Leoš Heger
Poslanecká sněmovna včera schválila první část reformy zdravotnictví, od které si koalice slibuje větší příliv peněz do systému a udržitelné financování zdravotnictví i do budoucna. Pacienti si připlatí za léky, pobyt v nemocnici i lepší zdravotní péči. Opoziční ČSSD už hovoří o podání ústavní stížnosti.
Včerejší hlasování v poslanecké sněmovně vyústilo ve veliký, přesto očekávaný triumf ministra zdravotnictví Leoše Hegera – poslanci schválili první část zdravotnické reformy. Pro reformu hlasovalo 105 poslanců včetně bývalých poslanců VV Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky, proti návrhu se vyslovilo 73 poslanců z řad opozice a nezařazený Stanislav Huml.
Jedná se o nejvýraznější reformní počin ve zdravotnictví za posledních 20 let, který významně pozmění způsob poskytování zdravotní péče u nás.
Předkladatelé si od novely zákona č. 48/1997 Sb. slibují udržitelné financování zdravotnictví a efektivní nakládání s veřejnými prostředky do něj vloženými. Více peněz má však do systému přitéct i od pacientů.
Zvyšuje se poplatek za den pobytu v nemocnici z 60 na 100 korun, přestanou se hradit léky do 50 korun a bude definována nadstandardní péče, resp.
seznam výkonů a prostředků, na které si pacienti budou muset začít připlácet. Právě tyto tři pilíře Hegerovy zdravotní reformy jsou podrobovány nejostřejší kritice.
Proti jsou odbory, Česká lékařská komora a opozice, která dokonce avizuje podání ústavní stížnosti.
Novela je první ze série reformních norem. Další tři reformní zákony o službách hodlá Heger předložit vládě do konce června. K projednávání do sněmovny by se mohly dostat přibližně v polovině července a platit by měly od ledna 2012.
Standard či nadstandard?
Nejvíce pochybností kritiků reformy vyvolává mechanismus, kterým se má určovat standardní a nadstandardní péče. Mezi oponenty panují obavy, že se standard péče výrazně sníží a dojde k rozdělení péči pro chudé a péči pro bohaté.
Podle ministra Hegera jsou však tyto obavy zbytečné, protože nadstandard by se měl týkat pouze nejmodernějších nebo zbytných výkonů a prostředků, pro které existuje levnější a stejně účinná varianta. Jako příklad uvádí robotickou chirurgii, která je prý čtyřikrát dražší než endoskopické operace, přičemž výsledek je stejný – vyléčený pacient.
S tím však nesouhlasí stínový ministr zdravotnictví ČSSD David Rath, podle kterého má reforma jediný cíl, a to „vytáhnout z lidí víc peněz a zavést dvourychlostní medicínu pro bohaté a chudé“. „Budeme dělat vše pro to, aby Senát návrh zákona vrátil do sněmovny,“ uvedl Rath.
ČSSD zvažuje ústavní stížnost
V případě opětovného přehlasování senátního veta v poslanecké sněmovně by mohla přijít na řadu ústavní stížnost, kterou by ČSSD opřela především o způsob určování nadstandardních výkonů. V novele se uvádí, že ekonomicky náročnější variantu péče, tedy nadstandard bude určovat ministerstvo vyhláškou, což je podle Ratha protiústavní, neboť by to mělo být uvedeno v zákoně.
„Zcela nepřípustné je také pro ČSSD vládní zavádění dvourychlostní medicíny, tedy takzvaných standardů a nadstandardů – de facto medicíny pro bohaté a chudé.
Je navíc absurdní, aby o tom, co ještě dostane pacient z veřejného zdravotního pojištění a co už si bude platit ze svého, rozhodovali úředníci ministerstva či pojišťoven.
Tento krok je v rozporu s ústavním pořádkem v naší zemi, kdy Ústava ČR jasně říká, že to, co lze hradit z veřejného zdravotního pojištění, stanoví zákon a nikoli úředník ministerstva či úředník pojišťovny,“ uvádí Rath ve svém tiskovém prohlášení.
Ministr Heger však namítá, že určování nadstandardů nebudou určovat jen úředníci, ministerstvo zdravotnictví bude garantem, ale pro každý obor bude určena komise složená z odborníků a v případech, které to budou vyžadovat, budou osloveni i odborníci z České lékařské komory. Podle Ratha však neexistují žádné záruky, že tomu tak skutečně bude, protože zákon to neuvádí.
ČLK: Novela povede k vyšším nákladům na léky
Česká lékařská komora kritizuje především změny v lékové politice, které podle ní povedou místo úspor spíše ke zvýšení nákladů na léky. To, že si budou pacienti muset hradit éky do 50 korun sami povede podle kritiků ke spekulativnímu jednání pacientů, kteří si raději nechají předepsat léky dražší nebo větší balení.
„Lékaři budou psát stejné léky ve větším balení s cenou vyšší než limitních padesát korun,“ uvedl pro ČTK Kubek. Tento argument však ministerstvo nepřijímá. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Vlastimila Sršně mají podobnému chování zamezit připravené kontrolní mechanismy, o jaké konkrétně se jedná, však Sršeň nespecifikoval.
Kabinet odsouhlasil Hegerovy reformní zákony
Je Miloš Zeman pro děti dobrým vzorem? Deník se ptal učitelů z celé ČR ČTK
Praha – Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) uspěl na jednání vlády s třemi reformními normami. Zákony o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a zdravotnické záchranné službě by měly platit od ledna příštího roku.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger | Foto: Deník/Divíšek Martin
Změní se tak například podmínky pro umělé oplodnění, sterilizaci a pravidla pro záchrannou službu. Zákon dá záchranářům například právo vstupovat do cizích objektů a požadovat od občanů pomoc.
Zastřešující zákon o zdravotních službách definuje pojmy a popisuje strukturu zdravotní péče, stanoví pravidla pro nakládání se zdravotnickou dokumentací či řešení stížností na poskytování zdravotních služeb. Zákon o specifických zdravotních službách upravuje podmínky pro asistovanou reprodukci, sterilizaci, kastraci, změnu pohlaví transsexuálů, lidské genetické dědictví a klonování či pro ochranné léčení.
Zákon o zdravotnické záchranné službě stanoví jednotné podmínky pro její poskytování, upravuje podmínky financování a stanoví práva a povinnosti záchranářů.
Vzniknout by mělo zhruba 40 nových stanovišť záchranky, sanitky by měly dojet po celém území do 20 minut. Zákon dá záchranářům právo vstupovat do cizích objektů a požadovat od občanů pomoc.
Pokud by při poskytování pomoci byl ohrožen život či zdraví záchranářů, zákon dovoluje ji neposkytnout.
Zvýšené platby v nemocnici
Vláda už nedávno stihla schválit z Hegerovy reformy jeden zákon – malou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Zvyšuje platbu za den v nemocnici z 60 na 100 korun a ruší zákaz připlácení na nadstandard. Lidé si mají platit léky do 50 korun a podpůrné léky, za recept dají 30 korun, nyní je dávají za každou položku na receptu.
Novela by měla platit od podzimu. Prošla už sněmovnou a čeká ji projednání v Senátu. Opozice už dala vědět, že ji vrátí do sněmovny, proces schvalování se tak přinejmenším pozdrží. ČSSD uvažuje, že se kvůli rozdělení péče obrátí na Ústavní soud, pokud bude návrh definitivně schválen.
Čtěte také: Na happeningu postižených vysvětloval Heger reformu
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu CYKLODENÍK s cyklotrasami napříč Českem. Více zde.
29.6.2011
- Reforma zdravotnictví,
- právo,
- Leoš Heger,
- Praha,
- TOP 09,
- zdravotnická záchranná služba,
- ústavní soud,
- ČSSD,
- vláda,
- sterilizace,
- asistovaná reprodukce,
- nemocnice
Odbory: Plán na řešení přesčasů v nemocnicích Němeček nedodal Vzniká zákon o nemocnicích. Stanoví i jejich síť Neuspěl. Němeček u Babiše miliardy nezískal, musí se obrátit na vládu
Volvo XC90 nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ BMW nové vozidlo, servisní knížka Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v D Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Peugeot 308 koupeno v F, nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO
První část zdravotnické reformy poslanci podpořili
Poslanecká sněmovna v úterý schválila první část reformy zdravotnictví. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zvyšuje poplatek za hospitalizaci ze 60 na 100 korun denně a umožňuje zavedení takzvaných standardů zdravotní péče.
Pro návrh hlasovali poslanci koalice. Opozice avizovala, že se kvůli obsahu novely obrátí na Ústavní soud. O stažení novely z programu jednání žádala Česká lékařská komora a odbory.
Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×
Za neústavní považují poslanci ČSSD a KSČM především zrušení zákazu připlácení za lepší péči. Právě toto opatření umožní, že budou moci být v budoucnu zavedeny takzvané standardy a nadstandardy. Základní péči budou mít pacienti zdarma, ekonomicky náročnější si budou muset připlácet.
Zvyšování poplatku v nemocnici nekritizuje pouze opozice, nýbrž například i zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, podle které pro osoby se zdravotním postižením a chronicky nemocné, kteří jsou závislí na zdravotní péči, bude mít navýšení poplatku těžké sociální následky.
„Je to paskvil na hranici ústavnosti. Lidé si budou platit ne za lepší péči, ale za to, co bylo zatím hrazeno z pojištění,“ uvedla pak nekompromisně pro server iDnes.cz stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková.
Předseda zdravotního výboru Boris Štastný z ODS podle ČTK vidí naopak hlavní výhodu v tom, že pacient bude mít přehled o tom, na jakou péči má ze zákona nárok. Podle opozice i odborů lidé dostanou jen nejlevnější ošetření, lepší metody a léky budou jen pro bohatší.
Díky změnám, které poslanci schválili, by v příštím roce mohlo do rozpočtu ministerstva zdravotnictví přibýt přibližně osm miliard korun. „Chceme reformu bez sopečných výbuchů a otřesů, na které bylo zdravotnictví zvyklé v posledních letech,“ uvedl ministr Heger před hlasováním.
„Kdyby zákon dnes neprošel, nestihli bychom ho schválit do prvního ledna příštího roku,“ dodal pak pro server Aktuálně.cz předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Pro reformu hlasovalo 105 poslanců, proti bylo 83. Z nezařazených zákonodárců, původně zvolených za vládní Věci veřejné, byli pro vládní návrh poslanci Kristýna Kočí a Jaroslav Škárka, naopak Stanislav Huml byl proti.
Definice standardu a nadstandardu zatím není stanovena. Odborníci nejprve určí výkony, ke kterým je ekonomicky náročnější varianta. Tento seznam se stane prvním podkladem pro definování úhradových standardů.
Novela dále zvyšuje poplatek za hospitalizaci ze 60 na 100 korun. Novinkou také je, že pacienti by měli v lékárnách platit 30 korun za celý recept, nikoliv za položku na receptu. Léky do 50 korun by si měli pacienti platit sami, stejně tak i podpůrné léky.
Prezident lékařské komory Milan Kubek si myslí, že vyřazení léků do 50 korun z úhrad pojišťoven může místo úspor přinést zvýšení nákladů. „Lékaři budou psát stejné léky ve větším balení s cenou vyšší než limitních padesát korun,“ řekl ČTK Kubek.
Do roku 2014 by měla podle dohody vládní koalice přímá spoluúčast pacientů stoupnout o pět procent na celkem 22 procent. Podle Listiny základních práv a svobod přitom mají lidé právo na bezplatnou péči na základě všeobecného pojištění – za podmínek daných zákonem.
Novela je první ze série reformních norem. Další tři reformní zákony o službách hodlá Heger předložit vládě do konce června. Platit by měly od ledna 2012.
- Další informace:
- Českénoviny.cz Sněmovna schválila první část zdravotní reformy včetně standardů
- Aktuálně.cz Hegerova reforma prošla, podraží den v nemocnici i léky
- iDnes.cz Za nadstandardní péči si připlatíte, v nemocnici dáte nově stovku za den
Heger (TOP 09): Gigantickou databázi pro řízení zdravotnictví můžeme nazývat "velkým bratrem"
Moje řeč na téma nová naděje pro řízení zdravotnictví pomocí registru, který můžeme nazývat velkým bratrem, bude výjimečně poněkud delší. Je to tím, že ambiciozní plán Ministerstva zdravotnictví inovovat systém platby za diagnózu, tzv.
DRG, vzbudil naději, že jeden z největších problémů našeho zdravotnického systému – vytváření ceníku pro úhradu poskytovatelům zdravotních služeb – začne během čtyř až pěti let postupně mizet. Tak to slíbilo Ministerstvo zdravotnictví.
K tomuto slibu se však objevil návrh, že kvůli cenotvorbě je potřeba vytvořit gigantickou databázi, ve které by měly být soustředěné zdravotní údaje všech občanů České republiky. Zprvu si toho řada lidí včetně mne nevšimla.
Jak se však debata postupně vyvíjela, začala se tato databáze stávat terčem větší a větší kritiky.
To, proč nástup toho odporu proti velké databázi byl takový postupný, je důvod, že projekt se schovával dost úspěšně pod hlavičkou národních zdravotních registrů, kterých je v zákoně již delší dobu celá řada a jejich užitečnost zakryla skutečnost, že databáze hrazených zdravotních služeb bude obsahovat nejen daleko větší množství údajů, ale na druhou stranu je o jejich použití daleko menší představa, než jaká je představa a praktická praxe se zdravotními registry, tak zvanými klinickými.
V projektu nebo chcete-li v důvodové zprávě k novele vládního návrhu není vůbec dokladováno, jakým způsobem se bude obří sbírka osobních údajů využívat a jakými algoritmy bude spojována s jinými zdroji dat. Jsou tam definovány pouze cíle toho návrhu.
Cílem, cíli je vytvoření dobré cenotvorby a měření kvality. Postupy, jakými se bude pracovat, se však neuvádí.
Z tohoto důvodu jsem se nakonec po četných konzultacích a i po debatách na výboru pro zdravotnictví rozhodl, že vystoupím ještě dnes při třetím čtení a budu vás před tímto předloženým plánem varovat.
Než se budete rozhodovat jak o novele hlasovat, rád bych se pokusil popsat přínosy a nedostatky návrhu z pohledu střetu dvou ústavních principů, a to práva občanů na co nejkvalitnější zdravotní péči a práva na ochranu osobních údajů.
Co je obsahem novely zákona o zdravotních službách zde již bylo diskutováno.
V současnosti platí povinnost zdravotních pojišťoven poskytovat Ministerstvu zdravotnictví ze svých databází data potřebná pro úhrady zdravotních služeb a pro vyhodnocení dostupnosti a efektivity, to je i kvality služeb.
To je dikce současného zákona a ta povinnost byla zavedena mimochodem transparenční novelou, kterou se podařilo prosadit velmi úspěšně ministru zdravotnictví. Novelou správnou, podotýkám.
Dříve si možnost dostávat data od pojišťoven před tou novelou muselo ministerstvo dojednávat. Dnes po schválení transparenční novely je to prostě povinností.
Nad rámec těchto dat se však ministerstvo v návrhu novely zákona o zdravotních službách pokouší o podstatné rozšíření tohoto zmocnění a zavedením národního registru hrazených zdravotních služeb hodlá převzít od pojišťoven všechna osobní zdravotní data pacientů i s jejich rodnými čísly. (Hluk v sále.)
Uvedený záměr se svým rozsahem zcela vymyká dosavadní dlouholeté snaze o postupné rozšiřování stávajících národních zdravotních registrů, které byly zavedeny zejména pro sledování medicínsky náročných stavů. Takovéto klinické registry slouží především ke získávání zpětné vazby ohledně výsledků péče a je to systém, který je zcela unikátní.
Ve stávajícím návrhu se Ministerstvo zdravotnictví snaží o legislativní kultivaci těchto klinických registrů a to je nutno jednoznačně chválit.
U klinických registrů je používání rodného čísla prakticky nezbytné, aby bylo možno výsledky péče v delším časovém období a v různých zdravotnických zařízeních přiřadit k jednotlivému pacientovi a poté na anonymizovaném souboru sledovat vývoj parametrů kvality poskytování péče. Tím se naplňuje první ústavní princip, o kterém jsem mluvil, právo občana na co nejkvalitnější zdravotní péči.
Nutno k tomu ještě dodat, že klinické registry prokázaly svoji bezpečnost a užitečnost pro rozvoj a optimalizaci medicínských postupů, ale znovu opakuji, mluvím o klinických registrech. Naopak navrhovaný registr zdravotních služeb, hrazených zdravotních služeb se od nich výrazně odlišuje jak svým cílem, tak rozsahem.
Tímto se dostáváme k tomu druhému ústavnímu principu, který je v konfliktu s tím prvním, a to je ochrana osobních údajů. Důraz na ochranu osobních údajů postupně ztížil práci zdravotníků. V posledním desetiletí to je v provozu zdravotnických zařízení velmi hmatatelně patrno, možná i dvacetiletí tento vývoj trvá.
Přístup do konkrétní zdravotnické dokumentace dnes podléhá přísným pravidlům a někdy musí podléhat i souhlasu pacienta. Totéž platí pro sdílení dokumentace mezi různými zdravotnickými zařízeními, která je u nás bohužel stále ještě nedokonalá a zde je potřeba napřít velké úsilí.
Zdravotníci prostě věci, které vyplývají z ústavního pořádku, musí respektovat. Pro zdravotníky je přitom vzájemná výměna informací o společném pacientovi velmi přínosná, vede k vyššímu bezpečí pacienta a k lepší návaznosti a efektivitě léčby.
Přesto ale je podle zákona nezbytné případný nesouhlas pacienta s přístupem jiných lékařů k jeho dokumentaci respektovat. Platí, že pokud mohou být některé údaje používané bez pacientova souhlasu, musí to být zakotveno přímo v zákoně.
Takovýmto opatřením je například povinnost lékaře informovat praktického lékaře o léčbě příslušného pacienta, to přikazuje zákon. Ale zároveň zákon umožňuje i možnost zdravotních pojišťoven používat data konkrétního pacienta pro vlastní potřebu. Jinými slovy by se to dalo shrnout: zdravotníci musí poslouchat a zákon je vůči nim velmi tvrdý.
Jaké je možné východisko zmíněných dvou ústavních principů? Dokonalé zdravotnictví a ochrana osobních dat. Při střetu těchto principů je naše legislativa, pokud jde o střet na úrovni poskytování péče, jak už jsem řekl, přísná vůči zdravotníkům. Ale naopak ve vztahu státu a ochrany osobních dat je to spíše obráceně.
Stát si pro sebe vymezil nezbytné situace, kdy se s dokumentací pacienta bez jeho povolení může pracovat. Zcela jistě do těchto výjimek patří sběr dat pro sledování výskytu infekčních onemocnění, monitoring nežádoucích událostí po podání léků, ale například i možnost ministerstva využívat zmíněné klinické registry pro sledování výsledků péče.
Lze se domnívat, že narušení osobních dat v těchto případech je pozitivně vyváženo přínosem pro lepší kvalitu a bezpečí poskytované péče z hlediska nemocného. Pokus vytvořit registr zdravotních služeb se však této vyváženosti ústavních principů již vymyká a vzniká otázka, jestli je jeho existence skutečně zapotřebí.
Možnost pracovat s individuálními neanonymizovanými daty není v důvodové zprávě navrhované novely podložena žádnou hlubší argumentací, která by dokladovala nezbytnost zdvojovat prakticky stejné databáze zdravotních pojišťoven.
Jak již zaznělo při dřívějším projednávání v Poslanecké sněmovně, a zde budu citovat kolegu Opálku, můžeme si představit, že bychom mohli mít jen jednu ústřední zdravotní pojišťovnu.
Hypoteticky si to opravdu lze představit. V takové situaci by potom jednoznačně platilo nebo stačilo provádět veškeré analýzy pouze v jedné databázi této pojišťovny.
Lze tedy předpokládat, že i první pilotní studie o nezbytnosti využití osobních dat, které by měl Ústav pro zdravotnické informace a statistiku provést, by se mohly odehrávat pouze s pomocí vybraného statisticky reprezentovaného vzorku pacientů VZP nebo jiné zdravotní pojišťovny, to je jedno, která by tato data s rodnými čísly zpracovala podle požadavků ústavu a ústav by poté ve svých dalších analýzách pokračoval jen nad daty bez přímé identifikace pacienta a propojoval je s ekonomickými a jinými údaji z dalších svých zdrojů.
A mimochodem, jako hlavní důvod vytváření totální databáze hrazených zdravotních služeb, jak už jsem zmínil, byla uváděna náprava chybného nastavení cen jednotlivých diagnostických skupin systému DRG, systému platby za diagnózu. Na toto nastavení jsou potřeba dva zdroje dat.
Prvním zdrojem mají být ta data ze zdravotních pojišťoven, která jsou nemocnicemi vykazována individuálně, vždy za jednoho pacienta z jedné hospitalizační procedury. Tudíž v této fázi není vůbec potřeba žádné spojování několika návštěv u různých poskytovatelů a vše se odehrává jednorázově, za jednoho pacienta, za jednoho poskytovatele.
Jinými slovy, ještě jednou – žádné rodné číslo v tomto případě není potřeba.
Druhým zdrojem dat bude pro ÚZIS, a Ústav pro zdravotní informace a statistiku to sděloval několikrát, druhým zdrojem bude soubor ekonomických dat jednotlivých nemocnic, které si ústav připravuje, a tato data budou reprezentovat průměrné náklady na jednu DRG skupinu v definovaném období, přičemž toto období počet příslušných pacientů se stejnou diagnostickou skupinou bude korespondovat s údaji pojišťovny od stejné nemocnice za stejné období. Tedy ani zde není individuální rodné číslo pro další zpracování zapotřebí. Dokonce kdyby zde pro párování nemocničních a pojišťovenských dat rodné číslo muselo pro analýzu být, nebylo by to legální, a to ani při daném novelizačním návrhu ministerstva, který před sebou máme. Nemocnice dokonce ani dnes ani podle návrhu žádná rodná čísla příslušných pacientů pro ministerstvo nebo pro registr hrazených služeb poskytovat prostě nesmí.
Z uvedených argumentů vyplývá, že by bylo lepší, kdyby byly navrhované změny zákona schválené jen v rozsahu úprav klinických registrů a nikoliv pro nově zaváděnou obří databázi zdravotních služeb.
Z dosavadních vyjádření Ministerstva zdravotnictví je zřejmé, že do dvou let bude zákon stejně potřeba ještě dále měnit a nic by proto nebránilo, aby ÚZIS v tomto mezidobí intenzivně pracoval na datech ze zdravotních pojišťoven a z nemocnic, která si připravuje, a postupně předložil konkrétnější argumenty o nezbytnosti pracovat s vlastními, z pojišťoven převedenými individuálními daty a s celou populací pacientů anebo např. jen s daty pacientů, kteří poskytnou svůj souhlas. Mimochodem, na tom je také potřeba pracovat, protože máme-li se někdy dopracovat systému výměny elektronických chorobopisů, ten souhlas pacienta budeme potřebovat a bylo by fajn, aby byl k dispozici i např. pro účely registru léčiv, který se chystá pro elektronickou recepturu a měl by také velký dopad pro kvalitu poskytované péče a pro zabránění různých lékových nekompatibilit.
Dospěl jsem k závěru. Ještě jednou se omlouvám, že to bylo tak dlouhé. Závěrem chci zmínit jenom určitý politický dosah celého problému s registrem hrazených služeb. Snahy státu vlastnit a zpracovávat osobní data rostou.
Mluvíme o registru sportovců, o případném větším otevření registru zbrojních průkazů, o registru bankovních účtů a již jsme schválili na této půdě elektronickou evidenci tržeb, která je vlastně také jedním obřím megaregistrem.
Je proto potřeba mít stále na mysli, že naše ústava využívání takovýchto registrů, které opravdu můžeme nazvat velkým bratrem, nepreferuje a pokud ano, tak opravdu jen z důvodu, kdy je potlačení práva na ochranu soukromí zcela nezbytné a je dokonale zdokladované.
Já musím znova konstatovat, že kdyby si kdokoli z pracovníků v oblasti organizace zdravotnictví podával k jakékoli rozvojové nebo vědecké agentuře projekt na vytvoření takovéhoto registru hrazených služeb, který by obsahoval deset miliónů dat, musel by k tomu mít nejenom obecné cíle a sliby, že jich bude dosaženo, ale musel by k tomu mít přinejmenším pilotní projekt, přinejmenším dokladování algoritmů, jakými se budou ta data zpracovávat. A znovu opakuji, nic z toho předloženo kromě těch slibů nebylo.
A poslední věta na závěr. Nelze se divit, že klub TOP 09 a Starostů předložený návrh nemůže podpořit. Děkuji.
Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
autor: PV
Zdravotnické nadstandardy netáhnou, pomoci má připojištění
Ilustrační foto
Foto: Profimedia.cz
Ke zvýšení zájmu o komerční pojištění by pak měla vést možnost daňového odpočtu, a to do výše 12 tisíc korun ročně, stejně jako je to třeba u důchodového pojištění.
„Je to pozitivní motivace pravicového typu na to, aby se člověk připojistil na nějaké riziko,“ řekl Právu Šťastný s tím, že návrh novely daňového zákona hodlá do Sněmovny předložit v příštích dnech. Podporu chce hledat napříč politickým spektrem, protože je přesvědčen, že i pro levicové voliče může být tato možnost atraktivní. Ve své ODS prý příznivce má.
Jenže případné pojištění kvůli nadstandardům zatím lákat nemusí. Dosud totiž stále není jasné, co lze za nadstandard považovat. Plán na rozšíření zdravotnických nadstandardů zatím ministerstvo zdravotnictví poslalo k ledu, protože čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.
Ministr Leoš Heger (TOP 09) sice měl připravený seznam zhruba sedmdesáti položek, za které by si pacient mohl připlatit, ale jeho prosazení je v nedohlednu. Patřil mezi ně např. lepší kyčelní kloub nebo operace bez viditelných jizev.
Seznam nadstandardů zatím čítá 18 položek. Dvě se týkají očních čoček, které mohou stát až 42 tisíc korun, dalších devět se týká lehčí sádry a sedm očkování.
Ceníky si stanoví samy nemocnice. Např. v královéhradecké si pacient připlatí maximálně 505 korun za lehčí sádrovou dlahu. Ve stejném zařízení pak stojí třeba očkování proti sezónní chřipce zájemce až 397 korun.
Komerční pojištění v určité částce by nemusel být problém, ale zatím bych byl opatrnější, protože stále nevíme, co je a není nadstandard
Podle nemocnic je ale poptávka po nadstandardech malá, lidé požadují především nadstandardní pokoje, především v porodnicích. Příplatek se tady pohybuje od 300 do 700 korun za den.
Ministerstvo vypočetlo, že v prvním pololetí loňského roku se za nadstandardy vybralo 30 až 40 miliónů, zatímco zdravotnictví ročně spolyká 300 miliard.
Třeba auto máte taky pojištěné, tak proč si nepojistit zdraví, které je vaším hlavním výrobním prostředkem
Soc. dem. jsou k návrhu Šťastného skeptičtí. „Komerční pojištění v určité částce by nemusel být problém, ale zatím bych byl opatrnější, protože stále nevíme, co je a není nadstandard,“ řekl Právu lékař a místopředseda zdravotního výboru Sněmovny Jaroslav Krákora (ČSSD). Podle něj jde o to, aby se výkony, které patří do standardu, nedávaly za příplatek do nadstandardu.
Naopak podporu by mohl najít v TOP 09. „Jako pravicový politik i jako lékař si myslím, že je to dobrá myšlenka,“ řekl Právu další z místopředsedů výboru, Aleš Roztočil (TOP 09). „Třeba auto máte taky pojištěné, tak proč si nepojistit zdraví, které je vaším hlavním výrobním prostředkem,“ tvrdí Roztočil.
Šťastný předpokládá, že novelou vzroste počet zájemců o uzavření pojištění ekonomicky náročnější varianty služeb a tím se zvýší i množství soukromých finančních prostředků, které plynou do zdravotního systému.
Hlavní zprávy
Hegerova reforma – statisícové pokuty za porušení práv pacientů
Vláda bude projednávat tři reformní zákony o zdravotních službách, které jí ve středu předloží ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Tři normy o službách zahrnují zákon o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a zdravotnické záchranné službě. Platit by měly od ledna příštího roku.
Nevidomí pacienti díky tomu začnou mít v nemocnicích právo na vodicího psa, věřícím lidem budou muset nemocnice zajistit kněze a všichni pacienti budou mít právo na to, aby se jim doktor vždy představil, podrobně vysvětlil průběh léčby a předem řekl, kolik budou připlácet. Velká reforma zdravotnictví počítá s jasně vymezenými právy a vysokými pokutami za jejich nedodržování.
video
Reportáž Petra Vaška
Až statisícovou pokutu tak bude moci dostat fakultní nemocnice za to, že pozve k operaci i přes nesouhlas pacienta mediky, nebo za to, že nepustí k nemocnému na návštěvu rodinu.
Až 300 tisíc korun bude muset zaplatit lékař, který odmítne ošetřit akutního pacienta.
Pokuta půl milionu bude hrozit, pokud se pacient nebude smět podívat do své karty, a dokonce milionovou pokutu může dostat lékař, pokud poruší mlčenlivost.
Už jen fakt samotných pokut může podle pacientských organizací zlepšit přístup lékařů i zdravotních sester k nemocným. „Sankce budou mít hlavně preventivní účinek, aby se konečně začaly měnit poměry v nemocnicích,“ říká předsedkyně pacientské organizace Koalice pro zdraví Jana Petrenková.
Doktoři se naopak obávají, že pacienti budou možnost sankcí zneužívat. „Na jedné straně pacienti budou platit jak mourovatí, na druhé straně jim dáme šanci zchladit si žáhu na lékařích,“ komentuje to Milan Kubek, prezident České lékařské komory.
Reforma zdravotnictví počítá i s tím, že záchranka bude muset přijet k pacientovi do 20 minut od zavolání. Dnes má sice přijet dokonce do 15 minut, jenže ve čtvrtině českých obcí se tato doba nedodržuje. Ministerstvo sice chce zvýšit počet stanovišť záchranky, jenže i poté zbude hlavně na horách a v pohraničí hodně míst, kam se sanitka nedostane ani za 20 minut.
Vláda zatím stihla schválit z Hegerovy reformy malou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Zvyšuje platbu za den v nemocnici z 60 na 100 korun a ruší zákaz připlácení na nadstandard.
Lidé si mají platit léky do 50 korun a podpůrné léky, za recept dají 30 korun, nyní je dávají za každou položku na receptu. Novela by měla platit od podzimu. Prošla už sněmovnou a čeká ji projednání v Senátu.
Opozice už dala vědět, že ji vrátí do sněmovny, proces schvalování se tak přinejmenším pozdrží. ČSSD uvažuje, že se kvůli rozdělení péče obrátí na Ústavní soud, pokud bude návrh definitivně schválen.
Revoluce ve zdravotnictví: Vláda přiznává, že o změnách málo komunikuje
Vládní koalice – zatím bez problémů – prosazuje největší změny ve zdravotnictví za posledních dvacet let. Jak říká ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), nové zákony by měly odstranit chaos, který v tomto oboru panuje, a byť se zvýší i spoluúčast pacientů na zdravotní péči, reforma by měla přinést prospěch především jim.
Průlomem do dosavadní praxe přitom je rozdělení lékařské péče na standardní a nadstandardní. Podle Hegera znamená, že moderní a kvalitní péči budou dál hradit zdravotní pojišťovny, za luxus si připlatíme. S tím se ovšem nehodlají spokojit sociální demokraté.
Největší opoziční strana už nyní připravuje ústavní stížnost na první část zdravotnické reformy. Právní odborníci ČSSD zahájili přípravné práce na dvou tématech – poplatcích za pobyt v nemocničním zařízení a rozdělení zdravotní péče.
První část reformy také hodlá shodit ze stolu horní komora parlamentu, ve které mají sociální demokraté většinu. To ale příliš neznamená. Takzvaná malá reforma zdravotnictví se sice vrátí zpět do sněmovny, ale ta Senát hravě přehlasuje.
V Poslanecké sněmovně už také prvním čtením prošly další tři reformní zákony.
Normy týkající se Všeobecné zdravotní a dalších zdravotnických pojišťoven chce Heger předložit vládě v létě, dolní komora parlamentu by o nich měla jednat ke konci roku.
„Oba pojmy představují největší novinku a zároveň jádro reformy zdravotnictví. Do nadstandardu má zatím spadat zhruba půl procenta péče. Mluví se přitom například o ekonomicky náročnějších kloubních náhradách, robotických operacích, kvalitnějších očních čočkách nebo odlehčené sádře. Za ty by museli pacienti připlácet. Seznam nadstandardních výkonů a zdravotnického materiálu zatím připravený není, pracují na něm odborné lékařské skupiny a Česká lékařská komora.“
„Od začátku nebudou zdravotní příštího roku už léky, jejichž balení stojí do pojišťovny přispívat na si mají pacienti hradit sami. padesáti korun. Taková léčiva Zatím ale nikdo nevymyslel, jak zabránit tomu, aby lidé cena padesátikorunu nekupovali větší balení, jehož Problém by mělo řešit přesáhne. ministerstvo zdravotnictví, a to samostatnou vyhláškou. U dražších léků se pravidla nemění. Stále také platí, že lékárníci mohou nabízet účinnou látkou. několik variant léků se stejnou“
„Den pobytu v nemocnici už nebude stát šedesát, ale sto korun, a to bez výjimky pro každého. Zlevní se ale poplatky v lékárně. Pacienti už nebudou platit třicet korun za každý lék napsaný na receptu. Zaplatí jen jednorázový poplatek na to, kolik položek je na něm předepsáno. třicet korun za celý recept, bez ohledu fungovat další novinka: papírový recept Od nového roku by měla v lékárnách by měl být nahrazen elektronickým. Lékař každému receptu s pomocí centrální evidence přiřadí unikátní kód, pacient ho SMS, čipu pak dostane prostřednictvím nebo elektronické pošty.“
„Od nového roku platí, že zdravotní pojišťovnu bude možné změnit pouze jedenkrát za rok. Žádost o změnu pojišťovny musí být podána vždy k poslednímu červnu, k nové instituci pak pacient přechází od 1. ledna roku následujícího. Pojišťovny tak budou dopředu vědět, s jak vysokým výběrem pojistného mohou ten který rok počítat. Přechod mezi pojišťovnami dál bude bezplatný.“
„Návrh stomatologů, aby si pacienti platili i za amalgámové plomby, neprošel. Může se ale stát, že někteří neuzavřou smlouvy se zdravotní zubaři buď vypovědí, anebo pojišťovnou. V takovém případě si musí pacient hradit všechny výkony.“
„Ani tady se dosavadní pravidla nemění, přestože ministr zdravotnictví navrhoval, aby se poplatek za návštěvu zvýšil na dvě stě korun. Návrh ale neprošel.“
Lékařům a nemocnicím budou hrozit statisícové pokuty
Pokuta do výše tři sta tisíc korun má napříště hrozit lékaři nebo nemocnici za bezdůvodné odmítnutí akutního pacienta. Půlmilionovou sankci pak budou moci dostat za to, že pacientovi neumožní nahlédnout do jeho karty a rovný milion za neoprávněný zákrok nebo za porušení slibu mlčenlivosti.
Se stanovením přísnějších pravidel a také změnou podmínek pro specifické výkony i fungování záchranné služby počítají celkem tři kodexy, které nahradí některé zastaralé zákony. Tento týden je schválila Poslanecká sněmovna v prvním čtení.
Předložil je šéf rezortu Leoš Heger (TOP 09) v rámci druhého balíku klíčových změn českého zdravotnictví.
Nejdůležitější je zákon o zdravotních službách, který vymezuje podmínky poskytování péče a její strukturu a zároveň také postavení státu a jednotlivých zdravotnických zařízení.
Norma také rozšiřuje práva a povinnosti pacientů.
Ti se stanou „rovnocennými účastníky procesu poskytování zdravotních služeb“. Získají právo na veškeré informace o svém zdravotním stavu a o službách, které jim mají být poskytnuty.
V centrálním registru naleznou údaje o všech nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních.
Výdaje na zdravotnictví v Česku Autor: UZIS
Umělá oplodnění a změna pohlaví
Zákon o specifických zdravotních službách upravuje podmínky pro asistovanou reprodukci, sterilizaci žen, kastraci můžů, změnu pohlaví transsexuálů či ochranné léčení.
Reforma počítá například s tím, že o umělé oplodnění budou moci požádat i ženy v plodném věku do 55 let. Nyní ženám po padesátce kliniky takové zákroky dělají za „zavřenými dveřmi“.
Předloha rovněž zakazuje klonování lidí a stanoví podmínky pro ověřování nezavedených léčebných metod na lidech.
Záchranka přijede nejvýše do dvaceti minut
Návrh zákona o zdravotnické záchranné službě mimo jiné prodlužuje dobu příjezdu záchranářů k pacientovi o pět minut nejvýše na dvacet minut. Předkladatelé ale – na rozdíl od opozice – tvrdí, že to dostupnost zdravotní péče nezhorší.
Záchranáři budou mít také možnost vstupovat do cizích objektů a budou moci žádat pomoc od jiných lidí. Pokud by při poskytování pomoci byl ohrožen život či zdraví záchranářů, nemusí ji poskytnout. V zemi má zároveň vzniknout čtyřicet nových stanovišť záchranky.
Občanští demokraté chtějí normy ještě měnit
Přísnější pravidla, která budou po přijetí nového zákona o zdravotních službách garantovat kvalitu nemocnic, by se podle názoru ODS měla vztahovat na všechna zdravotnická zařízení, a ne jen na nově vzniklá. „Je potřeba, aby pacient v každém zařízení nalezl stejné podmínky,“ prohlásil poslanec Marek Šnajdr.
Strana chce prosadit také další změny, jako například možnost, aby Česká lékařská komora vstupovala do dokumentace pacientů. Sněmovní výbor pro zdravotnictví bude mít na projednání předloh čtyřicet dní místo obvyklých šedesáti. Ve druhém a závěrečném čtení by je mohla dolní komora parlamentu projednat na přelomu srpna a září. Platit mají od začátku příštího roku.
Výdaje na zdravotnictví ve vybraných zemích Autor: OECD Health Data 2011
Co o reformě a jejích dopadech míní experti, politici a instituce
Vláda nekomunikuje se zdravotníky a pacienty
Americký expert James Rice považuje za zásadní vytvořit reformě nakloněné prostředí. „Především jde o to, aby všichni, kteří mají zájem na změně, spolupracovali a byli u toho. Žádná tajemství, ale otevřenost k pacientům a všem, kterých se změna může týkat,“ zdůraznil.
„Domnívám se, že o reformě se nehovoří na správných místech. Potom už není až tak důležité, že ti, kdo o ní údajně hovoří, spolu nemluví,“ konstatoval v narážce na spory koalice a opozice Tomáš Macháček ze sdružení Reforma zdravotnictví – forum.cz.
Podle prezidentky Platformy zdravotních pojištěnců Michaly Filipové je velký problém v tom, že se zákony dodatečně mění poslaneckou iniciativou a schválené normy začínají být nepřehledné.
„Z principu neodmítáme možnost připlatit si za nadstandard. To ale vyžaduje precizní a hlavně zákonnou definici standardu, která by garantovala právní jistotu jak pro pojištěnce, tak pro poskytovatele.
A to zatím chybí,“ dodala Filipová.
Místo úspor hrozí vyšší náklady
Česká lékařská komora kritizuje mimo jiné novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, konkrétně úpravy v oblasti léků, jako jsou elektronické aukce a také to, že by si lidé platili léky do padesáti korun.
Komora chce pro léky novou normu. „Pokud přestanou pojišťovny hradit léky do padesáti korun, hrozí místo úspor zvýšené náklady.
Lékaři budou psát stejné léky ve větším balení s cenou vyšší než limitních padesát korun,“ varoval šéf komory Milan Kubek.
Dlouhodobě nemocní: Nebudeme mít na byt
Národní rada osob se zdravotním postižením kritizuje chystané zvýšení poplatku za den v nemocnici ze šedesáti na sto korun, protože mnozí dlouhodobě nemocní nezvládnou hradit měsíčně tři tisíce korun za pobyt ve zdravotnickém zařízení. Podle rady by měl být u stokorunového poplatku stanoven časový limit, po jehož překročení by se denní platby snížily. „Při dlouhodobé hospitalizaci nebudou nemocní schopni udržet si ani vlastní bydlení,“ řekl šéf rady Václav Krása.
Reformy prohloubí chaos a napětí
Podle stínového ministra zdravotnictví opoziční ČSSD Davida Ratha představuje druhý balík zákonů předložených vládou revoluci ve zdravotnictví, prý ale skoro žádné zlepšení nepřinese a jen prohloubí nepořádek a napětí. „Jde o obrovskou změnu, a to jak v ustáleném pojmosloví, tak v nastavení vztahů mezi jednotlivými účastníky zdravotnické soustavy. Z textů zákonů prakticky vypadl pojem lékař, zdravotní sestra, zdravotník a pacient,“ uvedl Rath.
„Celý komplex zdravotnických zákonů je jen oprášená reforma exministra zdravotnictví za ODS Tomáše Julínka. Není to nic nového. Principy, které jsme odmítali, jsou tu znova,“ shrnul stanovisko KDU-ČSL její předseda Pavel Bělobrádek.