Na skok po Evropě – vše o zdraví

Penzion Troika  se nachází ve vesničce  Pavčina Lehota  při severním okraji  Nízkých Tater . Najdete ho na tichém okraji obce. V blízkosti můžete navštívit  Demänovskou dolinu  s turistickým střediskem  Jasná .

Na skok po Evropě – vše o zdraví

  • Ubytování (check-in) je od 14:00 hodinu v den nástupu na pobyt. Pokud pokoj nebude před vámi obsazená jinými klienty a bude pro vás připravena již dříve, jste samozřejmě vítáni i před touto hodinou, po dohodě s vedoucím provozu
  • Odubytovanie (check-out) je do 11:00 hod v den odjezdu. Víme, že když se vám bude u nás líbit, je tato hodina poměrně brzký čas na odchod, avšak my potřebujeme prostor pro přípravu pokoje pro další klienty. Pokud zrovna žádných v daný den nečekáme, po dohodě s vedoucím provozu je možné váš odchod posunout na později.

Na skok po Evropě – vše o zdraví

Pokoje

Nadstandardní ubytování vám poskytnou apartmány pokoje s vlastním sociálním zařízením a koupelnou, satelitní televizí a Wi-Fi připojením na internet. Pokoje jsou zařízeny kvalitním dřevěným nábytkem. Apartmány jsou patrové a kapacita jednoho je 5 osob,  celková kapacita penzionu je 26 míst.

Na skok po Evropě – vše o zdraví Na skok po Evropě – vše o zdraví

Součástí penzionu je bar. Snídaně se podávají ve společenské místnosti. Ve dvoře se nachází terasa a venkovní krb.

Na skok po Evropě – vše o zdraví Na skok po Evropě – vše o zdraví Na skok po Evropě – vše o zdraví

stravování

  • K snídani vás zveme od 8.00 do 10.00 hod. do společenské místnosti.
  • Svůj výběr ze snídaňového menu a hodinu, na kterou chcete snídani připravit, zapište prosím den dopředu na recepci (objednávka snídaně). Tímto chceme zajistit, že budeme mít čerstvě připravené snídaně tehdy, když se probudíte a zároveň dostanete to, na co mate chuť.
  • Pokud máte nějaké individuální požadavky nebo chutě, konzultujte je s vedoucím provozu, bude se vám snažit vyhovět.

Na skok po Evropě – vše o zdraví

Ostatní

kuchyň

  • K dispozici vám je kompletně vybavená kuchyň se vším jejím zařízením (lednice, varná konvice, vařič, trouba, nádobí, hrnce, příbory).
  • Jste vítáni na konzumaci připravených jídel ve společenské místnosti. proto vás prosíme o to, abyste si vaše jídlo ani kuchyňské nádobí nenosily na pokoj. Ve společenské místnosti máte více pohodlí a navíc se možná od vás naučíme připravovat nějaké dobroty, které pak zařadíme do jídelníčku.
  • Použité nádobí z vlastního jídla nemusíte mýt vlastními rukojeťmi, zajistili jsme pro vás myčku, kam můžete použité nádobí po konzumaci uložit. Pokud je myčka plná, můžete ji spustit, čistící prostředky do ní se nacházejí pod umyvadlem. Pokud nejste v tomto směru technologicky zdatní, vysvětlení obsluhy myčky vám rád podá vedoucí provozu. To, že jí nedělá nejlepší, pokud je otevřená během mytí, vám raději připomeneme už nyní …
  • Při ukončení pobytu, prosím, zkontrolujte, zda jste si vzali všechny dovezené potraviny z chladničky. Protože si i my už musíme hlídat linii, nám je raději v lednici nenechávejte.

Na skok po Evropě – vše o zdraví

Bar

  • Rádi bychom dali zadostiučinění i vašemu žízně a hladu a proto je vám k dispozici v době přítomnosti vedoucího provozu ve společenské místnosti otevřený bar s nabídkou nealkoholických nápojů, alkoholických nápojů a barových jídel. Nabídku baru jsme sestavovali na základě vlastních chutí, proto pokud vám u nás něco chybí, rádi to minimálně do budoucna zajistíme.
  • V době nepřítomnosti vedoucího provozu, tzn. v době, kdy je bar zavřený, je možné ve společenské místnosti konzumovat i vlastní nápoje. Děkujeme, že v tomto čase nevstupujete za bar do prostor, které jsou královstvím našeho vedoucího provozu.

Na skok po Evropě – vše o zdraví

Sauna

  • Saunu používejte podle návodu k obsluze, který najdete v sauně. Zapnutí a vypnutí sauny pro vás zajistí vedoucí provozu.

Krb

  • Krb používejte po dohodě s vedoucím provozu a po každém grilování ho prosím vyčistěte.

Ostatní

  • Chceme přispívat k ochraně životního prostředí, snažíme se třídit odpad. Chcete-li přispět i vy, na papír, sklo a plasty jsme vyhradili nádoby umístěné u vchodu na recepci.
  • Na odkládání lyží, snowboardů, sáněk a lyžařských bot slouží lyžárna, která je přístupná z venku. Klíč od lyžárny se shoduje s klíčem od vchodu penzionu.

Pes v Troike

Máme rádi zvířátka, zvlášte pejsky, a proto je jejich přítomnost povolená při vašem pobytu. Jelikož chceme respektovat i ostatní přítomné hosty, kteří nemusí sdílet stejnou náklonnost k těmto čtyřnohým miláčkem, prosíme vás o dodržování následujících pravidel:

  • pejsek nesmí rušit a omezovat ubytované hosty
  • nesmí se pohybovat po penzionu nebo pokoji bez dozoru
  • při ubytování dostanete pro pejska koberec a 2 misky na vodu a potravu pro pejska, prosíme o vrácení těchto věcí při odubytovaní na recepci
  • zapůjčení věcí
  • na recepci si můžete zdarma zapůjčit na dobu nezbytnou pro použití i následující věci:
  • mapy
  • vysoušeč vlasů
  • Playstation 2
  • dvd přehrávač
  • kartu do videopožičovne
  • společenské hry, knihy a časopisy
  • deštníky

Aktivity v okolí

Nacházíte se na vstupu do Demänovské Doliny.

Bobová dráha Ždiarce

Jen 500 m od penzionu se nachází bobová dráha.

Kultura a pamětihodnosti

  • Muzeum Janka Krále 16 km
  • Kostel sv. Mikuláše 16 km
  • Synagoga v Liptovském Mikuláši 16 km
  • Svatý Kříž – dřevěný artikulární kostel zapsán UNESCO 24 km
  • Národní muzeum Liptovský hrádek 27 km
  • Skanzeny Liptovské vesnice zapsané v UNESCO 32 km
  • Poprad 36 km
  • Archeologické múzeum Havránok 38 km
  • Oravský hrad 63 km
  • Zřícenina hradu Lietava 110 km
  • Spišský hrad 118 km

Aquaparky v okolí

Vodný raj  Gino Paradise Bešeňová  je vybudován na bázi horkých pramenů termálních vod, které vyvěrají z hloubky 1987 metrů s teplotou 60,5 ° C. Blahodárně působí na pohybové a dýchací ústrojí, mají příznivé kosmetické účinky a díky prvku lithium pozitivně ovlivňují i na psychiku člověka.

  1. Relax a zábava s nespočtem atrakcí je vám k dispozici po celý rok:
  • venkovní bazény s geotermální vodou veřejnosti zpřístupněny v roce 1993, obnovené a zrekonstruované v letech 2006 a 2007
  • v současnosti je k dispozici 8 venkovních bazénů s geotermální vodou
  • teplota vody v bazénech 26 – 39 ° C
  • 2 bazény (velký a malý), 5 relaxačních bazénů, 1 neplavecký dopadový bazén
  • 3 vnější tobogany
  • 6 bazénů je otevřených celoročně
  • bazény jsou vhodné pro všechny věkové kategorie
  • v oddychových bazénech jsou k dispozici různé vodní atrakce jako např. podvodné lavice a lehátka po okrajích bazénů, vodní trysky, vodní hřib, vodní číše,

Aquapark Tatralandia v Liptovském Mikuláši

Jde o  největší celoroční areál vodní zábavy na Slovensku  s množstvím bazénů a tobogánů. Za pozornost určitě stojí i tamní „Tropical paradise“, který představuje kousek karibského ráje s teplotou 30 ° C, kde se můžete opalovat iv zimě.

Svou originální tropickou flórou nabízí dokonalý relax s výhledem na překrásnou okolní přírodu. Zábavu si užijete i ve 4 nových moderních bazénech s teplotou vody 32 ° C, které budou vybaveny množstvím masážních a zábavních atrakcí.

Zajímavé:  Bolest zubů u dětí - vše o zdraví

Neodmyslitelnou součástí je i šnorchlovací bazén, který vám poskytne pohled na podmořský svět korálů a barevných rybiček.

Doporučujeme navštívit i:

  • Dřevěný art. kostel ve Sv. Kříži – 4 km
  • Vrbické jezero pod Chopkom – 6 km
  • Muzea Lipt. Mikuláš – 7 km
  • Centrum Lipt. Mikuláš – 7 km
  • Termální bazény Lipt. Ján – 12 km
  • Pláže s vodními sporty na jezeře Lipt. Mara – 13 km
  • Skanzen Pribylina – 24 km
  • Vysoké Tatry – Štrbské pleso – 35 km
  • Levoča s oltářem – UNESCO

Albánie je pro Čechy i v tuto dobu snadno dostupná! Zážitky průvodkyně mluví za vše

Z pohledu průvodce byla letošní sezóna katastrofální. To asi nepřekvapí nikoho. Co by ale překvapit mohlo je to, že totálně největší klid a pohodu jsme si užili v Albánii. V zemi daleko na Balkáně, která je stále opředená řadou mýtů a negativních představ. A přitom tak zbytečně!

Na skok po Evropě – vše o zdraví

Pravidelné online zpravodajství o cestování v době Covidu sleduj na hedvabnastezka.cz/zase-cestuj!

Albánie není velká země, ale i tak je prodloužený týden málo. Zejména na poznání hor a kouzelného jihu. Zamířili jsme proto jenom do severních oblastí, do města Velipoja nedaleko Skadaru. Velipoja je relativně nové přímořské letovisko, které teprve buduje svou slávu.

Nicméně pro nás je Velipoja úžasným výchozím místem. Ve volných chvílích nabízí příjemné moře, krásné a cenově dostupné restaurace a totální klid. Je to také kousek do horských údolí pohoří Prokletie, ale také na skok do Tirany nebo historické Kruje.

Využili jsme samozřejmě všechny možnosti, které se nabízely.

Země zrušila covidová opatření na začátku července, patrně ve snaze přilákat turisty. Nejvíce jich tu bylo z Kosova, ale to je docela klasika. A samozřejmě, potkali jsme i pár Čechů, ale kde Čechy nepotkáte? Na veřejnosti se roušky nenosily, ale do vnitřních prostor je řada lidí stále nosila. Nebylo to ale povinné.

Dezinfekce byly rozmístěny na strategických místech a oproti jiným rokům se objevily cedule vybízející k péči o zdraví.

Místa, kde byly zakrytá ústa povinná byla jen ty kulturní – v prvé řadě podzemní bunkry v Tiraně (pokud o Albánii přemýšlíte, tak vřele doporučuji), ale všude byly roušky za pár korun dostupné. Pěkně beze stresu.

Covid v naší každodennosti připomínaly zejména puntíky vybízející k rozestupům před recepcí hotelu, konstantní vůně sava a jiných dezinfekčních prostředků.

Za horami i městy

Náš program byl tak půl na půl hory a města. Samozřejmě, v horách a kopcích jsme nepotkali takřka ani živáčka. Pár pastevců stád na nás jen zdaleka mávalo.

Naopak majitelé opuštěných horských hospůdek (tím myslím z prken stlučené budky na konci světa) zdaleka přibíhali, aby odemkli dveře a stavěli na kávu. Obavy z pandemie zde rozhodně neexistovaly.

Albánští horalé byli tak pohostinní, jak bývají vždycky.

Na skok po Evropě – vše o zdraví
Pro Prokletie mám slabost. Mezi jeho kouzlo patří, že tam kromě pastevců, pár horalů a českých turistů nepotkáte nikoho…

Oproti horám je příjezd do Tirany vždy šokem. Díky absenci turistů tentokrát cesta alespoň trvala krátce. Tirana si buduje pověst nového, upraveného a pohodového města a daří se jí to.

Ulice osázené stromy, hipsterské podniky, živoucí historické památky – ať už luxusní vily vládců starého režimu, či zrecyklované trhy vedle prastarých mešit, to všechno má kouzlo. A to všechno je propletené moderním pouličním uměním. Opravdu, Tirana poslední dekády kvete.

A kvetla i během covidu. Provoz byl menší, vzduch čistší a ulice prázdnější. A v restauracích si šlo vždycky sednout.

Když se zastaví i náboženský život

Smutek na mě padl v Kruji. Historický trh kypící životem byl prázdný a většina obchodů byla zavřená.

Kruja se zdála být ochromená i jinak: doufala jsem, že se dostanu po letech zase do svatyně, ležící nad městem v horách, ale v celém centru nestál ani jediný taxík z těch, které jinak věřící a turisty nahoru vozí.

Že by se zastavil i náboženský život, říkala jsem si? Ostatně, velké náboženské poutě roku 2020 také padly, tak proč ne tady … Náladu jsem si spravila ve vyhlášené restauraci Panorama, kam se s oblibou chodím nadlábnout vnitrozemských zapékaných jídel.

Přeci jenom, naše základna je u moře, tak se jeden pořád láduje rybami a kalamáry, takže zapékané jehněčí v rajčatové šťávě ocení. A vůbec, albánská kuchyně je skvělá.

Ať už jíme opékanou ovci na ohni, co pro nás připravují horalé, nebo grilované chobotnice, které jsou nejen výborné, ale stojí asi sto korun, tak jsme vždycky spokojení. Opravdu, nevybavuji si, že by některý z mých klientů za ty roky řekl, že mu někde něco nechutnalo.

Přiznávám, některým možná vadil vizuál celé ovce na špízu, ale vyfotili si ji stejně takřka všichni.

Na skok po Evropě – vše o zdraví
Grilovaná ovce. Ne každý zvládne ten pohled.

Cesta tam a zase zpátky…

Největší problém ve výsledku představovala cesta a tam, a zase zpátky. Alespoň jsme si to před cestou mysleli. Kolik jsme naplánovali náhradních plánů pro případ, že by se některé z hranic uzavřely a my nebyli vpuštěni! Nic z toho se ale nestalo.

Dokonce i zcela uzavřená Bosna udržovala tranzitový přímořský koridor otevřený. Na hranicích po celé cestě nestály takřka žádná auta. Nikdo nechtěl úplatky. Projeli jsme jako rozpálený nůž máslem. Nedělám si srandu.

Cesta Brno-Albánie byla v roce 2020 o celých šest hodin kratší, než když jsem to jela naposled! Nádhera.

Cestou tam jsme navštívili černohorský Kotor, kam bychom se cestou zpět nedostali, jelikož Černá hora neumožňovala vstup bez testů lidem, kteří přijížděli z Albánie. Po cestě zpátky jsme si tak v klidu navštívili liduprázdný Dubrovník.

Obě města, Kotor i Dubrovník, jsou nádherné historické komplexy, kde během klasické sezony nevidíte historii přes davy turistů. V tomto létě zely prázdnotou a restaurace a podniky vyzývaly k návštěvě obrovskými slevami.

Stejně tak byly prázdné i pláže, kde jsme se v pohodě a klidu několik hodin povalovali.

Byly to krásné dny. Když srovnám stresy a starosti, které jsme měli (a určitě ne jen já a cestovka, ale také všichni klienti) před zájezdem se samotnou cestou a pobytem, tak by jeden nevěřil, že se jednalo o tu samou akci. Náš zájezd s cestovní kanceláří Kudrna se jmenuje Albánii pohodově a letos v srpnu perfektně a dokonale dostál svému jménu.

Zajímavé:  Léčba Trombozy V Těhotenství?

Zpovídáme Romanu (Na skok v kuchyni)

Romana je maminkou na plný úvazek. Volné chvíle ráda tráví v kuchyni. Mezi food blogery vyniká originalitou i smyslem pro estetické cítění. Důkazem jsou krásné fotky nejen na sociálních sítích, ale také v online magazínu, jehož je hrdou autorkou. Skvělým receptem ostatně přispěla i do naší Goji kuchařky.

1. Kým je Romana, když si zrovna neodskočí do kuchyně?

Romana je na plný úvazek mámou malého Vojty, manželkou, pracující ženou v rodinné firmě (www.nabytek-valmo.cz) s nábytkem a blogerkou.

V posledním roce, kdy jsem se stala i mámou, je ten skok do kuchyně méně častý, ale i tak se tam vracím moc ráda.

2. Své kulinářské schopnosti jsi projevila už v náctiletém věku. Co tě tehdy k vaření přimělo?

Byla to především touha umět pohostit své přátelé a rodinu na rodinných oslavách. Často jsem si kupovala časopisy o vaření a celé dny v nich listovala.

3. Chutě tvých jídel byly konzumenty od počátku hodnoceny kladně. Našlo se však nějaké, které přeci jen vyžadovalo v průběhu let chuťové vyladění?

Ani dnes není vše dokonalé. Často se snažím upozorňovat na to, že jsem amatér. Být food bloger totiž neznamená být i kuchař. Naopak.

Já jsem pouze člověk, který rád vaří, peče a pak to sdílí na svém blogu.

4. Při vaření ráda improvizuješ. Co tě na experimentování v kuchyni tolik baví?

Díky experimentům vždy vznikne něco nového, chuťově zajímavého. A i když experimentování občas přinese i neúspěch, ráda často vařím z toho, co dům dal.

5. Inspiraci nacházíš i na svých zahraničních cestách. Vaříš doma z tamních surovin či receptů z konkrétních míst dovezených?

Určitě. Moje oblíbená je především asijská kuchyně, a když je ta možnost a hlavně čas, ráda připravuji právě tato jídla.

Procestovala jsem velkou část jihovýchodní Asie a z místních kurzů vaření jsem si odvezla mnoho zajímavých receptů.

Na skok po Evropě – vše o zdraví

6. Kde ti za našimi hranicemi nejvíce chutnalo a podle jakých kritérií si cílové destinace nejčastěji vybíráš?

Asi se budu zase opakovat, ale je to Asie. Konkrétně thajská kuchyně je má nejoblíbenější.

Z Evropy mám nejradši španělskou a italskou kuchyni.

Škvařilová-Řezáčová: Je to splněný sen. Přání? Abychom se oba vrátili zdraví

Má talent. Už odmalička si cílevědomě šla za svým snem. A ve třiadvaceti letech si Veronika Škvařilová-Řezáčová své životní přání vyplní. V neděli 11. října se postaví na start 130. Velké pardubické, nejslavnějšího dostihu v historii.

Pojede v sedle All Scatera, desetiletého hnědáka z rodinné stáje, kterého trénuje a vlastní její maminka Jana Řezáčová. „Máme ho všichni rádi,“usmívá se mladá jezdkyně, která v kariéře jela 152 dostihů, z nichž sedm vyhrála.

Po šesti letech bude od Martiny Růžičkové další ženou v závodě.

V neděli poprvé pojedete Velkou pardubickou. S jakým přáním do ní jdete?Je to splněný sen. Navíc Velkou pardubickou pojedu s koníčkem, kterého tady u nás máme všichni rádi. A můj cíl? Přeji si, abychom se oba vrátili zdraví (úsměv).

Poprvé v životě si také skočíte obávaný Taxis. Dá se na nejtěžší překážku připravit?To moc dobře nejde. Člověk ji bude skákat poprvé, a tak spíš vycházím z toho, co mi říkají ostatní.

Například Pepa Sovka, který na Taxisu ani jednou nespadl, tvrdí, že se vše musí nechat na koni a nerušit ho.

Pokud je dobře přichystaný, na skok uvidí a když ho nenavedu na špatnou stopu, tak by to měl skočit bez problémů.

Pětinásobný vítěz Jan Faltejsek říká, že na Taxis se má jet naplno, žádné brzdění…Souhlas. Je třeba vyvinout dostatečnou rychlost, aby vás přes překážku hodila. Ale pojedu podle toho, jak pojedou kluci kolem mě. Určitě nebudu brzdit celé pole (úsměv)

All Scatera dobře znáte.

Jste s ním v takovém souznění, jako to říkal Josef Váňa v případě trojnásobného vítěze Tiumena, že ho vedl i na myšlenku?Souznění s koněm musí být před každou překážkou, abyste ji mohli zdárně překonat.

Bez vzájemného souladu se těžko domluvíte na dobrém odskoku, nebo můžete koně vyrušit a on potom udělá chybu. Tohle musí fungovat s každým koněm, pokud chcete dojet až do cíle.

Přečíst článek ›

Jak tedy All Scatera povedete?Bezpečně… (smích).

Přílišná opatrnost ale někdy bývá na škodu…To samozřejmě… Ale nebudu ho rvát třeba na Popkovickém skoku, kde pak z toho vznikají karamboly. Hlavní je, aby koník na skoky viděl. Pak už záleží jen na tom, jak se mu bude chtít běžet.

S All Scaterem jste označeni za outsidera. Na váš triumf je vypsaný kurz 750:1. Mátev sobě touhu to všem ukázat?Tohle označení mám právem. Není to o dokazování. Do závodu jdu sbírat zkušenosti. A hlavně, kdo jiný mi může dát do takového dostihu lepšího koně než rodiče.

Pojedu si svůj závod, ale kdybych se dobře umístila, tak se zlobit nebudu. Uvidíme, All Scater ještě takhle dlouhý dostih nešel. Bude hodně záležet na tom, jak se k tomu kůň postaví. Vypsaný kurz opravdu nenasvědčuje tomu, že jedeme do Pardubic vyhrávat.

Tímto bych chtěla poděkovat všem, co nám fandí.

Nemrzí vás, že si premiéru ve Velké odbudete bez diváků a nezažijete tu atmosféru?Vzhledem k tomu, že jsem Velkou pardubickou ještě nejela a nemám žádné porovnání, jaké to je jet s diváky a bez nich, tak tomu nepřikládám velkou váhu. Ale když jsem v Pardubicích jezdila rámcové dostihy, tak bylo milé, když vám lidé po odskoku na dropu zatleskali. Teď o tom nepřemýšlím, protože s tím stejně nic neudělám. A možná budu i ráda, že tam bude klid (smích).

Maminka a trenérka Jana Řezáčová o dceři v dostizích:Jedna půlka srdce plesá, druhá umírá strachy…Bude to velký den. Rodinná stáj z Chroustova, z malé vesničky ležící patnáct kilometrů od Třebíče nad Dalešickou přehradou zasáhne do Velké pardubické.

Mladé jezdkyni Veronice Škvařilové-Řezáčové bude držet palce maminka Jana Řezáčová, zároveň trenérka a spolumajitelka desetiletého valacha All Scatera, koně, s nímž dcera vyrazí do slavného dostihu.„Verča se okolo koní pohybuje od narození. Odmalička jezdila, byla talentovaná. Cílevědomě si šla za svým, nic si nedala vymluvit.

Bojovala i ve chvílích, kdy to nebylo jednoduché,“ říká Jana Řezáčová.Teď se oběma splnil sen. Pojedou nejslavnější steeplechase, svátek všech žokejů. I když hlavně pro maminku to budou muka. Dostih v Pardubicích je zrádný. „Obavy mám od začátku, co Verča jezdí. Strach a nervy jsou pořád, to se nemění,“ přiznává.

Zajímavé:  Bolesti sleziny - vše o zdraví

Jako trenérka vnímá jezdecké dovednosti Veroniky, coby máma se přirozeně o dceru bojí. „Půlka srdíčka je potěšena a plesá z toho, jak krásně Verča jezdí, jaký má cit pro koně a talent. A druhá půlka umírá strachy,“ usměje se Jana Řezáčová.V neděli jí tep prudce vyletí už na čtvrté překážce – na Taxisu, nejobávanějším skoku v Evropě. „Podle mě se na Taxis dopředu připravit nedá.

Kůň musí být dobrý skokan, musí mít zkušenosti z Pardubic. Na druhou stranu si myslím, že třeba Popkovický skok je téměř srovnatelný, co se týče obtížnosti. Ale nástrah na trati je víc,“ ví Jana Řezáčová.V tomhle směru spoléhají na koně – All Scatera piplali odmala, znají ho. Je jedním ze sedmi koní, které ve stáji připravují.

„Jeho předností jsou vytrvalost a to, že je dobrý skokan. Na druhou stranu, když ho dostanete do úplně dobré formy, tak bývá trochu nervózní. Musí se s ním opatrně, potřebuje jezdce, který ho dobře zná. Je to jemný kůň, kterému se musí vyhovět,“ popisuje Jana Řezáčová.

Teď už jen zbývá, aby vše klaplo v dostihu.

Dovolená: Ve zdraví tam i zpět

Více než dva tisíce nemocných s infekčními chorobami, včetně dětí starších pěti týdnů, končívá každým rokem na Infekční klinice Fakultní nemocnice Plzeň. Některé nemoci pacienti ovlivnit nemohou, ale za některé si mohou sami.

Dovolená snů v dalekých zemích může mít nepříjemné, ba tragické následky. Stačí přitom málo – dodržovat zásady hygieny, s neznámými partnery provozovat pouze chráněný sex a proti nebezpečným chorobám se chránit očkováním nebo speciálními léky. Bez rizika však není ani ten, kdo se vydá do české přírody.Před cestou pro rady i pro injekci

Nejvíc cestovatelů vyjíždí do světa v letních měsících, ale například do Afriky nebo Jižní Ameriky vyrážejí velmi často na podzim nebo na přelomu zimy a jara. „Právě v tomto období je naše Centrum pro cestovní medicínu a vakcinaci často vytíženější než v létě,“ potvrzuje MUDr. Jana Táborská, Ph.D.

, přednostka Infekční kliniky. Turisty, kteří do centra zavítají, chválí, i když přiznává, že někteří se zřejmě příliš pečlivě radami odborníků neřídí. Velmi ji pak mrzí, když na klinice potkává ty, kteří lehkomyslně vyrazili do světa bez očkování či preventivních protimalarických léků.

A už vůbec nedokáže pochopit některé tuzemské i zahraniční cestovní kanceláře, které svým klientům tvrdí, že do exotických destinací žádnou profylaxi nepotřebují a že jim nebezpečí infekčních nemocí nehrozí. „Každý rok máme dva až tři pacienty s malárií.

Jedná se o velmi vážné onemocnění, které může dokonce skončit smrtí.Opatrně s léky proti průjmu

Ne nadarmo nás rodiče nabádali – umyj si ruce! Na cestách to platí dvojnásob. V méně civilizovaných zemích bychom měli používat jen tu balenou. „S balenou vodou bychom si měli rovněž čistit zuby.

Nabádáme cestovatele, aby si v exotických zemích nekupovali jídlo na trzích nebo na ulicích. Mělo by být vždy čerstvě připravené a dostatečně tepelně zpracované.

Ovoce jen to, které lze umýt nebo omýt a oloupat,“ popisuje přednostka.

Pokud se cestovatel průjmu přece jen nevyhne, doporučuje lékařka především doplňovat tekutiny, protože každý průjem způsobuje dehydrataci. Na doplnění tekutin jsou však vhodné i iontové nápoje, které obsahují soli. „Často se mne cestovatelé ptají na protiprůjmové prostředky.

Musím však upozornit na to, že žádný z nich není úplně ideální, některé z nich mají dokonce při infekčních průjmech kontraindikace. Pokud jsou podány léky zpomalující peristaltiku, pak mikroby mohou delší dobu působit na střevní sliznici a vyvolat zde závažnější zánětlivé změny. Celé onemocnění pak trvá déle nebo je komplikované.

Když už protiprůjmové léky zvolíme, tak pouze takové, které omezují sekreci vody do střeva,“ zdůrazňuje Jana Táborská.

Nemocí špinavých rukou je rovněž žloutenka typu A. Za téměř pět let existence Centra pro cestovní medicínu a vakcinaci se zde léčilo osm turistů se žloutenkou. Zbytečně, protože vakcinace existuje.

Každý, kdo míří do méně civilizovaných dálav, by měl očkování podstoupit. Na klinice je možné očkování rovněž kombinovanou vakcínou proti žloutence typu A a B, které je vhodné i v případech, že lidé cestují do exotických zemí za prací nebo na dlouhodobý pobyt.

Typ B se totiž přenáší buď krví, nebo pohlavním stykem.

Nebezpečí číhá všude

Nejvíc pacientů, kteří po návratu ze světa vyhledali ošetření na Infekční klinice, bylo z Afriky. „Odtud, ale i z dalších zemí si přivezli nejčastěji právě malárii, parazitární choroby, průjmy, kožní postižení i pokousání divokými zvířaty.

Jeden pacient se za posledních 16 let zasloužil o ojedinělý import cholery do Čech. V roce 2002 sjížděl jeden mladík v Thajsku řeku na raftu, bohužel se převrátili a on se nalokal vody z řeky. Po návratu do Čech u nás skončil právě s cholerou,“ popisuje odbornice.

Ani tuto chorobu, kterou známe v našich zeměpisných šířkách spíše z historické literatury, tedy nelze podceňovat.

Abychom onemocněli nějakou nebezpečnou či nepříjemnou nemocí, nemusíme ale jezdit daleko do světa. Klíšťata přenášející klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliozu čekají ve stále větším množství v na nejrůznějších místech v lesích i parcích.

Objevují se dokonce i tam, kde se dříve běžně nevyskytovala – například vysoko v Krušných Horách či Krkonoších. To, že zdravotníci intenzivně volají po tom, abychom se nechali očkovat proti klíšťové encefalitidě, má svůj vážný důvod.

Tato nemoc může totiž zanechat trvalé následky v podobě ochrnutí i na všechny čtyři končetiny a v extrémním případě může skončit i smrtí.

Potrápit ale dovede i obyčejná chřipka. Také proti této nemoci nabízí centrum očkování. „Očkujeme i proti řadě dalších nemocí, jako jsou břišní tyfus, žlutá zimnice, cholera, vzteklina či meningokoková infekce typu C.

Aplikujeme rovněž vakcínu proti planým neštovicím, rakovině děložního čípku a tak bychom mohli pokračovat.

Především však je naším cílem, aby k nám našli cestu cestovatelé, kteří se chystají za exotikou, a poradili se, jaká nebezpečí na ně číhají a jak se proti alespoň některým z nich mohou chránit,“ uzavírá přednostka.

Centrum pro cestovní medicínu a vakcinaci FN Plzeň funguje od roku 2003. Pro pacienty je otevřené každý všední den mezi 7–9 hod. a mezi 13–15.30 hod.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector