Máte i Vy zdravotní problémy, které se pravidelně opakují a nikdo neví proč vznikají? Ať již tomu věříte nebo ne, příčinou Vašich obtíží může být dlouhodobé psychické rozpoložení a přítomnost stresu. Jak je to možné? Pojďme se na to v tomto článku společně podívat.
Psychika – příčina fyzických obtíží
Psychika – příčina fyzických obtížíJe typické, že zdravotní obtíže vznikají na základě nevhodného pohybového chování, vadného držení nebo přetěžování těla a při nejrůznějších úrazech. Nesmíme však opomíjet ani psychickou složku, která v konečném důsledku může způsobit podobné, a dokonce i závažnější obtíže.
V dnešní době stoupá význam psychosomatiky (obor zabývající se tělesnými obtížemi, které jsou podmíněné duševním stavem) a holistického pojetí člověka (komplexní přístup k tělesnému i duševnímu zdraví v kontextu mezilidských vztahů, životních aktivit a životního prostředí). Mluví se o takzvaném bio-psycho-sociálním modelu osobnosti, což zjednodušeně znamená, že zdraví lidí závisí nejen na působení zdravotnické péče, ale také na životním stylu člověka, na prostředí, ve kterém žije, a na dalších ekonomicko-společenských okolnostech.
Lidské tělo a psychika jsou úzce propojené nádoby. Předpokládáme, že prvotní příčinou vzniku většiny onemocnění je faktor biologický (dlouhodobé jednostranné zatěžování nebo krátkodobá nevhodná tělesná námaha), při kterém se bolest objevuje.
Přidá-li se k bolestivému stavu faktor psychický (tendence k depresím, úzkostem…) nebo sociální (problémy v zaměstnání, rodině…), mohou se problémy fixovat, bolest se stává chronickou a standardní léčba už nebývá účinná.
Akutní psychická reakce na stres
Akutní psychická reakce na stresŽe je psychika silným faktorem, jste se již zajisté v životě několikrát přesvědčili. Vnímání světa a úhel pohledu na problémy určují, jakým způsobem prožíváme svůj život a vše, co se v něm děje. Nejednou jste jistě zažili stav vypětí psychických sil ve stresové situaci.
Co jste při tom fyzicky cítili? Moc toho pravděpodobně nebylo, případně jste své tělo nevnímali vůbec. Silný psychický vjem totiž aktivuje hormonální systém a způsobí vyplavení adrenalinu, který organismu pomáhá zvládnout stresovou situaci.
Ten a další katalyzátory aktivují v těle mnoho procesů jako průvodní jev. Aniž bychom si to uvědomovali, tak se nám zrychlí tepová frekvence a zvýší krevní tlak, aby byly svaly zásobené kyslíkem a připravené na případnou akci. Dech se zrychlí a je mělký. Nastupuje pocení, až 5× vydatnější než při normálním prohřátí.
Svaly reflexně zvyšují své napětí a reagují ztuhlostí. Vnímání času je pro nás náhle komplikovanější. Dále se objevují příznaky jako úzkost, zlost či zoufalství. Jedná se o přechodnou reakci na psychický či fyzický stres, která běžně odezní během několika hodin či dnů.
Tyto projevy psychického stresu jsou výsledkem negativních nebo i příliš silných pozitivních vjemů. Stejně tak, jako jsou pro nás některé tělesné procesy spojené s příjemnými pocity velmi důležité, jsou pro nás i reálně nebezpečné ty, které jsou vyvolané negativními emocemi a stresem.
Důvodů může být mnoho, například reakce na živelnou pohromu, náročnou situaci v rodině nebo v zaměstnání, ztrátu blízkých osob, popřípadě také očekávání takové situace.
Skutečnost, že fyzické zdraví ovlivňuje naši psychickou pohodu, je známé. Ne nadarmo se říká „ve zdravém těle zdravý duch“. Platí to však i naopak a na to je třeba myslet.
Psychosomatická porucha aneb jak daleko to může zajít
Psychosomatická porucha aneb jak daleko to může zajítReakce těla na stres mohou narušit funkci orgánů. Negativní psychické podněty typicky způsobují vznik žaludečních vředů, infarktu, vysokého krevního tlaku a dalších potíží.
A co se týče pohybového aparátu, věděli jste, že až 80 % chronických bolestí zad je psychického původu? Jak psychické napětí dokáže ovlivnit napětí svalů jsme již zmiňovali. Přetrvávající napětí však svalům neprospívá, ty se proto brání zkrácením a vytvořením reflexních změn – tzv. triggerpointů.
Změna napětí v některé oblasti může způsobit až opakující se blokády meziobratlových kloubů a žeber. Ty mohou zase ztěžovat dýchání. Problémy se na sebe nabalují a řetězí, dokud se neprojeví jako vážný strukturální problém.
Psychický základ mívají mnohé problémy, v tomto kontextu se nejčastěji objevují například bolesti krční páteře spojené s bolestmi hlavy, pískáním nebo hučením v uších, pocit ztuhlosti a omezení pohybu krční páteře, případně brnění, které vyzařuje až do rukou.
Mohou se objevit dýchací obtíže jako je pocit dušnosti, nemožnosti se plně nadechnout či vydechnout. Dále jsou pak typické bolesti v kříži spojené s pocitem ztuhlosti v bederní krajině a popřípadě opět brnění nebo pálení, které se tentokrát promítá do dolních končetin.
Mohou se vyskytovat problémy s trávením nebo také sexuální poruchy. U žen se může vyskytovat nepravidelná menstruace a nemožnost otěhotnění. V případě mužů jsou to potom bolesti varlat či poruchy močení.
Jak z toho ven?
Všechny výše zmíněné somatické problémy zpětně ovlivňují psychiku a stále dokola se objevují ty samé obtíže, a navíc se ještě přidávají další. Odpověď, jak ze začarovaného kruhu ven, v sobě každý může najít sám.
Problém většinou tkví v neustálém pracovním nasazení, které přenášíme i do osobního života a tak si problémy způsobujeme následně také tam. Nejdříve nejsme schopni odpočívat, tzv. vypnout. Tak jako je regenerace a odpočinek nutný pro správné fungování svalů, představuje nevyhnutný faktor také pro naše psychické zdraví.
Uvolnit napětí a ventilovat stres je v dnešní době mnohdy komplikované, až nemožné. Často se to musíme naučit a po určité době opět připomínat.
Způsobů, jak odbourat stres, je nekonečně mnoho. Vnímáním sebe samého můžete přijít na to, jaký způsob vyhovuje Vám. Někdo nejlépe kompenzuje psychický stres fyzickou aktivitou, při které je nutné se soustředit výhradně na ni nebo právě naopak poskytuje čas nemyslet na nic. Někteří zase používají dechová cvičení, která jsou velmi příjemnou technikou na oddych a harmonizaci napětí. Jiní zase preferují relaxaci v sauně nebo při masáži, kdy společně se škodlivými látkami ze svalů nechají odejít i všechny starosti. Nechte si čas pro sebe, který věnujete výhradně svým myšlenkám. Uvědomte si, že nikdo nemůže změnit Váš život lépe než Vy sami. Stačí se jen rozhodnout. Za vyzkoušení nic nedáte a svému zdraví můžete jen pomoci.
Možnosti terapie
Při potížích z oblasti psychosomatiky by měla být na prvním místě psychoterapie. Avšak i fyzioterapie má v této problematice široké pole uplatnění.
Nejčastěji se využívají takzvané relaxační techniky. Dochází při nich k uvolnění jak fyzickému, tak i psychickému, společně s harmonizací dýchání.
- Kinestezie – zde se člověk učí uvědomit si své tělesné schéma a používání vlastního těla (s touto technikou pracuje Feldenkreisova metoda, Alexandrova metoda, jóga a další).
- Autosugesce – tato technika spočívá v opakování pozitivních výroků. Bývá využívána například i v józe či Alexandrově metodě.
- Ideomotorický trénink – tato technika je založena na aktivní duševní práci, práci v představě. Obraznými představami se pokoušíme vytvořit pozitivní řešení problému.
Závěrem
Vztah onemocnění a psychiky je mnohdy evidentní. Výzkumy udávají, že v případě vertebrogenních poruch (bolesti zad) je až u 50% pacientů rozhodujícím faktorem příčiny faktor psychosociální.
Není tedy možné léčit jen stránku tělesnou. Je nutné, aby přístup k našim obtížím byl komplexní, což zahrnuje i změnu postoje k sobě samému a ke světu, pozitivní myšlení a přiměřenost.
Související články:
Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., PrahaZdroje: KOLÁŘ, P. a kol. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009,MOSTECKÁ, D. Bolest zad jako psychosomatické onemocnění: bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, 2006. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Alena Herbenová
Lidí s opotřebovanou páteří přibývá. Na vině je sedavý životní styl i genetika | Zdraví
Když mě na podzim roku 2010 rozbolela záda, nepřikládal jsem tomu zvláštní váhu, začíná svůj dramatický příběh dvaasedmdesátiletý Ladislav z Prahy. „Jenomže bolesti se stupňovaly a brzy jsem bez manželky nedošel ani z ložnice do koupelny.“ Ladislavovy zdravotní problémy se zhoršovaly a po návštěvě neurologie ho lékaři z Fakultní nemocnice v Motole rovnou hospitalizovali.
Ukázalo se, že jde o výhřez ploténky, která tlačí na důležité pohybové orgány a nervové cesty související s chůzí. „Docent Bojar se mě se svým týmem snažil léčit konzervativně, pomocí infuzí, injekcí a cvičení. Ale nelepšilo se to,“ vzpomíná pacient.
Když léčba nezabírá
Pomineme-li úrazy a nádory, kde pacienti hrají o čas, nebo nastupující degenerativní onemocnění páteře, u něhož hrozí rychlé ochrnutí, měl by se neurolog pokusit nejprve právě o konzervativní léčbu. Hovoří se o osmi týdnech. Teprve když se tato šetrnější varianta nezdaří, začít zvažovat operaci. Přesně tak se vyvíjel i příběh pana Ladislava.
Doporučený spondylochirurg Jan Kryl navrhl panu Ladislavovi po všech nezbytných vyšetřeních operaci. Dokonce okamžitou, protože jeden z pacientů plánovaných pro operační zákrok tehdy onemocněl. Ladislav měl na rozmyšlenou půl hodiny. „Jestli jsem měl strach? Měl, velký. Ale uvědomil jsem si, že je to zřejmě jediné řešení. Moje poslední šance, jak nebýt odsouzený na vozík.“
Vrcholem štěstí pro něj bylo, když mu dal doktor Kryl asi dva dny po operaci pokyn, aby se s berličkami postavil vedle postele. „Řeknu vám, že jak jsem chlap, tak jsem se rozbrečel.
Udělal jsem totiž krok a nic mě nebolelo. Bylo to moje největší psychické vítězství a lékařům budu do konce života vděčný,“ uzavírá svůj příběh pan Ladislav.
Nyní je necelé tři roky po operaci a kromě rychlého běhu může prakticky všechno.
Sedavý životní styl i genetika
Páteř nám začíná degenerovat už v útlém věku a jako první tomuto procesu podléhají meziobratlové ploténky. Už v několika měsících života začínají zanikat cévy, které ji vyživují, a okolo 15.
roku věku přestane být vyživována úplně.
Začnou se rozvíjet degenerativní pochody jako výhřezy plotének, jejich poškozování až rozpad, ale plnohodnotně se tyto změny projevují obvykle ve 40 až 60 letech.
| 2001 | 7032 |
| 2002 | 6689 |
| 2003 | 8669 |
| 2004 | 10 009 |
| 2005 | 10 212 |
| 2006 | 11 017 |
| 2007 | 11 147 |
| 2008 | 10 981 |
| 2009 | 10 731 |
| 2010 | 12 353 |
| 2011 | 12 949 |
| 2012 | 13 507 |
Viníkem urychlení procesu degenerace, který odborníci v posledních letech zaznamenávají, není ovšem jen sedavý způsob zaměstnání nebo nárazové sportovní aktivity. Ještě závažnější roli tady sehrává genetika. Stačí mít pro „urychlené stárnutí“ určité předpoklady a i v 25 letech můžeme skončit se zdegenerovanou páteří na operačním sále.
„Lidé si myslí, že ploténka musí vždycky vyhřeznout, aby je rozbolela záda, ale nemusí. Stačí, když je opotřebovaná,“ vysvětluje Jiří Chrobok z neurochirurgického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce. Odborně se tomu říká degenerativní diskopatie.
Poškozená či opotřebovaná ploténka nemá svoji běžnou elasticitu a viskozitu, pohyb se v ní ztrácí, nebo naopak zvětšuje. „Dochází k nestabilitě mezi jednotlivými obratli, k přetížení páteřních kloubů a toto všechno nám způsobuje bolest,“ uvádí lékař.
Degenerace je sice přirozený jev, ale pokud probíhají změny v páteřních strukturách rychleji, než aby bylo možné je nazvat „běžným stárnutím“, stává se degenerace nemocí.
„Dříve se v takových případech dělalo jako standardní vyšetření CT, tedy počítačová tomografie, ale nyní – jakmile to jen trochu jde – děláme také magnetickou rezonanci,“ podotýká neurochirurg Slavomír Žídek z Fakultní nemocnice v Plzni.
„Cétéčko má přínos v tom, že na něm dobře vidíme kostní struktury, ale to nám nestačí. Potřebujeme vidět především měkké tkáně a ty nám odhalí rezonance. U degenerativních onemocnění bývají totiž právě ony postižené jako první,“ vysvětluje neurochirurg.
Nejsložitější je podle jeho slov správná indikace: rozhodnutí, zda operovat, a pokud operovat, jaký typ operace zvolit. „Právě správná indikace je to, co dané pracoviště „zvedá“.
Nikoli fakt, že chirurg odoperoval 500 pacientů za rok a každému druhému dal šrouby,“ říká Slavomír Žídek.
Kvalita pracoviště se podle něj pozná podle toho, že lékař přemýšlí a dokáže říct: Ne, toto operovat nebudeme, zkusme tomu člověku dát ještě šanci konzervativní léčbou, zapojme do toho fyzioterapeuty, ambulanci bolesti, neurology. „Degenerativní onemocnění páteře je komplexní problém a nelze jej hned řešit operativně jen proto, že na snímku vidíme patologii,“ shrnuje Slavomír Žídek.
Operovat, nebo neoperovat?
V naprosté shodě s plzeňským neurochirurgem je Libor Musil, primář pražské Rehabilitační kliniky Malvazinky. I z jeho pohledu je nejproblematičtější rozhodnutí, zda má daný pacient operaci podstoupit.
„Po operacích páteře mívá totiž určité procento pacientů v delším časovém horizontu další potíže,“ uvádí rehabilitační lékař.
„Jsou dány i tím, že během operace mohou vzniknout vazivové změny v místě jizvy a ty samy o sobě způsobit útlak nervových struktur, a tudíž bolesti, ale také tím, že u větších operací dochází při fixaci páteře k přetížení okolí. Rychleji se opotřebovávají okolní ploténky, meziobratlové klouby a pacient má znovu potíže.“
Podle Libora Musila je zde nutné dávat do souvislosti morfologický nález, tedy výsledek z CT a magnetické rezonance, s konkrétními obtížemi daného pacienta.
„Když uděláme magnetickou rezonanci lidem okolo 50 let, zjistíme, že významnější změny, které mohou působit potíže, má přibližně 20 až 30 procent z nich, což není málo.
Ale reálně jich má z tohoto počtu skutečné potíže jen asi 5 procent,“ říká lékař. Pokračování na straně 18
Rozdíl mezi objektivním nálezem pomocí zobrazovacích metod a potížemi pacienta je tedy značný. Na příkladech z praxe lékař dokládá, že existuje řada pacientů, kteří mají potíže, ale se svým zdravotním stavem se spokojí. Zatímco osmdesátiletá seniorka potřebuje pouze přejít ulici, nakoupit si a víc neřeší, dvacetiletý muž je aktivní, sportuje a nároky na pohybový aparát má mnohem vyšší.
„Jsou zkrátka faktory, od jejichž posouzení jsou tady lékaři, ale významnou roli hrají i ty, které je schopen posoudit pouze pacient. Bolest je velmi subjektivní vjem, každý z nás ji vnímá jinak a my máme ve skutečnosti velice málo prostředků, jak ji změřit,“ dodává primář Musil.
Rehabilitace po operaci – nebo místo operace
Vlastní rehabilitace je u pacientů po operaci bederní páteře pro výhřez ploténky zaměřena na odstranění deficitů vzniklých útlakem nervových struktur a navrácení soběstačnosti v denních aktivitách.
Podle slov lékaře je však z dlouhodobého hlediska nutné zaměřit se i na hledání a odstraňování rizikových faktorů, které opotřebení ploténky vyvolaly, tedy na špatné držení těla nebo přetížení nevhodnou pracovní zátěží či sportem.
Konzervativní způsoby léčby, které by měly v neakutních případech úvahám o operaci po dobu dvou měsíců předcházet, mají dnes daleko širší spektrum možností než dřív. Jednou z nejpreferovanějších technik jsou radiointervenční procedury.
„Jedná se o obstřiky páteřních struktur pod CT navigací, kdy utlačený nervový kořen obstříkneme s přesností 0,3 milimetru,“ vysvětluje neurochirurg Jiří Chrobok. Další možností je obstříkávat kloub, esíčko či přímo meziobratlovou ploténku.
Sedavý životní styl i genetika. Lidí s opotřebovanou páteří přibývá
„Dále máme takzvané ‚prty‘, oficiálně PRT neboli Peri Radicular Therapy, a ‚kaudální bloky‘. To jsou také vysoce efektivní způsoby léčby,“ říká Jiří Chrobok.
Pokud se konzervativní léčba skládá z klidového režimu, infuzí, léků a uvedených technik, má podle jeho slov 90 pacientů reálnou šanci na uzdravení. Ne u každého však sebelépe sladěná konzervativní léčba zabere, podobně jako tomu bylo u pana Ladislava.
Pak je operace nezbytná. Řada pacientů indikovaných k operaci výhřezu ploténky se ovšem obává, že se při zákroku může poškodit mícha. Doktor Musil podobné obavy vyvrací. „Operace bederní páteře se provádějí v naprosté většině v oblastech, kde už mícha není.
Ta končí mezi prvním a druhým bederním obratlem, takže riziko jejího poranění je u operace výhřezu ploténky naprosto minimální,“ uklidňuje Libor Musil.
Nejjednodušší operace trvají okolo 30 minut a už zhruba druhý den je pacient postaven. Různá pracoviště se však rozcházejí v tom, kdy se může i posadit. Některá zařízení razí aktivnější postup a pacient si po běžné operaci výhřezu ploténky sedá 3. až 5.
den, ta opatrnější upřednostňují konzervativnější cestu a pacientovi doporučují sezení po 2 až 3 týdnech. „Ve všech případech ale platí, že operovaný je již několik hodin po zákroku soběstačný. V tom, že se může zvednout a někam si dojít,“ shrnuje Libor Musil.
Sport ano, ale ne jednostranný
Operací pro degenerativní onemocnění páteře nejsou ušetřeni ani sportovci. Týká se to především těch, kteří mají pro rychlejší degenerativu genetické předpoklady, přičemž extrémní jednostranné zatížení, kterému jsou vystaveni, tento podstatný faktor ještě umocňuje. A svoji roli hrají u sportovců i úrazy.
„Operovali jsme třeba wimbledonského vítěze ve smíšené čtyřhře Leoše Friedla,“ začíná výčet operovaných sportovců Jiří Chrobok. „Tomu jsme dávali umělou ploténku. Ještě čtyři roky s ní hrál nejvyšší soutěže a jezdil po Roland Garros.
Oštěpaři Železnému jsme zase operovali takový pakloub, který měl na straně, kde hází – mezi žebrem a páteří. Byl velmi bolestivý a limitoval ho v rotacích. Taky Aleš Valenta si u nás poležel, ten měl pro změnu rozbitou krční páteř.
A naposledy jsme tady měli Radka Štěpánka s masivním výhřezem ploténky, který mu už dokonce tlačil na míchu, takže při silnějším podání mohl bez včasné operace skončit hodně špatně,“ jmenuje Jiří Chrobok další slavné pacienty. V ostatních případech má ovšem sport na stav páteře naopak pozitivní vliv: upevňuje svalový korzet, takže ani nadstandardní opotřebování plotének nezpůsobuje těmto aktivním jedincům takové potíže jako nesportovcům.
Čekání na operaci? U nás jen měsíce, jinde roky
Doporučí-li spondylochirurg pacientovi operaci, otázka číslo jedna zní, za jak dlouho se jí běžný pacient dočká.
„Naše medicína je ve srovnání s Evropskou unií i se světem na neskutečně vysoké úrovni,“ říká Jiří Chrobok.
„Ve světě jsou sice špičková centra typu Mayo Clinic, ze kterých se člověku tají dech, ale když přijdete ve Státech jako normální člověk do normální nemocnice, pomalu tam ‚zhynete‘,“ říká Jiří Chrobok.
Podobným příkladem je Kanada nebo Anglie, kde se na těžší operaci páteře čeká až dva roky. „V Anglii je to čekání do očí bijící, protože než se vůbec dostanete ke specialistovi, strávíte v bolestech půl až tři čtvrtě roku,“ říká lékař.
„V naší nemocnici se na páteřní operaci čeká dva až čtyři měsíce podle toho, jaké má pacient bolesti. Jestliže je bolestmi krutě imobilizován, upřednostníme ho a z ambulance jde rovnou na příjem.
Popřípadě jsou-li jeho bolesti jakžtakž únosné, čeká maximálně týden,“ dodává Jiří Chrobok.
Spondylochirurgických pracovišť je u nás kolem 24 a jsou rozdělená do kategorií A, B, C. Áčková, kterých je asi polovina, jsou ta největší. Jedná se o pracoviště, kde umí operovat krk, hrudník, bedra, nádory, záněty, degeneraci, vrozené vady, úrazy, zkrátka celé spondylochirurgické spektrum.
„Většinou jsou tato pracoviště při fakultních nemocnicích. Mají prvotřídní zázemí a tyto výkony dělají ve velkém počtu. Česká spondylochirurgie je špičková, plně srovnatelná se západním světem. Vynikající úroveň české spondylochirurgie dokladuje i to, že se k nám jezdí učit lékaři z celé východní a střední Evropy,“ konstatuje Slavomír Žídek.
Ovšem i přes všechny tyto superlativy mají někteří lékaři v hlavě sen o něčem ještě o stupeň dokonalejším, než je „áčkové“ spondylochirurgické zařízení. Podle Jiřího Chroboka z pražské Nemocnice Na Homolce u nás chybí pracoviště typu komplexního páteřního centra. Takového, které by soustřeďovalo naprosto všechny specializace a subspecializace pod jednou střechou.
„Mám na mysli neurologa-vertebrologa, radiologa, fyzioterapeuta a spondylochirurga,“ říká lékař.
„To jsou čtyři základní profese, které splňují kritérium komplexnosti, a k těm se pak přidružují další: elektrofyziolog, neintervenční radiolog a jiní.
Já sám o zřízení něčeho takového usiluji 15 let, mám napsáno mnoho konceptů, ale zatím není možné se do takového projektu pustit. Hlavním kritériem jsou totiž peníze,“ uzavírá doktor Chrobok.
Lyže, trénink a zdraví (15. díl): pánev a páteř
V první řadě ještě připomenu, že statický strečink je třeba dělat
nenásilně! Stačí pouze zaujmout polohu podle popisu a videa, tak aby vás
nikde nic příliš netahalo, nesmíte cítit bolest, jenom „tah“ a
postupně s výdechy se uvolňovat. Připomínám to proto, že hodně lidi má
tendenci to přehánět.
Obvykle jsou „vzorová“ videa prováděna vyspělými cvičenci a jejich
rozsah v té které pozici je větší než u běžného člověka. Obzvlášť
když někdo začíná s takovým tréninkem nebo je hodně „přirozeně“
ztuhlý (nevýhodu mají obvykle muži, v případě absence kompenzačního
cvičení jde síla ruku v ruce s menší pohyblivostí), tak se jeho snažení
dokonce ani nepodobá dané pozici.
Co s tím tedy? Nesnažte se za každou cenu napodobit daného „jogína“,
držte se svého rozsahu (i když je mnohem menší) a pocitů.
Nedoporučuji
snažit se dělat cviky, které jsou kromě flexibility náročné současně i
na sílu (určitě každý viděl některé krkolomné pozice v józe).
Vyberte
si na začátek co nejvíce „pohodlný“ cvik, abyste se mohli soustředit
plně na uvolňování svalů a nemuseli bojovat s gravitací napnutí jak luk.
Ony totiž ty svaly spolupracují a silné napnutí například podpůrné ruky
negativně ovlivní třeba uvolnění zad a pánve.
Srovnejte si tělo!
Jak tedy začneme se cviky? Není podstatné jenom co cvičit, ale
jak.
V první řadě se musíme „srovnat“, protože typické denní
nesprávné držení těla se nám hned přenese do veškerých strečinkových
pozic (i do ostatních pohybů, lyžařští trenéři a instruktoři by mohli
hodné mluvit o „sezení vzadu“).
A tím se navzdory snaze může lehce
stát, že sice cvičíme kde co, ale naše dysbalance se pořád zhoršují.
Proto si dnes nejdříve „srovnáme“ některé části těla, bez toho se
naše snaha něco strečovat může lehce minout účinkem (tím, že v
skutečnosti budeme protahovat něco jiného apod.).
„Srovnáním“ jsme začali již v 13. díle, a to konkrétně krční
páteři, jenom tedy připomenu:
Schválně, zkuste se nejdřív narovnat – vsedě a pak vestoje a mrkněte
se do zrcadla (nebo výloze na ulici), jaké zakřivení krční páteře
vidíte (podle videa). Jestli to není bůhví co, nejdřív popracujte na
tomhle, v zájmu dlouhodobé kvality celkového držení těla a následně i
konkrétních sportovních pohybů.
Návod na videu je myslím hodně výstižný i bez znalosti angličtiny.
Hlavní indikátor nesprávného držení krku je předsunutá hlava –
„zasuňte“ ji dozadu, aby krční páteř byla přibližně v jedné linii s
páteři hrudní. Pozor, tahle oblast je citlivá, nic nedělejte násilím,
jenom zlehka!
Pánev je jedním z klíčů
Krční páteř je na jednom konci páteře, na straně druhé je oblast
pánve. Zjednodušeně se dá říct, že když srovnáte celou páteř a
naučíte „spolupracovat“ její jednotlivé části, tak ostatní pohyby
(končetin) bude mnohem snadnější upravit k žádoucímu stavu nebo
sportovně specifickým pohybům.
I v lyžování je klíčem k „pevnosti“ primárně
pánev (aby lyže neutíkaly od sebe). Všechny nerovnováhy v páteři
(vyosení nad rámec přirozeného zakřivení) mají tendenci se zvětšovat a
rozšiřovat se do jiných části těla (dá se použít přirovnání k
tsunami, kdy se výška vln postupně zvětšuje), tohle je vhodné si
zapamatovat.
Teď si udělejme test na pozici pánve. Lehněte si na
záda, uvolněte se a natáhněte nohy.
V jaké pozici máte bederní část zad
(vůči podlaze)? Jestli není téměř kompletně „přilepená“ na podlahu
(a zasunete tam třeba prsty), tak vaše pánev není v anatomicky správné (a
„zdravé“) pozici.
Jestli ale jste schopni této pozice vědomě (pomocí
břišních svalů) toto dosáhnout bez změny polohy ostatních části těla,
tak je to celkem v pořádku.
Problém velké části lidí je rotace pánve vpřed, které zvýrazňuje
přirozené zakřivení spodní části páteře a tím zvětšuje onu
„výšku vln“. Na následujícím foto můžete vidět tohle přehnané
zakřivení (vlevo – výrazná vlnovka) a správné držení těla (vpravo –
mírná vlnovka):
Abychom občas použili i nějaké sprostější, pardon – odbornější
slovo, zapamatujme si, že prohnutí v bederní části je „lordóza“ a
prohnutí opačným směrem v hrudní části páteře je „kyfóza“.
Význam správného držení těla
Nesprávné držení těla výrazně ovlivňuje veškeré vaše pohyby
(negativně), znemožňuje správné technické převedení (jemná motorika) a
v důsledku likviduje ploténky.
Hlavní příčinou tohoto je, jak jistě
mnozí předpokládají, sezení, a to i to (relativně) správné! Často se
setkávám s tím, že mnozí lidé si ani neuvědomují, v jaké poloze mají
pánev a neumějí ji přirozené uvolnit a „naštelovat“ ani při
chůzi.
U svalů jsme přitom schopni „jednu stranu uvolnit, druhou posílit“.
Sezení obvykle následně způsobuje oslabení břišních svalů a zkrácení
svalů na opačné straně, tedy zádových, a tím podporuje obecně špatné
pohybové návyky.
K těm břišním svalům si ještě něco řekneme, já jen prozradím, že
téměř všichni je posilují nesprávně a jenom vše zhoršují. Není totiž
břicho jako břicho, svaly mají více vrstev a zjednodušené, třeba posílit
ty hlouběji umístěné, které v podstatě drží pohromadě horní a dolní
část těla a umožňují jejich správnou koordinaci.
Jako první krok je proto nutné naučit se „procítit“ a uvolnit pánev
– rotaci v předozadním směru (vysazená nebo podsazená pánev).
Následující cvičení umožní tohle „procítění“ a srovnání do
neutrální pozice. Tento pohyb je pak velice důležitý v denním (sezení a
chůze) i sportovním životě (lyžování s podsazenou pánví umožní
správné umístění těžiště a tím lepší zatížení a kontrolu
lyží):
Flexe a torzní tuhost nejenom u lyží s titanalem
Jako další krok bych doporučil nějak rozhýbat páteř ve
flexi (když použiju lyžařskou terminologii) a taky ve zkrutu
(rotace do stran).
Jako nejlepší cvičení bych pro flexi doporučil obecně
známou „kočku“ v kleku na kolenou.
Když si představíte jednotlivé
obratle páteře, tak ty jsou odděleny pružnými ploténkami, které jsou ve
svislé poloze těla (sed, stoj…) v důsledku gravitace zmáčknuté.
Proto na cvičení pro uvolňování nebo zvětšení rozsahu páteře je
třeba v první řadě používat cviky, kde je páteř vodorovně a ploténky a
ostatní pomocné struktury jsou mnohem volnější. K „oblíbeným“
ploténkám se ještě snad někdy vrátíme, protože když vidím, jak si je
mnozí doslova likvidují a jak se k tomu staví systém ve zdravotnictví, tak
se někdy nestačím divit!
Nepamatuju si přesné číslo, ale kolem 80 % všech operací vyhřezlých
plotýnek je možné včas předejít správným cvičením a jenom ten zbytek
„za to nemůže“ (pošahaný metabolismus a ukládaní vápníku
tvořících výčnělky v obratlích apod.).
K té „kočce“ bych doporučil začít jenom zlehka a s malým rozsahem
pohybu a jenom postupně a nenásilně zvětšoval prohnutí.
Není vhodné moc
přepínat to prohnutí v dolní poloze („vystrčená pr…l“), protože pro
typického člověka s výše uvedenou lordózou je kontraproduktivní
zvětšovat průhyb v téhle oblasti.
Dolní polohy stačí dosáhnout jenom
uvolněním zádových svalů, ne aktivním tahem břišních svalů:
Rotace páteře
Na závěr dnešního článku si ukážeme srovnání a uvolnění svalů,
které umožňují rotační pohyby v páteři. Výchozí poloha bude taky
vodorovná poloha, abychom netlačili na plotýnky, konkrétně leh na zádech.
Cvičení bude prováděno ve dvou fázích.
Nejdřív si v lehu zvedneme dolní
končetinu a pokrčíme ji v koleni a koleno přitáhneme rukama k hrudníku a
postupně v pozici s výdechem uvolňujeme. Bederní část zad je po celou dobu
v kontaktu s podložkou.
Pak přejdeme na druhou fázi, kterou vidíme na
videu:
Kdo má problém s hybností, může to dělat takhle jako ve videu. Já to
obvykle dělám tak, že tyto dvě fáze propojím a z první polohy „koleno
při hrudníku“ se vytočím do strany a ostanu tam nějakou dobu.
Všechny tyto cviky jsou dobré jako ranní základní
rozcvička nebo po práci večer se „válet“ u televizi (i když
tohle slovní spojení má obvykle jiný význam, ne zrovna „sportovní“).
Kdo nemá na nic jiného čas (dá se přece sledovat TV a zároveň přitom
takhle cvičit), tak tohle je takový základ pro udržení zdravé
páteře.
Pak se samozřejmě využijí tato cvičení i v denní praxi sportovce.
Zajistí lepší připravenost páteře a pánve na další cvičení pro
lepší rozsah lyžařských pohybů a koordinaci celého těla. Jak už víme,
všechno spolu souvisí a pohyblivá a zdravá páteř je základ pro
všechno.
V příští části se budeme věnovat ještě více pánvi, jak ji
pořádně rozhýbat, aby to na těch lyžích vypadalo trochu k světu!
Jak správně pečovat o páteř?
Celý den sedíte v práci shrbení u počítače, doma zaplujete do sedačky a večer si dopřejete spánek na měkké matraci? To vše je možná pohodlné pro vás, ale ne zdravé pro vaši páteř. Brzy se totiž mohou u vás začít objevovat bolesti pohybového aparátu, které mohou mít na svědomí i bolesti hlavy. Jak se jim vyhnout a pečovat o zdraví páteře?
Páteř, hlavní pilíř našeho těla
Páteř zajišťuje hned tři základní funkce v lidském organismu, a to funkci pohybovou, nosnou a ochrannou.
Je složena z obratlů, kterých je 33-34, meziobratlových plotének, meziobratlových kloubů a vazů a svalů, které slouží k jejímu zpevnění a pohybu. Páteř je součástí lidské kostry a celou páteří probíhá mícha.
Páteř nám umožňuje vzpřímenou chůzi a slouží k ochraně míchy.
Proč je důležité páteř chránit?
Páteř, která nám umožňuje tolik důležitý pohyb, je nutné chránit preventivně, ale zvláště zvýšenou pozornost si zaslouží při vykonávání sportovních aktivit.
Mezi rizikové sporty pro páteř patří ty, u kterých hrozí časté nekontrolovatelné pády či srážky, jedná se například o basket, házenou či kopanou.
Velké riziko úrazu hrozí u sportů, které můžeme označit jako adrenalinové, a to například lyžování, snowboarding a cyklistika typu freeride či downhill, které jsou provozované na profesionální úrovni. U těchto sportů patří mezi nutné vybavení chránič páteře, tedy tzv. „pátéřák“.
Následkem zranění páteře totiž může být v těch nejhorších případech také ochrnutí. O páteř je však nezbytné pečovat během každodenního života tím, že ji nebudeme jednostranně zatěžovat, nosit příliš těžké náklady a budeme dbát o správné držení těla, zvláště pokud několik hodin denně sedíme u počítače či televize.
Páteř není jen mícha
Páteř je doplněna také elastickou tkání, která tvoří jakousi nárazníkovou zónu mezi dvěma sousedními obratli, jedná se o meziobratlové ploténky. Jejich základní funkcí je flexibilita, jelikož umožňuje pohyby mezi jednotlivými obratli.
Ploténky dennodenně podstupují velké zatížení. Příčinou onemocnění meziobratlových plotének může být vliv jednostranného a nadměrného přetěžování. Na základě toho může dojít v ploténce ke změnám, snížení její pružnosti a také odolnosti, a nakonec až k tzv.
výhřezu ploténky.
Civilizační onemocnění: bolest zad
Bolesti zad můžeme zařadit mezi civilizační onemocnění, někdy také nazývány jako nemoci z blahobytu, které se vyskytují u vysokého procenta osob pocházejících z vyspělých zemí. Pravdou je, že bolest zad může mít mnoho příčin. Častou příčinou je nesprávné držení těla, jelikož většinu pracovních hodin sedíme či stojíme shrbení a následně odpočíváme doma na pohovce.
Naše svaly ochabují a dochází k tzv. kulacení zad a vzniká větší tlak na meziobratlové ploténky. Časté nesprávné sezení u počítače či jednosměrné přetěžování páteře může vést až k jejímu zablokování. Příčinou bolesti zad však může být také stres, jelikož jeho vlivem dochází k napínání svalů v oblasti šíje, jsou to tzv.
stresové svaly, ve kterých se hromadí kyselina mléčná a projevuje se bolestí. Příčinou bolesti však může být také prochladnutí. Nejúčinnější prevencí bolestí zad je vhodné cvičení a dodržování správného postoje těla. Aby byla vaše záda zdravá, potřebujete svalový obal kolem páteře.
Pravidelné cvičení může být skvělým způsobem, jak pečovat o zdraví pohybového aparátu, tedy i páteře.
Správné držení těla
Pro zdraví páteře, ale i pro váš celkový vzhled, je velmi důležité správné držení těla, ke kterému potřebuje dostatek svalové hmoty.
Správné držení těla je cestou, jak se zbavit bolestí hlavy, zad a kyčlí.
Špatné držení těla může vést k mnoha poruchám, ať už jsou to kulatá záda a vyklenutá hrudní páteř, prohnutí v oblasti bederní páteře, vychýlení páteře do jedné strany či zploštění zkřivené páteře.
Pravdou je, že postoj těla je také součástí neverbální komunikace a pro společenskou komunikaci je velmi důležitý. Jaké svaly však zapojit, abyste docílili správného postavení těla? Důležitý je stabilizační systém těla, tedy pánevní dno, bránice, hluboké svaly zad a břicha.
Především střed těla a břišní svaly by měly být aktivní při všech denních úkonech. Často je však nepoužíváme a dochází k ochabování svalů. Zdravé je proto začít s pravidelným cvičením, které potřebné svaly posílí.
Ideální je přirozený pohyb, chůze či běh, ale také aerobní aktivity jako bosu, jóga či pilates.
Jak funguje páteř a její nejčastější nemoci
Páteř má celkem 32 až 33 obratlů.
Na prvním obratli krční páteře, který se nazývá nosič, spočívá lebka. Krční páteř má celkem 7 obratlů. Její bolest může být způsobena blokádou, ale i špatnou funkcí hrudní páteře. Hrudní páteř má 12 obratlů.
Její pohyb a funkce je velmi ovlivněna dechovými svaly, její bolest často zapříčiňují zablokovaná žebra. Bederní páteř je složena z 5 obratlů a nese největší hmotnost těla. Její bolest je v naprosté většině zapříčiněna nesprávnou funkcí bránice a břišních svalů, blokádami a následně i výhřezy plotének.
Oblast křížové kosti tvoří 5 srostlých křížových obratlů a 3 až 4 jsou obratle kostrční. Křížová kost je nejproblematičtější částí páteře. Podle intenzity bolesti a míst, kam se bolest rozšiřuje, lze poznat, zda jde o výhřez ploténky v té nebezpečnější nebo mírnější formě.
Všemi obratli probíhá páteřní kanál, v němž je uložena mícha. Jednotlivé obratle jsou spojeny klouby, vazy a meziobratlovými ploténkami.
Páteř má celkem 32 až 33 obratlů.
Autor: z knihy 'Encyklopedie lidského těla', Fortuna Libri
VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA
Bolest v bederní krajině. Obratle jsou podložené pružnými destičkami, tzv. meziobratlovými ploténkami, na kterých se věkem projevují degenerativní změny.
Jak se projevuje?
Postižený cítí krutou bolest v bederní krajině, která se zhoršuje při otáčení a ohýbání trupu, při kašli, zvedání předmětů apod.
Příčina
Meziobratlové ploténky se věkem a celoživotní činností trupu snižují a vysychají. Může dojít k vyhřeznutí čísti ploténky do páteřního kanálu, někdy se může vytvořit i otok, který tlačí na příslušný nerv v krajině bederní. To vyvolává bolest vystřelující do nohou.
Co dělat?
Pomůže buď cílená léčba, či chirurgický zákrok
BECHTĚREVOVA CHOROBA
ANKYLOZUJÍCÍ SPONDILITIDA – bolesti a ztuhlost bederní oblasti páteře, omezení pohyblivosti páteře a velkých kloubů. Příčina zánětu není známa.
Jak se projevuje?
Postižený má bolesti v bederní oblasti páteře, které přicházejí a odcházejí, v noci jsou horší. Bolet mohou i kyčle, oblast žeber, hrudi či krku. Po rozhýbání obtíže částečně ustupují. Vše doprovází ztuhlost, únava, horečka, nechutenství. Po delší době dochází k omezení pohyblivosti páteře a velkých kloubů. Může být přítomen oční zánět.
Příčina
Jedná se o zánět v páteři, případně i v kloubech na končetinách. Příčina není známa, velkou roli zde hraje dědičnost.
Co dělat?
Touto nemocí trpí především mladí muži do 40 let věku. Na onemocnění se většinou přijde až po letech, léčba se soustředí na zmírnění bolestí a zpomalení choroby.
REVMATOIDNÍ ARTRITIDA
Jak se projevuje?
Tento zánět se ohlašuje ranní ztuhlostí a bolestí v zádech, hýždích a stehnech. Přidat se může teplota, ztráta chuti k jídlu a hubnutí. Postiženo bývá více kloubů najednou, obvykle symetricky na obou stranách těla (nejčastěji klouby rukou, zápěstí, nohou a ramen).
Příčina
Revmatoidní artritida je způsobena poruchou imunitního systému a následně zánětem probíhajícím ve výstelce kloubního pouzdra. Výsledkem je poškození kloubu s následným ztuhnutím, které je možno napravit jen chirurgickým zákrokem.
Co dělat?
Vyhledat specialistu-revmatologa, který zavede léčbu tzv.chorobu modifikujícími léky. Dále je vhodné speciální cvičení a posilování kloubů, proti kloubní bolesti existují léky šetrné pro žaludek. Na postižené klouby je možno aplikovat gely a masti, obsahující antirevmatické léky.
OSTEOPORÓZA
Jak se projevuje?
K bolestem páteře a úbytku na váze se přidávají bolesti zápěstí a kyčlí, člověk s osteoporózou mívá shrbenou postavu, mohou se často objevovat zlomeniny např. páteřních obratlů, krčku stehenních kostí, žeber.
Příčina
Jde o řídnutí kostí, kdy okolo 35. roku věku začíná převažovat úbytek kostní hmoty nad novotvorbou. Kosti jsou křehčí, snadno se lámou.
Co dělat?
Cvičte, dbejte na dostatečný přísun vitaminu D, vyhněte se alkoholu a nekuřte. V případě podezření na osteoporózu si nechte udělat test na hustotu kostní dřeně.
AKUTNÍ BLOK KRČNÍ PÁTEŘE (ústřel)
Postižení horních krčních plotének způsobuje bolest podél krční páteře, blokáda vzniká hlavně přeležením či po prudkém pohybu hlavou.
Jak se projevuje?
Projevuje se antalgickým držením hlavy v úklonu a rotaci, bolestí podél krční páteře (často jednostranně), která vyzařuje do týla. Aktivní nebo pasivní pohyb bolest zvětšuje. Někdy může být vegetativní doprovod, např. zvracení.
Příčina
Blokáda vznikne nejčastěji při přeležení krku na lůžku, při práci ve strnulé poloze hlavy, po prudkém pohybu hlavou.
Co dělat?
V akutní fázi při velké bolestivosti vyhledat neurologa, který může léky ztlumit bolest a provede potřebná vyšetření. Protože každá bolest má nějakou příčinu v pohybovém aparátu, je též vhodné vyhledat specialistu fyzioterapeuta – ten může šetrně odstranit příčiny bolestí, které mohou být i na jiných místech, než na těch, která právě bolí.
LUMBAGO (bederní ústřel, houser)
Jak se projevuje?
Postižený cítí bolest a ztuhlost zádových svalů, má na těle bolestivá místa, cítí únavu. Trup má v blokovém postavení, tedy v mírném předklonu a vybočený do strany. Nemůže se předklonit ani narovnat, vázne oblékání.
Příčina
Lumbago neboli houser vzniká nejčastěji po zvednutí břemene, po předklonu, prudkém pohybu, kýchnutí. Předchází mu větší fyzická zátěž, prochladnutí, viróza. Někdy je cítit lupnutí v bedrech.
Co dělat?
Ztlumit bolest léky, což ale neodstraní příčiny bolestí. Vhodná je návštěva fyzioterapeuta- specialisty na obtíže s bederní páteří. Ten ukáže, která místa s bolestí v kříži souvisí, odblokuje blokády a vysvětlí speciální cvičení, která vedou k používání svalů, jež stabilizují páteř.
NÁDOR NA PÁTEŘI
Jak se projevuje?
Objeví se úporná bolest, zhoršující se hlavně v noci. Postižený cítí slabost, mravenčení a necitlivost, někdy se přidává i ztráta ovládání střev či močového měchýře.
Příčina
Nádory na páteři se objevují vzácně, mohou být benigní či maligní
Co dělat?
Při výše uvedených příznacích ihned vyhledat odborníka.