, z toho v České republice se jedná o desítky onemocnění za rok. Nejčastěji je nemoc hlášena u seniorů, u kterých má také nejtěžší průběh. U lidí starších 64 let činí smrtnost více než 15 %. A onemocní-li člověk starší 84 let, má bohužel téměř čtvrtinovou pravděpodobnost, že zemře.

Příčina nemoci a inkubační doba

Nemoc způsobuje bakterie objevená ve 20. letech minulého století zvaná Listeria monocytogenes. Běžně se vyskytuje v půdě a ve vodě, bývá také součástí střevního mikrobiomu zvířat. Nicméně se bakterie běžně vyskytují i ve střevě některých lidí. Odborníci odhadují, že je má v těle zhruba každý dvacátý člověk.

Nejčastější cestou nákazy je konzumace kontaminovaných potravin, které nebyly dostatečně tepelně zpracovány. Může jít o infikované mléko, měkké zrající sýry s plísňovými kulturami (např. typu camembert, brie, gorgonzola), syrové ryby a mořské plody, syrová vejce a další tepelně neupravené potraviny jako listová a mražená zelenina nebo syrové maso.

K nákaze ale může dojít také prostřednictvím dýchacího ústrojí nebo oční spojivky, stejně tak i porušenou kůží, např. v případě profesionálních onemocnění veterinářů nebo řezníků.

Pozor na těhotenské chutě!

Zvýšené opatrnosti by měly dbát ženy během těhotenství. Ačkoli je určitá fáze těhotenství spojená se změnou chutí, lékaři nastávajícím matkám doporučují vyhnout se konzumaci měkkých či zrajících sýrů, nepasterovaného mléka, ale také opakovaně ohřívaných potravin.

Listerióza během těhotenství totiž může vést k přenosu infekce přes placentu na vyvíjející se plod. V případě nákazy v časných stádiích gravidity dochází k potratu. Infekce v pozdějších fázích těhotenství může vést k porodu mrtvého plodu nebo těžce postiženého dítěte.

Inkubace a léčba listeriózy

Inkubační doba mezi nakažením a projevy nemoci se pohybuje od několika dní až po několik týdnů, přičemž obvykle trvá 2 až 3 týdny. To může stěžovat stanovení diagnózy a odhalení příčiny onemocnění.

Bakterie, jež způsobuje listeriózu, je naštěstí citlivá na antibiotika, která jsou cílenou terapií této choroby. Nicméně u nemocného člověka přetrvává nakažlivost po dobu vylučování bakterie ve stolici, což může trvat i několik měsíců.

Prevence

Proti listerióze neexistuje vakcína, a tak jedinou možností, jak se bránit nákaze, zůstává dodržování hygieny při manipulaci s potravinami. Lékaři a hygienici doporučují řídit se následujícími doporučeními:

• Důkladná tepelná úprava potravin živočišného původu, včetně pasterizace mléka.
• Řádné omývání syrového ovoce a zeleniny před jídlem.
• Důsledné mytí rukou před jídlem a veškerého kuchyňského nádobí.
• Oddělené skladování syrového masa od hotových potravin k omezení rizika sekundární kontaminace.
• Dodržování pokynů, které uvádějí výrobci potravin na obalech.