Zatímco dosud by si Markéta musela zvoleného lékaře zajistit pokoutně předaným finančním přilepšením, ode dneška může mít čisté svědomí. Ministerstvo zdravotnictví se totiž s úplatky rozhodlo zatočit. Místo tajného podstrkování peněz si teď můžete zaplatit svého lékařského favorita naprosto legálně.
„Nesmí se stát, že pacienti, kteří si připlatí, odstrčí ty ve frontě, takže nedostanou péči podle zákona,“ uklidňuje pacienty náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Podle něj by z novinky měli mít prospěch všichni. Část peněz totiž získá nemocnice, která tak například bude moci koupit nové zařízení. Operovat za příplatek budou lékaři moci po běžné pracovní době.
Rozhodne zájem a právníci
Zatímco někteří doktoři opatření vítají, jiní jsou ostražití. Nadšen není ani hejtman Vysočiny a zároveň ortoped Jiří Běhounek.„Jako lékař to odmítám. Naruší to nejen hierarchii, ale hlavně práci oddělení, zvlášť tam, kde je nedostatek lékařů.
Jako primář bych v takovém případě nemohl za chod oddělení ručit, nemluvě o tom, jaké negativní vztahy v kolektivu to vyvolá,“ vysvětluje hejtman s tím, že systém by šlo zavádět v soukromých nemocnicích na základě osobní dohody mezi lékařem a pacientem.
Mnohé nemocnice navíc pochybují o tom, zda je novinka z právního hlediska zcela „košer“. „Jsem přesvědčený, že vyhlášku bude stoprocentně někdo rozporovat. Proto chceme vyčkat, až bude v celé věci právní jasno,“ uzavírá šéf jindřichohradecké nemocnice Miroslav Janovský.
PRO
PROJe to správné. Ubude komplikací
- Praha – Podle šéfa Ústavu pro matku a dítě Jaroslava Feyereisla dopadají zákroky u pacientek, které mají možnost vlastní volby, lépe.
- Když si u vás žena chtěla dosud vybrat porodníka, jak postupovala?
- Takže možnost připlatit si za výběr lékaře budete nabízet?
- A co když porod přijde jindy, než se čekalo, a vybraný porodník nebude k dispozici?
- Kromě toho, že si pacient bude moci lékaře vybrat, změní se pro něj něco?
- Odkdy si ženy u vás mohou vybrat?
- Budou se lišit ceny za volbu porodníka a lékaře, který provede nějaký běžný gynekologický zákrok?
- Změnil byste něco na vyhlášce, která příplatek umožňuje?
- Když se podíváme do zahraničí, jak připlácení funguje tam?
Individuální dohodou s lékařem. Oficiálně přes ústav nic takového nebylo možné. Cesta, která platí od 1. června, je poprvé otevřená správným směrem.Pracujeme na smlouvě uzavírané mezi pacientkou a lékařem. Pak vytvoříme seznam doktorů i výkonů a jejich etap, tedy péče před porodem, při něm a poté. Sumy budou zdaněny a velká část půjde jako odměna lékaři a týmu, který o pacientku pečoval, tedy anesteziologovi, instrumentářce atd. Část peněz zbude i na provoz zařízení.Vrací se peníze, ze strany poskytovatele došlo k porušení smlouvy. Operaci nebo porod provede někdo jiný se stejným výsledkem.Z odborného hlediska ne. Stoprocentní péče musí být poskytnuta všem. Když si ale pacient vybere, má pocit, že zvolenému odborníkovi může důvěřovat. To hraje velikou roli. Z mých 35letých zkušeností vím, že je pak méně komplikací, i krvácení je menší.Předpokládáme, že od 1. července. Řada zařízení to odmítá, my to ale vítáme. Ženy si u nás budou moci připlatit nejen za porodníka, ale i za zvoleného lékaře při gynekologické operaci. Jednáme dokonce i o vyšetřeních.Bude to podobné. Péče o těhotnou je ovšem časově náročná, takže tam to rozdělíme na jednotlivé etapy.Zastropování bylo předčasné, nechal bych to na diskuzi, konkrétním pracovišti i zájmu klientů.Mám zkušenosti ze Švýcarska, kde jsem byl tři roky. Tam mají připojištění. Privátní pojištěnec má možnost zvolit si operatéra. Tomu odpovídá výše pojistného.
PROTI
PROTIJe to nemorální. A bez záruk
Praha – Rozhodli jste se, že si připlatíte 15 tisíc korun za primáře? Abyste se nedivili, že výsledek bude horší než s lékařem, kterého vám doporučovala nemocnice, varuje viceprezident Svazu pacientů Josef Mrázek. Vyšší pozice podle něj zdaleka neznamená, že je doktor ve všech oblastech nejlepší.
Svaz pacientů se postavil proti možnosti připlatit si za výběr lékaře. Proč?Je to proti všem zásadám správné lékařské péče. Ten, kdo za oddělení zodpovídá, tedy primář, by měl podle povahy případu zvolit pracovníka, který zákrok zvládne nejlépe.
O tom nemůže rozhodovat pacient, ale nemocnice a odborníci. I ve světě je uznáváno, že jakékoliv kupování pořadí proces narušuje. Je to navíc nemorální a zavádí se tak nerovnost v přístupu k péči, kterou garantuje ústava.
Když specializovaný odborník provádí banální zákrok, pak za něj musí zvládnout závažné případy méně kompetentní lékař.
I dosud se ale dělo to, že pacienti dali „bokem“ lékaři nějaké peníze, aby si je vzal na starosti právě on. Jak by tomu šlo podle vás zabránit?
Všemu se zabránit nedá, na to máme represivní aparát. Vyhubit zločin úplně není možné. Ale jde to omezit – informováním, výchovou, postihy. Anebo zločin legalizovat, to vidíme i v jiných oblastech díky lobbistům. Tak to dnes ve světě chodí. Ale povolit, aby se nesprávným způsobem získávala při ošetření přednost, není řešení.
- Ale chtít, aby se mé dítě narodilo bez problémů za pomoci lékaře, kterému věřím, přece není zločin.
- Nepodepíše se možnost příplatku na vztazích na oddělení, které možnosti využije?
Trvání na tom, aby vás ošetřoval někdo jiný, než doporučí nemocnice, se nemusí vyplatit. Lékař s vyšším postavením nemusí mít rutinu a rozsáhlou zkušenost s tím, k čemu ho právě potřebujete. Záruka v kupování přednosti zkrátka není.Tady ovšem nejde o přednost, ale možnost si lékaře zvolit.Čímž odsunete rizikovější rodičku do rukou lékaře, o němž si myslíte, že má menší pravděpodobnost zákrok provést úspěšně.Atmosféru to rozhodně nezlepší. Vůbec neznamená, že ti nejlepší budou kupovaní a budou mít nejvíc peněz. Důvody, proč je někdo primářem, jsou zkrátka různé.
Nechodíte na preventivní prohlídky? Lékaři by to i trestali
Na preventivní prohlídky k praktikovi bychom se měli objednávat jednou za dva roky. Zahrnují třeba analýzu moči diagnostickým proužkem, kontrolu očkování (zejména tetanu, ale i nepovinných očkování) a další položky.
Co obnáší preventivní prohlídka
„Lékař provádí kompletní klinické vyšetření včetně antropometrických měření – tlak, puls, výška váha, BMI, dále orientační vyšetření zraku, sluchu, klinické vyšetření a onkologickou prevenci – vyšetření prsou, varlat, konečníku, kůže,“ uvádí dlouhý výčet Josef Štolfa, praktický lékař, místopředseda pro vzdělávání ve Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, vedoucí Výukového pracoviště praktického lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a vedoucí katedry všeobecného lékařství IPVZ v Praze.
Kromě toho se řeší anamnéza a dělají se krevní testy. Obě dvě kategorie jsou už trochu specifické u každého z nás. V anamnéze hraje roli i to, co uvedeme sami, nebo zda se spolehneme na otázky lékaře. A základní krevní testy se mohu rozšířit třeba podle našeho konkrétního rizika.
Cholesterol a cukrovka: odhalte potíže včas
Zpět k tomu, co je předem dané a podle lékařů nastavené správně. Třeba vyšetření hladiny krevních tuků (cholesterol a spol.).
Podle Iva Procházky, praktického lékaře a člena výboru Sdružení praktických lékařů, jde o významný rizikový faktor kardiovaskulárních a metabolických onemocnění.
Jinak řečeno: chodíte-li na prohlídky, můžete včas vědět, že vám hrozí třeba infarkt, a máte čas změnit životní styl a třeba začít včas brát léky.
„Podobné je to s vyšetřením cukru,“ doplňuje Ivo Procházka. „Diabetem trpí téměř deset procent populace a časný záchyt, léčba, ale i stanovení účinných režimových opatření je jedinou cestou, jak minimalizovat následky diabetu na zdraví pacienta a významně tak prodloužit jeho život.“
„Diabetes a kardiovaskulární nemoci se dají včas dobře zachytit a významnému postižení lze nastavenými opatřeními a léčbou zabránit,“ dodává Josef Štolfa.
„Zde je třeba brát v potaz společenskou významnost prevence kardiovaskulárních chorob a diabetu, a to především pro prognosticky vyšší kvalitativní standard života pacienta, ale také pro jeho společenské uplatnění. Jak v zaměstnání, tak v rodině.“
Lékař potřebuje dostatek informací
Co si představit pod slovem anamnéza? Především přesně mířené otázky lékaře:
„Ten s pacientem na preventivní prohlídce řeší a zaznamenává jeho ‚historii‘,“ popisuje Ivo Procházka. „Například prodělaná závažná kardiovaskulární, plicní, metabolická, nádorová, degenerativní či infekční onemocnění u pacienta i v jeho rodině. Dále zjišťuje rizikové faktory pro různé choroby.“
Programy prevence v ČR
- V ČR probíhají 3 organizované preventivní programy screeningu vybraných nádorových onemocnění:
- nádorového onemocnění prsu u žen od 45 let (1× za 2 roky),
- děložního hrdla u žen od 15 let (1× za rok),
- tlustého střeva u mužů i žen (1× za rok mezi 50–55 lety, později 1× za 2 roky).
Lékaře také zajímá, jak moc pijete alkohol, jestli kouříte, jaký je váš jídelníček, jakou máte profesi a jaká z ní mohou pro vaše zdraví plynout rizika (jako například u práce na směny, která dle odborníků škodí zdraví).
„Na některá onemocnění se lékař ptá jmenovitě, což stanovuje i vyhláška,“ doplňuje Josef Štolfa. „Například na nádorová onemocnění, vyskytující se v rodině. Na základě takto získané informace lékař zváží míru pacientova rizika a spektrum provedených vyšetření může rozšířit.“ A právě v onom sousloví „zvážit míru rizika“ se skrývá jistá ošemetnost.
Vy a lékař. Ve vzájemném vztahu
„Žádný závazný právní předpis lékaři již neukládá přesnou strukturu a termíny vyšetření,“ říká Josef Štolfa. „Zde se lékař může opřít například o Doporučené postupy vydávané odbornou lékařskou společností.
Ty však slouží jako vodítko a v České republice nejsou právně závazné.
“ Co z toho vyplývá pro nás pacienty? Že bychom měli všechny zásadní věci ohledně zdravotního stavu svého i nejbližší rodiny lékaři hlásit – a to při nejbližší možné příležitosti, nečekat na preventivní prohlídku. Nečekat, že se lékař zeptá na vše.
„V případě četnějšího výskytu určitých nádorových onemocnění je na místě provést preventivní vyšetření, nejen laboratorní, ale i zobrazovací a podobně. Automaticky bych na nic nespoléhal a vždy raději závažné skutečnosti z osobní či rodinné anamnézy s lékařem konzultoval,“ radí Ivo Procházka.
Galerie: Rakovinu prsu mají často ženy, které o někoho pečovaly, říká primářka
Váš lékař by o vás zkrátka měl vědět co nejvíce – a propojit si „mapu pacienta“, aby jeho znalost vaší osoby byla komplexní.
„Kromě anamnestických dat hraje roli fyzický i mentální stav pacienta, jeho pracovní zátěž, rodinná situace nebo sociální status.
Na základě těchto informací stanoví konkrétní vyšetřovací plán, a to například rozšířením předepsaných vyšetření v rámci preventivních prohlídek, doplněním o testy, které jsou podle jeho názoru potřebné,“ dodává Josef Štolfa.
Nastavení prohlídek je v pořádku. Účast pacientů ne
Oba lékaři se shodují na tom, že současné nastavení preventivních prohlídek obsahuje vše, co je potřebné, a rozšiřovat nepotřebuje. Za úvahu pro ty pečlivější pacienty, kteří své zdraví preventivně řeší, stojí absolvování kvalitních komplexních preventivních programů, které poskytují vybraná zařízení, v Jihomoravském kraji například Masarykův onkologický ústav Brno.
Máte zájem o nadstandard?
- Podle platné legislativy vycházející z Ústavy ČR si pacient na žádná vyšetření nesmí připlácet.
- Jde zejména o vyšetření, která jsou jmenována ve vyhlášce, nebo o vyšetření, která jsou indikována na základě pacientovy odebrané anamnézy nebo na základě jeho aktuálního zdravotního stavu.
- Pacient může požádat lékaře o provedení některých testů, které nejsou součástí preventivních prohlídek nebo nejsou indikovány na základě anamnézy či pacientova aktuálního stavu.
- V takovém případě lékař ve zdravotnické dokumentaci uvede důvod, proč dle jeho názoru není ten který test odůvodněný k provedení za úhradu zdravotní pojišťovnou, poté může odeslat pacienta do odběrové laboratoře se žádankou o provedení těchto testů s poznámkou, že pacient si tato vyšetření hradí sám.
„Co je ale nedostatečné, je účast pacientů na preventivních vyšetřeních,“ zdůrazňuje závěrem Ivo Procházka. „Nízká účast v preventivních onkologických programech se významně nezvýšila ani po individuálním upozornění pacientů dopisem ze strany jejich zdravotní pojišťovny.
Mnohem důležitější než rozšiřovat náplň preventivních programů je v současné době klást důraz na aktivní provádění preventivních prohlídek v zákonem stanoveném rozsahu a lhůtách. A osobně bych rozhodně nezavrhoval i nějaká ‚represivní‘ opatření u pacientů, kteří preventivní vyšetření ignorují, stejně tak, pokud se preventivně nechovají,“ doplňuje lékař.
Odborná spolupráce:
MUDr. Ivo Procházka
Praktický lékař (Jedovnice) a člen výboru Sdružení praktických lékařů.
MUDr. Josef Štolfa
Praktický lékař (Praha), místopředseda pro vzdělávání ve Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, vedoucí Výukového pracoviště praktického lékařství na 2. LF UK, vedoucí katedry všeobecného lékařství IPVZ v Praze.
Nemocnice budou moci vybírat příplatky za specializované lékaře
lékař, peníze, chirurg
Ministerstvo zdravotnictví doporučuje nemocnicím vybírat příplatky za konkrétní specialisty. Od června si pacienti budou moci zaplatit konkrétního lékaře, ke kterému půjdou na plánovanou operaci.
Za přednostu zaplatí lidé patnáct tisíc korun, za běžného lékaře do pěti tisíc. Nemocnice vytvoří vlastní seznamy lékařů a plánované zákroky většinou přesunou na víkendy. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že se tak odstraní úplatky a nemocnice si s pomocí vybraných peněz zkvalitní svoje služby.
Doporučení úřadu je pro zdravotnická zařízení zatím dobrovolné. Podle právníka Ondřeje Dostála je to ale na hraně zákona.
„Už proto, že stávající zákon poskytuje provozovateli možnost požadovat za péči hrazenou ze zdravotního pojištění přímou úhradu ještě od pacienta,“ vysvětluje Dostál.
Nejčastěji si zřejmě budou lidé připlácet za konkrétního lékaře v porodnictví a gynekologii. V porodnictví je už dlouho běžnou praxí, že matky platí neoficiálně a bokem konkrétnímu lékaři, aby na ně během porodu dohlédl. Většinou jde o pětitisícové částky.
Tyto nelegální poplatky by podle ministerstva zdravotnictví nový systém zlegalizoval. „Tohle byl krok, jak celou situaci ztransparentnit, jak zařídit, aby část z těch peněz šla skutečně do provozu toho zařízení,“ myslí si i Jaroslav Feyereisl, ředitel pražského Ústavu pro péči o matku a dítě, kde chtějí příplatky zavést.
Porod nejde naplánovat
Jen u porodníků ale bude podle něj situace složitější. Porod se nedá s jistotou naplánovat a lékař tak bude muset ženě za peníze věnovat větší pozornost na úkor osobního času. Jiná situace bude například ve fakultních nemocnicích.
Například fakultní nemocnice v Hradci Králové plánuje příplatky od června nebo července. Pacienti si vyberou z jejího seznamu lékaře, přičemž za přednostu nebo primáře zaplatí patnáct tisíc korun, za běžného specialistu do pěti tisíc korun.
Připlácení za lékaře má ale řadu kritiků. Luboš Olejár, prezident Svazu pacientů České republiky, tvrdí, že systém je nevýhodný pro chudší pacienty.
Příplatky neovlivní pořadí pacientů
„Protože oni na to mít nebudou, oni budou spoléhat na to, že jim veřejné zdravotnictví prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění má zajistit kvalitní vysokostandardní péči. A najednou tento lékař tam nebude, protože bude někde u kosmetické operace toho, kdo si ho koupil,“ říká Olejár.
Ministerstvo ale trvá na tom, že pacient, který si připlatí, nepředběhne toho, který nemá peníze. Doporučení příplatků nesmí ohrozit běžný provoz v nemocnici, aby se dostalo i na pacienty, kteří si nic nezaplatí.
Diskuse s Lékaři pro reformu
Předesílám, že je to smutné, jestliže neschopnost našich politiků v oblasti tvorby racionálního systému zdravotnictví musí suplovat naši lékaři, kteří tak poslední dobou zakládají nerůznější sdružení, Praktik.
cz, Lékaři pro reformu, Petice lékařů a další, víceméně na obranu svých a pacientských práv, protože ani oficielní organizace stavovské (ČLK, SPL…) neplní dostatečně funkci nezbytného tlaku na naše politiky, aby podmínky naší práce byly únosné.
Obtížné je to tím, že co lékař, to jiný názor na reformu zdravotnictví.
A když se k tomu přidají rozdílné a roztodivné ideologické tanečky našich politiků, kterým zájem lékařů a jejich pacientů není tou největší prioritou, a když se navíc přidají nejrůznější lobistické vztahy, v nichž o lékaře a jeho pacienta už vůbec nejde, pak se skoro nelze divit, že naši politici raději od zdravotnictví mají chuť utéci než ho řešit.
Společnost Lékaři pro reformu vychází z respektování našich politických podmínek, které nejsou skutečné reformě nakloněny. Skutečná reforma musí mít za cíl zdravého pacienta a spokojeného lékaře.
Předpokladem jsou přirozené vztahy mezi jednotlivými subjekty ve zdravotnictví a jejich maximální svoboda a odpovědnost. Většina z nás to tak vnímá, lékaři i opravdoví pacienti.
Politici uvázli jen ve svých ideologických tanečcích.
Reforma musí především garantovat dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Jestliže peníze vybrané na zdravotní dani nedostačují na zajištění základní péče, jestliže zdravotní pojišťovny tuto péči již nepokryjí, není možné, aby tuto péči doplácel svému pacientovi jeho ošetřující lékař, tak jak je tomu dnes. Tuto péči, její kvalitu a luxus, si musí přeci doplácet samotný pacient.
Proto je špatně, pokud pojišťovny uzavírají smlouvy s ošetřujícími lékaři na omezování zdravotní péče o jejich klienty formou nejrůznějších regulačních mechanismů.
Individuální smlouvu s pojišťovnou musí uzavírat sám pacient, ne na omezení péče, ale na optimální péči.
Dokud nedojde k této základní změně, stále bude hrozit pacientovi, že nebude léčen lege artis bez protekce, korupce či úplatku, protože lékaři nebudou nadále ochotni připlácet svým pacientům na jejich zdravotní péči.
Skutečně optimální reformu z pohledu potřeb pacienta a jeho ošetřujícího lékaře představuje proplácení primární a nejspíše převážně i ostatní ambulantní péče formou vkládání garančních peněz do systému přímo pacientem v ordinaci, které mu pak zdravotní pojišťovna vrátí v předem, dle individuální smlouvy domluveném, podílu. Tím se pacient stává rovnocenným partnerem svého ošetřujícího lékaře a může si spolurozhodovat o svém optimálním vyšetřování a optimální léčbě, protože lékař není ekonomicky omezován a je omezen jen prospěchem svého pacienta.
I v tomto systému lze zajistit dostupnost zdravotní péče pro všechny, pokud stát vyřeší možnost vyšetření ekonomicky slabších jedinců, kteří u nás žijí na hraně přežití. Kéž by se nad tímto problémem poctivě zamysleli politici ČSSD místo neustálého otloukání svých ideologických frází.
I v tomto systému může být zdravotní péče dokonce bezplatná, ale stojí to něco předem. Všechna ostatní řešení zdravotní reformy jsou jen horší.
Bohužel, pro toto optimální řešení z hlediska pacienta není politická vůle! Nejsem si jist, že my lékaři bychom tak rychle měli souhlasit s řešeními krize našeho zdravotnictví cestou méně výhodnou pro naše pacienty i pro nás.
Jsem přesvědčen, že je naší povinností tlačit na politiky, aby se prosadil tento pro pacienty nejvýhodnější systém. Jako lékaři, kteří do toho vidí, jsme morálně odpovědní prosazovat toto optimální řešení. To je i náhled lékařů sdružených ve skupině Praktik.cz.
Lékaři pro reformu podporují nezbytnost proměny současných zdravotních pojišťoven fungujících jako prostí redistributoři naší zdravotní daně na skutečné zdravotní pojišťovny, které budou uzavírat individuální smlouvy se svými klienty a vytvářet pro ně nejrůznější pojišťovací produkty, mezi kterými si budou moci pacienti vybírat produkty pro ně osobně nejvýhodnější. Mám obavu, že Tomáš Julínekplánuje ponechat současně existující pojišťovny, které by měly pečovat o pacienty v rozsahu plně solidární péče, a zřídit komerční pojišťovny na zdravotní připojištění. Tento systém by byl dražší pro občany, více by se ztrácelo peněz z našich zdravotních daní a to hlavní řešení problémů by zůstalo na úřednících ministerstva, kteří během 18 let dokázali, že tohoto řešení nejsou schopni. Nechť tedy míru solidarity si určí samotné svobodné a odpovědné zdravotní pojišťovny.
Lékaři pro reformu se vyjadřují i k regulačním poplatkům. Původně navržená výše by jistě neměla regulační funkci dosti účinnou, proto navrhují poplatky zvýšit.
Já jsem osobně přesvědčen, že mnohem elegantnějším řešením regulace nadměrné zdravotní péče by byl právě ten pokladenský systém financování ambulantní medicíny s dočasným vkládáním garančních peněz pacienta do systému místo nevratně vkládaných regulačních poplatků. S tím nepochybně musí souhlasit i všichni myslící členové ČSSD.
Lékaři pro reformu, na rozdíl od našich politiků včetně ředitele VZP Pavla Horáka, jsou si vědomi, že základním kamenem našeho zdravotnictví musí zůstat osa praktický lékař – ambulantní specialista – nemocnice.
Tento systém je nejšetrnější pro zdravotní pojišťovnu, ale především pro samotného pacienta. Každé jiné řešení, každé obcházení praktických lékařů, je pro pacienta mnohem dražší. Ale i pro systém.
Pak není divu, že není na zaplacení lékařů.
Lékaři pro reformu si uvědomují i problém nadměrného počtu lůžek v nemocnicích, ale řešení nenabízejí. Řešení tohoto problému se hledá snad již od Listopadu. Žádné dobré řešení neexistuje, pokud tento problém budou řešit byrokrati ministerstva zdravotnictví.
Až konečně budou zřízeny skutečné zdravotní pojišťovny s plnou odpovědností a svobodou, která je jim nyní zákonem upírána, nechť tyto zdravotní pojišťovny řeší tento problém zcela přirozenou cestou, tj.
cestou nasmlouvávání potřebné zdravotní péče pro své klienty s jednotlivými nemocnicemi. Mohou to být jen zdravotní pojišťovny, které dokáží zcela vypočítat, kolik nemocniční péče je pro ně nezbytné.
A co se zbytkem nepoužitých lůžek musí přece vyřešit samotný management nemocnice. Každý jiný, kdo by to chtěl řešit za ně, to musí udělat hůř.
Závěrem chci vybídnout všechny otevřené mozky ke zvážení vhodnosti přijetí základní teze: Přirozené vztahy mezi jednotlivými subjekty ve zdravotnictví jsou ty jediné ekonomické a efektivní vztahy.
Snažme se tedy o to, aby všechny vztahy se mohly dít maximálně svobodně a odpovědně, pokud máme zájem o maximální úspornost našeho zdravotnického systému. Vše ostatní, konstruktivisticky až socialisticky řízené centrálně z ministerstva je neekonomické a neefektivní a příliš drahé. Nehrajme si na boháče.
Náš stát není v Evropě ten nejbohatší! A nerozhazujme finanční prostředky, které si občané vkládají do svého zdraví.
Přirozené vztahy ve zdravotnictví je jedno ze základních témat, se kterým přichází i sdružení Praktik.cz, které se bude též snažit protlačit přirozené vztahy, svobodu a odpovědnost všech subjektů do politického náhledu na správné fungování zdravotnictví.
MUDr. Bohumír Šimek, Křemže
Poplatek za volbu operatéra aneb ministerstvo zdravotnictví jako chytrá horákyně
Od 1.června máme teoretickou možnost připlatit si za operatéra či porodníka.
Proč mluvím o teoretické možnosti? Protože bychom nebyli v Čechách, aby všechno nebylo trochu jinak a ministerstvo zdravotnictví nevydávalo pokyny po vzoru chytré horákyně ze známé pohádky B. Němcové.
Po prostudování metodického pokynu z pera MZ se řada nemocnic rozhodla tuto možnost ani nenabízet a navíc se zdá, že v praxi nepůjde ani tak o pacientovu volbu operatéra ale spíše o nabídku managementu nemocnice těch „správných“ lékařů.
První námitku mám již proti samému zdůvodnění zavedení tohoto institutu, a to, že odpadnou úplatky lékařům a trapné dohadování o ceně. Dozvěděli jsme se totiž, že lékař bude mít pro sebe asi 50% příplatku, který navíc bude muset zdanit a zaplatit z něj i další povinné odvody. Ostatní půjde jako paušál nemocnici.
Lze tedy předpokládat, že ti lékaři, kteří na přání svého pacienta na osobní účast při operaci kývli dříve i bez úplatku, tak budou velmi pravděpodobně činit i nadále, než aby se ocitli na veřejném seznamu těch, co „jdou koupit“.
Naopak lze předpokládat, že mnozí z těch, kteří brali úplatky předtím, je budou brát i nadále, protože mít 10 000 Kč nebo 4 000 Kč je přeci jen rozdíl. Nedovedu si dost dobře představit elitního porodníka, jak za 5000 Kč je měsíc okolo termínu porodu v pohotovosti přijet na zavolání.
Navíc mi vůbec není jasné, proč by měl pacient platit paušál nemocnici, když ta dostane platbu tak jako tak od jeho zdravotní pojišťovny.
Druhá námitka je, že jsem dosud žila v domnění, že ten, který možnost volby využije, si skutečně bude moci volit operatéra vybraného zdravotnického zařízení podle svého vlastního uvážení (s tím, že pochopitelně nikdo nemůže nutit gynekologa k operaci žlučníku).
Chyba lávky, paciente – i toto bude zregulováno managementem nemocnice, který bude při tvorbě seznamu jistě respektovat hierarchii od pánů přednostů, primářů apod.
Takže, pokud si pacient vybere k operaci svého slepého střeva kamaráda – sekundáře, ke kterému má plnou důvěru, ten nemusí být na seznamu nabízených. Na výběr bude mít naopak třeba primáře či jeho zástupce, kteří apendix „ na stole“ neviděli již řadu let.
Parafrázuji to, co jsme se dozvěděli od ředitele VFN Královské Vinohrady v rámci diskusního pořadu Radiožurnálu na téma příplatky za volbu lékaře dne 29.5.
Třetí a zásadní námitka je, že se tento institut, tak je navrhován, naprosto nehodí do našeho (ne)systému veřejného pojištění – tedy spíše zdravotní daně.
Neustálé roubování nových „kapitalistických výdobytků“ do našeho „socialistického“ zdravotnictví je cestou do pekel.
Argument, že to v některých evropských zemích funguje je správný, je třeba ale dodat, že tyto země mají skutečné zdravotní pojištění a hlavně komerční připojištění a možnost volby pojistných plánů a právě z nich si takové „libůstky“ mohou lidé platit.
Na závěr bych ráda přidala varování pro nás pacienty: Buďme velmi ostražití, pokud nám politici a úředníci tvrdí, že to či ono dělají pro naši možnost volby.
To, co na začátku může vypadat jako šance, že se skutečně můžeme více rozhodovat, je v praxi jen další pastí, v lepším případě jen pro naše peníze.
Daleko horší ale je, že tyto „nedůležitosti“ nás odvádějí od toho, čemu bychom měli věnovat daleko větší pozornost – a tím je kvalita a účinnost prevence a kvalita, dostupnost a včasnost léčby.
Ivana Plechatá
1.6.2012
autor:
Další články
Na přehled všech komentářů
Zaplať si svého doktora! | Žena.cz
18 položek nadstandardu
- Očkování: proti tetanu, sezónní chřipce, pneumokokovým nákazám, tuberkulóze, rakovině děložního čípku, vzteklině
- Sádry: fixační sádrová dlaha (ruka, předloktí), cirkulární sádrový obvaz (prsty, ruka, předloktí), fixační sádrová dlaha (celé horní končetiny), cirkulární sádrový obvaz (celá horní končetina), fixační sádrová dlaha (noha, bérec), cirkulární sádrový obvaz (noha, bérec), fixační sádrová dlaha celé dolní končetiny, cirkulární sádrový obvaz na dolní končetině, fixace zlomeniny klíčku delbetovými kruhy
- Čočky: nitrooční čočky (vyrobené z tvrdého plastu, měkké)
České nemocnice rozjíždějí nový byznys. Těm pacientům, kteří jsou ochotni si připlatit, nabízí, že jimi vybraný lékař bude u zákroku nebo je bude přímo operovat.
Nadstandardní služba, kdy si pacienti budou moci připlatit za konkrétního lékaře, je součástí reformy ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Návrh vyšel od odborných lékařských společností, ale první konkrétní částky navrhli ředitelé fakultních nemocnic.
Konec ilegality
„Fungovalo to i dříve, ale bylo to pololegální,“ uvedl ředitel litomyšlské nemocnice Libor Vylíčil o možnosti připlatit si za svého lékaře.
Teď se podle něj i dalších ředitelů ale tento problém odboural. Pacienti již prý nemusí chodit za primářem a platit mu nelegálně za to, že je odoperuje nebo provede zákrok špičkový chirurg, kterého si zvolí.
Ředitelka plzeňské fakultní nemocnice Jaroslava Kunová upozorňuje, že zavedení nadstandardu v podobě volby operatéra má i protikorupční dopady: „Část peněz zůstane příjmem nemocnice, zbytek dostane lékař.“
Nejvíce zájemců o tuto službu se očekávalo na gynekologických či ortopedických odděleních. Zájem je ale podle jejich vedení zatím minimální. A tak nemocnice zlevňují.
Primář za šest tisíc
Domažlická nemocnice nabízí pacientům možnost, že je odoperuje primář chirurgie Václav Šauer. Ten má tři atestace a téměř třicetiletou praxi.
Cenu doktora s dlouholetými zkušenostmi si vedení zdravotnického zařízení vyčíslilo na 6000 korun. Na výběr je také zástupce primáře Petr Suastika. Pokud si ho pacient vybere, zaplatí 4000 korun. U ostatních lékařů stanovilo vedení cenu na 3000 korun.
„Svého lékaře si pacienti můžou vybrat jen u plánovaných výkonů,“ upřesňuje ředitelka Alena Vyrutová. I jinde nemocnice počítají s tím, že budou zákroky, pro něž nebudou tento nadstandard umožňovat. „Pokud někdo bude chtít operovat slepé střevo, není nutné, aby to pokaždé dělal přednosta,“ uvedl pro příklad ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
Podle hodnocení pacientů i zaměstnanců nejkvalitnější nemocnice v Plzeňském kraji nabízí ještě rodičkám, že si za poplatek mohou vybrat k porodu svého lékaře. Zaplatí za to 5000 korun.
Zájem není, přiznávají nemocnice
Po první zkušenosti ale vedení přiznává, že je zájem minimální. „Ceny budeme muset upravit, jenom jsme to zkoušeli. Zájem ale nebyl,“ připustila Vyrutová. Možnost vybrat si tu za poplatek svého lékaře podle ní zatím nevyužil nikdo.
Podobnou zkušenost mají také v jičínské nemocnici. Rodičky si tu mohou vybrat svého doktora, kterého chtějí mít u porodu. Původní částku 5000 kvůli nezájmu budoucích matek ale snížili na 3000 korun.
„Očekávali jsme od toho, že některé maminky skutečně chtějí konkrétního lékaře. Při stanovování ceny jsme vycházeli z nákladů, které jsou s tím spojené. S tím, že ten lékař musí přijet, strávit u porodu nějaký průměrný čas, a z toho jsme vycházeli,“ uvedla ředitelka nemocnice v Jičíně Dana Kracíková.
Také ta však říká, že jim díky novince peníze do pokladny nepřitekly.
Pod kontrolou ministra
V Litomyšli jsou zatím opatrní. Možnost vybrat si svého doktora umožňují zatím jen na očním oddělení. A oproti dalším nemocnicím si stanovili cenu poměrně nízko – na 500 korun.
Brzy si tu ale pacienti budou moci platit za jimi vybraného lékaře i na dalších odděleních. Kolik to bude stát, se podle Vylíčila rozhodne během několika týdnů.
Ministerstvo zdravotnictví však říká, že to, jak zmíněné nemocnice nabízí možnost připlatit si za svého lékaře, je na hraně. „V současné době zpracováváme právní analýzu, která by měla říct, jak a zda je to vůbec možné,“ prohlásil mluvčí Vlastimil Sršeň.
>
Vstoupit do galerie | 19 Místa, kde se vám vrátí zdraví
Video Mohlo by Vás také zajímat: Polívka: Srdcaře odmítající seriály, neznám. Uklidnil jsem se, ale doutná to ve mně | Video: Martin Veselovský