Pokud je kýla malá, může ji lékař jen sledovat. Jediným definitivním řešením je ale operační zákrok. Jaké jsou jeho okolnosti a možnosti, popisuje chirurg Tomáš Bureš, vedoucí lékař Galerie Medical Center Kladno, místopředseda České herniologické společnosti a zakladatel prvního Centra pro řešení kýly v Nemocnici Kladno.
„U kýly platí jednoduché pravidlo: čím menší je, tím snáz je možné ji řešit,“ říká Tomáš Bureš, proč se i s malou a zatím nijak neobtěžující bouličkou třeba v třísle vypravit k lékaři.
Ten potvrdí domněnku a navrhne další postup. Jisté je, že kýlu nevyřeší léky ani režim.
Například kýlní pás, ke kterému se upínají naděje pacientů proto, že se operace pochopitelně obávají, podle Tomáše Bureše umí „jen“ zabránit komplikacím:
„Pokud se chce pacient kýly zbavit, je operace jediným řešením,“ říká jednoznačně lékař.
Jak poznat kýlu a kdy hledat pomoc
- Kýla vzniká proniknutím vnitřních orgánů břicha oslabenou břišní stěnou ven do podkoží.
- Nejčastěji se vyskytuje v oblasti třísla, dále pupku a v jizvách po břišních operacích.
- Kýla se projevuje tak, že se typicky v pupíku nebo třísle objeví boule.
- Ta buď sama „zmizí“, nebo se dá zatlačit zpět do břicha.
- Kýla většinou nebolí, pacienti pociťují spíš tlak nebo pocit píchání.
„Při rozhodování o operaci hraje roli řada faktorů. Záleží samozřejmě třeba na tom, jak moc pacienta kýla obtěžuje.
Velkou roli hraje také věk – mladý člověk bude ještě dlouho fyzicky aktivní, takže bude chtít situaci vyřešit a operace je nejlepší řešení,“ popisuje Tomáš Bureš.
Jiná je situace třeba u starších a nemocných pacientů. Pokud je totiž ve hře narkóza, vše se zvažuje třeba u nemocných se srdcem a dalších.
Každopádně by se neměla stát jedna věc, která se v praxi objevuje: někteří lékaři nechávají rozhodnutí až příliš na pacientech bez toho, že by jim podali dost informací o jednotlivých postupech.
„Pacient by měl dostat radu, protože jako laik se bez informací nerozhodne,“ říká Tomáš Bureš. „Lékař má shrnout možnosti, benefity a rizika. Jednoduše řečeno má přece pacient vědět ještě před tím, než do něj ‚říznou‘, proč a jak to budou dělat.“
Trendem je beznapěťová operace kýly
I v operacích kýly existují trendy, v současnosti se dává přednost tzv. beznapěťovým operacím. Takové zákroky mají velké výhody: minimální riziko návratu onemocnění, minimální pooperační obtíže, rychlejší hojení i rekonvalescence.
„Zjednodušeně se dá říci, že do těla vložíme síťku, která se vhojí a slouží jako záplata. Její použití předchází napětí a tahu a riziko recidivy je minimální,“ popisuje Tomáš Bureš.
A to je velký posun – dříve se totiž kýla „vracela“ až u třetiny všech případů. Moderní postupy znamenají o 80 % lepší výsledky.
„Frekvence recidivy je v současnosti asi do 5 %,“ upřesňuje Tomáš Bureš.
Galerie: Kýla může růst do neuvěřitelných rozměrů
Nejčastější nesmysl u kýly je zákaz cvičení
- I někteří lékaři často doporučují přestat úplně cvičit, pokud máte diagnostikovanou kýlu. Argumentem je, že se břicho nesmí zatěžovat.
- Pokud jsou ale svaly v kondici a pevné, kýlní branka je stabilnější. Jakmile svaly ochabnou, zvětšuje se i kýla.
- Riziko tzv. uskřinutí (porucha cévního zásobení obsahu kýly s rizikem jeho odumření) nastává při nečekaném pohybu – uklouznutí, upadnutí – když tělo není připravené na zátěž.
- Při cvičení tělo samo kontroluje, kam až bezpečný pohyb dovolí, takže nebezpečí nehrozí.
- V případě vrozené a malé pupeční kýly cvičení pomáhá, aby se stav nehoršil.
Různá pracoviště „řeší kýlu“ různě. Například zmiňované síťky jsou sice doporučeným postupem, ale zdaleka to není automatické. Rozdíly jsou také v čase, za který pacient po zákroku může znovu fungovat v běžném režimu.
V nemocnicích totiž pacienti s kýlou stráví třeba čtyři dny, na pracovištích jednodenní chirurgie mohou jít mnohdy i v den zákroku (nebo druhý den ráno) domů.
„Sám nejsem přítelem googlování recenzí, protože existuje konkurenční boj a praxe mi potvrzuje, že si některá pracoviště píšou recenze sama nebo naopak konkurenci v recenzích haní,“ zamýšlí se Tomáš Bureš a radí, jak vybrat, komu se svěřit do péče:
„Kdybych byl pacient, volil bych místo, kde mají s kýlami velké zkušenosti. Pokud zde operují asi 500 kýl ročně, je to poměrně hodně a určitá záruka velkých zkušeností. Pokud je to třeba jen stovka, je to podle mého názoru málo.“
Laparoskopicky, nebo klasicky – dilema pro pacienta
Kýla se dá operativně odstranit dvěma způsoby – tzv. otevřenou operací nebo laparoskopicky.
Laparoskopická operace trvá asi tři čtvrtě hodiny a pro pacienta znamená památku v podobě tří malých jizev – jedné nad pupíkem a dvou v podbřišku.
Otevřená operace trvá asi dvacet minut a jizva – asi čtyři až pět centimetrů dlouhá – je schovaná v ochlupení. Každý způsob má svá pro i proti a měl by být výsledkem společného rozhodnutí po konzultaci lékaře a pacienta.
„Pacienti dnes ale obvykle přijdou s jasným zadáním: chtějí laparoskopii,“ říká Tomáš Bureš s tím, že je takový zákrok obecně vnímaný jako méně invazivní.
„Je to ale pořád vstup do břišní dutiny na více místech, zavádí se sem nástroje, a pokud nastanou nějaké komplikace třeba při zavádění nástroje, může být pro operatéra nevýhodou, že v místě tzv.
‚není rukama‘,“ vysvětluje lékař, proč by se vše mělo zvažovat vždy velmi pečlivě.
Odborná spolupráce:
MUDr. Tomáš Bureš
Vedoucí lékař Galerie Medical Center Kladno. Místopředseda České herniologické společnosti.
Tříselná kýla: neriskujte zdraví svých varlat!
Jedná se o jednu z nejčastějších forem tohoto onemocnění. Vzniká v tříselném kanále a může se vyskytnout jak u mužů, tak u žen. Kýlu je vždy třeba ihned řešit, jejím přehlížením si totiž postižený doslova říká o další závažné problémy.
Řada mužů se ve spojení s tříselnou kýlou obává i poškození varlat.
Tříselná kýla tvoří až 70 % všech případů tohoto onemocnění. Objevuje se kdekoliv v průběhu tříselného kanálu, kterým během vývoje sestupují varlata mužů z břišní dutiny do šourku. V dospělosti tudy prochází řada struktur včetně důležitých cév přivádějících k varlatům okysličenou krev. I u žen se tříselný kanál vyvíjí, je ale mnohem tenčí a nebezpečí vzniku kýly se tím významně snižuje.
Lékaři prosí nepodceňovat!
Kýlou obecně nazýváme situaci, kdy se část obsahu břišní dutiny uvolňuje ven do podkoží. Nejčastěji k tomu dochází v místech oslabené svaloviny břišní stěny nebo tam, kde je tato stěna přirozeně tenčí.
Při zvýšeném tlaku v břiše pak může dojít k prostoupení například tukové tkáně nebo části střeva vzniklým otvorem ven. Kýla obvykle nebývá bolestivá, pouze v případě uskřinutí kýlního vaku mezi svaly se objevují bolesti spojené s nebezpečím odumření části střeva nebo jiných tkání.
Tento problém proto nikdy nepodceňujte a při jakémkoli podezření se poraďte s lékařem.
Náznaky jsou různé
Tříselná kýla se obvykle projevuje objevením bulky v třísle, která je doprovázena podkožním otokem. Útvar se většinou zmenšuje při poloze vleže na zádech, zvětšovat se může při kašli či kýchání.
Někdy není ani otok přítomný a pacienti si stěžují pouze na nepříjemné pocity v tříslech při delším stání či chůzi. I tu nejnenápadnější kýlu ale vždy konzultujte se svým lékařem.
Ten provede jednoduché vyšetření, kterým potvrdí diagnózu, a odešle vás ke specializovanému chirurgovi.
A co varlata?
Řada mužů se ve spojení s tříselnou kýlou obává i poškození varlat. Většinou se ale není čeho bát, jediným problémem mohou být dlouhodobě přehlížené kýly, při kterých dojde k přerušení krevních cév.
Bez přísunu okysličené krve tkáň varlat odumře a problém je pak nutné řešit chirurgickým odstraněním postiženého varlete.
K podobné komplikaci může dojít i při nesprávně provedené operaci, to se ale stává jen v minimálním počtu případů.
Řešením je jen operace
Vyhnout se nemocnici je vždy lákavé, a pokud tu tato možnost je, lékaři ji svým pacientům nabídnou. V případě kýly je ale chirurgický zákrok nevyhnutelný.
Ponechání tohoto stavu bez jakéhokoliv zásahu může zvýšit riziko uskřinutí, dalšího růstu a tím pádem komplikovanějšího zákroku a v neposlední řadě i přetrvávání bolestí a zhoršení kvality života. Proto se k operacím přistupuje raději dříve než později.
Existuje několik přístupů, kterými se dá kýla řešit. Nicméně vždy jde v principu o dva základní kroky:
- Zatlačit uvolněný obsah zpět do břišní dutiny.
- Uzavřít otvor, kterým k uvolnění došlo.
Správná volba
Operační postupy mohou být různé a záleží na lékaři, který posoudí situaci a rozhodne se pro ten nejvhodnější. Na výběr je:
- Otevřený přístup – při něm je proveden jeden delší řez a kýla je operovaná přímo před zrakem lékaře.
- Laparoskopická metoda – řezů je provedeno více, ale jsou mnohem menšího rozsahu a operační pole je zobrazeno pomocí kamery zavedené do místa kýly. Otvor se pak uzavře buď přímo přišitím svalů k sobě nebo pomocí speciální síťky, která břišní stěnu zesílí a pomůže zabránit recidivám.
Pokud máte jakékoliv dotazy, neváhejte se obrátit na naši kýlní poradnu, kde vám lékaři rádi poradí či zprostředkují setkání s odborníkem.
(jez)
Zdroj: www.hernia.org
Kýla příznaky Operace kýly Tříselná kýla Bolesti třísel Tříselná kýla příznaky Autor článku: MDDr. Karolina Jezdinská Líbil se vám článek? ANO NE Tuberkulinový test
Tuberkulinový test je jednoduchý kožní test, který informuje o schopnosti našeho…
Tuberkulóza
Tuberkulóza, TBC, hovorově souchotě, je infekční onemocnění postihující nejčastěji…
Požití jarové vody
Dobrý den, jsem ve 24.t.t. Včera jsem omylem vypila asi 3 loky jarové vody (napustila…
Bolest pod žebry
Dobrý den. Chci se zeptat . Již delší dobu mě nepravidelně bolí na pravém boku…
Bolestivá mandle
Dobrý den, víc jak půl roku mě trápí tupá bolest levé mandle, ovšem pouze při…
Bolest jazyka
Dobry den, vsimla som si ze mam pod jazykom male hrcky, neviem ci je to normalny…
Nález na páteři
Dobrý den, prosím bylo by možné vysvětlit mně ,,lidsky“ tento nález? Děkuji…
Bolest pod žebry
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Trápí mě tlak pod žebry a nepříjemné krátkodobé…
Zimnice
Dobrý den, Již několik let trpím na noční zimnice kdy mi je zima tak že drkotám…
Nemůžu se nadechnout
Dobrý den, prosím poraď te mi na koho se mám obrátit s tímto problémem:v poslední…
Sactosalpinx
Dobry vecer mela bych otázku na které mi opravdu záleží a potrebuji radu od…
OPERACE TŘÍSELNÉ KÝLY
- Tříselná kýla patří mezi nejběžnější chirurgicky řešená onemocnění. I přes zdánlivou jednoduchost zákroku je dobré se svěřit do péče odborníků a snížit tak možná rizika na minimum. V následující odstavcích můžete najít odpověď na některé otázky týkající se kýl a jejich řešení.
Co je tříselná kýla?
- Kýla vzniká proniknutím obsahu dutiny břišní přes oslabení její stěny. Stejně jako duše pneumatiky vyhřezne protrženým pláštěm, pobřišnice se dostává oslabeným místem na povrch těla.
- Kýlní vak může být prázdný, nebo může obsahovat střevo či jiné orgány dutiny břišní, což může v případě jejich uskřinutí způsobit závažné až život ohrožující komplikace.
- Kýla nikdy sama nezmizí, může se pouze zvětšovat.
- Kýla se může projevit u mužů i žen, a to v jakémkoliv věku.
- Jedinou smysluplnou léčbou kýly je operace!
- Pouhá přítomnost kýly je indikací k operaci, která by neměla být zbytečně odkládána. Déle trvající kýly mohou být větší a mohou znesnadňovat průběh operace.
Jak kýlu poznám?
- Nejčastějším místem vzniku kýly je tříslo a pupek, případně jizva po předchozí operaci.
- Obvykle se projevuje jako měkké, pružné vyklenutí, které může mizet v poloze vleže a znovu se objevovat vstoje.
- Můžete pociťovat pobolívání či tlak v místě vyklenutí. Obtíže jsou obvykle výraznější ke konci dne nebo po větší fyzické námaze, při močení či kašli. Při zvedání břemen může být bolest ostrá, píchavá.
- Je-li bolest trvalá, zduření již nejde vrátit zpět, přidává se zvracení a horečky, jedná se o známky uskřinutí a je nezbytně nutné okamžitě vyhledat lékaře!!! Uskřinutí kýly může být život ohrožujícím stavem.
Jaké jsou možnosti operace?
- Operace může být provedena konvenčně (klasicky, otevřeně), nebo laparoskopicky.
- K zacelení oslabení břišní stěny je obvykle použita záplata ze syntetického materiálu (síťka).
- Laparoskopická operace se provádí vždy v celkové anestezii ze tří krátkých řezů pomocí nichž je zavedena kamera a pracovní nástroje. Při této metodě je síťka použita vždy.
- Klasická operace se provádí z jednoho řezu v třísle. Obvykle je rovněž použita síťka. Výkon může být proveden v celkové, ale i v místní čí kombinované anestezii.
- Výskyt opětovných kýly (tzv. recidiv) je u obou metod srovnatelný, výskyt krevních výronů či ranných komplikací je u laparoskopií nižší.
- Při volbě operace se řídíme doporučením Evropské kýlní společnosti – www.herniaweb.org
Jak poznám, která operace je pro mě vhodná?
- Laparoskopický výkon lze doporučit většině pacientů. Přístup je šetrnější, pooperační rekonvalescence bývá obvykle kratší, rovněž tak návrat do zaměstnání či k plné fyzické zátěži. Vhodné jsou zejména menší kýly, oboustranné kýly, dříve neoperovaní pacienti. Méně vhodná je laparoskopie u pacientů s onemocněním srdce či plic, pro které by byla celková anestezie vysokým rizikem.
- Klasický přístup obvykle doporučíme pacientům s větší kýlou nebo pacientům, u kterých je laparoskopie riziková z důvodu jiného onemocnění.
- Byť je laparoskopie obvykle preferovaným výkonem, definitivní postup je vždy stanoven individuálně po zhodnocení rizik a s přihlédnutím k preferencím pacienta.
Jaká jsou rizika a možné komplikace?
- Může se vyskytnout krvácení, podkožní krevní sraženina (hematom), dočasná bolest v operovaném místě. Vzácněji může dojít k rozvoji infekce v ráně a tak k jejímu druhotnému hojení.
- Zcela vzácně může dojít k poranění velkých cév či nitrobřišních orgánů, ale tyto komplikace jsou spíše raritní.
- V případě nepřehledného terénu či špatné tolerance narkózy ze strany pacienta nelze někdy výkon dokončit laparoskopicky a je nutné konvertovat v otevřený výkon. Toto rozhodnutí činí chirurg vždy s ohledem na maximální bezpečnost pacienta a tuto změnu taktiky tak nelze považovat za komplikaci.
- Musíme si uvědomit, že žádný chirurgický výkon není zcela bez rizika! Maximálně profesionálním přístupem, zkušenostmi a ve spolupráci s pacientem však lze v naprosté většině případů komplikacím předejít.
Co je potřeba k operaci a jaký je průběh po ní?
- Po vyšetření a konzultaci se svým chirurgem zvolíte metodu operace a její termín.
- Asi dva týdny před termínem si cestou praktického lékaře nebo internisty vyřídíte tzv. předoperační vyšetření. Jedná se o odběry krve, EKG, rentgen plic, případně další vyšetření, které zhodnotí rizika podstoupení zákroku.
- Nástup do zařízení je v den operace ráno, není-li s domluveno jinak. Pacient přichází lačný.
- Po operaci je pacient hospitalizován na lůžku. Je-li operace prováděna dopoledne a pacient se po probuzení cítí dobře může být večer propuštěn do domácího ošetření, obvykle odchází druhý den ráno.
- Týden po operaci se pacient dostaví na kontrolu k operujícímu chirurgovi, odstraní se stehy. Další sledování záleží na individuální domluvě.
Kdy je nutné vyhledat neprodleně lékařskou pomoc?
- horečky nad 38°C
- zvracení
- výrazný otok, zarudnutí a bolestivost
- krvácení či hnisavý výtok z rány
- neschopnost se vymočit
- trvající bolest nereagující na běžné léky od bolesti
Objednáváme online na orientační čas.
Spěcháte? Víme, jak moc času pacienti v čekárnách často stráví. Využijte naší nabídky objednání s garancí přesného času. vyjdeme Vám vstříc. Za poplatek 500 Kč jsme schopni ošetřit limitovaný počet pacientů se zárukou dodržení doby objednání.
U běžného ošetření nebo konzultace zaplatíte pouze regulační poplatek. Poskytujeme však i některé nadstandardní služby, které pojišťovnami hrazeny nejsou (ošetření v nestandardních časech či o víkendu, operace v soukromém zařízení. Máme smlouvy se všemi pojišťovnami!
Klademe důraz na podání úplných a ucelených informací nemocích či operacích. Jsme si vědomi, že dobrým vysvětlením lze předejít možným nedorozuměním.
Víme, jak je těžké sehnat dobrého ortopeda či neurologa. Proto dlouhodobě budujeme síť spolupracujících specialistů z dalších oborů (neurologie, fyzioterapie, ortopedie…). Naši pacienti mají pak jistotu ošetření u kvalitních a prověřených lékařů, budou mít zajištěn co nejdřívější termín návštěvy. Neztrácejte čas dlouhým hledáním dalších odborníků!
Dobrý vztah mezi lékařem a pacientem může vzniknout jen na základě oboustranné důvěry. Nebudeme Vám nutit zbytečné operace či drahé doplňky stravy. Nabídneme-li Vám nadstandardní služby, budete přesně vědět, za co platíte a nikdy Vám je nebudeme vnucovat. Rozhodnutí je vždy na Vás. Spokojený pacient je nejlepší reklamou.
Jsme si vědomi, že ne každý může mít např.z pracovních důvodů možnost dostavit se v ordinační hodiny. Nabízíme proto možnost po předchozí domluvě konzultace ve večerních hodinách či o víkendech. Tato možnost je spojena s příplatkem dle individuální dohody.
Nahoru
Tříselná kýla – příznaky, léčba a prevence
Tříselná kýla sama o sobě není nebezpečná. Může ale vést k vážným, až život ohrožujícím komplikacím. Co je vlastně tříselná kýla a jak poznat její příznaky? Co znamená uskřinutá kýla, jak probíhá léčba, jaká je prevence a proč kýlou častěji trpí muži? Čtěte dál.
Tříselná kýla vzniká proniknutím měkké tkáně (někdy i střeva) z břišní dutiny k povrchu v oblasti třísel – v důsledku oslabení břišní stěny.
„Tříselná kýla vzniká proniknutím měkké tkáně (někdy i střeva) z břišní dutiny k povrchu v oblasti třísel – v důsledku oslabení břišní stěny. Vzniklá výduť může způsobovat bolest třísel např.
při kašli či při zvedání těžkých věcí. U drtivé většiny případů je chirurgický zákrok jediný účinný způsob léčby,“ vysvětluje prim. MUDr. Jiří Duben, Ph.D.
, z EUC Kliniky Zlín.
TIP: O dalších druzích kýly (hernie, hernia) si můžete přečíst v našem obecnějším článku Kýla – velmi častý problém.
Příznaky tříselné kýly
Některé tříselné kýly mají velmi nenápadné příznaky. Většinou se ale projevují hmatatelnou bulkou v tříslech – zvětšuje se, když si stoupnete nebo zakašlete. Pokud se projeví některý ze symptomů níže, určitě navštivte svého lékaře. Jak poznat kýlu?
- vyboulení v oblasti stydké kosti, pálení a bolest ve výduti,
- slabost, pálení, tlak či bolest v tříslech (zvlášť při sklánění, kašli nebo zvedání věcí),
- pokud střevo vystupuje na povrch v oblasti šourku, může se projevit i otok v oblasti varlat.
Uskřinutá kýla
Kýlu lze většinou vleže jemně zatlačit do břišní dutiny. Pokud ne, znamená to, že tkáň ve výduti uvízla. Právě to může vést k tzv. uskřinutí kýly. Do uskřinuté tkáně totiž neproudí krev, tudíž může odumřít. Pokud se tento stav neléčí, ohrožuje pacienta na životě. Žádá si tedy okamžitý chirurgický výkon.
Příznaky uskřinuté kýly
Pokud se objeví některý z těchto příznaků, vyhledejte lékařskou pomoc okamžitě.
- Náhlá a rostoucí bolest
- Kýlní výduť měnící barvu (rudne, tmavne či se barví do fialova)
- Nevolnost a zvracení
- Horečka
- Rychlý srdeční tep
Příznaky uskřinuté kýly vyžadují rychlé a odborné řešení. Foto: Andrea Piacquadio, Pexels
Tříselná kýla u mužů
Muži mají častěji oslabenou tříselnou oblast, protože se před narozením vyvíjejí jinak než ženy. Varlata rostou v dutině břišní, až pak sestupují do šourku. Poté se oblast uzavře a zůstane jen průchod pro chámovod. V případě, že toto uzavření neproběhne správně, zůstávají třísla oslabena.
Tříselná kýla u dětí – novorozenců
Tříselná kýla u novorozenců je důsledkem oslabení břišní stěny, které je vrozené. Někdy je kýla viditelná, jen když miminko pláče, kašle, nebo během vyprazdňování.
Tříselná kýla u žen
U žen je tříselná oblast zpevněná vazy, které pomáhají udržet dělohu. Kýla se tak spíše objevuje v místech, kde tyto tkáně navazují na stydkou kost.
Příčiny a rizikové faktory tříselné kýly
Tříselná kýla leckdy nemá zjevné příčiny. Někdo má břišní stěnu oslabenou od narození, u někoho se oslabení a následná kýla rozvinou v pozdějším věku – důsledkem stárnutí, namáhavé fyzické aktivity nebo chronického kašle. Ke vzniku tříselné kýly mohou tedy přispět tyto rizikové faktory:
- Mužské pohlaví – muži trpí tříselnou kýlou častěji než ženy. Naprostá většina novorozeneckých tříselných kýl postihuje chlapečky.
- Rodinná anamnéza – máte-li kýlu v rodině, je větší pravděpodobnost, že postihne i vás.
- Chronický kašel – i ten riziko rozvinutí kýly zvyšuje. Také u pacientů s cystickou fibrózou se tříselná kýla objevuje častěji.
- Chronická zácpa – častá námaha během vyprazdňování je běžnou příčinou kýly.
- Nadváha – již střední obezita způsobuje zvýšený tlak na břišní stěnu.
- Těhotenství – může oslabit svaly v břišní stěně a zvyšuje tlak uvnitř břicha.
- Povolání – povolání vyžadující dlouhé stání nebo tvrdou fyzickou práci zvyšují riziko vzniku tříselné kýly. Stejně tak častá manipulace s velmi těžkými předměty.
- Nedonošené děti – u předčasně narozených dětí je riziko rozvinutí tříselné kýly větší.
- Osobní historie kýly – pokud už vás někdy tříselná kýla postihla, je vyšší pravděpodobnost, že se objeví další (obvykle na protější straně).
I těhotenství je rizikovým faktorem tříselné kýly. Foto: Daniel Reche, Pexels
Komplikace tříselné kýly
Tlak na okolí tkáně
Pokud se kýla neodstraní chirurgicky, zvětšuje se. Velká kýla pak může tlačit na okolí (například na varlata) a způsobovat bolest a otok.
Obstrukce
Kýla může omezit průchodnost vyhřezlého střeva. Tento stav je spojen s bolestí, nevolností či zvracením – vyžaduje rychlé chirurgické řešení.
Uskřinutí
Nejzávažnějším stavem je již zmiňované uskřinutí, které zamezuje průtoku krve v uskřinuté části. To může vést k odumření tkáně nebo k prasknutí střeva a vylití jeho obsahu do dutiny břišní. Jedná se o velmi závažný stav vyžadující akutní chirurgické řešení.
Léčba tříselné kýly
„Jediným účinným způsobem léčby tříselné kýly je zpravidla chirurgický zákrok – klasický, případně laparoskopický. Pobyt v nemocnici při operaci tříselné kýly většinou nepřesáhne 2 až 3 dny,“ upozorňuje prim. MUDr. Jiří Duben, Ph.D., z EUC Kliniky Zlín.
Klasická operace
Chirurg rozřízne tkáň, pronikne do tříselného kanálu, zatlačí obsah kýly zpět do dutiny břišní a provede plastiku tkání. Tento postup se používá u menších počínajících kýl, dále u žen a u dětí.
Trendem v posledních letech je tzv. beznapěťová plastika, kdy se vkládá do tříselného kanálu síťka, která zpevní břišní stěnu.
Po operaci se sice doporučuje přiměřený pohyb, ale návrat do obvyklého pohybového režimu trvá až 6 týdnů.
Laparoskopická operace
Jde o miniinvazivní zákrok provedený speciální technologií několika malými otvory v břišní stěně. Po zákroku zůstávají pouze malé jizvy, i rekonvalescence je kratší. Podstata operace je ale stejná jako u klasické operace – kýla se musí uzavřít a břišní stěna se zpevní síťkou.
Prevence tříselné kýly
Vrozenému oslabení tříselného kanálu nelze zabránit. Můžete ale omezit namáhání břišních tkání a riziko kýly tak snížit.
- Udržujte si rozumnou váhu
- Jezte stravu s vlákninou (zabráníte náročnému vyprazdňování)
- Vyhýbejte se zvedání velmi těžkých věcí
- Nekuřte – kouření mj. způsobuje chronický kašel, který namáhá tříselnou krajinu
Recidiva kýly
I po správně provedené operaci kýly dochází k recidivám. Recidiva kýly vznikne nadměrnou fyzickou zátěží nebo nedodržením klidového režimu v časném pooperačním období. Příznaky recidivy jsou stejné jako u primární kýly.
Nikdy nepodceňujte příznaky
Tříselná kýla může vést k velmi vážným potížím. Nepodceňujte proto její příznaky u sebe ani u svých dětí. Nenechávejte nic náhodě a vždy raději vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.
Vyskytly se u vás nebo u vašeho blízkého příznaky tříselné kýly? Objednejte se k profesionálům v oboru chirurgie na některém z pracovišť EUC:
Chirurgie v EUC
autor:
prim. MUDr. Jiří Duben, Ph.D.
Kýla
Kýla může obecně vzniknout v kterékoli části břicha. Nejběžnějšími typy jsou:
- Tříselná kýla – ta vzniká, když se tkáň (obvykle část střeva) protlačí skrze dolní část břicha v oblasti třísla. Vzniká častěji u mužů vzhledem k tomu, že při vývoji sestupuje tříselným kanálem z břicha do šourku varle, takto vzniká v třísle přirozeně oslabené místo.
- Stehenní kýla – vzniká vsunutím nitrobřišního orgánu do oblasti mezi stehnem a tříslem. Vyskytuje se častěji u žen.
- Kýla v jizvě (incizionální kýla) – zde je oslabenou částí břišní stěny jizva po chirurgické břišní operaci, ve které vznikne kýla. Nejčastěji je tomu po komplikovaném hojení operační rány (infekce rány) a vzniká zpravidla do dvou let od operace.
- Pupeční kýla – vzniká průnikem nitrobřišních orgánů skrze břišní stěnu v blízkosti pupku.
- Hiátová (brániční) kýla – méně běžný typ kýly, známý jako kýla brániční – ta se objevuje v horní části břicha (v oblasti bránice), může být asymptomatická, nebo způsobuje dyspeptické potíže (pálení žáhy).
Nejčastější otázky
Jak vzniká kýla?
Kýla vzniká proniknutím vnitřních orgánů břicha oslabenou břišní stěnou ven do podkoží. Obvykle je svalová vrstva břišní stěny dostatečně silná a pevná, aby udržela orgány na místě v dutině břišní, ale někdy tomu tak není – v takovém případě vzniká kýla. Dá se také říci, že kýla vzniká nepoměrem mezi pevností břišní stěny a velikostí nitrobřišního tlaku.
Proč vzniká kýla?
Kýla vzniká z nepoměru mezi opakovaným zvyšováním nitrobřišního tlaku a pevností břišní stěny. Nitrobřišní tlak je velmi proměnlivý. V průběhu dne dochází opakovaně k jeho zvýšení. Děje se to nejen při zátěži, jako je zvedání těžkých břemen, ale také při kašli a při zatlačení na stolici, kdy dochází dokonce k ještě většímu vzestupu nitrobřišního tlaku.
(Proto lze jen těžko souhlasit s často tradovaným názorem: „… že si někdo udělal kýlu, když nosil něco těžkého“.) Zvýšení nitrobřišního tlaku jsou stejně častá jak u lidí, kteří měli nebo mají kýlu, tak u ostatních.
Dnes můžeme říci, že epizody zvýšení nitrobřišního tlaku (kašel, zácpa, benigní hyperplasie prostaty, těhotenství, ascites, obezita), které byly a často dnes ještě jsou označovány za příčinu vzniku kýl, představují v naprosté většině případů situace, kdy se kýla projeví, ale samy o sobě ji nezpůsobují. Za rozhodující faktor je dnes považována pevnost břišní stěny.
Břišní stěna je tvořena několika vrstvami svalové a pojivové tkáně různé tloušťky, pevnosti a důležitosti pro ochranu proti vzniku kýly. Zejména kvalitní pojivová tkáň je důležitým ochranným faktorem. Bylo provedeno srovnání pojivové tkáně dospělých s kýlou a zdravých jedinců.
Studie prokázala zřetelně nižší kvalitu pojiva u lidí s kýlou, která byla dána nedostatečnou nebo nekvalitní tvorbou kolagenu. Kolagen je nejdůležitější bílkovina vazivových tkání, která je zodpovědná za jejich pevnost.
Kvalita kolagenu a dostatečnost jeho obnovy je dána geneticky a v současné době neexistují preparáty, kterými bychom byli schopni jeho kvalitu a obnovu ovlivnit. (Jediný jistý rizikový faktor z vnějšího prostředí představuje kouření, které velmi výrazně snižuje kvalitu kolagenu a tím i pojivové tkáně v celém těle, a to jak stávající, tak nově tvořené. Proto se u kuřáků setkáváme se všemi druhy kýl častěji než u nekuřáků.)
Je-li oslabení břišní stěny dostatečné, je dán předpoklad ke vzniku kýl. Tyto pak vznikají v přirozeně oslabených částech břišní stěny (tříslo, pupek) nebo v místech oslabených druhotně (v jizvách – vznikají měsíce až roky v místě jizvy po předchozí operaci).
Závěrem tedy můžeme shrnout, že riziko vzniku kýly u člověka je dáno především kvalitou pojivových vrstev břišní stěny, podmíněnou optimální tvorbou a obnovou kolagenu, neboť ta určuje, zda břišní stěna obstojí proti opakovanému každodennímu zvýšení nitrobřišního tlaku.
Jak často se kýly vyskytují?
Tříselná kýla je nejčastějším typem kýly. V 97 % jsou postiženi muži. Může se objevit v jakémkoli věku, ale čím starší jste, tím je patrně větší pravděpodobnost, že se kýla vytvoří i u Vás.
Stehenní kýla se vyskytuje v menší míře než kýla tříselná. podle různých statistik postihuje 16 lidí ze 100 000, z toho 75 % postižených představují ženy. Vzhledem k tomu, že stehenní kýla mívá užší kýlní branku, dochází u ní častěji k uskřinutí.
Kýla v jizvě vzniká jako komplikace po operacích na břiše, riziko jejího vzniku po břišní operaci je cca 10 % (záleží na druhu provedené operace).
Pupeční kýla vzniká v oblasti pupku, který je jednou z oslabených částí břišní stěny.
Vyskytuje s v každém věku, v dospělosti může být zcela asymptomatická, nebo naopak způsobovat potíže – dyskomfort či bolesti – například při zátěži, práci, sportu… Také bývá běžná u malých dětí, objevuje se u celé 1/6, většina dětských pupečních kýl ale s přibývajícím věkem vymizí – indikace k druhu terapie dětských pupečních kýl náleží tedy do oblasti dětské chirurgie.
Jaké příznaky má kýla?
Ve většině případů bývají kýly bezpříznakové nebo jsou symptomy chudé, pacienti si většinou povšimnou nebolestivého vyklenutí, které se zvýrazňuje při kašli a mizí po ulehnutí.
Jak se patologický otvor ve svalové vrstvě (=kýlní branka) zvětšuje, tak se časem zvětšuje i kýla, u mužů někdy sestoupí až do šourku – takovou kýlu potom nazýváme skrotální (scrotum = latinsky šourek). U menší části kýl bývají pacienty popisovány nepříjemné pocity (dyskomfort), pocity tlaku, bolesti.
Pacienti pociťují v okolí kýly bolestivost, která se zhoršuje námahou. Někdy se dokonce kýla demonstruje při námaze, pacienti i popisují pocit „prasknutí“ v třísle při zvedání břemene a následně si povšimnou typického vyklenutí.
Riziko kýly = uskřinutí kýly
Jak již bylo řečeno, kýla zpravidla nezpůsobuje pacientovi potíže.
Nicméně vždy existuje riziko uskřinutí kýly- je to stav, kdy střevo nacházející se v kýle nelze navrátit zpět do dutiny břišní, střevo je v oblasti kýlní branky stlačeno a může se přerušit jeho krevní zásobení – střevo je akutně ohroženo nekrózou, odumřením.
Uskřinutí je tedy závažný stav, který může ohrozit pacienta na životě a vyžaduje okamžité, neodkladné chirurgické řešení. Vzhledem k výše zmíněným možným komplikacím se proto doporučuje kýlu chirurgicky řešit elektivně – plánovaně, ještě v době, kdy nezpůsobuje žádné potíže.
Možnosti řešení břišní kýly
1) Otevřená plastika tříselné kýly bez síťky („tension on“)
Klasický operační postup. Zjednodušeně se jedná o plastiku kýlního defektu sešitím pevných okrajů svalů či aponeuróz v oblasti třísla a tedy i uzavření defektu kýly. Tento postup mám jisté výhody, z pohledu Evropské kýlní společnosti však převažují nedostatky a není tedy na našem pracovišti preferován.
2) Otevřená plastika tříselné kýly se síťkou („tension free“)
Z řezu v třísle se uvolní kýlní vak, zanoří se, kýlní defekt je kryt síkou z vnější strany, kdy síka je fixována stehy, v poslední době se užívá i fixace síky chirurgickým adhezivem (lepidlem). Na naší klinice používáme Lichtensteinovu plastiku tříselné kýly, která je celosvětově uznávaný a doporučovaný typ operace.
3) Laparoskopická plastika tříselné kýly
Laparoskopická plastika tříselné kýly patří do dnes již velké skupiny minimálně invazivních chirurgických výkonů, jako například laparoskopická cholecystektomie (odstranění žlučníku) či laparoskopická apendektomie („slepé střevo“). Pokud se jedná o obecně břišní kýly tak jednou z indikací k řešení například velké pupeční kýly nebo kýly v jizvě je laparoskopická operace. (Problematika kýl bráničních a jejich laparoskopické řešení je vysvětlena v jiné kapitole).
Při těchto operacích je chirurgický výkon v dutiny břišní nebo na vnitřní straně stěny břišní prováděn bez vytvoření rozsáhlé operační rány, je tedy i méně bolestivý. Nástroje, kamera i potřebný materiál je do dutiny břišní zaváděn pouze přes drobné vstupy o průměru kolem 1cm.
Dutina břišní je v průběhu výkonu rozepjata oxidem uhličitým (tzv. kapnoperitoneum) z důvodu vytvoření prostoru pro manipulaci s nástroji a vlastní provedení plastiky.
Výhodou miniinvazivního řešení tříselné kýly je minimální pooperační diskomfort a velmi rychlá rehabilitace a návrat do zaměstnání.
Bereme-li kýlu zjednodušeně jako defekt (patologický otvor) ve stěně břišní, kterým se vyklenuje obsah břišní (zpravidla střevní kličky či předstěra), je principem laparoskopické plastiky překrytí kýlního defektu síťkou, která zde působí jako „záplata“.
Síťku je potřeba fixovat ke stěně břišní – doposud se používaly například titanové kotvy, klipy či speciálními vruty (tacky).
Dále je možné používat i vstřebatelné svorky či vruty – zpravidla však i fixace těmito (mechanickými) prostředky způsobuje pacientovi peroperačně potíže (čas vstřebávání je zpravidla mnoho měsíců) Na našem pracovišti respektujeme nejnovější trendy a zkušenosti – z tohoto úhlu pohledu je pro pacienta nejkomfortnějším druhem fixace síťky chirurgickým adhezivem (lepidlem) – tento postup je zaveden na naší klinice a lékaři, kteří jej provádějí, mají s atraumatickou metodikou fixace síťky mnohaleté zkušenosti.
Centrum doporučuje:
Proč doporučujeme laparoskopickou operaci kýly?
- Laparoskopická operace tříselné kýly je sice výkon technicky náročný, ale pro pacienta znamená suverénně nejmenší pooperační diskomfort (tedy minimální bolestivost) a možnost velmi rychlé rehabilitace a návratu do zaměstnání. Operuje se tzv.
preperitoneálně (těsně před pobřišnicí), tato oblast není inervována pro bolest – většina pacientů po operaci paradoxně nepociťuje žádné bolesti v oblasti operovaného třísla.
- Břišní tlak, který se zvyšuje během každodenních lidských činností jako je kašlání či zdvihání těžkých břemen působí různou měrou vyklenutí kýly přes otvor (defekt) v břišní stěně a je nejvýznamnějším faktorem vzniku recidiv (tj. opakování, znovuvytvoření kýly po plastice).
Při otevřené operaci kýly se síťkou je síť fixována na zevní straně břišní stěny s defektem a tedy mechanicky nevýhodně. Při laparoskopické plastice naopak nitrobřišní tlak působí pozitivně – přitlačuje uloženou síťku proti stěně břišní a takto ji i fixuje. Tento fakt je jedním z důvodů nízké míry výskytu recidiv po laparoskopické plastice tříselné kýly.
Pro adekvátní dosažení „autofixačního efektu síky“ je také důležité dodržení doporučovaných operačních postupů, tedy dostatečný rozsah preparace tkání a adekvátní velikost síťky (minimálně velikosti 15×10 cm, ale při defektu o širším průměru i síťky větší).
- Další výhodou laparoskopické plastiky je možnost řešení oboustranné kýly při jedné operaci bez potřeby dalších jizev.
Průběh hospitalizace
Pacienti přicházející zpravidla v den operace v 7:00 nalačno a s předoperačním vyšetřením (pozn.: Předoperační vyšetření Vám bude provedeno na naší klinice v dohodnutém termínu po indikaci k operaci). Operace probíhá zpravidla tentýž den, aby pobyt v nemocnici byl co nejkratší. Vlastní operace trvá asi 45-60 minut.
Pooperační dyskomfort a bolestivost jsou zcela minimální – analgetika jsou od druhého dne nejčastěji podávána jen per os (tablety). Pacient může chodit již několik hodin po operaci. Propuštění do domácího léčení je běžné první pooperační den, tedy následující den po operaci (např.
příjem k operaci ve středu, operace ve středu a propuštění ve čtvrtek ráno).
Pooperační období – návrat k běžným činnostem
Návrat k předoperační činnosti (práce i sport) je po laparoskopické plastice s lepením síťky velmi rychlý. V průběhu prvního pooperačního týdne doporučujeme postupnou fyzickou zátěž- vhodná je delší chůze, ale i jízda na kole.
Částečná fyzická zátěž a tedy i postupný návrat k předoperační činnosti je možný již 7. pooperační den, kdy se odstraní stehy. (Při větším kýlním defektu může lékař doporučit plnou fyzickou zátěž za cca 2-3 týdny od operace.
) Operaci zvláště vhodná pro aktivní pacienty, kteří mají zájem o co nejrychlejší návrat do práce a pro sportovce – návrat k tréninku velmi často již za 7 dní.
Máte kýlu?
Pokud jste si nahmatali „bulku“ v třísle, v pupku nebo jinde na břišní stěně, která je citlivá, bolí nebo způsobuje jiné problémy, nebo jen vadí, neváhejte a navštivte ambulanci Centra pro řešení kýly.
Tříselná kýla – jde o nejčastější typ kýly, vyskytující se hlavně u mužů, jakožto přirozeně oslabené místo břišní stěny. Může být vrozená, ta se pak operuje již v dětství – dětská poradna nebo kýla vyskytující se u dospělých, která se vyvine v jakémkoli věku života.
Nejprve se může objevit nepříjemný pocti v třísle, pak zpravidla „bulka“, která občas zmizí a pak se zase objeví. Jediným řešením je operace.
Nejlépe je odoperovat kýlu ve stádiu, kdy je kýla ještě menší, aby se předešlo komplikacím jako je uskřinutí kýly (co si poté vyžáda akutní operaci), a dále také kvůli rychlejšímu pooperačnímu zotavení.
Laparoskopická operace tříselné kýly – metoda TAPP – touto nejmodernější metodou operujeme téměř 90 % pacientů s tříselnou kýlou, protože naplno využívá efekt „free tension“ tedy beznapěťové plastiky, která se dnes považuje za jedinou správnou metodu operace tříselné kýly. U této metody ze třech drobných vpichů na břichu vyoperujeme kýlu a na defekt v třísle implantujeme síťku z moderního částečně vstřebatelného materiálu – http://www.ecatalog.ethicon.com/hernia-repair/view/ultrapro-mesh. K uchycení síťky nepoužíváme žádné svorky nebo kovové klipy, ale tkáňové lepidlo a tím minimalizujeme možné poranění při kotvení síťky a bolestivost způsobenou kotvením síťky. Po operaci jste do 24 hod. schopen běžných činností, a proto již 1. nebo 2. pooperační den vás můžeme propustit domů.
V případě obrovských tříselných kýl nebo stavů kdy je laparoskopie neproveditelná (závažné srdeční nebo plicní nemoci pacienta anebo srůsty v dutině břišní), volíme otevřenou beznapěťovou plastiku – tedy také s implantací síťky. U tohoto typu operace se tkáně nesešívají pod tahem, ale jsou překryty síťkou a tím je defekt v třísle ponechán k přirozenému uzavření. Klasickou operaci tříselné kýly „pod tahem“ využíváme minimálně.
Pupeční kýla a nadpupeční kýla – vzniká v přirozeně oslabeném místě břišní stěny. Dle velikosti defektu v břišní stěny vám poté nabídneme vhodnou metodu operačního řešení. Buď plastiku stěny při defektech menších nebo plastiku se síťkou při větších, lze zvolit i laparoskopickou metodu při recidivě kýly nebo v kombinaci s nadpupeční kýlou.
Kýla v jizvě – vzniká v místě jizvy po předchozí operaci v oblasti břicha. Jizva je méněcenná tkáň a tím je slabší proti ostatním tkáním v okolí, a proto v oblasti břicha je vyšší riziko vzniku kýly. Platí, že čím je větší jizva, tím je vyšší riziko vzniku kýly.
Kýly v jizvě můžou být drobné, ale i obrovských rozměrů, kdy deformují břišní stěnu a vadí při běžných činnostech. Menší kýly lze řešit laparoskopicky nebo prostým sešitím. Vše závisí od typu a umístnění.
Velké kýly laparoskopicky ošetřit nelze, a proto provádíme otevřené operace s implantací sítěk mezi svaly nebo pod svaly za účelem vytvoření pevné břišní stěny. Recidivy po tomto typu operací jsou minimální.