Kateřina Hájková 21. 11. 2020 | 07:25
Osteoporóza je nepříjemné onemocnění oslabující kostní tkáň. Kosti jsou velmi křehké a náchylné ke zlomeninám. Ty se nejčastěji vyskytují v oblasti kyčlí, zápěstí nebo páteře. Jaké má osteoporóza příčiny a jak se jí lze vyhnout? Jak s ní souvisí příjem vápníku a vitaminu D?
Kostní hmota je živá tkáň, která se neustálé rozkládá a znovu nahrazuje. Osteoporóza nastává, když tvorba nové kosti nedrží krok se ztrátou kosti staré, tedy tělo nestíhá dorovnávat ztráty. To může mít řadu příčin. Jakých?
Komu osteoporóza hrozí nejvíce Pohlaví (k osteoporóze jsou náchylnější ženy), věk (stářím se riziko osteoporózy zvyšuje), genetika – to jsou faktory, které pravděpodobnost řídnutí kostí zvyšují a bohužel se s nimi nedá nic dělat. Pak jsou tu ale další, se kterými se dá pracovat o něco lépe.
Například se vyplácí kontrolovat hladiny hormonů, protože osteoporóza je častější u lidí, kteří mají v těle některých hormonů nadbytek (štítné žlázy, nadledvinek) nebo nedostatek (pohlavní hormony jako je estrogen u žen a testosteron u mužů).
Na vině může být také celoživotní nedostatek vápníku, poruchy příjmu potravy nebo operace žaludku či střeva, které narušují vstřebávání živin, včetně vápníku.
Na vzniku osteoporózy se mohou podílet i některé léky, především dlouhodobě užívané kortikosteroidy (prednison, kortizon), nebo určité zdravotní stavy jako je celiakie, zánětlivé onemocnění střev, rakovina, lupénka nebo revmatoidní artritida. A konečně riziko osteoporózy mohou zvýšit i některé špatné návyky, mezi které patří kouření, nadužívání alkoholu a sedavý životní styl.
Jak poznáte, zda se týká i vás Zrádné je, že ubývání kostní hmoty z počátku obvykle nemá žádné příznaky a nemoc se ozve až tehdy, když jsou kosti oslabené.
Osteoporóza se projevuje bolestmi zad způsobenými zlomeninou nebo zhroucením obratle, postupnou ztrátou výšky, skloněným postojem, náchylností kostí ke zlomeninám.
Pokud jste prošli časnou menopauzou nebo jste několik měsíců v kuse užívali kortikosteroidy, případně pokud osteoporózou trpěl některý z vašich rodičů, měli byste celou záležitost konzultovat s lékařem dříve, než se první příznaky objeví.
Tvorbu kostní hmoty je třeba podporovat od dětství Kosti jsou v neustálém stavu obnovy – vzniká kost nová, stará se rozpadá. V mládí tělo vytváří kosti rychleji, než je rozkládá, a množství kostní hmoty se tedy zvyšuje.
Od dvaceti let se proces tvorby zpomaluje a většina lidí dosáhne maxima své kostní hmoty do třiceti let. Dobrá zpráva je, že pravděpodobnost vzniku osteoporózy ovlivňuje množství kostní hmoty, které jste dosáhli právě do třiceti let věku.
Čím více kostní hmoty máte a čím je kvalitnější, tím méně se musíte obávat, že budete mít v seniorském věku nemocné kosti. Výše a kvalita kostní hmoty jsou však částečně dány geneticky, cele je tedy ovlivnit nelze, do jisté míry však ano.
Asi tušíte, že prostředkem k tomu bude zdravý životní styl: pravidelný pohyb a správná výživa jsou pro udržení zdravých kostí zkrátka nezbytné.
Ideální je kombinace silového a aerobního pohybu Pravidelný pohyb pomáhá budovat silné kosti a zpomalit jejich úbytek.
Cvičení prospěje vašim kostem bez ohledu na to, kdy začnete, ale nejvíce výhod získáte, když začnete již v útlém věku a pokračovat budete po celý život. Ideální je přitom kombinovat pohyb silový a aerobní.
Skvělá je chůze, jogging, běh, skákání přes švihadlo, lyžování a rovnovážná cvičení jako je jóga, pilates nebo tai chi, která s přibývajícím věkem mohou snížit riziko pádu.
Jaké jsou zdravotní benefity vitaminu K a proč byste jej měli užívat?
Čeho si všímat ve stravě Další neméně důležitou složkou prevence vzniku osteoporózy je správně sestavený jídelníček. Je rovněž důležité si udržovat ideální hmotnost, protože na stav kostní hmoty může mít negativní vliv podváha i nadváha. Kterých živin byste rozhodně neměli mít nedostatek?
- Bílkoviny. Mezi vhodné zdroje patří kromě masných a mléčných produktů také luštěniny, ořechy a semena.
- Vápník. Nejhojněji zastoupený minerál v lidském těle plní řadu důležitých funkcí – podílí se na stavbě a mineralizaci kostí a zubů, pomáhá udržovat srdeční rytmus, působí při přenosu nervových vzruchů, účastní se procesu regulace pH krve i kontrakce svalů. Denní doporučená dávka pro dospělého člověka se pohybuje kolem 1 g. Ošemetná je ovšem vstřebatelnost vápníku, kterou může ovlivnit řada faktorů – mezi ty pozitivní patří správný poměr s fosforem, dostatek vitaminu D a přítomnost laktózy, mezi negativní se řadí přítomnost fosfátů (kolové nápoje), fytátů a oxalacetátů (rostlinné zdroje), tavících solí kyseliny fosforečné (tavené síry), nadužívání kofeinu, alkoholu a kouření, také věk, stav střev a celkový zdravotní stav. Ideální je proto kombinovat živočišné a rostlinné zdroje, kam patří mléčné výrobky, konzervovaný losos nebo sardinky s kostmi, sójové výrobky jako je tofu, případně výrobky o vápník obohacené (cereálie, rostlinná mléka). Vyplácí se sáhnout i po kvalitním doplňku stravy.
- Vitamin D. Jak již bylo zmíněno, vitamin D zlepšuje schopnost těla vstřebávat vápník. To ale není jediný způsob, jímž podporuje zdraví kostí, kromě toho stimuluje buňky kostní tkáně k produkci a syntéze bílkovin vytvářejících kostní tkáň a podílí se na mineralizaci kostí. Základní denní příjem je 5 ug, tedy 200 mezinárodních jednotek (IU). Vitamin D dokáže naše pokožka vstřebávat ze slunce, nutné je k tomu strávit asi půl hodiny na sluníčku bez ošetření kůže opalovacím krémem s ochranným faktorem. Mezi další přirozené zdroje patří tučné mořské ryby (losos, tuňák, makrela), vejce, mléko a mléčné výrobky, hovězí játra, houby (rostoucí nebo sušené na slunci). Některé potraviny, jako jsou cereálie, džusy a jogurty, bývají o vitamin D obohacovány a vyplácí se jej rovněž doplňovat s pomocí doplňků stravy.
Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!
Kdo by neznal tento malý zelený zázrak v otevřené skořápce! Jak si dáte jeden oříšek, ihned musíte sáhnout po dalším a otvírat jednu skořápku za druhou. Chuť pistácií je totiž silně návyková. Tyto oříšky…
Čtěte dál 
Je součástí doplňků stravy určených pro podporu normálního stavu kloubů, využívá se ale i v dalších oblastech alternativní medicíny…
Sedavý životní styl, nedostatek pohybu a odpočinku – to vše, v kombinaci s nevhodným jídelníčkem, může negativně působit na zdraví…
Kolagen u lidí příznivě ovlivňuje nejen stav kloubů, ale také pleti, vlasů a nehtů. A podobně je tomu i ve zvířecí říši, kde se kolagen…
Bílkoviny neboli proteiny jsou základní stavební jednotky našeho organismu ale i všech živočichů. Jsou nezbytné pro růst i regeneraci…
Ryby a pokrmy z nich by měly být nedílnou součástí zdravého stravování. Každý dnes již ví, že ryby jsou zdrojem mnoha cenných látek…
Sýry patří mezi nejoblíbenější potraviny u nás i ve světě. Řada lidí si bez této voňavé pochoutky neumí představit žádný pokrm nebo…
Bílkoviny jsou nezbytnou součástí jídelníčku. Pomáhají budovat, opravovat a udržovat svalstvo a strukturu těla a jsou základem mnoha…
S přirozeným procesem stárnutí souvisí i ubývání kosterního svalstva, což pro seniory představuje problém znesnadňující jim fungování…
Vývary z kostí a zeleniny nejen, že úžasně voní, ale také perfektně zahřejí. Prospívají žaludku a celému trávení a posilují celkovou…
Pokud náš metabolismus funguje správně, je tím zajištěno optimální spalování i váha. Existuje ale řada chyb, kterými si ho zpomalujeme…
Osteoporóza – nenápadný zloděj našich kostí. Jak se účinně bránit?
O zdraví 20. 10. 2017 | Mgr. Martina Karasová
Pokud máte pocit, že jste čím dál menší, hrbíte se, máte bolesti v zádech a ke všemu jste žena po 45. roce života, mějte se na pozoru. Na vině může být „tichý nepřítel“ osteoporóza. Prvotní příznaky tohoto onemocnění jsou často nespecifické a bývají proto dlouho přehlíženy.
Prevence i léčba osteoporózy vápníkem ze Shutterstock.com
Málokdo si uvědomí, že předpoklady pro propuknutí pozdější osteoporózy vznikají již v mládí. Špatnou výživou v dětství a dospívání zvyšujeme pravděpodobnost vzniku osteoporózy ve starším věku.
- Výživa: Snažte se přijímat dostatek bílkovin, vápníku, vitamínu D, hořčíku, minerálů a omezit příjem negativně působících látek
- Pohyb: Své zdraví můžete také ovlivnit přiměřeným pohybem a vhodnou stravou. Měli byste se zaměřit především na doporučený příjem vitamínů, který může pomáhat nejen při osteoporóze, ale může být i její prevencí
- Sluníčko: Nebojte se sluníčka, už po 15 minutách na sluníčku se výrazně zvýší tvorba vitamínu D důležitého pro vývoj kostí
- Zdravý životní styl. Je důležité přestat kouřit a vyhnout se nadměrnému užívání alkoholu a kofeinových nápojů
Potraviny pro zdravé kosti
Vysoký obsah vápníku má zejména tvaroh, mák, tvrdé sýry, jogurty, různé druhy ořechů, ale také brokolice, kapusta nebo sardinky.
Potraviny bohaté na vápník je vhodné konzumovat samostatně, bez pečiva nebo ovesných vloček, vláknina totiž negativně ovlivňuje vstřebávání vápníku.
Doporučený denní příjem je 1 – 1,5g vápníku, což představuje například 50g tvrdého sýra a 200g tvarohu nebo 100g máku.
- doporučujeme: mléko a mléčné výrobky, soju, mandle, tofu, hlávkové zelí, melasu, pomeranče, listová zelenina, tuřín, kokosové ořechy
- raději omezte: sůl, tuky, rafinovaný cukr, vyzrálé sýry, alkohol, sladké limonády, fosfor, maso
Pohyb chrání kosti
Přiměřená tělesná zátěž je nejvýznamnější prevencí, protože přímo podporuje vznik a přestavbu kostí. Doporučit můžeme zejména chůzi, nordic walking, jízdu na kole, plavání, ale i běžné práce na zahradě a v domácnosti. Přiměřená fyzická aktivita také zlepšuje sílu a koordinaci svalů a tím také klesá riziko pádů, které jsou, zejména u osteoporozy, velmi nebezpečné.
Jak a proč vzniká
Jedná se o onemocnění kostní tkáně, které se vyznačuje úbytkem pevných minerálních struktur především dlouhých kostí.
Je to vlastně výsledek poruchy rovnováhy mezi tvorbou nové kostní hmoty a zánikem staré kostní tkáně, kdy je rychlejší odbourávání, než-li novotvorba.
Tato nerovnováha vede ke zvýšené křehkosti kostí, ty se pak stávají málo odolné vůči mechanickým vlivům a klesá i jejich pružnost, což s sebou přináší nebezpečí zlomenin i při minimální vyvinuté síle.
Co je příčinou
Jednou z hlavních prokázaných příčin vzniku osteoporózy je nedostatek vápníku a vitaminu D v organismu. Důvodem snížené hladiny těchto prvků v těle může být jeho nedostatečný příjem v potravě, nedostatečné vstřebávání v tenkém střevě nebo naopak zvýšené vylučování.
Osteoporóza se vyskytuje téměř u každé čtvrté ženy po přechodu, což bývá způsobeno poklesem estrogenu po menopauze. Dalším rizikovým faktorem je nedostatek pohybu, kouření či užívání kortikoidů.
Ohroženou skupinou bývají také osoby s nízkou tělesnou hmotností, protože nižší váha vyvíjí na kostru menší tlak a může tak méně stimulovat novotvorbu kostní tkáně.
Dalším důvodem hrajícím ve prospěch osob s vyšší hmotností může být fakt, že v tukové tkáni se vytvářejí estrogeny, které úbytku kostní hmoty brání.
Máte osteoporózu?
Máte-li podezření, že by vám mohla hrozit osteoporóza, doporučujeme nejprve konzultaci s vaším praktickým lékařem nebo gynekologem.
Aby mohl lékař správně určit diagnosu, odešle vás na denzitometrii, což je vyšetření k určení množství minerálů a ke stanovení hustoty kostní tkáně.
Výsledek vyšetření pak odhalí případný úbytek kostní tkáně a stanoví, zda je jedná o osteopenii, což je předstupeň osteoporozy, nebo o již pokročilý nález.
Mohlo by vás také zajímat: 
Další článek
Svět Homeopatie
Autor: Lucie Nestrašilová
Víte z kolika kostí se skládá naše tělo? A co je to vlastně osteoporóza? Lze se jí nějakým způsobem vůbec bránit? Co můžete udělat v rámci prevence? Pokud máte jen mlhavé informace o tomto onemocnění, můžete se právě tady a teď dozvědět více…
Ne každý ví, že se v našem těle nachází 206 kostí, které jsou dokonale sestaveny tak, aby byla naše kostra v dobrém a zdravém stavu. Zdravá kostra totiž odráží náš dobrý zdravotní stav.
V současné době se všichni bojí o své zdraví a dělají vše pro to, aby nebyli nemocní. Někteří lidé se zaměřují na to, jak předejít onemocnění srdce, jiní zase, jak se vyhnout cukrovce nebo vysokému krevnímu tlaku, další se pak snaží vyhnout rakovině a podstupují pravidelné screeningové testy. Málo lidí však přemýšlí nad tím, zda mají v dobrém stavu své kosti.
Co jsou to vlastně kosti?
Kosti jsou živými částmi našeho těla. Mohou totiž dýchat. Stejně jako kůže a svaly. Skládají se z tvrdé vnější skořápky a „tyče“, ve které se nachází kostní dřeň. Ta je měkká a houbovitá. Díky ní jsou kosti lehké, pevné a pružné.
Jak kosti rostou?
V našem těle existují dva typy buněk, které růst kostí regulují. Jsou to osteoblasty, osteoklasty. Osteoklasty mají schopnost rozpouštět starší buňky kostí a ponechávají za sebou malé otvory. Jedná se o kostní buňky.
Pak přichází na řadu funkce osteoblastů. To jsou buňky, které tvoří kost. Ty vstupují do malých nevyplněných prostor (jamek) a vytvářejí nové kosti. Přestavba kostí je nepřetržitý proces, který probíhá celý život.
V procesu stárnutí jsou staré kosti nahrazovány novými.
Je tu ještě jeden typ kostních buněk, tzv. osteocyty, které poskytují našim kostem výživu. Nejsilnější kosti máme ve věku kolem dvaceti let.
Kdy naše kosti slábnou?
Mezi 20.-30. rokem života je cyklus růstu kostí v rovnováze. Kosti se rozkládají a jejich „obměna“ probíhá ve stejném poměru, jejich celková síla je stejná. Ale s blížícím se středním věkem jsou kosti křehčí.
Většinou si toho nevšimneme, ale v tomto období se kostra začíná hrbit, občas se objeví bolesti zad. Je to proto, že jsou naše páteřní obratle slabší a hroutí se pod naší tělesnou vahou, což páteř křivý.
Čím jsme starší, tím je vnější plášť našich kostí tenčí a může tak snadněji dojít ke zlomenině kosti.
Jakou roli hraje vitamin D při růstu kostí?
Pro vstřebávání vápníku ve střevech je velmi důležitý vitamin D (přesněji jeho forma D3 – cholekalciferol). Nedostatek vitamínu D vede k nedostatku vápníku a fosforu v kostech, může způsobit křivici u dětí a osteomalacii u dospělých (kosti se stávají křehkými a mají sklon k deformaci a zlomeninám).
Co je to osteoporóza?
„Osteo“ znamená kost a „porosis“ znamená houbovité nebo-li porézní. Osteporóza je Světovou zdravotnickou organizací (WHO) definována jako absolutní úbytek kostní hmoty (při zachování poměru mezi minerální a bílkovinnou složkou), provázený poruchou stavby kosti a zvýšeným rizikem zlomenin.
Nevyváženost obou procesů, především oslabení novotvorby kosti, je nejčastější příčinou osteoporózy. Osteoporóza je progresivní onemocnění kostí charakteristické postupnou ztrátou vápníku. Osteoporóza je často nazývána „tichým zlodějem“, který okrádá kostní tkáň ještě předtím, než se u člověka objeví jakékoli příznaky.
U žen se ztráta kostní hmoty zrychluje v období menopauzy.
Jaká je role hormonů při vzniku osteoporózy?
Hormony ovlivňují vstřebávání vápníku do kostí. U žen v menopauze se produkce estrogenu zpomaluje. V této fázi je funkce nových buněk kostní tvorby výrazně zpomalena a vápník se tak hůře vstřebá do kosti, což může vést až k osteoporóze. Kosti jsou slabší a riziko zlomenin je vyšší.
V období menopauzy je doporučována hormonální substituční terapie, aby nedocházelo k snížení hladiny estrogenu. Ovšem dlouhodobé užívání hormonální substituční terapie může zvyšovat riziko rakoviny prsu, demence, srdečních chorob, mrtvice a trombózy dolních končetin nebo plicní embolie.
U mužů kolem 50. roku věku, kdy se zpomaluje produkce testosteronu, taky dochází k obtížnějšímu vstřebávání vápníku do kostí, což vede ke snižování kostní hmoty. Tímto onemocněním trpí přibližně jedna ze dvou žen ve věku kolem 50 let a jeden ze tří mužů ve věku kolem 70 let. Ukazuje se tedy, že pohlavní hormony hrají v péči o zdraví našich kostí významnou roli.
Jaké jsou rizikové faktory osteoporózy?
Rizikovou skupinou jsou děti, jejichž rodiče trpěli nebo trpí osteoporózou. Častěji se s osteoporózou setkáváme u osob štíhlých a osob menšího vzrůstu. Osteoporóza se může objevit v každém věku, ale nejčastěji se vyskytuje po 40. roce věku. Nejedná se tedy pouze o riziko u osob staršího věku. Někdy toto onemocnění začíná již v dětství, ale její důsledky se objeví až v později.
Dalšími rizikovými skupinami jsou:
- dívky, které trpí poruchami příjmu potravy, nebo dívky, které nadměrně cvičí.
- ženy s předčasnou menopauzou nebo ženy s hysterektomií.
- osoby, které trpí onemocněním štítné žlázy a jater.
- lidé, kteří kouří, pijí alkohol, nadměrně pijí čaj nebo kávu
- osoby, které mají „sedavý“ životní styl
- možnými příčinami této oslabující nemoci je i špatné trávení a nevhodná strava, nedostatek vápníku a vitaminu D
- riziko zlomenin je zvýšeno u lidí, kteří již někdy v minulosti zlomeniny měli.
- k úbytku vápníku v kostech přispívá i stárnutí, dochází k tzv. senilní osteoporóze, kdy je úbytek vápníku výraznější.
- Jaké mohou být zdravotní příčiny, které souvisejí s osteoporózou?
- Mentální anorexie, chemoterapie během léčby rakoviny, související obzvláště s rakovinou prsu a rakovinou prostaty u mužů (snížená úroveň testosteronu), onemocnění ledvin, selhání jater, štítné žlázy, diabetes mellitus.
- Jaké jsou příznaky osteoporózy?
Jedná se o „tiché“ onemocnění, které se ve většině případů zjistí až při první zlomenině pacienta. Před ní jsou pacienti většinou bez příznaků.
Zpočátku se člověk cítí unavený a vyčerpaný jako po nějaké těžké práci. Dalšími častými příznaky jsou bolesti zad, což může být způsobeno kolapsem obratlů. Zlomeniny se mohou objevit již jen při malém úrazu, po němž nastanou komplikace.
Které části těla mají nejčastěji sklon ke zlomenině kostí?
Osteoporóza postihuje zejména páteř a kyčle. Nejběžnější zlomeniny kostí jsou v oblasti kyčlí, žeber a zápěstí. Osteoporóza může být dokonce smrtelná. Až 25% starších lidí, kteří trpí zlomeninami kyčle, do roka zemře.
Například osteoporóza v bederní páteře může způsobit vážné problémy zejména ženám. Zlomeniny v této oblasti se vyskytují již při takových aktivitách, jako je chůze do schodů, zvedání předmětů nebo pohyb v předklonu.
Jaká strava je doporučována v rámci prevence osteoporózy?
Strava hraje velmi důležitou roli pro zdravý stav kostí. Osteoporóze můžeme předejít tím, že budeme přijímat potravu bohatou na vápník, vitamín D a bílkoviny.
Naše strava by měla obsahovat hodně přírodních potravin, mléka a mléčných výrobků, ryby a vejce, oleje z tresčích jater, listovou zeleninu jako je špenát, zelí, fazole, hrách a všechny druhy ořechů, datle, fíky, atd.
Vápník se nejlépe vstřebává do těla v podobě mléka, které je jeho nejbohatším zdrojem. Výborná je rovněž sója. Ta obsahuje nejen vápník, ale i rostlinné estrogeny a zdá se, že pomáhá udržovat hustotu kostí.
Ovoce jako je zralá papaya a mango obsahuje fosfor, který rovněž pomáhá udržovat vápník v těle. Strava s vysokým obsahem bílkovin zas může zvýšit vylučování vápníku. Doporučováno je – pro ženy 50 gramů bílkovin a u mužů 65 g bílkovin každý den.
Pro prevenci osteoporózy má zásadní význam udržet si dobrou funkci trávicího systému. Vápník, který je obsažen v naší stravě, je nejlepším tvůrcem zdravých kostí. Více, než když užíváme velké množství různých potravinových doplňků.
Případné doplňky stravy by měly obsahovat vitamin D, který vstřebávání vápníku usnadňuje. Nadměrné množství vápníku může někdy způsobit zácpu.
Pitím většího množství vody a konzumací potravin bohatých na vlákninu, jako je zelenina a ovoce, můžeme nemoci předejít.
Nejbohatším zdrojem vitaminu D je slunce. Lidé, kteří se vystavují slunečnímu záření alespoň po dobu 10-15 minut denně rovněž v rámci prevence této nemoci předcházejí.
Ze stravy bychom měly úplně vyloučit kolu a další slazené nápoje.
Jaká je doporučovaná denní potřeba vápníku?
Muži i ženy potřebují v období středního věku až 1000 mg vápníku denně. V období po menopauze u žen a po 65.roce věku u mužů se spotřeba vápníku zvyšuje na 1500-2000 mg denně.
Jakou roli hraje obezita při osteoporóze?
Obezita je jedním z hlavních faktorů, které rozvoji tohoto onemocnění napomáhají. U zdravě vypadajících osob s nadváhou, kteří rádi jí nezdravé jídlo, je velmi často zjištěno, že trpí osteoporózou. Čím větší je hmotnost člověka, tím větší je pravděpodobnost, že dojde ke kompresi obratlů. Proto je nezbytně nutné, aby se vzniku obezity zabránilo.
Je v rámci prevence osteoporózy doporučováno cvičení?
Pravidelné cvičení je důležité, protože stimuluje buňky, stavbu těla a poskytuje svalům více kyslíku.
Cvičení může zpomalit úbytek kostní hmoty. Pomáhá také ke zlepšení celkové kondice. Doporučován je pohyb na čerstvém vzduchu po dobu alespoň 30 minut denně, kosti tak získávají potřebný vitamín D ze slunečního záření. Ideálním pohybem je svižná chůze, při níž je pouze minimální riziko zranění.
Jak přispívá kouření a alkohol k rozvoji osteoporózy?
Kouření a alkohol potlačují činnost buněk, které tvoří kosti. Alkohol brání tělu, aby správně absorbovalo vápník. U kuřáků se zase pomaleji hojí zlomeniny.
Jaké léky nejvíce škodí kostem?
Léky, které obsahují kortikoidy. Užívají je lidé trpící revmatickou artritidou, astmatem a mnoha dalšími onemocněními. Nevhodná jsou i antacida, která se užívají dlouhodobě. Tyto léky ničí osteoblasty (buňky tvořící kosti) a zvyšují aktivitu osteoklastů (odstranění kostních buněk). Tyto léky by tedy neměly být nadměrně užívány.
Jak můžeme předcházet osteoporóze?
Osteoporóze můžeme předejít tím, že změníme své životní návyky, jako například:
- budeme konzumovat zdravou a vyváženou stravu bohatou na vápník a vitamin D
- snížíme konzumaci alkoholu
- zůstaneme aktivní
- přestaneme kouřit
Jakou roli mají při léčbě osteoporózy homeopatické léky?
Homeopatické léky můžou proces řídnutí kostí zpomalit . Rovněž pomáhají léčit kosti, které jsou poškozeny či zlomeny a umožňují vstřebávání nezbytných minerálů a živin, čímž dojde k zastavení úbytku kostní hmoty.
Zde mají své místo mnohé homeopatické léky, které se v boji proti osteoporóze užívají, jako například:
Calcarea carbonica může být indikována, když je znatelná únava, neklid, zimnice, bolesti zad a oteklé klouby. Tyto příznaky se zhoršují, když je chladné a vlhké počasí. Pacient trpí úzkostmi, je studený, potí se ve spánku, touží po sladkostech.
Phosphorus je vhodný pro lidi, kteří jsou přecitlivělí na světlo, pachy, zvuky. Touží po studených nápojích, po zmrzlině a kořeněném jídle. Obvykle jsou vysocí a hubení.
Lék Calcarea phosphorica doporučujeme pacientům s neklidnou povahou, mají rádi změnu, rostou příliš rychle, touží po uzených a slaných potravinách. Velmi snadno se při sebemenší fyzické aktivitě vyčerpají. Vytvářejí se jim kostní ostruhy a vápenaté usazeniny. Jejich zlomeniny se hojí extrémně pomalu.
Symphytum – problémem osteoporózy je, že se zlomeniny objevují již při malých úrazech. Symphytum je lék, který se obvykle užívá k nápravě a posílení všech zlomenin. Rovněž je užíván ke snížení bolesti starých zlomenin.
Silicea je doporučována nervózním, snadno unaveným a velmi zimomřivým pacientům, kteří mají tendenci se v noci potit. Mají jemný vzhled s „křehkou“ páteří. Jejich úrazy se často hojí pomalu. Mají tendenci být málo odolní vůči infekcím.
Calcarea fluorica je dalším lékem, který pomáhá posilovat kosti. Užívá se například v případě podvýživy kostí. Zhoršení nastává na začátku pohybu a ke zlepšení dochází v teple. U pacienta se může objevit i strach z chudoby.
Homeopatickou léčbu osteoporózy vždy konzultujte s lékařem-homeopatem.
Zdroj: www.hpathy.com
Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.
Osteoporóza – nemoc všech věkových skupin
Datum: 21.12.2020
Není vyjímkou, že diagnózu s názvem osteoporóza slýchají již lidé kolem třiceti let svého věku. Tak jak se mění celkově náš životní styl, tak se mění i naše nemoci.
Kostní aparát je naší základní oporou. Kosti by nám měly vydržet celý život, jenže se na nich bohužel negativně podepisuje nejen přibývající věk, ale zejména nezdravý způsob života.
Hlavním ukazatelem nezdravého životního stylu je chronické překyselení organismu.
Jedním z častých příznaků překyselení je celkový úbytek kostní hmoty, postupné snižování pevnosti kostí a v důsledku toho k časté zlomeniny. Udržte si kosti zdravé a silné co nejdéle.
Kosti jsou tvořené minerály, nejvíce vápníkem, fosforem, hořčíkem, proteiny a také buňkami – osteoblasty. Zhruba od 21 roku věku kosti nerostou do délky, avšak neustále se obnovují a mladé kostní buňky při tom nahrazují ty staré. Kvůli tomu má na sílu kostí vliv všechno, co děláme, co jíme a pijeme, i jaké léky bereme. Správným přístupem se tedy můžete lehce vyhnout i osteoporóze.
Nejčastější příčiny osteoporózy
Špatná skladba stravy
Strava, ve které převažují kyselinotvorné potraviny způsobuje nadměrné uvolňování vápníku a fosforu z kostí, a tím počínající osteoporózu. Nejčastějšími kyselinotvornými potravinami jsou nadbytek cukru, bílé mouky, alkoholu, kávy a uzenin ve stravě.
Dlouhodobé užívání léků
Některé typy léků při svém dlouhodobém užívání podporují vznik osteoporózy. Jsou jimi zejména léky na bázi kortikoidů, většina analgetik, ale i léky na ředění krve nebo některé léky na vysoký krevní tlak či překyselení žaludku.
Nedostatek vitamínů a minerálů
Základním vitamínem jako prevence proti osteoporóze je vitamín D. Pro jeho přirozené uvolňování v těle je potřeba sluneční záření.
Pokud se málo pohybujeme venku, na čerstvém vzduchu, tak to má negativní vliv na kvalitu našich kostí.
Dalšími nutnými doplňky jsou Omega 3 kyseliny, dobře vstřebatelný vápník nejlépe z vaječných skořápek, společně s hořčíkem, vitamíny řady B
Hormonální nerovnováha
Za kvalitu kostí z určité části odpovídají pohlavní hormony testosteron a zejména estrogen u žen. Z tohoto důvodu osteoporózou trpí častěji ženy a riziko je obzvlášť vysoké po menopauze. Na kvalitě kostí se také podílí štítná žláza, konkrétně příštítná tělíska, která ovlivňují metabolismus vápníku v těle.
Co pomáhá?
Změna jídelníčku
Úprava stravy tak, aby v jídelníčku mírně převládaly zásadotvorné potraviny, zejména luštěniny, čerstvá zelenina. Zařadit do stravy více ryb a potravin s obsahem Omega 3 kyselin.
Úprava léků
Nepolykejte při každé sebemenší bolesti pilulky proti ní. Spíše se zamyslete nad tím, co vám chce vaše tělo sdělit.
Potravinové doplňky
V současné době nejsme schopni z průmyslově pěstovaných a vyráběných potravin získat dostatečné množství živin, vitamínů a minerálů.
Jejich doplňování prostřednictvím kvalitních potravinových doplňků hodně pomáhá. Vitamín D, který je obsažen v přípravku Multiserafin.
Vitamín Dnapomáhá k normálnímu stavu kostí a vstřevání vápníku a fosforu. Mimo jiné také napomáhá k normální funkci imunitního systému.
Nezapomínejte na byliny, které hrají významnou roli v přirozené funkci našeho těla.Kořen anděliky podporuje správné pH našeho zažívacího traktu. Jitrocel zase správnou mikrobiální a střevní mikroflóru.
Důležitou roli při osteoporóze hraje vápník, a to v přírodní, dobře vstřebatelné formě. Vápník obsažený k minerálech Odkyselení přispívá k normálnímu energetickému metabolismu stavu kostí a svalů
Hýbejte se
Dostatečný pohyb venku na čerstvém vzduchu podpoří nejen naší psychickou rovnováhu, a tím i činnost žlaz s vnitřní sekrecí, ale také nám zajistí přirozenou tvorbu vitamínu D, a tím i pevné kosti.
Udržujte si mládí
Říká se: „ve zdravém těle zdravý duch“… opačně to však platí ještě více. Pokud jsme zdraví a mladí „na duchu“, tak i tělo pomaleji stárne. Můžeme si pomoci dodáváním bylinných fytoestrogenů jako je třeba jeřáb ptačí. Ten napomáhá přirozené funkci ženských pohlavních hormonů.
Osteoporóze se také říká „tichý zloděj kostí“. Vás už ale nedožene!
Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů
Osteoporóza
Osteoporóze se říká tichý nepřítel. Její počátky jsou plíživé, nenápadné, nebolestivé a upozorní na sebe mnohdy až komplikacemi – zlomeninami po minimálním úrazu nebo dokonce spontánními.
Metabolická onemocnění kostí, především osteoporóza, patří k velice častým chorobám populace průmyslově rozvinutých zemí. U nás se problém osteoporózy týká téměř 750 000 obyvatel.
Čtyřiceti procentům žen v období po přechodu hrozí v důsledku této nemoci bolestivá zlomenina.
Ani lékaři často nedovedou osteoporózu včas odhalit. Člověka bolí třeba záda, praktik mu bez důkladného vyšetření předepíše analgetika a tím vše končí. Na tuto nemoc se často přijde náhodou. Lékař vás může poslat na rtg plic a ten kromě zánětu průdušek odhalí i osteoporózu páteře.
O mnohém riziku nám napovědí nemoci v rodině. Osteoporóza je v 85 procentech dědičná.
Objeví-li se u blízkých pokrevních příbuzných a sama žena je spíše podprůměrné hmotnosti, navíc kuřačka, která vypije denně mnoho šálků kávy, pak by se měla s nástupem klimakteria zajímat o provedení denzitometrie, která může odhalit obvykle bezpříznakové počátky choroby.
Kosti se mění
Kostní metabolismus je velice složitý děj. Kost se neustále po celý život odbourává a současně staví nová. V dětství a mládí převažuje výstavba až do zhruba 25. až 30. roku, kdy je vývoj ukončen. Největší hustotu mají kosti člověka přibližně kolem 35. roku věku.
Někdy v této době začíná resorpce převažovat nad tvorbou nové kosti a po padesátce se už u mnoha lidí jedná o závažný problém: odhaduje se, že v této věkové skupině osteoporózou trpí každá třetí žena a každý osmý muž.
V populaci starší 70 let se tento problém týká už skoro poloviny žen a téměř čtyř z deseti mužů.
Kostní tkáň je čtyřikrát pevnější než beton a odolnost vůči zátěži se vyrovná hliníku. Za tyto vlastnosti vděčí velmi důmyslné stavbě. Povrch kosti tvoří pevná tkáň (tzv. compacta), ta je ještě kryta jakýmsi vazivovým obalem, okosticí. Pod pevnou kostí, která tvoří různě silnou slupku, je ukryta kostní trámčina (spongióza).
Směr a hustota jednotlivých trámů je přesně „vypočtena“ na zátěž, jíž je konkrétní část kosti vystavena. Kostní tkáň (jak compacta, tak spongióza) obsahuje organické složky (buňky se speciálními funkcemi při obnově kosti, vazivová vlákna různého charakteru a mezibuněčnou hmotu) a anorganické látky (především krystaly vápníku a fosforu).
Kvalita kosti, její hustota a struktura se vyvíjí celý život. Podílejí se na ní dva typy buněk: osteoklasty a osteoblasty. Osteoklasty odklízejí neboli resorbují starou kostní tkáň a vytvářejí v kostech malé dutinky. Tyto dutinky poté osteoblasty vyplňují proteinovou tkání, která se postupně zpevňuje mineralizací – především vápníkem.
Princip pevnosti kostní tkáně spočívá právě v dynamické rovnováze pružnosti (za ni odpovídají organické složky) a tvrdosti (způsobené minerálními látkami).
K tomu, aby kostní tkáň byla kvalitní, přispívá celá řada faktorů. Některé z nich člověk neovlivní (především genetické dispozice, ve výhodě jsou například muži), většinu má ale ve svých rukou. Klíčovým faktorem pro zdravý vývoj kostí je dostatek potřebných živin, hlavně vápníku, jehož správnému usazení v kostech pomáhá vitamin D.
Je prokázáno, že v genetické výbavě člověka se nacházejí geny, které rozhodují o tom, jak dobrou kostru budete mít a jak bude odolná vůči osteoporóze.
Pravděpodobnost onemocnění se také zvyšuje, když člověk kouří, pije nadměrně alkohol, má onemocnění štítné žlázy, chronické onemocnění střev, jater či ledvin nebo dlouhodobě užívá kortikosteroidy.
Pozor na léky
Osteoporóza někdy ohrožuje ty, kdo pravidelně a dlouhodobě užívají některé léky. Nemá ten lék vedlejší účinky? Jednoznačné odpovědi se nedočkají zvláště ti, kteří užívají kortikosteroidy: tedy astmatici, revmatici, pacienti s roztroušenou sklerózou, onkologičtí pacienti a další.
Kortikosteroidy například brzdí novotvorbu kostí. Jejich negativní účinky jsou někdy patrné už po šesti týdnech od prvního podání. Úbytek kostní hmoty zrychlují také hormony štítné žlázy i některá cytostatika nebo heparin.
I přes všechny vedlejší účinky však dokáží tyto léky zachránit lidský život a zlepšit jeho kvalitu. Na lékaři potom je, aby zvolil patřičnou obranu proti jejich vedlejším vlivům. V každém případě by ti, kdo je užívají, měli zvýšit přísun vápníku.
Riziko osteoporózy zvyšují i některé diuretika, léky na ředění krve, některé přípravky proti pálení žáhy .
Těhotenství a děti
Během očekávání potomka a při kojení stoupá nárok ženského těla na vápník. Kojící matka může ztrácet 500-700 mg vápníku denně, a je tedy nutné jeho přísun zvýšit (doporučené dávky jsou 1200-1500 mg denně).
Zásoby vápníku se po skončení kojení obvykle rychle doplňují, takže kojení ani opakovaná těhotenství nejsou, pro jinak zdravou matku, rizikovým faktorem v rozvoji osteoporózy v pozdějším věku.
Větší riziko osteoporózy mají ženy, které nerodily.
Osteoporózou mohou trpět i malé děti. Řídnutí kostí v takových případech nejčastěji způsobuje jiná nemoc. Obvykle jde o celiakii, tedy nesnášenlivost lepku, leukémii, cukrovku, cystickou fibrózu nebo mentální anorexii.
Mentální anorexie, což je chronická porucha příjmu potravy, bývá často v kombinaci s hormonálními poruchami. Postižení kostry je tím těžší, čím déle onemocnění trvá.
Stav kosti se zlepší, když se podaří dítě vyléčit z prvotní nemoci nebo ji alespoň udržet v přijatelných mezích.
Patříte do rizikové skupiny?
Pokud se vás týká více uvedených faktorů, měli byte navštívit lékaře:
- Pohlaví – ženy jsou ohroženější než muži. Rozdíl mezi pohlavími se stírá až po 75. roce věku.
- Dědičnost – jsou rodiny, kde je výskyt osteoporózy častější. Vývoj tohoto onemocnění je totiž ze 60 až 80 procent podmíněn právě dědičností. Každopádně ale nepropadejte panice – i přes výrazný podíl dědičnosti na vzniku osteoporózy můžete preventivními a léčebnými postupy jejímu rozvoji zabránit a předejít tak následným možným komplikacím.
- Věk – kosti jednoznačně slábnou s přibývajícími lety. Na osteoporózu je dobré myslet už od časného dětství, protože mladý člověk musí dosáhnout co největší tzv. vrcholové kostní hmoty. Té dosahuje mezi 25.-30. rokem věku. Po celý zbytek života již kostní hmotu jen ztrácíme. Proto během dospívání je nezbytný dostatek vápníku, vitaminu D a dostatek pohybu.
- Postava – nízká hmotnost bývá spojena s nedostatečnou tvorbou hormonů a špatným vývojem kostry. Tento jev byl pozorován též u některých sportovkyň a dívek trpících mentální anorexií či bulimií. Bulimičky a anorektičky jsou ohroženy řídnutím kostí dolních částí zad a kyčlí.U obézních žen se nemoc vyskytuje podstatně méně a i riziko zlomenin je nižší. Obézní ženy mají totiž vyšší kostní hustotu a před zlomeninami je chrání tukový polštář. Obezita je ale nebezpečná pro srdce a cévy, je proto důležité si udržovat optimální váhu.
- Kouření – neví se přesně, jak k osteoporóze přispívá, ale statistiky jeho negativní vliv potvrzují.
- Alkoholismus – zvýšená konzumace alkoholu narušuje tvorbu kostí.
- Deprese – depresivním lidem kosti více ubývají.
- Kortikoidy – jejich dlouhodobé (užívají je např. astmatici nebo lidé s lupénkou) užívání neprospívá kostem.
- Hormony – vyrovnaný hormonální stav kostem svědčí. Bez pohlavních hormonů kost slábne – jak u mužů, tak u žen. Ohroženy jsou ženy, jejichž menstruační cyklus byl nepravidelný nebo skončil brzy po 40. narozeninách, případně ženy, jímž byly před 45. rokem věku odstraněny vaječníky. V období deseti let po menopauze některé ženy ztratí až 25 procent kostní hmoty páteře.
Speciální vyšetření
Pokud má člověk větší počet rizikových faktorů, měl by stav svých kostí pečlivě sledovat. Jestliže trpíte častými zlomeninami, lékař vám zřejmě doporučí osteodenzitometrické vyšetření, kterým se vyhodnocuje stav kostní hmoty. Provádí se speciálním rentgenovým přístrojem a je zcela bezbolestné. Pokud se prokáže řídnutí kostí, následuje laboratorní vyšetření krve a moči.
Varovným signálem může být například to, pokud člověku klesne výška o více než tři centimetry oproti tomu, kolik měřil v 25 letech, nebo pokud zhubne – rizikovým faktorem je úbytek váhy 10 procent pod hmotnost ve věku 25 let. Občas mají nemocní také bolesti zad nebo se jim záda ohýbají.
Osteoporóza se většinou projeví až nepříjemnou zlomeninou – typicky si lidé s osteoporózou lámou některý z obratlů, krček stehenní kosti, pánevní kost nebo předloktí. Například zlomeninu krčku utrpí v Česku každoročně přes deset tisíc žen a asi tři tisíce mužů. Pětina z nich do roku na poúrazové komplikace zemře a pětina z těch, kteří se vyléčí, musí používat berle nebo invalidní vozík.
Léčba
Léčba osteoporózy je vždy dlouhodobou záležitostí a trvá řadu let. V nejlepším případě se první známky nápravy mohou projevit za tři měsíce. Nárůst kostní hmoty lze pak očekávat nejdříve za rok, většinou však za delší dobu. Studie ale ukazují, že již po jednom a půl roce se zřetelně snižuje riziko nových zlomenin.
V případě, že se osteoporóza prokáže, nastupuje léčba. Ta sestává v podstatě ze dvou složek: speciálních cvičení a medikamentů. Nyní se používají například bisfosfonáty, které mají podobný účinek jako estrogen -zabraňují tedy odbourávání kostí, zvyšují jejich hustotu a tím chrání před zlomeninami. Tyto léky jsou účinné především u mužů a mladších pacientů.
Prevenci, ale i léčbu žen po menopauze může zajistit hormonální léčba. Pacientkám nahradí nedostatek vlastních hormonů. Hormonální terapie se ale nehodí pro muže, a dokonce ani pro každou ženu v menopauze. Navíc některé ženy se takto léčit nechtějí, a v některých případech dokonce nesmějí.
Pro léčbu osteoporózy se používá i hormon kalcitonin, který normálně produkuje štítná žláza a který zabraňuje resorpci kostní tkáně. Nejnovější léčbou je hormon příštítných tělísek teriparatid, který se používá u žen po přechodu a na rozdíl od ostatních léků nechrání kosti před resorpcí, ale naopak dokáže stimulovat jejich růst.
Podává se injekčně, ale doporučuje se, aby léčba trvala minimálně dva roky.
Prognózy lékařů nejsou nikterak příznivé – do roka 2050 se očekává čtyřnásobný nárůst osteoporotických zlomenin. Za vším stojí nevhodný životní styl – špatný jídelníček a všeobecný pokles fyzické aktivity.
Už dnes mají senioři horší stav skeletu než jejich předchůdci téhož věku o generaci dříve. S prodlužováním očekávané průměrné délky života bude významně přibývat rizikových pacientů už vzhledem k jejich věku.
Minerály a vitaminy
Dostatkem vápníku rozumíme příjem 1000-1500 mg denně. Zatím je jediným bohatým a především vyváženým zdrojem vápníku mléko a mléčné výrobky. Dospělý člověk by měl podle odborníků denně vypít alespoň půl litru polotučného mléka a sníst třeba plechovku sardinek. Vápník se nachází v celozrnném chlebu, ořeších, mase nebo minerálkách.
Bohužel z rostlinné potravy se vápník hůře vstřebává do organismu. Například ze zeleniny nebo luštěnin ho deset až třicet procent opouští tělo bez užitku.Tento prvek se dobře vstřebává v mládí, s věkem však jeho vstřebávání ze střeva výrazně slábne.
K tomu, aby se vápník přesunul ze střeva a uložil v kostech, potřebujeme vitamin D, který získáváme ze slunečního záření.
Dostatečnou dávku déčka získáte už při krátkodobém pobytu na sluníčku. Jeho záření podporuje tvorbu vitaminu D v našem těle. Pokud se bojíte kožních nemocí a slunce rádi oželíte, dopřejte si sledě, sardinky, pstruha, lososa, tuňáka či vejce.
Denní potřebu pokryjete už dvěma sardinkami v tomatě. Vitamin D je možné tělu dodat i ve formě potravinových doplňků.
Doporučená denní dávka je 800 jednotek za den (zejména v zimě bez slunečních paprsků, které umějí v kůži vytvořit vitamin D z provitaminu).
Ke správné stavbě kostí potřebujeme i hořčík, který je obsažen zejména v listové zelenině. Pacienti s poruchami vstřebávání minerálů ze střeva ho potřebují navíc doplňovat ve formě tablet. S fosforem podobné problémy nejsou.
Ale pokud by ho byl v potravě nadbytek, způsobil by špatné vstřebávání vápníku. Proto je vhodné omezit mlsání čokolád, pití sladkých limonád a častou konzumaci uzenin a jídel z konzerv. Hodně fosforu mají právě potraviny s vysokým obsahem konzervačních látek.
Pro vývoj kostí jsou důležité ještě vitaminy C a K.
Pro stav skeletu je velmi potřebná vyvážená strava obsahující dostatek zeleniny a mléčných výrobků. Na obalech potravin výrobci uvádějí obsah vápníku. Podle toho si snadno spočítáte, jestli pravidelně dostáváte doporučenou denní dávku.
Pohyb na kosti
I když se může zdát, že sportování je pro kosti zátěží, opak je pravdou. Někteří odborníci se dokonce domnívají, že má mnohem větší význam než zdravá výživa.
Pravidelnou fyzickou aktivitou je možné docílit nárůstu kostní hmoty až o deset procent.
Když totiž člověk namáhá svaly, napíná tím také šlachy, které jsou připojeny ke kostem – a když se tělo hýbe, kost je stimulovaná a vyvíjí se.
Pokud trávíte čas před televizní obrazovkou, můžete si doslova vysedět osteoporózu. Pokud nejsou kosti trvale zatěžovány, stávají se křehčími. Cvičení může nástup nemoci zpomalit.
Prospěšné jsou procházky anebo pravidelná návštěva fitcentra, ve kterém vám poradí s vhodnou sestavou cviků. Máte-li rádi soukromí, kupte si třeba gymnastický míč nebo speciální gumu.. Plavání zase pomůže svalům a jejich koordinaci.
Na druhou stranu si dejte pozor na jednostranné sporty a extrémní fyzickou zátěží.
Důležitá je věku přiměřená každodenní aktivita. Nejde nutně o nějaké sportovní výkony, ale je třeba alespoň chodit. Pro děti to samozřejmě znamená omezit čas strávený u počítače nebo televize.
Je dokázáno, že děti věnující denně 40 minut intenzivnějším fyzickým aktivitám mají pevnější kosti než jejich méně aktivní vrstevníci – chlapci mají o 9 procent více kostní hmoty a o 12 procent pevnější kosti.
Dívky mají o 7 procent více kostní hmoty a o 9 procent pevnější kosti než jejich neaktivní vrstevnice.
Osteoporóza patří k onemocněním, před nimiž neochrání žádné speciální léky. Kromě zvýšeného zřetele na vitamin D a vápník je totiž nejlepší prevencí obecně zdravý životní styl: vyvážená strava a pohyb. Nedá se říci, že když budete pít litry mléka a dostatečně cvičit, budete mít silné kosti až do smrti. Riziko nemoci tím ale výrazně snížíte.