NOSNÍ MANDLE
Jiný název pro nosní mandli je adenoidní vegetace. Nosní mandle je nahromadění lymfatické tkáně v nosohltanu. Lymfatická tkáň je v krku na více místech, kromě nosní mandle jsou tu také patrové mandle, mandle na kořeni jazyka a menší lymfatické uzlíky na zadní stěně za patrovými mandlemi.
Úkolem lymfatické tkáně je imunologická obrana a tak je umístěna především v místech, kde je virů a bakterií nejvíce- na začátku dýchacích a polykacích cest. U dětí imunologický systém teprve vyzrává, takže lymfatické tkáně je v krku hodně, protože musí hodně pracovat.
Nosní mandli mají všechny děti, největší je ve věku 3 let a potom se sama zmenšuje.
Nosní mandle je v hloubce za dutinou nosní a výše, než kam je vidět při otevřených ústech. Nosní mandle může způsobovat obtíže jednak tím, že je hodně veliká a znemožňuje dýchání nosem.Takové děti huhňají, v noci chrápou.
Nosní mandle může zhoršovat průchodnost trubice ( Eustachova tuba), která vede ze středního ucha právě do prostoru nosohltanu. Neprůchodnost této trubice způsobuje zhoršení sluchu a může se podílet na tom, že děti mají opakované záněty středního ucha.
Nosní mandle může být ložiskem infekce, děti mají opakované rýmy, záněty dutin, někdy i záněty průdušek.
VYŠETŘENÍ NOSNÍ MANDLE se u nás provádí tenkým endoskopem( obr.) který obraz v nosohltanu zvětšuje a vidíme do hloubky. Před vyšetřením dáváme do nosu sanorin, aby byl nos volnější. Při spolupráci dítěte je toto vyšetření nebolestivé.
Endoskopem také provádíme vyšetření bubínků.
Tympanometrickým vyšetřením kontrolujeme funkci trubice, která spojuje střední ucho s nosohltanem a orientačně vyšetříme sluch. Vyšetření není pro děti nepříjemné. Na obrázku je tympanometr, který užíváme.
U dětí mladších 3 let je většinou spolupráce nemožná, takže v případě nutnosti vyšetřit nosní mandli se v naší ordinaci vyšetřuje prstem, kterým z úst dosáhneme až do nosohltanu. Toto vyšetření trvá asi 3 vteřiny, ale je pro dítě nepříjemné i když ne bolestivé.
Vyšetřením zjistíme, že dítě má vegetaci ( má ji každé dítě!), zhodnotíme velikost a přítomnost známek zánětu a vyloučíme jiné choroby v nose, v dutinách a nosohltanu.
Zjistíme možnou poruchu sluchu a poruchu funkce trubice ze středního ucha do nosohltanu.
Zhodnotíme podle údajů pediatra a rodičů:
- dýchání nosem ve dne a v noci
- zda chrápe a má pouzy v dýchání v noci
- huhňá
- počet rým, zánětů středního ucha, dutin, zánětů průdušek, nutnost antibiotické léčby pro tyto záněty
- jak dítě slyší, zda chodí na nácvik řeči ( může souviset s horším sluchem)
Rozhodnutí o operaci není téměř nikdy zcela jednoznačné, musíme zvažovat přínos operace, co čekáme, že se po operaci vylepší, ale zároveň musíme zvažovat i rizika, i když jsou minimální.
V rozhodování o možnosti operace je důležitý nejen nález při vyšetření dítěte ale velmi důležité jsou informace o zdravotním stavu dítěte od pediatra ale i od rodičů.
U většiny dětí po prvním vyšetření zkoušíme léčbu, operace je až posledním řešením.
OPERACE NOSNÍ MANDLE
Operace nosní mandle se jmenuje adenotomie. Provádí se v celkové narkóze, při níž se dítěti pusou za kontroly endoskopem v nose odstraní tkáň z nosohltanu. Tkáň se může odstraňovat nožem, radiofrekvencí, laserem.
Žádná z těchto metod není lepší než ostatní, mají tedy všechny stejné výsledky i stejné komplikace.
Adenotomie je bezpečný a efektivní zákrok, který ale jako každá operace má svá rizika a to riziko z celkové anestezie, krvácení a zhoršení celkového stavu v důsledku sníženého příjmu tekutin.
Rodiče si mohou pro operaci vybrat pracoviště a mohou se rozhodnout, zda nechají dítě přes noc pod kontrolou v nemocnici, nebo si ho vezmou po výkonu domů. Doporučujeme pracoviště:
- které není daleko od místa bydliště
- kde je adenotomie prováděna s endoskopickou kontrolou
- kde je adenotomie častým a tedy pro operatéra běžným výkonem
- u dětí mladších 2,5 let v nemocničním zařízení.
Po operaci bude dítě asi 7 – 10 dní mimo dětský kolektiv, na pooperační kontrolu můžou rodiče dítě vzít na ORL pracoviště, kde bylo o operaci rozhodnuto, tedy například k nám.
Rodiče se často ptají na možnost dorůstání nosní mandle po operaci. Pokud je výkon správně proveden, tak je tato možnost velmi malá. Čím je dítě starší v době operace, tím menší je pravděpodobnost, že se v nosohltanu objeví znovu nějaká lymfatická tkáň. Nejvhodnější věk operace je kolem 3 let.
Odstranění nosní mandle – ambulantně nebo v nemocnici?
Nástup do školkového kolektivu s sebou nese téměř jistotu, že sirupy na kašel a kapesníky budou běžnou výbavou následujících týdnů a měsíců.
Recidivující onemocnění horních cest dýchacích, kterými si dětský organismus buduje imunitu, ale mohou znamenat zbytnění nosní mandle, která jednoduše přes stále nové infekce nemá čas vrátit se do normálu.
A když už se nejedná o „obyčejné nudle,“ nastává problém.
Koho zákrok čeká?
„Dítě má časté záněty středního ucha, čelistních dutin, nosohltanu nebo čichových sklípků,“ popisuje Tomáš Fořt, vedoucí kliniky FortMedica. „Objevují se i časté laryngitidy nebo problémy s nočním spánkem. Děti chrápou s apnoickými pauzami, a to vše už je zdravotně poškozuje.“
Logickým řešením je pak vyšetření ORL lékařem a jeho doporučení nosní mandli odstranit. Takzvaná adenotomie se provádí několika způsoby – klasickou chirurgií, často doplněnou pomocí laseru, nebo novou „nekrvavou“ metodou za použití plasmy. Je na rodičích, pro jakou metodu se rozhodnou.
Chirurgie znamená hospitalizaci
Klasika znamená, že musíte s dítětem často na plánovaný zákrok nastoupit o den dříve (i když někde je možné přijít až ráno v den zákroku). Protože jej čeká celková anestezie, musí být několik hodin nalačno. Stres pomáhá odbourat premedikace ve formě sirupu asi 45 minut před zahájením operace.
„Samotný zákrok se provádí po uspání vdechováním anestetických plynů, trvá asi 5–10 minut,“ popisuje ORL lékařka Alice Jašková. „Ústy se do nosohltanu zavede kovová kyreta a nosní mandle se jedním táhlým pohybem snesou, na mnoha pracovištích pod kontrolou endoskopu, kdy lékař zrakem kontroluje místo operace.“
Kyreta, kterou operatér používá, bývá občas doplněna tzv. shaverem (holítko) a šetrně může zbytky tkáně odstranit laser.
Obvyklý strach z přemíry krve, který obecně panuje při vyslovení výrazu „chirurgie,“ ale lékařka vyvrací: „V oblasti nosních mandlí se nevyskytuje žádná větší céva, proto na zastavení tzv.
difuzního krácení z místa zákroku stačí přechodné stlačení tamponem, po kterém krvácení ustává.“
Laser pouze začišťuje
Obecně zažitý termín „laserové odstranění nosní mandle“ uvádí na správnou míru primář Fořt: „Laserem se pouze začišťuje, i když je tento termín mezi lidmi obecně vžitý a populární. Laserové vlákno má 700 stupňů a je třeba velmi šetrně volit, jaké množství tkáně jím odstraňujeme, abychom nepoškodili i tu zdravou.“
Správný název zní „laserem asistovaná adenotomie“, kdy laser poslouží jen jako závěrečná fáze chirurgické metody.
Plasma – nejšetrnější možná metoda
Skutečnou „bombou“ je v otázce odstranění nosní mandle použití plasmy. Speciální sonda má na konci pouze 40 stupňů a šetrně odstraní celou tkáň.
„I tento zákrok ale musíme provádět v celkové anestezii,“ upřesňuje primář Fořt. „Asi největší výhodou je, že se absolutně eliminuje krvácivá komplikace. Ta je sice nízká, ale i to dovede rodiče pochopitelně velmi stresovat.“
Narkóza je nutná
Bez narkózy nosní mandli odstranit nelze. Podle Alice Jaškové je individuální, jak ji které dítě zvládne a obvykle trvá kolem půl hodiny.
„Některé děti přejdou z narkózy klidně do spánku, jiné bývají neklidnější,“ udává lékařka. „Bolestivost po chirurgickém zákroku bývá malá, většinou stačí jednorázové podání léků proti bolesti při buzení dítěte.
I obávané krvácení po operaci bývá minimální – někdy se objeví první den příměs krve v hlenu při smrkání.“
I když je na většině pracovišť běžné, že jde dítě bez komplikací ještě v den zákroku navečer domů, pravidlem to není a někde musíte s dítětem zůstat do dalšího rána.
Výhody ambulantního zákroku
Hlavním důvodem stále častějšího využívání možností jednodenní chirurgie je fakt, že děti jdou na odstranění nosní mandle jako na běžnou návštěvu lékaře a za pár hodin jsou doma.
„Odstranění nosní mandle je obvykle první operací v životě dítěte a nese s sebou pochopitelně nervové vypětí,“ vysvětluje Tomáš Fořt. „Za zásadní výhodu jednodenní chirurgie považuji především okolnosti – dítě je tu pár hodin, rodiče s ním mohou po instruktáži a převlečení až na sál, kde počkají, než usne, a tím se eliminuje možný stres.“
„Tohle jsem ocenila ze všeho nejvíc, když jsme se rozhodovali, kterou metodu zvolit,“ vypravuje i Petra, jejíž pětiletý syn adenotomii plasmou podstoupil. „Využili jsme i instruktážní video na internetu, takže syn věděl, co ho čeká a já jsem vítala možnost být u něj, když dýchal do masky, dokud neusnul.“
Po klasické adenotomii chirurgickou technikou také některé kliniky pouštějí ještě týž den, ale až po nejméně šesti hodinách pobytu na dospávacím pokoji. Je zde přeci jen vyšší riziko časného postoperačního krvácení.
Komfort něco stojí
Použití plasmy je draze zaplacený komfort pro dítě i rodiče. Dosud ho totiž nehradí ani na něj nepřispívají zdravotní pojišťovny.
„K zákroku se používá jednorázová sonda, která stojí 4000 Kč. Odstranění velké nosní mandle si ale žádá třeba i dvě sondy, takže cena stoupá,“ upřesňuje primář Fořt. „Celkově se tedy za zákrok platí 4–10 000 korun, což je pro mnoho rodičů pochopitelně velká částka.“
Blýská se ale na lepší časy, v současné sobě je totiž adenotomie schválena jako zákrok jednodenní chirurgie a smlouvy s pojišťovnami, které by na něj přispívaly, se právě vytvářejí. Během několika měsíců se tak peněženkám zájemců pravděpodobně uleví.
Co vás čeká doma
Určité obavy může u některých rodičů vzbuzovat fakt, že jsou již za pár hodin po ambulantním zákroku s dětmi doma. V nemocnici je lékař na zavolání dostupný, co když se ale objeví komplikace v domácím prostředí?
„Prakticky jedinou komplikací zákroku je větší krvácení z nosu či úst bezprostředně po zákroku, dle literatury jde asi o 0,4 % případů.
O něco častější je nevolnost a zvracení, která ovšem souvisí s narkózou, nikoliv se samotným zákrokem,“ říká MUDr. Jašková.
„Jíst a pít může dítě dvě hodiny po zákroku, po dobu jednoho týdne pak doporučujeme spíše klidový režim, pobyt mimo kolektiv a měkčí nedráždivou stravu.“
„U zákroku jednodenní chirurgie jsme vždy v telefonickém kontaktu s rodiči a vždy musí být zajištěné vyšší pracoviště, kam lze pacienty odeslat v případě komplikací – obvykle ORL oddělení větší nemocnice,“ uklidňuje i primář Fořt. „Další možnou komplikací je ale obvykle zánět, když je zákrok prováděn dítěti, které k němu už přichází s počínající virózou.“
Trochu o adenotomii – odstranění nosní mandle
Nosní mandle (správněji hltanová, odborně adenoidní vegetace) je uložena v klenbě nosohltanu a dosahuje největšího objemu v předškolním a školním věku, poté se postupně zmenšuje. Je součástí tzv.
hltanového lymfatického okruhu. Do tohoto okruhu patří i další mandle: krční, jazykové, drobné ostrůvky lymfatických tkání na sliznici hltanu.
Tento lymfatický kruh chrání vstup do dýchacích cest a vytváří filtr pro viry a bakterie jdoucí přes nos a ústa.
Jaké potíže může nosní mandle dělat?
Nejčastější potíží je zvětšení mandle a chronický zánět v ní. Mandle pak svým zvětšením může ucpávat přechod z nosu do hltanu a může naléhat na Eustachovy trubice.
Jaké jsou příznaky zvětšení nosní mandle?
- dýchání ústy většinu dne
- chronická rýma
- chrápání v noci
- celkově častější nemocnost v oblasti dýchacích cest
- nedoslýchavost
- opakované záněty středního ucha
- huhňavost
- pokašlávání, zejména po ulehnutí ke spaní
Léčba
Je jediná. A to chirurgický zákrok zvaný adenotomie. Pokud se mandle neodstraní, hrozí zhoršení sluchu, porucha dýchání a v těle je ponecháno ložisko infekce, která atakuje neustále náš organismus. Adenotomie je standartní operace, kdy se odstraní nosní mandle při endoskopické kontrole (endoskopická adenotomie) v celkové anestézii.
Průběh operace
U každé nemocnice je rozdílný postup. Nejčastějším postupem je, že se po uspaní pacienta zavede do dýchacích cest trubička, do dutiny ústní rozvěrač, odtáhne se měkké patro a pod kontrolou optiky se kyretou odstraní nosní mandle.
Krvácení se zastaví tamponádou, někdy se používá elektrokoagulační pinzeta. Po dokonale zastaveném krvácení je pacient anesteziologem probuzen.
Výhodou endoskopické operace je přehledné operační pole (endoskopem je vidět “za roh”).
Jiné operační přístupy:
– Operace bez endoskopické kontroly.
– Operace v místním znecitlivění bez narkózy.
– Laserové odstranění nosní mandle.
Předoperační příprava
Pokud se rozhodnete pro operaci, určitě Vás na ORL oddělení poučí, co vše je třeba k operaci přinést.
Zvykem bývá předoperační vyšetření, kde Vám lékař napíše, zda je pacient schopen celkové anestezie.
Na oddělení při příjmu se Vás zeptají na důležité věci a popíšou Vám průběh operace. Ostatní záleží na zvyklostech oddělení. V den operace od půlnoci nejíte, nepijete a nekouříte.
Pooperační péče
Po operaci se z pravidla do nosu kapou nosní kapky. Občas z nosu i teče krev, ale jen krátce. Pacient se po anestezii vyspí. Z pravidla může za 2 hodiny po anestezii pít tekutiny a dle pokynů lékaře pak jíst. Strava bezprostředně po operaci je kašovitá, ne příliš studená ani horká, nedráždivá a málo kořeněná.
Pobyt v nemocnici je minimálně 24 hodin. Zde udávané časové údaje jsou průměrnou hodnotou a mohou se lišit v závislosti na pooperačním průběhu.
Rizika
po operaci jsou různorodá.
Nejčastěji bývá riziko krvácení – trvá do 14 dnů po operaci. Proto by se mělo dbát na dodržování pooperačního režimu a držet se pokynů lékaře. Jíst měkkou stravu. Nekoupat se v příliž horké sprše, omezit pobyt na slunci.
Po operaci jsou vhodné dechové cviky, kdy se nadechuje nosem a vydechuje ústy: nafukování balónku, bublání brčkem do vody.
Veškeré informace jsou jen pouhým zlomkem. Je jich mnohem víc a liší se v každé nemocnici. Proto prosím berte tyto informace pouze orientačně. Pokud Vás a nebo Vaše ditě v brzké době čeká tento zákrok, zeptejte se lékaře na vše, co potřebujete vědět a co Vás zajímá.
Napsal/a: Michaela Knoppová
Diskuze Nosní mandle a operace
Velikost písma:
Myslím že by měla být zdravá, navíc přeci Vás neposlaly na operaci na
ORL pokud zjistily zvětšenou v nemoci…
Musi byt naprosto zdrava, hlavne nesmi mit rymu, protoze pri operaci musi
dychat nosem…..
Jinak my ji mame jiz vyndanou a vubec nam to nepomohlo. Na alergologii nam
dali Xzyzal (ktery ja nedavam) ale hlavne BronchoVaxon na podporu imunity a to
nam asi pomohlo nejvice. Jinak nam nosni mandle opet dorostla a na operaci uz
opravdu nepujdem, protoze efekt O, ale treba nekdo ma jine zkusenosti. Ja jsem
proste nezaznamenala zadnou zmenu.
Bubina
nás to asi čeká zítra..zrovna jsem vlítla na emimino, že tu zkusím
najít jak dlouho po zákroku mám nechat dítě doma-neposílat do školky..a
ejhle, ono tu toto téma..
jestli projdeme předoperačním.. zdá se mi, že malá má rýmu, ale zatím
jen prostě víc huhňá.
Koukni tady http://emimino.cz/modules.php?…
a ještě tady https://www.emimino.cz/…s/story/5838.
My jsme byli na nosní mandli v lednu a zatím (ťuky, ťuk-musíme zaklepat),
je Elinka zdravá a chodí do školky, před zákrokem, měla během dvou
měsíců troje ATB. Taky jsme byli z toho na prášky, nakonec se zjistilo,
že ji naše dětská dr. léčila na záněty průdušek, ale vyklubalo se
z toho astma. Anulka
do skolky se nesmi asi tyden, ale jinak je dite za 2 dny jako rybka
Ahoj,
tak jenom dodám k deníčku, co tu byl na něho odkaz, že nám vytáhnutí
mandle pomohlo 100%. Předtím jsme neustále frčeli na ATB – od roku a půl do
operace (ve 3 a 1/4) měl ATB min.
5×, už to ani nejsem schopná spočítat.
Od operace, a to je skoro přesně půl roku, ani jednou. A to i přesto, že
Tomík začal chodit do školky, bylo zimní uchrchlané období, atd.
Ne že by
nebyl vůbec nachlazený, tojo, ale vždycky se to obešlo bez ATB.
Tak Elinka mandli podle dr. na ORL zvětšenou nijak moc neměla, ale měla
na ní hnisavé ložisko, které mohlo být původcem všech zánětů, nemocí
atd., chrápání, huhňání ani dýchání nosem u ní nebylo.
Není to až
tak dlouho, tak nemůžeme posoudit, ale fakt je v poho a to, když jsme
přišli po dvou měsících do školky a v šatně děti kýchaly, kašlaly,
soplily, tak jsem si hned ve dveřích řekla, že jak bude ve školce
2 týdny, tak bude svátek.
Tak uvidíte, není to u všech stejné A+E
Evelínek
Dobrý den ,mám 3,5 letou dcerku a příští pátek máme jet na operaci
nosní mandle.
Dost se toho bojím,ale vzhledem k tomu,že máme nosní mandli
ne zvětšenou,ale velkou a máme celý rok rýmu,tak to budeme muset
podstoupit.
Bojím se hlavně toho aby se něco nestalo a ze zdravého dítěte
jsem neměla dítě postižené. Máme jít do nemocnice v Jičíně
(Královehradecký kraj) Máte někdo zkušenosti s touto
nemocnicí? Děkuji
Ahoj všem,
docela nedávno jsem tu zakládala podobné téma…čtyřletý synek měl
právě před operací, ptala jsem se tu na zkušenosti. Tak přidám
taky svou:
měli jsme to podobné jako zakladatelka…vloni od nástupu do školky byl
synek jakoby zázrakem prvního půl roku zdravý (až na nějakou obyčejnou
rýmu), od ledna se to začalo táhnout – ve školce vydržel max.
1 týden,
nejdřív nějaké vleklé kašlání, pak zelená rýma, pak ouško (ale
nepíchané), pak dutiny, angína, průdušky a angína – v těsném závěsu
za sebou 4× antibiotika do poloviny července. Mezitím v polovině května na
ORL zjištěna mandle velikosti II.-III.
a s vykřičníky jsme byli odeslání
na objednání k vytržení – objednaní jsme byli na září, na jednodenní
chirurgii v Brně se tak dlouho čeká. Mezitím jsme byli u jiné ORL dr.
–
tam doporučen lymphomyosot (homeokapky na pročištění lymfatických cest,
synek poctivě bral 2 měsíce, myslím, že to pomohlo – týden před operací
měl mandli menší), ale i tak jsme na to šli (vyšlo mu špatně to tympano
– měření volnosti ve středouší).
Jinak co chci hlavně říct, že synek NEMĚL žádné chrápání nebo
huhňání – nic takového jak se obyčejně píše ani ve stadiu největšího
onemocnění. Měl téměř neustále pootevřenou pusu a dýchal pusou a pak
jsem si všimla, že hodně mluví jakoby přes nos – jinak žádné takové
chrápání nebo zadýchávání, nic. A přesto měl mandli velikou.
No, měla jsem z operace strach, nakonec dopadlo všechno OK, neměl ani
teplotu, nic takového, opravdu do 2 dnů byl jako rybička jak tu už někdo
psal.
V nemocnici doporučují ze začátku vůbec nechodit ven, pak už na
krátké procházky, pokud je hezky. Rekonvalescence je tak ten týden, po
kontrole ORL v nemocnici, když bylo všechno v pořádku, tak mohl do
školky.
No, vyšel do toho ten státní svátek, tak byl po zákroku téměř
14 dnů doma.
Do školky začal chodit od tohoto pondělí, tak jsem zvědavá, jaký to
bude mít efekt…dost lidí říká, že průběh onemocnění je lehčí a že
ty děti pak nejsou tak pořád unudlené a usoplené, tak uvidíme…..
Jo, a před operací kontrolují, jestli není v akutní fázi nějaké
nemoci (nesmí mít samozřejmě teploty nebo nález na plících). Důležitý
je odběr krve. Synek měl od začátku září do operace taky pořád takovou
slabou rýmu (teklo mu z nosu průhledné, měl ty sliznic v nose prosáklé),
ale nad tím se nikdo na předoperačním nepozastavoval…
Ahoj Lajlo, malý musí být zdravý před adenotomií. Moje dcera měla
před zákrokem vodovou rýmu, prakticky jí ale z nosu neteklo a na operaci
jít mohla. Problém asi je, kdyby to byla hnisavá rýma a chycené dutiny.
Vyndání nosní mandle jí jednoznačně pomohlo, od té doby je zdravější a
nemá záněty středouší.
A pozor na Olynth – myslím, že narozdíl od Nasivinu se může podávat jen
dva dny. Proto jsem ho zavrhla. A pozor i na Nasivin a podobné preparáty,
nesmí se to užívat dlouhodobě, vzniká závislost a sliznice nosu je pak
permanentně oteklá a trvá dlouho než se to spraví.
Člověk pak nemůže
normálně dýchat a neustále má pocit ucpaného nosu, dokud si zase
nestříkne… Mezi jednotlivým užíváním Nasivinu musí být aspoň tři
týdny pauza. Používej Vincentku ve spreji, je super. Stříkej malému do
nosu co hodinu. Kup si základní balení s rozprašovačem a pak si dokup litr
Vincentky a dolívej.
Tím se nedá předávkovat a bezvadně čistí a léčí
nos. Dobrý tip od naší dr. – vysmrkat, stříknout Vincentku, vysmrkat a pak
teprve použít jakékoliv kapky (Nasivin nebo Pamycon).
Co se týče nosních kapek ,tak mě se osvědčil nosní sprej,který je
založený na mořské vodě.Jmenuje se Fysiomer a je to úplně
úžasný.Používám ho jak pro dceru tak i pro 10 měs.syna.Výhoda je,že
nos to krásně uvolní a hezky se po něm smrká.V noci děti klidně
spí,nejsou ucpaní a žádný olynh nebo nasivin u nás neexistuje.
Dobrý den všem.14.října jsme absolvovaly s dcerou Terezkou operaci
nosní mandle.Vše je OK komplikace nebyly,žádné krvácení,žádné
zvracení,horečky měla jen 3 dny a to jen zvýšené.Takže paráda.Kdo má
před operací,tak ať se nebojí je to opravdu banální zákrok.
Nemocnice Třinec, p.o. – Odstranění nosní mandle plazmou
ORL oddělení Nemocnice Třinec nabízí pacientům odstranění nosní mandle (adenotomie) metodou plazmové koblace.
Plazmová koblace je v současné době nejšetrnějším způsobem operace nosní mandle. Metoda se provádí v celkové anestezii bez použití ostrého chirurgického nástroje. Zvětšená nosní mandle se odstraní pomocí plasmové sondy, která na svém konci vytváří plasmové pole pracující v teplotním rozmezí 40-70 °C (denaturuje bílkoviny a tkáň zároveň odsává).
Lépe se odstraní hypertrofická lymfatická tkáň i v místech, kam nemůže při klasické metodě kyreta či laser. Netraumatizuje se ostrými nástroji spodina nosní mandle, nevyvíjí se žádný tlak na krční páteř. Výsledkem je zachovaná, teplem nepoškozená spodina nosohltanu.
Minimalizují se tak pooperační rizika krvácení a pooperační bolesti, hojení je velmi rychlé.
Použití plazmové koblace není v současné době hrazeno z veřejného pojištění. Doplatek za koblační sondu u pojištěnců ČR činí v naší nemocnici 8.200 Kč (ceník placených služeb ZDE).
V případě zájmu se objednávejte na telefonu 558 309 507.
Den před nástupem do nemocnice se dítě se svým zákonným zástupcem hlásí k předoperačnímu vyšetření na dětském oddělení B (Dětské centrum operační léčby – DCOL), které se nachází v přízemí naproti výtahům.
Děje se tak ve dnech pondělí, středa, čtvrtek v době od 9:00 do 11:00 hodin. Součástí předoperačního vyšetření je pediatrické vyšetření, ARO vyšetření i ORL kontrola a měření oušek (tympanometrie).
Krevní odběry nejsou u tohoto zákroku požadovány.
Následující den v 7:00 hodin ráno nastupuje dítě do nemocnice na Dětské oddělení A k provedení zákroku. Dítě se dostaví lačné, kdy od 2:00 hod. nesmí nic jíst a pít. Nutný je také doprovod zákonného zástupce dítěte. 6 hodin po zákroku je dítě propuštěno do domácí péče, pokud to zdravotní stav dítěte dovolí.
Doprovod dítěte do 6 let je samozřejmostí. U dítěte staršího 6 let je doprovod možný, přesto musí být zohledněna aktuální situace na oddělení.
V případech, kdy jsou lůžka plně obsazena, může ošetřující lékař hospitalizaci doprovodu zamítnout. V případě, že je dítě starší 6 let a rodiče chtějí být u dítěte přítomni bez hospitalizace, je rodičům umožněn tzv.
denní pobyt, což znamená, že jsou s dítětem v průběhu celého dne (bez nároku na lůžko).
S adenotomií nabízíme zároveň sdružené zákroky: paracentézu, zavedení ventilačních trubiček, discizi podjazykové uzdičky, tonsillotomii nebo deglutinaci praeputia.
Do nemocnice si s sebou vezměte doporučení k zákroku od odesílajícího ORL lékaře.
Strašák z minulého režimu, dnes bezpečný zákrok. Operací nosních a krčních mandlí se není třeba obávat
Nosní, ale hlavně krční mandle mají pro dětský organismus zásadní význam: dozrávají v nich některé druhy bílých krvinek a zároveň posilují obranyschopnost organismu, protože v nich dochází k prvnímu kontaktu imunitního systému s viry, bakteriemi, prachem a alergeny.
Když je ovšem imunitní systém stimulován nadměrně, mohou jejich tkáně narůst příliš. „Dalším důvodem nárůstu bývá takzvaná reflexní choroba, či „jen“ návrat již kyselého obsahu ze žaludku, který je u malých dětí častější kvůli nezralosti jícnového svěrače nad žaludkem,“ říká MUDr.
Marek Plánička, vedoucí lékař specializace ORL na klinice Canadian Medical.
Kdy je zákrok nutný
Někdy operaci potřebuje třeba jen roční či dvouleté dítě, obecně se ale lékaři snaží provádět je na dětech až od čtyř let. „Mozek dítěte do šesti let totiž není dostatečně vyvinutý a každá neopodstatněná anestezie mu může škodit.
Na druhou stranu dítě může víc poškodit opakovaný infekt, nedostatečné okysličení mozku při zástavách dechu při spánku, opakované záněty středouší, které mohou vést k zhoršení sluchu, nebo ještě hůře k infekčním komplikacím na okolních kostech či přímo v mozku,“ vysvětluje Plánička, proč je operace v některých případech nutná.
„Sama o sobě patří k těm nejčastěji v otorinolaryngologii prováděným, tedy rutinním výkonům a ne, že by byla zcela bez rizika, ale existují mnohé daleko komplikovanější zákroky. Proto se jí není třeba obávat.“
Důvodem operace nosních mandlí bývá problém s dýcháním nosem, opakované záněty středouší, potíže se spánkem, opakované laryngitidy či jiné záněty horních cest dýchacích.
„Když si představíme nosohltan jako prostor, který propojuje nosní dutinu, hltan a středouší, tak při výrazném zvětšení nosní mandle je jasné, že dochází ke zhoršení dýchání nosem a zhoršení provzdušňování středouší. Děti s velkými mandlemi typicky neustále dýchají s otevřenými ústy.
Nos je ale velmi významný orgán, který zvlhčuje, ohřívá vdechovaný vzduch, aktivuje imunitní mechanismy, stimuluje díky čichu také emoční stránku člověka i produkci hormonů, chrání tělo před nebezpečným prostředím. K dýchání zkrátka nestačí jen ústa,“ dodává.
V noci pak při zhoršeném dýchání nosem dítě chrápe a dochází u něj k rozvoji laryngitidy (zánětu hrtanu, či jen překrvení hlasivek), která vede k štěkavému kašli způsobenému snahou o vykašlání „překážejícího“ otoku v nejužší části dýchacích cest, tedy hrtanu.
„Přínosem operace je uvolnění dýchání nosem, zajištění správné funkce nosu a nosohltanu, úbytek zánětů, zlepšení artikulace, omezení chrápání. Často se dítě přestane v noci pomočovat, protože šlo o následek nedostatečného spánku.
V delším horizontu může dojít k výraznému zlepšení kvality života, dítě více prospívá, lépe se soustředí se ve škole a má méně abscencí pro nemoc,“ podotýká Marek Plánička.
Operace krčních mandlí se pak omezují zejména na vzácnější stavy výrazného zvětšení jak nosních, tak krčních mandlí, zástavy dechu ve spánku právě při zvětšení krčních i nosních mandlích, případně recidivujících infekcích horních cest dýchacích při již odstraněné nosní mandli a anginách čtyřikrát a vícekrát ročně. Řeší se tak i vzácně se objevující (a opakující se) záněty krčních mandlí, případně vracející se horečky bez jasné příčiny, tzv. FAPA syndrom.
Celková anestezie je samozřejmostí
Při operaci nosních mandlí se obvykle odstraňuje jen část jejich tkáně, aby například nedošlo narušení Eustachových trub.
K jejich úplnému odebrání se přistupuje hlavně u opakovaných zánětů mandlí (angin) zejména způsobených betahemolytickým streptokokem, které mohou být nebezpečné i pro svaly, a to i pro srdeční sval, ledviny, klouby, ale i srdeční chlopně.
„Obecně uznávaným kritériem je čtyřikrát a vícekrát za rok proběhlý zánět způsobený touto bakterií. Smyslem operace je odstranění orgánu, ve kterém bakterie přežívá,“ vysvětluje Plánička.
I u krčních mandlí má dnes přednost jejich částečné odstranění (tonzilotomie), i když ještě před deseti lety (a v některých zemích západně od nás tomu je tak dodnes) se vždy odstraňovaly celé (tonzilektomie), dnes už má přednost částečné odstranění mandlí.
„Funkce mandle jako imunitního orgánu, která je zhruba do 12 až 15 let věku dítěte poměrně podstatná, zůstává zachována, objevuje se mnohem méně komplikací po operaci, a to zejména krvácivých, a také je tento zákrok spojen s výrazně menší bolestivosti při hojení,“ vysvětluje důvody změny lékař Plánička.
Co se týká šetrnosti zákroku, zejména u nosních mandlí došlo za posledních 30 let k výraznému posunu. Dříve se nosní mandle odstraňovali v místním znecitlivění při aplikaci látky, která snížila vnímání reálného dění.
Děti seděly buď na sestřičce či rodiči, byly svázány v zástěře a po podání léku, který je uvedl do stavu jakoby opilosti, byla do nosohltanu nasazena za nosní mandli kyreta a tkáň nosní mandle byla naslepo seškrábnuta. V lokální anestezii se často operovaly i krční mandle.
Dnes se prakticky všechny výkony provádějí v celkové anestezii.
„Uvedení do narkózy se snažíme dítěti zpříjemnit tím, že maska, která přivádí uspávací plyn, je navoněna dle výběru dítěte čokoládou, vanilkou či jahodovou vůní, cévní vstup se zajišťuje mnohdy u malých dětí až po uvedení do lehké narkózy.
Před samotnou narkózou také dostanou lék, který omezuje strach,“ říká Marek Plánička, vedoucí lékař specializace ORL na klinice Canadian Medical. Na této klinice umožňují začátek anestezie prožít dítěti s rodičem, což může přispět ke klidnějšímu uspání.
„Záleží ovšem do značné míry i na rozpoložení rodiče, neboť obavy rodiče o zdraví dítěte ale obecně emoční stav rodiče se velmi přenáší i na jeho dítě.“
Po propuštění domů je třeba dodržovat klidová opatření
Lékaři se dnes snaží maximálně zkrátit pobyt dítěte v nemocnici, a tím i omezit riziko nemocniční nákazy. Hojení navíc probíhá daleko lépe v domácím prostředí, ale zároveň je třeba pohlídat případná rizika spojená s možnými komplikacemi. „Pokud to provoz a naše kapacity umožňují, snažíme se, aby dítě bylo co nejvíce s rodičem, tedy pokud možno nepřespalo v nemocnici.
V případě nejistoty ohledně krvácení po operaci či známek zánětu nebo jiných nejistých stavů jako omezené pití, pocity na zvracení pak dítě zůstává u nás pokud možno i s rodičem až do úplné stabilizace.
V případě krčních mandlí je pak doporučeno po jejich částečném odstranění zůstat v nemocnici následujících 24 hodin, v případě úplného odstranění pak celých pět dní,“ uvádí Plánička.
Po propuštění domů je třeba dodržovat klidová opatření a vzhledem k tomu, že vzniká poměrně velká raná plocha jak v nosohltanu, tak i v oblasti krčních mandlí, je třeba vyvarovat se rizika infikace této oblasti až do zahojení, která trvá přibližně týden.
„Doporučuji nechodit do míst s velkým množstvím lidí, tedy v případě dítěte do školky či školy, tím méně na oslavy narozenin a podobně. Stejně tak se to týká plavání v bazénu, koupání se ve vaně v teplé vodě, která může způsobit roztažení cév, a tím zvýšit riziko krvácení z operované oblasti.
Dítě by také nemělo sportovat, běhat do schodů či kopce, zvedat těžké předměty, kdy při zadržení dechu významně stoupá krevní tlak v hrudníku, a tedy i následně v operované oblasti,“ vysvětluje Marek Plánička.
Po každém jídle je vhodné, aby si dítě vykloktalo ústa či alespoň spláchlo zbytky jídla, a tím odstranilo další živnou půdu pro v krku se již vyskytující bakterie. „V případně pochybností se nerozpakujte jít na kontrolu nebo kontaktovat operatéra či personál, nebo svého pediatra.
První den až dva po operaci mohou nastat drobné teploty, které mohou být reakcí na operaci, ale pokud neustupují, či se naopak zvyšují, pak jsou známkou infekce a je třeba se dostavit na kontrolu co nejdříve.
Podobným varovným příznakem může být zápach z úst či při operaci nosní mandle bolesti při polykání, neboť odoperovaná nosní mandel bolí jen minimálně. V případě stop čerstvé živě červené krve, zejména v množství větším než čajová lžička, neváhejte a ihned vyrazte na nejbližší lůžkové ORL zařízení.
Počítejte také s kontrolou v místě operace přibližně za týden po operaci,“ dodává MUDr. Marek Plánička, vedoucí lékař specializace ORL na klinice Canadian Medical.
Rodiče se bojí dávat děti na operaci mandlí, aby nedopadly jako Adámek
Adam Vyčítal skončil po operaci krčních mandlí v bdělém kómatu
Foto: archív ČT
Problém s mandlemi musí řešit téměř každá třetí rodina. Někdy k zákroku nedojde, jindy dětskému pacientovi nejde jinak pomoci. Odborníci děti a nyní především rodiče uklidňují.
„K hrůzným představám dnešních rodičů se přidává i to, že mají v živé paměti, jak museli odstranění mandlí podstoupit sami. Ale před lety to bylo skutečně hrozné, dělalo se to naživo, s minimem tišicích léků,“ připomíná primář Kliniky Ušní, nosní, krční FN Motol Michal Jurovčík.
„Dnes jde o zákrok v celkové anestezii. Navíc se změnila i častost těchto zákroků. U krčních mandlí k operačnímu zákroku přistupujeme u výrazně menšího počtu pacientů, než tomu bylo dřív, kdy to bylo skutečně časté. Naopak častější jsou operace nosních mandlí a u mladších dětí, okolo tří čtyř let věku,“ vysvětlil primář redakci Práva.
Speciálně klinika ORL v dětské nemocnici v pražském Motole je zavalena zájmem dětských pacientů, respektive rodičů. Čekací doba na operaci mandlí se pohybuje až kolem pěti měsíců. Například ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové jsou to podle mluvčího Jakuba Sochora jen dva měsíce.
Nešťastný případ Adámka u rodičů vyvolává strachMichal Jurovčík, primář ORL ve FN Motol
„Nešťastný případ Adámka, který byl hodně medializovaný, u rodičů vyvolává strach, je to tak. Určitě se zvýšil počet dotazů na bezpečnost zákroků a průběh pooperačního sledování. U nás dlouhá čekací doba souvisí ještě s omezením sálového provozu z důvodu nedostatku sester,“ dodal Jurovčík.
| Případ Adama Vyčítala |
| Případ malého Adámka se odehrál předloni v květnu, média o něm informovala na přelomu roku s tím, že dítě je již 17 měsíců v kómatu. Chlapec začal čtvrtý den po operaci mandlí masivně krvácet. Ambulance ORL v nemocnici v Pardubicích ale byla zamčená a opuštěná. Lékaře se podařilo najít až poté, co byl Adam 13 minut v bezvědomí. Má poškozený mozek. Lékařka a dvě sestry podle policie nesprávně diagnostikovaly pooperační komplikace. |
Kromě aktuálně největšího strašáka trhání mandlí jsou nejhorším nepřítelem lékařů z ORL baterie. „Děti stále něco polykají. V průběhu let se mění jen ty předměty. Evergreenem jsou mince – je zajímavé, že ty spíše polykají dívky. Všechno ostatní spíš polykají chlapci, poměr je zhruba šedesát na čtyřicet.
Dnes jsou to součástky z rafinovaných svítících hraček, hracích předmětů, které lze z hraček oddělit. Přes opakovaná upozornění jsou to pak baterie – knoflíkové lit- hiové baterie, které se mohou vzpříčit v jícnu. Podle našich pokusů už po dvaceti minutách mohou rozleptat sliznici,“ varuje primář Jurovčík.
Pokud podle odborníků uvázne baterie v jícnu, může mezi baterií a tkáňovým mokem v jícnu začít dokonce vznikat elektrický proud. To může být i smrtelné, proto je nutné s malým nešťastníkem okamžitě vyhledat lékaře.
„V případě podezření na spolknutí baterie existuje jedna taková babská rada – podat dvě lžičky medu, vzniklá karamelizace totiž ochrání sliznice. Ale rozhodně se nesmí odkládat odjezd na pohotovost. To je prioritní,“ zdůrazňuje lékař. „Stane se, že některé větší děti spolknou i malou tužkovou, ale to je spíše rarita.“
Víc než operacím mandlí, by podle primáře měli rodiče věnovat pozornost tomu, aby jejich ratolesti nepolykaly nejrůznější předměty.
„Čím více elektronických zařízení používáme, tím větší je nebezpečí, že se budou někde válet baterie nebo si je dítka z ovladačů a dalších zařízení umně vyloupnou. Tedy počty těchto případů narůstají.
Včera jsem vyndával pacientovi diodu, a to nás teprve čeká nával po používání vánoční výzdoby,“ uzavřel Jurovčík.