Slepé střevo bývá strašákem mnoha z nás. Tedy přesněji jeho zánět. Lidé obvykle velmi zpozorní, pokud ucítí bolest břicha v okolí pupku nebo na pravé straně. Obávají se totiž, že by mohlo jít o “slepák”, zánět slepého střeva neboli přesněji jeho červovitého přívěsku – apendixu. Jak spolehlivě poznat zánět slepého střeva a jaký je další postup léčby? Je vždy nutná operace?
Co je zánět slepého střeva?
Zánět slepého střeva je nepřesné označení pro apendicitidu, tedy zánět červovitého přívěsku slepého střeva – apendixu. Zánět způsobuje bolest a mohou se objevit další příznaky.
Neléčený zánět slepého střeva může skončit fatálně – prasknutím slepého střeva, zánětem pobřišnice a úmrtím pacienta na sepsi. Proto je důležité včasné rozpoznání diagnózy a adekvátní lékařský zásah – nejčastěji je to operace.
Někdy se zanítí také okolí apendixu, u žen někdy dochází také k operativnímu odstranění pravého vaječníku, což vede ke značnému snížení plodnosti.
Zánět slepého střeva – příčiny
Proč k zánětu slepého střeva dochází se nedá přesně zjistit. Příčiny mohou být různé, ale obvykle souvisí se stravováním člověka. K ucpání střeva může dojít hrubou částí stravy, například peckou, spolknutím cizího předmětu, kusem stolice, ale třeba také škrkavkami.
Pokud se člověk nestravuje zdravým způsobem, má nedostatek vlákniny a nedostatek pohybu, nebo třeba trpí různými potravinovými alergiemi a nesnášenlivostí konkrétních potravin, existuje u něj zvýšené riziko zánětu střev a také zánětu apendixu. Rizikovější může být i časté užívání antibiotik a nedostatek laktobacilů ve střevech.
Jak poznat zánět slepého střeva?
Zánět slepého střeva se častěji objevuje u dětí a mladistvých. U dospělých pak může mít i závažnější průběh. Typickými projevy zánětu apendixu jsou pravostranné bolesti břicha a tlaky kolem pupku, zvýšená teplota až horečka, nechutenství, zvracení, zimnice, velká únava a malátnost. Bolest břicha je výrazná a člověk nevydrží stát ve vzpřímené poloze, proto se choulí do klubíčka.
Zánět apendixu může být nejen akutní s rychle se rozvíjejícími příznaky, ale také chronický. Při akutním zánětu slepého střeva často rozhodují minuty. U chronického zánětu může jít o dlouhodobé pozvolné příznaky lehkého zánětu a o zvýšenou únavu.
Příznaky zánětu slepého střeva tedy jsou:
- bolest břicha v okolí pupku a na pravé straně podbřišku
- únava, malátnost
- zvýšená teplota nebo horečka
- zrychlený tep, studený pot
- zvracení
- průjem nebo zácpa
- nechutenství
- zimnice
- až šokový stav při rozvoje zánětu pobřišnice
Probiotika, prebiotika a laktobacily. Vyznáte se v nich a proč ovlivňují naše fyzické i psychické zdraví?
Operace slepého střeva – je vždy nutná?
V případě podezření na zánět slepého střeva, je nutná neodkladná a rychlá návštěva lékaře. Při stanovení diagnózy apendicitidy je potřebná hospitalizace.
Ve většině případů se přistupuje k co nejčasnější operaci dle stavu pacienta, kdy dochází k odstranění zaníceného červovitého přívěsku slepého střeva. Někdy jde o minuty, protože hrozí prasknutí zaníceného slepého střeva a vylití jeho obsahu do dutiny břišní.
Vzniká tak velmi nebezpečný zánět pobřišnice – peritonitida. Tyto závažné potíže bez zásahu lékaře vedou k úmrtí pacienta.
Jak rozehnat zánět slepého střeva?
Někdy se ještě s operací čeká a lékaři se snaží slepé střevo uklidnit konzervativní léčbou. Ta se provádí například ledováním pravé strany podbřišku. Tyto případy se volí u velmi lehkých zánětů, které neohrožují pacienta. Pokud však ledování nezabere a zánět se rozšiřuje, je nutné provést operaci a apendix odstranit.
Zánět slepého střeva u dětí
Zánět slepého střeva se často objevuje v dětském věku, a to už i u batolat a předškoláků. Diagnostikovat zánět apendixu je obtížnější, protože malé děti nedokáží přesně popsat příznaky a co je kde bolí. Proto je třeba věnovat zvýšenost pozornost jakémukoliv neobvyklému chování dítěte a změnám jeho zdravotního stavu. Protože jak víme, zanedbání “slepáku” může mít fatální následky.
Podle odborníků se zánět slepého střeva však nejčastěji objevuje u dětí od 10 do 15 let, a před 2. rokem pouze vzácně. U dětí je také velice důležité dbát na pooperační průběh a rekonvalescenci, zejména se to týká postupného zavádění vhodné stravy.
5 potravin, které způsobují chronický zánět. Proč se vyhnout bílému pečivu?
Slepé střevo v těhotenství
Zánět slepého střeva se může objevit i v těhotenství. Díky různým těhotenským příznakům se však špatně diagnostikuje a navíc může být průběh apendicitidy u těhotných rychlejší.
Pokud v těhotenství pociťujete příznaky zánětu slepého střeva, na nic nečekejte a upalujte k lékaři, který by vás měl pořádně vyšetřit. Operace není třeba se obávat, dá se zvládnout laparoskopicky a neznamená to, že kvůli “slepáku” přijdete o miminko.
Včas provedená operace zkušenými odborníky vaše miminko neohrozí.
Zánět slepého střeva: Srovnejte si životní hodnoty
Zánět slepého střeva řadí medicína mezi tzv. náhlé příhody břišní. Nejčastěji postihuje děti, ale celkem běžný je i v dospělosti. Jak ho poznat, a jaká je první pomoc? Co si o něm myslí východní směr medicíny?
Co člověk, to originál
Jak tomu bývá u mnoha onemocnění, zánět slepého střeva se u každého může projevit jinak. A protože ho laik snadno může zaměnit s obyčejnou bolestí břicha, samoléčba se rozhodně nedoporučuje.
Jedná se o akutní stav, kdy postiženého náhle postihnou typické příznaky, jako zvracení, průjem, nebo naopak zácpa, nevolnost, malátnost či pocit na omdlení. Příznaky v oblasti trávicího traktu také často doprovází teplota a horečka, která signalizuje, že v těle probíhá zánět.
Je poněkud složité určit, kde slepé střevo bolí. Každý jedinec má totiž trochu jinou anatomii těla, nicméně nejčastěji to bývá bolest kolem pupíku a v pravém podbřišku.
Slepé střevo: Jde to rychle
Akutní zánět slepého střeva, jinak také apendicitida, má rychlý progres. Během několika hodin se postižený z plného zdraví dostává do nemocnice, kde by měl také být co nejrychleji operován.
Dříve se přistupovalo ke konzervativní léčbě – rozehnání slepého střeva. Protože se zánět ale často vrátil, spočívá dnes řešení hlavně v operačním zákroku, ať už laparoskopicky, nebo otevřenou operací.
Za pár dnů po zákroku nemocný přechází do domácího ošetřování, kdy doléčení probíhá v klidovém režimu a při dietních opatřeních.
Co se stane, když zánět slepého střeva zanedbáme?
Největším rizikem je ruptura slepého střeva, proto je rychlý zásah lékaře tak důležitý. Pokud by zanícené střevo prasklo, infikovalo by svým obsahem (hnisem) dutinu břišní, kde vyvolá zánět pobřišnice. Takový stav je život ohrožující.
Slepé střevo je odrazem naší mysli
Zdálo by se, že východní medicína je zaměřena hlavně na celkové zdraví člověka a chronické problémy, ale svůj pohled má i na akutní stav, jako je zánět slepého střeva. Slepé střevo je jakýmsi ukazatelem a vlastně i naším zrcadlem.
Zánětem nám dává najevo, že je potřeba se zastavit, zpomalit ten životní kolotoč. Pokud naše tělo potřebuje pauzu, donutí nás skrze fyzické projevy nemoci zastavit se. Zánět slepého střeva jsou naše strachy a obavy, nedořešené problémy.
Je to varování a usměrnění, abychom si srovnali myšlenky a nevydali se špatným směrem.
Využít špatné ve prospěch dobrého
Slepé střevo o sobě dá vědět tak rychle, že nás vytrhne z běžného života a my najednou musíme nechat všechno plavat. Hospitalizace, pak klid doma na lůžku, několik týdnů bez fyzické aktivity – zkrátka život naruby.
Pokuste se nedívat na tuhle situaci jako na komplikaci, ale jako na příležitost. Konečně máte čas a prostor věnovat se sami sobě. Je to šance zbavit se ve své mysli všech nepotřebných věcí, obav a negativních myšlenek.
Ukliďte si ve své duši a vězte, že je to velká prevence všech nemocí těla – čistá mysl = půl zdraví!
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com
Chronický zánět slepého střeva (chronická apendicitida) – co je to – příznaky, příčiny a léčba
Chronický zánět slepého střeva (neboli chronická apendicitida] je vzácný zdravotní problém. Může být obtížné ho diagnostikovat, protože příznaky se mohou objevovat a mizet a mohou být docela mírné. Nejběžnějším příznakem je bolest břicha. Pravděpodobnou příčinou chronického zánětu slepého střeva je zánět nebo nějaká překážka v oblasti apendixu (slepého střeva).
Je důležité mít správnou diagnózu, protože chronická apendicitida může v některých případech ohrozit i život.
Čtěte dále a získejte více informací o tomto zdravotním problému.
Příznaky chronického zánětu slepého střeva
Příznaky chronické apendicitidy mohou být docela mírné. V některých případech je bolest břicha jediným příznakem chronické apendicitidy. Bolest je obvykle na spodní pravé straně břicha. Může se také objevit poblíž pupku a v některých případech se může pohybovat v oblasti spodní pravé strany žaludku. Bolest být od mírné, až po ostrou.
Chronický zánět slepého střeva je zánět slepého střeva, který trvá týdny, měsíce nebo dokonce roky.
Mezi další příznaky chronické apendicitidy patří:
- bolest břicha
- nevolnost (i na zvracení)
- horečka
- otok a citlivost břicha
- únava nebo letargie (tedy nedostatek energie)
- malátnost – tedy obecný pocit nepohodlí nebo nemoci
- zácpa či průjem
Příznaky mohou stále přicházet a odcházet (mohou se opakovat), což může ještě ztížit diagnostiku tohoto stavu.
Pokud máte některý z těchto příznaků a tyto příznaky jsou stále závažnější, zvažte návštěvu lékaře.
Chronická apendicitida vs. akutní apendicitida
Chronická apendicitida a akutní apendicitida bývají někdy zaměňovány. V některých případech není chronická apendicitida diagnostikována, dokud se nestane akutní. Ano, i to je možné.
Chronická apendicitida může mít mírnější příznaky, které přetrvávají po dlouhou dobu a které samovolně zmizí a znovu se objevují. Může být nediagnostikována několik týdnů, měsíců nebo i let.
Akutní apendicitida má oproti chronické závažnější příznaky, které se najednou objeví během 24 až 48 hodin. Akutní apendicitida vyžaduje okamžité ošetření.
Příčiny chronického zánětu slepého střeva
Příčina chronické apendicitidy je často neznámá. Příčinou je někdy zánět a ucpání slepého střeva. Jiné možné příčiny chronické apendicitidy jsou tyto:
- nahromadění stolice
- nádory
- zvětšené lymfoidní folikuly
- cizopasníci
- trauma, poranění
- hromadění cizích předmětů, jako jsou kameny, kuličky apod.
Pokud máte ve slepém střevu překážku nebo zánět, může to umožnit růst a množení bakterií. U chronické apendicitidy může být tato obstrukce částečná.
Není jasné, zda můžete udělat cokoli, abyste zabránili chronické apendicitidě. Jíst stravu bohatou na vlákninu může snížit riziko apendicitidy, ale výzkum stravovacích návyků pro prevenci chronické apendicitidy je neprůkazný.
Odhaduje se, že chronická apendicitida představuje jen 1,5 procenta všech případů apendicitidy.
Diagnóza chronického zánětu slepého střeva
Diagnóza chronické apendicitidy může být obtížná. Aby lékař mohl diagnostikovat tento váš stav, začne fyzickou prohlídkou a projednáním vašich příznaků a anamnézy. Příznaky chronické apendicitidy jsou podobné příznakům jiných zdravotních stavů, takže váš lékař pravděpodobně provede testy, aby vyloučil jiné stavy. Může udělat tyto testy:
Některé stavy, které mají hodně podobné příznaky s chronickou apendicitidou a které se váš lékař může pokusit vyloučit, jsou tyto:
Léčba chronického zánětu slepého střeva
Váš lékař vám ukáže konkrétní léčebný plán. Je důležité dodržovat všechny pokyny a užívat jakékoli léky podle doporučení. Někdy se užívají antibiotika k léčbě chronické apendicitidy. Váš lékař může také vypustit hnis, který se tvoří v apendixu (slepém střevě).
Nejběžnější léčbou chronické apendicitidy je apendektomie, což je chirurgický výkon k odstranění apendixu. To lze provést pomocí laparoskopické chirurgie nebo laparotomie (tedy klasická chirurgie v oblasti břicha). Laparoskopická chirurgie má méně komplikací a používá menší řezy. Laparotomie je pojem označující chirurgické otevření dutiny břišní.
Jakmile je chronická apendicitida řádně diagnostikována, odstranění apendixu obvykle vyřeší příznaky většiny pacientů.
Možné komplikace
V důsledku chronické apendicitidy se může vyvinout několik komplikací. Je důležité podstoupit okamžitou léčbu a dodržovat všechna doporučení lékaře, aby se snížilo riziko komplikací.
Mezi nejčastější komplikace chronické apendicitidy patří:
- akutní apendicitida
- prasklé slepé střevo
- absces, což je kapsa s infekcí
- sepse, což je vážné reakce vašeho těla na infekci
- peritonitida, což je zánět pobřišnice
Komplikace apendicitidy mohou být někdy i život ohrožující. Prasklé slepé střevo může rozšířit infekci do celého těla.
Výhled pacientů s tímto problémem
Chronická apendicitida se liší od akutní apendicitidy. Příznaky chronické apendicitidy bývají mírnější. Bolest břicha je nejčastějším příznakem tohoto stavu. Někdy se přidá horečka.
Je snadné zaměnit chronickou apendicitidu s jinými zdravotními problémy. Je proro důležité získat od lékař tu správnou diagnózu.
Co si dále o slepém střevě přečíst?
Zdroje článku a studie
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Akutní zánět slepého střeva: příznaky, diagnostika a léčba
Apendicitida neboli zánět slepého střeva patří mezi náhlé příhody břišní a ve vážných případech, bez zásahu lékaře, může vést až ke smrti. Jedná se o zánětlivé změny v červovitém přívěsku slepého střeva, apendixu, které se mohou vyskytnout v jakémkoli věku.
Výzkumy ukazují, že primární příčinou akutní apendicitidy by mohla být obstrukce apendixu, díky které se zde poté hromadí hlen. Zvětšující se tlak na stěny způsobuje trombózu, uzávěr malých cév a následnou ischemii a nekrózu.
Faktory způsobující primární obstrukci jsou parazité, špatná výživa, zaklínění cizího předmětu a nejčastěji hromadění koprolitů. To jsou kalcifikované útvary vzniklé zahuštěním střevního obsahu. Mezi další vlivy může patřit také porucha střevní mikroflóry způsobená například častým užíváním antibiotik.
Symptomy a diagnostika
Apendicitida má rychlou progresi. Pacienti cítí nutkání ke zvracení, trpí nechutenstvím, nevolnostmi, nadýmáním, ale především bolestí břicha. Teplota nemusí být zvýšená. Během prvních hodin zánětu se bolest vyskytuje hlavně v nadbřišku a poté se posouvá do levého podbřišku, hlavně do McBurneyova a Lanzova bodu.
McBurneyův bod se nachází na spojnici pupku a pravého předního horního trnu kyčelního (spina iliaca anterior superior), zhruba ve vzdálenosti jedné třetiny od trnu.
Lanzův bod leží na čáře spojující přední horní trny kyčelní obou stran, cca v jedné třetině od pravého trnu.
Dále se pomocí speciálních technik zjišťuje bolestivost na tlakové podněty. Je to tzv. Blumbergův příznak, kdy se vyskytne prudká bolest po uvolnění tlaku na břicho.
Dále Pleniésovo znamení, při kterém je bolestivý poklep nebo Rovsingův příznak, při snížení tlaku na levý podbřišek je bolestivá pravá strana. Na vyšetření při neobvyklých pozicích apendixu existují další způsoby vyšetření a to např.
psoatový příznak pro retrocékální pozici, kdy pacient cítí bolest při natažení nebo ohnutí nohy v kyčli.
Lékař také může využít dalších vyšetřovacích metod jako je ultrazvuk nebo CT.
Léčba a komplikace
Jedinou možností léčby akutního zánětu slepého střeva je appendektomie neboli chirurgické odstranění apendixu. Provádí se i laparoskopicky, tzn. že po operaci pacientovi zůstanou jen malé jizvičky. Vzhledem k tomu, že apendix není pro život důležitý orgán, nemají lidé po jeho odstranění žádné trvalé následky.
Pokud nedojde k chirurgickému zákroku, hrozí vážné komplikace. Apendix se může protrhnout a zánět se rozšířit do břišní dutiny. Může to být způsobeno pozdní návštěvou lékaře nebo špatnou diagnózou. Tehdy je velmi složité pacienta zachránit a v řadě případů může dojít ke smrtipacienta.
Zánět slepého střeva: příznaky, léčba (apendicitida)
Ve skutečnosti se jedná o zánět červovitého
výběžku (apendix vermiformis) slepého střeva, což je výchlipka
na jeho konci.
Apendix je úzký, trubicovitý ocásek, připojený na slepé střevo
(caecum). Jeden jeho konec je uzavřen a druhý ústí do tlustého střeva.
Měří okolo 10 cm na délku a 1 cm na šířku a zřejmě se jedná
o vývojový pozůstatek.
Slepé střevo je uloženo v pravém podbřišku a pro trávicí činnost
nemá žádný význam. Je spíše pokládáno za lymfatický
orgán, bez kterého se však tělo může snadno obejít.
Akutní apendicitis se rozvíjí velice rychle, proto ho
řadíme mezi náhlé choroby břišní, které mohou člověka ohrozit přímo
na životě. Vzniká ucpáním apendixu tuhým kusem stolice, cizím tělesem,
případně i nádorem.
Zánět apendixu může být dvojí povahy. Buď akutní,
jehož příznaky se rozvíjejí během několika dnů, nebo
chronický, charakteristický dlouhodobými proměnlivými
bolestmi břicha.
Rizikové faktory zánětu slepého střeva
Dříve se říkalo, že příčinou zánětu slepého střeva je polykání
pecek a žvýkaček, nedostatečně zuby a jazykem rozmělněná potrava,
napadení roupy nebo škrkavkami.
Škrkavky jsou střevní paraziti, kteří se do těla
dostanou při požití znečištěné potravy a mohou apendix doopravdy, ale
velmi vzácně i ucpat.
Apendicitida také souvisí s našimi stravovacími
návyky. V rozvinutých zemí obsahuje strava nedostatek
vlákniny a to má za následek zpomalení postupu tráveniny střevem.
Může dokonce dojít až k blokádám, které vyvolají apendicitidu.
Ve skutečnosti jsou toto však důvody menšinové. Většinou se jedná
o onemocnění naprosto nepředvídatelné, které ohrožuje
na životě i jinak absolutně zdravé jedince. Chronický zánět slepého
střeva se může objevovat např. u osob, kterým byl již jednou akutní
zánět slepého střeva rozehnán.
Prevence zánětu slepého střeva
Vzhledem k tomu, že riziko onemocnění nezávisí na dědičnosti,
pohlaví ani věku, lze jej částečně ovlivnit jedině
stravou.
V Evropě se jedná o jedno z nejčastějších zánětlivých
onemocnění, zatímco v některých částech Afriky a Asie se nevyskytuje
takřka vůbec. Proto se domníváme, že jedinou účinnou prevencí je strava
bohatá na vlákninu, kterou obyvatelé těchto zemí tak
často konzumují.
Udává se, že ke snížení rizika tohoto onemocnění přispívají
mléčné produkty, zelenina, ovoce, obiloviny, mandle a ořechy.
Další prevencí je snaha vyvarovat se snížení obranyschopnosti a
proniknutí mikrobiální infekce.
Příznaky a projevy zánětu slepého střeva
Uložení apendixu není u každého člověka stejné. V anatomických
atlasech je popsáno 6 různých lokalizací, kde může být červovitý
přívěsek nalezen, a proto ani příznaky nejsou vždy stejné.
Nejtypičtější pro rozvoj tohoto onemocnění jsou bolesti kolem
pupku, které se pozvolna stěhují k pravému
podbřišku. Místo největší bolesti se většinou nachází ve dvou
třetinách spojnice pupku a výběžku pánevní kosti. Tento bod se označuje
McBurneyův a je pojmenován podle amerického chirurga, který
jej poprvé popsal.
Doprovodnými příznaky bývají často pocity na
zvracení, zvracení, teploty kolem
37,5°C, zrychlený tep, zácpa,
nadýmání, nechutenství a citlivost
břicha na dotek. Ojediněle se může vyskytovat i menší
průjem.
Bolesti se většinou zvětšují při chůzi a jiných otřesech, při
kýchnutí či zakašlání. Nemocný vyhledává úlevovou polohu, kterou je
většinou leh na zádech s pokrčenými koleny.
Pokud už je zánět v pokročilém stádiu a začíná dráždit
i břišní stěnu, objevuje se bolestivé píchnutí při náhlém uvolnění
prstů při předchozím stlačení.
Kromě těchto typických syndromů může toto onemocnění probíhat
v různých variacích, popř. napodobovat jiná břišní onemocnění. Proto
je nutné při jakýchkoliv problémech v oblasti břišní dutiny navštívit
lékaře! Apendicitis může být často zaměněn s ledvinovou kolikou,
zánětem žlučníku, či gynekologickým onemocněním.
Diagnostika zánětu slepého střeva
Pokud se onemocnění neprojevuje typickými projevy, může být určení
diagnózy poměrně složité. Vyšetření se neobejde bez řádné anamnézy
(pacient přesně popíše, jakým způsobem se potíže interpretují, jak
dlouho trvají a zda došlo k nějakým změnám), prohmataní a proklepání
břicha, změření pulsu a teploty a součástí je i vyšetření per rektum
(vyšetření prstem přes konečník).
Dále se rozborem krve pátrá po zvýšení počtu bílých
krvinek a jiných známkách zánětu. Užívá se i zobrazovacích technik
jako je SONO (ultrazvuk), popř. CT (počítačová
tomografie), endoskopické vyšetření a rentgen (prostý nebo s kontrastní
náplní).
U žen se doporučuje také gynekologické vyšetření, aby se vyloučilo
onemocnění pohlavních orgánů. Bolesti v podbřišku mají u žen často
příčinu v děloze, vejcovodech nebo ve vaječnících, popř. se objevují
v průběhu menstruačního cyklu. Apendicitidu velice často napodobují
vazivové uzlíky ve stěně dělohy, cysty a nádory vaječníků a záněty
v malé pánvi.
V průběhu těhotenství se může jednat i o potrat a výjimečně je
důvodem mimoděložní těhotenství, kdy se oplodněné vajíčko usadí mimo
dělohu, např. ve vejcovodu nebo v břišní dutině. Tento stav ohrožuje
matku přímo na životě, protože vejcovod je poměrně bohatě zásobený
krví a při jeho narušení hrozí vnitřní krvácení.
Léčba zánětu slepého střeva
Pokud se na základě výše zmíněných vyšetření potvrdí podezření
na zánět slepého střeva, je pacient ihned hospitalizován
na chirurgickém oddělení. Nesmí nic jíst ani pít a je mu podána infuze.
Chirurg se pak může rozhodnout pro konzervativní nebo operační postup.
Konzervativní přístup znamená pobyt na nemocničním
lůžku, přísnou dietu a ledové obklady na
břicho. Většinou je lékaři navržen, pokud bolesti ustupují nebo je
zánět nepatrný. Až v 50% odezní zánět apendixu bez nutnosti
chirurgického zákroku. Zánět však může po nějaké době
vzplanout znova.
Daleko častěji se volí léčba operativní, a to
i v případě, že diagnóza není zcela jasná, ale zánět slepého střeva
nelze vyloučit. Zanícený apendix je odstraněn buď jedním krátkým řezem,
nebo laparoskopicky (pomocí malé kamery a tenkých
nástrojů).
Po laparoskopickém zákroku zůstanou na břiše většinou dvě
nebo tři malé jizvy. To, jakým způsobem bude operace provedena, rozhodne
chirurg v závislosti na akutnosti zánětu a celkovém stavu pacienta.
Většinou se jedná o nenáročný chirurgický zákrok, nevyžadující
velkou přípravu.
Po operaci je pacient většinou ještě 1 den nalačno a
pak je mu předepsána dieta s postupným přidáváním potravin do
jídelníčku.
Po několik týdnů by se neměla konzumovat strava, která by ošetřenou
část dráždila. To znamená vyhnout se příliš kořeněným jídlům,
pokrmům s vysokým procentem nestravitelných zbytků (citrusy), ořechům a
jahodám.
Pokud operace proběhne bez komplikací, měl by pacient hned druhý, popř.
třetí den po operaci poprvé vstát z lůžka, aby se
zabránilo riziku tromboembolické nemoci, při níž se v krevním oběhu
vytvoří krevní sraženina, která může mít závažné následky.
Dále se podávají prostředky tišící bolest
(analgetika) a sleduje se odchod moči a stolice. Pokud vše
proběhne bez problémů, je průměrná doba hospitalizace 4-7 dní a
k dobrému zhojení jizvy je nutno dodržet šest týdnů bez zvýšené
fyzické aktivity.
Jak si mohu pomoci sám
Pokud máte podezření na zánět slepého střeva, ihned vyhledejte
lékařskou péči. Vzhledem k tomu, že pokud není u akutní
apendicitis ihned zahájena léčba, může mít smrtelný dopad, není důvod
vyčkávat.
Komplikace zánětu slepého střeva
Pokud akutní apendicitis není včas rozpoznán a léčen, hrozí
nebezpečí přestoupení zánětu i na okolní orgány a
v horším případě dokonce prasknutí apendixu a vylití
jeho obsahu do břišní dutiny.
Po prasknutí dojde na chvíli k náhlému
ústupu bolestí a dočasné úlevě, ale v tomto okamžiku se začíná
rozvíjet závažný zánět pobřišnice (peritonitida),
jehož následky jsou často smrtelné.
O prasknutí apendixu svědčí velmi
tvrdé břicho citlivé na pohmat.
Několik dní po operaci musí pacient zůstat na sledování ještě
několik dní v nemocnici. Nezřídka se totiž stává, že dojde ke
zvracení, zástavě větrů a stolice, teplotám či bolestem břicha. To je
závažnou komplikací a mnohdy musí být proveden ještě jeden chirurgický
zákrok.
Častými pooperačními komplikacemi jsou také srůsty,
které můžou způsobit špatnou průchodnost střev a u žen také
neplodnost.
Velice závažný může být apendicitis v těhotenství. Určení
diagnózy je totiž velice často nesnadné, protože děloha překáží ve
vyšetření. A neléčený zánět může snadno přestoupit na dělohu a
ohrozit tak plod. V takové situaci je nutno přistoupit k operaci skrz
konečník (per rektum). Děloha musí být obložena rouškami a chirurg by se
jí neměl ani dotknout. Hrozí totiž riziko předčasného porodu.
Poznámky k zánětu slepého střeva
Pokud je průběh zánětu vážnější, popř. dojde až k prasknutí
apendixu či poškození pobřišnice, měla by být indikována
lázeňská léčba.
Po chirurgickém zákroku se již nikdy toto onemocnění nemůže
opakovat.
Diskuse
Další názvy: apendicitida, apendicitis, slepák, zánět červovitého výběžku střeva
Akutní zánět slepého střeva u dětí
Zánět slepého střeva
(apendicitida) se může vyskytnout v jakémkoli věku, nejčastěji však mezi 10. a 15. rokem. U dětí mladších dvou let se vyskytuje zřídkakdy.
V rodině, ve které se již zánět slepého střeva
vyskytl, je pravděpodobnější, že se tento zánět objeví.
Při akutním
zánětu
slepého střeva si děti stěžují na bolest břicha
, která začíná často v oblasti pupku a později se táhne do pravého podbřišku
. Téměř vždy je provázena nevolností a zvracením.
Jde o zanícení červovitého přívěsku (apendixu), které nastane např. v důsledku napuchnutí sliznice
, ucpání obsahem střeva nebo působením cizího tělesa. Střevní bakterie
mohou způsobit zánět s tvorbou abscesů
(chorobná dutina ve tkáni, která je vyplněná hnisem). Proniknou-li do dutiny břišní, může se zanítit pobřišnice
(peritonitis).
Jaké příznaky se mohou vyskytnout?
Při akutním
zánětu
slepého střeva
si děti stěžují na bolest břicha
, která začíná často v oblasti pupku a později se táhne do oblasti pravého podbřišku
.
Téměř vždy se objeví nevolnost a zvracení, ojediněle mírnému průjmu
. Děti obvykle vybočují pravou nohu a vyhýbají se zátěži při chůzi. Poskakování na jedné noze bolest neumožní.
Při začínajícím zánětu pobřišnice se bolest břicha rozptýlí.
Jak se stanoví diagnóza?
Pravý podbřišek je bolestivý jak při stlačení břicha, tak nezřídka i při poklepu na protější břišní straně a bolest se projeví i při uvolnění tlaku po stlačení břicha.
Často se od sebe liší tělesná teplota naměřená pod paží a v konečníku
, a to o více než jeden stupeň.
Diagnóza je při typických projevech snadná, může se však vzhledem k nespecifikovatelným obtížím zvláště u malých dětí jevit obtížně.
Dobrým testem je skok: vyzveme dítě, aby skočilo a dopadlo na obě paty nebo aby seskočilo z nízké židle. Pokud se posléze nespustí bolest, je zánět slepého střeva
spíše nepravděpodobný. Laboratorní parametry jsou nespecifické. Vhodné může být ultrazvukové vyšetření
.
V případě pochyb musí být dítě přijato do nemocnice a každé dvě až čtyři hodiny znovu vyšetřeno.
Z pohledu diferenciální diagnostiky
je důležité rozlišit mimo jiné začínající infekční zánět žaludku
a střev (viz článek Akutní průjem u dětí), chronickou zácpu
nebo infekci močových cest
.
Jaká probíhá léčba?
Červovitý přívěsek se chirurgicky odstraní, často dokonce ambulantně, tzn. pacient může jít již v den operace zpět domů. Včasná operace slepého střeva je dnes běžným zákrokem s velmi nízkou mírou komplikací
. Operace v celkové anestezii
trvá pouze několik minut.
V den zákroku by neměl pacient šest hodin před anestezií nic jíst a nepít zabarvené tekutiny (kávu, kakao, čaj). Dvě hodiny před anestezií by již neměl pít ani čiré tekutiny (minerálku, vodu).
Na co je třeba dbát po zákroku?
Anestezie
odezní relativně rychle, takže je vaše dítě opět brzy bdělé a lze na něj mluvit. Po operaci slepého střeva zůstává pacient po nějakou dobu ještě pod dohledem. V den operace je třeba ještě střevo šetřit, to znamená, že by dítě nemělo jíst ani pít. Proto lze zavést infuzi
s umělou stravou.
Pokud bude vše dobře probíhat, je možné první den po zákroku podávat trochu čaje. Poté se začíná s lehce stravitelnými pokrmy, jako jsou např. polévky, kaše, suchary.
O detailních stravovacích pokynech vás lékař informuje před propuštěním. Do vyndání stehů by se neměla rána namáčet. V prvních týdnech po zákroku by se mělo dítě fyzicky ještě šetřit.
O tom, kdy vaše dítě bude moci opět navštěvovat školku či školu, rozhodne v závislosti na průběhu uzdravování váš lékař.
Poznáte zánět slepého střeva? Pozor na tyto 4 signály
Foto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com
Zánět slepého střeva – apendicitida – postihuje přibližně jen 5 procent populace. Ale pokud není včas rozpoznána a léčena, může skončit hodně špatně. Jak ji rozeznat od běžných bolestí břicha, například z přejedení?
Apendix, červovitý přívěsek slepého střeva, se pokládá za pozůstatek z dávné minulosti, kdy člověk musel zpracovávat málo upravenou potravu.
„Jeho zánět – apendicitida – může vést k roztržení střevní stěny, přestupu infekčního střevního obsahu do sterilní dutiny břišní a způsobit velmi vážný stav – zánět pobřišnice, výjimečně i smrt,“ vysvětluje MUDr.
Josef Štolfa, vedoucí lékař katedry všeobecného lékařství IPVZ a 2. LF UK.
Příčiny vzniku apendicitidy nikdo přesně nezná.
Mezi rizikové faktory patří špatná výživa a s ní související městnání střevního obsahu, nerovnováha ve struktuře střevních bakterií (často vlivem nadužívání antibiotik), zaklínění tuhé části potravy, tlak na pooperační jizvy na břiše nebo parazitární onemocnění. Každopádně je nejdůležitější dostat se k doktorovi včas. Ten zase musí ihned problém rozpoznat a navrhnout chirurgický zákrok.
Podle MUDr. Igora Karena, všeobecného praktického lékaře a místopředsedy výboru SVL ČLS JEP,se zánět slepého střeva projevuje na začátku často bolestí v nadbřišku, která se za šest až osm hodin přesune do pravého podbřišku.
Foto: Africa Studio, Shutterstock.com
Apendicitida se v počátku může podobat běžnému podráždění žaludku. Pokud se přidají zvýšená teplota a bolest v pravém podbřišku, vyrazte hned k lékaři
Jak bylo zmíněno výše, nejčastějším příznakem je bolest břicha, která začíná v nadbřišku a posouvá se do pravého podbřišku. Projevů zánětu ale může být mnohem více, proto je potřeba na ně dbát stejně tak.
V drtivé většině případů je příčina bolesti břicha jiná než apendicitida. Zbystřit byste ale měli při stálé, postupně zesilující bolesti v oblasti žaludku, táhnoucí se až do pravé spodní části břicha. „Nemusí to nutně znamenat, že se slepé střevo chystá podebrat, může to ale signalizovat zvýšené riziko,“ informuje Josef Štolfa. Břicho může bolet i při chůzi nebo kašli.
Zvýšená teplota přecházející do horečky a zimnice značí, že někde ve vašem těle je zánět.
Pokud je přívěsek slepého střeva zanícený, tělo reaguje uvolněním chemických látek vyzvánějících na poplach jednak bolestí v postižené oblasti, dále v místech výše popsaných, ale celkově se projeví právě zvýšenou teplotou, horečkou a zimnicí. Pokud se teplota zvyšuje, nebo se přidá bolest žaludku či břicha, jděte hned k lékaři. (Jak srazit horečku bez léků?)
Foto: tommaso79, Shutterstock.com
Při zvýšené teplotě v kombinaci s bolestí břicha byste měli zbystřit
Pokud si nejste při bolestech břicha vědomí dietního pochybení nebo možné nákazy či otravy, může jít o zánět slepého střeva, které se zpočátku podobá běžnému podráždění žaludku.
Prostřednictvím nervového systému vyvolá zánět nechutenství a zvracení.
„Pokud vás k tomu navíc trápí i nesnesitelná bolest, většinou lokalizovaná do pravého podbřišku, s návštěvou lékaře neotálejte,“radí lékař Igor Karen.
U některých lidí je slepé střevo umístěno blízko močového měchýře.
„Pokud se u takového člověka vyvine zánět slepého střeva, může dráždit stěnu močového měchýře, a proto se zánět projeví nejprve zvýšeným chozením na malou,“ říká Josef Štolfa. Může se jednat „jen“ o zánět močového měchýře.
Nicméně v kombinaci s dalšími zde uváděnými příznaky může časté močení značit i apendicitidu. (Co dělat, když jde skutečně o zánět močového měchýře.)
Foto: CHAINFOTO24, Shutterstock.com
Někteří lidé mají slepé střevo umístěno tak blízko močového měchýře, že se zánět projeví i častým močením
Pokud u sebe tedy zpozorujete některý ze zmíněných příznaků, které nepolevují ani po šesti hodinách, urychleně vyhledejte lékařskou pomoc. Odborník na základě aktuálního stavu a akutnosti situace zhodnotí, zda je nutná okamžitá operace a navrhne ten nejvhodnější postup.
Riziko zánětu slepého střeva se po čtyřicítce snižuje
Co je to slepé střevo, kde se nachází a jakou má v našem těle funkci?To, čemu lidé běžně říkají „slepé střevo“, je pouze červovitým výběžkem (dále červem) vlastního slepého střeva, které už je počáteční částí tlustého střeva. Červ se nachází obvykle v pravém podbřišku, kde vychází z tlustého střeva.
Délka červu bývá nejčastěji 6,5 až 10 cm a ve zdraví je široký do 6 milimetrů. Při vývojových poruchách může být však spolu s tlustým střevem i výše uložený, případně raritně v levém podbřišku. Červ se s vývojem lidského druhu zmenšil do dnešní podoby, kdy nemá žádnou funkci v trávení.
Předpokládá se jeho funkce v imunitním sytému, nicméně nejsou zprávy o tom, že by lidé jeho odstraněním nějak strádali.
Je známo, že toto onemocnění se vyskytuje především v mladším věku, jak častý je tedy výskyt v dospělosti?V Evropě je výskyt zánětu červu 1,1 pacienta na 1000 lidí za jeden rok. Od narození stoupá s maximem mezi 20 až 40 lety a poté opět klesá.
Jaké jsou hlavní projevy zánětu?V typickém průběhu se neurčité bolesti v horní části břicha a kolem pupku postupně stěhují do pravého podbřišku, kde již jsou dobře lokalizovatelné. To je však jen u 50 procent případů.
Bolesti v pravém podbřišku jsou u 96 procent pacientů. Tam je pak maximum bolestivosti při vyšetření pohmatem. Samozřejmě ne všechna bolest v pravém podbřišku je zánět červu. Další příznaky jsou dosti variabilní ve výskytu a míře vyjádření. Bývá teplota mezi 37 a 38 stupni Celsia.
Z výsledků vyšetření stoupá počet bílých krvinek v krvi a zvyšuje se hladina CRP v krvi. Zanícený červ je někdy viditelný při vyšetření ultrazvukem, případně lze zobrazit na CT. Včasná diagnóza bohužel není ani v současné době bezproblémovou záležitostí.
To platí v České republice, ale i ve vyspělejších zemích, jako USA.
Kdy by měl pacient vyhledat lékaře a nepodceňovat bolest?Pokud bolest během několika hodin neustupuje, má typické stěhování do pravého podbřišku, pokud pociťuje bolest v pravém podbřišku při kašli či chůzi ze schodů.
Hrozí v případě včasného neléčení nějaká rizika s dalšími následky?Úmrtnost na zánět červu je nulová u neperforovaných, 1 až 2 procenta u perforovaných zánětů, u osob nad 70 let 5 až 20 procent z důvodů časové prodlevy v diagnóze při někdy minimálních příznacích.
Pokud není operováno během několika dní, vzniká periapendikální infiltrát– to je slepenec zánětlivě ztluštělých útrob v pravém podbřišku. Může vzniknout apendikální absces, což je ložisko s hnisem.
Při zánětu pobřišnice (blána vystýlající břicho) je pacient bezprostředně ohrožen na životě. Pozánětlivé srůsty mohou v budoucnosti tísnit střeva a vést k ileosním stavům – tj. „střevní neprůchodnosti“, či se udávají jako původ ženské neplodnosti.
Raritně může dojít k zánětu portální žíly a vzniku jaterních abscesů.
O odstranění appendixu se s nadsázkou říká, že nám ho vyřízne i vrátný. Je chirurgický zákrok opravdu jeden z těch lehčích a je operace vždy nutná?Operační léčení je jediný postup uznávaný jako správný. Zkušenosti z armádních ponorek USA, kde operace nebyla možná, však ukazují, že 85 až 90 procent mladých, jinak zdravých mužů se při léčbě antibiotiky uzdravilo bez následků.
Samotný zákrok patří v časných stádiích k lehčím výkonům, nicméně při pokročilém zánětu, kdy tkáně jsou křehké, případně jsou orgány slepeny zánětem dohromady, obtížnost stoupá. Též uložení červu za tlustým střevem, případně ještě pod pobřišnicí a ve srůstech nebo atypické uložení červu dovede operatéra potrápit.
Dagmar Čerňanská