Pracujete jako OSVČ a bojíte se, že budete muset přerušit podnikání kvůli hrozící nákaze koronavirem nebo kvůli jinému onemocnění? V následujícím článku se podíváme na to, jaké máte možnosti, a přiblížíme vám, zda se vám více vyplatí platit si nemocenské pojištění v rámci sociálního pojištění nebo se pojistit u některé z komerčních pojišťoven. V neposlední řadě se také dozvíte, na co máte nárok při placení nemocenského pojištění v souvislosti s koronavirem.
Nemocenské pojištění
Jako OSVČ si můžete dobrovolně platit nemocenské pojištění a odvádět ho spolu se sociálním pojištěním. Výše tohoto pojištění je 2,1 % měsíčního základu. Minimální měsíční základ pojistného pro rok 2020 je 6000 Kč a měsíční pojištění tak činí nejméně 126 Kč.
Na co máte při placení nemocenského pojištění nárok?
Pokud si jako OSVČ platíte nemocenské pojištění po určitou dobu (v případě nemoci alespoň tři měsíce a v případě nástupu na mateřskou alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech), máte nárok na nemocenské dávky od 15.
dne nemoci, peněžitou pomoc v mateřství (PPM) a dávku otcovské poporodní péče. Na ošetřovné jako OSVČ nárok nemáte (výjimkou je současná situace spojená s koronavirem, kdy stát vyplácí ošetřovné i OSVČ).
TIP: Kalkulačka Nemocenská pro OSVČ
Zajímá vás, na jakou částku máte nárok v případě, že jste si dobrovolně platili nemocenské pojištění? Jednoduchý výpočet nemocenské pro OSVČ přináší kalkulačka na stránkách ČSSZ.
Reklama 
Pojištění u některé z komerčních pojišťoven
Většina pojišťoven nabízí pojištění pracovní neschopnosti, které je pro mnohé OSVČ výhodnější, vzhledem k tomu, že se nemocenská vyplácí až po 14 dnech nemoci.
Komerční nemocenské pojištění pro OSVČ budete stejně jako nemocenskou platit měsíčně a pokud onemocníte, za každý den pracovní neschopnosti dostanete sjednanou částku. Výhodou také je, že si můžete nastavit, od kterého dne nemoci vám bude pojišťovna částku vyplácet.
Nevýhodou však může být skutečnost, že má většina pojišťoven nastavenou maximální denní dávku (okolo 3000 Kč) a také, že pojišťovny mohou při vyplácení dávek ověřovat váš příjem.
Nemocenské pojištění a koronavirus
Nemocenské pojištění je teď často vyhledávané také v souvislosti s koronavirem, přinášíme vám proto také informace, které vám objasní, na co máte v aktuální situaci nárok.
Platba nemocenského pojištění a koronavirus
Stát vzhledem k současné situaci odpustil všem OSVČ platbu sociálního a zdravotního pojištění ve výši minimálních záloh na půl roku. Nevztahuje se to však na platbu nemocenského pojištění. Pokud tedy chcete být i nadále účastni tohoto pojištění, musíte jej i následující měsíce platit.
Dávky nemocenského a koronavirus
Pokud chcete čerpat dávky nemocenského pojištění, musíte být na nemocenském pojištění účastni minimálně 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce, které předcházely onemocnění.
Na dávku nemocenského má OSVČ, která si platí nemocenské pojištění, nárok také v případě nařízené karantény, pokud je delší než 14 dnů.
Za prvních 14 dnů karantény na dávku nárok nemáte, stejně jako je tomu u dávky nemocenského.
Ošetřovné pro OSVČ v souvislosti s koronavirem
Samostatným tématem je ošetřovné pro OSVČ. Pokud chcete vědět důležité informace o ošetřovném pro OSVČ a zajímá vás, jak za aktuální situace žádat o ošetřovné na děti do 13 let, přečtěte si následující článek.
Soukromé zdravotní pojištění v nemoci má chyták, od státu dostanete více (TEST)
Proti dlouhodobé pracovní neschopnosti vás jistí nemocenské pojištění. Pokud jste zaměstnanec, máte na nemocenské automaticky nárok z odvedeného sociálního pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se k nemocenskému pojištění mohou dobrovolně přihlásit.
OSVČ sice mají oproti zaměstnancům delší karenční dobu, když jim je hrazena pracovní neschopnost až po 15. dni jejího soustavného trvání (zaměstnanci po 3), za to ale mohou její výši ovlivňovat podstatně lépe než zaměstnanci.
Více: Dostaňte z nemocenské maximum: za 600 Kč měsíčně stát dá 18 000 Kč
Do pojištění se soukromým pojišťovnám moc nechce
Oběma skupinám se nabízí doplněk v podobě soukromého zdravotního pojištění pro případ pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu, ale to v Česku jako samostatný produkt nabízí pouhých 5 pojišťoven – Česká pojišťovna ZDRAVÍ, Generali pojišťovna, Kooperativa pojišťovna, Pojišťovna VZP (nejde o Všeobenou zdravotní pojišťovnu) a UNIQA pojišťovna. U všech těchto pojišťoven se můžete pojistit proti pracovní neschopnosti, která vznikla v důsledku nemoci či úrazu. Všude si volíte různé karenční doby (14, 28 dnů a déle.) a většinou se rozhodujete, zdali si toto pojištění sjednáte samostatně nebo spolu s dalšími pojištěními (pojištění pro případ hospitalizace, úrazové pojištění apod.). Pojištění pracovní neschopnosti z důvodu nemoci lze dokoupit i u jiných pojišťoven, ovšem výhradně jako připojištění k povinnému životnímu pojištění.
Jediná z výše jmenovaných pojišťoven, která pojištění pracovní neschopnosti nenabízí samostatně je Pojišťovna VZP. Pokud se u ní chcete pojistit pro případ pracovní neschopnosti, musíte si sjednat pojištění Garance Max, které v základu nabízí pojištění pro případ hospitalizace a pojištění trvalých následků úrazu.
Pro případ pracovní neschopnosti se můžete s tímto produktem připojistit, a získat tak maximální denní odškodné ve výši 300 Kč. Zároveň je v tomto případě rozlišováno mezi pracovní neschopností z důvodu nemoci a denním odškodným v případě úrazu. U zbylých nabídek pojistíte pracovní neschopnost z obou důvodů současně.
Více: Vyzkoušeli jsme pojištění pracovní neschopnosti
| Denní úhrada při hospitalizaci s připojištěním závažných onemocnění | 300 Kč/den |
| Trvalé následky s progresivním plněním | 300 000 Kč |
| Smrt úrazem | 500 000 Kč |
| Denní odškodné při léčení úrazu | 150 Kč/den |
| Denní odškodné při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci | 200 Kč/den |
| Muž 30 let | 427 Kč |
| Žena 30 let | 506 Kč |
Zdroj: Pojišťovna VZP
Řekni, kolik vyděláváš
Z modelového příkladu lze vypozorovat důležitý princip společný všem nabídkám pojištění pracovní neschopnosti. Výši pojistky určují pojišťovny individuálně, z tabulky je tak možné vyčíst, že ženy jsou pro pojišťovny rizikovější, a tedy zaplatí více.
U pojištění Garance Max také nemusíte prokazovat výši svých příjmů.
To do určité výše pojistného plnění umožňují i ostatní pojišťovny (většinou se tak ale nedostanete přes denní odškodné vyšší jak 350 Kč), zároveň ale nabízejí i varianty, které odpovídají vašemu příjmu.
O tom, jaké ale musíte mít příjmy, abyste dosáhli na slušnou denní dávku řekněme 500 Kč, vypovídá další modelový příklad, tentokrát z webu pojišťovny Generali.
30letá zaměstnaná žena s hrubým příjmem 25 000 Kč (český nadprůměr) může uzavřít toto pojištění s maximální denní dávkou ve výši 200 Kč (roční pojistka při 14denní karenční době – 3800 Kč).
Ve druhém modelovém příkladě dostane podnikající muž bez dokládání příjmů maximálně 300 Kč. Při karenční době 14 dnů za pojištění zaplatí 6000 Kč ročně.
Dalším důkazem o elitářském zaměření tohoto produktu je nabídka České pojišťovny Zdraví, která byla zpracována na tělo 27letému redaktorovi našeho serveru.
600 Kč denního odškodného při 14denní karenční době by ročně vyšlo na 12 528 Kč ročně.
Pojišťovací agentka se zároveň při vyhotovení této nabídky zapomněla zmínit, že na takovouto výši denního odškodného potřebujete hrubý příjem v rozmezí 54 001 až 58 000 Kč (to nám následně sdělila až operátorka zákaznické linky).
Pojišťovny navíc mají dvojí ceny. Až o polovinu levněji získáte pojištění nemoci v případě, že si jej sjednáte k životnímu pojištění. Když jej chcete samostatně, hodně si připlatíte a většina pojišťoven samostatné pojištění sjednat ani neumí.
| Česká pojišťovna (k jakémukoli ŽP) | 230 Kč M | 9 000 Kč | ||
| Česká pojišťovna ZDRAVÍ | 345 Kč M | 9 000 Kč | ||
| 390 Kč M/ 420 Kč Ž | 15 000 Kč | 1000 Kč M | 15 000 Kč | |
| 780 Kč M | 30 000 Kč | 2000 Kč M | 30 000 Kč | |
| Allianz (pouze k ŽP) | 213 Kč M | 15 000 Kč | 1056 Kč M | 15 000 Kč |
| Generali pojišťovna | 162 Kč M | 9 000 Kč | 473 Kč M | 9 000 Kč |
| Kooperativa (samostatně) | 474 Kč M | 9 000 Kč | 624 Kč M | 9 000 Kč |
| Kooperativa (jako součást ŽP) | 335 Kč M | 15 000 Kč | 435 Kč M | 15 000 Kč |
| UNIQA pojišťovna | 592 Kč M | 30 000 Kč |
Drahé pojistné s nejistým plněním
Soukromé zdravotní pojištění cílí hlavně na zaměstnance s vyššími příjmy a OSVČ, kterým státní nemocenské při výpadku příjmů nepokryje základní měsíční potřeby. Když vezmeme v úvahu výši teoretického měsíčního plnění v případě nemoci, lze najít v nabídkách pojišťoven cenově rozumný produkt. Jenže jsou zde dva problémy:
Problém 1: maximální výše plnění
Denní dávka plnění je označena jako maximální. Na to je potřeba nezapomínat zvláště v případě, že máte produkt, u kterého pojišťovna zkoumá příjem.
Od této dávky se odečtou jednak zákonné nároky, které můžete dostat, a dále zde nastane redukce plnění s ohledem na výši přijmů. Třeba u UNIQA pojišťovny je to max.
80 % z čistého příjmu, Česká pojišťovna ZDRAVÍ oceňuje podle tabulky, která odpovídá zhruba 70 % čistého příjmů. Kooperativa má u OSVČ strop 25 % z celkových příjmů (před zápočtem ztráty nebo výdajů).
Problém 2: doložení příjmů
Když příjem neprokážete (vyjma produktů bez doložení příjmu), pojišťovna nebude plnit. Kromě redukce příjmů popsané v předchozím odstavci každá pojišťovna postupuje jinak při posuzování, co je a není příjmem.
U zaměstnanců je to zpravidla snadné, příjem se doloží výplatní páskou.
Českou pojišťovnu ZDRAVÍ zajímá čistá mzda, Kooperativa pojišťovna chce hrubý příjem za poslední kalendářní čtvrtletí, Uniqu zajímá zmiňovaných 80 % z čistého příjmu ze zaměstnání.
U OSVČ je při plnění velká nejistota, zvláště pokud využijí možnost paušálních výdajů, anebo jsou dokonce ve ztrátě.
Obecně lze konstatovat, že přestože OSVČ bude mít prokazatelně vysoký příjem, uplatní-li výdaje paušálem, pojišťovnu bude zajímat účetní příjem – a ten bude nízký.
Ikdyby jste si platili možnost plnění ve výši 100 000 Kč měsíčně, pojišťovna vám nevyplatí více, než je váš skutečný příjem (zisk) dle daňového přiznání, minus redukce (70–80 %).
Způsob výpočtu příjmů
Česká pojišťovna ZDRAVÍ
- Zaměstnanci: čistý příjem v zaměstnání
- OSVČ: příjmy-výdaje-sociální pojištění-zdravotní pojištění-daň z příjmu= skutečný příjem (pomlčka znamená mínus)
Kooperativa pojišťovna
- Zaměstnanci: hrubý příjem za kalendářní čtvrtletí
- OSVČ: 25 % z hrubých příjmů příjmů (tj. před zdaněním a odpočtem výdajů)
UNIQA pojišťovna
- Zaměstnanci i OSVČ: 80 % z čistých příjmů za posledních 12 měsíců (tj. po zdanění a výdajích)
Porovnání plnění OSVČ: stát versus soukromá pojišťovna
Živnostník s příjmem 40 000 Kč měsíčně. Uplatňuje 60% paušální náklady, má 2 děti, manželka je na mateřské. Roční příjem byl 480 000 Kč. Po odečtení paušálních výdajů, přestože je reálně v této výši nemá, bude jeho daňový základ 192 000 Kč. Finanční úřad mu vrátí 21 360 Kč, ale na sociálním pojištění zaplatí 28 032 Kč a na zdravotním 19 080 Kč.
To znamená, že pro Českou pojišťovnu ZDRAVÍ je jeho příjmem 192000+21360–28032–19080=166 248 Kč, to odpovídá příjmu 13 854 Kč měsíčně čistého.
Pro Kooperativa pojišťovnu je jeho příjmem 25 % ze 480 000, tj. 120 000 Kč, to odpovídá příjmu 10 000 Kč měsíčně čistého.
UNIQA pojišťovna se bude řídit 80 % ze 192 000 Kč, což odpovídá příjmu 12 800 Kč čistého
Všimněte si významného rozdílu: zatímco skutečný „čistý“ měsíční příjem živnostníka je okolo 37 854 Kč (480000+21360–28032–19080), účetní je pouze třetinový. Pojišťovny však nezajímá jak živnostník skutečně žije, co jí a z čeho platí nájem či elektřinu, ale co je napsáno v daňovém přiznání.
Proto nemá smysl pojišťovat se na vysokou částku, pokud ji nejste schopni doložit vysokým daňovým základem. Jde o stejný problém, jako při dokládání příjmů v bance při žádosti o úvěr.
Vraťme se zpět. Živnostník z našeho příkladu chtěl mít jistotu příjmu a pojistil si od 29. dne denní dávku v nemoci ve výši 1000 Kč, tj. ekvivalent 30 000 Kč. To je sice méně než jeho skutečný příjem, ale stále dost, aby zaplatil potřeby rodinného i profesního života. U UNIQA pojišťovny by za takto vysokou dávku zaplatil měsíční pojistné 592 Kč, Česká pojišťovna ZDRAVÍ by si vzala 780 Kč.
Při případném plnění by dostal ekvivalent odpovídající mzdě podle tabulek ČP Zdraví, pro takto nízký příjem (13 854 Kč) je to max. 150 Kč denní dávky, tj. 4500 Kč měsíčně.
Přitom si platil dávku 1000 Kč… U této pojišťovny se mu proto vyplatí raději koupit pojištění denní dávky ve výši 300 Kč (ekvivalent 9000 Kč měsíčně), které bude jednak levnější (345 Kč místo 780 Kč), nemusí dokládat příjmy a má dávku jistou.
UNIQA pojišťovna by mu vyplatila max. 12 800 Kč za měsíc, přestože si platil dávku odpovídající plnění 30 000 Kč. I tady se proto vyplatí koupit levnější pojistku bez doložení příjmů než vyhazovat peníze za pojištění bez relevantního plnění.
Pokud by si platil státní nemocenské pojištění ve výši 600 Kč měsíčně, dostal by 18 270 Kč měsíčně a plnění by bylo již od 15. dne.
| 600 Kč | 9 000 Kč |
| 473 Kč | 9 000 Kč |
| 624 Kč | 9 000 Kč |
| 600 Kč | 18 270 Kč |
Pokud máte vyšší příjem, ale není v daňovém přiznání „vidět“, nekupujte si pojištění denní dávky v nemoci, kde musíte dokládat příjem, jsou to vyhozené peníze. Kupte si u více pojišťoven pojistku, kde příjem nedokládáte. Tím si „poskládáte“ vlastní jisté plnění v odpovídající výši a bez dokládání příjmů.
Hranice pojišťoven pro pojištění pracovní neschopnosti bez doložení příjmů
Průměrná cena pojištění denní dávky na 300 Kč denně je okolo 300 Kč měsíčně. To znamená, že za cca 900 Kč měsíčně můžete mít od třech různých pojišťoven celkem 27 000 Kč měsíčně čistého, pokud budete v pracovní neschopnosti od 29. dne. První měsíc však nemáte nic, je potřeba vytvořit si finanční rezervu.
Pozor, kombinace státního nemocenského pojištění a soukromého zdravotního pojištění vám nepomůže. Soukromá pojišťovna vám pouze doplatí to, co by nepokrylo státní nemocenské (a i zde platí výše příjmů a redukce).
Pojišťovací poradci pojištění nemoci příliš nerozumějí
V případě, že se rozhodnete sjednat soukromé zdravotní pojištění, nechoďte za prodejcem pojištění s tím, že chcete denní odškodné v konkrétní výši.
Může se totiž stát, že aniž by vám vysvětlil jeho podstatu, pojistku na vámi požadovanou výši odškodného uzavře.
Při případném vyrovnání pracovní neschopnosti, ale následně můžete zjistit, že na požadované odškodné nemáte dostatečné příjmy. Pojišťovně se příjmy prokazují totiž až když nastane pojistná událost.
Redakce serveču Měšec.cz takto oslovila 8 pojišťovacích poradců a pět z nich postupovalo přesně podle předchozího odstavce. Nemusí to však znamenat, že se snažili vydělat na nevědomosti případného klienta. V potaz přichází také nevědomost jich samých.
O soukromé zdravotní pojištění totiž není velký zájem, a zástupci pojišťoven tak tento produkt nemusí mít dobře „přečtený“. To se potvrdilo u šestého prodejce, který nám tvrdil, že Kooperativa takový produkt nabízí pouze v rámci životního pojištění.
A to i přesto, že jsme ho odkazovali na nabídku na webu pojišťovny. Někdy vám tedy nemusí pomoci ani dostatečná připravenost.
Co zaznělo při osobních schůzkách s pojistnými poradci
Kooperativa, Ostrava: Takovou pojistku snad ani nemáme, to musíte do České pojišťovny, ti se na to specializují, mají na to speciální složku.
Kooperativa, Balbínova 404/22, Praha: Tuto pobočku musíme pochválit za velmi podrobné vysvětlení podmínek a formy pojištění, opravdu excelentní přístup.
Česká pojišťovna, 28. října 32, Ostrava: Paní si doslova hrála s nabídkami přes půl hodiny a podle našeho přání zkoušela různé varianty, abychom se dostali na rozumnou cenu.
Generali pojišťovna, Ostrava: Pojištění nemoci? K životku to samozřejmě umíme a není to špatné. Ale jestli ji chcete samostatně, tak to si udělejte raději Flexinu od České spořitelny, ta to má fakt levné, my jsme moc drazí. (Generali to asi nepotěší, ale my si ceníme férovosti a otevřenosti výhradního poradce.)
Allianz pojišťovna, Praha: Umíme pojistit všechno, i nemoc. Samostatně sice ne, ale jak za chvíli uvidíte, dostanete tak skvělou cenu s životním pojištěním, že by to byl hřích nekoupit. (Poradce se moc snažil, ale životku jsme nechtěli. Zato nás lámal na levnější povinné ručení v akci).
UNIQA pojišťovna, Ostrava: Prosím vás, já jsem to ještě nikdy nedělala, přijďte zítra, až tady bude kolega, ten tomu rozumí více. Tohle většinou nikdo nechce, je to moc drahé. (Už jsme nepřišli.)
UNIQA pojišťovna, Praha: Ještě jsem to nikdy neuzavírala, ale když vydržíte, všechno vám zjistím. (Trvalo to přes půl hodiny, slečna hodně telefonovala, ale vše zjistila. Jen škoda, že nemohla nabídku vytisknout).
Všeobecná zdravotní pojišťovna, Praha (prodejce Pojišťovny VZP): Paní příliš nepochopila, co po ní chceme a nabízela nám pojištění cizinců a cestovní pojištění.
Záměrně neuvádíme přesné adresy všech poboček, abychom neuškodili jejich pracovníkům.
Zdravotní a sociální pojištění: Jak si vše zařídit?
Zdravotní pojištění uzavírá každý občan povinně, ale může si vybrat zdravotní pojišťovnu. Sociální pojištění se neuzavírá, ale povinně odvádí státu.
Stát nazývá komplex sociálních jistot sociálním zabezpečením a spadají do něj dvě hlavní oblasti – nemocenské pojištění a důchodové pojištění.
Stát ještě financuje zaměstnanost a tento příspěvek také odvádí daňový poplatník.
Zdravotní pojištění
Toto pojištění slouží k úhradě nákladů zdravotní péče. Platí se z něj ošetření u lékaře, léky, operace, pobyty v nemocničních zařízeních a všechno, co souvisí se státní zdravotní péčí. Stát garantuje většinu zdravotních úkonů a léků občanům, ale některé výkony, část nákladů na pobyt v nemocnici, návštěvy ordinací nebo platby léků zpoplatňuje.
Zdravotní pojištění platí všichni zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Za důchodce, nezaměstnané, studenty do 26 let a děti je platí stát. Výše pojištění je stanovena sazbou 13,5 %. Zaměstnavatel z hrubé mzdy strhává zaměstnanci 4,5 % a sám doplácí 9 %.
Nemocenské pojištění
Zaměstnanci odvádějí povinně prostřednictvím zaměstnavatele 2,3 % z platu na nemocenské pojištění. Za zaměstnance se považují také osoby, které pracují na dohodu o provedení práce a orgány společností, pokud jsou za svoji činnost odměňovány.
OSVČ mohou platit dobrovolně nemocenské pojištění ve stejné výši. Nemocenské pojištění zahrnuje nejen výplatu dávky v nemoci, ale také peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Nemocenské pojištění doznalo řady změn a platí, že prvních 21 dní nemoci vyplácí zaměstnavatel a teprve poté stát.
Důchodové pojištění
Existuje povinné a dobrovolné důchodové pojištění. Povinné pojištění se vztahuje na všechny ekonomicky aktivní občany. Dobrovolné pojištění je dobrovolným ukládáním prostředků do kapitálových fondů se státním příspěvkem.
Ještě existuje možnost životního pojištění u komerčních pojišťoven. Důchody mohou být starobní, invalidní, vdovské nebo vdovecké a sirotčí. Důchod má 2 složky – pevnou, která nezáleží na počtu odpracovaných let a výši platu, a procentní. Z platu je strháváno 6,5 %, zaměstnavatel musí zaplatit ještě 21,5 % a přidat 1,2 % jako příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Povinnost registrovat se ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění je pouze 8 dní od doby, kdy OSVČ zahájily činnost (tedy nikoliv od data převzetí živnostenského listu) a právnické osoby od chvíle, kdy přijaly prvního zaměstnance.
Platby pojištění
Zdravotní pojištění se platí vybrané zdravotní pojišťovně. Nemocenské a důchodové pojištění se platí Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), kde je také nutné se zaregistrovat. OSVČ odevzdává výpočet zdravotního a sociálního pojištění každý rok, zaměstnavatel každý měsíc. OSVČ platí minimální sociální pojištění ve výši 1.697 Kč, zaměstnanec minimálně 1.080 Kč.
Platby musejí být na účtu zdravotních pojišťoven nebo správy sociálního pojištění do 8 dnů za předcházející měsíc.
Registrace pojištění
Každý podnikatel má zdravotní pojištění a zdravotní pojišťovnu od narození podle pojišťovny matky. Dítě je třeba registrovat do 8 dní. Vyplňuje se přihláška a evidenční list pojištěnce. Změnit pojišťovnu je možné jednou ročně vždy k prvnímu dni čtvrtletí.
Pro všechny zdravotní pojišťovny a Okresní (Obvodní) správu sociálního zabezpečení je formulář stejný. Je třeba dle určení vyplnit části C nebo D. V případě zaměstnavatele i část E. A nezapomenout v části F popsat jakou registraci požaduji. A potom osobně, poštou nebo přes Czech point doručit.
Ochranná lhůta ve zdravotním pojištění
Budeme-li hledat ve zdravotním pojištění určitou návaznost na nemocenské pojištění, pak kromě výše příjmů (rozhodných částek) u dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, resp.
u více těchto dohod u jednoho zaměstnavatele, nemůžeme pominout jednu z kategorií osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát. Touto specifickou skupinou jsou podle § 7 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb.
, ve znění pozdějších předpisů, osoby s trvalým pobytem na území České republiky, které:
- nejsou zaměstnanci,
- ani osobami samostatně výdělečně činnými,
- a ani osobami, za které platí pojistné stát,
a jsou příjemci dávek nemocenského pojištění. Zde zákonná úprava zdravotního pojištění návazně odkazuje na ustanovení § 4 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Nicméně příjemcem dávek nemocenského pojištění se za určitých podmínek může stát i osoba bez trvalého pobytu na území ČR, jak je dále uvedeno.
Ochranná lhůta – základní principy
Nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě.
Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (dočasné pracovní neschopnosti) dříve, než opět nastoupí další zaměstnání.
Ochranná lhůta v případě uplatňování nároku na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání.
Ochranná lhůta neplyne:
- z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně,
- ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce,
- ze zaměstnání malého rozsahu,
- ze zaměstnání, které si žák nebo student sjednali výlučně na dobu školních prázdnin nebo jejich část,
- v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody.
Osoba, za kterou platí pojistné stát
Je-li bývalý zaměstnanec příjemcem dávek nemocenského pojištění, pak zaměstnavatel na základě této skutečnosti sděluje (resp. může sdělit) zdravotní pojišťovně skutečnosti související s počátkem a ukončením pobírání těchto dávek.
Tímto postupem je pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, s nároky jak bývalého zaměstnance (pojištěnec má v rámci kalendářního měsíce řešen svůj pojistný vztah), tak zdravotní pojišťovny (platba pojistného od státu). Kdyby pojištěnec pobíral nemocenské dávky například od 12. 5. do 4. 7.
, měl by vyřešen pojistný vztah pro měsíce květen až červenec, za zbylé kalendářní dny měsíců května a července, kdy dávky nepobíral, by zdravotní pojišťovně nic nedoplácel.
Onemocnění ještě v době trvání zaměstnání
Pokud zaměstnanec pobírá dávky nemocenského pojištění a ukončí zaměstnání v době nemoci, případně v době nemoci bude mít nadále uzavřen pouze takový pracovněprávní vztah, ze kterého účast na zdravotním pojištění neplyne (například dohoda o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč), použije zaměstnavatel na jednom řádku kód „O“, kterým oznámí ukončení zaměstnání a na dalším řádku použije kód „N“. U kódu „N“ je však důležité, aby bylo uvedeno datum v návaznosti na počátek pobírání nemocenských dávek, což může být pro účel použití tohoto kódu již ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo později (viz dále).
Onemocnění zaměstnance v ochranné lhůtě
Může rovněž nastat situace, kdy jsou zaměstnanci vypláceny nemocenské dávky na základě onemocnění v ochranné lhůtě. Pro tento případ se používají taktéž kódy „N“ (počátek vyplácení dávek nemocenského pojištění) a „K“ (ukončení vyplácení těchto dávek), který se samozřejmě uvádí i při ukončení pobírání nemocenských dávek podle předchozího odstavce.
Z výše uvedeného vyplývá, že počátek nemoci zaměstnance v ochranné lhůtě není totožný se zahájením pobírání dávek nemocenského pojištění. Z tohoto důvodu používá zaměstnavatel kódy „N“, resp. „K“ k datům, kterými je období pobírání těchto dávek vymezeno.
Pokud zaměstnavatel přihlásí zaměstnance kódem „N“, pak by si měl každopádně „pohlídat“ i provedení oznámení prostřednictvím kódu „K“. Mohla by totiž nastat situace, že by bývalý zaměstnanec ukončil pobírání nemocenských dávek, a zaměstnavatel by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně nesdělil, takže pojištěnec by měl fiktivně i nadále kryté zdravotní pojištění touto „státní kategorií“.
Reálně by pak mohl neprovedeným (resp. opožděně provedeným) odhlášením vzniknout problém, kdy by pojištěnec nemusel mít po určité období řešen svůj pojistný vztah, což by mělo za následek jeho zaevidování do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů s povinností doplatit dlužné pojistné ve výši 1 337 Kč (od 1.1.2016) za každý celý kalendářní měsíc registrace v této kategorii včetně penále.
Oznamovací povinnost zaměstnavatele
V případě nemoci, resp. onemocnění bývalého zaměstnance v ochranné lhůtě (a souvisejícího pobírání dávek nemocenského pojištění) nedefinuje stávající právní úprava jednoznačně povinnost zaměstnavatele tyto skutečnosti zdravotní pojišťovně sdělovat.
Pokud zaměstnavatel toto oznámení neprovede, nemá zdravotní pojišťovna zákonem definovanou oporu zaměstnavatele sankčně postihnout, neboť ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) cit. zákona č. 48/1997 Sb.
obecně hovoří o tom, že zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné (a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytnul pracovní volno bez náhrady příjmu), jsou-li mu tyto skutečnosti známy.
V takových případech je však „řešen“ zaměstnanec bývalý, nikoliv stávající, tedy pojištěnec, který již není zaměstnancem.
Nicméně je vhodné a žádoucí, aby zaměstnavatel výše uvedená oznámení učinil, neboť nemoc může tomuto pojištěnci objektivně zapříčinit nesplnění jeho zákonné povinnosti – ve smyslu ustanovení § 10 odst. 5 cit.
zákona je pojištěnec povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné jako za „státního pojištěnce“. A vždy je lepší, když má zdravotní pojišťovna určitou informaci dvakrát než ani jednou.
Příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání
Po skončení zaměstnání může být bývalému zaměstnanci zúčtován příjem (odměna), přičemž se může jednat i o osobu, která v měsíci zúčtování příjmu onemocní v ochranné lhůtě, případně v něm bude pobírat nemocenské dávky.
Právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje v § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podmínky, za kterých se zúčtovaný příjem (plnění) zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného. Následující ustanovení § 3 odst.
2 tohoto zákona naopak taxativním výčtem vyjmenovává příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují. V této souvislosti se do vyměřovacího základu začleňují i příjmy dle § 3 odst. 1 cit. zákona zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Tato problematika je upravena v § 3 odst. 3 zákona č.
592/1992 Sb.
Ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. však vyjmenovává plnění nezahrnovaná do vyměřovacího základu zaměstnance, kdy se mj.
podle písmene d) jedná o plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání – například takové plnění, zúčtované po skončení zaměstnání, povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění při dodržení těchto podmínek nepodléhá.
Zaměstnání podle koordinačních nařízení Evropské unie
Může se stát, že výdělečně činná osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, bydlící v některém z těchto států, zaměstnaná u českého zaměstnavatele, a tudíž podléhající režimu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009, ukončí toto zaměstnání a onemocní v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru.
Vznik sociální události
Z pohledu českých právních předpisů o nemocenském pojištění je z hlediska nároku na nemocenské dávky z českého systému sociálního zabezpečení rozhodující vznik sociální události – onemocnění. Při pobírání nemocenských dávek v souvislosti se skončením zaměstnání se vychází z těchto principů:
- nárok na pobírání dávek vznikl před ukončením zaměstnání. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na dávku nemocenského pojištění podle českých právních předpisů, poskytne se tato dávka za celou dobu nemoci (sociální události). Nárok na tuto dávku přechází i od doby po skončení zaměstnání, maximálně však do výše celkového nároku;
- pobírání dávek po skončení zaměstnání. V situacích, kdy bývalému českému pojištěnci s bydlištěm v některém z výše uvedených států vznikne v ochranné lhůtě z pojištění v ČR nárok na peněžité dávky v nemoci a mateřství, přizná příslušná česká instituce tyto dávky za předpokladu, že budou splněny i ostatní stanovené podmínky. Tento postup platí za předpokladu, že dotyčná osoba nezahájila ve státě bydliště výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění a ani nezačala pobírat dávky v nezaměstnanosti.
Nemoc v průběhu zaměstnání
Jinak se ve zdravotním pojištění posuzují situace, kdy zaměstnanec (ať už český, nebo zahraniční – podléhající z titulu zaměstnání českému systému veřejného zdravotního pojištění) onemocní v průběhu zaměstnání. Zaměstnanec může být nemocen buď po část kalendářního měsíce, nebo přinejmenším celý kalendářní měsíc. Tyto skutečnosti mají u zaměstnavatele přímý vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění, kdy:
- se v případě nemoci trvající kratší dobu než celý kalendářní měsíc snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání nemoci. Například v případě nemoci od 13. 6. do 30.6.2016 činí poměrná část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance za 12 kalendářních dnů trvání výkonu práce v tomto měsíci, tj. mimo období nemoci, částku 3 960 Kč, což vypočteme jako [(12: 30) x 9 900]. To znamená, že vyměřovací základ zaměstnance musí za tento měsíc činit alespoň 3 960 Kč;
- při nemoci trvající celý kalendářní měsíc se pojistné za tento měsíc z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance neodvádí.
I nemocného zaměstnance započítává zaměstnavatel do celkového počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Nemoc zaměstnance zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje.