Možnost zamítnutí zákona o v.z.p. – vše o zdraví

DANĚ

Nejste si jistí, zdali něco nedlužíte své zdravotní pojišťovně? Jak můžete zjistit, zda nemáte dluhy na zdravotním pojištění? A co vás čeká, pokud je máte?

Platit pojistné je povinnost, kterou ukládá zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů č. 48/1997 Sb. Jedná se přitom spíše o daň, za kterou mají Češi umožněnou neplacenou státní zdravotnickou péči.

Kdo musí v ČR platit zdravotní pojištění?

Zdravotní pojištění musí v ČR platit každý, kdo má na našem území trvalý pobyt. Pojištěnce můžeme rozdělit hned do 4 kategorií plátců.

• Zaměstnanci – zdravotní pojištění je jim strháváno ze mzdy, odvádí je za ně i zaměstnavatel.
• OSVČ – osoby samostatně výdělečně činné si během svého podnikání musí hradit zdravotní pojištění samy formou záloh.
• Státní pojištěnci – jde např. o důchodce, studenty anebo osoby na mateřské a rodičovské dovolené. Pojistné za ně hradí stát.
• OBZP – osoby bez zdanitelných příjmů (osoby, co mají příjmy z pronájmu anebo někteří studenti nad 26 let) se musí takto zařadit u své zdravotní pojišťovny a hradit si pojištění samy.

Jak může vzniknout dluh na zdravotním pojištění?

Nejčastěji dluh na zdravotním pojištění vzniká především nehrazením záloh anebo platbou záloh v nižší výši, než byla stanovena.

Dále také může vzniknout i nedoplacením pojištění do 8 dnů po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Zadlužit se však mohou i ty osoby, které pojistné odvádějí pravidelně a včas, a to jeho úhradou pod špatnými údaji.

Nejde jen o správné číslo bankovního účtu, ale i o variabilní symbol, který často slouží právě k identifikaci plátce.

• Kdy ještě může vzniknout dluh na zdravotním pojištění?

Zdroj: Shutterstock

To, zdali zdravotní pojišťovně náhodou něco nedlužíte, můžete zjistit prostřednictvím seznamu dlužníků. Ty jsou volně dostupné na internetu a nahlédnutí je zdarma.

Seznamy však tímto způsobem zveřejňují pouze 3 zdravotní pojišťovny, a to Všeobecná zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky a Odborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví.

Jak zjistím, zda nedlužím na zdravotním pojištění?

Pokud chcete mít opravdu jistotu anebo vaše pojišťovna nepatří k těm, které zveřejňují seznamy dlužníků, zajděte na nejbližší pobočku a zeptejte se osobně. Na pojišťovně lze zažádat o vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění k danému dni. To byste měli získat na počkání a bezplatně.

Pokud se ukáže, že na pojištění nic nedlužíte a tuto skutečnost potřebujete někde nebo někomu doložit, můžete si zažádat o potvrzení o bezdlužnosti. To by měla vydávat každá pojišťovna.

U VZP si musíte zažádat prostřednictvím vyplněné žádosti buď přímo na pobočce, poštou nebo emailem. U elektronické pošty však potřebujete vlastnit datovou schránku nebo elektronický podpis. Např. u VOZP je možné zažádat online.

Do systému bude nutné zadat rodné číslo.

• Co je dobré vědět o dluhu na zdravotním pojištění?

Interní systémy zdravotních pojišťoven a přehled plateb

Většina pojišťoven umožňuje svým klientům registraci a přístup do interních portálů. I jejich prostřednictvím lze někde zažádat o potvrzení o bezdlužnosti.

Všechny by pak měly umožňovat nahlédnout klientovi do přehledu o platbách pojistného. U OZP to jde např.

při přihlášením do VITAKARTY online, u Vojenské zdravotní pojišťovny přes VoZP Online a u Všeobecné zdravotní pojišťovny přes Moje VZP.

Na dluhu na zdravotním pojištění skáčou penále ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den. Pojišťovny navíc mohou dluh vymáhat i formou exekuce. V tomto případě půjde o přednostní pohledávku.

Se zdravotní pojišťovnou se však lze při zjištění dluhu domluvit na splátkovém kalendáři. Dále také můžete zkusit zažádat o prominutí penále. ZPMVČR má na to tiskopis, u VZP můžete zpracovat žádost sami, může být také podána ústně. Pracovník pojišťovny ji však musí zanést do protokolu, aby byla platná.

Žádost by měla být vyřízena do 30 dnů, popř. do 60 dnů, pokud by se mělo jednat o složitý případ. Zamítnuta bude tehdy, pokud by byl na plátce podán insolvenční návrh, vstoupil by do likvidace anebo pokud by neuhradil pojistné splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále.

• Příklady vzniku dluhu na zdravotním pojištění

Přibývá lidí, kteří žádají pojišťovny o úhradu nejmodernější léčby. Novela má zlepšit její dostupnost

video

Události: Stále víc lidí žádá pojišťovny o výjimku v úhradách moderní léčby

Jaroslava Krejčová, která onemocněla zhoubným melanomem, podala v květnu loňského roku po poradě s lékaři žalobu na pojišťovnu. Koncem loňského roku u soudu pravomocně uspěla, což jí umožňuje pokračovat v léčbě, která měsíčně vyjde na 120 tisíc korun.

Jaroslava Krejčová se pere s rakovinou kůže už 19 let, přitom průměrná doba přežití bývala maximálně 9 měsíců. Klíčové pro ni bylo zařazení do studie imunitní léčby. „Pro mě je to jediná šance, která nemoc zbrzdí a prodlužuje život, pro mě jiná možnost není,“ přibližuje pacientka.

Nevzdávejte to, nabádá pacientka

Zmíněná studie však skončila a pojišťovna další léčbu odmítla uhradit a zamítla Jaroslavě Krejčové i žádost o mimořádnou úhradu na základě zákonné výjimky. Nemoc se navíc zhoršovala. Její jedinou možností byl soudní spor. I přes psychickou náročnost dnes doporučuje všem v podobné situaci, jako je ta její, aby se šance nevzdávali.

Úhrada běžně neproplácených léků by měla dostat jasnější pravidla

Uvedenou zákonnou výjimku upravuje paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Mělo by jít o postup pro mimořádné případy, kdy pojišťovny platí běžně nehrazenou léčbu. Podmínkou je, aby to pro pacienta byla jediná možnost.

Například na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) se s žádostí na základě zákona obrátilo v letech 2015 až 2018 více než 50 tisíc lidí. Zhruba 9 z 10 žádostí pojišťovna schválila. 

Pokud pojišťovna žádost zamítne, mohou pacienti rozhodnutí napadnout u správního soudu. Úplně první verdikt, kterým soud závěr pojišťovny zrušil, přišel před dvěma lety. Šlo o případ mladé ženy s rakovinou prsu, které klasická chemoterapie nepomáhala a na biologickou léčbu potřebovala každé tři týdny 80 tisíc. Pojišťovna odmítala pacientce udělit výjimku.

Novela zákona má vše urychlit

Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zmíněného zákona, která by počet podobných soudních sporů měla snížit. Schvalování nových přípravků se má zrychlit, návrh také řeší rozhodování odborných komisí nebo nastavení pravidel při žádostech podle zákonné výjimky.

„Pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak (…) nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.“

„Chceme, aby zejména léky pro vzácná onemocnění byly posuzovány nejen z pohledu nákladové efektivity, ale i z pohledu dopadu na zvýšení kvality života pacienta,“ přiblížil ministr Adam Vojtěch (za ANO). V současnosti je předloha v meziresortním připomínkovém řízení, v březnu by o ní mohla jednat vláda.

Rozhodovat se má v řádu dnů, nikoli let 

VZP se snaží systém rozhodování zlepšit. Nově se musí rozhodnutí revizních lékařů opírat o názor odborné společnosti. „Dochází ke sjednocení postupu, proces schvalování se stává jednodušší a rychlejší,“ uvedl mluvčí VZP Vlastimil Sršeň.

Ústavní soud před rokem upozornil, že příliš dlouhé čekání na rozhodnutí o proplácení léčby může mít tragické důsledky. Konstatoval to v případě pacientky s roztroušenou sklerózou, které pojišťovna nechtěla proplácet léčebné konopí. „Mělo by být jednáno v řádech dnů, nikoli měsíců nebo dokonce let,“ komentoval postup institucí v únoru 2019 ústavní soudce Jaromír Jirsa.

Jako první porazila u soudu zdravotní pojišťovnu. Jejímu synovi musí zaplatit operaci očí

Monika Hutníková vyhrála, ale peníze stále nemá. (Video: Vojtěch Blažek, Seznam.cz)

Bez operace by dvanáctiletý Tomáš oslepl. VZP ale zákrok nezaplatila: prý by stačily brýle.

Budou to tři roky, co si syn Moniky Hutníkové začal stěžovat, že špatně vidí. Problémy s očima měl už dřív, ale tohle bylo jiné: najednou začal vidět zvláštně dvojitě. Že to nebude běžná vada, tušili lékaři od začátku. A další vyšetření to potvrdila. Diagnóza zněla: keratokonus – vzácné onemocnění rohovky.

Lékaři doporučili chlapce operovat, čím dříve, tím lépe. Protože nemoc stále postupovala. Jinak by bylo nutné rizikově a náročně transplantovat rohovku. „Bez operace by býval oslepl, protože rohovka se stane nefunkční,” vysvětluje paní Hutníková.

Problém nastal, když paní Hutníkové lékaři oční kliniky ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze řekli, že chtějí operaci zaplatit. Zákrok totiž nehradí pojišťovny.

Paní Hutníková samozřejmě požadovaných 13 tisíc zaplatila, operace dopadla dobře a syn dnes vidí. Ale už tehdy jí bylo divné, proč Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) neuhradí zákrok, který jako jediný může pomoci. Navíc dítěti. „Vadilo mi to už jen z principu. Nejen kvůli penězům,“ říká Hutníková.

A protože VZP byla dál neústupná, skončil spor u soudu. Rodina nakonec vyhrála – jde tak o první známý případ, kdy někdo donutil pomocí žaloby zaplatit léčbu, kterou by si jinak musel hradit ze svého.

„Paní Hutníková je první případ, o kterém vím,“ potvrzuje i Ondřej Dostál, expert na zdravotnické právo, který s rodinou spolupracuje.

Celý spor se vedl právě o to, jestli je operace – odborně nazývaná metodou cross linking – jedinou možnou léčbou. Podle zákona hradí – zjednodušeně – pojišťovny to, co je v takzvané vyhlášce zdravotnických výkonů. Tedy konkrétních zákroků nebo operací. Cross linking v ní skutečně není.

Zákon ale také říká, že pojišťovna zákrok zaplatí, když je to jediná možnost, jak pacientovi pomoci. Nebo když je člověk v tak vážném stavu, že potřebuje pomoc okamžitě – pak ani nemusí dát k operaci souhlas revizní lékař pojišťovny.

„V celém západním civilizovaném světě je to jediná uznávaná metoda v léčbě keratokonu. Neexistuje na to nic jiného. Nedokáže zcela rohovku vyléčit, ale zcela zastavit deformaci,“ tlumočí Hutníková, co zjistila během dlouhých hodin studia téhle nemoci z veřejných zdrojů a co se dozvěděla od lékařů.

Pojišťovna přesto odmítla platit, nepomohlo ani odvolání.

Soudkyně Viera Horčicová z Městského soudu v Praze rozebrala případ ze všech stran – od příslušných zákonů a judikátů soudů až po Úmluvu o právech dítěte.

A samozřejmě si zjistila i odbornou stránku problémů: z odborné literatury i ze zdravotní dokumentace syna paní Hutníkové vyčetla, že metoda cross linking je skutečně jediná možnost, jak chlapci zachránit zrak.

Soudkyně Horčicová uznala, že se ze zdravotního pojištění nemůže platit všechno. Ale tohle že je výjimečný případ a VZP musí operaci zaplatit.

Jinými slovy: syn Tomáš měl podle soudu nárok na nejvyšší dostupnou péči, jakou mu české zdravotnictví může poskytnout.

VZP před soudem zpochybňovala, že byla operace nutná. Stačily prý speciální čočky nebo brýle. „Ačkoli potíže způsobené keratokonem mohou být brýlemi či kontaktními čočkami korigovány, nemá tato léčba vliv na zastavení onemocnění,“ nesouhlasila v rozsudku soudkyně s odkazem na zjištění lékařských specialistů.

„Pokud bychom se bývali řídili metodou, kterou propagovala VZP, tak bychom pravděpodobně syna dovedli ke slepotě,“ říká paní Hutníková.

Pojišťovna také napadala měření lékařských přístrojů, které dokládaly rozsah onemocnění. A také nálezy lékařů, že se chlapcův stav rychle zhoršuje. I to soudkyně Horčicová odmítla – s upozorněním, že tyhle argumenty VZP vznesla až před soudem. Při zamítnutí operace o nich napadlo ani slovo.

Mluvčí VZP Oldřich Tichý nechtěl na otázky Seznamu kolem tohoto případu odpovídat. Pojišťovna se prý vyjádří jedině prostřednictvím oficiální žádosti podle informačního zákona. Ředitel právního odboru Karel Kvasnička nakonec poslal vyjádření, že kterého vyplývá, že VZP napříště bude v podobných případech operace keratokonu proplácet.

Na dotaz, jestli může mít rozsudek Městského soudu v Praze vliv na některé další soudní spory (například v případech jiných diagnóz, kdy si také lidé museli zaplatit léčbu sami a teď peníze vymáhají), šéf právníků pojišťovny neodpověděl.

Právník rodiny Dostál je přesvědčený, že existuje hodně dalších případů, kdy se lidé smířili s tím, že si různá vyšetření a operace uhradí ze svého. „Toto se určitě netýká jenom paní Hutníkové, dokonce ani jenom očních výkonů,“ říká Dostál.

Pojišťovna proti rozsudku správního soudu nepodala stížnost, je tedy od loňského června pravomocný.

Když se Seznam – opět pomocí informačního zákona – ptal, jestli tedy už Hutníkovým pojišťovna poslala peníze, odpověď zněla: „VZP ČR sděluje, že dle rozsudku již žalobci zaplatila.“

Monika Hutníková ovšem tvrdí, že to není pravda – dodnes žádné peníze nedostala.

Což dokládá i tím, že u soudu stále leží takzvaný platební rozkaz na 21 tisíc (13 tisíc za operaci plus úroky a soudní výlohy), který tam rodina podala loni v listopadu.

Poté, co od vyhraného sporu uběhlo pět měsíců a peníze stále nedorazily. „To znamená soudní vymáhání, v krajním případě exekuce. Ale věřím, že k tomu u VZP nedojde,“ odhaduje právník Dostál další postup.

Stejnou diagnózu jako u syna paní Hutníkové má v Česku zhruba pět tisíc lidí. Samozřejmě nemusí jít o stejně akutní případy. Ale paní Hutníková si myslí, že přístup pojišťovny mohl hodně lidí poškodit. Hlavně rodin, které na rozdíl od Hutníkových peníze zkrátka nemají.

Keratokonus většinou postihuje obě oči, což v kombinaci s rychlostí, jakou se stav horší, znamená během několika dnů sehnat 26 tisíc. „Pro hodně rodin to může být problém. Žádná nemoc si nevybírá, kdo je bohatý a kdo chudý,“ říká paní Hutníková.

Zdravotní pojištění – země mimo EU

• Každý cizinec, pokud chce v ČR pobývat, musí být zdravotně pojištěný.
• Jsou dvě formy zdravotního pojištění – veřejné a komerční (smluvní).
• Ve veřejném zdravotním pojištění je:             

• občan ČR s trvalým bydlištěm v ČR
• cizinec s povoleným trvalým pobytem v ČR
• cizinec bez trvalého pobytu, který je zaměstnanec zaměstnavatele se sídlem v ČR
• žadatel o mezinárodní ochranu
• cizinec, kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana
• cizinec s dlouhodobým vízem nebo dlouhodobým pobytem za účelem strpění pobytu na území ČR v konkrétně stanovených případech

Pro tyto osoby je účast ve veřejném zdravotním pojištění povinná, stanovená zákonem.

Speciálně mohou mít úzké skupiny cizinců nárok na zdravotní pojištění v ČR na základě mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a daným státem. Jsou to např. někteří občané bývalé Jugoslávie, od 2016 také občané USA, kteří mají v ČR dlouhodobý pobytu za účelem podnikání.

Komerční zdravotní pojištění musí mít:

• cizinci s dlouhodobým vízem a dlouhodobým pobytem, kteří nejsou zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem v ČR
• cizinci s přechodným pobytem rodinného příslušníka občana EU

VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTÉNÍ

Jak se stanete účastníkem veřejného zdravotního pojištění?

Zdravotní pojištění vzniká:

• narozením, pokud zákonný zástupce narozeného dítěte má na území ČR povolen trvalý pobyt a ve lhůtě do 60 dnů ode dne narození dítěte požádá pro toto dítě o vydání povolení k trvalému pobytu,
• dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR,
• získáním trvalého pobytu na území České republiky,
• podáním žádosti o mezinárodní ochranu,
• udělením azylu nebo doplňkové ochrany v ČR
• udělením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ČR nebo vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území ČR, jde-li o případy konkrétně stanovené zákonem o pobytu cizinců
• za určitých podmínek i u rodinných příslušníků občana EU, který pracuje nebo pracoval v jiné zemi EU. Bližší informace podá zdravotní pojišťovna vašeho člena rodiny/občana EU.

Jestliže patříte mezi osoby, na které se vztahuje veřejné zdravotní pojištění, máte právo na výběr zdravotní pojišťovny /v ČR je více zdravotních pojišťoven/. Rozdíl je v případě narození dítěte na území ČR, které se stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna jeho matka (narození dítěte jste povinen oznámit této zdravotní pojišťovně do 8 dnů). Všechny zdravotní pojišťovny zajišťují podle zákona stejný rozsah zdravotní péče, liší se jen v nabídce některých výhod, slev a příspěvků.

Zdravotní pojištění zaniká:

• dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území ČR přestala být zaměstnancem,
• zrušením trvalého pobytu na území ČR zastavením řízení nebo zamítnutím žádosti o mezinárodní ochranu,
• odnětím nebo zánikem mezinárodní ochrany,
• zrušením nebo skončením platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ČR nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území ČR,
• úmrtím nebo prohlášením cizince za mrtvého.

Co je to pojistné?

Pojistné je částka, která se hradí zdravotní pojišťovně, u které jste pojištěn, a to zpravidla měsíčně.

Jste-li zaměstnanec, odvádí za vás pojistné zaměstnavatel. Pokud jste v pracovním poměru – máte pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti, a váš měsíční příjem dosáhl určité částky (v roce 2021 alespoň 3500,- Kč měsíčně) je povinnost zaměstnavatele odvádět za vás pojistné.

Část pojistného (2/3) platí zaměstnavatel ze svých fondů, část pojistného (1/3) odečítá z vaší mzdy.

Pozor! Jestliže máte podezření, že za vás zaměstnavatel (firma, agentura) neplatí správně zdravotní pojištění, můžete si vyžádat potvrzení příslušné zdravotní pojišťovny o zaplaceném pojistném/.

Pojistné si platíte sám/sama, pokud za vás neplatí pojistné stát ani zaměstnavatel nebo nemáte určitou hranici příjmu (v roce 2021 částka 3500,- Kč), např. když pracujete na dohodu o provedení práce, nepravidelnou výpomoc, příležitostné práce, atp. V roce 2021 je pojistné pro tzv. samoplátce 2052,- Kč měsíčně.

KDY je plátcem pojistného stát?

Stát platí pojištění za:

• nezaopatřené děti,
• poživatele důchodu přiznaného podle předpisů ČR, osoby pobírající dávky sociální pomoci v hmotné nouzi, některé osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby a jejich pečovatele, některé osoby invalidní,
• rodiče celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, příjemce rodičovského příspěvku, dávek nemocenského pojištění (nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství), atd.,
• uchazeče o zaměstnání v evidenci Úřadu práce,
• žadatele o mezinárodní ochranu,
• cizince s uděleným vízem k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ČR nebo s vydaným povolením k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území ČR, jde-li o případy konkrétně stanovené zákonem o pobytu cizinců,
• ve zvláštním typu situace i cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu, když pobíráte nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek a přitom v této době trvá váš původní pracovní poměr.
• Stát platí pojištění za celý kalendářní měsíc, i když byl pojištěnec v této situaci jen část měsíce (např. evidujete se na Úřadu práce v polovině měsíce, stát platí pojištění za celý tento měsíc.

co se stane, když nemáte zaplacené pojistné?

Nezaplacením pojistného v určené výši a včas vám vzniká dluh, který bude zdravotní pojišťovna vymáhat včetně penále. Jakékoli nedoplatky na pojistném jsou vážnou okolností při posuzování vaší pozdější možné žádosti o udělení státního občanství ČR.

Kdy nejste povinen platit pojistné?

Nejste povinen platit pojistné, když pobýváte v cizině déle než 6 měsíců, pokud jste v cizině zdravotně pojištěn, a předem jste o tom informoval vaši zdravotní pojišťovnu v ČR.

 Po tuto dobu, až do opětovného přihlášení, nemáte nárok na  zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění ČR. Po návratu musíte předložit doklad o zdravotním pojištění v cizině a jeho délce.

Pokud takový doklad nepředložíte, budete muset příslušné zdravotní pojišťovně doplatit zpětně pojistné.

KOMERČNÍ (SMLUVNÍ) ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Jaké komerční pojištění musíte mít?

• Jestliže nejste ve veřejném zdravotním pojištění, máte povinnost uzavřít komerční zdravotní pojištění.
• Pobýváte-li na území ČR déle než 3 měsíce, máte přechodný pobyt rodinného příslušníka občana EU, žádáte o vydání nebo prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu, musíte mít sjednáno zdravotní pojištění v rozsahu komplexní péče.
• Doklad o zdravotním pojištění předkládáte při vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému nebo přechodnému pobytu. Pojišťovna, u které pojištění sjednáváte, musí mít oprávnění provozovat toto pojištění na území České republiky.
• V současné době jsou to pojišťovny: Pojišťovna VZP Pozor! PVZP  není totéž jako VZP ČR, Uniqua, ERGO, Axa Assistance, Maxima a pojišťovna Slavia. Pojistné podmínky těchto pojišťoven se liší zejména ve výlukách z pojištění, době, na kterou můžete pojištění minimálně sjednat, výpovědní dobou a výší pojistného.

Komplexní zdravotní pojištění

• Komplexní zdravotní pojištění zajišťuje hrazení zdravotní péče v rozsahu, který se blíží veřejnému zdravotnímu pojištění (pokrývá např. očkování dětí, některé preventivní prohlídky, těhotenství a porod.
• Pojištění může být sjednáno na období od 3 měsíců až do dvou nebo tří let.
• Pojištění se vztahuje na péči poskytnutou ve smluvním zařízení pojišťovny (pojišťovny mají smlouvu s vybranými lékaři), jen v případě akutního stavu můžete využít kterékoliv zdravotnické zařízení. Některé pojišťovny vyžadují, aby pojištěný v případě potřeby péče nejdříve kontaktoval asistenční službu.
• Pojišťovna může vyžadovat vstupní lékařskou prohlídku a nemá povinnost vás pojistit.
• Výše pojistného je u různých pojišťoven různá, závisí na pohlaví, věku a případně vybrané variantě pojištění.
• Náklady na zdravotní péči z komplexního pojištění jsou vždy kryty omezeně podle smluvních podmínek. Prostudujte si proto předem pojistné podmínky, zejména „výluky z pojištění“. které se u jednotlivých pojišťoven liší. Výluka z pojištění znamená, že konkrétní situaci či nemoc pojišťovna neproplatí!
• Informujte se u více pojišťoven, než pojištění sjednáte. Od roku 2016 většina pojišťoven upravila své podmínky a zrušila nejvíce problematické výluky (např. léčba inzulínem při nemoci cukrovkou, léčba hepatitidy, duševních nemocí, vrozené vady u dětí jsou nyní pojištěním kryté). Přesto každá pojišťovna stále určité situace má ve výlukách a neproplácí je. 
• U všech pojišťoven platí, že pojištění nekryje léčbu v odborných léčebných ústavech, léčbu stavů zaviněných z vaší strany, nebo pokud nemoc vznikla před sjednáním pojištění nebo během čekací doby. Je hrazena pouze akutní stomatologická péče.
• Dobře se informujte na termín začátku pojistného plnění a případné čekací doby. Například ve standardní variantě pojištění je u těhotenství a porodu uplatňována čekací doba 3 měsíců u těhotenství a 8 měsíců u porodu, pokud otěhotníte do 3 měsíců nebo porodíte do 8 měsíců od sjednání pojištění, standardní varianta péči nehradí. Pro takovou situaci je možno využít speciální variantu pojištění pro těhotenství a porod.
• Pojišťovny nabízejí kromě standardní i různé speciální varianty pojištění, např. rozšířená platnost pro státy Schengenu, pro sporty, pro těhotenství a porod s krytím pro novorozené dítě. Tato speciální varianta je dražší než běžné komplexní pojištění, pokrývá péči v těhotenství a při porodu bez čekací doby a také  poporodní péči o novorozence od narození do 3 měsíců bez přerušení pobytu v porodnici. Tuto variantu pojištění může žena uzavřít, když už je těhotná.
• Když vám poskytne zdravotní péči lékař, který nemá smlouvu s vaší pojišťovnou, může od vás vyžadovat platbu v hotovosti a řekne vám, že tuto platbu vám potom proplatí pojišťovna. Pojišťovna ale platí pouze podle určených limitů, jestliže vám lékař účtoval více než jsou limity pojišťovny, dostanete od pojišťovny méně než jste lékaři zaplatil/a.
• Když sjednáváte zdravotní pojištění u jiné pojišťovny než dříve, nebo jste měli v pojištění časovou mezeru, jde o nové pojištění – výluky z pojištění a čekací doby se začínají počítat znovu.

 

Stačí vám pojištění v rozsahu nutné a neodkladné (základní) péče?

• Toto pojištění můžete mít, když žádáte o krátkodobé nebo dlouhodobé vízum na zastupitelském úřadě. Toto pojištění je určeno pro krátkodobé pobyty a jako cestovní pojištění ho můžete sjednat i v zemi původu nebo u pojišťovny působící v jiné zemi EU.
• U žádostí o dlouhodobé vízum (pobyty nad 90 dnů) podávaných na zastupitelském úřadě v zemi původu je potřeba při převzetí víza předložit doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění v rozsahu nutné a neodkladné péče s výší pojistného plnění min. 60 000 EUR.
• Pojištění nutné a neodkladné péče je v menším rozsahu než komplexní péče (přesně je to zdravotní péče při stavu, který přímo ohrožuje život nebo vede k vážnému ohrožení zdraví, např. úraz).
• Pojištění musí zajišťovat úhradu nákladů léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území ČR, včetně nákladů spojených s převozem do státu, jehož cestovní doklad vlastníte, popřípadě do jiného státu, ve kterém máte povolen pobyt, a to do výše minimálně 60 000 EUR, a to bez vaší spoluúčasti na těchto nákladech. Z tohoto pojištění nesmí být vyloučeny úrazy, které se staly po požití alkoholu, omamných a návykových látek, nebo v důsledku úmyslného jednání.

Vy nebo někdo druhý je bez zdravotního pojištění?

• Mít uhrazené zdravotní pojištění je vaší povinností při pobytu na území ČR. Doklad o zdravotním pojištění jste povinen/povinna předložit k žádosti o pobyt, k žádosti o prodloužení pobytu, nebo při pobytové kontrole.
• Pokud z nějakého důvodu nemáte zdravotní pojištění, nebo pokud Vaše zdravotní pojištění danou situaci nepokryje, bude po vás lékař nebo léčebné zařízení požadovat po jakémkoli vyšetření, ošetření nebo zákroku úhradu v hotovosti,nebo Vám předají fakturu, kterou musíte zaplatit.
• Nesplnění povinnosti mít zdravotní pojištění může být důvodem zrušení platnosti vydaného oprávnění k pobytu na území ČR.

Tyto informace jsou určeny pro občany zemí mimo EU. Pokud jste občan státu EU, platí pro Vás jiná pravidla – evropské zdravotní pojištění, koordinace sociálního zabezpečení.

Aktuality

Kontakty

Infoservis

Vydání 6/2005

Veřejné zdravotní pojištění: nepřípustnost započtení pohledávek

k § 9 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

k § 17 odst. 1 a § 19 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákonů č. 59/1995 Sb. a č. 29/2000 Sb.

Proti pohledávce zdravotní pojišťovny na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na penále jako pohledávce veřejnoprávní nelze započíst pohledávku z nezaplacené faktury za pojišťovnou, tedy pohledávku soukromoprávního charakteru, neboť § 9 odst. 1 zákona č.

48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve spojení s § 17 odst. 1 a § 19 zákona ČNR č. 592/1992 Sb.

, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, takovou možnost úhrady dlužného pojistného a penále nepřipouštějí.

(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2003, čj. 28 Ca 211/2001-46)

Věc:

Společnost s ručením omezeným K. v H. proti rozhodčímu orgánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky o pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí rozhodčího orgánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky ze dne 14. 2. 2001, kterým byla dle § 59 odst.

2 správního řádu zamítnuta jeho odvolání a potvrzeny platební výměry Okresní pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky Chrudim ze dne 9. 11. 2000.

Prvním z nich byla žalobci uložena povinnost zaplatit dlužné pojistné ve výši 364 043,10 Kč; druhým byla žalobci uložena povinnost zaplatit penále ve výši 10 582 Kč.

Žalobce poukázal na to, že pohledávka Okresní pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny Chrudim z titulu nezaplaceného pojistného zanikla započtením, a že žalovaný tedy nesprávně rozhodl o jeho povinnosti uhradit dlužné pojistné a penále.

Městský soud v Praze žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Z odůvodnění:

Žalobce v žalobě uvedl, že na základě smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2000 a čestného prohlášení z téhož dne postoupila společnost s ručením omezeným O.

žalobci jako postupníkovi své pohledávky za Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky (dále též „VZP ČR“) ve výši 476 707,10 Kč a v souladu s ustanovením § 526 občanského zákoníku oznámila dlužníkovi postoupení své pohledávky žalobci. Žalobce dne 26. 9.

2000 v souladu s ustanovením § 580 a § 581 občanského zákoníku jednostranně započetl své pohledávky na svůj dluh u VZP ČR ve výši 476 707,10 Kč. Postupem Okresní pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky Chrudim a následně rozhodnutím žalovaného se žalobce cítí zkrácen na svých právech.

Nesouhlasí s právními závěry žalovaného, dle kterých nemohou být jejich vzájemné pohledávky započteny z toho důvodu, že zákony č. 592/1992 Sb. a č. 48/1997 Sb. jsou speciálními zákony, a jsou tedy nadřazeny zákonům upravujícím občanskoprávní a obchodněprávní vztahy.

Žalobce namítl, že v případě uplatnění tohoto právního názoru by se jednalo o porušení ústavní rovnosti účastníků. Zákony o zdravotním pojištění výslovně nezakazují započtení pohledávek a platí zásada, že co není zakázáno, je dovoleno.

Vzhledem k tomu, že speciální zákony započtení pohledávek neřeší, ani je nezakazují, měla by nastoupit úprava občanského zákoníku (§ 580 – § 581), neboť věřitel a dlužník měli vzájemné pohledávky, jejichž plnění bylo stejného druhu (peněžní plnění) a jež se vzájemně kryly. Obě pohledávky byly postižitelné výkonem rozhodnutí.

Důvod vzniku a povaha pohledávek může být rozdílná. Při započtení došlo k zániku pohledávek v tom okamžiku, kdy se splatné pohledávky střetly; k započtení došlo v té části, kterou se pohledávky vzájemně kryly. Z toho důvodu pohledávka zanikla, a žalobce proto odmítl hradit penále. Oprávněnost započtení a existenci pohledávek potvrdil i postupitel. Rozhodnutí žalovaného je tedy v rozporu s dobrými mravy dle § 3 občanského zákoníku vzhledem k tomu, že zvýhodňuje jen jednu stranu, přestože pohledávky jsou vzájemné. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR je zřízena jako právnická osoba zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, k provádění všeobecného zdravotního pojištění. Na základě § 3 citovaného zákona vykonává právo hospodaření s majetkem jí svěřeným. Tímto majetkem jsou především platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu. Nelze připustit, aby správa veřejných prostředků (svého druhu zdravotní daně) byla předmětem svobodné, neregulované soutěže. Přestože zákon č. 592/1992 Sb. neobsahuje (na rozdíl od daňových zákonů) výslovně zákaz zápočtu pohledávek proti dlužnému pojistnému, lze vzhledem k veřejnoprávnímu charakteru zdravotního pojištění – obdobnému jako u daní – analogicky usoudit, že zápočet pohledávky soukromoprávního charakteru proti dlužnému pojistnému nelze provést. Pojišťovnu je třeba považovat za veřejnoprávní instituci s právní subjektivitou, která neprovozuje podnikatelskou činnost, ale zabezpečuje financování zdravotní péče občanům. Její veřejnoprávní charakter vyplývá i z § 8 zákona č. 48/1997 Sb., který kogentně určuje subjekt, jemuž je platba pojistného na všeobecné zdravotní pojištění určena. Podle tohoto ustanovení se pojistné platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn; z toho plyne, že zákon nepřipouští jiného příjemce zdravotního pojištění. Žalovaný konstatuje, že občanský zákoník, v němž je postoupení pohledávky upraveno, vylučuje možnost postoupení u některých pohledávek. Mezi vyloučené patří mj. pohledávky, jejichž obsah by se změnou věřitele změnil. Pohledávky vyplývající z titulu nezaplaceného pojistného jsou svým obsahem vázány na osobu věřitele, tj. konkrétní pojišťovnu. Změna věřitele v případě postoupení takových pohledávek by měla vliv na obsah těchto pohledávek. Postoupením pohledávky by se zhoršilo postavení pojištěnců, kteří jsou dlužníky té které zdravotní pojišťovny a kteří by se pak nemohli dovolávat postupů vyplývajících z právních norem. Žalovaný dále odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 1998 vydaný pod sp. zn. I. ÚS 229/98, ze kterého vyplývá, že vzhledem k čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod platí pro osoby veřejnoprávní uplatňující státní moc – v tomto případě pro zdravotní pojišťovny – princip, že mohou činit pouze to, co zákon stanoví. Nelze proto souhlasit s žalobcovým tvrzením, že byla porušena ústavní rovnost účastníků a že se – pokud příslušné zákony o zdravotním pojištění výslovně nezakazují započtení pohledávek – uplatní zásada „co není zakázáno, je dovoleno“. Tento princip (čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) se vztahuje toliko na osoby soukromoprávní, nikoliv však na osoby veřejnoprávní. Žalovaný doplnil, že předmětem smlouvy o postoupení pohledávek mezi postupitelem a žalobcem byly závazky VZP ČR z titulu neuhrazených faktur vystavených původním věřitelem, obchodní společností Č. Tyto faktury byly dne 17. 6. 1999 uhrazeny, a pohledávky ke dni postoupení tedy již neexistovaly. Jak vyplynulo ze správního spisu, žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že dlužné pojistné bylo předepsáno a penále bylo vyměřeno za porušení povinností plátce pojistného dle § 5 a § 15 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. a v souladu s § 18 odst. 1 tohoto zákona. Nemožnost započtení postoupené a též jiné pohledávky vůči pohledávce na dlužné pojistné a penále plátcem pojistného plyne z § 8 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., kde je stanoveno, že pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn, a z § 8 odst. 2 téhož zákona, podle kterého povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání. Jedná se o

kogentní

ustanovení zvláštního zákona upravující úhradu pojistného, která jsou jiným zákonům nadřazena jakožto vůči. Úprava pojistného a penále je obsažena ve speciálních zákonech č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb., které jsou v daném případě nadřazeny občanskému zákoníku upravujícímu započtení pohledávek. Povinnost platit pojistné je dána zvláštním zákonem a nepřipouští jiného příjemce platby než příslušnou zdravotní pojišťovnu, což vyplývá rovněž z § 5 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. Také ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. (podle kterého je zaměstnavatel povinen dlužné pojistné doplatit, přičemž doplatek je splatný na účet té pojišťovny, u které byla osoba pojištěna za období, za něž plátce dluží pojistné) vzhledem ke svému kogentnímu charakteru vylučuje započtení pohledávek; tak činí i ustanovení § 17 citovaného zákona upravující jednoznačně způsob placení pojistného na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Vzájemné započtení pohledávek zákon připouští za předpokladu, že mají obě původ v občanskoprávních nebo obchodněprávních vztazích a jsou způsobilé k započtení dle předpisu, kterým se řídí. Pohledávka z titulu dlužného pojistného a penále nemá oporu v občanskoprávních ani v obchodněprávních vztazích, ale vychází ze speciální právní úpravy dané zákonem č. 48/1997 Sb. a zákonem č. 592/1992 Sb. Nemožnost započtení vyplývá též ze skladby pojistného, neboť zaměstnavatel odvádí část pojistného za své zaměstnance i část pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec, srážkou ze zaměstnancovy mzdy i bez jeho souhlasu. Na úhradu penále se vztahuje stejný režim jako na úhradu pojistného, což plyne z § 19 zákona č. 592/1992 Sb.: podle něj se – pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení a vrácení přeplatku – postupuje stejně jako u pojistného. Žalovaný s odkazem na shora uvedené v závěru odůvodnění konstatoval, že platební výměry byly vydány oprávněně a ve správné výši.

Městský soud v Praze vycházel z těchto podstatných skutečností:

Podstatou žalobních námitek je žalobcovo tvrzení, že došlo k započtení vzájemných pohledávek, tj. pohledávky za VZP ČR, postoupené žalobci dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9.

2000, jejímž předmětem byly závazky doložené neuhrazenými fakturami vystavenými Všeobecné zdravotní pojišťovně původním věřitelem – obchodní společností Č.

– a pohledávky VZP ČR za žalobcem z titulu dlužného pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Všeobecná zdravotní pojišťovna byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb. (§ 1) jako osoba právnická, v právních vztazích vystupující svým jménem, která může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající (§ 2 odst. 3 zákona). Předmět její činnosti je upraven v § 2 odst. 1 uvedeného zákona, podle kterého pojišťovna provádí všeobecné zdravotní pojištění (ustanovení § 56 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. stanoví, že kde se v jiných právních předpisech používá pojmu „všeobecné zdravotní pojištění“, rozumí se tím „veřejné zdravotní pojištění“), pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny. Podle § 3 zákona č. 551/1991 Sb. hospodaří pojišťovna s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným. Ustanovení § 4 zákona vymezuje příjmy pojišťovny, zahrnující mimo jiné platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR byla tedy uvedeným zákonem zřízena jako právnická osoba , a to ke konkrétní zákonem vymezené činnosti, tj. k provádění veřejného zdravotního pojištění. Výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění a způsob placení pojistného, včetně práv a povinností plátců pojistného, upravuje zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Veřejné zdravotní pojištění, jakož i rozsah a podmínky poskytování zdravotní péče, včetně práv a povinností plátců pojistného, upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí i ve svém vyjádření k podané žalobě poukazuje na příslušná ustanovení zákona, která stanoví povinnost odvádět pojistné ve stanovené výši a době, a to na účet té pojišťovny, u níž je pojištěnec pojištěn (§ 5 zákona č. 592/1992 Sb.), či doplatit dlužné pojistné na účet té pojišťovny, u které byla osoba pojištěna v období, za které dluží pojistné (§ 15 zákona č. 592/1992 Sb.), či za stanovených podmínek platit penále (§ 18 uvedeného zákona). Ve sporných případech placení pojistného a penále pak zdravotní pojišťovna vydává dle § 53 zákona č. 48/1997 Sb. rozhodnutí formou platebních výměrů, které podléhají výkonu rozhodnutí. Povinnost platit pojistné či penále je tedy založena na předpisech práva veřejného, o povinnosti zaplatit dlužné pojistné či penále ve sporných případech rozhoduje příslušná zdravotní pojišťovna v rámci své

kompetence

na základě shora uvedených ustanovení zákona. Všeobecná zdravotní pojišťovna na podkladě jí svěřené pravomoci tak autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech jiných subjektů, tj. rozhoduje jako orgán veřejné moci.

Z uvedených důvodů k započtení předmětných pohledávek nemohlo dojít. Pohledávka za VZP ČR, která byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 22. 9. 2000, měla charakter soukromoprávní (předmětem byl závazek doložený fakturami vystavenými původním věřitelem, obchodní společností Č.

, které žalovaný podle žalobcova tvrzení neuhradil), zatímco pojistné na veřejné zdravotní pojištění a penále je založeno na předpisech práva veřejného. Žalobcova argumentace vychází z občanskoprávní úpravy zániku závazků; příslušné předpisy práva veřejného však takový způsob zániku povinnosti zaplatit dlužné pojistné a penále neznají.

Princip, na který se žalobce odvolává a podle kterého platí, že „co není výslovně zákonem zakázáno, je povoleno“ (čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), se vztahuje toliko na osoby soukromého práva.

Pro osoby veřejnoprávní uplatňující státní moc naopak platí princip, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 2 Listiny).

V případě dlužného pojistného na veřejné zdravotní pojištění a penále se nejednalo o vztah soukromoprávní, takže nebyla rozhodující skutečnost, že právní předpis výslovně započtení předmětných pohledávek nezakazuje, nýbrž právě naopak bylo rozhodující, že zákon takové započtení nezná.

Soud se z uvedených důvodů ztotožňuje se závěrem žalovaného (který se ve svém vyjádření k podané žalobě odvolává mimo jiné na nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 1998, I.

ÚS 229/98, v němž Ústavní soud dospěl ke shodným závěrům), že způsob úhrady pojistného na všeobecné zdravotní pojištění upravený kogentně zákony o zdravotním pojištění, tj. zákony č. 592/1992 Sb. a č. 48/1997 Sb., vylučuje možnost úhrady pojistného a penále započtením postoupené (ale i jiné) pohledávky. Daný případ se neřídí ani občanskoprávní ani obchodněprávní úpravou, nýbrž zvláštní právní úpravou, která zánik povinnosti plátce pojistného započtením nezná; proto povinnost plátce tímto způsobem bez ohledu na jeho projev vůle nezaniká.

Soud rovněž poukazuje na to, že subjekt, o jehož právech a povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není s tímto orgánem v rovném postavení a obsah rozhodnutí orgánu veřejné moci nezávisí na jeho vůli.

Rozhodnutím zdravotní pojišťovny tedy nemohlo dojít k porušení zásady rovnosti účastníků, neboť tato zásada na daný případ nedopadá.

Z týchž důvodů je třeba odmítnout i žalobní námitku, že vydané rozhodnutí – jakožto rozhodnutí zvýhodňující jednu stranu – je v rozporu s dobrými mravy dle § 3 občanského zákoníku.