Šíří se internetem jako lavina, existují o ní dokonce samostatné webové stránky, v angličtině stejně jako v češtině. Řeč je o paleodietě, která se, jak už její název napovídá, inspiruje ve starší době kamenné neboli paleolitu.
Tvrdí, že pokud se budou dnešní lidé stravovat stejně jako jejich dávní pravěcí předkové, budou také stejně zdraví, protože tehdy například neznali rakovinu, cukrovku, vysoký krevní tlak, mrtvice, ale ani třeba deprese nebo schizofrenii.
Neměli rakovinu, ale zdravější nebyli
Už to je přitom podle odborníka na výživu, internisty Pavla Kohouta z pražské Thomayerovy nemocnice nesmysl. „Argumentace, že paleolitičtí lidé neměli rakovinu, je účelová, nedožívali se takového věku, v němž by se zhoubné nemoci projevily,“ vysvětluje lékař. Připomíná, že lidé v době kamenné daleko spíše umírali na úrazy, banální infekce, hlad.
Autor: Flickr.com/Stefan Kloo
Paleodieta – byla tu nutnost, ne volba, říká o skladbě pravěkého jídelníčku lékař
Netrpěli samozřejmě ani cukrovkou druhého typu, která je velmi často spojena s obezitou, ale zase, bylo to jen díky tomu, že neustále nedobrovolně hladověli. Ty, u kterých se rozjela cukrovka I. typu, pro kterou je typický nedostatek inzulínu, čekala velmi brzká smrt. A to, zda lidé v pravěku trpěli depresí či schizofrenií, se dá s odstupem až několika milionů let posoudit velice těžko.
Pravěká neboli tuková
Jak tedy má vypadat jídelníček odpovídající pravidlům paleodiety? Něco napoví už označení, pod kterým na ni také můžete narazit, říká se jí totiž také tuková dieta. Obsahuje ve srovnání s dnes doporučovanou zdravou výživou větší množství masa a tuků živočišného původu.
Paleodieta vychází z toho, jak se žilo v pravěku – tehdy se lidé živili zejména lovem divokých zvířat a k tomu sběrem plodů a dalších částí rostlin. Naopak neznali mouku ani cukr, s výjimkou toho v ovoci.
Hlavní zásada zní: měli byste jíst jen potraviny, pro které bylo lidské tělo vyvinuto a které se jedly po dobu několika milionů let. Ty, které přišly s rozvojem zemědělství, jsou podle této teorie zdraví škodlivé, tvrdí to například velký propagátor této diety Američan Loren Cordain.
Mezi nevhodná jídla se řadí mléčné výrobky, luštěniny, obilniny, rafinované oleje a cukry. Zakázaný je i alkohol či průmyslově vyráběné potraviny. Maso se naopak doporučuje jíst včetně vnitřností, které jsou bohatým zdrojem vitamínů skupiny B. Jídlo se nicméně může vařit, i když v pravěku to zrovna pravidlem nebylo.
K pití se doporučuje voda či bylinné čaje.
Podle Lorena Cordaina by správná strava měla obsahovat 56 až 65 procent jídel živočišného původu a 35 až 44 procent rostlinného původu. Z celkové energie by bílkoviny měly tvořit 19 až 35 procent, ale sacharidy jen 22 až 40 procent energie. Na tuky může připadat 28 až 58 procent energie.
- snídaně: 3 vejce, 10 dkg slaniny
- oběd: pstruh na másle, zeleninový salát
- svačina: maliny s kokosovým mlékem
- večeře: kuřecí steak se žampiony, brokolicí a cibulí
Paleodieta vychází z domněnky, že od té doby sice uplynulo dva a půl milionu let, ale že lidské geny se ve skutečnosti na rozdíl od jídelníčku příliš nezměnily. „Pokud by si mohli lidé v paleolitu vybrat, rozhodně by dobrovolně nevybírali takovouto dietu, byla to pro ně nutnost.
To, co bylo nejpodstatnější, bylo velké množství pohybu, všemu ostatnímu se organismus přizpůsobil. Vzhledem k tomu, že tito pralidé neměli léky, bylo pro ně výhodné velké množství bílkovin, zvláště i při krvácení, útěku, útocích, museli využívat svalovou sílu,“ říká lékař Kohout s tím, že moderní doba je absolutně jiná.
„Rozhodně nelze paleodietu doporučovat celé populaci, především těm, kteří nemají dostatek pohybu,“ upozorňuje.
Příliš mnoho bílkovin škodí
Přesto lékař paleodietu za něco i chválí – například za omezení spotřeby volných cukrů, tím se myslí zejména různé sladkosti, za omezení spotřeby rafinované bílé mouky a také za velký přísun vlákniny v ovoci a zelenině.
Něco z paleodiety se sice doporučit dá, například méně barviv a průmyslově zpracovaných potravin. Celkově se však moc nehodí pro lidi s dnešním sedavým zaměstnáním, například proto, že je v ní moc masa a živočišných tuků a tím pádem i hodně bílkovin.
Autor: Isifa.cz
Paleodieta není vhodná pro lidi s nedostatkem pohybu
Bohužel si někteří lidé berou z pravěkého jídelníčku zejména to, co jim nakonec může ublížit, tedy množství bílkovin a nasycených tuků. „To je nevhodné zvláště u lidí, kteří se nepohybují dostatečně a nemají svalovou aktivitu.
Bílkoviny a nasycené tuky mohou být vhodné při velkém množství svalové námahy a pohybu, ale nikoliv u nízké fyzické aktivity,“ varuje lékař, který rovněž kritizuje doporučení, aby lidé podobně jako v pravěku jedli jen jednou až dvakrát denně.
Opět proto že to nebyla dobrovolná volba, ale nutnost a o jejím prospěchu se tudíž dá pochybovat.
„Byly dny, kdy měli paleolitičtí lidé hlad, pak ulovili nějaké větší zvíře a jedli často až do sytosti, tukové zásoby pro ně byla záchrana na zimní dny, na rozdíl od naší doby.
Stejně tak populace, která měla vysokou hladinu cholesterolu, přežívala, vzhledem k nutnosti zvládnout stresovou reakci, v dnešní době je naopak nevýhodná,“ říká internista Pavel Kohout.
Připomíná, že lidský životní styl už se změnil dávno – od doby, kdy začali naši předkové obdělávat půdu, přestali trpět takovou nouzí o potraviny, nemuseli jejich shánění věnovat tolik času a měli ho najednou více na intelektuální činnost. I díky tomu se mohla civilizace rozvíjet.
Nedám na paleodietu dopustit
Mnoho lidí však právě na paleodietu přísahá. Nadšeným příznivcem je například student s nickem Michatu, který ji velebí na svém blogu.
„Naše tělo potřebuje obrovské množství tuků, které budou naše tělo pohánět bez problémů a bez pomalé a nenápadné vraždy, která přichází po dlouhodobé konzumaci mouky a cukru,“ tvrdí tento mladý muž.
Uvádí, že díky paleodietě za dva měsíce shodil jedenáct kilo, i když hlavním důvodem, proč se do ní pustil, bylo, aby se cítil méně unavený. Podle něj je strach lidí z tuků přehnaný, i když si samozřejmě musí dávat pozor, jaké tuky jedí – ty z kvalitního masa nevadí, ty přepálené, jimiž jsou nacucané hranolky, ano.
Odmítá přitom i domněnku, že stravovat se jako v pravěku je paradoxně dražší, protože maso a živočišné výrobky stojí více peněz než třeba rohlíky či průmyslově zpracované potraviny.
„Třeba vejce a slanina nejsou nějak závratně dražší než dva rohlíky a balíček plátkového sýru. Nemusíš si kupovat colu, ale piješ levnou vodu.
Steak je sice dražší než špagety, ale tučné maso tě nasytí na delší dobu, takže můžeš pak až večeřet, nemusíš kupovat svačinu, protože nebudeš mít hned hlad,“ říká student.
Mimochodem, anglické slovo „diet“ zní skoro stejně jako odvozené české „dieta“, ale význam stejný nemají – v češtině se totiž tento výraz používá zejména v souvislosti s hubnutím, zatímco v angličtině jde o výživu jako takovou. To je v souvislosti s paleodietou docela důležité, protože v jejím případě má jít zejména o zdraví, případně zpevnění těla, v němž má přibýt svalů, shazování přebytečných kil je až možným důsledkem.
Pro zajímavost:
http://cuketka.posterous.com/tuha-vyzva-paleodiety
http://petrmara.posterous.com/paleo-lowcarb-hype-okolo
Strava podle lovců mamutů aneb jak jedli naši předci
Nedávno jsem si povídala s mámou o dietách, když mi řekla, že jedna z jejích kamarádek odjela na úžasně revoluční odtučňovací tábor. Jeho filosofie je následující: žádné hladovění, žádné ovoce, zelenina, „zrní“ nebo tak něco, ale pořádné maso a sádlo a to hezky 3x denně! Koukala jsem jako puk, když mi vysvětlovala, jak je tenhle program postavený na principech výživy našich dávných předků. Lovci mamutů přece taky jedli pořád jenom bůček, protože ještě neznali zemědělství, a jak byli panečku zdraví a hubení. Navíc, vzhledem k tomu, že v době paleolitické jsme strávili nejvíce evolučního času, jsme právě na takovou stravu přirozeně adaptovaní. Na první pohled se může zdát, že takový koncept dává docela smysl a mnozí zajásají, že si konečně mohou bez pocitu viny dopřávat hromady tučného masa. Můj už částečně antropologií zformovaný úsudek mi ale říkal, že to asi zase tak jednoduché nebude a tak mi to nedalo a začala jsem pátrat, jak to tedy s těmi lovci mamutů bylo doopravdy.
Paleolit je nejstarším obdobím lidského vývoje a také tím nejdelším. Datuje se cca od roku 2 500 000 př.n.l. až po dobu kolem roku 8 000 př.n.l., kdy se postupně začalo rozvíjet první zemědělství.
Z hlediska evoluce je to tedy období, které nás vytvarovalo do podoby, kterou známe i dnes, protože následující tisíciletí rozvoje lidské civilizace jsou v tomto časovém kontextu jen pouhým zlomkem sekundy.
Argument, že na moderní způsob života vlastně nejsme vůbec adaptovaní, je tak v mnohém opravdu na místě, nicméně vždy je potřeba vidět ho v souvislostech.
Lidé v paleolitu žili jako lovci-sběrači. Živili se masem, ale převážně sběrem bobulí (ano, jako když my dnes chodíme na borůvky,:) různými kořínky a semínky.
Protože neznali pěstování plodin ani zvířat, záviseli na lovu nebo museli za potravou daleko migrovat.
Antropologické rozbory ukazují, že paleolitická potrava mohla sice sestávat zhruba z 37% bílkovin, 41% sacharidů a 22% tuku (Eaton & Eaton & Konner, 1997), nicméně je potřeba mít na paměti kvalitu tehdejších živin a hlavně způsob, kterým tehdejší lidé žili.
Přestože maso pravděpodobně zastávalo značnou část paleolitického energetického příjmu, šlo o maso divoké, nikoli domestikované, které známe dnes. Zatímco u divoké zvěře závisí procento tuku v těle na ročním období, ale i tak je většinou velmi nízké, u domácích zvířat je tomu přesně naopak.
Obsah tuku mají konzistentně vysoký, protože domestikovaná zvířata jsou hezky vykrmována a narozdíl od těch divokých neběhají po lese, ale stojí ve chlívku (Cordain et al. 2005).
Lidé v době kamenné si tak nejenže žádný opravdový bůček nedopřávali, ale pravděpodobně ani nevěděli, co to je, protože ulovené maso bylo převážně libové.
Dalším faktorem ke zvážení je to, jak často byla vlastně zvěřina mezi našimi předky k mání. Vzhledem k náročnosti lovu se ne vždy zadařilo a velké úlovky, které by nasytily celou tlupu byly spíše výjimkou.
To, že maso bylo téměř vždy vzácností, je stará známá věc a ne náhodou tak byla jeho konzumace často doprovázená slavnostmi a nejrůznějšími rituály (a ještě stále je, když se nad tím zamyslíte…např zabijačka, apod.).
Představa, že měli pravěcí lidé posvícení každý týden nebo dokonce den jako dnes my, je proto spíš romantická. Ve skutečnosti naprostou většinu paleolitické stravy nejspíš tvořily rostliny. Bobule, semínka, kořínky, klíčky a trávy (Nestle 2000).
Nemluvě o skutečnosti, která měla zcela zásadní dopad na výživu všech našich předků včetně ještě našich babiček, a sice o obdobích hladu. Ta mohla trvat i dlouhé týdny, během nichž lidé přišli o své energetické zásoby nastřádané během období relativní hojnosti.
Pokud byste se rozhodovali hubnout po vzoru doby kamenné nesmíte zapomenout na další zásadní věc – pohyb. Zatímco my dnes většinu času prosedíme v kanceláři, doma, v autě, apod., lovci mamutů museli za tím svým mamutem opravdu běhat a také ho, pokud uspěli, museli nějak dotáhnout domů. To vše, stejně jako chození na borůvky, znamenalo značné energetické výdaje. Pro bobule se chodilo i dlouhé kilometry a lidé byli neustále vysoce aktivní. To je také pravděpodobně jeden z důvodů, proč umírali tak mladí. Jejich organismus se zkrátka brzy vyčerpal (Cordain et al. 2005).
Pokud si tedy chceme z paleolitické stravy vzít něco oprvadu prospěšného, potom je to konzumace vlákniny, čerstvých plodin a kvalitních, netučných bílkovin.
Žít v souladu s tím, k čemu jsme evolučně přizpůsobeni ale neznamená nahradit veškerou stravu masem, pro které si dojdeme do supermarketu…tedy, vlastně pro které si dojedeme autem poté, co jsme proseděli 10 hodin v kanceláři.
To, co si od našich předků máme doopravdy vzít, je spíš poznání, že naše tělo je dokonalý mechanismus, který potřebuje vyváženost jak v oblasti výživy, tak pohybu.
ZDROJE:
Cordain, L. et al. 2005. Origins and evolution of the Western diet: health implications for the 21st century. American Journal of Clinical Nutrition, 81: 341-354.
Eaton, SM., Eaton, SB. & Konner, MJ. 1997. Paleolithic Nutrition Revisited: a twelve-year retrospective on its nature and implications. European Journal of Clinical Nutrition, 51: 207-216.
Nestle, M. 2000. Paleolithic Diets: a sceptical view. Nutrition Bulletin, 25: 43-47.
OBRÁZKY:
Wiki commons
Paleo strava a zdraví – jaká pozitiva má návrat do doby kamenné?
Ve výživě je dnes možné nalézt opravdu mnoho trendů. Jedním z nich je i tzv. paleo nebo také paleolitická strava. Můžete o ní zaslechnout v rozhovoru s přáteli, bývá doporučována známými osobnostmi či jí jsou přičítány mnohé pozitivní vlivy na lidské zdraví a na celkovou životní spokojenost. Pokud nevíte, co si pod tímto pojmem konkrétně představit, pokusíme se vám nastínit alespoň její hlavní myšlenky.
Co je podstatou paleo stravování?
Základní touhou je se skladbou našeho jídelníčku co nejvíce přiblížit našim předkům – konkrétně tedy těm žijícím v období paleolitu. Tehdy byl základním zdrojem obživy samozřejmě lov a sběr rostlin (zrn, kořínků, plodů).
Argumentem, proč uvažovat o tomto návratu v čase, je přesvědčení, že metabolismus člověka není ve skutečnosti adaptován k trávení průmyslově zpracovaných potravin, ale je uzpůsoben pouze ke zpracování toho, co můžeme získat z přírody – nikoliv úmyslně vyrobit, vypěstovat či dále upravit.
Snahou je i omezení sacharidů ve stravě a zvýšení příjmu zdravých tuků. Záleží pak již na každém individuálně, jak konkrétně toto stravování pojme. Někdo může odmítnout např. i ovoce vypěstované a následně dovezené z jiných částí světa.
TIP: Znáte dělenou stravu?
Jak vypadá jídelníček?
Základem je u konzumovaných potravin znát jejich původ. Paleo strava neobsahuje lepek, který je součástí veškeré obilné mouky. Hlavní proměnou tak může být vynechání veškerých obilovin, pečiva a příloh, které obvykle konzumujeme denně.
Hlavní složkou stravování je zejména libové maso, ryby, vejce, čerstvé ovoce a zelenina, ořechy, semínka a zdravé oleje (olivový, lněný, kokosový). Doporučovány bývají též bylinky a koření.
Naopak z jídelníčku jsou vyřazeny průmyslově zpracované potraviny, mléko a veškeré mléčné výrobky, brambory, luštěniny, cukr a alkohol.
Jaký je přínos paleo stravování pro zdraví?
Lidé v paleolitu netrpěli mnohými z dnešních velmi častých civilizačních chorob (diabetes, vysoký krevní tlak, obezita), ty lidstvo postihly až mnohem později, což může mít spojitost právě s rozvojem zemědělství a průmyslu.
Pozitivní vliv této stravy lze přičítat více faktorům. U někoho může dojít ke zmírnění zdravotních obtíží po vynechání lepku z jídelníčku. Taktéž omezení sacharidů má většinou pozitivní efekt. Celkově je možné pozorovat zvýšení výkonnosti, snížení hmotnosti, zlepšení stavu pokožky, vymizení chuti na sladké a snížení únavy.
Součástí paleo stravy je však také pravidelný pohyb inspirovaný aktivitami našich předků – lovem, chůzí, během. Trénink je tak obvykle zaměřen na zlepšení celkové kondice, rozvoj rychlosti, síly a pružnosti.
Přestože se vám může zdát, že ze stravy vyřadíte velmi mnoho běžně konzumovaných potravin, paleo recepty jsou opravdu pestré, esteticky lákavé a máte na výběr nespočet variací.
Maso můžete upravit rozmanitými způsoby, k němu lze přidat různé zeleninové přílohy. Je možné připravit polévky, omáčky i dezerty.
Pokud byste chtěli nalézt inspiraci, mnoho receptů je k dispozici na stránkách paleorecepty.cz.
Existují rizika paleo stravování?
Diskutovaným možným problémem skladby jídelníčku při paleolitickém stravování je minimální množství sacharidů, a tedy výrazné snížení přijímané energie. Pokud se již rozhodnete změnit své stravovací návyky, učiňte to postupně.
Omezujte nejprve jednotlivé potraviny, které plánujete do budoucna zcela vynechat. Při nárazové výrazné změně by vaše tělo mohlo reagovat velmi nepříjemně a necítili byste se pak nejlépe. Dejte si tedy na změnu čas a poslouchejte své pocity.
Jistě nejste na dobré cestě, pokud se cítíte nervózní, jste unaveni a bez energie.
Co si ještě o paleo přečíst?
VIDEO: Můj život s paleem a zdravotní komplikace
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Paleo dieta – Proč se stravovat jako v pravěku?
Hlavní myšlenka této diety je jednoduchá – jezte jako jeskynní lidé v pravěku a shoďte tak přebytečná kila. Paleo dieta začala být velice oblíbená po roce 2010, kdy vyšla stejnojmenná kniha Dr. Lorana Cordaina. Může ale tento přístup fungovat?
Na čem je paleo dieta založena?
Dieta se opírá o tvrzení, že se naše genetická informace od doby kamenné změnila jen minimálně, a proto jsme stále uzpůsobeni na stejnou stravu jako v té době.
Ve své podstatě je paleo dieta založena na vysokém příjmu bílkovin a vlákniny. Radikálně je pak omezen příjem sacharidů. A protože naši předci byli lovci a sběrači, základem paleolitické stravy je hlavně maso, ryby, ovoce, zelenina a potraviny bohaté na zdravé tuky.
Při dodržování této diety také nemůžete jíst žádným způsobem zpracované potraviny. To proto, že lidé v době kamenné ještě nebyli zemědělci a nepěstovaly se tak ani žádné plodiny. Rovnou se tedy můžete rozloučit se všemi potravinami vyrobenými z mouky a dokonce i s mléčnými produkty.
Seznam povolených potravin
- Jakékoliv maso
- Ryby
- Zelenina (kromě brambor a luštěnin)
- Ovoce
- Ořechy
- Semínka
- Vajíčka
- Oleje (olivový, kokosový…)
Seznam nevhodných potravin
- Mléčné produkty (mléko, sýry, máslo…)
- Veškeré pečivo
- Většina uzenin (párky, salám)
- Sladkosti
- Chipsy a ostatní slané snacky
- Sůl
- Sladké nápoje
Trochu kritiky
Celá tato dieta však stojí na předpokladu, že lidé se v době kamenné stravovali správně. To však nemusí být vůbec pravda. Proč? Především proto, že průměrná délka života v tu dobu byla oproti dnešnívelmi nízká – kolem 30 let. (V reakci na komentář čtenáře Davida tento fakt uznáváme jako zavádějící. Průměrnou délku života statisticky snižovala vysoká úmrtnost dětí.[1])
Pokud se rozhodnete pro paleo dietu, budete nejspíš pravidelně překračovat denní doporučený příjem cholesterolu. Spořádáte totiž větší množství masa a vajec, než je běžné. Vynecháním pečiva a mléčných produktů navíc přijdete o zdroj některých důležitých živin.
Paleolitická strava je také spojena s vyššími výdaji. Jak je totiž známo, čerstvé, nezpracované potraviny a maso v obchodech nepatří mezi ty nejlevnější potraviny.
Výhody paleo diety
Abych nebyl pouze kritický, tak tady jsou i některé výhody této „staronové“ diety.
Sepsali jsme pro vás 10stránkový e-book o hubnutí a tvarování postavy.
Sepsáno na základě našich zkušeností s lidmi, jako jste vy (našimi čtenáři)
Potřebné informace přelouskáte snadno za jeden večer, získáte přitom informace, které hledáte, uceleně na jednom místě. Sepsali jsme ji na základě dotazů a zkušeností stovek našich čtenářů a klientů – běžných lidí, kteří chtěli shodit pár kilo a dostat se do formy.
Kniha mimo jiné obsahuje
- Jak nastavit zdravý jídelníček
- Jak hubnout a vytvarovat postavu
- Jak správně počítat kalorie
- Jak měřit výsledky
- Jak změnit svůj život k lepšímu díky změně postavy
Jídelníček inspirovaný paleo dietou je lepší než jídelníček dnešního průměrného člověka zejména díky tomu, že se neskládá z průmyslově zpracovaných potravin. Ty jsou zpravidla plné přidaných cukrů nebo i trans tuků.
Díky tomu, že přílohou k masu nebo rybě vám bude pouze zelenina, je tato dieta také vhodná na hubnutí. Vyhnete se totiž mnoha sacharidům, které tvoří velkou část energetického příjmu v dnešním průměrném jídelníčku. Navíc díky velkému množství zeleniny budete mít vždy dostatečný příjem vlákniny.
Paleolitická dieta má jako mnoho dalších diet své pozitiva i negativa. Měli byste posoudit, jaké prvky se v těchto dietách často opakují, vzít si z nich to nejlepší a z toho pak vycházet při tvorbě vlastního „jídelníčku na míru“.
TIP: Paleo recepty naleznete na www.paleorecepty.cz.
dietyzdravá strava
Líbí se Ti tento článek? Doporuč jej svým přátelům
Co je paleo strava – mýty a fakta: Jak vypadal jídelníček jeskynního člověka
Zdá se, jako by každý třetí člověk v současnosti buď dodržoval paleo stravu, anebo alespoň plánoval ji zkusit. Důvodem je buď snaha zhubnout, nebo zlepšit své zdraví, ale rozhodně ne zachránit planetu. Hlavní zásadou paleo stravy je: Když to nejedli pravěcí lidé, neměli byste to jíst ani vy. „Ale je to rozumná nutriční rada?“ ptá se list The New York Times.
Pojďme začít základními fakty. Nic takového, jako jednotná paleo strava neexistuje. Paleolit neboli starší doba kamenná trval dva a půl milionu let a zahrnoval různé a neustále se vyvíjející populace s širokou škálou potravy závislé na klimatu, zeměpisné poloze, období a dostupnosti.
Současné lidské bytosti a složení jídla, které konzumují, nejsou stejné, jako byly v paleolitu. Genetické změny, pěstování a chov vytvořily z člověka i jeho potravy docela jiné organismy.
Navíc neexistují žádné studie provedené na velkých skupinách lidí, kteří by v řádu desetiletí dodržovali v současnosti tak oblíbenou verzi paleo stravy, takže není možné posoudit její dlouhodobé účinky na zdraví.
Lidé se dožívali 40 let
Rovněž je třeba mít na paměti, že délka života lidí před nástupem zemědělství před 15.000 lety jen zřídka dosáhla či překročila 40 let, proto není známo, jaká byla jejich rizika k rozvoji takzvaných civilizačních chorob. Existuje nicméně jedna základní zásada paleo stravy, která může obecně prospívat zdraví – vyvarovat se všech balených a průmyslově zpracovaných potravin.
Paleo jídelníček
- Pojďme se podívat na příklad denního menu obsahujícího 2200 kalorií, které doporučuje jedna z oblíbených knih o tom, jak jíst jako jeskynní člověk.
- Snídaně: 340 gramů grilovaného lososa, jeden a tři čtvrtě šálku melounu cantaloupe.
- Oběd: 85 gramů grilovaného libového vepřového, čtyři a půl šálku salátu ochuceného jen pomerančovou šťávou.
- Večeře: 225 gramů pečené libové svíčkové, tři šálky v páře vařené brokolice, čtyři a půl šálku salátu (opět žádný olej, i když některé verze paleo diety berou na milost olivový olej), šálek jahod.
- Svačiny: půl pomeranče, tři čtvrtě šálku mrkve, šálek celeru.
S takovým množstvím zeleniny a ovoce tato strava obsahuje spoustu vlákniny a většinu základních vitamínů a minerálů.
Navzdory několika zásadním nutričním nedostatkům, jako je chybějící vápník a vitamín D, protože se nadšenci do paleo stravy vyhýbají mléčným produktům, zní docela zdravě – pokud vaše ledviny dokážou zvládnout tolik proteinů.
Ale je také praktická? Kolik lidí, kteří se snaží ráno vypravit děti do školy a sebe do práce, si udělá čas, aby si ugrilovali lososa? Co udělají, pokud půjdou někam na večeři, zvláště pak na návštěvu k někomu domů? A co je nejdůležitější, dokážou tuhle stravu už navždycky dodržovat a žít šťastně až do smrti bez kousku chleba, sušenek nebo – bože chraň – kopečku zmrzliny?
Navíc ne všechny paleolitické stravy jsou stejně výživné. Ti, kdo si jako svůj vzor zvolí předky Inuitů, se budou živit především masem a mořskými plody, doplněné jen minimálně – pokud vůbec – ovocem a zeleninou, kterým se v Arktidě nedaří.
Aneb jak uvedla Marlene Zuková, evoluční bioložka Minnesotské univerzity a autorka knihy nazvané Paleofantazie: „To, že se lidé, jako jsou Inuité, dokážou přizpůsobit stravě s minimem rostlinné potravy, ještě neznamená, že by tak měli žít, pokud mají na vybranou.“
Proč (ne)jíst jako pračlověk aneb Jak funguje populární paleo dieta?
Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com
Dokážete si představit, že jíte stejně jako lidé z doby kamenné? Stravujete se pouze tím, co si sami ulovíte nebo nasbíráte? Nebo vám to přijde nereálné? Tak zbystřete – právě moderní paleo dieta se skládá pouze z potravin, které jsou moderním zemědělstvím zcela nedotčené.
Tento stravovací režim se nazývá také paleolitická dieta nebo dieta doby kamenné. Jídelníček je založen na předpokládaném způsobu obživy člověka v paleolitu, což je zatím nejdelší období lidských dějin.
Jeho zastánci jsou přesvědčeni, že lidské trávení ani v dnešní době není evolučně připravené na produkty zemědělství, jako jsou mléčné výrobky nebo obilí. Touto dietou slibují dostatek energie, úbytek váhy a skvělý pocit z kvalitního jídla.
Hlavním argumentem odpůrců je nedostatek vápníku ve stravě a poměrně drahé suroviny.
Pračlověk lovil zvířata pro maso a sbíral různé druhy ovoce a zeleniny. Právě to jsou základní suroviny, se kterými tato dieta pracuje. Zahrnuté jsou i mořské plody, různá semena a ořechy. Vyvarovat se naopak musíte veškerých obilovin, alkoholu, cukru a sladkostí celkově a také mléčných výrobků.
Zpočátku se může zdát, že dodržování těchto pravidel není možné. Pro běžného člověka to může být dost náročné, ale za zkoušku to jistě stojí. Díky tomu, že ze svého jídelníčku vyloučíte téměř veškeré sacharidy, je hubnutí zaručené.
Zároveň však do těla dostanete vše, co potřebuje. Tento způsob stravování je nám geneticky blízký. Maso i zeleninové přílohy se dají zpracovat mnoha způsoby, takže jsou pokrmy rozmanité a velmi chutné. Jde jen o to, naučit se vařit jinak.
Foto: MaraZe, Shutterstock.com
Paleo dieta je založena hlavně na konzumaci masa, ovoce a zeleniny
90 procent úspěchu při hubnutí tvoří jídelníček. Můžete dřít, jak chcete, ale pokud nezměníte své stravovací návyky, kila půjdou dolů mnohem hůř. Chcete-li zhubnout, je pro vás paleo dieta ideální. Obsahuje vše, co je pro tělo důležité a z čeho můžou růst svaly.
Dieta je proto vhodná i pro sportovce, kteří mají vyšší výdej energie.
Kdo chce nebo potřebuje ve svém jídelníčku víc sacharidů, může zvýšit konzumaci brambor, batátů nebo ovoce, čímž doplní energii rozhodně lépe než nezdravými energy nápoji nebo müsli tyčinkami plnými cukru a chemie.
Pokud jste byli zvyklí na rohlík se sýrem k snídani, sušenky k svačině a k obědu jste si dali nejraději těstoviny nebo pizzu, pak pro vás bude paleo dieta zpočátku velmi náročná.
Tělu budou chybět sacharidy, které ve všech těchto jídlech jsou ve velké míře, takže budete pravděpodobně dost unaveni.
Dalším negativem je to, že přijdete o vitaminy a rostlinné bílkoviny, které jsou v luštěninách a obilovinách.
Po cukrech budete mít doslova „absťák“. Tyto nepříjemné pocity můžou trvat až 2–3 týdny. Chce to dost odhodlání a pevnou vůli. Když ale vydržíte a vaše tělo si na nový způsob jídla přivykne, energie se vám za čas vrátí a dost pravděpodobně ji budete mít i víc než dřív!
Foto: Antonio Guillem, Shutterstock.com
Kvůli omezení sacharidů může být paleo stravování zpočátku náročné, budete cítit dočasný úbytek energie
Kdo snídá sladké cereálie s mlékem, pravděpodobně pro něho bude přechod složitější než pro milovníky slaných snídaní. S těmi totiž paleo strava počítá výrazně víc. Zkuste s nimi začít v klidu o víkendu a vyzkoušejte, jaké kombinace vám chutnají a jak si jejich přípravu usnadnit v pracovním týdnu.
Ze slaných snídaní si můžete udělat omeletu z vajec, ke které přihodíte libovolnou zeleninu, šunku nebo třeba kousky uzeného lososa. Pokud máte raději studené snídaně, zkuste obložený zeleninový talíř s kvalitní šunkou nebo třeba domácí paštikou.
Pro někoho možná netradiční, zato velmi zdravá možnost, jak tělu po ránu dopřát to nejlepší, je snídat polévku. Vývar nebo zeleninový krém bude ideální vitaminová bomba, která vás zasytí a v zimě navíc příjemně zahřeje.
Pokud milujete sladké kaše, zkuste třeba kešu „krupicovou“ kaši. Přes noc namočte 80 g nesolených, nepražených kešú ořechů do vody se špetkou soli. Ráno je z vody vyndejte a rozmixujte s 350 ml kokosového mléka dohladka.
Směs nalijte na pánev, přiveďte k varu a počkejte, než zhoustne. Podávejte teplé, se skořicí či kakaem.
Obědy i večeře jsou na přípravu poměrně snadné, a i v restauracích najdete nabídku, která splňuje podmínky paleo. Smažené i grilované ryby a mořské plody můžete střídat s pečeným masem. Saláty míchat a kombinovat třeba s oříšky, zeleninu zapékat, dusit nebo vařit. Vytvářet můžete různé masové a zeleninové směsi, polévky i dezerty.
Paleo strava se od typické české kuchyně radikálně liší. Záleží proto na uvážení a vyzkoušení každého, zda mu bude tento systém vyhovovat.
Vyznavači paleo diety si chválí nejen její variabilitu a zcela nový pohled na kombinování jídel, ale především kompletně jiný, zdravý životní styl. Tvrdí, že paleo upřednostňuje kvalitu nad kvantitou.
Paleo je také ideální pro většinu alergiků – nejčastěji mají lidé intoleranci právě k mléku či lepku. Naprostá většina paleo vyznavačů si kromě vitality, dostatku energie a posílené imunity chválí také „bezbolestné“ hubnutí.
Řada odborníků se ovšem k paleo stravě staví dost odměřeně. Argumentují tím, že tento způsob stravování není dlouhodobě udržitelný, protože člověka v jídle příliš omezuje.
Také upozorňují na to, že ve stravě chybí vápník, vláknina nebo některé vitaminy a že se diametrálně liší od nejvíce doporučované pestré stravy. Někteří dokonce paleo označují za nebezpečný extrém.
Velký příjem masa si totiž vyžaduje dostatek pohybu.
Také varují před rizikem jojo efektu v případě, že vám paleo vyhovovat nebude a vy se za čas vrátíte k pečivu a mléčným výrobkům. Paleo je proto vhodná především pro aktivní sportovce. Příliš mnoho červeného masa v jídelníčku je navíc spojováno s větším rizikem vzniku nádorů.
Láká vás paleo, nebo už jste tento způsob stravování dokonce vyzkoušeli? Jaké jsou vaše zkušenosti?