Rakovina příznaky – Vše o zdraví

LN Jaký je vývoj počtu případů rakoviny dělohy a vaječníků? Lze pozorovat nějaký trend vzhledem k věku žen, například stoupající počet mladých pacientek?Případů rakoviny dělohy strmě přibývá spolu s rostoucí obezitou našich žen. U nádorů vaječníků pozorujeme mírný pokles počtu nových případů.

LN Jak je na tom Česká republika ve srovnání se světem?Rakovina dělohy, nebo přesněji řečeno děložního těla, je nejčastějším nádorem ženských reprodukčních orgánů – tvoří více než čtyřicet procent všech gynekologických zhoubných nádorů.

Nových případů zaznamenáváme zhruba dva tisíce ročně, což je v přepočtu na počet obyvatel nejvíc v Evropě. Nádor se obvykle objeví až po šedesátce a dá se celkem dobře léčit, kvůli nemoci umírá ročně přibližně pět set žen.

Zhruba čtvrtina případů se vyskytne ještě před menopauzou, vzácně ještě před čtyřiceti lety věku. Oproti rakovině dělohy představuje karcinom vaječníků gynekologický nádor s nejhorší prognózou. Diagnóza se ročně potvrdí u více než tisícovky žen, kolem sedmi set jich na nemoc zemře.

Nejčastěji se objevují u žen mezi 50 a 75 lety věku, ale některé geneticky podmíněné typy nádorů se vyskytují i u žen podstatně mladších.

Prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph. D. (1957) Od roku 1983 pracuje na onkologickém oddělení Fakultní nemocnice v Plzni, od roku 1995 jako primář. Stal se zakladatelem onkologické a radioterapeutické kliniky fakultní nemocnice, kde působí jako profesor. Je dlouholetým členem výboru České onkologické společnosti.

LN Mění se možnosti diagnostiky a léčby těchto onemocnění? Máte nějaké nadějné novinky?Pro pokročilé nádory vaječníků se stala dostupnou cílená biologická léčba. Podávání léků prodlužuje dobu přežití, ale bohužel ani ono nedokáže ženy vyléčit.

Roli hraje i fakt, že karcinom vaječníků má zprvu většinou nenápadné příznaky, většina případů je odhalena pozdě a po potvrzení diagnózy už bývá na účinnou léčbu pozdě. Pokud je nádor odhalen v počátečním stadiu, je prognóza dobrá.

Naopak nádory dělohy se většinou daří zjistit včas, léčba bývá chirurgická – odstraňuje se děloha, vaječníky a vejcovody, v pozdějších stadiích nemoci se přistupuje i k odstranění lymfatických uzlin z pánve a v oblasti tepny aorty.

Součástí léčby gynekologických nádorů je ozařování a chemoterapie, případně hormonální léčba, vše se volí podle stavu pacientky a pokročilosti onemocnění.

LN Mohou ženy po léčbě otěhotnět, pokud je nemoc postihne v plodném věku?Základem léčby nádoru vaječníku je odstranění dělohy, vaječníků, vejcovodů, předstěry (blány oddělující vnitřní orgány od trávicí soustavy) a lymfatických uzlin. Jenom v minimálnímpočtu případů lze odstranit pouze jeden vaječník, a žena si tak zachovává plodnost.

LN Je to tak, že u obou těchto diagnóz nelze provádět nic podobného screeningu rakoviny prsu či děložního čípku? Je možné doufat, že bude také existovat nějaký test?Nádory děložního těla se projevují časně zakrvácením mimo cyklus.

Nebo vyšetření ultrazvukem ukáže ztluštění děložní sliznice, což může lékař při vyšetření snadno odhalit. Léčba má vynikající prognózu, proto není žádný plošný screeningový program potřeba. Zato u nádoru vaječníků je situace zcela jiná. Jde o rychle rostoucí nádor s nejasnými příznaky.

Ultrazvukem nelze časná stadia nemoci zachytit, zvláště pak v době, kdy je žena v plodném věku, protože tehdy se na vaječnících stále „něco děje“. Řešením není ani sledování ukazatelů, jako je například onkogenní znak CA 125 v krvi, protože v počáteční fázi růstu nádoru nevykazuje vysoké hodnoty.

Pokud jsou hodnoty zvýšené, bývá to už známkou pokročilého onemocnění.

LN Má tedy smysl chodit na pravidelné kontroly pomocí ultrazvuku u gynekologa? Čeho by si žena měla v rámci prevence všímat a na co určitě svého lékaře upozornit?Zvětšování objemu břicha, nepravidelnosti v menstruačním krvácení, krvácení mimo cyklus.

Lékaře by žena měla upozornit i na bolesti a různé tlaky v pánvi. Mnohé pacientky však mají tyto i závažnější příznaky, ale přesto na vyšetření nejdou.

Unádorů vaječníků se například stává, že se ženě kvůli výpotku při nádoru vaječníku zvětšuje břicho, ale k lékaři přijde až v době, kdy nezapne oblečení, což je samozřejmě pozdě.

Rakovina příznaky - Vše o zdraví

LN Zvyšuje se něčím riziko, či naopak snižuje? Ovlivňuje rozvoj nemoci například obezita, kouření, počet těhotenství a podobně? Jsou tyto nemoci dědičné?Jak se ukázalo, u žen s dědičnou mutací genů BRCA1 aBRCA2 je až osmdesátiprocentní riziko, že onemocní nádorem prsu či vaječníků.

Proto by měly chodit na preventivní vyšetření a sledování ve věku minimálně o deset let nižším, než byl nejnižší věk v době diagnózy karcinomu v rodině, případně ve věku dvaceti let. Nejvýrazněji pak snižuje pravděpodobnost výskytu karcinomu prsu nebo vaječníků chirurgické odstranění ohrožených orgánů.

U karcinomů dělohy je jednoznačnýmrizikovým faktoremobezita, u mladých nemocných pak takzvaný Lynchův syndrom – toto onemocnění se projevuje vznikem mnohačetných zhoubných nádorů většinou v mladém nebo ve středním věku. Nejčastěji postihují tlusté střevo a dělohu, případně vaječníky.

Riziko vzniku nádorů dělohy zvyšuje také časný nebo naopak pozdní nástup menstruace. Kromě obezity je rizikovým faktorem i kouření. Bezdětné ženy mají též vyšší riziko vzniku nádoru.

Rakovina příznaky - Vše o zdraví

Nádory ledvin: příznaky, léčba (rakovina ledviny)

Pokud se budeme dívat na nádory ledvin v obecném měřítku, je třeba si
je rozdělit na nádory benigní, jejichž povaha není
agresivní, jsou většinou dobře operovatelné a nemají tendenci se
agresivně rozrůstat do okolí nebo tvořit metastázy.

Do této skupiny
nádorů patří nádor, který se nazývá angiomyolipom
(angio = cévy, myo = svalové buňky, lipom = nádor z tukové tkáně.

Jak je
již z názvu patrné, složení tohoto nádoru je pestré), který bývá
často nacházen u pacientů s onemocněním tuberózní sklerózou.

Druhou skupinou jsou nádory maligní, které už mají
většinou agresivní chování, mohou vytvářet metastázy,
mohou se sami cévně zásobit a agresivně prorůstat do okolí, přičemž
ničí tkáň, která jim stojí v cestě.

Nejběžnějším maligním nádorem
ledvin je karcinom. Pro vysvětlení tohoto pojmu. Karcinom
bývá mylně považován za rakovinu jako takovou. Není tomu tak, protože
karcinom je druh nádoru (stejně jako tumor, sarkom apod.

), který se od
ostatních liší tím, z jakých buněk vychází.

Základní stavební jednotkou ledvin je nefron. Nefron je
možné si představit jako dlouhé potrubí, které má své specializované
části a stáčí se různě ledvinou.

Zajímavé:  Daunův syndrom - vše o zdraví

Právě za tu speciální funkci
jednotlivých částí nefronu mohou buňky, které vystýlají vnitřní
část, tohoto „potrubí“.

Ty buňky se jmenují epitelové a jejich hlavní
schopností je roztřídit odpad, který je třeba z těla
vyloučit močí (močovina, odpadní zplodiny metabolismu) a látky, které
tělo potřebuje (voda, glukóza, bílkoviny).

Jakmile je tato jejich funkce porušena, ocitají se v moči látky, které
v ní za normálních okolností být nesmějí, a to je signálem, že
v ledvinách není něco v pořádku.

Abychom se vrátili ke karcinomu. Karcinom je nádor, který
vychází právě z epitelových buněk a je to
nejčastější druh všech nádorů – asi 80 %.

V ledvinách se můžeme
setkat s celkem třemi typy karcinomů – karcinom ledviny ze
světlých buněk
(Grawitzův nádor, adenokarcinom
ledviny), papilárním renálním karcinomem a
chromofobním renálním karcinomem. Dva poslední jmenované
nejsou příliš běžné, z toho důvodu se jimi zabývat nebudeme.

Grawitzův nádor tvoří 70 – 80 % všech nádorů
ledviny. Vytváří plné struktury, které napodobují strukturu žlázy,
místy je možné najít lumen (otvor, který probíhá středem).

Nádor je
silně protkaný cévami, tudíž je dobře vyživovaný a
funguje velmi dobře jako samostatná jednotka a zároveň tato vlastnost
vysvětluje časný vznik metastáz, protože buňky nádoru se
přímo dostávají do krevního proudu a jsou jím zanášeny na vzdálená
místa, kde se usazují a vytvářejí metastatická ložiska nádoru. Výskyt
Grawitzova karcinomu je nejčastěji mezi 40 – 60 lety života a je dvakrát
častější u mužů než u žen.

Rizikové faktory nádorů ledvin

Rizikovými faktory pro vznik karcinomu ledviny jsou v první řadě
kouření a genetická dispozice.

Genetickými
dispozicemi jsou míněné různé změny v lidském genomu (veškerá lidská
genetická informace) nebo přítomnost dědičných chorob, které mohou
s sebou nést riziko většího výskytu karcinomu ledvin, jako je tomu
například u syndromu Von Hippel Lindau.

Zvýšený výskyt karcinomu je také pozorován u pacientů, kterým
chronicky selhávají ledviny a jsou v dialyzačním
léčení
. Dále je pozorován větší výskyt u obézních
pacientů, takže obezita je rozhodně brána jako rizikový
faktor pro vznik karcinomu také.

Prevence nádorů ledvin

V případě, že se ve vaší rodině vyskytl karcinom ledvin, bylo by
vhodné po čtyřicátém roce života navštívit lékaře a nechat si napsat
kontrolní sonografické vyšetření ledvin.

Problém
karcinomu je nejčastěji v tom, že jakmile se objeví příznaky, je nádor
natolik vyvinutý a často jsou přítomny vzdálené metastázy, že operace
již nemusí být přínosem. Pokud je onemocnění zachyceno včas, je vcelku
dobře řešitelné operací.

Rozhodně k prevenci přispěje, když je
člověk nekuřák a hlídá si svou váhu.

Příznaky a projevy nádorů ledvin

Příznaky nejsou nijak zásadní, právě v tom je karcinom ledvin velmi
zrádný. Uvádí se jako přítomnost krve v moči
(hematurie), případně bolest v bederní oblasti.

Obojí má bohužel svá úskalí. Hematurie je často mikroskopická, to
znamená, že si jí člověk nemusí vůbec všimnout a většinou si jí
opravdu ani nevšimne. Bolest v bederní oblasti je většinou, jedná-li se
skutečně o karcinom ledvin, příznak až velmi pozdní, kdy už nádor má
vzdálené metastázy na různých místech těla a kdy už je pomoc opravdu
velice obtížná.

Častá je naopak chudokrevnost (anémie), ale aby ta byla
ověřena, je třeba zhotovit krevní obraz.

Taková malá pomůcka na
odhalení, jestli člověk je chudokrevný – je dobré podívat se na
sliznice dutiny ústní, případně na spojivku.

Pokud jsou výrazně
bledé, je zde pádné podezření, že množství červených
krvinek není v normálu. S přesností se dá ale takový stav určit jen po
řádném laboratorním vyšetření.

Když už jsme u krevního obrazu a náběrů krve. Může být přítomné
vysoké množství vápníku v krvi. Nádor má totiž
schopnost vzdáleně řídit hladinu vápníku v plazmě.

Jako obecně u každého nádorového onemocnění je často přítomný
velký úbytek váhy (velkým úbytkem je míněna ztráta
zhruba kolem deseti kilogramů váhy během přibližně půl roku). Toho si
většinou každý všimne včas, a pokud ta ztráta váhy není úmyslná,
hodně případů to dovede až k lékaři.

Mnohdy je prvním příznakem patologická zlomenina.

Co to
znamená? To je taková zlomenina, ke které dojde při zdánlivě nevinném
pohybu – například došlap ze schodů, malý náraz rukou například
o roh stolu.

Je-li v takovém případě objeven nádor ledvin, je
patologická zlomenina příznakem, že nádor metastazoval do kostí.
V případě přítomnosti metastáz se přežití pohybuje v průměru kolem
jednoho roku.

Léčba nádorů ledvin

Možností terapie je několik, ale úspěšnost je v největší míře
závislá na stádiu, ve kterém byl nádor zachycen.

Chirurgická léčba spočívá buď v částečném (je-li
nádor malý a bylo by zbytečné brát pacientovi celou ledvinu a doživotně
ho tak zatížit dialýzou) nebo kompletním odstranění postižené ledviny.
Současně se berou i okolní lymfatické uzliny. Tento postup se volí
i u pacientů, kteří mají metastázy, protože je zde určité procento
naděje, že po odstranění nádoru mohou zmizet.

Radioterapeutická léčba se používá výjimečně,
hlavně v případech, kdy není možné použít léčbu chirurgickou.

Imunoterapie – je nejefektivnější volbou
i v případě, že jsou přítomné metastázy a u některých případů je
možné dosažení trvalých výsledků. Léčba se provádí buď
interferonem alfa, nebo interleukinem 2 –
oba dva jsou pro tělo přirozené, protože za určitých okolností se v něm
sami tvoří.

Jako perspektivní metodou do budoucna se jeví transplantace
kmenových buněk
, které by mohly mít schopnost zničit nádorové
buňky vyvoláním imunitní obranné reakce organismu.

Jak si pomoci sám

V případě, že byl nádor již diagnostikován a zejména, jedná-li se
o zhoubný nádor, není cesty, jak si sám pomoci natolik, aby to výrazně
prospělo léčbě.

Komplikace nádorů ledvin

Karcinom ledvin je onemocnění, které je závažné, zvlášť pokud je
odhaleno v pozdějším stádiu. Komplikace v počátcích nemoci nejsou nijak
zásadně patrné a člověk často bohužel ani neví, že je nemocný.

Nejobávanější komplikací je vznik metastáz, protože
jejich přítomnost znesnadňuje léčbu a zhoršuje prognózu onemocnění.
Metastázy jsou vzdálená ložiska tkáně nádoru. Jejich přítomnost
v orgánech působí různorodě – mohou tkáň utlačovat, odebírat jí ve
značné míře živiny nebo mohou produkovat látky, které působí ničení
hostitelské tkáně.

Karcinom ledvin nejčastěji metastazuje do plic, do mozku nebo do
kostí
. Právě v kostech může způsobovat vstřebávání kostní
hmoty a s tím související vznik zlomenin, i když na kost
nepůsobí velké mechanické násilí, jak již bylo popsáno výše.

Další komplikace je spojená s léčbou. Léčba imunoterapií je sice
velmi perspektivní, ale jsou při ní přítomny nežádoucí účinky
v podobě vysokých horeček nebo nízkého
tlaku
.

Zajímavé:  Lékař Na Štítnou Žlázu?

Diskuse

Další názvy: rakovina ledviny, Grawitzův tumor ledvin, karcinom z vodojasných buněk, adenokarcinom ledviny, renálny karcinom, karcinom ledviny

Onkologie/Onkologická léčba | Sandoz Česká republika

Onkologie je obor, který se zabývá prevencí, diagnostikou a nechirurgickou léčbou nádorových onemocnění.

Co je rakovina: Rakovina je charakterizována neregulovaným růstem a dělením buněk. Lidské tělo se skládá z mnoha milionů buněk. Tyto buňky rostou a dělí se.

Růst buněk je obvykle řádně řízen a regulován, někdy však bohužel dojde ke ztrátě těchto regulačních mechanismů a výsledkem je pak nekontrolovaný růst buněk v těle pacienta, označovaný jako zhoubné (maligní) nádorové bujení neboli rakovina.

Onkologická léčba: Léčba nádorů vyžaduje většinou součinnost lékařů různých odborností a je takzvaně multioborová.

Plán léčby se odvíjí od pečlivé diagnostiky se stanovením rozsahu onemocnění a je vždy velmi individuální. Moderní medicína využívá k léčbě rakoviny tři metody: chirurgickou léčbu, radioterapii a chemoterapii.

Základem léčby všech solidních nádorů (tj. rakoviny, která tvoří ložiska) je jejich chirurgické odstranění.

Chirurgická léčba nemusí být vždy možná, závisí na rozsahu a operabilnosti nálezu u konkrétního pacienta.

Dalšími léčebnými směry v onkologii je léčba farmakologická, označovaná jako chemoterapie a radiologická léčba, tedy léčba ozařováním, zvaná radioterapie. Do farmakologické léčby se řadí i specifická léčba biologická, označovaná též jako léčba cílená.

Radioterapie („ozařování“) zničí nádor tím, že jej bombarduje paprsky. Toto záření poškozuje i zdravé buňky v těle, radioterapeut však zaměří paprsky tak, aby se soustředily na nádor. Dochází tak ke zničení nádorových buněk s co největší snahou o zachování ostatních buněk těla.

Chemoterapie spočívá v podávání léčiv, která ničí rychle se množící buňky. Žádné jiné buňky v těle se nedělí tak rychle jako nádorové buňky; proto na ně chemoterapie působí. Nádorové buňky po chemoterapii zanikají.

Některé zdravé buňky v těle ovšem také rostou a dělí se rychle (např. buňky ve vlasových cibulkách a v kostní dřeni). Chemoterapie může mít nežádoucí účinky ve smyslu negativního vlivu na rychle se množící buňky organismu.

Naštěstí platí, že zdravé tkáně se po ukončení chemoterapie, na rozdíl od nádorových buněk, zotaví.

Všechny tři typy léčby – chirurgický zákrok, radioterapie a chemoterapie – mohou rakovinu úplně vyléčit, nebo alespoň prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu.

Nedílnou součástí onkologické léčby je léčba napříč obory, která vede k zajištění co nejlepší kvality života pacienta během léčby a po jejím ukončení. Patří sem léčba případných vedlejších účinků onkologické léčby a dalších obtíží tělesných i psychických, souvisejících s léčbou nebo chorobou samotnou.

Další krok k léčbě rakoviny – Medicínské centrum Praha

Rakovina je jednou z nejničivějších nemocí, se kterými se člověk může setkat.  V minulosti se stanovení této diagnózy téměř vždy rovnalo rozsudku smrti.

 V posledních letech se situace značně zlepšila v důsledku vývoje nových terapeutických postupů zahrnující preventivní screening, testy genetických predispozic a v neposlední řadě i pokroky v cílené léčbě. To vše napomáhá k včasné diagnóze rakoviny, poskytuje lepší prognózu a zvyšuje šance pacienta na uzdravení.

Současná léčba, zejména chemoterapie, je pro pacienty velkou zátěží, neboť ničí nejen rakovinné buňky, ale i zdravé buňky člověka. Zároveň se objevují rakovinné buňky rezistentní vůči léčivům a zvyšují tak riziko recidivy.

Cílem medicínského výzkumu je vyvinout takovou terapii, která by eliminovala skutečně jen agresivní rakovinné buňky. Pomocí genetického inženýrství se vědcům nedávno podařilo vytvořit tzv. chimerní T-buněčné receptory (CARs) a tzv. inhibitory imunitních kontrolních bodů (ICIs).

CARs slouží k přenosu schopnosti rozpoznání specifického antigenu na imunní buňku. Takto získané specifické T-buňky cílí přímo na daný typ nádoru konkrétního pacienta. Tzv.

inhibitory imunitních kontrolních bodů na druhé straně brání rakovinným buňkám, aby se před imunitním systémem skryly.

Přestože první fáze klinických studií naznačují, že se jedná o slibnou metodu v boji proti nádorovým onemocněním, má terapie svá omezení. Vysoká specifita účinku sice poskytuje ochranu zdravým buňkám, na druhé straně však umožňuje léčbu vždy jen jednoho konkrétního typu rakovinných buněk.

Tým vědců se snaží vyřešit problém tím, že zkoumají interakci mezi T-buňkou a molekulou zvanou MR1. Zajímavé zjištění je, že podtypy T-buněk, které jsou teoreticky schopné zabíjet široké typy rakovinných buněk, současně šetří zdravé buňky. Vědci se domnívají, že to lze využít stejným způsobem jako léčba CAR-T.

Za tímto účelem se odebírají T-buňky od zdravých pacientů, které potom projdou genetickou manipulací tak, aby získaly schopnost bojovat s rakovinou. Takto upravené buňky se poté navrací stejnému pacientovi.

V současné době existují pouze dvě léčiva vyvinutá touto technologií schválenou ve Spojených státech a EU; Kymriah pro léčbu akutní lymfoblastické leukémie (ALL) a Yescarta pro difúzní lymfom z velkých B-buněk (DLBCL).

Obě nemoci jsou rakovinou krve.

Vědci tyto léčiva otestovali na zvířecích modelech. Zdá se, že nabízí velký potenciál, protože jsou schopny zabíjet široké typy rakovin plic, melanomu, leukémie, tlustého střeva, prsu, prostaty a vaječníků. Jde však stále o raný výzkum a pro klinické testy na lidech bude třeba ještě dlouhá cesta.

Technologie CAR-T byla poprvé vyvinuta v roce 1993 Zeligem Esharem a teprve v roce 2014 byla schválena americkou vládou pro správu potravin a léčiv (FDA) v USA a poté v roce 2016 Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Zájem o technologii CAR-T se od té doby rozrostl a patrně nebude trvat dlouho, než tento lék vstoupí na trh.

Možná to bude „stříbrná střela“ potřebná k vymýcení rakoviny; “unus pro omnibus” (jeden pro všechny) lék k boji proti všem různým druhům rakoviny. Vzhledem k tomu, jak složité je lidské tělo, stále není známo, zda bude tato strategie fungovat na lidech stejně jako na myších.

Jaké jsou nevýhody manipulace s molekulami MR1? Je tato strategie vhodná pro každého člověka? Jak navrhneme lék, který dokáže plně využít potenciál tohoto nově objeveného mechanismu? To jsou jen některé z otázek, na které musíme odpovědět, než bude možné tuto strategii přijmout do běžné klinické praxe. Jednu věc víme s jistotou – tento mechanismus vytvořil nový základ pro vývoj nových léčiv. Současně lépe chápeme mechanismy rakoviny a tyto znalosti nám poskytují naději na vítězství v boji proti rakovině.

Zdroje:
Crowther, Michael D. et al. 2020. ‘Genome-Wide CRISPR–Cas9 Screening Reveals Ubiquitous T Cell Cancer Targeting via the Monomorphic MHC Class I-Related Protein MR1’. Nature Immunology: 1–8.

Dockrill, Peter. ‘Remarkable New T-Cell Discovery Can Kill Several Cancer Types in The Lab’. ScienceAlert. https://www.sciencealert.com/new-t-cell-therapy-kills-most-human-cancer-types-and-might-work-across-individuals (January 23, 2020).

Zajímavé:  Zánět Žaludku Alternativní Léčba?

Gallagher, James. 2020. ‘Immune Discovery “May Treat All Cancer”’. BBC News. https://www.bbc.com/news/health-51182451 (January 23, 2020).

Rakovina nejčastěji napadá kůži, prsa a mužské pohlavní orgány, ukázala analýza VZP – VZP ČR

Přes 300 tisíc klientů VZP se v roce 2020 potýkalo s různými formami onkologického onemocnění. Nejčastěji to byla rakovina kůže, prsu a mužských pohlavních orgánů.

I přes to, že vloni počet pacientů trpících právě těmito onemocněními poklesl oproti roku 2019, stále se jedná o nejčastější formy rakoviny. Nejdražší pak byla léčba rakoviny mízních, krvetvorných a příbuzných tkání.

Analýzu vypracovala Všeobecná zdravotní pojišťovna v souvislosti s květnovým připomenutím Českého dne proti rakovině.

Níže uvedená tabulka ukazuje, že vloni poklesl počet pacientů s onkologickým onemocněním oproti roku 2019 o více než 16 tisíc. Náklady jsou ale vyšší – VZP vloni zaplatila za léčbu rakoviny přes 16 miliard korun, což je meziroční nárůst o 1,6 miliardy. 

Počet klientů VZP s diagnostikovanými různými formami rakoviny a náklady na jejich léčbu za poslední 3 roky

Rok 2018Rok 20192020Počet pacientůNáklady na léčbuv tis. KčPočet pacientůNáklady na léčbu v tis. KčPočet pacientůNáklady na léčbu v tis. Kč
Kůže 71 098 577 377 73 852 616 278 65 497 775 319
Prsa 57 023 2 166 673 57 474 2 153 609 54 852 2 183 050
Mužské pohlavní orgány 48 454 1 605 889 49 748 1 647 490 48 832 1 855 345
Trávicí trakt 48 117 3 117 181 46 457 2 937 717 44 053 3 071 930
Močové ústrojí 31 761 1 105 347 32 098 1 095 465 31 009 1 150 077
Mízní, krvetvorná a příbuzná tkáň 25 741 3 100 016 26 186 3 114 917 25 560 3 622 739
Ženské pohlavní orgány 21 384 630 269 20 751 633 828 19 134 741 264
Plíce a dýchací ústrojí 16 614 976 247 16 590 1 041 443 15 789 1 256 136
Přesně neurčená lokalizace 13 398 376 610 13 373 367 543 12 889 424 083
Štítná žláza a jiné žlázy s vnitřní sekrecí 9 333 95 220 9 696 98 679 9 541 114 828
Hlava a krk 7 086 367 085 7 169 353 953 6 748 410 151
Centrální nervová soustava a oči 5 007 338 838 4 882 286 804 4 605 334 211
Mezotelové a měkké tkáně 2 893 146 166 2 927 147 507 2 847 179 332
Kosti a kloubní chrupavky 1 584 71 733 1 530 54 382 1 455 73 707
Mnohočetné samostatné lokalizace 99 788 83 1 172 83 1 196
Celkem 314 159* 14 675 439 317 544* 14 550 788 301 078* 16 193 367

*Součet pacientů ve všech uvedených skupinách neodpovídá celkovému počtu pacientů s libovolnou onkologickou diagnózou – někteří jsou totiž uvedeni ve více skupinách, protože u nich nemoc postihla více orgánů

Měsíc květen bývá v České republice spojován s tzv. květinovým dnem organizovaným Ligou proti rakovině v rámci Českého dne proti rakovině. Již podruhé se ovšem kvůli epidemiologické situaci prodej kytiček přesouvá na září.

To ale neznamená, že by květen nepatřil připomínce boje proti rakovině.

Podrobnosti o tom, jak podpořit Ligu proti rakovině a kdy se budou prodávat tradiční kytičky a proběhne tradiční sbírka, se můžete dočíst na webových stránkách Českého dne proti rakovině.

Letošní ročník Českého dne proti rakovině je zaměřen na nádorové onemocnění ledvin, močového měchýře a prostaty.

Nádory pohlavního ústrojí mužů jsou dle výše uvedené tabulky třetí nejčastější formou rakoviny, léčilo se s ní téměř 49 tisíc klientů VZP a na jejich léčbu bylo vyplaceno přes 1,8 miliardy korun.

Mezi časté formy rakoviny také patří nádory močového ústrojí, s nimiž se vloni potýkalo 31 tisíc klientů a na jejich léčbu bylo vyplaceno přes 1,1 miliardy korun.

Liga proti rakovině se dlouhodobě snaží snižovat úmrtnost na nádorová onemocnění. Dodržování různých lékařských doporučení snižuje riziko vzniku rakoviny a mnoho nádorů může být díky včasnému odhalení vyléčeno.

Všeobecná zdravotní pojišťovna dbá na zdraví svých klientů a dlouhodobě se zaměřuje na prevenci rakoviny. Samozřejmostí jsou bezplatné pravidelné preventivní prohlídky a screeningová vyšetření v rámci zdravotního pojištění.

Díky těmto vyšetřením lze odhalit výskyt onkologických onemocnění v raném stadiu, kdy lidé nemají žádné příznaky či potíže. Pojištěncům, kteří na tyto prohlídky a screeningy nechodí, posílá VZP už řadu let zvací dopisy.

Dle zjištění VZP ale vloni došlo k poklesu pacientů, kteří absolvovali screeningová vyšetření, což může být způsobeno i nestandardní situací v souvislosti s epidemií Covid-19.

Nad rámec zdravotního pojištění mohou zájemci o preventivní onkologickou prohlídku navštívit některé ze spolupracujících pracovišť; pojišťovna jim na vyšetření přispěje částkou až 3 000 Kč.

VZP nabízí i řadu dalších benefitů zaměřených na prevenci nádorových onemocnění. Například příspěvek až 1 000 Kč na přípravky na odvykání kouření, příspěvek až 500 Kč na vyšetření kožních znamének jak pro dospělé, tak pro děti, anebo pro ženy ve věku od 18 do 45 let (kdy ještě nemají nárok na hrazenou screeningovou mamografii) až 500 Kč na preventivní vyšetření karcinomu prsu.

Onkologickým pacientům, kteří podstupují, či již podstoupili léčbu chemoterapií, v jejímž důsledku přišli o vlasy, pojišťovna přispívá až 2 000 Kč na paruku. Novinkou mezi letošními příspěvky pro pojištěnce VZP je příspěvek až 2 000 Kč na zdravotnické prostředky po radiační terapii.

Vlastimil Sršeňtiskový mluvčí

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector