Imunitní systém je soubor buněčných mechanismů nezbytný pro naše přežití. Chrání nás před bakteriemi, viry a dalšími mikroby a působí jako prevence před infekcemi. Představte si imunitní systém jako štít, který vás nonstop chrání před útoky bakterií, virů a parazitů. Každý den se doslova brodíme mořem patogenů a bez IS bychom byli pro bakterie, viry a parazity velice snadnou kořistí.
IS je rozsáhlá síť buněk a tkání neustále hledající nepřátelské organismy v našem těle, které se snaží ničit.
IS dokáže rozlišit naše vlastní buňky od cizích, díky tomu zahájí útok jen proti patogenům, které v našem organismu nemají, co pohledávat. IS dokáže rovněž rozpoznat odstranit naše mrtvé a vadné buňky.
Když IS v rozpoznávaní selhává dochází k tzv. autoimunitním poruchám (celiakie, diabetes typu I, atd.). Hlavním pilířem imunitního systému jsou bílé krvinky.
Bílé krvinky (leukocyty)
Bílé krvinky neboli leukocyty kolují v cévách a neustále hledají patogeny. Jakmile najdou cíl, začnou se množit a vysílat signály do jiných typů buněk, aby dělaly totéž. Centra bílých krvinek jsou v těle uloženy na různých místech a nazýváme je lymfatickými orgány (slezina, mízní uzlina, kostní dřeň, mandle, apendix).
2 hlavní typy leukocytů (bílých krvinek)
Fagocyty
Buňky, které pohlcují jiné buňky, tedy patogeny a mrtvé či odumírající buňky.
Lymfocyty
Pomáhají tělu zapamatovat si minulé útočníky a rozpoznat je, pokud se znovu vrátí. Jsou dva druhy B lymfocyty a T lymfocyty. Díky schopnosti zapamatování si útoků a schopnosti produkce vlastních protilátek se naše imunita neustále zesiluje. Proto jsou dospělí méně nemocní než děti.
Jak funguje imunitní reakce
Jak jsem již psal, IS dokáže prostřednictvím B Lymfocytů rozeznat naše buňky od cizích tzv. antigenů (jakákoli látka, která může vyvolat imunitní odpověď). To provádí detekcí proteinů, které se nachází na povrchu všech buněk.
Jakmile lymfocyty narazí na antigen, začnou produkovat protilátky imunoglobuliny, které označí cizí objekt (bakterie, viry). Imunoglobuliny (protilátky) pouze označují antigeny. Zabíjení je úkolem fagocytů.
Imunitní systém negativně ovlivňuje několik věcí:
- Fyzická a psychická únava spolu s nedostatkem spánku: Vzpomeňte si, co předcházelo vašemu poslednímu nachlazení. Vsadím se, že polovina z vás si vybaví těžký trénink a chatrný spánek. Přesně takové momenty často předchází nemocem. K zajištění správného chodu imunitního systému potřebujeme 8 h spánku kvalitního spánku. Více informací o spánku si přečtěte v předchozím článku…
- Nedostatek vitamínů a minerálů plynoucí především z nezdravého stravování.
- Stres a úzkost: Zde hraje svojí roli starý dobrý kortizol, který potlačuje činnost IS snížením počtu lymfocytů. Krvinek, které bojují s patogeny. Stres negativně působí také na trávicí systém a srdce.
- Kouření a alkohol: Alkohol nepůsobí špatně jen na játra, ale také na střevo, které je hlavním orgánem imunity. Kouření má negativní vliv na cévy, potažmo tedy i na bílé krvinky.
- Nadměrné užívání léků: Mohou snížit funkci lymfocytů (bílých krvinek) a také mohou negativně působit na střevo, jeden z hlavních orgánu imunity.
- Dehydratace: Voda se v našem těle účastní téměř každého procesu a její dostatek pomáhá udržovat zdravé všechny buňky v těle. Zároveň dostatečný přísun tekutin zajišťuje, že se z těla dostanou odpadní látky.
10 způsobů jak posílit imunitní systém
1) Zdravé střevo
Ačkoli to na první pohled nemusí být zřejmé náš gastrointestinální trakt tvoří podstatnou část našeho imunitního systému. Až 70% imunitní buněk se nachází právě ve střevech.
Střeva obsahují jak dobré bakterie, které se podílí na naší imunitě syntézou vitamínů, tak špatné bakterie, které vyvolávají autoimunitní reakce a nemoci. Pro optimální funkci střev je vhodné užívat čas od času probiotika a prebiotika ať už ve formě suplementu nebo v přirozené formě (kimchi, kysané zelí, kefír).
Vyhnout průmyslově zpracovaným potravinám. Jak se starat o své střevo se můžete dozvědět v knize: Nemoc začíná ve střevech.
2) Přísun vitamínů
Vitamín D je pravděpodobně nejdůležitějším vitamínem, který je spojován s funkcí imunitního systému. Lidé s častými infekcemi mají nízkou hladinu vitamínu D. Doporučená denní dávka vitamínu D je 200 – 2000 IU rozhodně nestačí na pokrytí potřeb zdravého člověka. Já doporučuji každý den minimálně 5000 IU, ale spíš 9000 IU.
Nejpřirozenější infuzí Vitamínu D, je vystavit svou pokožku Vitamínu D. Takže využijte každou chvilku, kdy venku svítí slunce, protože pár minut na slunci po dobu než se pokožka mírně zčervená, může vyprodukovat od 10.000 IU až 50.000 IU vitamínu D.
Ale pozor je potřeba sundat sluneční brýle a triko :)Kromě doplňků stravy a sluneční paprsků můžete vitamín D přijímat tak z ryb, hovězího masa a vajec.
Neméně důležitý je také vitamín C. Jeho potřeba stoupá u osob se zvýšenou stresovou zátěží. Vitamín C dokáže zkrátit dobu nachlazení. Doporučená denní dávka vitaminu C je 80 mg, což je zase extrémně málo. Doporučuji minimálně gram a nejlépe z přirozených organických zdrojů, např. acerola.
Dalším zajímavým vitamínem, který má silné antioxidační účinky je také vitamín E. Jde o skupinu tzv. tokoferolů a najdeme je například v rostlinných olejích.
3) Příjem minerálů
Na správnou funkci imunitního systému má vliv i hladina minerálů. Zejména jsou to minerály zinek a selen.
Deficit těchto minerálních látek oslabuje imunitní systém, protože právě zinek a selen jsou součástí celé řady enzymatických procesů.
Zdrojem zinku jsou především potraviny s vysokým obsahem bílkovin jako je hovězí maso, luštěniny, celozrnné obiloviny.
4) Zvýšený příjem zeleniny
Zvláště brukvovitá zelenina a špenát by se v jídelníčku měly objevovat nejčastěji, obsahují totiž kyselinu listovou, která je důležitá pro tvorbu bílých krvinek.
5) Příjem potravin zvyšující reakci imunitního systému
Mezi potraviny, které pozitivně působí na náš imunitní systém patří medicinální houby jako je (reishi, cordyceps, shiitake). Speciálně odrůdy jako je maitake a reishi zvyšují aktivitu bílých krvinek.
Další potravinou je česnek, který je považován za širokospektrální antimikrobiální látku posilující imunitu. Česnek obsahuje alicin, což je sloučenina, která bojuje proti mikrobům způsobujících infekci.
Pro stimulaci imunitního systému je vhodné také colostrum, které obsahuje imunoglobuliny, které bojují s patogeny. Colostrum najdete v Performance Protein společně nativní syrovátkou a kolagenem pozitivně působí na střevo, které je centrem imunity.
Neméně důležitou potravinou je zázvor. Kromě svých protizánětlivých účinků pomáhá zázvor také čistit lymfatický systém a odstraňovat toxiny z těla.
TIP: Immunity shot
Udělejte si každé ráno vlastní shot na imunitu. Do sklenice s vodou vymačkejte limetku, přidejte lžičku sušeného zázvoru nebo nastrouhejte čerstvý zázvor, lžičku kurkumy a nakonec přidejte trochu pepře.
6) Byliny podporující imunitu
Pokud se z nějakého důvodu vyskytnou opakující se infekce, můžete zkusit některé z bylin jako je ženšen (Panax ginseng), echinacea, astragalus nebo eleuterokok.
Adaptogeny jako ženšen zvyšují zároveň odolnost na stres, čímž hlídají kortizol, aby zbytečně neoslaboval imunitní reakce.
Pro stimulaci imunitního systému můžete vyzkoušet také medicinální houby.
7) Dostatečný spánek
Nedostatek spánku spolu se stresem zvyšuje produkci kortizolu a jeho dlouhodobé zvýšení potlačuje imunitní funkce. Nedostatek spánku brání tvorbě cytokinů, které regulují imunitní systém. Vše o spánku si přečtěte v minulém článku.
8) Omezit alkohol a kouření
Nadměrná konzumace alkoholu výrazně poškozuje imunitní systém, protože narušuje schopnost těla bránit se před infekcí a přispívá k poškození orgánů.
Gastrointestinální systém je první místo, kde se alkohol vstřebává do krevního řečiště, a v té chvíli také negativně ovlivňuje strukturu traktu tím, že zmenšuje počet pro nás důležitých mikrobů ve střevech, které přímo souvisí s funkcí imunitního systému.
Tabákový kouř významně oslabuje imunitní systém tím, že snižuje obranyschopnost v oblasti horních a dolních cest dýchacích.
9) Omezit stres a úzkost např. cvičením
Pokud jsme ve stresu, nebo zažíváme úzkost, imunitní systém je ochromen kortizolem. To se projevuje snížením počtu lymfocytů, bílých krvinek, které bojují s bakteriemi a viry. Je ve vašem vlastním zájmu a zdraví, abyste snižovali každodenní stresovou zátěž, jak jen to půjde např. cvičením nebo meditací.
10) Omezit konzumaci jednoduchých cukrů
Konzumace jednoduchých cukrů negativně ovlivňuje schopnost bílých krvinek ničit škodlivé bakterie.
Imunitní systém je neuvěřitelně komplikovaný a naprosto zásadní pro naše přežití. A právě proto bychom ho měli každý den podporovat svým životním stylem, jak jen to půjde.
Jiří Votava
Mikroby v domácnosti vs. přehnaná hygiena
4.1.2020
Že každá mince má dvě strany a všeho moc škodí, by mohlo o čistotě v domácnosti platit dvojnásob. Hygiena je důležitá a v čisté domácnosti se nám bude rozhodně lépe dýchat, ale určitě není nutné mít vše vysterilizované jako v nemocnici a vyměnit mikroby za chemikálie, které nám můžou škodit, dokonce ještě více.
Mikroby v domácnosti nám mohou i sloužit
Věděli jste, že ve vaší domácnosti nebydlíte sami? Je vás tam mnohem víc, a to nemluvíme o rybičkách nebo čtyřnohých miláčcích. Dalšími zaručenými spolubydlícími jsou mikroby. Nejsou vidět a není nutné se jich hned obávat.
Při pravidelném úklidu a zdravé míře čištění nám nezpůsobí žádné potíže. Dokonce je už prokázáno, že přehnaná hygiena škodí a příliš důkladná desinfekce a likvidace mikrobů pro nás není nijak prospěšná. Pravidelný styk s mikroby totiž podporuje naši imunitu a tím upevňuje zdraví.
Díky nim si tedy budujeme přirozenou obranyschopnost.
Nic se nemá přehánět, ani osobní hygiena a mytí rukou
Naše tělo je uvnitř přirozeně osídlené různými prospěšnými bakteriemi. Znáte určitě bakterie ve střevech, které pomáhají s trávením a udržují naši imunitu v kondici. Stejně tak máme osídlenou různými mikroby i kůži.
Zní to trochu děsivě, ale pokud jsou v přiměřeném množství, tak jsou pro naše zdraví nedocenitelnými pomocníky. Starají se o čištění, likvidují odumírající tkáň a také nepřátelské bakterie, které nám můžou škodit. Prospěšné mikroby na našem těle neustále pracují a bojují za naše blaho.
Pokud tedy propadneme přehnané hygieně, zlikvidujeme vše, včetně přirozené pomoci a obrany.
Uklízejte s rozumem, stačí teplá voda a jemný čisticí prostředek
Jak nám přehnaná hygiena škodí
Stejně tak není v pořádku přehnané uklízení a dezinfekce bytů a domů. Už malé děti potřebují pro správný vývin pravidelný styk s různými mikroby, aby si vypěstovaly odolnost a dostatečnou imunitu pro život.
Představte si, že máte doma skoro sterilní prostředí, dítě i sebe držíte v izolaci, abyste se vyhnuli nepříjemným nemocem. Pak ale nastoupí do školky a dostane neočekávanou dávku bakterií a virů, na které není vůbec připravené.
Mnohem lepší a přirozenější je proto postupné seznamování organismu s těmito souputníky a vytvoření si vlastní odolnosti vůči těm opravdu škodlivým.
Čisticí prostředky můžou podráždit citlivou dětskou pokožku
Na druhou stranu ani časté používání silných čisticích prostředků není pro nás prospěšné. Naopak. I z tohoto hlediska přehnaná hygiena škodí.
Jednak nám může poškodit kůži rozleptáním nebo způsobit nepříjemné svědění a zarudnutí, ale také je už dokázané, že časem způsobuje nepříjemné alergie, a také astma.
Při používání v kuchyni se tyto chemické látky mohou dostat do jídla, a v neposlední řadě je všichni v domácnosti také vdechujeme. Buďte proto obezřetní a najděte si zlatou střední cestu.
Myčku pravidelně vydezinfikujte, pusťte ji občas naprázdno bez nádobí
Na co si při úklidu opravdu posvítit
Myjeme toaletu, vanu, umyvadlo, dřez, nádobí, podlahu. Často vše čistíme Savem a jinými dezinfekčními prostředky a těšíme se, jak jsme chráněni. Že to nemusí být až tak vhodné, jsme si už vysvětlili, ale zároveň děláme ještě další chybu. Zapomínáme na místa, kde se bakterie nejvíce hromadí, pak množí a my je skoro nijak nelikvidujeme. Které to jsou?
- Kliky na dveřích, zejména na toaletě a koupelně. Než se dostaneme z toalety do koupelny, přeneseme veškeré bakterie na kliky u dveří. Při úklidu na ně proto nikdy nezapomínejte a pravidelně je utřete desinfekčním ubrouskem.
- Místo pro odkapávání umytého nádobí. Nádobí myjeme pravidelně, ale co místo, kde se hromadí odkapaná voda. Tady je na místě použít pravidelně desinfekci a vyčistit i vnitřek držáku, kam umisťujeme právě umytý příbor.
- Houbičky na nádobí, i houbičky a hadříky na úklid. Většinou je vymácháme, vypláchneme z velké špíny a necháme uschnout. Bakterie mají pak velkou párty a vesele se množí. Pak je při úklidu v podstatě rozneseme na místa, která jsme chtěli vyčistit. Propláchněte je proto po použití v octové lázni nebo v dezinfekčním prostředku.
- Smetáky a mopy na úklid podlahy. Ty se také většinou po použití ponechají v klidu stranou a bakterie se vesele množí. Nezapomínejte proto na pravidelné čištění smetáků, mopů a také hlavice vysavače.
Kosmetické štětce pravidelně vyměňujte za nové a čisté
- Pračka, myška a sušička. Může se zdát, že se tyto přístroje při své práci automaticky i čistí. Není tomu tak, protože v nich zůstává voda a vlhkost. Je důležité je pravidelně větrat, po použití je nechte pootevřené, aby přirozeně vyschly. Pračku a myčku občas pusťte naprázdno na nejvyšší teplotu jenom s přidáním 1 litru octu. Ocet dezinfikuje a pohlcuje pachy. Do myčky můžete vložit i houbičky a hadříky a tím je pořádně vyperete.
- Koberce nemusíte pracně tepovat. Jednou za čas ho posypte jedlou sodou určenou pro čištění v domácnosti. Nechte zhruba dvě hodiny působit a pak pořádně vysajte.
- Vypínače, dálkové ovladače a mobily. Ano i toto jsou líhně mikrobů a je dobré je také občas utřít desinfekčním ubrouskem.
- Prkénka na maso, zejména ta plastová, jednou za čas také vydezinfikujte. Nejlépe poslouží obyčejný kuchyňský ocet. Pokud se rozhodnete pro komerční čisticí prostředek, zvolte takový, který je vhodný pro styk s potravinami.
- Kosmetické houbičky a štětce. Posledním hodně opomíjeným místem jsou štětce na pudr a houbičky pro nanášení make-upu. Pravidelně byste je měli měnit, jinak se vám to může vymstít ošklivě podrážděnou pletí nebo pupínky.
Zbytek domácnosti uklízejte pravidelně a s rozumem. Skvělou službu vám všude udělá jedlá soda a ocet. I čistá teplá voda a houbička udělá dobrou službu a bohatě postačí. Chemické čisticí prostředky se snažte omezit, ale nemusíte je vynechávat úplně.
Mrtvý mikrob – dobrý mikrob?
Mikroby očima nevidíme. A co oko nevidí, to srdce nebolí. Proto se o ně většinou zajímat, až když něco nefunguje, např. onemocníme. Není to tak dávno, kdy i v medicíně bylo běžně vnímáno, že: mrtvý mikroorganismus – dobrý mikroorganismus.
IMUNOCOMPLEX je prioritně vyvinut pro každodenní užívání. Originální směs buněčných stěn, biologicky aktivních látek (ImunoFactor Alfa) a obsažená probiotika doplňují chybějící mikrobiální podněty v současné výživě.
Vybrané vitaminy a minerály jsou ve střebatelné formě a jen v menších dávkách tak, aby neovlivňovaly jejich získávání z přirozených zdrojů.
Pouze vitamin C je v 100% doporučené denní dávce (RHP), protože přispívá ke správnému fungování imunitního systému, současně snižuje únavu a vyčerpání.
Dávkování: Pro dlouhodobé posílení užívejte 1 tobolku denně. Nejlépe ráno a zapijte dostatečným množstvím tekutin. Krátkodobě lze zvýšit dávkování u dospělých až na 3 tobolky denně, u dětí od 7 let 1 tobolku denně.
Co se potravin týče, je legislativa nastavená obdobně.
Bezpečnost potravin je vnímána jako zamezení rizika všech potenciálně nebezpečných mikrobů (a většinou i všech mikrobů i zdraví prospěšných), viz i oficiální portály o bezpečnosti potravin a nejčastější hlášení o mikrobiální kontaminaci.
Toto pojetí „sterilních potravin“ vyhovuje průmyslově zpracovávaným potravinám, kde je žádoucí dlouhá doba trvanlivosti. Použití konzervantů, stabilizátorů apod. se stalo běžnou záležitostí. Dnes máme potraviny „tak bezpečné“, že jsou mnohokrát z dlouhodobého hlediska až nebezpečné.
Navíc vše chceme čisté a voňavé od povrchů kolem nás přes prádlo až po dětskou pokožku, kde použití vlhčených ubrousků je tak praktické
Spotřebitelé si navíc zvykli na potraviny s dlouhou dobou trvanlivosti. Změnili jsme i naše okolí. Žijeme ve městech a většinu volného času trávíme v interiéru, o práci nemluvě.
S tím souvisí i kvalita vzduchu, který dýcháme, množství chemikálií a jejich vzájemných koktejlů, se kterými přicházíme chtě nechtě do styku.
Navíc vše chceme čisté a voňavé, od povrchů kolem nás přes prádlo až po dětskou pokožku, kde použití vlhčených ubrousků je tak praktické.
Nic není zadarmo
Nic není zadarmoZa změnu způsobu života a pohodlí musíme platit. Nemoci, které se kdysi vyskytovaly pouze vzácně, jsou dnes běžné. Proč dnes děti májí běžně alergie a ekzémy, když v 70. letech dvacátého století byl problém u nás najít dostatečně velkou skupinu pacientů na studie a publikovaly se články převážně ze Skandinávie, kde byli v četnosti onemocnění napřed.
Je to normální? Musíme se spokojit s tím, že to tak prostě je, nebo proti tomu můžeme něco udělat?
Abychom mohli nemocem předcházet, musíme poznat jejich příčinu a způsob, jak na ně reaguje naše tělo. Proto si dovolím trochu teorie, jak to v našem těle funguje, co se imunitního systému týče.
Každý člověk má po narození některé schopnosti vrozené (např. schopnost sát mléko), ale mnohým jsme se museli naučit – chodit, mluvit, budovat sociální kontakty, převzít za své chování odpovědnost, dospět. Museli jsme si vše zažít a občas utržit i nějaké rány.
Specifická imunita rozpoznává konkrétní molekulární detaily, PRR receptory vrozené imunity poskytují obecný přehled o nebezpečí (PAMP Pathogen Associated Molecular Patterns) nebo poškození (DAMP Damage Associated Molecular Patterns). Jsou evolučně konzervativní, tzn., že stejné receptory mají i evolučně vzdálené organismy, jako například v létě běžné octomilky obecné, známe i jako „vinné nebo ovocné mušky“ – modelový organismus, na kterém byly studovány.
Uvědomit si, že jsme součásti přírody a změny životného prostředí ovlivní nejenom faunu a flóru, ale dřív nebo později i nás
Naše tělo je složitá „biochemická továrna“, která musí nepřetržitě bez přestávky fungovat v průměru skoro 30 000 dní. I kdyby nebyly žádné úrazy a infekce, dochází k opotřebení a poškození vlastních částí.
Proto současně kromě rozpoznání signálu nebezpečí z venkovního světa a poškození z vnitřního je velmi důležitá role rozpoznání „bezpečných“ vzorů (SAMP Self Associated Molecular Patterns), které dají imunitnímu systému informaci, že je vše, jak má být, a ten indukuje toleranci vlastních struktur.
Aby došlo správně k tomuto velmi jemnému nastavení systému schopnému současně ničit a odstranit cizí a poškozené a tolerovat vlastní, musí náš imunitní systém dostat to správné školení.
Zejména se jedná nejen o prodělání si běžných dětských infekcí, ale i mít správnou funkci přirozených bariér s dostatkem mikrobiálních podnětů. Stejně jako u dětí, které jsou až přes příliš opečovávané, mají tzv. rodiče helikoptéry, kteří je neustále obletují a chrání, nedokážou dospět a naučit se správně reagovat.
Obdobně i imunitní systém, který nemá přirozené mikrobiální podněty z okolí, ze stravy (vše úzkostlivě až sterilní) se nenastaví správně a reaguje přehnaně (alergie), nedostatečně (časté a opakované infekce) nebo správně netoleruje vlastní tkáně (autoimunitní onemocnění).
Dnešní děti navíc, žijí ve světě, kde technický pokrok změnil způsob a rychlost komunikace a vzniká rozpor mezi virtuálním světem a skutečností.
Dnešní děti navíc, žijí ve světě, kde technický pokrok změnil způsob a rychlost komunikace a vzniká rozpor mezi virtuálním světem a skutečností
Obdobné zmatení je i u imunitního systému. Chemikálie, na které nebyl stavěný, nejenom působí přímo, ale i nepřímo. V reálném světě působí současně víc najednou tzv. koktejly. Ničí přirozenou bariéru kožního filmu (např.
vlhčené ubrousky – čím lépe čistí a voní, tím je předpoklad i většího narušení přirozených bariér citlivé dětské pokožky). Nepřímo ovlivňují naši mikroflóru, která když má správné podmínky, nedovolí se uchytit patogenním „zlým“ mikrobům, a navíc produkuje látky, které nejenom vyživují, ale i chrání naše buňky jako např.
výstelku ve střevě, kde i produkují pro mozek potřebné látky (např. serotonin nebo dopamin).
Co můžeme tedy pro naše zdraví a správné vyladění imunitního systému udělat?
Uvědomit si, že jsme součásti přírody a změny životního prostředí ovlivní nejenom faunu a flóru, ale dřív nebo později i nás. Máme sedavý způsob života. Trpíme chronickým stresem bez adekvátní reakce útěk/boj. Pohybem můžeme zlepšit nejen kondici, psychiku, ale i pasáž střev a tím pomoct i našim mikrobům.
Bez mikrobů bychom nemohli existovat. V každé naší buňce jsou tisíce primitivních mikroorganismů z říše Archea – mitochondrií – buněčných elektráren. Mají i svou samostatnou genetickou informaci (DNA), kterou dědíme z vajíčka po matce.
Imunocomplex pomáhá obnovit kontakt mezi člověkem a světem mikrobů, a to tak, že tělo vystavuje působení mikrobiálních buněčných stěn (gluko-mananový komplex), které stimulují receptory naší vrozené imunity, a které jsou pro nás důležité v případě, že jsme vystaveni bakteriálním či houbovým infekcím. Dále obsahuje nukleotidy (součást nukleových kyselin), které posilují naši obranu proti virům. Imunocomplex k tomuto „kontaktu“ s mikrobiálním světem navíc nabízí a je doplněný o probiotika s vlákninou, rostlinné pigmenty z arónie (antokyany) a vybrané vitaminy a minerály v menších dávkách tak, aby neovlivňovaly jejich další získávání z přirozených zdrojů. Pro správné naladění a udržení bdělosti našeho imunitního systému se Imunocomplex doporučuje užívat minimálně 3 měsíce. Imunocomplex byl vyvinut ve spolupráci s Univerzitou Karlovou.
Slovníček: Přirozené osídlení jednotlivých tělních oddílů označujeme jako mikrobiotu.
Je to komplexnější pohled (složité ekosystémy a interakcí s člověkem) než dříve používaný termín fyziologická mikroflóra.
Mikrobiom je suma genů všech mikroorganismů, přirozeného osídlení člověka (doplňuje chybějící geny člověka – metabolismus, imunita). Probiotika – zdraví prospěšné mikroorganismy přijímané potravou.
Mrtvý mikrob, dobrý mikrob?
Mikroby očima nevidíme a co oko nevidí, to srdce nebolí a člověka netrápí. Proto se většinou o tyto potvůrky začneme zajímat, až když něco nefunguje nebo nám není dobře. Není to tak dávno, co i v medicíně bylo běžné vnímání, že mrtví mikroorganismus je dobrý.
Co se potravin týče, je legislativa nastavená obdobně. Bezpečnost potravin je vnímána jako zamezení rizika všech potencionálně nebezpečných mikrobů (a to i těch zdraví prospěšných). Toto pojetí sterility vyhovuje průmyslově zpracovávaným potravinám, kde je žádoucí dlouhá doba trvanlivosti. Použití konzervantů, stabilizátorů apod. se stalo běžnou záležitostí. Dnes máme potraviny tak bezpečné, že jsou mnohokrát z dlouhodobého hlediska až nebezpečné.
Spotřebitelé si navíc zvykli na potraviny s dlouhou dobou trvanlivosti. Změnilo se i naše okolí. Žijeme ve městech a většinu volného času trávíme v interiéru, o práci ani nemluvě. S tím souvisí i kvalitu vzduchu, který dýcháme a množství chemikálií a jejich vzájemných koktejlů, se kterými přicházíme dnes a denně do styku. Navíc vše chceme čisté a voňavé od povrchů kolem nás, přes prádlo až po dětskou pokožku, kde je např. použití vlhčených dezinfekčních ubrousků tak praktické.
Nic není zadarmo
Za změnu způsobu života a pohodlí musíme ale platit! Nemoci, které se kdysi vyskytovaly vzácně, jsou dnes zcela běžné. Kladli jste si někdy otázku, proč dnes mají děti tolik ekzémy, alergie, proč má více dětí problémy se zrakem, pozorností?
V 70tých letech dvacátého století byl u nás problém najít dostatečně velkou skupinu pacientů na studie a publikovali se převážně články ze Skandinávie, kde byly v četnosti onemocnění napřed.
Je to normální? Musíme se spokojit s tím, že to tak prostě je? Nebo s tím lze něco dělat?
Abychom mohli nemocem předcházet musíme znát jejich příčinu a způsob, jak na ně reaguje naše tělo.
Proto si dovolím trochu teorie, jak to v našem těle funguje, co se imunitního systému týče.
Každý člověk má po narození některé schopnosti vrozené (např. schopnost sát mléko), ale mnohému jsme se museli naučit – chodit, mluvit, budovat sociální kontakty, převzít za své chování odpovědnost, dospět. Museli jsme si vše zažít a utržit nějaké ty rány.
Obdobně je to i s imunitním systémem. Není plně od narození vyzrálý, musí se toho hodně naučit a dobře naladit než dospěje. Má část vrozenou a část získané specifické imunity. Každá funguje jinak a vzájemně se doplňují.
Imunitní systém si své okolí „osahává“ za pomocí receptorů. Receptory vrozené imunity jsou označovány jako PRR (Pattern Recognition Receptors). Mají velmi malý počet druhů receptorů 10exp2 narozdíl od receptorů specifické imunity, kterých je cca 10exp15, jsou označovány jako TcR a Bcr. Na jeden typ receptoru vrozené imunity máme cca 10 bilionů receptorů specifické imunity.
Specifická imunity rozpozná konkrétní molekulární detaily, PRR receptory vrozené imunity poskytují obedný přehled o nebezpečí (PAMP Pathogen Associated Molecular Patterns) nebo poškození (DAMP Damage Associated Molecular Patterns). Jsou evolučně konzervativní.
Naše tělo je jedna velká biochemická továrna, která musí neustále fungovat v průměru 3000dní. I kdyby nebyly žádné úrazy a infekce, dochází v průběhu života k opotřebení a poškození vlastních částí. Proto současně kromě rozpoznávání signálu nebezpečí z venkovního světa a poškození z vnitřního je velmi důležitá role rozpoznání bezpečných vzorů (SAMP Self Associated Molecular Patterns), které dají imunitnímu systému informaci, že je vše, jak má být a ten indukuje toleranci vlastních struktur.
Aby došlo správně k tomuto velmi jemnému nastavení systému schopnému současně ničit a odstranit cizí či poškozené a tolerovat vlastní, musí náš imunitní systém dostat správné školení. Zejména se jedná o prodělání si dětských nemocí, ale i mít správnou funkci přirozených bariér s dostatkem mikrobiálních podnětů. Stejně jako děti, které jsou až přespříliš opečovávané, nedokáže imunitní systém bez dostatečného poznávání správně dospět a správně reagovat. Obdobně je imunitní systém stimulován i stravou, kdy pokud nemá přirozené podněty z okolí resp. pokud je tělem přijímána až úzkostlivě sterilní strava, může reagovat alergiemi nebo častými infekcemi a nebo může dojít k netoleranci vlastní tkáně tzn. autoimunitnímu onemocnění.
Dnešní děti navíc žijí ve světě, kde technický pokrok změnit způsob a rychlost komunikace a vzniká rozpor mezi virtuálním světem a skutečností.
Opět můžeme i u imunitního systému zaznamenat podobné zmatení. Chemikálie, na které nebyl imunitní systém stavěný, nejen působí přímo, ale i nepřímo. V reálném světě navíc působí více chemie najednou tedy jde o jakýsi koktejl. Ničí přirozenou bariéru kožního filmu (vlhčené ubrousky). Nepřímo pak ovlivňují naši mikroflóru, která když má správné podmínky, nedovolí „zlým“ mikrobům uchytit se, ale navíc produkuje látky, které vyživují buňky a chrání je jako je např. výstelka ve střevě, kde se produkují i potřebné látky pro funkci mozku jako serotonin nebo dopamin.
Co můžeme tedy pro naše zdraví a správné vyladění imunitního systému udělat?
Především je nutné uvědomit si, že jsme součástí přírody a změny životního prostředí ovlivňují nejenom faunu a floru, ale dříve či později i nás samotné.
Máme sedavý způsob života. Trpíme chronických stresem bez adekvátní reakce (útěk/boj). Pohybem můžeme zlepšit nejen naši kondici, ale také psychiku, ale i pasáž střev a tím pomoci i našim mikrobům. Bez nich bychom totiž nemohli existovat. V každé naší buňce jsou tisíce primitivních mikroorganismů z říše Archea – mitochondrií – buněčných elektráren. Mají i svou samostatnou genetickou informaci, kterou dědíme z vajíčka po matce.
Součást našeho těla jsou až 2kg bakterií , kvasinek, plísní, virů a parazitů. Co se do počtu týče, převyšují počet našich buněk. Bylo překvapením, že lidská buňka má pouze cca 21.000genů, kde navíc část genových sekvencí je mikrobiálního původu především virového. Proto čtyři miliony genů našich mikrobů rozšiřují naši genetickou výbavu. Evoluční vývoj člověka probíhá právě pod vlivem mikrobiálních podnětů (včetně stravy).
Nastavení imunitního systému a obranného zánětu je z důvodu chybějících mikrobiálních podnětů narušeno.
Mikrobiota- poskytuje podněty imunitnímu systému (MAMP Microbe Associed Molecular Patterns)- podmnožina patogeních PAMP, které identifikují receptory vrozené imunity PRR a vedou k nastavení individuální imunitní reaktivity.
Když jíme, měli bychom myslet na to, že naše strava slouží nejen našim lidským buňkám, ale také našim mikrobiálním buňkám. Například mastné kyseliny s krátkým řetězcem chrání střevo, vznikájí fermentací hlavně v první části tlustého střeva působením bakteriálních enzymů na rozpustnou vlákninu.
Narušení mikrobioty vede k dysbióze (patologický stav – snížení druhové diverzity cca 40.000 taxonomických jednotek) naruší buňky DAMP a může vést až k nádorovému bujení (velké četnosti dle stravy např. u kolorektálního karcinomu). Alternaci k dysbióze mají nadmíru červeného masa a nasycených tuků a xenobiotik vč. ATB.
Reklamní sdělení:
Naší snahou je napomoct obnovit mizející kontakt s mikrobiálním světem. Abnormální osídlovací vzory našeho těla normalizovat mikrobiálními buněčnými stěnami stimulující receptory vrozené imunity a probiotiky originálním ve spolupráci aplikační a akademické sféry v ČR vyvinutým a vyráběným preparátem prioritně určeném pro dlouhodobé užívání IMUNOCOMPLEX, který můžete zakoupit i v našem eshopu Levnalekarna.cz
Margit Slimáková » Zabíjení není řešení
Na základě mikrobiální teorie vzniku nemocí desítky let zabíjíme mikroby v našich tělech a v našem okolí. Dnes už si postupně uvědomujeme, že některé boje prohráváme, a úplně nejnovější hypotézy naznačují, že namísto boje potřebujeme budovat rovnováhu.
Zdá se, že mnohem důležitější než jednotliví mikrobi je zdravá mikrobiální rovnováha celého našeho organismu.
Pasteurova teorie o mikrobiálních příčinách infekčních nemocí je považována za jeden z pilířů moderního lékařství.
Teorie zjednodušeně říká, že základem vzniku infekčních onemocnění jsou škodlivé mikroorganismy ze zevního prostředí. Terapie infekčních nemocí je založena na zabíjení těchto vybraných mikroorganismů.
Nadstavbovým krokem je preventivní likvidace mikroorganismů cestou nejrůznějších antimikrobiálních a dezinfekčních prostředků.
Po několika desítkách let, kdy jsme byli posedlí čistotou a často jsme až bezhlavě zabíjeli mikroorganismy, se nám namísto mikrobů začínají množit studie, které upozorňují na zdravotní problémy, jež vyplývají z omezeného počtu a nízké variability mikroorganismů v prostředí. Lidský organismus je přirozeně obýván miliardami mikroorganismů.
Na jednu vlastní lidskou buňku nosíme skoro dvě buňky mikroorganismů; předpokládá se, že až 99 % naší genetické informace pochází od mikrobů. Naše těla se miliony let vyvíjela po boku milionů dalších organismů a hranice mezi prospěšnými a škodlivými mikroby většinou není jednoznačně zřetelná. Typickým příkladem komplexního působení bakterií je Helicobacter pylori.
Tato bakterie byla v roce 1983 označena za původce vzniku žaludečních vředů a od té doby se ji pokoušíme likvidovat. Novější studie však prokázaly prospěšnost Helicobacter pylori v ochraně před vznikem alergií a astmatu. Tato bakterie pravděpodobně zasahuje i do regulace našeho metabolismu tím, že ovlivňuje hladinu hormonu gherlinu.
Gherlin signalizuje pocit sytosti, a proto může být nedostatek Helicobacter pylori jedním z důvodů narůstajícího výskytu obezity.
Výsledky přibývajících prací naznačují, že mikroorganismy, které obývají naše těla, mohou hrát zásadní roli v udržení zdraví a jejich nedostatek anebo nerovnováha mohou být významnou příčinou vzniku chronických onemocnění. Lidský život je neoddělitelný od života mikroorganismů, náš imunitní systém nejlépe funguje při mikrobiální rovnováze.
Specifické mikroorganismy mohou působit protizánětlivě, chránit před autoimunitními nemocemi a chorobami jako diabetes, srdeční onemocnění, alergie a astma. Mikroorganismy, které s námi žijí, ovlivňují naše chování, hmotnost a metabolismus. Některé zasahují do tvorby přenašečů nervových impulsů, jako je např.
serotonin – hormon spokojenosti, enzymů a vitamínů, jako jsou vitamíny skupiny B a K.
Vedle Pasteurovy teorie, jejímž základem je boj proti zlým mikrobům, se stále častěji diskutuje také hygienická hypotéza.
Hygienická hypotéza říká, že náš organismus je ekosystém, který byl poškozen prudkým poklesem rozmanitosti mikroorganismů, které žijí v našem těle a okolí, a to kvůli zabíjení individuálních mikrobů pomocí nadměrného užívání nejrůznějších antimikrobiálních prostředků a konzumací vysoce průmyslově upravované stravy.
Na současné epidemii obezity se kromě např. toxického stravovacího prostředí mohou podílet právě mikroorganismy. Laboratorní studie na zvířatech už prokázaly, že podávání naší běžné vysoce průmyslově upravované stravy myším měnilo složení jejich střevního mikrobiálního prostředí.
Výsledkem bylo střevní prostředí podobné lidskému.
Tato naše nezdravá strava vedle změny složení mikroorganismů ve střevech ve prospěch mikrobů produkujících endotoxiny také zvyšovala propustnost střevní stěny s následkem vyššího průniku endotoxinů do krve a rozvoje zánětu, který je součástí většiny dnes běžných chronických onemocnění.
Pokud platí hygienická hypotéza, napadá mě, jaké ještě mnohem dalekosáhlejší důsledky může mít neustálé snižování biodiverzity v jiných skupinách. Jako příklad uvedu čím dál omezenější výběr druhů pěstovaných potravin.
Typické pro dnešní konvenční zemědělství je přednostní pěstování monokultur anebo v USA dokonce geneticky modifikovaných potravin jako jsou kukuřice a sója, které vytlačují a likvidují tisíce původních variant těchto rostlin a svojí prostorovou rozpínavostí také tisíce úplně jiných druhů rostlin a živočichů, které původně obývaly pralesy, jež se dnes mění na sójová pole.
Pěstování geneticky modifikovaných plodin dokonce negativně zasahuje právě do mikrobiální rovnováhy. Při sledování vlivu herbicidu Roundup na mikroby drůbeže konzumující GM krmiva se zjistilo, že glyfosfát Roundupu zabíjí příznivé střevní mikroorganismy drůbeže a poškozuje mikrobiální rovnováhu.
Na základě těchto nových informací se terapie mnoha onemocnění a postupy, které jsou postaveny jenom na zabíjení určitých mikroorganismů, jeví jako děsivé zjednodušení situace s nepředvídatelnými dlouhodobými následky.
Vojna a mír v našich střevech. Mikrobi ovlivňují zdraví, mozek i chování, říká biolog. Jsou i klíčem k Alzheimerovi?
Před několika lety jsme spolu dělali rozhovor o parazitech a prvocích v oceánech a slíbili jsme si, že příště to bude jen o bakteriích v našich střevech. Mezitím však došlo přímo k explozi zájmu o mikrobiom, nebo je to jen můj pocit?
Rozhodně ne. Rozvoj mnohonásobně předčil má očekávání. Vedle revoluční metody Crispr, která umožňuje pozměňování genetické informace, je dnes lidský mikrobiom asi nejdynamičtěji se rozvíjející obor v biologii.
A je to dobře, nebo špatně?
Z devadesáti procent dobře. Mikrobiom má neskutečný vliv. Ještě před pár lety bych možná řekl, že se to s tím zájmem přehání, už si to nemyslím.
Co vás přesvědčilo?
Není to můj obor, ale rád mikrobiom popularizuji, je to něco jako koníček. Čtu tedy mnohem méně vědeckých článků na toto téma, než bych měl a chtěl, ale i tak je mi jasné, že vliv mikrobiomu je větší, než jsme si dosud dokázali představit.
Různé hypotézy, které byly ještě před pár lety považovány za příliš divoké, se potvrzují. I laický zájem o pochopení vlivu mikrobiomu na naše zdraví je obrovský a není divu. Seznam lidských chorob, které naši mikrobi ovlivňují, či je přímo způsobují, roste každým dnem.
Mikrobiom tedy zajímá každého, kdo se stará o vlastní zdraví.
Co mají společného paraziti – subjekty vašeho vědeckého zájmu – s bakteriemi?
Na úrovni popularizace parazitologie se snažím ukázat, že to, co na první dobrou vnímáme negativně, může být někdy prospěšné. A to platí pro parazity i bakterie.
Vnímáme je obecně jako potvory, kvůli kterým máme angíny a jiné záněty. Sice už je asi i mezi laiky rozšířená informace, že spousta bakterií, které máme ve střevech, je „hodných“, ale teprve v posledních letech se ukazuje, co všechno pro nás dělají.
Je to obrovsky zajímavý mikrosvět. Nejde jen o to, čím nám bakterie škodí nebo prospívají, ony v nás totiž především žijí. Vzájemně interagují, různě se popichují, nebo si pomáhají, mají, nebo se nemají navzájem rády. Když jste organismus, který žije někde uprostřed střeva, nemusíte se nikdy dostat až k lidské buňce, naopak, musíte tam nějak po sousedsku vyjít s jinými bakteriemi.
Prý se bakterie umí navzájem i „spočítat“. Jsou schopné i strategických rozhodnutí?
Ano, válčí spolu, či uzavírají spojenecké pakty. Je před námi dlouhá cesta, než tomu všemu přijdeme na kloub, ale už teď je jasné, že i tudy vede cesta k vylepšování kvality lidského života. Ale je to ďábelsky komplikovaný svět.
Přečtěte si také
Největší chyba při hubnutí? Lidé začnou jíst méně, říká vědecký výživový poradce
Jak tlusté myši zhubly
A platí, čím pestřejší mikrobiom, tím líp?
Čím větší je diverzita, tím lépe. Platí to v každém ekosystému, tudíž i ve střevech. Když pak dostane ekosystém nějakou ťafku – les smete vichřice, střeva dostanou ránu v podobě antibiotik –, je-li druhově chudý, lehne skoro všechno, je-li ale druhově bohatý, poměrně rychle se „zberchá“ a vrátí do původního stavu.
Který poznatek o vlivu střevních bakterií na člověka vás v posledních letech nejvíc zasáhl? Prožil jste nějaký wow efekt?
Šokující je, jak naši mikrobi ovlivňují náš mozek. Hrají patrně důležitou roli pro vznik Alzheimera, Parkinsona, ale i
Přidejte se k předplatitelům