Pokles výběru pojistného VZP – vše o zdraví

Systém zdravotního pojištění letos počítal s výdaji okolo 350 miliard korun, které současná krize ještě nejspíše navýší. Současně ale přijdou výrazné výpadky v příjmech v řádech desítek miliard. Ty budou muset zřejmě přitéct ze státního rozpočtu, tvrdí zdravotní pojišťovny. To znamená z platby za státní pojištěnce.

• Více: ANO zamítlo návrh KSČM na platby za státní pojištěnce

„Současné hospodaření bylo postavené na dobu konjunktury, se kterou se nyní nejspíš na několik let rozloučíme. Pro letošek se dá saldo částečně vyrovnat díky rezervám, v příštím roce to už možné nebude a bude muset přijít systémové řešení,“ popisuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislav Friedrich.

Podle něj náklady přímo spojené s pandemií zatím není možné vyčíslit, už nyní je ale zřejmé, že se předběžně budou pohybovat nejméně v řádu stovek milionů korun. Zásadní problém však nastane na příjmové straně. Vypadne přinejmenším osm miliard korun za odpuštěné zálohové platby od OSVČ. Ovšem to může být dle jeho slov jen začátek mnohem významnějšího výpadku.

„Negativní faktory fungují bohužel společně a vzájemně se prohlubují – neplánované výdaje související s koronavirem jsou jedna věc, tou druhou je pak zpomalení ekonomiky jako celku a pokles plateb zejména od zaměstnavatelů, ale i od živnostníků,“ dodává.

• Více: Veřejné zdravotní pojištění míří k deficitu 40 miliard korun

Co očekává největší zdravotní pojišťovna

Klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] je zhruba 60 procent obyvatel. V letošním roce pojišťovna na péči plánovala vydat 208 miliard korun. Příjmy měla mít 210 miliard.

VZP ČR nyní ale očekává, že příjmy, které tvoří zejména výběr pojistného, letos klesnou asi o sedminu.

Ve svých odhadech podle předsedkyně správní rady, poslankyně a šéfky sněmovního zdravotního výboru Věry Adámkové [za ANO], nyní počítá s poklesem o 31 miliard korun. Její odhad přitom potvrdil i ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek.

„Pokud nedojde k významné změně situace v ČR, je VZP ČR připravena rok 2020 zvládnout. Příští rok je otázka,“ uvedl.

Pojišťovna, respektive stát, se tak podle něj bude muset rozhodnout, v jakém rozsahu budou zachované zdravotní služby a kde se vezmou zdroje.

„Musíme si vybrat buď restriktivní rozpočet, nebo posílení příjmů,“ upřesnil.

VZP ČR nyní počítá s poklesem příjmů z výběru pojistného od zaměstnavatelů za zaměstnance zhruba o 24 miliard korun a o cca sedm miliard korun od živnostníků. Vychází z predikce Ministerstva financí ČR [MF ČR]. To v současné situaci s poklesem ekonomiky o 5,5 procenta.

Roli ve financování hraje i plánovaná péče

Pojišťovna má v současné době podle Zdeňka Kabátka rezervy zhruba 24 miliard korun a další jednotky miliard je možné uvolnit z jiných fondů. Jen za letošní rok do rezervního fondu přibylo 2,5 miliardy.

Další peníze zdravotní pojišťovny ušetří na plánované péči, která je nyní odkládána.

I když ani to není jisté, protože nemocnice s příjmy za plánovanou péči počítají ve svých rozpočtech a zároveň jim rostou náklady na zvládání infekce Covid-19.

V této věci jde přitom o miliardy korun. VZP ČR počítá, že platby za plánovanou péči poklesnou asi o sedm miliard. Nemocnice se na druhé straně obávají, že se kvůli snížení produkce běžných výkonů dostanou do finančních problémů.

„Není možno garantovat, že nemocnice nepřijde ani o korunu. Je předčasné bavit se o podprodukci, jestli to budou stovky milionů nebo miliardy. Nikdo z nás neví, jak dlouho bude nouzový stav trvat,“ uvedl Zdeněk Kabátek.

O vyúčtování péče je podle něj možné se bavit až v době, kdy bude jasné, jak se produkce poskytovatelů péče, tedy nemocnic, ordinací, ale třeba také laboratoří, změnila. Podle Věry Adámkové ale i tak zálohové platby zůstanou v plné výši.

Navýšení platby za státní pojištěnce: 3,5 mld. Kč?

Pokud MF ČR odhadlo propad příjmů jen od OSVČ kvůli odpuštění minimálních záloh na zhruba 8,5 miliardy korun pro všech sedm zdravotních pojišťoven na trhu, podle Ladislava Friedricha ze Svazu zdravotních pojišťoven největší zásah do financování zdravotní péče bude mít výpadek příjmů od zaměstnavatelů na zdravotní pojištění. Ten se zatím odhaduje na minus 40 miliard korun.

„I když i tato částka se ještě zpřesní podle toho, jak moc bude česká ekonomika nakonec zasažena. Rozhodně se zvýší nezaměstnanost a mnoho plátců pojistného přejde do kategorie státních pojištěnců s nízkou platbou,“ uvádí Ladislav Friedrich.

Podle něj tak řešení pro příští rok a pro rok 2022 bude věcí jednání a politických rozhodnutí. Tím se opět pozornost obrací na nutnost navýšení plateb za státní pojištěnce.

„Pokud ale nechceme přistoupit ke snížení úhrad poskytovatelům péče, systém se bez státní pomoci neobejde,“ dodává s tím, že postkoronová situace může být i příležitostí k zefektivnění českého zdravotního systému.

Dodejme, že zdravotní pojišťovny „státní pomocí“, kterou vedle prezidenta zaměstnaneckých a oborových pojišťoven nepřímo zmínil i ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek, myslí zejména navýšení plateb ze státního rozpočtu za takzvané státní pojištěnce.

Což jsou senioři, matky na rodičovské dovolené, děti, studenti a další. Státních pojištěnců je zhruba 5,9 milionu. Letos stát za každého z nich odvádí 1 067 korun měsíčně. Sněmovna aktuálně projednává návrh na zvýšení těchto plateb ve výši cca 3,5 miliardy korun.

V minulosti vláda dokonce uvažovala o snížení růstu plateb za státní pojištěnce. To však bylo před krizí Covid-19.

–DNA/ČTK–

9 mýtů ohledně dluhu na zdravotním pojištění

DANĚ

Zdravotní pojištění musí být každý měsíc placeno, zdravotní pojišťovny si své pohledávky velmi pečlivě hlídají. Proč nelze spoléhat na promlčení dluhu? Proč se neřešení situace ještě více finančně prodraží? 

Za zaměstnance odvádí zdravotní pojištění zaměstnavatel a za státní pojištěnce stát. Pokud si zaměstnanci a státní pojištěnci řádně plní své zákonné oznamovací povinnosti, tak nemohou být za dané období dlužníkem na zdravotním pojištění.

Osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů si však musí každý měsíc samy platit zdravotní pojištění. Při neplacení zdravotního pojištění řádně a včas se stávají dlužníky na zdravotním pojištění. V takovém případě je vhodné situaci co nejrychleji aktivně řešit s pracovníky příslušné zdravotní pojišťovny.

Hraní mrtvého brouka se nevyplácí. Co je dobré vědět o dluzích na zdravotním pojištění?

Dlužné pojistné aktivně řešte, pojišťovna i vaše peněženka to ocení

Zdroj: Shutterstock

1. Dlužné pojistné nelze prominout ani snížit

Vyčíslené zdravotní pojištění platebním výměrem nebo výkazem nedoplatků nelze snížit nebo prominout. Zdravotní pojištění musí být vždy placeno. Na výpočet zdravotního pojištění nemá vliv rodinná či životní situace.

Někteří občané nemají žádné zdanitelné příjmy, ale současně nejsou státními pojištěnci pro placení zdravotního pojištění. V takovém případě si musí platit zdravotní pojištění jako osoby bez zdanitelných příjmů, v letošním roce měsíčně v částce 1 803 Kč. Státními pojištěnci jsou např.

penzisté, studenti, příjemci rodičovského příspěvku, občané v evidenci na úřadu práce.

Zdravotní pojištění musí platit i OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, které jsou ve ztrátě, v takovém případě se vypočítává zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, za celý kalendářní rok 2019 činí minimální zdravotní pojištění 26 487 Kč.

3. Nelze se odhlásit z veřejného zdravotního pojištění

Ušetřit na zdravotním pojištění odhlášením ze systému veřejného zdravotního pojištění nelze. Každý občan s trvalým pobytem v Česku je zdravotně pojištěn u některé ze zdravotních pojišťoven.

4. Penále činí 0,05 % denně z dlužného pojistného

Neplacením zdravotního pojištění řádně a včas vzniká i vysoký dluh na penále, neboť sazba penále činí 0,05 % denně z dlužného pojistného. Při dlouhodobém neplacení pojistného celková dlužná částka citelně naroste právě o vypočtené penále.

5. Změna zdravotní pojišťovny situaci neřeší

Každý pojištěnec má právo na změnu zdravotní pojišťovny v souladu se zákonem. Případná změna zdravotní pojišťovny samozřejmě nemá vliv na úhradu dluhu na veřejném zdravotním pojištění. Zdravotní pojišťovny následně vymáhají pravomocné dluhy i po svých bývalých pojištěncích.

Promlčecí lhůta u zdravotního pojištění je desetiletá. Zdravotní pojišťovny mají vlastní mechanismy, aby k promlčení nedocházelo. Vzhledem k dlouhé promlčecí lhůtě k takovým případům dochází výjimečně.

Tip: Podívejte se, kdo dluží na zdravotním pojištění

7. Zdravotní pojišťovny dluhy pečlivě vymáhají

Výběru pojistného věnují zdravotní pojišťovny velikou pozornost, a pokud pojištěnci nehradí své pohledávky dobrovolně, tak přistupují k exekučnímu vymáhání.

8. Nárok na splátkový kalendář není automaticky

Občané, kteří se ocitnou z různých důvodů v tíživé finanční situaci a nemohou zdravotní pojištění hradit, by měli danou situaci co nejdříve řešit. Např. ukončit ztrátovou samostatnou výdělečnou činnost a evidovat se na úřadu práce.

Za občany v evidenci úřadu práce platí zdravotní pojištění stát. Na staré dluhy je možné uzavřít se zdravotní pojišťovnou splátkový kalendář.

Nezodpovědní pojištěnci, kteří neměli dlouhodobě snahu řešit svoji situaci, však musí počítat s tím, že ze zákona není na splátkový kalendář automatický nárok.

9. Aktivní přístup snižuje šanci na snížení penále

Dlužníci, kteří si podají žádost o prominutí penále na veřejném zdravotním pojištění v zákonné lhůtě, kteří doplatí veškeré dlužné pojistné, mají naději na snížení či prominutí penále. Při finančních problémech je vhodné situaci co nejdříve řešit.

Moje VZP – VZP ČR

Aplikace Moje VZP je pro všechny naše pojištěnce, kteří s námi chtějí komunikovat elektronicky.

Co všechno Moje VZP nabízí?

Pokud se zaregistrujete, můžete mít pod kontrolou své platby zdravotního pojištění, kdykoli si ověřit, zda nemáte nedoplatky na pojistném, nebo projít historii plátců pojistného. Dále máte k dispozici přehled vykázané péče, kde uvidíte, jakou péči a za jakou částku váš lékař pojišťovně vykázal.

Moje VZP však slouží i ke komunikaci s námi, takže nám můžete hlásit změny, nebo ztrátu průkazu, podat přehled OSVČ, nebo žádost o příspěvek, aniž byste museli chodit na pobočku. Služby aplikace ale neustále rozšiřujeme.

 Zaregistrujte do aplikace Moje VZP třeba i celou svoji rodinu a poté z jednoho účtu kontrolujte údaje všech jejích členů.

Jak se zaregistrovat a co k tomu potřebuji?

Prostřednictvím NIA

Pokud máte NIA prostředky, stačí na registrační stránce kliknout na políčko „přihlásit se pomocí NIA“ a registrace i s aktivací proběhne v několika krocích plně on-line během pár minut.

On-line formulářem

Jestliže nemáte možnost využít NIA, otevřete formulář pro on-line registraci a podle uvedených pokynů jej vyplňte.

Po odeslání formuláře bude možné přihlásit se do vašeho účtu, informace v něm budou ovšem anonymizovány, a to zejména z důvodu ochrany osobních údajů. Pro zobrazení požadovaných informací je třeba účet aktivovat. Aktivaci provedete:

• vložením Aktivačního klíče, který vám obvykle do několika dní (nejdéle pak do 14 dnů) od odeslání žádosti o registraci přijde doporučenou poštovní zásilkou na adresu, kterou jste uvedli v registraci; klíč po přihlášení do Moje VZP vepíšete do příslušného políčka
• nebo budete vyzváni k návštěvě kterékoli pobočky, kde vám účet na místě aktivujeme na základě předloženého dokladu totožnosti.

Na pobočce

Registrovat se můžete i osobně na kterékoli naší pobočce.

Vstup do Moje VZP Registrace do Moje VZP

Jaké doklady potřebuji, pokud chci v Moje VZP zastupovat svého blízkého?

1. rodný list (pro zákonné zastoupení dítěte)
2. rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka (pro zastoupení jiného člena rodiny jako opatrovník)
3. úředně ověřenou Plnou moc (pro zastoupení například manžela nebo manželky)Upozorňujeme, že Plná moc pro zastoupení Pojištěnce v aplikaci Moje VZP musí být udělena na tomto formuláři (případně na dokumentu, který má údaje, obsah i uspořádání shodné s tímto tiskopisem) a vyžaduje úředně ověřený podpis.

Zdravotnictví přijde o desítky miliard. Letos to zvládneme, ujišťuje VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna očekává letošní propad příjmů o 31 miliard korun, ministerstvo zdravotnictví pokles výběru pojistného odhaduje až na 40 miliard. Vzhledem k rekordním přebytkům by letos měla být péče hrazena bez výrazného omezení, říká VZP. Příští rok však zřejmě bude muset zdravotnictví pomoci stát.

„Pokud nedojde k významné změně situace v Česku, je VZP je připravena rok 2020 zvládnout. Příští rok, to je otázka,“ řekl šéf největší zdravotní pojišťovny v zemi Zdeněk Kabátek.

Míní, že je třeba se rozhodnout, v jakém rozsahu budou zachovány zdravotní služby a kde se vezmou finanční zdroje. „Musíme si vybrat – buď restriktivní rozpočet, nebo posílení příjmů,“ dodal.

VZP letos původně počítala s příjmy zejména z pojistného ve výši 210 miliard korun. Celý systém veřejného zdravotního pojištění měl mít letos k dispozici 350 miliard.

Pojišťovny měly ještě koncem ledna na účtech přebytky přes 60 miliard, téměř 40 miliard z toho připadalo na péči. Rezervy však podle odhadů začnou v příštích měsících mizet. 

• Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že epidemie koronaviru přinese nemocnicím i dalším zařízením vyšší náklady na péči, problémy jim způsobí i nastupující ekonomická recese.

Šéf rezortu Adam Vojtěch (ANO) slíbil více peněz. „Pojišťovny se zavázaly, že pokud to bude třeba, navýší takzvané zálohy, protože ony platí zálohovými platbami poskytovatelům akutní lůžkové péče, tedy zejména nemocnicím,“ uvedl. 

Například největší česká nemocnice v pražském Motole ročně hospodaří s 11 miliardami. Stejně jako další zařízení musela kvůli koronaviru zrušit plánované výkony, ze kterých jí plynou příjmy. Hlavně proto že ministerstvo nařídilo pozastavit operace a vyšetření, které nejsou nezbytně nutné.

Motolská nemocnice zatím počítá s tím, že pokud bude krize trvat čtvrt roku, přijde o miliardu korun. „Je to zralé na změnu úhradové vyhlášky, protože jinak my ani další zařízení nemají šanci přežít,“ míní ředitel nemocnice Miloslav Ludvík.

1. „Omezujeme plánovanou péči, která tvoří obrovskou část našich příjmů, a nakupujeme ochranné pomůcky, které teď stojí dvacetinásobek normální hodnoty,“ potvrdil problémy šéf Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Felt. 

• Všeobecná zdravotní pojišťovna očekává, že platby za péči poklesnou o sedm miliard korun.

Dále vyčíslila, že z výběru pojistného od zaměstnavatelů za zaměstnance přijde o 24 miliard za předpokladu, že ekonomika klesne o 5,5 procenta. O 8,5 miliardy korun se pak sníží příjmy za pojištění odpuštěné na půl roku OSVČ.

Tvrdý odhad: Největší pojišťovna VZP přijde o úspory a bude dlužit miliardy

Největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP připravila materiál, ve kterém popisuje, jak na český zdravotnický systém dopadne pandemie koronaviru.

Podle tohoto dokumentu se s tím bude Všeobecná zdravotní pojišťovna, mezi jejíž klienty patří zhruba 60 procent Čechů, vyrovnávat nejméně další tři roky. Přijde o úspory, které naspořila před epidemií covidu-19.

A v roce 2023 by dokonce mohla nemocnicím dlužit po lhůtě splatnosti zhruba 16 miliard korun. VZP v této souvislosti v dokumentu uvádí také to, jak se na takovou situaci připravit.

Navrhuje, aby se opět zvýšily platby za státní pojištěnce. Za poslední půl roku se zvedly o sedm korun na 1767 korun za měsíc.

Jak VZP odhaduje příjmy a výdaje v dalších letech.

Další možností je, že by si pojišťovna od státu půjčila. Třeba v roce 2013 si takto VZP půjčila 1,7 miliardy korun. A tuto částku splácela do konce roku 2016. Omezit by se mohly také platby za zdravotní péči.

„Na výdajové straně by v případě nutnosti mohlo dojít k restriktivním opatřením ve smyslu limitování objemu nákladů, respektive výdajů na zdravotní služby,“ píše se dále v dokumentu, který projednala také správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Ředitel Odboru komunikace VZP Vlastimil Sršeň řekl, že výhled byl připraven podle současné situace. A kvůli pandemii koronaviru je další vývoj nejistý.

„VZP již v současné době připravuje kroky, které zajistí, aby ani nepříznivá situace neměla vliv na úhrady poskytovatelům zdravotní péče, a jednoznačnou prioritou je, aby nevznikly žádné závazky po lhůtě splatnosti,“ uvedl Sršeň.

Členka správní rady za KSČM Soňa Marková řekla, že se možná po volbách znovu otevře jedna varianta. Tedy, že si pacienti budou za nějakou péči připlácet. A tím by do systému mohly přitéct další peníze. Takzvané nadstandardy přitom komunisté dlouhodobě odmítají.

„Záležet ale bude na tom, kdo vyhraje další volby. Když to bude pravice, tak se zvýší tlak na vyšší spoluúčast pacientů. Druhou cestou je, aby zdravotní pojišťovny za stejnou péči platily méně peněz,“ prohlásila Marková.

Podle poslance ANO Rostislava Vyzuly, který usedá za hnutí premiéra Andreje Babiše ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny, bude důležité, jak se bude vyvíjet ekonomika. „Současné odhady jsou jen věštěním z křišťálové koule,“ uvedl Vyzula.

A podobně mluví také místopředseda správní rady a poslanec ČSSD Jiří Běhounek.

„VZP dlouhodobě postupuje velmi odpovědně a konzervativně, a pokud ve výhledu kalkuluje se ztrátou šestnácti miliard, nelze samozřejmě vyloučit posléze platby po lhůtě splatnosti poskytovatelům. To se ale bude odvíjet od výběru pojistného, stavu ekonomiky a tak dále,“ dodal Běhounek.

MEDICAL TRIBUNE CZ > VZP letos řízne hluboko do rezerv

• Správní rada VZP projednala předběžné ekonomické výsledky pojišťovny za loňský rok. Celkové saldo příjmů a výdajů -5,1 miliardy korun odpovídalo víceméně původním předpokladům, ačkoli se rok vyvíjel úplně mimo plán. Co k tomu vedlo?

Asi nejdůležitější zpráva je, že Všeobecná zdravotní pojišťovna zůstává finančně stabilní institucí a plní své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb. Na svých účtech má také dobrou základnu pro další období.

Saldo mezi příjmy a náklady za loňský rok zatím kalkulujeme předběžně, bude ještě zatíženo dopady vykazování a také případným otevřením loňské kompenzační úhradové vyhlášky v souvislosti se zamýšlenými dodatečnými bonifikacemi v úhradách. O tom se teď vedou diskuze. Je těžké to predikovat.

• Je tedy ještě možné, že celková bilance se upraví směrem dolů…

Ano, propad může být i vyšší, nicméně pořád platí, že to v žádném případě nezpůsobí finanční destabilizaci Všeobecné zdravotní pojišťovny.

• Jak se loni oproti původnímu zdravotně pojistnému plánu, který se psal ještě před koronavirovou epidemií, nakonec změnily příjmy pojišťovny?

Je tu významný pozitivní dopad navýšení úhrad za státní pojištěnce. Celkově na příjmové straně máme o necelé dvě miliardy více, než s kolika počítal zdravotně pojistný plán. Navýšení plateb za státní pojištěnce přineslo Všeobecné zdravotní pojišťovně zhruba 12,7 miliardy korun.

Kdyby se toto opatření neprovedlo, měli bychom na příjmové straně propad zhruba deset miliard korun. To by bylo významné snížení příjmů. Už původní zdravotně pojistný plán, který byl sestavován bez kalkulace rizik spojených s covid-19, plánoval záporné saldo ve výši 5,4 miliardy korun.

A to proto, že jsme byli připraveni posílit některé segmenty a využít na to rezervy, které jsme měli k dispozici.

• Kolik tedy stál Všeobecnou zdravotní pojišťovnu zjednodušeně řečeno v roce 2020 covid-19 na ztrátách výběru pojistného?

Pokud bychom očistili příjmy od navýšení plateb za státní pojištěnce, pak došlo k propadu na příjmové straně zhruba o deset miliard korun. Zároveň došlo ke změnám na nákladové straně, některá produkce byla omezená, zejména ta plánovaná, naopak přibyla produkce spojená s péčí o pacienty s covid-19, zejména náklady na bonifikaci za péči o pacienty na jednotkách intenzivní péče.

• Největší nárůsty v úhradách za zdravotní služby proti plánům byly zřejmě v nemocnicích. Byl nějaký segment, který rostl méně, než kdyby nebylo koronavirové epidemie?

Je to logické, že velkou měrou byl loni zatížen péčí o pacienty s covid-19 segment akutní lůžkové péče, je to znát na produkčních datech. Zároveň na tento segment dopadlo i odkládání plánované péče.

Výrazně rostl segment laboratorní péče, kde pro nás testování na nový koronavirus způsobilo čisté náklady navíc. Jako příklad segmentu, který naopak byl ovlivněn z hlediska produkčních dat i našich nákladů směrem opačným, je stomatologie.

Je to segment výkonově hrazený a podzimní vlna epidemie tu neumožnila poskytovatelům provést objem produkce, který byl odložený na jaře.

• Jaké byly loni náklady VZP na testování na covid-19?

Za VZP to v loňském roce bylo kolem čtyř miliard korun za testy PCR a zhruba 400 milionů za antigenní testy, včetně odhadu nákladů za prosinec. Hodně se testovalo na jaře, v létě byla svým způsobem přestávka a pak zase nárůst na podzim.

• Jaký má VZP postoj k požadavkům na změnu loňské kompenzační vyhlášky?

Diskuze se o tom vede, s kolegy z ostatních zdravotních pojišťoven zpracováváme podklady pro jednání s ministerstvem zdravotnictví. Snažíme se ukázat, jak kompenzační vyhláška ovlivnila finanční toky v jednotlivých segmentech.

Dopady jsou v různých segmentech různé. Bavíme se právě o příkladech, jako je komplement na straně jedné a stomatologie na straně druhé. Chceme podle jasných dat debatovat o tom, jestli má smysl kompenzační vyhlášku otevírat.

• Pokud se bude kompenzační vyhláška měnit, kdy?

Nejprve je potřeba dát na stůl čísla, přinejmenším ještě na začátku února budeme dostávat vyúčtování a cizelovat údaje o úhradách. Potom má smysl začít konkrétní diskuzi.

Jsem přesvědčen, že je potřeba mít tuto otázku uzavřenou před termínem ročního vyúčtování. Byla by velká chyba nejdřív zpracovat vyúčtování a pak měnit kompenzační vyhlášku.

Zatím jsme ve fázi diskuze a nechci dělat závěry.

• Pan ministr Blatný uvedl v médiích, že by za celé zdravotnictví mělo jít ze zdravotního pojištění na odměny a bonifikace zdravotníků za podzimní vlnu koronavirové epidemie deset miliard korun, a že o tom jedná se zdravotními pojišťovnami. O jakých možnostech mluvíte?

I proto počítáme, jak loňská kompenzační vyhláška ovlivnila příjmy jednotlivých segmentů zdravotních služeb. Kolik jaký segment vykázal produkce, a jak byla tato produkce vyhláškou ohodnocena. Tedy jaký je v jednotlivých segmentech i bez změn kompenzační vyhlášky prostor pro odměny.

Jak dalece jsou jednotlivé segmenty finančně saturovány. A co je případně potřeba změnit, pokud mají mít všechny segmenty prostředky pro poskytnutí odměn zdravotníkům ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění. Odměny zdravotníkům nikdo upřít nechce.

Můžu potvrdit, že deset miliard je částka, která v této debatě padla.

• Zdravotně pojistný plán pro letošní rok počítá opět se zápornou bilancí, a to 9,7 miliardy korun. Na účtu základního fondu by přitom mělo ještě na konci roku zbýt 6,3 miliardy a měl by také zůstat naplněný rezervní fond a další fondy. Za jakých podmínek se to podaří naplnit?

Pokud by byl bezezbytku naplněný zdravotně pojistný plán pro rok 2021, opět bychom se pohybovali ve světě finanční stability, nebyl by problém s plněním závazků. Existuje tu celá řada nejistot, jak se bude dál vyvíjet pandemie covid-19. Odhadujeme za celé zdravotnictví náklady přes devět miliard korun v roce 2021 na očkování proti covid-19.

V tom je nejen cena vakcín, ale i distribuce a úhrada výkonu aplikace vakcíny. Zdravotně pojistný plán počítá s dalšími náklady podle parametrů úhradové vyhlášky, už nyní v lednu ale můžeme říct, že se bude debatovat o možné kompenzační vyhlášce II, tedy o zohlednění mimořádné situace, která trvá v roce 2021.

Další náklady, které jen odhadujeme, jsou úhrady testování na covid-19. Ve zdravotně pojistném plánu počítáme s tím, že se bude testovat i nadále, ale neznámou je, v jakém rozsahu.

S určitou mírou nejistoty pracujeme na straně příjmů, a je možné, že podpora ekonomiky ze strany vlády mířená k udržení zaměstnanosti pomůže k vyšším příjmům z pojistného, než byly odhadované.

• Jak se s takovou mírou nejistoty pracuje?

Počítáme každý měsíc počínaje lednem s vyhodnocováním situace, jak se vyvíjí příjmová i nákladová strana. Budeme intenzivně předávat tyto informace jak orgánům společnosti, tak ministerstvu zdravotnictví, abychom mohli pružně reagovat.

• Zdravotně pojistný plán nepředpokládal ani lednovou vlnu epidemie?

Počítali jsme s tím, že v letošním roce bude potřeba pracovat s náklady na testování covidu-19 i s náklady na očkování. Rozsah lednové vlny a náklady generované zvyšujícím se počtem infikovaným jsou do zdravotně pojistného plánu započítány jen odhadem a nikdo nevíme, v jaké situaci budeme na konci února.

• Zdravotní pojišťovny hradí náklady na očkování, měly by hradit i náklady na odměny, které politici slíbili zdravotníkům za podzimní vlnu. Je to zatím v pořádku? Mají na to?

Je to korektní. Stát hned v průběhu první vlny pandemie přistoupil velmi rychle a vstřícně k navýšení plateb za státní pojištěnce a významně stabilizoval systém veřejného zdravotního pojištění.

Na dva roky, 2020 a 2021, zvýšil zdroje systému celkem o 70 miliard korun. Náklady na očkování hradí zdravotní pojišťovny standardně.

Náklady na bonifikace za zdravotní služby, nerad bych mluvil v této souvislosti o odměnách, jsou také pro nás akceptovatelné.

• Je na místě mluvit o navýšení plateb za státní pojištěnce pro příští rok, aby se o ní včas rozhodlo?

Myslím, že to je předčasné. Tato debata bude na místě po konci prvního kvartálu, až budeme mít data alespoň o náznaku trendů, jak se systém vyvíjí. Je nutné udržet systém veřejného zdravotního pojištění stabilní.

• Jaký růst úhrad za zdravotní služby kalkulujete v letošním roce podle zdravotně pojistného plánu?

Počítáme s celkovým navýšení nákladů na zdravotní služby o více než devět procent, to neohrozí stabilitu systému. Ani v budoucnu nechceme připustit diskuzi o škrcení nákladů na zdravotní služby.

• Uvažujete o nějaké podpoře dohánění odkládané péče?

Už v loňské kompenzační vyhlášce byly obsažené motivace za dosažení produkčních limitů. Pokud budeme i letos sahat do úhradové vyhlášky, budeme takové motivační nástroje určitě opět hledat. I v letech předcovidových přijímala Všeobecná zdravotní pojišťovna kroky, aby byly zdravotní služby poskytnuté našim klientům hrazeny.

Budeme v tom nadále pokračovat a tím motivovat nemocnice, aby navýšily počty výkonů, až to bude možné. Bude ale také potřeba zohlednit i to, že jsou zdravotníci utahaní, a nebude možné najet hned až skončí krize na 120 procent výkonu.

Stálo by za to vytipovat s odbornými společnostmi oblasti, ve kterých hrozí největší škody, zejména v oblasti prevence, a tam přijmout taková opatření, aby byly následky covidu co nejrychleji napraveny.

• Považujete s odstupem času za dobrý nápad v této mimořádné situaci zavádět od letoška do úhrad nemocniční péče výrazný podíl plateb podle DRG?

Pamatuju si, jak jsme se na jaře účastnili jednání všech zdravotních pojišťoven s ministerstvem zdravotnictví o tom, jestli vůbec vést dohodovací řízení a připravovat úhradovou vyhlášku jako obvykle. Byli jsme zastánci toho, dohodovací řízení zachovat. Už jen proto, že by bylo škoda na to rezignovat a hledání dohod upozadit.

Myslím, že nám dal vývoj za pravdu, že bylo dobře, že jsme dohodovacím řízením parametry úhrad nastavili. Kdybychom šli jinou cestou, problémy s nutnými změnami úhrad bychom měli také, a navíc bychom přerušili komunikaci, kterou se podařilo mezi poskytovateli a pojišťovnami nastavit.

Letos máme jako Všeobecná zdravotní pojišťovna stejnou ambici, budeme se snažit dosáhnout dohod v dohodovacím řízení.

Posílení DRG-CZ vyplynulo z dohodovacího řízení. Bráním se tomu, že by DRG bylo všespasitelné, ale je to velmi dobře zpracovaný klasifikační systém, který umožní zvyšovat efektivitu a spravedlnost úhrad akutní nemocniční péče.

V roce 2021 je aplikováno měrou, která umožní sbližování úhrad jednotlivým nemocnicím. Myslím, že to bylo správné. Snahu aplikovat DRG-CZ v celém rozsahu bychom neměli opustit. I když v dnešní mimořádné situaci nebude jeho zavádění tak efektivní, jako by bylo v normální situaci.

To není důvod odkládat zavádění DRG-CZ o dalších pět let, to by byla chyba.

• Pokud byly v úhradách zdravotních služeb 2018 a 2019 roky hledání motivačních mechanismů a rok 2020 snahou o udržení stability, jaký byste si přál, aby byl rok 2021?

Asi všichni bychom si přáli, abychom se co nejrychleji vrátili do normálu. Jsou tu přímé ztráty, které způsobuje koronavirus ekonomice zdravotnictví i zdravotnictví, ale i celá řada nákladů, které se budou projevovat ještě dlouho po odeznění pandemie. Byl bych ale naivní, kdybych věřil, že se v roce 2021 plně vrátíme k běžnému fungování.

Rok 2021 bude pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu spojen s mimořádnými náklady, změnami struktury poskytovaných služeb, s očkováním a dalšími novými výzvami, které neumíme předpovědět. Nebude to rok běžného řízení na základě precizního plánu, ale operativního řízení vyžadujícího velkou míru kreativity.

Hlavním cílem bude udržet stabilitu systému a poskytovat služby našim klientům v maximální možné kvalitě a dostupnosti.

Předběžný ekonomický výsledek a zdravotně pojistný plán VZP

Rok 2020

Očekávaný výsledek hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny za rok 2020 je -5,1 miliardy korun. Zdravotně pojistný plán počítal se schodkem 5,4 miliard.

Celkové příjmy dosáhly 213,8 mld. Kč (101,7 procenta plánu) a výdaje 218,9 mld. Kč (101,5 procenta plánu).

Rok 2021

Podle zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny pro rok 2021 bude rok 2021 znamenat zvýšené nároky na udržení finanční stability. Hlavním záměrem VZP v oblasti smluvní politiky bude zachovat dostupnost služeb.

Náklady na zdravotní služby jsou v roce 2021 plánované na 232,5 mld. Kč s meziročním růstem o 19,9 mld. Kč (tedy o 9,4 procenta)

Celkové příjmy základního fondu zdravotního pojištění VZP jsou pro rok 2021 plánovány ve výši 231,6 mld. Kč a oproti očekávané skutečnosti roku 2020 vzrostou o 19,2 mld. Kč (tedy o 9 procent).

Celkově pro rok 2021 odhaduje VZP saldo příjmů a nákladů -9,7 miliardy korun. Na pokrytí tohoto schodku využije největší zdravotní pojišťovna své rezervy.

Žádné závazky po lhůtě splatnosti by vůči poskytovatelům zdravotních služeb letos vznikat neměly a finanční situace je nyní stabilní.

Odhady ve zdravotně pojistném plánu jsou ovšem vzhledem k situaci zatížené velkou mírou nejistoty jak na straně příjmů, tak i na straně nákladů.

Podíl nákladů na lůžkovou péči na celkových nákladech na zdravotní služby pro rok 2021 činí 58,5 %.

Plánované nárůsty nákladů na zdravotní služby:

• Ambulantní péče + 6,7 %
• Lůžková péče + 10,8 %
• Léky na recept + 7,1 %

Covid-19: Jak virus ovlivnil sociální a zdravotní pojištění

Stát a pojišťovny loni podnikatelům odpustily minimální odvody na sociálním i zdravotním pojištění. Nyní se už platí normálně. Čtěte, jaké jsou minimální zálohy v roce 2021, jak je to s paušální daní a co dalšího musíte vědět o pojistném v čase koronaviru.

Témata, která v článku najdete:

• Pošlete včas přehledy pojistného
• Minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění pro rok 2021
• Paušální daň pro OSVČ od ledna 2021
• Program na podporu samoodběrových testů covid-19

Pošlete včas přehledy pojistného

Díky prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání se posouvá i termín u navazujících přehledů pro sociální a zdravotní pojištění. Vláda prodloužila OSVČ lhůtu pro podání přehledů pro zdravotní pojišťovny do 2. srpna 2021. Poplatek je třeba uhradit do 8 dnů od podání přehledu.

Lhůtu vláda posunula i u podání přehledů pro ČSSZ. Přehled je nutné podat a zároveň uhradit případný doplatek pojistného nejpozději do 30. června 2021. Den úhrady je přitom den, kdy se platba připíše na účet příslušné správy.

Minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění pro rok 2021

Jako OSVČ musíte ze zákona platit zálohy na pojištění. Pokud je máte nastavené na minimum, platíte v roce 2021:

• 2 588 korun na sociálním pojištění
• a 2 393 korun na zdravotním pojištění.

Jestliže platíte vyšší než minimální zálohy, rozdíl je třeba uhradit buď za celý půlrok, nebo si částku rozložte do několika plateb. S doplatkem můžete počkat i na podání Přehledu OSVČ za rok 2021 a peníze jednorázově poslat do 8 dnů po termínu podání.

Paušální daň pro OSVČ od ledna 2021

Podle zákona č. 540/2020 Sb. mohou podnikatelé a OSVČ od 1. ledna 2021 odvádět zdravotní a sociální pojištění společně s platbou daně z příjmů tzv. paušálem. Podle úřadů ulehčí administrativu a sníží rozdíly mezi odvody zaměstnanců a živnostníků, kteří většinou odvádí jen minimální sociální pojistné a snižují si tak do budoucna důchody.

Částka pro rok 2021 je 5 469 Kč a živnostníci v ní každý měsíc do 20. dne zaplatí:

• daň z příjmů v symbolické částce 100 Kč,
• zdravotní pojištění ve výši 2 393 Kč
• a sociální pojištění navýšené od 15 % od minimální zálohy na 2 976 Kč.

K přihlášení k paušální dani jim stačí:

• roční obrat do 1 milionu korun,
• nebýt plátcem DPH a nemít k ní registrační povinnost,
• nevykonávat funkci společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti,
• nebýt dlužníkem, vůči kterému úřady zahájily insolvenční řízení
• a nemít příjmy ze závislé činnosti s výjimkou DPP.

K paušální dani pro letošní rok se podnikatelé mohli přihlásit do 11. ledna 2021. Pokud jste to nestihli, dostanete další šanci na začátku příštího roku.

Těm, kteří to stihli, běží paušální režim až do té doby, než živnost zruší či přeruší, nebo do té doby, kdy přestanou splňovat podmínky paušálního režimu. Například jejich příjmy přesáhnou limit 1 milionu korun. V tom případě se automaticky vrátí k původním odvodům zdravotního a sociálního pojištění a k podání přiznání k dani z příjmů.

OSVČ, kteří s podnikáním teprve začnou nebo si během roku 2021 činnost obnoví, se mohou k paušální dani přihlásit kdykoliv v průběhu roku, ještě než odstartují svou živnost.

S nastavením trvalého příkazu k paušální dani živnostníkům odpadá povinnost podávat daňové přiznání nebo přehledy pojistného.

S přihlášením k paušální dani odpadá také možnost uplatňovat jakékoliv daňové slevy a úlevy. Pokud tedy například uplatňujete slevu na manželku, školkovné či držitele průkazu ZTP, raději si spočítejte, zda se vám paušální odvod vůbec vyplatí. 

Bez složitějších výpočtů se odvod paušálem vyplatí spíše bezdětným a svobodným podnikatelům s ročními příjmy pod 1 milion korun, kteří využívají 40% výdajový paušál. Naopak drobný zemědělec s dvěma dětmi, ročními příjmy 400 tisíc korun a s 80% výdajovým paušálem by ročně přeplatil i 44 736 Kč.

Program na podporu samoodběrových testů covid-19

Zdravotní pojišťovny připravily program, který podporuje samotestování zaměstnanců a živnostníků, které je jedním z povinných vládních opatření. Díky aplikaci SAMOTESTY COVID nyní můžete zažádat o příspěvek v maximální výši 60 Kč včetně DPH za 1 test. Příspěvek se týká všech:

• zaměstnanců (HPP, DPP, DPČ i agenturních zaměstnanců)
• OSVČ,
• spolků a pobočných spolků, 
• nadací a nadačních fondů, 
• církevních právnických osob, tedy účelových zařízení církví, 
• obecně prospěšných společností i ústavů.

Příspěvek na nákup testů získáte, pokud nakoupíte předem schválený typ antigenního testu, které uvádí Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách. Jedna fyzická osoba získá od státu měsíčně maximálně 240 Kč včetně DPH – tedy 4 testy na jednotlivce.

Žádosti pošlete prostřednictvím aplikace. Za březen za ně požádáte do konce dubna, v dalších měsících pak vždy do konce nadcházejícího měsíce.

Pojišťovny už během března poslaly společnostem i OSVČ podnikajícím v ČR autorizační kódy, kterými se do systému snadno zaregistrujete. Pokud vám kód do datové schránky nedorazil, vyplňte tento jednoduchý formulář a portál vám aktivační kód obratem zašle. 

Pokud datovou schránku nepoužíváte, zástupci pojišťoven ji doporučují zřídit. Mimo to ale přislíbily alternativu pro OSVČ, kterým se provoz schránky nevyplatí. V takovém případě sledujte pro získání kódu stránky své pojišťovny.

Podrobnější pokyny, jak postupovat při žádosti a získat příspěvky na nakoupené a provedené testy, najdete přímo na společném webu pojišťoven – Samotestování covid.

Přečtete si i další články o legislativních změnách v souvislosti s Covid-19.

Jste klientem Money nebo iDokladu a máte otázku ohledně koronaviru a podnikání? Obraťte se na naši zákaznickou linku na čísle 549 522 503.

dnikání? Obraťte se na naši zákaznickou linku na čísle 549 522 503.

• Byly tyto informace užitečné?
• AnoNe