Nemoci plic – Vše o zdraví

17.9.2019 | #Pojištěnci

Zhoršující se kvalita ovzduší a moderní životní styl úzce souvisí s výskytem alergií, astmatu, a dalších plicních nemocí. Podle Světové zdravotnické organizace trpí ve světě chronickým respiračním onemocněním až miliarda lidí.

Existuje metoda, díky které lze začínající plicní onemocnění včas rozpoznat a zahájit léčbu dřív, než se stav pacienta výrazně zhorší, tzv. spirometrie: „Na spirometrické vyšetření našich klientů jsme loni vynaložili 71 milionů korun. Vyšetřeno bylo 68 100 žen a 53 164 mužů. Z celkového počtu 121 264 pacientů bylo 23 952 dětí do 18 let,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Spirometrie je vyšetření dechových funkcí plic pomocí speciálního přístroje. Ten určí, jaký objem vzduchu je pacient schopný vydechnout z maximálního nádechu a zároveň jaká je rychlost vzduchu proudícího z jeho plic.

Při vyšetření pacient dostane na nos klip, svými rty pevně obejme speciální náustek a na pokyn se pokusí o maximální nádech a výdech. Zaznamenaná křivka vyhodnotí jeho plicní kapacitu. Celé vyšetření trvá asi 10 vteřin a výsledek je známý okamžitě.

Spirometrie se často využívá také u sportovců jako součást testování jejich obecné fyzické zdatnosti.

Spirometr odhalí onemocnění již u malých dětí

Měření plicní kapacity se používá, pokud je podezření na onemocnění plic. To se může podle odborníků projevit celou škálou příznaků – od dlouhotrvajícího kašle přes dušnost až po tlak na hrudníku. Spirometr dokáže počínající plicní problém včas odhalit již u dětí kolem pátého roku života, kdy jsou schopny spolupráce a mohou vyšetření podstoupit.

Především v dětském věku je přitom důležité zahájit léčbu včas, aby se předešlo tomu, že plicní onemocnění později přejde do chronické nebo mnohem komplikovanější fáze. Kupříkladu astma vzniká u dětí až v 95 % případů důsledkem alergického onemocnění.

Navíc, právě výskyt astmatu v dětském věku má neustále rostoucí trend, v některých zemích dokonce přesahuje 20 %.

Ozdravné pobyty jako důležitá součást léčby

U malých dětí, zatížených dispozicemi k rozvinutí astmatu, alergické rýmě nebo s opakovanými záněty dýchacích cest, jsou kromě medikamentózní léčby velmi prospěšné pravidelné ozdravné pobyty. Ty mohou vést k výraznému zmírnění příznaků nemoci.

Léčbu podporuje také pobyt ve vysokohorském prostředí. ZP MV ČR pravidelně organizuje pro své dětské klienty léčebně ozdravné pobyty ve Vysokých Tatrách.

„Ozdravný pobyt mohou využít děti trpící alergiemi na prach či roztoče, astmatem a podobně,“ doplňuje Hana Kadečková.

Co je cystická fibróza – vše o nemoci | Klub cystické fibrózy

Cystická fibróza (CF) je závažné a nevyléčitelné dědičné onemocnění, které výrazně zkracuje nemocným jejich život. Postihuje zejména dýchací a trávící systém, ale i některé další orgány.

Nemocní s CF potřebují celý život intenzivní léčbu, zahrnující každodenní inhalace a rehabilitace. Cystická fibróza není nakažlivá. Nemocní se s ní narodí a většinou během krátké doby se objeví její příznaky.

Cystická fibróza se projevuje především opakovanými infekcemi dýchacích cest, které postupně způsobují fatální poškození plic. Nemocní také vzhledem k poruše funkce slinivky břišní špatně tráví jídlo. Proto musí ke každému jídlu užívat trávicí enzymy.

Častou komplikací je cukrovka, cirhóza jater, osteoporóza a další přidružená onemocnění. CF také způsobuje neplodnost u mužů a u žen snižuje šanci na početí. V konečné fázi onemocnění způsobuje selhání plic a jedinou možnou záchranou se stává transplantace plic.

Ta bohužel není možná u všech pacientů.

Cystická fibróza se vyskytuje u jednoho z 2.500 – 4.000 narozených děti. Přes zlepšující se léčebné možnosti je cystická fibróza zatím stále nevyléčitelné onemocnění. V současné době žije v České republice zhruba 700 pacientů s klasickou formou cystické fibrózy a mnoho dalších pacientů trpí atypickými formami onemocnění.

cca 700

Počet nemocných v České republice

25

Průměrný věk dožití pacientů

27

Zhruba každý 27. člověk v české populaci je zdravím nosičem CF genu.

366 351 Kč

Průměrné roční celkové náklady na léčbu na pacienta v roce 2010.

Několikahodinová léčba je pro pacienty s cystickou fibrózou nedílnou součástí každého dne. Nemocní musí trénovat své plíce v dlouhých inhalacích a rehabilitacích, berou velké množství léků a musí dodržovat přísný hygienický režim.

Léčba je pro pacienty velmi omezující, ale neexistuje jiná možnost. Nejdůležitější součást léčby zahrnuje každodenní inhalace, následnou dechovou fyzioterapii, časté braní léků (zejména antibiotik) a vysokokalorickou stravu. Stav nemocných se ale i přes intenzivní a náročnou léčbu s rostoucím věkem rychle zhoršuje.

Při zhoršení zdravotního stavu je nutný pobyt v nemocnici a podávání vysokých dávek antibiotik do žíly. U zhoršeného dýchání musí být podávána i kyslíková terapie. Nemocní docházejí na pravidelné kontroly do tzv. CF centra. V těchto pracovištích spolupracuje na léčbě tým odborníků.

V České republice máme 5 specializovaných center a to při fakultních nemocnicích v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové a v Plzni.

Nemocní denně inhalují léky na ředění hlenu. Inhalací dohromady stráví 1,5 – 3hodiny v závislosti na svém zdravotním stavu.

Podrobnosti

Nemocní s CF musí provádět každodenní dechovou fyzioterapii, která má bezprostřední vliv na očistu plic. K dennímu režimu patří ale i pohybová rehabilitace, což je dlouhodobý proces, který vyvolává postupnou adaptaci organismu na tělesnou zátěž a projevuje se zlepšováním fyzické kondice i celkové odolnosti.

Podrobnosti

Díky špatné funkci slinivky břišní nejsou pacienti s CF schopni běžně trávit potravu a kvůli tomu hůře prospívají. Musejí proto před každým jídlem užívat vysoké dávky trávicích enzymů v kapslích. Nemocní také musí velmi vydatně jíst a doplňovat stravu vitamíny v tabletách.

Pacienti nemohou přijít do styku se stojatou vodou, hlínou či nedezinfikovanými prostory. Nutná je velká opatrnost.

Podrobnosti

Denní energetický příjem CF pacienta v dobrém výživovém stavu by měl být o 30–50 % vyšší, než pro zdravého jedince. V případě infekce, zvýšené dechové námahy nebo podvýživy se požadavek zvyšuje až na 150–200 % běžně doporučeného kalorického příjmu.

Pacienti se nemohou vzájemně setkávat, aby nedošlo k přenosu nebezpečných bakterií. Tyto bakterie jsou pro zdravého člověka neškodné. Antibiotika na ně účinkují špatně. Chronická infekce zhoršuje průběh celého onemocnění a může mít fatální následky.

Podrobnosti

Cystická fibróza je způsobena vadným genem, který se přenáší z matky a otce dítěte a je obvykle diagnostikován brzy po narození.

Geny jsou to, co nás činí tím, kým jsme – ovlivňují naši barvu očí, barvu vlasů, to, jak jsme vysocí a mnoho dalších věcí, díky kterým jsme osobnosti. Geny ovlivňují také to, jak naše tělo funguje uvnitř.

V případě cystické fibrózy změna genu způsobuje poruchu přenosu solí na buněčné membráně.

Každý člověk má dvě kopie svých genů – jednu od svého otce a jednu od matky. Mnoho lidí má ve svém genomu pouze jednu kopii genu CF, ale k narození dítěte nemocného cystickou fibrózou jsou potřeba dvě kopie. Pouze jedna nemá vliv na jeho zdraví.

Pokud jsou oba rodiče nosiči (jeden gen mají vadný a druhý ne) pak existuje šance že:

  • Dítě bude nosičem genu, ale zdravé (pokud mu jeden rodič předá vadný gen a druhý ne).
  • Dítě bude nemocné (oba rodiče předají vadný gen).
  • Dítě bude zdravé (oba rodiče mu nepředali vadný gen).

Pokud je nosičem genu jen jeden z rodičů, pak se nemůže narodit nemocné dítě. Rodiče můžou mít buď dítě, které je také nosičem nebo je úplně zdravé.

Když nemáme CF, naše tělo vytváří hlen, který je jemný a kluzký a funguje jako mazivo, které nám pomáhá chránit naše tělo před infekcemi a udržuje ho dobře fungující. Pokud máme CF, náš hlen se stává hustým a lepkavým a způsobuje nejrůznější problémy.

Více o genetice

Pozitivní vyhlídky

Předpokládá se, že z diagnostikovaných pacientů vedených v pacientských registrech přežije polovina 38 let. V Kanadě je to nyní už 50.9 let (např.

Zajímavé:  Léky N A Závratě?

v roce 1980 to bylo jen 12 let), v USA nyní více než 41 let (v roce 2000 to bylo 32 let) a ve Velké Británii více než 43 let (např. v roce 2008 to bylo 38.8 roků).

Z těchto dat je vidět, že se předpokládaný věk přežití CF pacientů neustále rok od roku výrazně zvyšuje.

V současné době mají pacienti k dispozici moderní modulátorovou léčbu, která již míří na příčinu onemocnění, tedy vadný chloridový kanálek, který upravuje a zprůchodňuje. Díky této léčbě se významně posouvá věk přežití pacientů a také se zvyšuje kvalita života. I přes velmi nákladnou léčbu věříme, že se dostane ke všem pacientům, kteří splňují indikační kritéria (což je cca 80% nemocných).

Dušnost. Vyznáte se v ní?

Jedním z příznaků infekčních nemocí, akutních zánětů dýchacích cest, ale i mnoha chronických nemocí, a to nejen nemocí plic, je stav, který dokáže v mnoha lidech vyvolat obavy o zdraví. Je to subjektivní pocit nedostatku vzduchu – DUŠNOST. 

Dušnost, latinsky pojmenovaná jako dyspnoe, je velmi subjektivním, ne úplně přesným příznakem. Pro posouzení dušnosti je vždy důležité rozlišit, zda se jedná o pocitově vnímaný nedostatek vzduchu nebo o ztížené dýchání.

Pro správnost je důležité, abychom si hned od začátku řekli jasně, že pocit nedostatku vzduchu může být zcela normální při zvýšené námaze, běhu nebo při vytrvalostních sportovních aktivitách.

Někdy se pocit ztíženého dýchání vyskytuje i při stresové situaci.

Zde se nejedná o žádný příznak nemoci, pouze tělo potřebuje více kyslíku pro intenzivnější metabolismus a „pomůže“ si zvýšeným svalovým úsilím, například zvýšeným úsilím mezižeberního svalstva.

Dušnost jako příznak nemoci

Dušnost, tedy pocit nedostatku vzduchu, jako příznak doprovází mnohé nemoci.

Pocit dušnosti nastává u zánětlivých onemocnění horních dýchacích cest, při otoku dýchacích cest, astmatickém záchvatu, zánětu průdušek, dušnost doprovází také zánět plic, rozedmu nebo chronickou obstrukční plicní nemoc. To ale není jediný stav.

Pocitem dušnosti tělo reaguje i při různých oběhových potížích, kdy různé části těla vinou selhávajícího nebo nedostatečného krevního oběhu hlásí nedostatek kyslíku.

Jak vzniká dušnost

Dříve než se dostaví psychický pocit nedostatku vzduchu a ztíženého dýchání, tělo se pokouší dyskomfort napravit. Tělo předem zareaguje zvýšenou frekvencí dýchání, zvýšeným svalovým úsilím, rozsáhlejším zapojením bránice a mezižeberních svalů. Zvýšené dechové úsilí se navenek často projeví vtahováním nadklíčních jamek a středové jugulární jamky (v dolní části krku).

Přesto pocit nedostatku vzduchu dokáže omezit pohyb jedince, proto i jedním z důležitých diagnostických kritérií u oběhového selhání je tzv. námahová dušnost.

Dušnost je velmi častým příznakem mnoha nemocí, proto je důležité ji přesně popsat podle průběhu, závislosti na pohybu, podle vnějších doprovodných jevů, například zmodrání okrajových částí těla, svalová slabost či úlevové polohy.

Dělení dušnosti

Základní členění dušnosti je vždy podle stavu, ve kterém nastává. Proto v základním orientačním dělení můžeme mluvit o dušnosti klidové a námahové. Dalším důležitým faktorem je fáze dechové tísně. Podle toho, ve které části dýchání se dušnost projevuje, lze částečně usuzovat na příčinu vzniku tohoto stavu.

Vdechová dušnost vzniká nejčastěji při překážce v dýchacích cestách, která nemusí být mechanická. Může jít o zánět, otok dýchacích cest nebo o alergickou reakci. Vdechovou dušností trpí také lidé, kteří mají stlačenou průdušnici nebo hrtan.

Výdechová dušnost doprovází stavy, kde vznikl problém na úrovni průdušek nebo menších průdušniček. Typicky bývá projevem astmatu (astma bronchiale), plicní rozedmy, vyskytuje se i u otoku plic.

Kombinovaná dušnost, nazývaná také smíšená dušnost, je velmi komplexní stav, který může vzniknout nejen u chronických plicních nemocí, ale i u příznaků srdečního selhání, srůstů a omezení vzniklých hojením infekce, nádorovým onemocněním, embolií plicní tkáně.

Dušnost z úrazových příčin doprovází poranění vnitřních orgánů, pneumotorax (proděravěnou dutinu hrudní), často dušností trpí i nemocní, kteří mají páteřní komplikace, například zkřivení (skoliózu) páteře. Dušnost doprovází celou řadu metabolických onemocnění, například anémie z různých příčin. I obezita velmi často zhoršuje kvalitu dýchání.

V kombinaci s malou tělesnou kondicí u obézních jedinců pocit dušnosti nastává i při nízké námaze.

Náhle vzniklá dušnost nás vždy natolik vyděsí, že ji obvykle rychle budeme řešit. Pokud ale dušnost vzniká u námahy, dlouho ji můžeme zanedbávat nebo podceňovat.

Určitě je dobré všímat si, za jakých okolností pocit nedostatku vzduchu nastal.

Pokud si příčinu dušnosti nedovedeme vysvětlit sportem nebo prací, navíc k ní dochází opakovaně, nastal čas kontaktovat ošetřujícího lékaře.

V životě jistě nastane mnoho okamžiků, které nám svou krásou a intenzitou vezmou dech. Dušnost by k nim ale patřit neměla.

Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti

Pneumolog, který zkoumá následky covidu-19: Stav části pacientů se horší, mají špatně prokrvené plíce

V Hradci Králové se svým týmem pracujete na studii dlouhodobých následků, které se mohou projevit po prodělání koronaviru. Nejdříve jste zkoumali pacienty po třech měsících, nyní máte průběžná data po šesti měsících.

Co se z nich dá odvodit?Jedná se dlouhodobou prospektivní studii, na které stále pracujeme. Zatím máme kompletní data po třech měsících sledování. Další kontrolu mají pacienti šest měsíců od nemoci.

Zde máme již většinu pacientů vyšetřených, ale některé vyšetření teprve čeká, proto data ještě statisticky zpracována nejsou a můžeme se zatím bavit spíše o našich pocitech a zkušenost, než o konkrétních číslech.

‚Část kriticky nemocných si následky nese i půl roku.‘ Důležitý je přiměřený pohyb, radí lékař

Číst článek

A jaké tedy jsou vaše pocity?Začněme možná těmi fakty.

My jsme postupně oslovili všechny pacienty z Královéhradeckého kraje, kteří prodělali covid-19 v rámci „první vlny“ na jaře a v létě letošního roku.

A to jak ty, co byli léčeni ambulantně, tak i ty, co měli těžší průběh a byli hospitalizováni. Celkem se nám do studie přihlásila asi polovina všech lidí a tyto pacienty dále sledujeme.

Vzhledem k velmi mírnému průběhu první vlny covidu v Česku se jedná převážně o ambulantní pacienty. Celkově jde o pacienty, kteří nemají žádné větší komorbidity (výskyt více nemocí najednou – pozn. red.) a jejich věkový průměr je něco málo nad 45 let.

Po čtvrt roce onemocnění má více než polovina z nich obtíže, které předtím neměli. Pokud bychom se bavili pouze o respiračních symptomech, jako jsou dušnost, kašel nebo bolesti na hrudi, tak je to asi třetina.

Zatím nemáme kompletní data po šesti měsících, ale z našich dosavadních zkušeností se ukazuje, že u velké části těchto pacientů obtíže vymizely nebo se výrazně redukovaly. Je tu ale skupina pacientů, u kterých obtíže zůstávají a u některých jedinců se dokonce v čase horší.

Jaké poruchy pociťovali pacienti tři měsíce po prodělání nemoci? | Zdroj: iROZHLAS.cz

Skutečně horší? Víte, proč se to děje?To zatím s jistotou nevíme, ale ty pacienty samozřejmě dál vyšetřujeme a bedlivě sledujeme.

Dle dostupných dat i našich zkušeností se ukazuje, že dominantním problémem nemusí být nevratné poškození plicní tkáně jako takové – tedy, že v tak velké míře nevzniká jizvení a nerozvíjí se plicní fibróza.

Jde spíše o poškození drobných cév v plíci, případně přetrvávající zánětlivé změny v okolí plicních sklípků.

Postižení drobných plicních cév a okolí plicních sklípků může být způsobeno zánětem či zvýšenou srážlivostí krve. To může vést k obtížnému transportu kyslíku do krve, tím pádem se sice kyslík dostane do plic, ale již hůře se dostává z plic do buněk lidského těla.

Pokud následky neodeznívají a třeba se i zhoršují, jaké problémy u těch pacientů nejčastěji zůstávají?Nejčastěji trpí námahovou dušností, tedy že zadýchávají se při činnostech, při kterých se předtím běžně nezadýchávali. Záleží samozřejmě na tom, v jaké byli pacienti před onemocněním kondici. A samozřejmě i na tom, jak těžký průběh nemoci měli.

Zajímavé:  Kokosový Olej Vliv Na Zdraví?

Pokud mám uvést příklady, tak typicky pacient říká, že vyjde dvě patra do schodů a nahoře se musí vydýchat, což dříve nemusel. Nebo že není schopný pracovat na zahradě nebo sportovat, i když obojí dříve zvládal.

Pokud se budeme bavit o mimoplicních příznacích, tak tam jednoznačně dominuje přetrvávající únava a v menší míře bolesti hlavy, porucha čichu a další.

Studie ukazuje, že u pětiny lidí má covid psychické následky. ‚Nestyďte se za ně,‘ nabádá psychiatr

Číst článek

Pokud se odkloníme od plic, pojí se s tím i další dlouhodobé problémy, třeba týkající se srdce nebo psychiky? Jsem rád, že zmiňujete právě psychiku. Ta je totiž jedním z parametrů, které se také u pacientů snažíme sledovat, a to konkrétně pomocí validovaných dotazníků. Jednoznačně nám vychází, že lidé, u kterých přetrvávají symptomy, mají větší sklon k úzkosti a depresím.

I po těch šesti měsících? Jednoznačně to víme u pacientů po třech měsících, ale předpokládám, že po šesti měsících to nebude jiné.

‚I zdraví mohou mít poškozené plíce’

Stává se i to, že během nemoci nemám žádné příznaky, ale postupně, třeba i po měsících, se projeví? Většina lidí, kteří měli minimální nebo vůbec žádné příznaky, se i teď cítí zcela normálně a příznaky nemají. Neznamená to ale, že nutně musí mít zcela normální nález na vyšetřeních plic.

Tudíž se cítí dobře, ale mají poškozené plíce?Ano, mohou. Typicky je to skupina mladých pacientů kolem dvaceti až třiceti let, kteří mají obrovské funkční rezervy. Vidíme, že někteří takoví lidé se cítí zcela zdraví a nemají dechové obtíže, přesto když jim naměříme plicní difuzi, tak je snížená.

Co to tedy pro ně znamená, když prakticky nic nepociťují, ale mají poškozené plíce? Může se to třeba projevit ve stáří? Na to je velmi obtížné odpovědět. Nelze říct, co s nimi bude za deset nebo dvacet let.

Určitě je třeba tyto lidi dále sledovat a nálezy došetřit. Což samozřejmě děláme. Předpokládáme ovšem, že tyto nálezy budou postupně mizet.

Už je obecně známé, že mezi rizikové faktory při koronaviru patří například obezita, onemocnění ledvin nebo jater, autoimunitní choroby nebo chronická obstrukční plicní nemoc.

Dá se říct, jaké patří mezi nejhorší?Pokud se budeme bavit o rizikových faktorech pro akutní fázi covidu-19, tak ty, co jste zmínila, mezi ně jistě patří.

Podle posledních prací se ukazuje, že obrovským

problémem jsou pacienti, kteří mají chronicky nemocné ledviny, jsou v dialyzačním programu nebo jsou významně imunosuprimovaní (s potlačenou imunitou, pozn. red.), třeba po transplantaci.

Jejich prognóza je výrazně horší i než u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí nebo chorobami srdce. Dalším rizikovým faktorem je samozřejmě významná obezita, ale to neplatí jen pro covid-19.

Co se týká rizikových faktorů pro chronické, tedy post-covid postižení, tak máme zatím dat velmi málo. Pokud bychom se podívali na naši studii, tak zatím je jednoznačně potvrzeným faktorem věk. Což samozřejmě není nic překvapujícího, čím je člověk starší, tím je delší i jeho uzdravování.

Co ovlivňuje následky nemoci?

Tedy tyto nemoci nejsou rizikovým faktorem pro dlouhodobé následky?Podle našeho souboru ne. Ale připomínám, že v naší studii jednoznačně převažují pacienti, kteří prodělali covid-19 doma a ve většině případů neměli žádné vážnější přidružené nemoci.

Dlouhodobé následky covidu: Ujdu 200 metrů a tep se mi zblázní, popisuje ‚vyléčený‘ muž

Číst článek

Co se týče dat od pacientů, kteří měli těžkou formu onemocnění a museli být hospitalizováni, tak máme soubor z jara relativně malý, protože covid v Královéhradeckém kraji tak silný průběh jako vidíme dnes, neměl. Podrobnější závěry budeme moct udělat až během následujícího roku, nyní máme ve vyšetřování stovky další pacientů z druhé vlny.

Je něco, co naopak příznivě ovlivňuje průběh nemoci? Co vás může trochu ochránit před dlouhodobými následky? Předpokládáme, že je to zdravý životní styl, dobrá kondice, otužování, sportování a tak dále. To je ale prevence proti jakékoli nemoci, covid v tom nebude jiný.

A nějaký jenom pro koronavirus?Nic takového se zatím neví. Samozřejmě se časem nejspíš přijde na některé genetické faktory, které hrají roli v tom, jaký průběh pacienti mají. Vídáme totiž pacienty, kteří se zdají být úplně stejní, ale průběh onemocnění mají naprosto odlišný.

Nebo mladý pacient, bez rizikových faktorů, co má velmi těžký průběh a potřebuje umělou plicní ventilaci a na druhé straně pacient pokročilého věku s mnoha závažnými chronickými nemocemi, který tu nemoc přestojí téměř „bez povšimnutí“. Je tedy patrné, že genetika a kvalita imunitní odpovědi bude hrát svou zásadní roli. Ale zatím konkrétní data nejsou.

Doporučil byste tedy lidem, kteří třeba neměli žádné příznaky, aby se šli nechat preventivně po několika měsících vyšetřit právě kvůli něčemu, co nemusí pociťovat?Myslím, že v tuhle chvíli, pokud člověk nemá obtíže, tak ke specialistovi nemusí.

Všechny zmíněné odchylky, které jsme u asymptomatický pacient zaznamenali, si myslíme, že jsou reverzibilní a spontánně odezní. Pokud tedy člověk nemá obtíže, stačí běžná preventivní prohlídka u praktického lékaře.

Pokud člověk ale dechové obtíže i po třech měsících pociťuje, měl by být vyšetřen u svého spádového plicního lékaře a dále pak u něj sledován.

Podobným principem to funguje i ve Velké Británii, kde mají podrobná doporučení na to, jak přistupovat k pacientům po covidu-19. A tam také v případě asymptomatických pacientů, žádná vyšetření nedoporučují.

Co ovlivňuje protilátky? V tiskové zprávě, kterou jste vydali poté, co nemocnice zveřejnila výsledky po třech měsících, se uvádí, že současně všem pacientům analyzujete hladiny protilátek a známky buněčné imunity.

Děláte to stále? A co v těch datech vidíme?Děláme to u všech pacientů, a jak ve studii sledující pacienty z první vlny, tak i u těch kteří jsou sledováni nyní během druhé a třetí vlny.

Kompletní data hladin tří základních tříd protilátek máme vyhodnocená po třech měsících od nemoci a zde se jednoznačně ukazuje, že protilátková odpověď je přítomna u drtivé většiny pacientů.

Pouze pár jedinců žádnou protilátkovou odpověď na koronavirovou infekci nevyvinulo, ty poté označujeme jako „non-respondéry“, kteří mohou mít dosud nepoznanou poruchu imunity.

Co se týká buněčné imunity, tak je to velmi speciální vyšetření, které neprobíhá v Česku. Vzorky budou analyzovány ve Spojených státech.

Ovlivňuje nějaký faktor nebo příznak během nemoci hladinu protilátek? O žádném konkrétním příznaku nebo faktoru z naší studie zatím nevíme. Obecně se zatím zdá, že lidé s těžším průběhem, mají vyšší protilátkovou odpověď.

Proč jste začali sledovat pacienty až po třech měsících po prodělání nemoci? Pokud si dobře vzpomínám, tak například Rakušané sledovali pacienty už dříve…Je to ze dvou důvodů.

Zaprvé v časné fázi po jakékoli nemoci, třeba po chřipkovém nebo po bakteriálním zápalu plic, je normální, že se ještě několik týdnů necítíte dobře.

Právě po zápalu plic se téměř každý zadýchává a je unavený.

Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí

Číst článek

Změny, které vidíme na rentgenu, mohou přetrvávat klidně šest až osm týdnů. Proto časné vyšetření nedává příliš smysl, pokud je klinický průběh příznivý a pacient se cítí lépe. Podobné je to i u covidu, u kterého většina lidí má právě zápal plic.

A za druhé, naše studie byla od počátku plánována jako sledování pozdních a dlouhodobých následků, které jsou i v zahraničí nejčastěji definovány jako patologie (projevy nemoci – pozn. red.) trvající tři a více měsíců od nemoci. Ostatně stejný přístup volí i Britská hrudní společnost, která o post-covid postižení hovoří také až od třetího měsíce po prodělání nemoci.

Zajímavé:  Zavineni Nehody S Ujmou Na Zdravi?

Čím si vlastně pacienti během studie musí projít?Vyšetření je komplexní a zabere asi dvě hodiny.

Pacienti podstoupí odběr krve, ze kterého stanovujeme standardní, ale velmi podrobný biochemický rozbor – to znamená rozbor minerálů, jaterní testy, parametry funkce ledvin, srdce, markery (laboratorně prokazatelné známky – pozn. red.) zánětu.

Potom je tam krevní obraz a parametry krevní srážlivosti.  Další krevní vzorky jsou určeny pro zmíněné stanovení protilátek a buněčné imunity.

Pacienti poté projdou naší plicní ambulancí, kde mají kompletní fyzikální vyšetření. Lékař je podrobně vyzpovídá, jak nemoc probíhala a zda mají nějaké obtíže a komplexně je vyšetří.

Poté následuje funkční vyšetření plic a zátěžový test chůzí – to znamená, že pacient rychle chodí po chodbě šest minut tam a zpět a my u toho měříme saturaci, tedy okysličení krve během zátěže. Co se týká strukturálního vyšetření plic, tak všem pacientů při první kontrole děláme CT plic.

V rámci každé kontroly také ještě analyzujeme EKG a navíc všichni pacienti dostanou k vyplnění několik dotazníků zaměřených na respirační symptomy i na zjišťování případných psychických následků. Samozřejmě nemohu zapomenout i naší specialitu, ve formě objektivního posouzení čichu pomocí testu parfémovaných fixů.

Všechna tato vyšetření, respektive jejich vyhodnocovaní, neprovádíme sami, ale do celého projektu je zapojeno mnoho klinik a ústavů napříč celou fakultní nemocnicí a podílí se na něm mnoho sestřiček, laborantů, sanitářů a lékařů, bez nichž bychom tuto studii vůbec dělat nemohli.

Budete pacienty ve studii sledovat dál? Protože pokud tomu dobře rozumím, tak jste nabrali pacienty z obou vln a všechny sledujete po třech a šesti měsících…

Ano, máme pacienty z obou vln a zatím mají rozplánované sledování po třech, šesti a dvanácti měsících. Dále uvidíme.

Zatím to v plánu není, ale ty, kdo budou mít stále nějaké obtíže nebo patologické nálezy, tak budeme sledovat i mimo studii v našem nově vzniklém centru post-covidové péče.

Kolik pacientů nyní sledujete?Z první vlny něco málo přes sto, a to jak ambulantních, tak po hospitalizaci. Z druhé vlny máme zatím zařazeno asi sto ambulantních a dvě stě hospitalizovaných. Dohromady tedy přes 400 pacientů.

Co čekáte, že zjistíte?Samozřejmě bychom si přáli, aby po skončení sledování, tedy po dvanácti měsících, byli všichni v pořádku a neměli žádné následky. Obávám se ale, že tomu tak nebude. Nicméně uvidíme, co nám přinesou reálná data.

Pokud bychom ale hledali analogii v jiných nemocech, tak se můžeme podívat na následky po onemocnění SARS, což je také druh koronaviru, kde u některých pacientů obtíže přetrvávaly dva až tři roky.

Myslíte tedy, že u všech pacientů nakonec následky odezní? Pevně doufám, že bude jen naprosté minimum lidí, u kterých budou opravdu následky dlouhodobé nebo trvalé.

Udržujte své plíce v kondici

Důležitost prevence není nutné vysvětlovat. Zvláště bychom ji neměli opomíjet v případech nemocí, které bezprostředně ohrožují náš život. Proč tolik pozornosti věnovat právě plicím?

Plicní choroby jsou nenápadné, ale zákeřné. Jedním z nejzávažnějších onemocnění je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), která je u nás i ve světě čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí.

V České republice v posledním roce zemřelo v důsledku CHOPN více než 3 500 osob, což je o celých 70% více, než tomu bylo v posledních deseti letech. Při CHOPN dochází k poškození plicních sklípků, v důsledku čehož klesá obsah kyslíku v krvi a zmenšuje se jeho přísun ke všem vnitřním orgánům.

Proto je velmi důležitá plicní rehabilitace, která zlepšuje dýchání, a tím i přísun kyslíku do organismu.

Nenápadný začátek

Prvním příznakem plicních chorob bývá zadýchávání. A to je hlavní důvod, proč nemoc zpočátku nemusíme odhalit. Přičítáme ho naší špatné fyzické kondici, nadváze nebo kouření. Pokud se ale k zadýchávání začnou přidávat další příznaky (například kašel a dušnost), může jít o závažné onemocnění, kvůli kterému se nakonec nedokážeme ani obléknout.

Máte pochybnosti o tom, v jakém stavu vaše plíce skutečně jsou, nebo si jen chcete být jisti, že je ve vašem těle vše v pořádku? Vybrané Alphega lékárny nabízejí možnost nechat si změřit tzv. plicní věk, který se nemusí shodovat s věkem biologickým.

Díky měření zjistíte, zda je vaše případné zadýchávání způsobeno pouze nedostatečnou fyzickou kondicí, či se za ním může skrývat nějaké onemocnění.

Jednoduché cviky pro lepší stav plic

Měření plicního věku vám podá zásadní informaci o tom, jak vaše plíce fungují, a pokud je třeba podniknout nějaké další kroky, odborně proškole ný lékárník vám vše vysvětlí a doporučí vhodný postup.

Chcete pro sebe udělat ještě něco navíc? Plicím prospějí aktivity jako zpěv, jóga nebo třeba taj-či, které vás naučí pracovat s dechem.

Upřednostňujete-li aktivity, které můžete provádět v pohodlí svého domova, vyzkoušejte jednoduchá cvičení.

1. HOŘÍCÍ SVÍČKA

Pohodlně si sedněte a uvolněte krk a ramena, se zavřenými ústy proveďte hluboký nádech nosem. Představte si, že před vámi hoří svíčka a chcete ji sfouknout. Dlouhým a stálým výdechem plamínek uhaste. Tento cvik pomáhá zpomalit dýchání, uklidnit se a dodat více vzduchu do plic. Doporučená doba cvičení je mezi 5 až 10 minutami denně.

2. DÝCHÁNÍ DO BŘICHA

Sedněte si na židli a srovnejte záda. Ruce si pro lepší kontrolu položte dlaněmi na břicho a proveďte hluboký nádech nosem. Jestliže se břicho vyboulilo a posunulo ruce lehce dopředu, byl nádech proveden správně. Následně proveďte pomalý výdech ústy, při kterém se břicho vrátí do původního stavu. Také tento cvik provádějte zhruba 10 minut každý den.

Dýchání do břicha je technika, při které je základem odstranit tzv. povrchové dýchání, což znamená nasátí vzduchu do plic, které roztáhnou hrudní koš. Efektivnější je totiž provést hluboký nádech, při kterém vzduch nezastavíme v plicích, ale necháme ho volně pokračovat až do břišní dutiny.

Tento cvik můžete používat při sedavém zaměstnání, při jízdě v autě nebo při sledování televize.

3. ŠPULENÍ RTŮ

Tento typ dýchání pomáhá usnadnit výdech a lépe stabilizovat dýchací cesty během výdechu. Posaďte se pohodlně na židli, záda si opřete, ruce položte dlaněmi na stehna a při nádechu sešpulte rty a pozvolna vydechněte. Provádějte v opakováních 5x až 10x za sebou.

4. ZAHŘÍVÁNÍ PROCHLADLÉHO PTÁČKA

Kráčejte volně po prostoru a představte si, že v dlaních držíte zimou ztuhlého ptáčka. Procházejte se a lehce dýchejte do dlaní.

Jakmile vám dojde dech, zastavte se a prohlédněte si dlaně, nikam nespěchejte, poté se opět dejte do kroku. Při pozorování pomyslného ptáčka dojde k uklidnění a následnému bezděčnému hlubokému nádechu na bránici.

Vzduch do těla vstoupí sám bez zásahu vůle, tělo si totiž samo určí vlastní dechový rytmus. Chůze pomůže k volnému plynutí dechu. 

    Nejlepším způsobem, jak udržet nejen vaše plíce zdravé, je prevence a dodržování zdravého     životního stylu.

  • VYHÝBEJTE SE TABÁKOVÉMU KOUŘI Nejenže konzumace tabáku zvyšuje riziko rakoviny plic, ale je spjata také s naprostou většinou plicních onemocnění.
  • ZACVIČTE SI Plíce, které nejsou trénovány pravidelným pohybem, stárnou rychleji. Ideální volbou je třeba rychlá chůze alespoň 30 minut pětkrát týdně.
  • STRAVUJTE SE ZDRAVĚ Mezi tzv. rizikové živiny v našem jídelníčku patří nasycené tuky, sůl a cukr. Snižte jejich konzumaci, a naopak zvyšte příjem ovoce a zeleniny.
  • NEIGNORUJTE VAROVNÉ SIGNÁLY Nejdůležitějším příznakem problémů s plícemi je dušnost – pocit nedostatku kyslíku, nemožnost se nadechnout nebo tíha na prsou či hrudníku. Dalšími příznaky jsou dlouhotrvající kašel a vykašlávání hlenů. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector