Novorozenci – Vše o zdraví

Příchod miminka je velkou události a postupně mu přizpůsobujete celou domácnost. Kupujete výbavičku pro miminko, zařizujete pokojíček a všechno potřebné.

Myslíte také na dětskou lékárničku? Kromě léků tam a patří také kosmetika pro miminko a pomůcky, které pomohou sledovat zdravotní stav miminka. Do lékárničky také patří vitamin D, který dostane předepsaný na recept téměř každý novorozenec.

Dětská lékárnička se bude s rostoucím dítětem měnit, mějte tedy na začátku ty základní potřeby po ruce. Zjistěte, co koupit pro miminko v lékárně.

Co vše pořídit pro miminko

Léky pro novorozence jsou jiné, nežli léky pro dospělého. Aby jste předešli nechtěné záměně, odkládejte léky pro miminko samostatně, odděleně od léků pro dospělých.

Příbalové letáky hned nevyhazujte, nechte si je uložené při lécích, aby jste se mohli přesvědčit o správném dávkování léku, uchovávání a době použitelnosti. Neotevřené léky mají dobu použitelnosti vyznačenou na obalu.

Po otevření se doba použitelnosti u sirupu a kapek zkrátí. Aby se vám doba použitelnosti otevřeného léku lépe počítala, vyznačte si datum otevření na obal.

Tišení horečky a bolesti

Při horečce chcete svému děťátku rychle ulevit, aby se cítilo co nejlépe. Dopřejte mu klid, optimální teplotu v místnosti, dostatek spánku, doplňujte tekutiny a podejte léky na tlumení bolesti a horečky.

Sirupy a čípky, jak je správně zvolit?

Tyto léky se používají při teplotě zvýšené nad 38°C nebo při bolesti, například při prořezávání zoubků. Léky můžete podávat dětem starším 3 měsíců nebo těžším než 5 kilogramů. Pokud máte menší děťátko, při horečce kontaktujte lékaře a konzultujte s ním další postup.

Pro větší děti jsou k dispozici dvě účinné látky, paracetamol a ibuprofen, jako sladký sirup nebo čípky pro novorozence. Je lepší mít doma obě formy a podávat je podle nemoci.

V případě horečky při průjmu zvolte sirup, pokud miminko zvrací, zabrou lépe čípky.

Paracetamol (Paralen, Panadol) – působí proti bolesti a horečce. Přesnou dávku léku spolehlivě vypočítat podle hmotnosti a odměříte pomocí přiložené odměrky. Další dávku léku můžete podat po 6 hodinách.

Ibuprofen (Nurofen, Brufen, Ibalgin,Ibudolor) – působí proti bolesti, horečce a zánětu. Dávku můžete vypočítat podle věku a také podle hmotnosti, co je mnohdy přesnější. Sirup odměříte pomocí odměrky. Mezi jednotlivými dávkami dodržujte odstup 6 – 8 hodin.

Střídání léků na horečku: v případě, že horečka neklesá nebo se po pár hodinách opět zvýší, je možné střídat tyto dvě účinné látky po 4 hodinách.

Léky na kašel není potřebné se předzásobovat, stačí je pořídit v případě potřeby. Na tlumení suchého kašle lze použít kapky Sinecod. Při vlhkém kašli podpořte čištění průdušek od hlenů a vykašlávání pomocí sirupu Mucosolvan pro kojence, Mucosolvan Junior.

Teploměr pro novorozence

V nabídce je hned několik druhů teploměrů. Jak se v nich orientovat? Novorozencům se měří teplota nejlépe v konečníku a to s digitálním teploměrem s ohebnou špičkou.

Praktický model teploměru je bezkontaktní infračervený teploměr. Pořizovací cena je vyšší, ale kromě měření tělesné teploty má další praktické využití.

Můžete měřit teplotu i když dítě spinká, změřit teplotu láhve s mlékem nebo teplotu vody a také teplotu okolí.

Péče o dětský nosánek

Seznam pro novorozence doplňují i léky a potřeby pro hygienu nosu. Do doby, než bude děťátko samostatné a naučí se smrkat, je odkázané při hygieně nosu na vaši pomoc. Jaké pomůcky použít?

Hygiena nosu se slanou vodou

K hygieně nosu a pro zvlhčení sliznice se používají izotonické solné roztoky. Oblíbené jsou Libenar pro kojence v ampulích nebo spreje Humer, Physiomer Baby, Stérimar Baby.

Solné roztoky v izotonické koncentraci se používají také před odsáváním pro šetrnější péči. Při rýmě a ucpaném nosu jsou účinnější spreje do nosu s hypertonickou koncentrací solí.

Pokud má miminko při rýmě tak oteklou sliznici, že nemůže dýchat, lze použít pro uvolnění nosu také sprej s účinnou látkou oxymetazolín (Nasivin sensitive).

Nosní odsávačka

Při čištění nosu novorozence je nosní odsávačka neocenitelný pomocník. Existují ruční odsávačky modely na baterie nebo s připojením na vysavač.

Manuální odsávačka je spíše nouzové řešení, lepší výkon podají rozhodně odsávačky na baterky, nebo připojené na vysavač. Manipulace s vysavačem může být nepraktická, třeba když potřebujete mít odsávačku ve více místnostech.

Navíc může manipulace s vysavačem miminko rozrušit. Odsávačka na baterky je finančně náročnější, ale její praktické využití je neocenitelné.

Péče o dětské bříško

Kapky proti nadýmání

Novorozenci často trpí na bolesti bříška v důsledku nadýmání. Než se jejich zažívání vyvine, mohou proplakat i celé noci. Proti nadměrné plynatosti pomohou osvědčené kapky s obsahem látky simethicon (Espumisan, Infacol, Balonix) nebo s obsahem přírodních látek proti nadýmání (BabyCalm).

Probiotika

Imunitní systém sídlí právě ve střevech a zde se odehrává i zpracování potravy. Tomu všemu napomáhá střevní mikroflóra. Probiotika se přirozeně nachází v mateřském mléku a také je můžete doplňovat formou kapek. Každé probiotické kapky obsahují jiný kmen a jejich použití konzultujte s pediatrem. K nejoblíbenějším patří kapky Biogaia.

Masážní krém na bříško

Jednou z možností, která uleví miminku od bolesti bříška při nadýmání je masážní krém Pupík s obsahem vonných silic.

Rektální rourka

Tato tenká pomůcka pomůže při nadýmání a při zácpě tím, že umožní odchod plynů ze střev a vyvolá vyprázdnění konečníku. Před aplikací rektální rourky namažte rourku olejíčkem a opatrně vloží děťátku do konečníku. Nesmí se ale používat příliš často, aby se nepoškodil reflex vyprazdňování konečníku.

Pomůcky na ošetření drobných poranění

Líh na pupík

Čištění pupíku novorozence není žádná věda. K ošetření se používá 60 % líh na ošetření pupíku, který pořídíte v každé kamenné lékárně. Pupík čistěte dvakrát denně a nechte děťátko chvíli bez plenky, aby líh vyschl. Než se pupík zacelí, při koupání ho držte v suchu.

Gázové čtverečky

Buničité čtverečky lze použít na čištění očí s očními kapkami pro novorozence, ošetření pupíku nebo drobných škrábanců. Výhodou je, že na rozdíl od vaty nezanechávají vlákna.

Dezinfekce

Při výběru dezinfekce dbejte na to, aby miminko neštípala a zároveň byla účinná. Vhodné jdou Neocide sprej pro nejmenší miminka, od 6 měsíců i Betadine na bázi jódu.

Hojení ran

I miminko si někdy může způsobit škrábnutí či drobné poranění. Stačí ostré a měkké nehty nebo chvilka nepozornosti s hračkou a škrábanec je na světě. Po pečlivé dezinfekci rány použijte Hemagel, který vytváří prostředí pro vlhké hojení bez strupů a jizev. Hodí se i dětské náplasti veselých barev s obrázky.

Čištění očí

Ve vnitřním koutku oka se tvoří ospalky, které je potřeba při pravidelné hygieně odstraňovat. Použijte na to gázový čtvereček a kapky do očí pro miminko. Vhodné jsou kapky Ocuflash bez konzervantů nebo Omisan baby. Pokud se dítě vzbudí se zalepenými víčky, použijte na zánět dezinfekční kapky do očí Ophthalmo – septonex.

Péče o citlivou dětskou pokožku

Krém na opruzeniny – plenkovou dermatitidu

Jedná se o zarudlá místa, která se nejčastěji se vyskytují na citlivých místech, jako je zadeček, třísla a genitálie. Méně často se pak objevují na stehnech, za oušky, v podpaží či dalších kožních záhybech.

Jak se opruzenina projevuje: 

• vlhká oblast pokožky, dochází k mokvání,
• puchýřky, objevují se drobné prasklinky,
• podrážděná pokožka, vzniká vyrážka,
• suchá kůže, a místech dochází k olupování,
• pocity svědění a pálení, dítě je podrážděné a pláče.

Při prevenci nebo ošetření opruzenin vsaďte na osvědčené produkty: Bepanthen Baby, Sudocrem nebo Rybilka Neo. Při rozvoji dlouhotrvající dermatitidě dochází ve vlhkých místech k množení kvasinek. V takovém případě Imazol krémpasta, s obsahem účinné látky clotrimazol a zinkové pasty.

Kosmetika pro miminko

Dětská pokožka je citlivá a jemná a potřebuje speciální péči. Proto pečlivě zvažujte, jakou kosmetiku pro miminko pořídíte. Vsaďte na šetrnou přírodní kosmetiku pro novorozence Weleda s obsahem přírodních ingrediencí, nebo na speciální dermokosmetiku na ošetření ekzému a šupinek ve vlasech.

• Pěna do koupele – používá se na mytí miminka ve vaně. Pokožku šetrně myje a zároveň chrání.
• Šampon – ideální pH je 5,5, tedy pokožce neutrální.
• Tělové mléko, olej nebo krém – dětská pokožka ještě netvoří kožní maz a proto potřebuje pěstící a promašťující péči.
• Sprchové gely – jemný mycí gel pro čištění pokožky i vlasů dítěte.

Další kosmetické potřeby

Do nezbytné výbavy pro miminko také patří: vatové tyčinky pro děti, Perlan využijete při mytí jako žínku a při přebalování, vlhčené ubrousky, kartáč na vlasy pro miminko a dětské nůžky na nehty s kulatou špičku na stříhání měkkých a jemných nehtíků, dětská chůvička.

Dětské krémy a mastiPotřeby pro děti a kojence

Psychomotorický vývoj dítěte – 0. až 2. měsíc

Již jste si přinesly domů své miminko nebo na tento úžasný okamžik teprve čekáte? Pečujete nebo teprve budete o něj pečovat? Vy jste první, kdo na miminku včas může zpozorovat počínající problém. Vy jste osoba, se kterou tráví Vaše miminko největší část dne. Pouze Vy máte jeho zdraví plně v rukou.

Nepochybuji o tom, že víte, jak nemocem předcházet. O zdravé výživě či prevenci nachlazení, vzniku alergií atd. je napsáno mnoho literatury určené pro rodiče. Avšak již méně známé jsou informace, jak kontrolovat tělesný vývoj miminka. Pokusím se tedy dát Vám v následujících článcích jednoduchý klíč ke kontrole jeho psychomotorického vývoje.

(Úvodní článek seriálu o psychomotorickém vývoji dítěte)

Jak kontroly provádět?

Výchozí poloha I

Kdy hodnotíme: Vhodné je mít miminko svlečené (např. když se je chystáte koupat a máte je nahé na přebalovací podložce). Můžete tak snadno prohlédnout jeho tělíčko.

Co hodnotíme: Hodnotí se např. v jakých částech těla se opírá o podložku, jak otáčí či zvedá hlavičku a trup, v jaké poloze má nožičky apod. V tomto případě jde o hodnocení, při němž by oděv mohl zakrývat drobnosti (vrásky či kožní záhyby apod.).

Cíl tohoto sledování: Sledujete kvalitu pohybu.

Jak často sledovat: Kontroly provádějte jednou za 2 až 4 týdny.

Výchozí poloha II

Kdy hodnotíme: Psychomotorický vývoj můžete hodnotit i během dne, kdy je Vaše miminko oblečené.

Co hodnotíme: Můžete sledovat, jak často se otáčí na jednu či druhou stranu, zda je častěji otočené obličejem na jednu stranu, jakým způsobem se přetáčí na bříško, leze, chodí.

Cíl tohoto sledování: Hodnocení se liší podle toho, o jak staré miminko pečujete. V tomto hrubším hodnocení sledujete spíše to, čeho je miminko schopno – maximální výkon, dovednosti dítěte (kvantitu pohybu).

Jak často sledovat: Kontroly provádějte jednou za 2–4 týdny.

Novorozenec (období 0. až 4. týden)

Testujeme vleže na zádech:

Můžete pozorovat, jak dítě zaujímá tzv. asymetrickou polohu.

Co by mělo zvládat?

Pokud je jeho hlavička otočená např. obličejem doprava, bude i jeho bříško natočeno na tuto stranu. Hlavička je mírně v záklonu a úklonu a stejně tak i pánev je jakoby vystrčená zadečkem dozadu a nakloněná na jednu stranu.

Toto asymetrické držení je typické pro děti do 3. měsíce.

Testujeme vleže na bříšku:

Sledujeme, zda-li miminko naléhá na hrudník a zadeček má vystrčený vzhůru. Ručičky a nožičky má skrčené jakoby pod tělíčkem. Miminko si stále drží skrčenou polohu, jakou mělo v bříšku u maminky.

Co by mělo zvládat?

Mělo by být schopno otočit hlavičku z jedné tvářičky a položit ji na druhou. Nemusí ale nijak vysoko zvedat hlavičku. Ručičky jsou po většinu času zaťaty v pěst s palečkem schovaným uvnitř prstíků. Pěstička by ale neměla být držena křečovitě a rozhodně by mělo být miminko schopno pěstičku krátkodobě uvolnit a prstíky samo rozevřít.

Novorozenec je po většinu času pod vlivem reflexů. Reflexy mu umožňují přežití (dýchání, srdeční činnost, ale i vyhledání potravy a krmení). Novorozenecké reflexy by měl při pravidelných prohlídkách hodnotit pediatr, popřípadě neurolog.

Hodnocení reflexů

Některé z reflexů si můžete otestovat sami, bez pomoci svého pediatra či neurologa. Můžete tak odhalit případné nesrovnalosti ve vývoji pravé či levé poloviny těla, popř. končetin.

1. Reflexy na končetinách

Reflexy hodnocené na končetinách (ručičky, nožičky) by měly být výbavné (být vidět) na obou končetinách stejně intenzivně.

Varovné signály:

Pokud je na jedné straně reflex výbavný a na druhé nikoli, popř. je na jedné straně výbavný intenzivněji, bude se jednat s největší pravděpodobností o neurologický problém.

2. Míšní reflexy

• Míšní reflexy vymizí během dozrávání CNS (centrální nervové soustavy).
• Varovné signály:
• Pokud výbavnost reflexu přetrvává ještě v době, kdy by měl být již vyhaslý, měli byste upozornit svého pediatra na nesrovnalosti ve vývoji dítěte.

POZOR! Nenechte se odradit myšlenkou, že pediatr v oboru pohybové soustavy člověka určitě vše zná. Ne vždy je tomu tak. Vy jste jedinou osobou, která se musí zastat práv na zdraví svého dítěte.

Zapojte do testování reflexů Vašeho miminka i partnera či mladší sourozence děťátka a udělejte si z testování zábavnou hru. Díky testům můžete včas odhalit nesrovnalosti ve vývoji dítěte a upozornit na ně svého pediatra.

Jak reflexy testujeme?

Chůzový reflex

Provedení: Uchopte pevně miminko za tělíčko a jakoby ho postavte na podložku. Při kontaktu jeho levé plosky o stůl se levá nožička vzepře a pravá udělá nákrok. Pokud nakloníte dítě vpravo, vzepře se pravá nožička proti podložce a nákrok udělá levá nožička.

Kdy jej u dítěte pozorujeme: Tento reflex je výbavný do 4. až 6. týdne života.

Hledací reflex

Provedení: Položíte-li prst ke koutku úst, bude jej miminko hledat jazykem.

Kdy jej u dítěte pozorujeme: Výbavný by měl být do 3. měsíce.

Sací reflex

Provedení: Při vložení prstu do úst ucítíte, jak se miminko snaží Váš prst sát.

Kdy jej u dítěte pozorujeme: Výbavný je do 3. měsíce. Starší dítě saje samozřejmě také, ale jeho sání už je vědomé, tj. umí sát samo, a reflex již k této činnosti nepotřebuje.

Úchopový reflex na horních končetinách

Provedení: Vložte svůj prst do otevřené ručičky dítěte tak, abyste se dotkli dlaně miminka. Okamžitě Vás dítě svými prstíky pevně sevře.

Kdy jej u dítěte pozorujeme: Výbavný je do 5. měsíce věku. Starší dítě dokáže již uchopit předmět nebo hračku vědomě a dokáže si s ní hrát.

Úchopový reflex na dolních končetinách

Provedení: Položte svůj prst na rozevřenou nožičku dítěte tak, abyste se dotkli horní části nožičky miminka. Dítě se Vás bude okamžitě snažit svými prstíky sevřít.

Kdy jej u dítěte pozorujeme: Jeho výbavnost přetrvává až do 9. měsíce, kdy se dítě začíná učit stát.

Předešlé reflexy s postupujícím věkem dítěte musí vyhasnout. Jsou ale dva reflexy, které naopak budou chránit oči dítěte před mechanickým poškozením po celý jeho život.

1. Reflex pro ochranu očí

Provedení: Pokud prudce přiblížíte svou ruku k obličeji dítěte, mělo by mrknout.

Kdy jej u dítěte pozorujeme: Výbavný je až po 3. měsíci.

2. Reflex pro ochranu očí

Provedení: Pokud tlesknete, opět mrkne.

Kdy jej u dítěte pozorujeme: Výbavný je od 5. měsíce.

Novorozenec (období 4. až 8. týden)

V těchto týdnech můžete u svého miminka pozorovat, že Vás dokáže sledovat, respektive zaostří pohled na Vás. Jeho pohled, jen pro Vás, je ale zatím pouze krátkodobý.

Zrakový kontakt znamená, že je Vaše dítě mentálně zdravé.

Psychicky zdravé miminko má potřebu někoho či něco sledovat, pozorovat a tato touha dále přeroste v pozdějším věku v potřebu dosáhnout na hračku, na kterou vidí a pohrát si s ní.

Testujeme vleže na bříšku

Co by mělo zvládnout?

Miminko dokáže zvednout hlavičku nad podložku tak, že krček jakoby protáhne šikmo vzhůru. Nemělo by tedy zvedat hlavičku pouze záklonem v krční páteři, ale při správném zvednutí hlavičky vzhůru se zapojí i svaly na přední straně krku (včetně hlubokých svalů na přední straně krční páteře).

Jak pracuje ručička?

Ručička a její prstíky se začínají rozvolňovat. Častěji dokáže miminko rozevřít pěstičku, přičemž palec je většinu času mimo sevřenou pěst.

Celkově se miminko začíná uvolňovat ze skrčené pozice podobné té, kterou zaujímalo u maminky v bříšku.

Přejeme Vám, aby Vám Vaše krásné zdravé děťátko dělalo pouze radost. Chraňte jej před špatnými vlivy a chraňte jeho zdraví. Jste jeho vším. Bez Vaší péče by tu nebylo a za ni se Vám odvděčí prvním úsměvem i prvním pohledem. Vše nové, co udělá, bude pro Vás jen poděkováním za to, že jste s ním.

Další díl

Psychomotorický vývoj dítěte – 3. až 4. měsíc

Publikováno v časopisu Uzlíček, číslo: 3/2007Autor: Mgr. Iva Bílková, FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Novorozenec – Wikipedie

Tento článek je o fázi lidského života. O díl seriálu Simpsonovi pojednává článek Novorozeně (Simpsonovi).
Novorozenec čtyři hodiny po porodu

Novorozenec (případně novorozeně) je dítě v době od narození do 28. dne života. Do 7. dne života se jedná o tzv. časné novorozenecké období.[1] Bezprostředně po narození se zkoumá, zda je dítě po zdravotní stránce v pořádku. Pro orientační posouzení zdravotního stavu dítěte se používá apgar test, který je vyhodnocen ihned po porodu. Složitější orgány se v tomto období stále vyvíjejí (játra, ledviny, nadledviny, CNS). Nejpomaleji a nejdéle se vyvíjí systém vyšší nervové činnosti.[2] Novorozenec se v této době musí adaptovat na nové prostředí. V prenatálním období dítě přebývalo v plodové vodě, v prostředí, které mělo stabilní teplotu a tlumilo zvuky a doteky přicházející zvenčí.[3] Novorozenec je vybaven vrozenými způsoby chování, např. vnímání svého okolí, křik, pláč. Tyto aktivity mají za účel upoutat zájem a pozornost pečující osoby, navázat kontakt ve prospěch uspokojení vlastních potřeb.[3] Takto malé dítě je odkázáno na péči druhých lidí. Rozvoj smyslů novorozence závisí na vývojově a individuálně přiměřeném přísunu podnětů.[3] Věda, která se zabývá novorozenci, se nazývá neonatologie.

Denní cyklus novorozence

Toto období je charakteristické velkou potřebou spánku (20–22 hodin denně)[2], přerušovanou krátkými úseky bdění, které jsou vyplněné aktivitou spojenou s uspokojováním fyziologických potřeb.

[2][3] Rozdíly v aktivitě mezi jednotlivými dětmi jsou patrné již v prvních týdnech života. Děti se různí ve své reaktivitě na podněty z okolí, v míře vzrušivosti. Tyto rozdíly jsou dány vrozeným temperamentem dítěte.

[2] Při dodržování pravidelného režimu se v dítěti navozuje pocit stálosti a usnadňuje mu to orientaci v prostředí.[2]

Vrozené reflexy

Dítě je při narození vybaveno řadou důležitých reakcí, které mu mají usnadnit adaptaci a přežití – tzv. vrozené, nepodmíněné reflexy. Patří zde například hledací a sací reflex, nejsilnější jsou tyto reflexy půl hodiny po porodu.

Pak jsou také reflexy, které nejsou pro prvotní adaptaci dítěte významné. Jedná se o pozůstatky dřívějších fylogenetických fází.

Patří zde například úchopový reflex, plazivý reflex (tento reflex odezní během několika týdnů) nebo Moroův (úlekový) reflex.[3]

Smyslový vývoj

Rozvoj smyslů je ve vývoji dítěte klíčový, proto je důležitá jeho stimulace prostřednictvím podnětů. Základem orientace v prostředí je zrakové vnímání. V tomto ohledu má velký význam počáteční přísun podnětů, neboť schopnost vidět je získanou funkcí.[3] Dítě ze začátku vidí nejlépe objekty ve vzdálenosti 20–30 cm.

Dominantní ve zrakové preferenci je lidský obličej.[2] Novorozenec má značný rozsah slyšení, je citlivý zejména na vysoké tóny, které je schopné dobře rozlišovat.[3] Proto komunikace matky s dítětem probíhá prostřednictvím vyššího hlasu, který je dítě schopno lépe zachycovat.

[2] Novorozenec preferuje matčin hlas před hlasy jiných lidí již krátce po porodu, což může být důležité pro iniciování vazby dítěte na matku.[4] Dítě v tomto vývojovém období je také schopno rozlišovat dotek, teplotu a změny polohy.

Taktilně-kinestetické podněty jsou spojovány s prožitkem příjemnosti, který je jedním z prvotních variant citového prožívání.[3] Novorozenec chuťově a čichově vnímá. Z chutí i vůní preferuje sladkou.[2]

Učení a pozornost

Smyslové vnímání je důležité v souvislosti s prvním učením, které probíhá právě prostřednictvím spojení různých smyslových informací s určitým podnětem či situací.[3] Novorozenec je schopný koncentrovat pozornost jen velmi krátce, v řádu sekund, a na omezené množství podnětů.[3]

Fyziologie novorozence

Zralý novorozenec se rodí mezi 38.–42. týdnem gestace (těhotenství).

Zdravý novorozenec má dobře vyvinutý tukový polštář, narůžovělou kůži krytou mázkem (vernix caseosa), na nose má žlutobělavé tečky (milia), na kořeni nosu, víčkách a záhlaví jsou znatelné teleangiektázie, na zádech zbytky lanuga (jemné plodové chmýří), jemné vlasy, nehty přesahují špičky prstů, dobře vyvinuté prsní areoly, rýhování plosek nohou je po celé ploše, ušní boltce mají vyvinutou chrupavku, genitál je zralý (sestouplá varlata u chlapců, labia majora kryjí labia minora u dívek).[1]

Poporodní adaptace

Jde o schopnost novorozence přizpůsobit se změnám souvisejícím s přechodem z nitroděložního života do vnějšího světa.

• novorozenec po narození začne účinně dýchat, je schopen zajistit si sám výměnu plynů v plicích
• vydatnou srdeční činností a fungujícím cévním řečištěm je schopen zajistit správný krevní oběh
• je schopen obnovit a nadále zajistit rovnovážný stav ve vnitřním prostředí
• následná observační péče – sledování průběhu poporodní adaptace novorozenců přivezených z porodního sálu a vedení příslušné dokumentace (sledovány by měly být vitální funkce, teplotní stabilita, barva kůže, změny v chování, odchod smolky a moči, edémy, kontrola pupečního pahýlu, depistáž abnormálních příznaků, které mohou svědčit pro vrozenou vývojovou vadu a jiná onemocnění[1]

Vazebné chování novorozence

Vazebné chování člověka se poprvé objevuje již krátce po porodu a plní specifickou biologickou funkci. Pouto dítěte k matce je výsledkem součinnosti behaviorálních systémů.

Součástí vazebného chování dítěte k matce jsou vzorce chování, které podporují citové chování matky k dítěti (např. sání, pláč, úsměv, později její následování apod.).[5] Proces, při kterém mezi matkou a novorozencem vzniká ihned po porodu vztah mezi se nazývá bonding.

[6] Podle teorie bondingu vede bezprostřední poporodní kontakt s dítětem k vřelejšímu a kvalitnějšímu vztahu. Je žádoucí, aby bylo dítě přiloženo tak, aby se dotýkalo matčiny kůže vlastní kůži – tedy, bezprostředně.

Bonding s sebou však nese určitá rizika, především v tom, že při přiložení dítěte na matku nelze dost dobře monitorovat životní funkce dítěte. Na tento fakt jsou rodiče v nemocnicích personálem upozornění.[6]

Zklidňování dítěte

V tomto věku se objevují periody pláče, které se různí svou délkou a intenzitou.

[7] Ke zklidňování dítěte se přistupuje různými způsoby (například zpíváním, chováním v náručí, houpáním v kočárku, krmením) a schopnost zklidnit dítě je důležitá při navazování vztahu s dítětem.

Pokud se rodiči nedaří dítě zklidnit, vede to k frustraci, která může ohrozit vztah rodiče k dítěti.[7] Přístup rodiče ke zklidňování dítěte je velmi důležitý z hlediska pozdějšího vývoje seberegulace dítěte.[7]

Nedonošený novorozenec

Jako nedonošené novorozence označujeme děti porozené do 37. týdnu těhotenství. Porodní hmotnost nedonošených dětí většinou nepřesahuje 2500 g. V Česku se ročně narodí kolem 7 % nedonošených dětí. Nedonošení novorozenci jsou zatíženi vyšší mortalitou a morbiditou, která může vést k poruchám dlouhodobého vývoje.

U nedonošených dětí Výskyt a závažnost problémů spojených s předčasným porodem klesá se stoupajícím gestačním věkem a zvyšující se porodní hmotností. Pro novorozené děti je typický protažený tvar lebky, velmi tenká, sytě červená kůže s prosvítajícími kapilárami.

U předčasně narozených dětí je důležitá včasná diagnostika psychomotorického vývoje a případná rehabilitace pod vedením fyzioterapeuta. Například pomocí Bobathových nebo Vojtovy metody.[8] Nedonošení novorozenci mají zvýšenou potřebu nutričního příjmu, neboť potřebují zvýšit porodní váhu výrazněji než donošené děti.

Děti, které nejsou schopné sát a polykat mateřské mléko, jsou krmeny mlékem prostřednictvím sondy zavedené do žaludku. Potřebného množství bílkovin a dostatečné nutriční hodnot výživy se dosahuje pomocí speciálně připravovaného (formulovaného) mléka.[9]

Odkazy

Reference

1. ↑ a b c Lékařské diagnózy [online]. Hradec Králové: VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 2010 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
2. ↑ a b c d e f g h ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka. Vývojová psychologie. 1.. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2013. 96 s. ISBN 978-80-7464-302-6.

    

3. ↑ a b c d e f g h i j VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. 2.. vyd. Praha: Karolinum, 2012. 531 s. ISBN 978-80-246-2153-1. 
4. ↑ DECASPER, A.; FIFER, W. Of human bonding. Science. 1980-06-06, roč. vol. 208, čís. issue 4448, s. 1174–1176. 
5. ↑ BOWLBY, J.

   Teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. 1.. vyd. Praha: Portál, 2010. 360 s. ISBN 978-80-7367-670-4. 

6. ↑ a b Bonding [online]. Ostrava: Fakultní nemocnice Ostrava, ©2009 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
7. ↑ a b c DAYTON, Carolyn Joy. PhD.

   Journal of Pediatric Health Care [online]. Březen – Duben 2015 [cit. 29.11.2015]. 

8. ↑ EXTERNISTA. Rozhovor na téma – Dětská rehabilitace | Blog Mimulo [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online. (česky) 
9. ↑ ZOBAN, P. Nedonošený novorozenec.

   Czecho-Slovak Pediatrics / Česko-Slovenská Pediatrie. 2012, roč. 67, čís. 3, s. 203–208. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu novorozenec na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo novorozenec ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data

BNF: cb11975812q (data) GND: 4041781-5 LCCN: sh85066048

Portály: Rodina

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Novorozenec&oldid=20213785“

Kojení novorozence: Vše, co potřebujete znát

Kojení novorozence je důležitou každodenní činností v životě miminka i matky. Je prospěšné pro dítě i matku.

Kojení je důležité nejen z důvodu výživy, ale i pro čas strávený s miminkem. Blízký kontakt přináší šanci pozorovat dítě, dotýkat se ho, mluvit na něj, hrát si sním nebo mu zpívat. Všechny tyto podněty pomáhají budovat zvláštní vazbu mezi matkou a dítětem.

Kojením zajistíte dítěti nejlepší možnou výživu a nezáleží na tom, zda budete dítě kojit jen několik týdnu, měsíců nebo déle.

Kojení matce prospívá z mnoha důvodů:

• Napomáhá tomu, aby se děloha rychleji vrátila ke své normální velikosti
• Napomáhá rychleji snížit váhu
• Snižuje riziko rakoviny prsu tím, že kojíte-li déle než tři měsíce, dochází k ochranným změnám v prsních buňkách
• Kojení vám poskytuje možnost odpočinku, který tolik potřebujete

Pro dítě je kojení dobré, protože:

• Poskytuje mu jedinečnou směs živin, hormonů a proteinů, které mají zásadní význam pro trávení, vývoj mozku a pro růst
• Dodává mu proteiny, které snižují nebezpečí infekcí středního ucha, trávicího ústrojí a dýchacího ústrojí
• Snižuje nebezpečí vzniku alergií z jídla
• Vyvolává méně zažívacích potíží, jako je zácpa nebo průjem, než umělé mléko
• Snižuje nebezpečí pozdějšího vzniku chronických onemocnění

Začínáme s kojením

Kojení se jako každou jinou věc musíte nejdříve naučit. I když je to přirozený proces, mohou mít některé maminky na začátku trochu problém s technikou. Buďte však trpělivé a nenechte se odradit prvním neúspěchem, nakonec se to naučíte vy i vaše děťátko.

Může to trvat několik dnů i týdnů, než se z vás a z vašeho miminka stanou zkušení parťáci při kojení. Jestliže se nedaří problém vyřešit, nebojte se požádat o radu laktační poradkyni či svého lékaře.

Prvních několik dní po porodu produkují prsy mlezivo, krémovitou látku, která dodává dítěti základní živiny a obranné látky (proteiny potlačující infekce), dokud nezačne téct mléko. V prvních dnech života mlezivo dodá děťátku vše potřebné.

Mateřské mléko se začne tvořit mezi druhým a pátým dnem po porodu. Ze začátku můžete mít pocit velmi plných prsou a sání dítěte vám nemusí být příjemné, ale po nějaké době se vše urovná.

Jak tedy správně kojit? Zde je několik rad, které vám mohou v prvních dnech pomoci

• Kojte dítě kdykoliv má hlad, kojené děti mohou vyžadovat krmení každou 1,5 až dvě hodiny. Jak dítě poroste, budou se pauzy prodlužovat. Kojení by nemělo být příliš dlouhé, doporučuje se max. 20 minut. Pokud budete nechávat dítě u prsu déle, neznamená to, že více vypije. Sání dítě uklidňuje a je mu příjemné, jednoduše vás má miminko místo dudlíku 🙂
• Někteří lékaři doporučují při krmení prsy střídat, jiní zas kojit z jednoho prsu. Záleží na mnoha okolnostech a žádná z variant není špatně. Každá maminka má jiné množství mléka
• některé dítě saje více druhé méně. Sama nejlépe poznáte co je pro vás a dítě vhodnější varianta.

Hlavní doporučení při kojení

• Pokud se dítě nehlásí o jídlo každé 3 až 4 hodiny, je lepší ho vzbudit i během noci, budete-li mezi krmením dělat dlouhé pauzy, bude se vám tvořit méně mléka a hrozí, že dítěti nebude stačit.
• Při krmení dbejte o vaše pohodlí. Pohodlně se posaďte nebo si lehněte. Ruku si můžete podložit polštářem.
• Pokud krmíte z jednoho prsu je důležité si pamatovat z kterého jste kojila naposledy. „Připravený“ prs je většinou plnější a ze začátku si to rozhodně nespletete. Pokud prsy střídáte, začínejte vždy opačným než při předchozím kojení. Šetříte tím bradavky. Kojte dokud není prs prázdný. Složení mléka se během jednoho kojení mění. Jednoduše řečeno, přední mléko zahání žízeň a zadní hlad. Proto je důležité neměnit prsy moc brzy.
• Dítě položte tak, aby bylo celý tělíčkem otočené k vám.
• Miminko přiložte k prsu a otřete mu bradavku o tvářičku, tím vyvoláte reflex hledání potravy. Dítě by se mělo otočit směrem k bradavce a začít sát. Jakmile dítě otevře pusinku, přiložte jej k prsu.
• Ujistěte se, že má dítě v ústech celou bradavku i s částí dvorce (tmavší kruhová část kolem bradavky), jinak hrozí podráždění bradavek a kojení nebude zrovna příjemné. Správné přisátí vypadá tak, že dítě má široce otevřenou pusinku, jazyk má pod vaší bradavkou a saje jakoby přes něj. Pokud je dítě správně přisáté, kojení není bolestivé ani nepříjemné.
• Možná se vám to bude zdát nemožné, ale berte kojení jako relax. Kojit musíte několikrát denně a zabere vám přibližně 15-20 minut, proč si tedy neodpočinout, navíc odpočinek podporujete vypuzovací reflex. Věřte, že za pár měsíců se vám bude po klidných okamžicích během kojení stýskat 🙂
• V období kojení pijte hodně tekutin. Cílem by mělo být minimálně šest sklenic vody denně, popíjejte i během krmení. Vyhýbejte se perlivým nápojům, nadměrnému množství mléčných výrobků a čerstvému pečivu, které mohou působit dítěti větry. Nevhodné jsou i nápoje s obsahem kofeinu, které vás dehydratují a dítě nadměrně povzbuzují. Samozřejmostí by mělo být vyloučení alkoholu.
• Pokud je to jen trochu možné, kojte prvních 6 týdnů až 6 měsíců plně. Mateřské mléko obsahuje veškeré tekutiny, které dítě potřebuje a není třeba mu dávat nic dalšího. V létě postačí k doplnění tekutin jen častější kojení. Není třeba přidávat čaj nebo vodu.
• Pokud přijde období, kdy se dítě častěji dožaduje krmení a vám se zdá neustále hladové, nezoufejte. Je to normální proces, kdy se mléko přetváří a po pár dnech se situace srovná.. Pokud dítě přibírá na váze, je vše v pořádku a není důvod začít dítě přikrmovat. Jednoduše ho jen častěji krmte.
• Mateřské mléko je nesmírně účinný přírodní systém nabídky a poptávky, čím více mléka dítě spotřebuje, tím více se ho vytváří. Jakmile začnete dítě méně kojit – například, když mu začnete dávat příkrmy – mléka se bude tvořit méně.
• Pokud dáváte dítěti pít z lahve od samého začátku, může odmítat kojení, protože pití z lahve je pro dítě lehčí a umělé mléko mu víc chutná. I u krmení mateřským mlékem z lahve hrozí, že se jim pak nechce sát s prsu. Avšak občasným krmením z lahvičky nic nezkazíte. Mateřské mléko můžete uchovat v lednici, a když si potřebujete odpočinout, může vás s klidným svědomím nahradit při krmení tatínek. Přeci jen mít prostor delší než 3 hodiny mezi krmením není k zahození 🙂
• Jestliže kojíte, lékař vám pravděpodobně doporučí podávat dítěti denně doplňky obsahující vitamíny A, D a E, které nebývají v mateřském mléce vždy obsaženy v dostatečném množství.
• Kojení není věda, je to zcela přirozený proces. Poslouchejte své tělo a signály dítěte. Pokud dítě přibírá na váze, není důvod k jakékoliv panice. Jsou to chvíle, na které budete s odstupem času vzpomínat s úsměvem. A pokud náhodou nastane situace, že kojit nemůžete, nezoufejte, dnešní mléka jsou kvalitní a poskytnou dítěti vše potřebné.