Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění, které se vyskytuje prakticky po celém světě a které je šířeno chřipkovými viry typu A, B, a C. Nejčastějším typem je chřipka způsobená virem A, který je a v minulosti vždy byl zodpovědný za klasické chřipkové epidemie.
Nejznámější a pro lidstvo nejsmrtelnější byla pandemie Španělské chřipky, která zasáhla obyvatelstvo Evropy oslabené 1. světovou válkou, kdy se počty mrtvých odhadovaly v desítkách miliónů.
Následovaly pak epidemie Asijské chřipky (1957-58) a Hongkonské chřipky (1968-1969) kdy se počty obětí počítaly „jen“ na stovky tisíc.
Virus typu A je totiž bohužel vysoce mutagenní, dokáže změnit svoji strukturu a díky této změně napadnout i lidi, kteří již chřipku v minulosti prodělali a měli by být tudíž imunizovaní.
Schopnost viru měnit se je i slabinou existujících očkovacích látek. Viry typu B a C tuto schopnost v takové míře nemají, virus typu B působí spíše lokálně (i přesto bývá raději součástí očkovacích látek) a virus typu C vyvolává potíže spíše mírnějšího rázu a to hlavně u dětí.
Navíc se u typu A ještě vyskytuje schopnost jeho rekombinace – pokud dva různé, lehce odlišné typy typy virů napadnou stejnou buňku, umí si „prohodit“ části své ribonukleové kyseliny (RNA), která je u virů nositelkou genetické informace.
Tím pak dojde ke vzniku naprosto nového viru, který má jiné schopnosti, jiné vlastnosti, není součástí očkovacích látek, nikdo proti němu není imunizován.
Velkým strašákem pro lidstvo je možnost mutace viru ptačí chřipky, který doposud napadal jen ptáky a i proto dochází v posledních letech k oddělování chovů prasat a drůbeže, neboť právě prasata jsou poměrně snadno infikovatelná jak savčími, tak i ptačími viry a lze si snadno představit, že právě u nich by k takovéto rekombinaci mohlo snadno dojít.
Chřipka je velice snadno přenosné onemocnění přenášející se vzduchem v kapénkách, které do okolí rozšiřuje svým dechem a kýcháním nakažená osoba. Rovněž se ale můžeme nakazit kontaminovanýma rukama.
V první fázi, kdy chřipku „chytit“ nechceme, je dobré mít svůj imunitní organismus fit. Opravdu pomáhá stále dokola „omílaný“ zdravý životní styl, zdravé stravování, vitamíny, pohyb, otužování.
Jedná se však o posílení nespecifické imunity a při setkání s vysokou koncentrací viru to nemusí stačit. Svůj nezanedbatelný přínos má i očkování, zvláště u ohroženější části populace – starších osob a osob s chronickým onemocněním.
Velice účinné je i používání nosního bariérového spreje Nasaleze Protect, který neumožní viru nasednout na nosní sliznici, která je nejčastější branou infekce. Stejnou službu odvedou i antivirové roušky, či šátky.
Ani bariérová ochrana však nepomůže, pokud zapomeneme na hygienu, sáhneme si do oka či úst neumytýma rukama, v období epidemie používáme společný ručník atp.
Jak je vidět, pro to, abychom infekci předešli, toho můžeme udělat opravdu hodně. Nicméně i přesto se občas chřipkovému viru neubráníme.
Infekční je totiž i nakažený člověk, který to ještě sám o sobě neví a u kterého nemoc teprve propukne.
Takováto (říkáme jí inkubační) doba trvá většinou méně než 3 dny a po propuknutí onemocnění je člověk nakažlivý ještě dalších cca 5 dní (dětí i více dnů).
Typickým projevem chřipky, které ji dobře odliší od běžného nachlazení, je to, že udeří velice náhle a nebývá provázena rýmou. Klasickými projevy jsou horečka, zimnice, kašel, bolesti svalů a kloubů.
Její léčba se omezuje pouze na léčbu příznaků (symptomů) a je na imunitním systému každého z nás, aby infekci odstranil. Ke snížení horečky se často užívá paralen, ibuprofen, či brufen, u dětí pak zábaly (osuškou namočenou ve vlažné vodě po dobu 15-20 minut).
Rozhodně se nedoporučuje užívat antibiotika, i když je bohužel často pacienti vyžadují jako ten „pořádný“ lék. Léčba antibiotiky se volí jen ve zvláštních případech, kdy se vyskytnou i nějaké jiné zdravotní komplikace.
Důležité je poskytnout organismu čas na zotavení a chřipku pořádně „vyležet“ (3 dny bývají opravdu minimum).
Pokud našemu tělu šanci uzdravit se nedáme, chřipku přechodíme, bohužel nám to často vrátí zpět ať již zánětem průdušek, zápalem plic či až dokonce poškozením srdečního svalu.
Co tedy říct na závěr? S chřipkou žije lidstvo po celá staletí a žít bude i nadále. Je to onemocnění, které nás v našem životním běhu na pár dní zbrzdí, limituje, ale ve velké většině případů zůstane bez následků.
Když onemocníme, proběhne nám hlavou, co všechno musíme nutně okamžitě dodělat, jaké schůzky nesmíme zrušit…ale je tomu opravdu tak? Poté, co se smíříme s faktem, že jsme opravdu nemocní, často zjistíme, že se dá spousta věci vyřešit i bez naší (nakažlivé) přítomnosti.
A pokud onemocní naše dítě? Vzpomeňme si, kolik pěkných vzpomínek máme na chřipku z dětství, kdy jsme leželi v posteli, pili lipový čaj s medem a maminka nám četla pohádky?
Mgr. Hana Sochůrková
Nechcete přijít o další zajímavé články na téma zdraví? Přidejte se k nám a už Vám žádná novinka neunikne
Přidat se k nám >>
Chřipková epidemie je tady. Jak se chránit a léčit?
Už je to opět tady. To nepříjemné období chřipek, které by většina z nás nejraději přečkala v teple domova se šálkem horkého čaje a dobrou knihou, popř. filmem.
Sychravé počasí k delšímu pobytu venku, natož pak k venkovním sportovním aktivitám, zrovna nevyzývá.
Protože je v dnešní době finančně výhodnější nemoci přecházet než léčit, zhruba každý třetí kolega v práci pokašlává a do koše odhazuje jeden použitý kapesníček za druhým. O městské hromadné dopravě ani nemluvě.
Na chřipku tak lze narazit na každém kroku. Ročně se v České republice chřipkou nakazí přibližně 5 % dospělých a 20 % dětí.
Nejen že tato nemoc dokáže člověka vyřadit z provozu na několik dní, ale může být i smrtící. Každoročně je v České republice zaznamenáno více než 1 000 úmrtí na komplikace spojené s chřipkou.
I přes to je chřipka populací vnímána jako vcelku běžné onemocnění, které lze snadno přechodit.
Neradno podceňovat
Podceňovat nemoc, která má ročně na svědomí stovky až tisíce lidských životů, nemusí být nejlepší nápad. Chřipka je virové onemocnění, které napadá horní i dolní cesty dýchací, je provázeno horečkou, bolestmi hlavy, kloubů a svalů. Příznaky této nemoci odezní po jednom až dvou týdnech při nekomplikovaném průběhu. K nejzávažnějším komplikacím patří zápal plic a postižení srdce.
Nachlazení není chřipka
Lidé často tvrdí, že mají chřipku a hrdinně ji přecházejí. Ve skutečnosti ale přecházejí pouhé nachlazení, které má podobné, leč méně infekční, příznaky jako chřipka. Na nachlazení se ale neumírá.
Přecházení chřipky má za následek obávané rozšíření infekce na další orgány, což se projevuje jako zápal plic nebo postižení mozkové tkáně (chřipková encefalitida).
Výskyt těchto stavů není příliš častý, nicméně jsou velkým ohrožením života člověka.
Pozor na lidi i na předměty
Inkubační doba chřipky je nejčastěji jeden až dva dny. Mezi nejběžnější způsoby nakažení patří blízký kontakt s nemocným. Nakazit se lze podáním ruky i prostřednictví kontaminovaných předmětů, např.
sluchátek, skleniček, držadel v MHD, apod. Nicméně hlavní forma přenosu je kapénková infekce, tedy vdechnutí.
Hrozba nákazy číhá opravdu na každém kroku, virus chřipky totiž přezívá v kontaminovaném prostředí až 14 dní.
V období chřipkové epidemie je nutné dbát zvýšeného důrazu na hygienu, pečlivě si mýt ruce vodou a mýdlem a nemnout si příliš často obličej a oči.
Stejně tak zvýšené ohleduplnosti musejí dbát již nemocní jedinci, kteří by měli omezit kontakt se zdravými a nešířit onemocnění dál, kašlat a kýchat nejlépe do kapesníku a použité kapesníky okamžitě likvidovat, omezit objímání, líbání a podávání rukou zdravým lidem.
Má význam očkování?
Samozřejmě a velký. Navzdory všem pochybnostem a kritikům, je očkování proti chřipce nejúčinnější formou ochrany proti tomuto onemocnění. Důležité je uvědomit si, že není ochranou proti dalším respiračním virům.
S očkováním nebo bez, pravděpodobnost nákazy běžným nachlazením je úplně stejná. Nachlazení ale není chřipka. Není tedy na místě tvrdit, že očkování nefunguje.
Očkovaný není chráněný proti nachlazení, ale proti tolik nebezpečným komplikacím chřipky, mezi které patří zápal plic a infekční postižení srdce.
Očkování proti chřipce rozhodně doporučujeme nejen všem starším pacientům, u kterých může chřipka znamenat i smrtelnou komplikaci, ale i mladším a zdravým jedincům. Zdravotní pojišťovny hradí toto očkování svým klientům ve věku nad 65 let případně mladším se zdravotním postižením (plicní, kardiální nemoci, imunokompromitovaní jedinci atd.).
Očkování je efektivní provádět před vypuknutím chřipkové epidemie, nejčastěji se tak očkuje v podzimních měsících. Ochrana očkováním je zajištěna na jednu sezónu, další rok je nutné provést přeočkování aktuálně připravenou vakcínou proti epidemickému kmeni.
Chřipku s klasickým nekomplikovaným průběhem lze zvládnout vyléčit doma bez návštěvy lékaře.
Pokud bude nemocný dodržovat základní rady, zůstane doma a bude se opravdu léčit, měl by se chřipky zbavit za zhruba týden.
Po odeznění nemoci není dobré okamžitě sportovat a vystavovat stále oslabený organismus podmínkám pro rozvoj jiného infekčního onemocnění. Co tedy v případě chřipky dělat, abyste si byli schopni pomoci sami?
Klid na lůžku a hodně se potit
Jako zcela základní krok léčby chřipky je klid na lůžku. Pro značnou většinu dnešní uspěchané pracující populace je ovšem představa několika dní nebo až týdnů strávených v posteli nepřijatelná. Svoji přítomnost na pracovišti je ale potřeba důkladně zvážit a brát v úvahu nejen následky přecházení této nemoci, ale také zdraví ostatních.
Tělu prospěje, pokud nemocný ulehne do peřin, bude spát a potit se. Horečka je totiž obranným mechanismem organismu proti virům. Pokud má člověk skutečně chřipku, bude mu nejspíš tak špatně, že se z postele nebude moci ani pohnout. Vylehávání v posteli je vhodné doplnit léky na snížení horečky (antipyretika) a bolesti (analgetika).
Zvýšený příjem tekutin
V případě nakažení organismu chřipkou se doporučuje dostatečně pít a doplňovat tekutiny. Dostatečným pitným režimem lze předejít komplikacím chřipky spojeným s nedostatkem tekutin.
V důsledku horečky a pocení může dojít k dehydrataci organismu, svalovým křečím a poškození ledvin. Proto je zvýšený příjem tekutin a minerálů tak nutný. Vhodné jsou ovocné džusy, šťávy z čerstvého ovoce a zázvorový čaj.
Tekutiny by měly být doplňovány v malých dávkách pravidelně v průběhu celého dne, tak aby nemocný za den vypil dva i více litrů tekutin.
Pestrá strava
Chřipku většinou provází nechutenství k jídlu. Na pravidelnou stravu se ale nesmí zapomínat. I přes nechuť k jídlu je důležité držením hladovky organismus ještě více neoslabovat. Ve stravě je nutné dbát na zvýšený příjem vitaminu C. Jídelníček při chřipce by měl doplnit živiny, které při boji s virem organismus spotřebovává a nejlépe ve snadno stravitelné formě.
Ideální jídelníček by měl obsahovat hodně čerstvého ovoce a zeleniny, vhodné jsou zeleninové a masové vývary, neocenitelné antibakteriální účinky má česnek, cibule a zázvor. Pro kýžený přínos nesmí být ovoce a zelenina tepelně upravena, aby ze stravy nevyprchal vitamin C.
Chřipka je nenápadný, ale záludný nepřítel. Určitě není radno tento virus podceňovat, a pokud jste nezvolili cestu ochrany pomocí očkování (což rozhodně doporučujeme), je v období zvýšeného výskytu tohoto onemocnění vhodné dbát zvýšené hygieny a dělat vše pro silný organismus, který je proti nemocem nejlepší ochranou.
Přijde epidemie nové chřipky a horší než covid, říká český imunolog v USA
Český imunolog Zdeněk Hel působí na lékařské fakultě University of Alabama.
Před rizikem pandemie varoval už deset let, nyní se už půl roku zabývá studiem covidu-19 na University of Alabama, například o riziku pandemie nové influenzy neboli chřipky promluvil imunolog Zdeněk Hel.
Zdeněk Hel se většinu vědecké kariéry zabývá výzkumem viru HIV. V posledním půl roce se práce jeho týmu stočila výhradně na vir způsobující onemocnění covid-19 a jeho působení v lidském organismu.
Zkoumá to, jakou měrou se podílí neutrofily, tedy buňky fungující jako záchranný obranný mechanismus našeho těla, na průběhu a vážnosti nemoci.
V druhé části rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví mimo jiné o výsledcích výzkumu v jeho univerzitní laboratoři. První část si můžete přečíst zde.
Z vědecké komunity zaznívá, že se tato pandemie dala očekávat. Mluvilo se o její hrozbě mezi vašimi kolegy?
Nikdy to nebylo žádné tajemství. Po dlouhé roky jsme varovali, co nás čeká, a málokdo z politiků nás poslouchal. Má rodina každý rok jezdí lyžovat s českou sokolskou komunitou do Vermontu. Letos na silvestra jsme večer popíjeli pivo, a aby řeč nestála, zeptali se ostatní kamarádi, co nového ve vědě.
A já jim začal líčit, že se řítíme do světové katastrofy způsobené virovou pandemií. Za měsíc se mě ti stejní lidé ptali, jak jsem to mohl vědět? Já samozřejmě ještě na silvestra neměl nejmenší tušení, že pandemie už začala a nedá se zastavit. Opakoval jsem jen to, co učím mediky a doktorandy už přes 10 let.
Stejně tak to učí tisíce jiných epidemiologů po celém světě. A varujeme stále, že epidemie influenzy je podstatně větší nebezpečí než koronavirus a že určitě přijde. Pouze nevíme kdy – možná za rok, možná za deset let.
Stejně tak varujeme, že desítky jiných variant koronaviru jsou stále přítomny v přírodních rezervoárech, například netopýrech, a mohou mít kapacitu přenosu do lidské populace.
Vědci také zmiňují v souvislosti s koronavirem, že jde o velmi jemný vir. Laikovi se snad nechce věřit, že může přijít něco horšího.
Stejně jako jsme po mnoho let poukazovali na vysokou pravděpodobnost přenosu koronaviru do lidské populace, většina epidemiologů se shoduje, že nás čeká pandemie ptačí chřipky, proti které je covid-19 naprostá legrace.
Řečeno slovy našeho národního génia Járy Cimrmana, po tomto viru přijde jiný, mladší. Ten se nezakecá.
Současná pandemie snad probudí politiky celého světa a vyústí v reorganizaci Světové zdravotní organizace a ve vybudování dostatečných kapacit pro náš boj s příštími, podstatně horšími epidemiemi.
Zmínil jste, že virus už nikdy nezmizí. Jak se tedy dá tento koronavirus dostat pod kontrolu? A zeslábne?
Šanci zastavit jej jsme propásli v prosinci 2019, v lednu už bylo pozdě. Časem se ale připojí ke čtyřem dalším cirkulujícím lidským koronavirům a nebude hrozbou. Zatím nemáme důkazy, že by virus slábl. A ani se to nedá čekat.
Nerad kritizuji své kolegy, ale například vyjádření paní Pekové, že virus se dá porovnat k psacímu stroji, který hromadí chyby ústící v zeslábnutí viru v populaci, jsou nesprávná. Genetická evoluce viru se dá přirovnat ke košatému stromu, na kterém se díky náhodným mutacím objevují nové a nové větvičky. Ty jsou pod neustálým vývojovým tlakem a jen některé přežijí.
Uvnitř nakaženého člověka je to tlak imunitního systému, který nutí virus, aby mu neustále unikal. V lidské populaci je virus selektován dalšími faktory, jako jsou snadnost přenosu, délka inkubační doby nebo schopnost způsobit bezpříznakovou infekci. Pokud virus získá některou z těchto výhod, v populaci se pak lépe rozmnožuje.
Ke změně typu viru v populaci může dojít například v důsledku celoplošného očkování jedním typem vakcíny, které může působit rozšíření slabších, ale bohužel i silnějších virových variant.
Nastává podzim a zima, vir se začal nekontrolovatelně exponenciálně šířit. Kromě toho odborníci varují, že už nejde jen o kapénkový přenos…
Podzimní nárůst počtu nemocných je způsobem několika faktory. Nejvýraznějšími jsou přechod k chladnějšímu počasí a suchému vzduchu, zvláště pak teplý vzduch v uzavřených prostorách, zkrácení doby, kterou trávíme na slunci, a tudíž snížení hladiny vitaminu D, častější pobyty v uzavřených prostorách a také začátek sezóny respiračních infekcí.
Koronavirus se vzduchem přenáší dvěma způsoby – kapénkami a aerosolem. Kapénky jsou větší, jsou lépe zachyceny v roušce a rychle klesají k zemi. Suchý vzduch způsobí rapidní vysušení kapénky a virus je pak přenášen jako menší objekt, vydrží ve vzduchu déle a rozšíří se snadno i na větší vzdálenosti. Často se to přirovnává k cigaretovému kouři.
V sousedním Slovensku zahájili celoplošné testování obyvatel. Což mimo jiné znamená, že budou muset lidé doložit na určité aktivity negativní výsledek testu. Je to z vašeho pohledu správná strategie a byla by vhodná i pro Česko?
Snaha slovenské vlády omezit šíření covidu-19 všemi možnými prostředky je bezesporu chvályhodná. Jednorázové celoplošné testování takzvaným antigenním testem může pomoci, ale pravděpodobně nepředstavuje nejefektivnější způsob investice dostupných kapacit a finančních prostředků.
Antigenní test, který byl na Slovensku použit, je výborný prostředek pro specifické účely. Jeho výhodou je, že je rychlý a levný. Zjišťuje přítomnost virové bílkoviny – takzvaného antigenu – v krvi. Ve většině případů je ale virový antigen přítomen v krvi v dostatečné koncentraci pouze 5 až 7 dní, které odpovídají vrcholu infekce.
Citlivost antigenního testu je relativně nízká, hrozí tedy nebezpečí falešně negativních výsledků.
Ve kterých situacích je tedy vhodné plošné testování? Kdy funguje?
Tento test je vzhledem ke své dostupnosti vhodným prostředkem pro rychlou identifikaci koronaviru u lidí, kteří vykazují známky infekce či byli s infikovanou osobou v blízkém kontaktu.
Je také vhodný pro prvotní, přibližné a rychlé zjištění rozsahu lokální epidemie, například ve školách či domovech důchodců. Certifikát, který naši slovenští spoluobčané dostávají, je zajisté uklidňující.
Má ale limitovanou informační hodnotu, neboť daný člověk může být infikován v průběhu hodin či dnů po provedení testu. Efektivnějším využitím finančních prostředků by byla takzvaná chytrá strategie, kdy je test široce distribuován a volně dostupný pro každého, kdo pociťuje příznaky možné infekce.
Měl by být také zdarma dostupný pro školy, domovy důchodců a podobné instituce, kde může být užitečným nástrojem pro detekci šířící se infekce. Volně dostupné a bezplatné testování by mělo velký smysl, a to i v Čechách.
Který test je tedy nejlepší?
Každý druh testu, tedy antigenní, protilátkový a test založený na metodě PCR, má své specifické výhody a použití. Nejvíce senzitivní je test PCR. Na naší katedře patologie na University of Alabama byl vyvinut test, který se řadí mezi nejvíce senzitivní na světě.
S prorektorem Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost Janem Konvalinkou a dalšími českými kolegy pracujeme na případném předání zkušeností a protokolů z University of Alabama vynikajícím českým týmům, které provádějí monitoring v Čechách. Univerzita Karlova v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci jsou našimi sesterskými univerzitami.
Jedna z nejlepších investic, kterou může česká vláda udělat, je okamžitá a adekvátní finanční podpora českých týmů, jež umožní dostupnost potřebného zařízení.
Vy jste na univerzitě v Alabamě v týmu vědců, který se virem už půl roku zabývá. K čemu jste ve vaší laboratoři dospěli?
Pacienti s koronavirem mají často pocit, že se topí, jak to popsal nedávno herec Petr Čtvrtníček, který nemoc prodělal. To je zčásti způsobeno hromaděním neutrofilů a jiných buněk imunitního systému v plicních sklípcích. Virus SARS-CoV-2 sám o sobě smrt většinou nezpůsobí.
Mnohem větší nebezpečí je neadekvátní, přehnaná reakce imunitního systému. My testujeme myšlenku, že neutrofily, které představují 50 až 70 % počtu bílých krvinek, hrají ve vývoji nemoci infekce způsobené koronavirem, ale i třeba chřipkou rozhodující úlohu.
Pokud se tato myšlenka potvrdí, budeme schopni nemoc léčit specifickým targetováním těchto neutrofilů. Výsledky jsou zatím povzbudivé. Letos je extrémně důležité nechat se očkovat proti chřipce.
V laboratoři vidíme příklady autopsií plic pacientů s kombinovanou infekcí covidem-19 a influenzou, které jsou zcela zaplněny neutrofily. Tím, že se necháte očkovat proti chřipce, chráníte nejen sebe, ale i své starší a nemocné spoluobčany.
Několikrát jste zmínil potřebu vakcíny. Rusko už přišlo s oznámením o vakcíně, prezident Trump slibuje, že bude velmi brzy, přitom hlavní americký epidemiolog Anthony Fauci a další vědci tvrdí, že výroba vakcíny je vždy na dlouhou dobu. Jaká rizika hrozí?
Vyrobit novou vakcínu je vlastně velmi snadné. Pro průměrnou laboratoř je to práce na jeden až tři týdny. Ověřit vakcínu na myších zabere také jen několik týdnů. Největší a v podstatě jediný problém je důkladné testování vakcíny na lidech.
Musíme se totiž ujistit, že vakcína je bezpečná a že má především požadovaný efekt v populaci. A právě v tomhle vzali kolegové z Ruska a Číny jakousi zkratku.
Osobně se příliš nebojím přímé toxicity, vakcíny jsou totiž založeny na předchozích modelech, které byly již ověřené.
Je tedy problémem spíš nedostatečné testování vakcíny v populaci?
Je toho více. Velmi důležité je, aby vakcína poskytovala dostatečně silnou ochranu proti infekci – nejméně 50 % – a aby tato ochrana trvala dostatečně dlouho.
Vytvoření špatných protilátek, jež neposkytují dostatečnou ochranu, může totiž snížit účinnost jiné vakcíny, kterou se budeme snažit situaci napravit. Důležité také je, aby vakcína nezpůsobovala opačný efekt, tedy zesílení infekce.
A právě tato ověřovací fáze zabere několik měsíců či let, protože je důležité, aby dostatečně mnoho infekcí proběhlo ve skupině dostávající placebo. Je vidět politický tlak v Rusku, Číně a evidentní je i v USA.
Trump se snaží všemi možnými způsoby tlačit na firmy i ověřovací ústav FDA, aby byla vakcína schválena už před volbami. Takový postup je zcela nepřípustný. Pevně věřím, že míra demokracie v USA je stále ještě dostatečně vysoká a že se nám těmto tlakům podaří odolat.
Jedním z kritiků toho, jak se s koronavirem v USA vláda vyrovnala, je už zmiňovaný Anthony Fauci. Od začátku prosazoval tvrdá opatření. Teď je až terčem posměchu z Trumpovy strany. Vy jste s doktorem Faucim v minulosti pracoval. Je to podle vás člověk na svém místě?
S doktorem Anthonym Faucim jsem se seznámil v americkém Národním institutu zdraví, kam jsem přišel v roce 1997 pracovat na studiu viru HIV a vývoji vakcíny. Je to člověk neobyčejně morálního charakteru.
Má unikátní schopnost vysvětlovat vědecké principy veřejnosti a přesvědčovat politiky o nutnosti některých opatření a investic. Vše začalo v 80.
letech, kdy Fauci dokázal přesvědčit prezidenta Reagana, že AIDS není jen nemocí homosexuálů, ale pandemií, která ohrožuje stejnou měrou muže a ženy, homosexuály i heterosexuály na celé planetě. Pracoval jako poradce šesti amerických prezidentů.
Je mi nesmírně líto, že je dnes vystaven tolika veřejným útokům. Jeho vlastní šéf jej veřejně zesměšňuje a zkresluje jeho výroky. Takové je postavení některých špičkových vědců v dnešní rozdělené společnosti.
Co dalšího kromě vakcíny teď vědce v souvislosti s aktuálními poznatky z laboratoří nejvíce zajímá nebo, řekněme, trápí?
Obavu vyvolává několik studií prokazujících opakované infekce způsobující covid-19. Několik případů bylo zjištěno přímo u nás na University of Alabama. Nemáme definitivní údaje, protože to není snadný úkol a velké populační studie vyžadují vysoké investice.
Pokud se však potvrdí, že je reinfekce relativně běžná, mohou mít tato zjištění závažné důsledky. Zaprvé to, že se můžete nakazit znovu poté, co už jste se jednou uzdravili, a můžete nakazit i ostatní. Zadruhé, že vakcíny mohou být náročnějším úkolem a že k vyvolání dostatečné úrovně imunity může být zapotřebí několik dávek vakcíny.
Může být také nutné pravidelně imunizovat rizikové osoby, aby byly chráněny.
Jednoduchá a praktická otázka na konec. Co mohou dělat lidé teď, chtějí-li se před virem ochránit?
Především dodržovat všechna opatření zavedená vládou. Je nutné si uvědomit, že odstup dva metry je umělé číslo. Aerosolová infekce se přenáší i na podstatně větší vzdálenost a vydrží ve vzduchu déle než kapénková. Snažte se vyhýbat lidem, hromadné dopravě a výtahům. Odložte návštěvy zdravotnických zařízení, není-li to nutné.
Buďte k sobě ohleduplní. Pokud uvidíte někoho bez roušky, slušně mu připomeňte její nutnost, ale nenadávejte mu. Pokud se necítíte dobře a máte jen mírné příznaky nachlazení, prosím, zůstaňte doma. Nerozšiřujte konspirační teorie a věřte expertům.
Posilujte imunitní systém, jezte vitamíny, snažte se být co nejvíce na slunci, abyste získali co nejvíce vitaminu D. Sportujte v přírodě, kupte prarodičům mobil či tablet a buďte s nimi v kontaktu přes internet. Na jaře bude lépe. Ale ze všeho nejdůležitější rada – nepropadejte špatné náladě.
Deprese zvyšují hladinu kortizolu a dalších faktorů, které snižují vaši imunitu. Pamatujte – virus nemá šanci. Společně ho porazíme.