Onemocnění jater – Vše o zdraví

Každý léčitel vám řekne: “Máte zdravotní problémy? Detoxikujte si játra!” Zdravá játra jsou základem pro fungování celého organismu, o tom není pochyb. Co všechno je zatěžuje a poškozuje? Jaké vrozené nemoci existují? Ne vždy totiž za všechno může alkohol…

Nemocná játra nemají jen alkoholici

Ne každý si svá játra poškodí alkoholem a užíváním návykových látek. Existuje spousta nemocí, které nám ničí játra bez našeho vlastního přičinění. Když opomeneme získaná infekční onemocnění jako jsou žloutenka a mononukleóza, může jít například také o dědičnou poruchu metabolismu žlučového barviva bilirubinu, zvanou Gilbertův syndrom.

Gilbertův syndrom se nejčastěji diagnostikuje už u mladých lidí, a to ve věku 15 – 30 let. Nejedná se o vážnou nemoc, ale je třeba počítat s tím, že játra se musí opravdu hodně šetřit, proto se nedoporučuje pití alkoholu, nadměrné užívání léků ani nevhodná strava a nesprávná životospráva.

Protože se u tohoto onemocnění přebytečný bilirubin ukládá do tkání, někdy dochází k zežloutnutí bělma nebo pokožky a objevuje se také vyšší únava a bolest v oblasti jater, tedy pod pravým žebrem.

Co zatěžuje játra?

Játra jsou detoxikačním orgánem a zatěžují je především jakékoli toxické látky, mezi něž patří především drogy, jedy, léky a alkohol, který by se dal také označit jako nervový jed. Neprospívá jim ani nadměrný příjem tuků a smažených jídel, ale i cukru, živočišných a mléčných produktů, bílého pečiva, kávy a černého čaje. O tom, že také škodí stres nemůže být pochyb.

Oslabená játra a příznaky

Jak poznáme oslabená játra? Příznaky mohou být různé, a to od fyzické únavy, kožních potíží, problémů se zrakem, trávících potíží, bolesti pod pravým žeberním obloukem, až po zežloutnutí bělma i kůže a větší podrážděnosti. Uvádí se, že člověk, který nemá v pořádku játra, je nadmíru zlostný, agresivní, snadno se rozzlobí a vybuchne.

Na obličeji se někdy vytváří takzvaná jaterní rýha, která se nachází mezi očima u kořene nosu. Bývá to příčná nebo podélná vráska, případně můžeme zaznamenat i vyvýšení místa mezi obočím.

Co prospívá játrům?

Játrům v prvé řadě prospívá detoxikace. Velice výrazné a regenerační účinky má látka silymarin obsažená v semenech ostropestřce mariánského. Semínka ostropestřce se doporučují k přímé konzumaci, nejčastěji rozdrcená na prášek, ale lisuje ze z nich se také lisuje olej.

Další možností léčby jater je užívání tinktury z ostropestřce. Ta je však vyrobená z lihu, obsahuje tedy alkohol, který pro játra není zrovna nejvhodnější. Tinktura se však může užít v horkém nápoji, kdy se nechá alkohol vyprchat, nebo se naředí s trochou čisté pramenité vody.

Základem ovšem bývá dieta, která by měla být prosta alkoholu, návykových látek a tuků. Jídelníček člověka, který má potíže s játry, by měla tvořit převážně čerstvá zelenina, především ta listová, dále červená řepa, čekankové puky, ředkvičky, okurky, brokolice, z ovoce jsou vhodná jablka nebo grepy.

Jak upravit brokolici: 3 jednoduché recepty, které si zamilujete

Doporučují se též obiloviny s vysokým obsahem vlákniny. Prospívají jáhly, pohanka, otruby, ovesné vločky nebo kroupy. Skvělá je rovněž kurkuma, kořen pampelišky a čekankový kořen – z praženého kořene lze popíjet výbornou obilnou kávu, avšak lépe bez mléka a bez cukru.

Toxické poškození jater je varující

Toxické poškození jater může být alarmujícím následkem nezřízeného života, pokusu o sebevraždu nebo třeba i chemoterapeutické léčby. Bohužel často již bývá nevratné a fatální.

Záleží do jaké míry se nám játra poškodí, a zda třeba dojde i k jejich ztvrdnutí, tedy k cirhóze. Může nastat i celková otrava s rozvinutím alergické nebo toxické reakce celého organismu.

Poškození jater je vždy závažným stavem, který může mít trvalé a chronické následky, anebo může i končit smrtí.

Jak poznat bolest jater

Bolest jater se často projevuje jako tlak nebo bolest pod pravým žeberním obloukem, kde se játra nacházejí.

Při zánětu dochází k jejich zvětšení a bolestivosti, protože tlačí na žebro – někdy může dojít k pocitu, že nás žebro bolí v souvislosti s možným zablokováním páteře, ale zpravidla se jedná o potíže s játry, které bývají i doprovázeny dalšími příznaky, například trávicími problémy nebo při zánětu zvýšenou teplotou. Správnou diagnózu provede lékař na základě pohmatu a vyšetření z krve.

Pokud zjistíte, že vás bolí játra, není třeba se hned děsit. Neuškodí vám okamžité zahájení jaterní diety a popíjení bylinkového čaje určeného pro léčbu potíží s játry a žlučníkem. Pokud vás potíže obtěžují delší dobu a máte i další příznaky, určitě byste měli neprodleně navštívit lékaře.

  • Onemocnění jater - Vše o zdraví
  • Onemocnění jater - Vše o zdraví
  • Onemocnění jater - Vše o zdraví
  • Onemocnění jater - Vše o zdraví
  • Onemocnění jater - Vše o zdraví
  • Onemocnění jater - Vše o zdraví
  • Onemocnění jater - Vše o zdraví
  • Onemocnění jater - Vše o zdraví

K čemu máme játra a jak je posílit?

Tomu jak zlepšit zdraví jater se v ajurvédské a čínské medicíně věnovali léčitelé po tisíce let. V čínské medicíně se říká, že lékař, který ví jak harmonizovat játra, ví, jak vyléčit stovky nemocí.

 Udělejte si chvilku na přečtení nového článku z cyklu CESTA KE ZDRAVÍ, ve které vám každý týden představíme, jak funguje naše tělo a co dělat proto, abychom posílili naše zdraví.

Minulý týden jsme probírali mozek a tento týden připadla řada na játra, které jsou v našem těle nepostradatelný úžasný orgán, který nás zbavuje všeho zlého a ještě se umí jako jediný orgán sám uzdravit.

Játra jsou hlavní orgán detoxikace organismu

Játra jsou hlavním detoxikačním orgánem a během minuty v nich proteče až dva litry krve. Váží cca 1,4 kg a jsou uložené vpravo horní části břicha pod bránicí. Jsou zodpovědné za filtrování toxinů z krevního oběhu a zabraňují jejich usazování v tkáních.

Představte si játra jako motor ve vysavači, když se ucpe příliš mnoho nečistotami, pak přestane vysavač dobře vysávat, tedy fungovat.

Podobně jako, když jsou vaše játra zaneseny příliš mnoho toxiny, začnete být unaveni, imunitní systém nebude pracovat správně, zhorší se kvalita pokožky a začnete mít problémy s trávením, tedy začnete špatně fungovat jako celek.

Žijeme v hektické době plné stresu a toxinů. Jen málo z nás může tvrdit, že nepřijde do styku se znečištěným ovzduším, pesticidy, xenoestrogeny, těžkými kovy. Toxiny jsou obsažené v předmětech naší denní spotřeby (kosmetika, drogerie) i v jídle.

Pokud se nesnažíme minimalizovat expozici toxinů na denní bázi a nesnažíme se žít alespoň trochu zdravým životním stylem (pohyb, zdravá strava, minimalizace stresu), pak se může stát, že játra nebudou zvládat svojí detoxikační úlohu a toxiny se začnou usazovat v těle.

Nutno podotknout, že hromadění toxinů (xenoestrogenů) v těle souvisí také s estrogenovou dominancí.

Onemocnění jater - Vše o zdraví

Kromě detoxikace organismu játra vykonávají další klíčové úlohy:

  • Jsou hlavním orgánem metabolismu neboli látkové přeměny. Látková přeměna je soubor enzymových reakcí, při nichž dochází k přeměně látek a energií v buňkách. Rozdělujeme na anabolismus (výstavbový proces) a katabolismus (rozkladový proces).
  • Hrají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin.
  • Produkují žluč, čímž pomáhají trávení.
  • Produkují některé hormony a některé hormony likvidují (inzulin, steroidní hormony).
  • Jsou zásobním orgánem glykogenu, železa, některých vitamínů a minerálů.
  • Jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy.

Játra mají jako jediný orgán neuvěřitelnou schopnost regenerace vlastní tkáně.

Játra se dokáží sami regenerovat (dorůst) i v tak extrémních případech jako, když zbyde jen 25% tkáně. Z toho vyplývá, že játra vám toho hodně odpustí, ale i tak byste si je měli raději hýčkat 🙂

Onemocnění jater - Vše o zdraví

Úloha jater v detoxikaci organismu

Jak už jsem psal, jednou z hlavních rolí jater je detoxikace organismu. Všechny látky příjímané nebo produkované tělem (vedlejší produkty metabolismu) se nakonec filtrují skrze játra. Existují 2 fáze detoxikace. Fáze I a II.

Fáze I

Ve fázi I jsou odbourávány chemikálie, jako jsou drogy, hormony, pesticidy a všelijaké další toxiny do méně škodlivých toxinů.

Během tohoto procesu jsou produkovány volné radikály, které by mohly ve větším množství poškodit i jaterní buňky.

Živiny, které podporují fázi I jsou vitamíny ze skupiny B, kyselina listová, glutathion a další antioxidanty (např. vitamín C, zinek, hořčík, molybden, bioflavinoidy).

Fáze II

Ve fázi II jsou odstraňovány nežádoucí látky (toxiny: např: nikotin, kofein, pesticidy, sulfáty, epoxidy, benzoáty) z těla ven a to ve vodě rozpustných látkách, které mohou být snadno vyloučeny žlučí nebo močí.

Mezi živiny, které podporují tuto fázi patří glutathion, n-acetyl-l-cystein, silymarin, kurkumin, SAMe, glycin, molybden, methionin, TMG, DMG, nebo vitamín E a B6. Při tomto procesu jaterní buňky spolu s dalšími látkami (cystein, glycin, síra) mění toxiny na méně toxické látky.

Zajímavé:  Enterobiopsie - vše o zdraví

A i při tomto procesu vznikají volné radikály, které mohou poškodit jaterní buňky.

Ve fázi II jsou velice důležití glutathion a SAMe.

Glutathion je jeden z nejsilnějších antioxidantů, který se ve vysokých koncentracích vyskutuje v játrech a skládá se z aminokyselin cysteinu, glutaminu a glycinu. A pomáhá nejen jaterním buňkám před účinky volných radikálů. Tento enzym chrání buňky před toxiny je zásadní pro zdraví imunitní systém a funkci jater.

SAMe podporuje játra skrze metylaci a produkci glutathionu. Je pro tělo hlavním zdrojem methylu a podílí se na mnoha biochemických reakcích v játrech, včetně detoxikace a produkce antioxidantů. Navíc snižuje množství tuku v játrech, které je jednou z hlavních příčin jeho poškození.

Onemocnění jater - Vše o zdraví

Jak zlepšit funkci jater

1. Vyhněte se nadměrnému užívání alkoholu, léků a drog

Hlavním orgánem odbourávání alkoholu jsou játra. Ty musí po jedné pijatice pracovat přesčas, aby dostaly vše zpátky do rovnováhy. Alkohol můžete, ale s rozumem. Např. 2 dcl červeného vína každý večer. Stejně tak játra zatěžují časté užívání drog či léků.

2. Soustřeďte se na konzumaci protizánětlivých potravin organického původu (bio)

Vaše strava rozhoduje o tom, jak budou pracovat vaše játra. Protože játra štěpí tuky, přeměňují bílkoviny, sacharidy a zbavují se přebytečných látek z krve.

Pro správnou funkci jater je nezbytná nízká hladina cukru s nízkým obsahem toxinů. Vhodnými jsou tedy potraviny s vyšším obsahem vlákniny.

Dle některých studií může vysoké množství antioxidantů a vlákniny dokonce zvrátit poškození nebo onemocnění jater [1].

Zkrátka konzumujte opravdové potraviny nejlépe z bio produkce (maso, ovoce, zelenina), nikoliv průmyslově zpracované potraviny. Bio původ je jeden z mála způsobu jak snížit hladinu pesticidů v těle. Čím méně toxinů v těle bude, tím lépe budou játra pracovat a tím zdravější budou. Podstata zdravého stravování neleží v kvantitě, nýbrž v kvalitě.

Mezi protizánětlivé potraviny podporující funkci jater patří:

  • Hořká zelenina: Hořkost je obvykle známkou toho, že jsou v potravě přítomny prospěšné enzymy, které vyživují játra a stimulují trávení (produkci žluči). Hořké potraviny mají dostatek minerálů a snižují obsah těžkých kovů v krvi. Mezi hořké potraviny patří: pampeliška, kopřiva, rukola, čekanka nebo třeba některé druhy okurek.
  • Probiotické potraviny: Potraviny, které podporují zdraví a pestrost mikrobiomu. Patří sem kefír, kombucha, kimchi nebo jiná fermentovaná zelenina (zavařené okurky, kysané zelí).
  • Listová zelenina: Je nabitá protizánětlivými a antioxidačními látkami. Může zvyšovat hladinu glutathionu, což je jeden z nejsilnějších antioxidantů, který má silné tlumící účinky proti vzniku volných radikálů.
  • Brukvovitá zelenina: Zvyšuje hladinu draslíku a obsahuje indoly, což jsou sloučeniny známé svým protirakovinovým účinkem. Zároveň pomáhají v boji proti estrogenové dominanci. Brukvovitá zelenina (brokolice, květák, atd.) totiž dokáže zvýšit produkci glukosinátů, které pomáhají detoxikovat játra a zvyšují schopnost jater odbourávat z krve karcinogenní látky a těžké kovy. Mezi takové látky patří například indole-3-carbinol, který je zkoumán pro své antikarcinogenní, antioxidační, antiaterogenní a antiestrogenní účinky [2, 3, 4].
  • Zelené rostliny (chlorella, spirulina): Prostřednictvím chlorofylu pomáhají zbavovat se těla toxických látek jako dioxiny přes játra a stimulují produkci antioxidantu superoxid dismutázy.
  • Bylinky (kurkuma, zázvor, koriandr, petržel, oregano): Stimulují produkci glutathionu a působí protizánětlivě. Kurkumin obsažený v kurkumě má širokospektrální použití a jedním z nich je i účinek proti hromadění toxinů v organismu.

Mezi nejhorší potraviny pro zdraví jater můžeme zařadit:

  • Příliš mnoho alkoholu nebo kofeinu.
  • Průmyslově zpracované potraviny obsahující rafinované rostlinné oleje, cukry, umělé barviva a sladidla.
  • Ovoce a zelenina obsahující pesticidy většinou nepocházející z ekologické produkce.
  • Průmyslově zpracované uzeniny obsahující dusičnany.
  • Smažená jídla.

3. Doplňky stravy pro podporu jater

Uvedu vám malý výčet látek a bylin, které mají pozitivní vliv na zdraví jater a odstraňování toxinů z těla.

  • Ostropestřec mariánský a v něm látka zvaná silymarin, která zabraňuje vyčerpání glutathionu v játrech a podporuje zdraví jater.
  • Glutathion je vůbec jeden z nejsilnějších antioxidantů v našem těle, který je produkován játry a bojuje s volnými radikály. Glutathion také pomáhá zbavovat se tělo xenobiotik (cizorodé látky), účastní se se syntézy a opravování nukleových kyselin, odstraňuje toxiny a karcinogeny, podporuje správnou funkci imunitního systému, chrání buňky před oxidativním stresem. Jeho nedostatek je spojený s rychlejším stárnutím, diabetem, skvrnami na pokožce, diabeze a neurodegenerativními onemocněními.
  • N-Acetyl-L-Cystein je prekurzorem jednoho z nejsilnějších antioxidantů glutathionu, který se tvoří v játrech. Účinná látka proti volným radikálům. Je vhodné suplementovat i v případech.
  • Indole-3-Carbinol nebo DIM jsou látky, které jsou zkoumány pro své širokospektrální antioxidační, antikarcinogenní a antiestrogenní účinky. Pomáhá játrům z těla vylučovat karcinogenní látky a těžké kovy.
  • Kurkumin, který má širokospektrální použití a jedním z nich je i účinek proti hromadění toxinů v organismu.
  • Za další zajímavé doplňky stravy, které kombinují sílu bylin a antioxidantů stojí zmínit: SAMe, Liver Refresh, Methionin, Liv.52, DIM, TMG, DMG.

Onemocnění jater - Vše o zdraví

4. Snižte stresovou zátěž

Každé stresové vypětí má drtivý dopad na váš endokrinní, reprodukční, trávicí a imunitní systém.

Výzkumy ukazují, že změny na ose hypothalamus – hypofýza – nadledvinky způsobené stresem podporují zánětlivou reakci a způsobují poškození jater a mohou přispívat k onemocnění jater [5].

Špatná funkce jater může být spojena s brain fog (mozková mlha), závratí, bolestmi hlavy, křečemi, problémy s menstruací nebo trávením.

5. Cvičte a hýbejte se

Poslední studie ukazují, že cvičení a pohyb snižují zánět a oxidační stres u onemocnění jater souvisejících s obezitou. Pohyb rozproudí srdce a to pumpuje více krve do jater, kde je očišťovaná od nežádoucích látek a zároveň vyživuje játra [6]. 

Mezi další rady, jak si udržovat játra v kondici je vyhýbat se nebezpečným chemikáliím (např. při malování nebo domácím úklidu), provozovat bezpečný sex (vyhnout se přenosným infekcím ohrožující nejen játra), oplachovat ovoce a zeleninu důkladně od pesticidů a v neposlední řadě pít dostatek vody.

Závěr

Klíč ke zdravým a funkčním játrům vede přes zdravý životní styl oproštěný od toxinů, holdování alkoholu, ale i kouření nebo drogám. Játra mají navíc jednu úžasnou funkci a to, že se umí sami regenerovat (uzdravit). Takže na změnu životního stylu není nikdy pozdě. Čím dřív začnete, tím zdravější budete 🙂

Jiří Votava

Onemocnění jater - Vše o zdraví 

Metabolismus: Uzdravte svá játra

Onemocnění jater - Vše o zdraví

Játra jsou místem, kterým přímo interagujeme s okolním světem. Zažívací trakt, který je nejčastěji asociovaný s metabolismem, je důležitý, ale játra jsou víceméně vstupním místem pro vše, s čím se náš organismus setkává, ať už se jedná o jídlo, bakterie, které jsou součástí naší diety, ale i vnější vlivy našeho prostředí. (1)

Játra mají v těle řadu životně důležitých funkcí, jako je například metabolismus sacharidů, tuků a bílkovin, zajišťují také metabolismus vitamínů a minerálů, jsou zodpovědné za detoxikaci organismu či sekreci žluči.

Udržení jater ve zdravém stavu je zásadní pro zdraví a dobrou kvalitu života. Bohužel játra bývají často zatěžovaná toxiny z životního prostředí, špatnými stravovacími návyky, alkoholem, léky či v některých případech i drogami.

To vše může játra oslabit a poškodit a v konečném důsledku to může vyústit v hepatitidu, cirhózu nebo steatózu jater. (2)

Většina lidí se dnes potýká s problémy s váhou i s nedostatkem energie. Ty jsou často způsobeny změnami ve fungování štítné žlázy a adrenálním zdravím, asociovanými například s menopauzou u žen či andropauzou u mužů.

Ačkoliv mají játra poměrně dobrou schopnost vlastní regenerace, pokud jsou stále přetěžovaná, schopnost regenerace se postupně vytrácí. Jestliže pacient začíná mít problémy s játry, může se to projevit na úplně jiných orgánových systémech těla. Navíc na první pohled tyto problémy nemusí vůbec souviset s játry.

Přetížená játra nemusí zvládat detoxikaci, což se může projevit příznaky jako dyspepsie (trávicí obtíže, které zahrnují mimo jiné pocit plnosti v břiše, nevolnost, zvracení, průjem, zácpu či plynatost), malátnost, bolesti hlavy, poruchy menstruační periody, bolesti kostí a svalů a ztuhlost.

Játra postupně přestávají správně fungovat, tělo zaplavují toxiny a vše může vyústit v poškození a ve změny na jaterní tkáni a následnému onemocnění jater.

Pokud jsou játra poškozena nemocí, tak k příznakům patří žluté zabarvení kůže a očí, tmavá moč, žlutá nebo světle zbarvená stolice, nevolnosti, zvracení, ztráta chuti k jídlu, zvracení krve, otoky břicha, bolesti břicha, poruchy spánku, zmatenost a únava. (2)

Játra se během života opotřebovávají a mění. Mění se například i množství krve, které je schopno protéct játry. Bylo zjištěno, že objem krve, který jimi proteče, se s rostoucím věkem snižuje. Autoři této studie mimo jiné zdůrazňují, že to může přispívat k nižšímu vstřebávání léčiv, která podléhají metabolizmu v játrech. (3)

V knize The metabolism reset diet mluví Dr. Christianson, o tom, jak je důležité se na tento orgán zaměřit ve všech dietách, které bychom chtěli zařadit.

Co se týká procesu uzdravení našich jater, mnoho knih mluví o různých způsobech stravování nebo o bylinkách, které nám mohou pomoci, někdo holduje půstům. Dle Dr. Christiansona je klíčem mít dostatek potravy, které játra nezatěžují, ale dodají jim dostatek energie na to, aby mohla správně pracovat.

Zajímavé:  Návštěva Českého farmaceutického muzea v Kuksu – vše o zdraví

 Paradoxem detoxů je to, že během nich musí játra pracovat více než obvykle, aby zpracovala všechen „odpad“, který jde z našeho těla ven. (1)

Obecně stravování, které udržuje zdravý metabolismus a játra, je založeno na rozmanitých zdrojích vlákniny, rostlinných zdrojích potravy, dobré hladině bílkovin, dostatečné hydrataci a pohybu.

Příjem různorodé pestré stravy bohaté na rostlinné potraviny může na pacienta působit terapeuticky. Menší množství mnoha sloučenin může mít pro biochemické funkce spíše podpůrné účinky, než je tomu u stravy s vysokou koncentrací živin a opakovaným denní přísunem stejného množství potraviny. (4)

Pro ty, kteří se chtějí dopracovat ke zdravým játrům, je vhodné do jídelníčku zařadit potraviny s nízkou hladinou sacharidů a tuků a vyšší hladinou bílkovin. Je dobré se zaměřit na konkrétní skupiny potravin, jako například košťálová zelenina, která játrům prospívá.

 Dr. Christianson doporučuje i rezistentní škroby, které podporují tvorbu mastných kyselin s krátkým řetězcem. Ty napomáhají detoxu jater a regulaci hladiny cukru v krvi.

  Tyto škroby můžeme najít například v uvařených a poté zchlazených bramborách, bílých fazolích, či nedozrálých banánech.

Jsou unikátní v tom, že nám poskytují energii až poté, co byly zpracovány bakteriemi v tlustém střevě, a tím pádem nepotřebují inzulin, aby byly zprocesovány a stabilizovány. Tím se nám díky nim dostává stabilní, dlouhodobá hladina energie.

Pozitivní vliv dlouhodobé diety s vysokým obsahem rezistentních škrobů na játra potvrzují i tyto vědecké studie (5,6). I přestože byly provedeny na zvířatech, dokazují, že pokud jsou rezistentní škroby dlouhodobě přítomny ve stravě, mohou zvyšovat citlivost na inzulín či změnit metabolismus tuků v játrech.

Přibírání na váze není jediným příznakem lidí, kteří nemají zdravá játra. Měli bychom si dávat pozor i na kolísající hladiny energie, anebo obecnou nemocnost a zánětlivost u člověka.

Vypadá to, že adipokiny, toxické zánětlivé chemikálie, které jsou vylučovány právě v jaterním tuku, mohou napáchat ohromné škody.

Pro odborníky to implikuje, že musí s pacienty, kteří mají problémy s hubnutím, i přesto, že dělají vše „správně“, jít více do hloubky a hledat příčiny například ve funkčnosti orgánů jako jsou játra.

Například Japonští vědci sledovali prevalenci steatózy jater u japonských mužů a potvrdili, že toto onemocnění souvisí s vyšším věkem, obezitou a zvýšenou konzumací alkoholu. Prevalence steatózy jater u mužů mladších 19 let byla pouze 1,2 %, nejvyšší počet nemocných byl ve věku od 40 do 44 let.

Obezita byla stanovena jako nejčastější přidružený faktor steatózy jater, ale další významný parametr byla i konzumace alkoholu. (7) Studie publikovaná v Americkém vědeckém časopise potvrdila, že u žen a mužů bez metabolických poruch je nadváha a obezita silně spojena se zvýšeným výskytem Nealkoholického steatózy.

(8) Nealkoholická steatóza jater je v současnosti považována za nejčastější příčinu chronického onemocnění jater na celém světě. Ve vyspělých zemích trpí tímto onemocněním více než 30 % dospělých osob a číslo se stále zvyšuje.

Většina pacientů má formu jednoduché steatózy jater, ale až u jedné třetiny pacientů onemocnění postupuje do těžší formy nealkoholické steatohepatitidy, která je charakterizovaná zánětem a poškozením jater, což jsou predispozice pro vznik fibrózy a rakoviny jater. Nealkoholická steatóza je považována za projev metabolického syndromu na játrech.

Nicméně játra nejsou pouze pasivním cílem, ale naopak ovlivňují patogenezi metabolického syndromu a jeho další komplikace. Patofyziologické změny v jiných systémech, jako například tuková tkáň, střeva nebo imunitní systém, byly identifikovány jako spouštěče a promotory progrese nealkoholické steatózy. (9)

Onemocnění jater - Vše o zdraví

Jak je popsáno výše, chronické poškození jater je patologický stav, který je charakterizován progresivním vývojem od steatózy do chronické hepatitidy, fibrózy, cyrhózy a hepatocelulárního karcinomu. Ústřední roli v progresi a patogenezi jaterních onemocnění hraje oxidační stres buněk.

 Právě z tohoto důvodů jsou jako terapeutické látky navrhovány látky s antioxidačním účinkem. Při vědeckých studiích a experimentech in vivo a in vitro byly zjištěny velké rozdíly v účincích různých typů antioxidantů.

Záleželo samozřejmě na použité dávce antioxidační látky, ale i na její biologické dostupnosti a schopnosti jater akumulovat různé sloučeniny. Některé výsledky naznačují, že na léčbu některých jaterních patologií by bylo vhodné použít látky bohaté na lykopen. Nicméně jiné studie uvádí dobré výsledky i s α-tokoferolem, β-karotenem a trans-resveratrolem.

(10) Steatóza jater souvisí s nepříznivými změnami metabolismu glukózy, mastných kyselin a lipoproteinů.

Je pravděpodobné, že abnormality metabolismu mastných kyselin ve spojení s tukovou tkání, záněty jater a chronickými záněty v organismu jsou klíčovými faktory, které se podílejí na vzniku inzulínové rezistence a diabetu, dyslipidémie a dalších kardiometabolických rizikových faktorů spojených se steatózou jater. (11,12) Souvislost s obezitou, onemocněním jater a následným vznikem rakoviny potvrzují například i tyto další vědecké studie. (13,14,15)

Zajímavým ukazatelem jsou například „epigenetické hodiny“, které jsou udávány jako biomarker stárnutí a berou v potaz vztah mezi indexem tělesné hmotnosti (BMI) a stupněm metylace DNA. Byla testovaná DNA lidské krve, jater, svalů a tukové tkáně.

Významná korelace byla právě prokázána mezi vyšším BMI a metylací DNA jater, což lze vyložit, jako čím vyšší má člověk nadváhu či obezitu, tím více jeho jaterní tkáň stárne.

A právě stáří jaterní tkáně může hrát významnou roli v souvislosti s inzulínovou rezistencí a rakovinou jater. (16)

Jojo diety či příliš restriktivní diety mohou mít negativní vliv na náš celkový metabolismus, neboť játra potřebují komplexní pohon. Potřebujeme jak sirky, tak polínka, abychom rozdělali oheň.

V případě jater jsou polínka a sirky metaforou pro triglyceridy a glykogen, přičemž restriktivní diety dokážou vyprodukovat relativně dost triglyceridů, zato glykogen vzniká ze sacharidů, a tak na něj restriktivní diety, které zahrnují málo sacharidů, nestačí. Naše játra pak mají polínka, ale není je čím zapálit.

 Játra jsou jediným orgánem, který nemůže spalovat ketony a používat je jako zdroj energie. Lidé pak hubnou a detoxikují tělo, ale játra nedostávají dost paliva na to, aby tento „odpad“ mohla zpracovat.

Existují specifické potraviny, které mohou regulovat nebo příznivě vyvažovat metabolické cesty, tak aby napomohly biotransformaci toxinu a následně jeho eliminaci. (17)

Pro dobrou funkci jater je výborné zařadit co nejširší spektrum potravin, různá semínka, ořechy, veškeré zdroje vlákniny. Všude se zmiňuje důležitost probiotik, ale prebiotika jsou neprávem opomíjená.  Nesmíme zapomínat i na rozmanitost „makrokategorií“, to znamená, že nebudeme zařazovat jen různé druhy zeleniny, ale různé druhy kategorií potravin.

Mnoho lidí bude mít problémy s procesováním vlákniny, ať už zažívací, anebo jiné. Už toto bývá znamením toho, že odolnost jejich střeva není dobrá.

Ale i tyto počáteční kroky k zařazení vlákniny a rozmanité stravy jsou důležité. Důležité je u tohoto způsobu stravování neskočit do všeho najednou.

Je to uzdravovací proces, nemusíme zařadit všechny potraviny hned, postupná a pomalejší cesta je i více udržitelná.

Dalším velikým tématem, když se bavíme o játrech, jsou bílkoviny. Existuje na ně mnoho názorů. Někteří odborníci zdůrazňují, že je prakticky nemožné mít nedostatek bílkovin, který by byl životu-ohrožující. Ale je rozdíl mezi délkou života a délkou zdraví. Debata, která se zabývá tím, jak nízké hladiny bílkovin mohou prodloužit život, jsou podle Dr.

Christiansona spekulativní a nejsou založené na lidských datech. Zato existuje robustní základna výzkumu, která ukazuje, že vyšší hladiny bílkovin mohou pozitivně ovlivnit délku zdravého života. Musíme se podívat na otázky jako je životnost kostí a kloubů, naše pohyblivost a všechny aspekty našeho zdraví, které to ovlivňuje.

Data ukazují, že ti, kteří mají optimální hladinu bílkovin, mají lepší vyhlídky, co se týká délky zdravého a aktivního života. Zároveň je vhodné to s příjmem bílkovin nepřehánět do extrémů a držet se optimální hladiny. (1) Například tyto studie (18,19) právě řeší ideální hladinu příjmu bílkovin, respektive esenciálních aminokyselin.

Zajímavé:  Ischemická choroba dolních končetin - Vše o zdraví

Je totiž prokázáno, že snížená konzumace červeného masa je zdraví prospěšná a podporuje dlouhověkost. Z tohoto důvodů je vhodné ji omezit na úkor konzumace rostlinných zdrojů bílkovin, nicméně nesmíme zapomínat, že červené maso je zdrojem i dalších látek, jako jsou vitamíny a minerální látky.

Je proto důležitá pestrost stravy, aby v našem jídelníčku bylo doslova „od všeho trochu“. Je to prokázáno napříč různými druhy živočichů, od hlodavců po člověka.

Tímto procesem můžeme nejen zvrátit nastupující diabetes typu 2, ale spoustu chronických zánětlivých onemocnění. Často není odpověď na tyto problémy nijak složitá a jde opravdu jen o to, zbavit se nadbytečného toxického tuku na játrech.

Onemocnění jater a špatný mikrobiom střev spolu také velmi úzce souvisí.

Často je to primárně způsobeno tím, že pacient nemá vhodnou životosprávu, konzumuje nevhodnou stravu a alkohol, čímž podporuje růst patogenní mikroflóry ve svých střevech.

Ta pak může způsobovat záněty ve střevech, které mohou zasáhnout i játra. Mikrobiální metabolity, které jsou produkovány patogenní mikroflórou ve střevech, hrají významnou roli v patogenezi jaterních onemocnění. (20)

Játra a jejich funkci lze posílit kromě výše zmíněného i například bylinami. Zde je krátký přehled vybraných bylin, které mají na játra pozitivní vliv.:

  • Právenka latnatá (Andrographis paniculata) má schopnost chránit tkáně před toxiny indukovanou hepatotoxicitou, dále obsahuje látky, které zvyšují hladinu glutathionu, což může snížit náchylnost tkání k oxidačnímu poškození.
  • Kořen Kutki (Picrorhiza kurroa) se tradičně používá v Ajurvédské medicíně jako jaterní tonikum, pročišťuje játra, pomáhá při hepatitidách či otravách. Dokonce u pacientů, kterým byl podáván kořen Kutki v dávce 375 mg/3 krát denně po dobu 14 dnů, došlo k rychlému poklesu hladiny bilirubinu v séru směrem k normálním hodnotám, než u kontrolní skupiny pacientům, kterým bylo podávano placebo. Zotavení proběhlo bez vedlejších účinků. Také by kořen Kutki měl chránit před hepatotoxicitou vyvolanou konzumací alkoholu.
  • Kořen Zázvoru (Zingiber officinale) se běžně používá k podpoře trávení. Má stimulační účinek na žaludeční sekreci a pozitivní účinky na metabolismus organismu a na oběhovou soustavu a posiluje terapeutické účinky dalších bylin.
  • Plody Vidangy (Embelia ribes) se používá při jaterních obtížích.
  • Kořen a části listů Neshodice (Eclipta alba) pomáhají vylučování žluči a pročišťují žlučovody, pomáhají při žloutence a dalších nemocech, která postihují játra a žlučník. Z Neshodice byly izolovány dva druhy kumestanů a to wedelolakton a demethyl-wedelolakton. Obě složky vykazují anti-hepatotoxickou aktivitu a mají významný stimulační účinek na regeneraci jaterních buněk. (3)

Literární přehled

  1. CHRISTIANSON, Alan. The metabolism reset diet: repair your liver, stop storing fat, and lose weight naturally. New York: Harmony Books, [2019]. ISBN 9780525573449.
  2. TREADWAY, Scott. An Ayurvedic Herbal Approach To A Healthy Liver. CLINICAL NUTRITION INSIGHTS[online]. Advanced Nutrition Publications, 1998, 6(16), 1-3.

Onemocnění jater

       Játra, uložena v dutině břišní vpravo pod bránicí, jsou pro organismus naprosto nenahraditelným orgánem. Na druhou stranu, díky jejich schopnosti regenerace může člověk přežít i s méně než polovinou zdravé jaterní tkáně. Více informací zde.

Funkce jater

       Játra se účastní metabolismu (látkové přeměny) všech základních živin – cukrů, tuků i bílkovin. Podílí se na udržování rovnovážné hladiny cukru v krvi, zpracování cholesterolu nebo tvorbě bílkovin důležitých např. pro krevní srážení.

Mají význam v metabolismu některých hormonů, skladování např. vitaminů rozpustných v tucích či železa, krvetvorbě, regulaci tělesné teploty nebo imunitě.

Zcela unikátní je detoxikační funkce jater, pro niž jsou vybavena množstvím specifických enzymů (látky umožňující v organismu průběh chemických reakcí). Dochází zde k přeměně jak látek přijatých z vnějšku (např.

alkohol, léky), tak těch, které vznikly v lidském těle, ale už pro něj nejsou potřebné, nebo jsou dokonce toxické. A v neposlední řadě v játrech vzniká žluč umožňující trávení tuků ve střevech.

       I podle neúplného výčtu jaterních funkcí je zcela zřejmé, že jakékoliv onemocnění tohoto orgánu je považováno za závažné. Játra mohou být postižena zánětem, jehož příčinou jsou viry (např.

virová hepatitida neboli žloutenka typu A-F, infekční mononukleóza) nebo autoimunitní procesy (tělo vytváří protilátky proti vlastním buňkám). Poměrně častá jsou toxická poškození jater.

A to především nadměrnou konzumací alkoholu, otravou jedovatými houbami, chemikáliemi nebo některými léky (při jejich předávkování nebo nevhodném použití např. u rizikových osob).

Specifickou skupinu onemocnění jater tvoří vrozené či získané poruchy související s výživou a metabolismem. Jedná se např. o jaterní steatózu (tzv. ztukovatění), kdy se v játrech hromadí tukové částice, nebo hemochromatózu způsobenou nadměrným ukládáním železa v játrech.

       Velmi závažným poškozením jater je cirhóza, při které dochází k nevratným změnám jaterní tkáně (odumírání jaterních buněk, nadměrná tvorba vaziva v játrech). Její hlavní příčinou jsou chronická onemocnění jater (např.

některé virové hepatitidy) a nadměrná konzumace alkoholu. Játra mohou být postižena také nezhoubným (např. cysty, adenomy) nebo zhoubným nádorovým onemocněním.

Zhoubné nádory jater nezřídka souvisí právě s jejich poškozením cirhózou.

Projevy jaterních onemocnění

       Postižení jater se může projevit širokou škálou příznaků – od lehkých, většinou nespecifických, které bývají často přehlédnuty, až po typické změny přítomné u závažných jaterních chorob.

       Mezi nespecifické příznaky onemocnění jater patří únava, ztráta chuti k jídlu nebo různé poruchy zažívání (např. nevolnost, zvracení, říhání, nadýmání). Typičtější jsou již bolest v pravém podžebří nebo hmatné zvětšení jater. Asi nejznámějším projevem jaterních chorob je žloutenka, která však nemusí být vždy přítomna.

Zahrnuje žluté zabarvení očního bělma, sliznic i kůže a často ji doprovází změny barvy moči (neobvykle tmavá) a stolice (neobvykle světlá). V těžkých stádiích jaterních onemocnění se dále objevují závažné projevy jako např. zvýšení krvácivosti, hromadění volné tekutiny v dutině břišní (ascites), poruchy vědomí nebo jícnové varixy.

Dojít může až k úplnému selhání jater, které lze řešit pouze jejich transplantací.

Léčba jaterních onemocnění

       Základem nefarmakologické léčby jaterních onemocnění jsou abstinence alkoholu a kvalitní játra šetřící dieta. Plná abstinence alkoholu může vést k částečnému ústupu i těžkých změn včetně jaterní cirhózy a jejích komplikací.

       Dříve doporučovaná tzv. jaterní dieta s vysokým obsahem cukrů na úkor bílkovin a tuků již dnes nemá opodstatnění. Pacienti s jaterním onemocněním by měli přijímat pestrou stravu a řídit se především individuální tolerancí. Vhodné je pravidelné stravování v menších porcích.

Většinou je třeba omezit tučné pomazánky, krémy, masa, vnitřnosti či vaječný žloutek. Opatrně lze do jídelníčku zařazovat máslo, rostlinné tuky, kysané mléčné výrobky a sýry (mimo aromatických) do 30% tuku. Tuky je třeba nepřepalovat, lépe je vyhýbat se smaženým nebo grilovaným pokrmům úplně.

Pečivo je vhodné spíše starší, nekynuté. Tolerance zeleniny a ovoce je značně různorodá, pacienti obvykle dobře snáší např. mrkev, květák, špenát, jablka, mandarinky nebo meruňky. U pokročilejších chronických jaterních onemocnění je třeba omezovat příjem kuchyňské soli.

Na místě je tedy vynechání uzenin, instantních pokrmů, konzerv či slaných pochutin. V těžších stádiích jaterních chorob (např. jaterní cirhóza) je třeba na základě aktuálního stavu a potřeb konkrétního pacienta specificky upravovat příjem tekutin, bílkovin, minerálů i vitaminů.

Tato problematika tak již plně spadá do kompetencí lékaře a nutričního terapeuta.

       V podpůrné léčbě jaterních onemocnění se používá zejména extrakt ze semen ostropestřce mariánského – silymarin a tzv. esenciální fosfolipidy, což jsou látky tukové povahy, které tvoří přirozenou součást všech buněčných membrán. Dané látky se řadí mezi tzv.

hepatoprotektiva a i když jsou v praxi poměrně oblíbené, důkazy o jejich účinnosti z kvalitních klinických studií stále chybí. Proto je třeba brát je opravdu pouze jako léčbu doplňkovou.

V pokročilejších stádiích jaterních onemocnění se potom v závislosti na přítomných komplikacích používají i další velmi specifická léčiva a postupy.

       Základní pro zdraví našich jater je tedy střídmost v jídle i při konzumaci alkoholu. Důležité je také nepřehánět to s léky, což se týká i těch volně dostupných používaných např. v léčbě bolesti (např. paracetamol, ibuprofen).

Prospěšná je také pravidelná kontrola jaterních funkcí v rámci preventivních prohlídek, aby bylo možné případné jaterní onemocnění odhalit včas a zabránit tak jeho dalšímu zhoršení vhodnými opatřeními.

Před některými typy virových hepatitid nás chrání očkování.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *