Rozbor krve – Vše o zdraví

Věděli jste, co všechno se lze dozvědět z rozborů krve? Rozbory krve patří k nejzákladnějším laboratorním úkonům. Výsledky odběrů mohou odhalit nedostatek vitamínů nebo upozornit na začínající problém. Odběr krve je součástí preventivního vyšetření u praktického lékaře. Krevní testy mohou zjistit informace o fungování orgánů nebo stavu imunitního, hormonálního, kostního nebo pohlavního systému.

Odběry krve

Pokud mají být výsledky rozboru krve průkazné, je nutné dodržet několik pravidel před samotným odběrem . Pacient musí být nalačno, proto se krev odebírá v ranních hodinách.

Dále je důležité, aby se pacient minimálně půl den před odběrem vyhnul konzumaci tučných jídel, alkoholu a cukru, což může významně zkreslit výsledky.

Každý lékař vyplňuje žádanku o provedení odběrů, kde sám vybírá, jaké hodnoty potřebuje z krve zjistit.

Rozbor krve

Základním laboratorním vyšetřením je zjištění tzv. krevního obrazu. V laboratoři se zjišťuje počet bílých a červených krvinek, počet krevních destiček, barvivo hemoglobin nebo hodnota trombocytů. Dále se zjišťuje tzv.

základní biochemie, která odhalí přítomnost a množství jednotlivých látek. Obvykle se zjišťuje přítomnost sodíku, draslíku, vápníku, krevního cukru, močoviny nebo enzymů.

Vysoká hodnota sodíků může poukazovat na dehydrataci organismu nebo vysoká hodnota krevního cukru může signalizovat diabetes.

Co lze z rozborů krve poznat?

Z krve lze na základě zjištěných hodnot odhalit počínající onemocnění. Řada onemocnění nemá žádné projevy, proto je velmi důležitá pravidelná prevence, která může počínající rozvoj choroby odhalit.

Velmi často se z krve zjišťuje, zda je v těle přítomný zánět a to formu tzv. CRP testů. Z krve lze také odhalit možné nádorové onemocnění. Rozbory odhalí metabolismus tuků, což je důležitý ukazatel aterosklerózy a metabolismus tuků, ten naopak umožňuje odhalit diabetes.

Z krve lze ale odhalit i citlivost na některé alergeny nebo citlivost na potraviny, které způsobují intoleranci. Krevní výsledky umí zjistit koncentraci hormonů nebo PHI, tzv. index zdravé prostaty.

Krevní rozbory umožňují sledovat průběh již existujícího onemocnění a stejně tak účinnost léčby.

Nezapomínejte na preventivní prohlídky. Jednou za dva roky máte nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře. Zahrnuje chemické vyšetření moči i rozbor krve.

Zdroj: foto-pixabay

Kterých 7 krevních testů je dobré si nechat udělat?

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Nemusíme být závislí na systému a lékařích. Na krevní testy můžeme chodit sami. A když už nám krevní testy udělá lékař, můžeme se nad výsledky zamyslet kriticky: „Co mně ten člověk změřil? Jak to vyhodnotil? Jak ví, co je pro mě dobré?“ Přední český biohacker Jan Hovad vysvětluje, co si nechat v krvi měřit, jak často, kde a za kolik. Aneb rady pro úplné začátečníky. ????

Jak s krevními testy začít

Z minulého režimu jsme zvyklí, že když jdeme k lékaři na preventivní prohlídku a krevní testy, a uslyšíme „Paciente, všechno je v pořádku, běžte domů,“ tak dáme lékaři plnou důvěru – že to je tak, jak říká.

Ale když se nad tím zamyslíme trochu víc, zjistíme, že nám nezměřil skoro nic, co je potřeba změřit. Že se řídí jenom nějakou směrnicí (co změřit, když je pacientovi 40, 50, 60 let…). Krevní test pak vůbec není komplexní.

Každý měsíc platíme drahé zdravotní pojištění a za své peníze dostaneme test v přepočtu za 200 – 300 Kč. Tomu se v Čechách říká prevence.

Krevní testy jsou ale mnohem rozsáhlejší.

Jak si může každý udělat test na samoplátce, popisuje Jan Hovad (více o Honzovi v prvním díle seriálu o biohackingu): „Není nutné chodit kvůli tomu k doktorovi, kterého je navíc často složité se doprosit.

Můžeme jít sami do laboratoře a udělat si test na samoplátce. Funguje to tak, že si vyškrtáme sami žádanku a řekneme, že to není na pojišťovnu, ale na samoplátce. Vytáhneme peněženku a podle ceníku jednotlivých ošetření to zaplatíme jako v supermarketu.“

Jaká je cena a po jaké době testy opakovat?

„U většiny testů, které běžný člověk potřebuje, se částky pohybují od desetikorun po stokoruny,“ vysvětluje Hovad a pokračuje: „Pak jsou samozřejmě hodně specializovaná vyšetření, například rakovinotvorné markery nebo imunologické věci, kde se ceny mohou pohybovat od několika tisíc korun.

Kvalitní testy na boreliózu mohou stát šest, sedm, osm tisíc. Na tyto ale jiné specifické testy se už vyplatí odborníka, který vám to na pojišťovnu napíše, protože částky i interpretace mohou být nedostupné. Na většinu základních testů ale běžný člověk normálně dosáhne.“

Honza si nechává dělat vybrané krevní testy na samo-plátce 2 – 3 x do roka: „Ve většině případů mě to vyjde na 2 200 – 2 500 Kč. Pokládám to za úplně minimální částku, naše tělo máme totiž jenom jedno.

A pokud se o něho nebudeme starat, tak nám všechny peníze, které někde máme, budou k ničemu.“ Podle Honzy se v celé problematice dá zorientovat základně velmi rychle, je zbytečné odpovědnost za svoje zdraví převádět plně na systém a na stát.

To ale neznamená, že jsou odborníci k ničemu, jen je důležité myslet i na svoji roli v péči o své tělo a být proaktivní.

Kam na krevní testy zajít?

„Ideální je zadat do vyhledávače slova „laboratoř“ a „samoplátce“, říká Honza. „V laboratořích jsou zvyklí, že minimálně jeden, dva lidi tam za den přijdou právě jako samoplátci.“

V Praze má zkušenost s Aeskulabem a Poliklinikou Budějovická. V Hradci Králové nebo Pardubicích doporučuje zase laboratoř – Medilla: „Většina laboratoří má ceníky na webu, nebo dokonce interaktivní žádanky. Člověk si vykliká na webu všechno, co potřebuje, vytiskne a donese to do laboratoře.“

Co je podle Honzy v žádankách často zbytečné zaškrtávat

Prvky jako železo, hořčík, sodík, vápník… „Spíš dávám důraz na to, abych měl kvalitní stravu, dostatek makro a mikro nutrientů. Jako samoplátce si většinou tyto prvky měřit nenechávám, v žádankách je většinou přeskakuji, protože mi je vždy někdo změří při běžných kontrolách. Jejich hladiny navíc v čase hodně kolísají mezi minimy a maximy.“

Kterých sedm věcí má naopak smysl nechat si změřit

Jan Hovad doporučuje především těchto sedm následujících věcí:

1. CRP a rozbor bílých krvinek

„Za posledních deset let slýchám od svých přátel i klientů několikrát do roka stále stejný příběh: „Měl jsem chřipku, šel jsem k doktorovi, on se na mě podíval a řekl: „To je jasný“ a dal mi antibiotika.

“ Jak Honza říká, „antibiotika jsou atomová bomba do střev. Zlikvidují vše, co tam mají, celou mikroflóru. Šest měsíců se pak z toho imunitní systém regeneruje.

“ Oslabení lidé podle něj znovu často onemocní, znovu jdou k lékaři, který jim znovu předepíše antibiotika, aniž by se na ně lékař před tím podíval.

Takže podle Honzy první věc, když někdo dostane chřipku nebo angínu, je udělat si určitě CRP a krevní rozbor a zjistit, jak na tom jsou bílé krvinky.

„Když lékař předepisuje antibiotika, je dobré si pohlídat, aby udělal CRP a krevní obraz. Nikdy nic bez toho nepolykat. Jsou to dnes velmi dostupné věci.“ CRP stojí 100-115 Kč. Krevní obraz cca 20 Kč. Sérum další dvacetikorunu.

Přinejhorším se dá CRP koupit i v lékárně a člověk si test může udělat i sám doma.

1. Hormony štítné žlázy – TSH, fT4 a fT3, aTPO, aTG

„Štítná žláza je v Čechách i ve světě špatně diagnostikována a špatně léčena. Navíc v českých laboratořích nemají tak úplně dobře nastavené normy, kdy je ještě člověk v pořádku,“ říká Honza. „U diagnózy je problém, že pokud jdete k doktorovi, změří vám z žádanky TSH a volné T4, označované v žádance jako volné fT4.

To jsou dva údaje, které nekorelují s tím, jak se člověk cítí. T4 je zásobní hormon, který je potřeba přetvořit na aktivní verzi hormonu, který je v žádance označen jako fT3. Lékaři ale fT3 málokdy změří. Dělá se jen TSH.

Pokud je vysoké, znamená to, že štítná žláza nefunguje člověku dostatečně, a pokud je nízké, funguje přespříliš,“ vysvětluje Honza.

Jenomže je potřeba změřit všechny tři ukazatele a ideálně v jeden okamžik. A k tomu i jednou za pár let protilátky. To znamená – aTPO a aTG.

Snížená funkce lidem způsobuje úzkosti, přibírání na váze, vypadávání vlasů, srdeční arytmie, zimomřivost. Naopak zvýšená má opačný efekt, metabolismus je rychlejší. Lidé více hubnou, mají vyšší srdeční tep, mohou mít opět arytmie a tak dále.

„A léčba – jestli tomu vůbec říkat léčba – je spíše udržování v určitých statisticky stanovených mezích a podporování farmaceutického průmyslu. V Čechách se štítná žláza léčí pomocí syntetických přípravků jako je Euthyrox/Leprax, který obsahuje neaktivní T4, který je teprve v těle potřeba konvertovat na T3.

Ale ne všem lidem tato konverze v těle funguje. Takže doporučuji sledovat hodnotu fT3, a případně si v zahraničí sehnat přípravek, který T3 obsahuje,“ je znovu kritický Honza. „Zmiňuji to takto podrobně, protože onemocnění štítné žlázy se dnes stává doslova epidemií a jeho příčina je opět komplexní záležitostí.

“

1. Krevní cukr – HbA1C a orální glukózový toleranční test (OGGT)

Dobré je znát nejen cukr měřený na lačno (15 Kč), ale především hodnotu hemoglobinu A1c. „V žádankách je to HbA1c a stojí to okolo dvou stovek,“ vysvětluje Honza.

„Můžeme si to představit jako jakýsi klouzavý průměr cukru za šest týdnů až cirka tři měsíce. Je to mnohem přesnější ukazatel toho, jak se naše tělo s cukrem popere.

Ukáže nám, zda nemáme sklon jít do cukrovky nebo do stavu inzulinové rezistence.“

Můžeme si udělat i orální glukózový toleranční test (v žádankách OGTT). „Člověk vypije, zjednodušeně řečeno, sladké nápoje a oni mu během toho časového okna (cca dvou hodin) udělají dva až tři odběry. Zjistí se, jak funguje inzulin.“

1. Jaterní testy, ledviny – ALT, AST, ALP, ACR, GFR

„Celá sekce jaterních testů a ledvin je obvykle levná a je fajn si je čas od času nechat udělat.“

1. Cholesterol, tuky – lipoprotein A, Apo(B), Triacylglyceroly

„Většina praktických lékařů vám změří cholesterol, tedy jeho transportér, lipoprotein. Ten o vysoké hustotě – HDL, a také o nízké, LDL. A pokud je LDL větší, často vám předepíší prášky na „cholesterol“. Cholesterol nebezpečný ale není, ucpávat cévy ale může právě ona LDL částice. Je hrozný tohle sledovat, protože bez cholesterolu člověk zemře,“ nebere si Honza opět servítky.

„Samozřejmě, že pro úzkou skupinu lidí může být počet určitých částic opravdu nebezpečný,“ pokračuje. „Ale většinou je potřeba změřit nejen HDL a LDL, ale udělat si i například detailní rozbor počtu/koncentrace částic, tedy lp(A)[-P] a ApoB.

Případně si zajít na specializované pracoviště a vše dořešit s odborníky, změnit mnoho dalších provázaných aspektů v životě. Hodnoty všech ukazatelů mohou korelovat s různými dalšími onemocněními.

“ Jak ale Jan Hovad říká, není třeba z cholesterolu dělat bubáka, jakého z něj dělají v současnosti lékaři a farmaceutický průmysl.

Laboratorní testy vám mohou zachránit život. Na co máte nárok?

Je to nepříjemné a nepohodlné. Na krevní odběry se totiž chodí většinou ráno, na lačno, a než se dostanete na řadu, pořádně vám kručí v břiše. Ale tyto obyčejné laboratorní testy dokážou mnohé objasnit nebo doplnit neúplnou lékařskou diagnózu.

V průmyslových zemích Evropy a v Severní Americe umírá více než polovina obyvatel na kardiovaskulární onemocnění, k nimž patří nejčastěji ateroskleróza a její komplikace.

Třetinu úmrtí mají na svědomí zhoubné novotvary. A jejich úspěšná léčba závisí na včasném rozpoznání, když jsou ještě v počátečních stadiích.

Dalším závažným onemocněním je cukrovka, která postihuje více než 8 % naší populace a její výskyt stále roste.

Jak říká profesor Jaroslav Racek z Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Plzni, je tedy z výše uvedeného jasné, že screening se bude v dospělé populaci týkat především rizikových faktorů aterosklerózy, diabetu a nejčastějších zhoubných novotvarů.

Preventivní prohlídky mají smysl

Vyhýbat se tedy základním a obvykle jednoduchým laboratorním odběrům krve (nebo moči) je bláhové.

„Při preventivních prohlídkách hraje důležitou roli právě laboratorní vyšetření, protože na jeho základě může lékař podchytit zdravotní rizika včas a začít s pacientem pracovat.

Praktický lékař by měl první preventivní prohlídku provést u pacienta, který se k němu přihlásí po ukončení péče u svého lékaře pro děti a dorost. To by mělo být po ukončení 19 let věku.

Laboratorní vyšetření zahrnuje vyšetření koncentrace celkového cholesterolu a mělo by se opakovat ve věku 30, 40, 50 a 60 let. K tomu se přidává vyšetření glykémie (od 40 let pak ve dvouletých intervalech),“ říká doktor Racek.

Včasné odhalení poruchy metabolismu lipidů umožní zahájit léčebná opatření (režimová; při jejich neúčinnosti i podávání léků na snížení hladiny lipidů).

A jaké další základní laboratorní testy vás čekají? Patří sem také stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem u všech osob nad 50 let věku.

„Protože se stále častěji objevují zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku i u osob mladších než 50 let, uvažuje se o posunutí věkové hranice pro screening kolorektálního karcinomu na 40 let. Dnešní testy prokazují bílkovinnou součást hemoglobinu, která je druhově specifická, a pacient tedy nemusí před vyšetřením držet dietu,“ vysvětluje profesor Jaroslav Racek.

Pokud jde o moč, pomocí diagnostického papírku lze upozornit například na diabetes mellitus (nález glukózy v moči), onemocnění ledvin apod. Laboratorní vyšetření provádí praktický lékař buď přímo v ordinaci s okamžitým zobrazením výsledku (tam lze provést například orientační chemické vyšetření moči či vyšetření krevního cukru), nebo pošle vzorky do laboratoře.

A co když nechci, nebo chci více?

Stále závažným problémem, se kterým se lékaři setkávají, je nedostatečná ukázněnost či malé zdravotní uvědomění.

„Procento těch, kteří se řádně účastní screeningu, je stále nedostatečné, i když se po zavedení adresného zvaní na vyšetření zvýšilo,“ dodává doktor Jaroslav Racek. Na druhou stranu máte jako pacient právo odmítnout nejen základní vyšetření, ale také léky, které vám případně lékař navrhne užívat.

„Nemocný nemusí s léčbou souhlasit, je však na lékaři, aby nutnost léčby nemocnému vysvětlil a rovněž ho seznámil s možnými riziky, která mu hrozí, když se nebude řádně léčit,“ říká profesor Racek.

Preventivní vyšetření a screeningové programy jsou u nás na vysoké úrovni, navíc se stále doplňují a upřesňují. Pacient by si sám neměl laboratorní vyšetření indikovat a ve vlastním zájmu by se neměl vyhýbat preventivním prohlídkám. Podrobnosti o screeningových programech najdete například zde v sekci screening.

Tam také najdete podrobné vysvětlení zkratek, s nimiž se na své žádance můžete setkat. Zjistíte, proč vám lékař jednotlivá vyšetření předepsal, jaké zdravotní problémy z nich může diagnostikovat a jaký způsob léčby může zvolit.

„Chtěla jsem zjistit, jakou mám hladinu homocysteinu, protože můj tatínek ji má zvýšenou, tak jsem si zašla sama do laboratoře a vyšetření jsem si zaplatila,“ říká čtyřicetiletá Zuzana.

Nechat si udělat vyšetření bez toho, že byste přišli za svým praktickým lékařem, samozřejmě můžete, ale jak zdůrazňuje doktor Jaroslav Loucký z Imalabu, nejbezpečnější a nejlepší způsob, jak výsledek testu interpretovat, je přímo ve spolupráci s lékařem.

„Můžete se dohodnout s ním, nebo se specialistou; některé laboratoře nabízejí prostřednictvím svých lékařů i případnou konzultační činnost. Pacient by měl být před návštěvou odběrové místnosti seznámen také se spektrem vyšetření, které laboratoř nabízí. Některá specializovanější vyšetření se provádějí jen na určitých pracovištích,“ dodává doktor Loucký.

Pane doktore, nerozumím

„Chodím pravidelně ke svému lékaři, pokaždé mě vyšetří, udělají se nějaké testy, dá mi do ruky výsledky se samými čísly a já vůbec netuším, jak na tom vlastně jsem. Když se ho zeptám, tak mě odbude s tím, ať jsem ráda, že jsem vlastně zdravá,“ říká padesátiletá Jarmila.

Její kamarádka má zase lékaře, který ji doslova zahrne odbornými informacemi, takže je na tom ve finále vlastně stejně: nedozvěděla se nic.

Moje kamarádka zase říká, že když zabouchne dveře ordinace, polovinu informací zapomene a druhou si potřebuje najít na internetu, aby tomu vůbec porozuměla. Bohužel to tak bývá často.

Proto nemlčte a ptejte se, i kdyby se na vás měl lékař dívat jako na blázna. Pokud ho vaše dotazy obtěžují, najděte si jiného.

Navíc se ptejte všude tam, kde získáte odborné informace, které nebudou zkreslené komerčními zájmy farmaceutických firem. Pro tyto účely vznikl v roce 2001 mezinárodní zdravotnický portál LabTestOnline (česká verze se spustila v roce 2008), kde se dozvíte vše, co potřebujete.

Článek vyšel v srpnovém čísle časopisu Zdraví.

Ivana Ašenbrenerová pro časopis Zdraví

Hodnoty krevního rozboru — mojeambulance.cz

Každé vyšetření krve pomáhá lékaři odhalit jiné parametry. Věděli jste, které hodnoty doktor zjistí z krevního obrazu? A co biochemické vyšetření?

V rámci prevence je vhodné vyšetřit i krevní obraz

Součástí preventivní prohlídky je kromě jiného i odběr krve. Z odběru se poté zjišťuje jednak krevní obraz pacienta, ale i biochemické vyšetření. V rámci preventivního vyšetření je předem stanoveno, které hodnoty by se měly z krve zjišťovat a v jakých intervalech by se měly pohybovat. Další jsou už na zvážení lékaře.

Celkově se tak může jednat buď o kontrolní odběr, nebo o doplnění parametrů při sledované diagnóze pacienta a konkrétních potíží.

Krevní obraz není totéž co biochemické vyšetření

Každé vyšetření pomáhá lékaři odhalit jiné parametry. Věděli jste, které hodnoty doktor zjistí z krevního obrazu? A co biochemické vyšetření?

Parametry krevního obrazu:

• Počet, velikost a barvení červených krvinek
• Počet a jednotlivé druhy bílých krvinek
• Počet krevních destiček

Parametry biochemického vyšetření:

• Jaterní testy
• Tuky (lipidy)
• Minerály
• Glykemie
• Ledvinové testy a kyselina močová

„Dále je možné stanovit srážlivost krve, hladiny různých hormonů, sérologii (tou se zjišťuje přítomnost nebo nepřítomnost určitých patogenů, např.

virů a bakterií), imunologické vyšetření a mnoho dalších parametrů, které se už pak spíše realizují na úzce specializovaných pracovištích.“ MUDr.

Ludmila Mazylkinová – MOJE AMBULANCE Praha – OC Plaza

Přijďte nalačno a vypijte dostatek neslazené vody

Jednou z důležitých podmínek, které by měl pacient před odběrem krve dodržet, je přijít nalačno. Kromě toho by se měl minimálně 12 hodin předem vyvarovat tučným jídlům a alkoholu, které by mohly negativně zkreslit výsledky.

„Je vhodné, aby se pacient před odběrem dostatečně napil, tím máme na mysli čistou neperlivou vodu, nikoliv slazenou nebo dokonce kávu. Došlo by tím pak ke zkreslení výsledků.“ MUDr. Ludmila Mazylkinová – MOJE AMBULANCE Praha – OC Plaza

Jak probíhá odběr krve?

Proces odběru krve je poměrně rychlý a není nijak zásadně bolestivý. Pro lidi, kteří trpí strachem z jehel, to může být hodně nepříjemný zážitek. Jak se při odběru správně postupuje? To nám popsala MUDr. Ludmila Mazylkinová v následujících bodech:

1. Pacient se usadí nebo položí a zaškrtí se mu místo na končetině nad plánovaným místem vpichu.
2. Doplňkově může pacient končetinou i zacvičit, aby se žíla více naplnila, a tím pádem byla lépe viditelná.
3. Poté dojde po vpichu k odběru krve do sterilních zkumavek. Pro určité rozbory jsou odlišné zkumavky (např. krevní obraz a biochemické vyšetření jsou v jiných zkumavkách).
4. Nakonec se uvolní škrtící manžeta, po vytažení jehly se přitlačí čtverec a pacient na toto místo tlačí asi 3 až 5 minut, dokud nedojde k zastavení krvácení.
5. Poté se místo zalepí.

Lékař neléčí čísla, ale pacienta

Pokud jsou hodnoty jednotlivých testů mimo dané rozmezí, je možné je určitým režimem nebo léčbou za pomoci léků (nebo i jiným typem léčby) upravit. Vše je nutné korigovat s rozumem a doktor by se neměl za každou cenu snažit „vsunout“ některé parametry do tabulkových hodnot.

„Každý z parametrů má určité hranice – spodní a horní. Kromě absolutních hodnot se posuzuje i stav každého pacienta. Všeobecně řečeno, lékař neléčí čísla, ale pacienta. Co u některého považujeme ještě za normální, u jiného může alarmovat určitou abnormalitu.“ MUDr. Ludmila Mazylkinová – MOJE AMBULANCE Praha – OC Plaza

Děkujeme MUDr. Ludmile Mazylkinové za rozhovor a užitečné informace.

Rozbory krve – co vše odhalí a jaké jsou ideální hodnoty

19. 05. 2017 Přečteno: 47012x

Laboratorní rozbor krve patří mezi nejzákladnější a nejčastější laboratorní vyšetření, se kterým se můžeme setkat. Odběr krve je rutinou každého praktického lékaře, který na základě laboratorního rozboru dokáže vyhledat nejrůznější problémy v našem organismu a diagnostikovat mnohá onemocnění. Se stále se zdokonalujícími medicínskými laboratorními postupy toho lze z krve určit čím dál více. Pojďme se podívat na složení krve a na základní hodnoty, které lze z oděru a následného rozboru zjistit.

Odběry krve

Odběr krve absolvoval pravděpodobně několikrát každý z nás. Rozbory krve, tzv.

hematologické vyšetření, patří mezi nejčastější laboratorní vyšetřovací metody, které toho však současně dokáží o stavu pacienta mnoho vypovědět. Aby mohla být krev laboratorně vyšetřena, je třeba ji pacientovi odebrat.

Praktičtí lékaři svým pacientům odebírají krev k testování zpravidla ráno. Aby byly výsledky testování směrodatné, je třeba dodržet několik pravidel.

Osoba, které bude rozbor krve proveden, musí k odběru přijít nalačno. Z toho důvodu se také krev odebírá v ranních hodinách.

Pacient by se měl současně vyhnout konzumaci tučných jídel a alkoholu alespoň půl dne před odběrem. Nedodržení těchto pravidel vede k špatným výsledkům rozboru krve, např.

konzumace sladkých potravin může vést ke zvýšení krevního cukru.

Lékař odebírá pacientovi krev v poloze vsedě nebo vleže, laboratorní rozbor krve se provádí z krve žilní nebo kapilární.

Existují i speciální typy vyšetření, které vyžadují odběr krve z tepny nebo přímo ze srdce. Odběr krve probíhá pomocí injekční stříkačky, krev odebírá buď zdravotní sestra, nebo samotný lékař.

Po vytažení jehly je na ranku přitlačen tampón a místo vpichu je opatřeno náplastí.

Složení krve

Než se blíže podíváme na samotný laboratorní rozbor krve a na hodnoty, které jsou zjišťovány, řekněme si alespoň pár slov o složení krve. Krev je složena z krevních buněk.

Ty vznikají v kostní dřeni a jsou rozptýleny v krevní plazmě. Buňky můžeme rozdělit podle typu krevních tělísek na červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Krevní plazma je pak tvořena z bílkovin, iontů a vody.

Krev je z 55 % tvořena plazmou a ze 45 % uvedenými buňkami. 

Červené krvinky (erytrocyty) jsou buňky bez jádra, nemohou se dále rozmnožovat, jsou pružné a obsahují nejvíce železa ze všech buněk v těle. Mají řadu funkcí, například přenos kyslíku a oxidu uhličitého a další komplikované vazby. Bílé krvinky (leukocyty) jsou pravými buňkami, obsahují totiž buněčné jádro.

Zatímco červené krvinky jsou díky barvivu hemoglobinu červené, ty bílé jsou bezbarvé. Bílé krvinky hrají velkou roli v obranyschopnosti organismu. Nejmenšími krevními tělísky jsou pak krevní destičky (trombocyty), mají nepravidelný tvar, žijí jen několik dnů a hrají důležitou roli při srážlivosti krve.

Laboratorní rozbor krve tak velmi často zjišťuje hodnoty těchto buněk, jejich vazby, obsahy bílkovin a dalších látek.

Rozbor krve – krevní obraz jako základ

Základním laboratorním vyšetření krve je zjištění krevního obrazu. Cílem tohoto rozboru je určit počet jednotlivých krevních elementů, tj. červených a bílých krvinek i destiček.

Pomocí krevního obrazu dokáže lékař odhalit krevní chorobu, záněty i vážnější problémy.

Pro zjištění krevního obrazu se krev odebírá do zkumavky s fialovou zátkou, která obsahuje speciální protisrážlivý roztok, díky kterému zůstanou všechny složky krve pohromadě a budou viditelné. Uveďme základní zjišťované parametry a jejich referenční hodnoty:

• Počet bílých krvinek – WBC; referenční hodnota 3,8-10*109/l
• Počet červených krvinek – RBC; referenční hodnota u mužů 4,0-5,3*1012/l a u žen 3,8-5,2*1012/l
• Počet krevních destiček – PLT; referenční hodnota 150-350*109/l
• Barvivo hemoglobin – HGB; referenční hodnota u mužů 135-175 g/l a u žen 120-165 g/l
• Hematokrit – PCT; procentuální zastoupení trombocytů v celé krvi; u mužů 0,40-0,54 a u žen 0,35-0,45
• Další zjišťované hodnoty – střední objem červené krvinky (MCV), objem krevních destiček (MPV), distribuční křivka trombocytů (PDW), průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH)
• Další

Rozbor krve – základní biochemie

Kromě krevního obrazu se z krve zjišťuje také přítomnost a množství jednotlivých látek. Pro takové laboratorní vyšetření se krev odebírá do zkumavek s červenou zátkou, v ní se nachází roztok, který způsobuje srážlivost krve a umožní v centrifuze oddělení séra od dílčích krevních složek. Pomocí takového laboratorního rozboru se běžně zjišťuje přítomnost:

• Sodíku – vysoké množství sodíku v krvi naznačuje dehydrataci organismu, ideální hodnoty 132-145 mmol/l
• Draslíku – umožňuje sledovat poruchy metabolismu, ideální hodnoty 3,8 – 5,2 mmol/l
• Vápníku – 2,1-2,6 mmol/l
• Chloridu – 97-108 mmol/l
• Krevního cukru – informuje o metabolizmu cukrů, vysoká hodnota je standardním projevem diabetu, optimální hodnota 3,3 až 6,1 mmol/l
• Močoviny
• Kreatinu
• Enzymů
• A dalších

Co dalšího rozbory krve odhalí

Zjišťování krevního obrazu a základního biochemického rozboru patří k nejčastějším a nejobvyklejším laboratorním vyšetřením krve. O složení krve se toho však zjišťuje mnohem více.

Jednoduše lze druhy laboratorních testů rozpoznat podle barvy použité zkumavky.

Výše jsme uvedli, že zkumavka s fialovou zátkou se používá k rozboru krevního obrazu, zkumavka s červenou zátkou zase pro vyšetření přítomnosti jednotlivých látek.

Běžně se používají také zkumavky s černou zátkou, do kterých se odebírá krev za účelem zjištění sedimentace (FW). Rozbor odhalí usazování červených krvinek a dokáže odhalit infekce i nádory.

Mimo to se používají i zkumavky s modrou zátkou, se kterými se provádí vyšetření APTT (funkce faktorů pro vnitřní srážení krve) a vyšetření QUICK-INR (funkce faktorů pro vnější srážení krve).

Z krve lze také zjistit nádorové markery, acidobázi, hepatální testy, hormony, vitamíny, přítomnost železa a další.

Každý lékař si sám stanovuje, jaké hodnoty potřebuje z krve zjistit. Na základě toho provede odběr krve do požadované zkumavky, kterou předá do laboratoře pro provedení patřičného rozboru. Díky rozborům krve lze odhalit celou řadu onemocnění, které by nám jinak zůstaly skryty.

Krevní testy vám můžou zachránit život. Kdy na ně jít?

Foto: IvanRiver, Shutterstock.com

Když vás lékař v rámci prevence nebo kvůli zdánlivé banalitě pošle na krevní testy, zřejmě z toho nebudete skákat radostí. Možná vás i napadne, že byste se na to prostě vykašlali. Laboratorní vyšetření ale není radno podceňovat. Dokážou odhalit závažné nemoci, u kterých se hraje o čas.

Laboratorní vyšetření mohou lékaři ukázat až osmdesát procent informací o vašem zdraví. Právě díky nim se často odhalí banální infekce, ale i velice závažná onemocnění dříve, než se stihnou zkomplikovat. Mnozí však mají sklony testy podceňovat. Obzvlášť když za jejich doporučením nestojí žádný strašák, ale „pouhá“ prevence.

Když vás nic nebolí, proč byste chodili k lékaři, že? Preventivní vyšetření (jak spolehlivé jsou domácí testy?), na které má každý v rámci svého zdravotního pojištění bezplatně nárok, podle průzkumu agentury STEM/MARK odkládá nebo úplně ignoruje až čtvrtina Čechů. Důvody jsou různé – čas, strach z průběhu vyšetření nebo z výsledků, ale také prosté zapomínání.

Všeobecnou preventivní prohlídku u praktického lékaře hradí dospělému člověku pojišťovny každé dva roky. Konkrétně na krevní rozbor mají všichni automaticky nárok po dovršení 18. roku věku, kdy se provádí vyšetření hladiny tuků a cukrů v krvi.

„Další preventivní rozbory bývají prováděny ve 30, 40, 50 a 60 letech, kdy se krev vyšetřuje na cholesterol a tukové látky,“ uvádí MUDr. Kateřina Pinterová z laboratoře Synlab. Od 40.

roku se pak v rámci prevence každé dva roky provádí vyšetření hladiny cukru v krvi.

Na krevní testy vás ale lékař může pochopitelně poslat kdykoli v mezičase. Například když má na základě rodinné anamnézy podezření, byť sebemenší, že by se vás mohla týkat některá z dnes častých civilizačních chorob. Pokud vy sami máte důvodné podezření na jistou zdravotní komplikaci, můžete o preventivní rozbor krve lékaře požádat.

Z krevních testů můžete během několika minut, hodin až dnů zjistit detailní hodnoty stavu jednotlivých orgánů, odhalit příčinu zdravotních problémů, sklon ke zvýšenému srážení krve, či dokonce rakovinu. Mimo jiné lze laboratorním rozborem zjistit:

• Alergie na roztoče, plísně, pyly, ale například i různé druhy zvířecích alergií
• Potravinové intolerance
• Hladinu tuků v krvi související s nemocemi srdce a cév
• Hladinu cukrů v krvi související s rizikem cukrovky
• Koncentraci hormonů vypovídající o stavu reprodukčního systému, štítné žlázy a dalších endokrinních orgánů
• Hormonální hodnoty vypovídající o současné i budoucí plodnosti ženy
• Nemoci krve jako leukémie či chudokrevnost
• Zdraví prostaty
• Hladinu některých vitaminů a minerálních látek

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Krevní testy věrně zobrazí váš zdravotní stav až z osmdesáti procent

„Aby výsledky krevního rozboru byly opravdu jasné, je potřeba dodržovat určité zásady a připravit se na odběry už den předem. Jedině tak dokáže kvalifikovaný pracovník interpretovat věrohodný obraz toho, co se ve vašem těle děje,“ říká Heidi Kubišová, odběrová sestra Polikliniky na Národní.

Den před odběrem se nenamáhejte. Vyhněte se náročnému cvičení i těžkým fyzickým aktivitám. Lehké protažení mít vliv nebude, ale ranní proběhnutí už může zvýšit hladinu kyseliny mléčné a změnit obraz krevních tuků. Nekuřte, neboť nikotin zvyšuje hladinu cholesterolu. Od čtvrté odpoledne nepijte alkohol, nejezte ani tučná jídla, čokoládu a ořechy.

Na odběry krve (pozná se z odběrů rakovina?) se chodí nalačno a v ranních hodinách. Jídlo totiž může nejen zkreslit hodnoty cholesterolu a cukru v krvi, ale může ovlivnit i řadu dalších výsledků.

Před odchodem na odběry byste ale měli vypít dvě až tři deci vody nebo slabého neslazeného čaje. V žádném případě nepijte kávu, mléko ani silný černý čaj. „Podle nových doporučení byste už ani neměli před odběrem pumpovat rukou, protože i to může mít vliv na výsledky.

Stačí jen dvakrát pohnout předloktím,“ dodává odběrová sestra Heidi Kubišová.

Kapka krve poví víc než 1000 slov: Chodíte pravidelně? | Žena.cz

Krev je nejen životadárná tekutina, ale také nositelka informací. Proto nás doktoři téměř vždy posílají do laboratoře na odběr krve, když chtějí zjistit náš zdravotní stav.

„V laboratoři z pár mililitrů krve vyšetříme prakticky celého člověka,“ potvrzuje MUDr. Klára Bořecká, primářka oddělení klinické biochemie Thomayerovy nemocnice. Zázraky se však ani v laboratoři nedějí.

Kapka živé krve? Spíš podvod  

Různá soukromá zařízení dnes často nabízejí tzv. vyšetření živé kapky krve (Darkfield microscopy, mikroskopie v temném poli). Spočívá v odběru krve z bříška prstu a zobrazení krevních elementů a částic pomocí mikroskopu a počítače. Údajně má pomocí   odhalit téměř všechny možné problémy od okysličení přes mykózu až k vážným nemocem.

Doporučujeme: 8 kroků, jak pomoct lékaři určit vaší diagnózu

Podle doktorky Bořecké je tato metoda sice částečně založena na racionálních faktech, ale její mohutná reklama a interpretace je manipulativní až lživá.

„Dnes, kdy máme k dispozici vysoce přesné a citlivé laboratorní měření přímo koncentrace látek v krvi a dalších metod diagnostiky, navíc zdarma, považuji toto vyšetření za zbytečné až nebezpečné! Upozorňuji na riziko psychologické manipulace,“ varuje MUDr. Bořecká.

Na toto vyšetření navíc obvykle navazuje doporučení případné „léčby“, ať již zaručeně přírodními preparáty, tak „léčebnými programy“ pomocí nejrůznějších pochybných přístrojů. To vše za nemalou sumu.

Co se z krve opravdu pozná?

• Nejčastěji se setkáme se zjišťováním zánětů (zejména test CRP) a infekčních patogenů či protilátek proti nim. Testy samozřejmě rovněž odhalí těhotenství a umožňují sledovat jeho průběh.
• Odběr krve také může upozornit na možné nádorové onemocnění.  Řada nemocí nebolí, ani  nemá konkrétní projevy. Často teprve výsledek laboratorního vyšetření pomůže chorobu odhalit. Testy tak pomohou zjistit informace o fungování jater, slinivky, ledvin, srdce a svalů, ale i krvetvorby a imunitního, hormonálního, kostního nebo pohlavního systému. Pomocí laboratorních výsledků se také u mnoha chorob sleduje jejich vývoj a zejména účinnost léčby. 
• Umožňují také posoudit metabolismus tuků (jako rizikového faktoru aterosklerózy), cukrů (vyhledání osob s diabetem či bílkovin a minerálů. Pozná se z nich také hladina železa, stav výživy a zásob vitamínů a minerálů.
• U některých onemocnění jsou laboratorní vyšetření přímo povinnou součástí diagnostiky – tak je tomu například u infarktu.  K povinným testům patří i odběr krve z patičky u všech miminek narozených v ČR. Vyhledávají se tak  některé vrozené metabolické vady – příkladem je třeba fenylketonurie –  aby se správnou terapií předešlo nevratnému poškození zdraví dítěte. 

Laboratoř i doma?

Na trhu je široká škála tzv. domácích testů. Můžeme si tak sami zjistit krevní skupinu, některá infekční onemocnění (mononukleózy, syfilis, chlamydie, HIV), ale i těhotenství, ovulaci či menopauzu, případně krev ve stolici a také mužskou plodnost. Jak jsou vlastně ale spolehlivé?  

„Podle mého názoru testy především na diagnostiku infekčních onemocnění je nutné považovat za orientační, navíc s rizikem falešně negativního výsledku.

Výsledek testování může být negativní v době, kdy od nákazy uplynula krátká doba a ještě není dostatečná koncentrace patogenu či protilátek proti němu v krvi, u HIV nelze o infekci rozhodnout, dokud není potvrzena dalším  testem,“ upozorňuje doktorka Bořecká. 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Diagnóza z dechu: Prozradí cukrovku i rakovinu

Granule škodí psům i kočkám. Víte, jak se dělají?

Jakou nemoc má vlastně Gross? Třeba je všechno jinak

Vstoupit do galerie | 10 10 milníků medicíny za 10 let včetně české stopy
  Video Mohlo by Vás také zajímat: Fotil gangy v Guatemale: Nejstrašnější bylo, když k zastřelené ženě přiběhla dcera | Video: Martin Veselovský

Zajímá vás, o čem vypovídají vaše výsledky krve? Nahlédněte do našeho slovníčku!

Rozbor krve patří k základním vyšetřovacím metodám. Z krve se totiž dají vyčíst důležité informace o fyzickém stavu člověka a podle jednotlivých hodnot lze diagnostikovat řadu nemocí. Pro laika je však laboratorní výsledek jen změtí nesrozumitelných písmenek a číslic. Co konkrétně tedy uvedené hodnoty znamenají?

Odběr krve se obvykle provádí ze žilní nebo kapilární krve. Lékař, který vás na odběr krve posílá, už na žádance uvede, jaká konkrétní vyšetření ho zajímají. Podle toho se pak odebírá množství krve a volí se i vhodná zkumavka.

Pokud vyšetření na žádance ordinoval lékař, laboratoř mu výsledky odesílá přímo, dnes většinou elektronickou cestou a lékař vám výsledky zhodnotí. I v tomto případě si ale můžete požádat laboratoř o kopii vašich laboratorních výsledků.

Pokud žádáte vyšetření jako pacient za přímou úhradu, můžete zvolit vyzvednutí výsledků v místě odběru, zaslání výsledku poštou nebo elektronickou cestou zabezpečeným emailem.

Nežli výslednou zprávu předáte svému ošetřujícímu lékaři, můžete díky našemu slovníčku zjistit, jaká vámi zvolená vyšetření byla provedena. Nepouštějte se však do hlubších diagnóz.

Na výsledkovém listu máte sice uvedeny referenční (lidově „normální“) rozmezí hodnot pro váš věk a pohlaví, záleží ale i na vztazích mezi jednotlivými parametry, které dokáže adekvátně posoudit jen lékař.

Hematologické a hemokoagulační parametry

Počet erytrocytů (červených krvinek) 

Červené krvinky umožňují přenos kyslíku z plic do tkání. Pokud jejich počet vybočuje z referenčního „normálního“ rozmezí uvedeného na žádance, je vhodné konzultovat lékaře. Většinou se jedná o snížení počtu krvinek, případně i krevního barviva hemoglobinu. Tento stav se nazývá anemie.

Sedimentace erytrocytů (FW)

Pro sedimentaci červených krvinek se používá nesrážlivá krev (s přidáním činidla zabraňujícímu srážení krve). Historicky se používaly skleněné kapiláry a sedimentace trvala i dvě hodiny, nyní se používají automatické analyzátory, které vydají výsledky do několika minut.

Hemoglobin 

Metalprotein (bílkovina s obsahem kovu) přítomný v červených krvinkách, jehož hlavní funkcí je transport kyslíku z plic do tkání a odvod oxidu uhličitého z tkání do plic.

Hematokrit

Poměr objemu červených krvinek k celkovému objemu krve.

Počet trombocytů (krevních destiček)

Krevní destičky mají na starosti srážení krve, zastavení krvácení a udržování cév bez trhlin.

Počet leukocytů (bílých krvinek)

Bílé krvinky jsou základem imunitního systému.

Protrombinový čas

Test zevního systému srážlivosti krve (nazýván též Quick test).

Aktivovaný parciální tromboplastinový čas (APTT)

Test vnitřního systému srážlivosti krve.

Trombinový čas (TT) 

Součást testu srážlivosti krve zaměřená na závěrečnou fázi přeměny fibrinogenu na fibrin.

Na (sodík) a Draslík (K)

ionty nezbytné pro základní buněčné funkce, mají význam v regulaci a složení tekutin v těle, podílejí se na udržení acidobazické rovnováhy (rovnováhy mezi kyselými a zásaditými látkami).

Chloridy (Cl)

Podílejí se na regulaci množství tekutin v těle a udržení acidobazické rovnováhy.

Vápník (Ca)

Je důležitý pro správnou funkci nervů a svalů, včetně srdečního, stejně jako pro srážení krve a tvorbu kostí.

Urea (močovina)

Přebytek dusíku z bílkovin je v játrech přeměňován na odpadní produkt ureu (močovinu). Stanovení se využívá k posouzení funkce ledvin (není však citlivý indikátor) a úrovně odbourávání protein v organismu. Koncentrace močoviny v krvi je závislá na obsahu bílkovin ve stravě, vylučování ledvinami a metabolické funkci jater.

Kyselina močová

Je odpadní produkt metabolismu látek zvaných puriny, které jsou obsaženy v buněčných jádrech. Její vyšší koncentrace v krvi může vést k onemocnění zvanému dna, která se projevuje zejména záněty kloubů.

Kreatinin

Je odpadní látka v procesu tvorby energie potřebné ke kontrakci svalů.

Celková bílkovina

Bílkoviny jsou základní stavební kameny všech buněk a tkání.

Albumin

Je hlavní bílkovinou krevní plasmy, podílí se na výživě tkání, transportu hormonů, vitamínů, léků a iontů (např. kalcium) v organismu.

Glukóza 

Slouží jako zdroj energie pro všechny buňky. Zvýšené hladiny glukózy v krvi mohou signalizovat onemocnění cukrovkou (diabetes).  

Bilirubin celkový 

Žlutý pigment nacházející se ve žluči. Jeho nadbytek v krvi se projeví žlutým zabarvením spojivek a kůže – žloutenkou.

Jaterní testy

Nás informují o hodnotách jaterních enzymů a bilirubinu, slouží k posouzení stavu jater. Jejich zvýšená hodnota může být přechodná – např.

po sportovním výkonu, déletrvající zvýšení může signalizovat onemocnění jater, metabolické onemocnění včetně obezity, poškození léky či toxickými látkami, alkoholem, infekčními agens.

Konkrétně jde o tyto enzymy: S-ALT (alaninaminotransferáza), S-AST (aspartátaminotransferáze), S-GMT (γ-glutamyltransferázy) a S-ALP (alkalická fosfatáza).

Kontrola lipidů (tuků) slouží zejména jako prevence kardiovaskulárních onemocnění. K hlavním sledovaným hodnotám patří:

Cholesterol celkový – cholesterol

Slouží v těle ke stavbě buněk a syntéze hormonů. Vyšší hladiny v krvi mohou způsobit ukládání cholesterolu ve formě ateromatických plátů v cévách a být příčinou infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice.

LDL-cholesterol (tzv. „špatný cholesterol “)

Jde o převážně tukové částice sloužící k transportu cholesterolu z jater do dalších částí těla, kde je využíván. Zvýšení jeho hladiny mimo běžné meze je spojeno s vyšším kardiovaskulárním rizikem.

HDL-cholesterol (tzv. dobrý cholesterol)

Jeho zvýšené hladiny znamenají nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Triacylglyceroly

Jedná se o tukové částice sloužící jako zdroj (skladování) energie. Vyšší hladina triacylgylcerolů, vyšší LDL-cholesterol a nízký HDL-cholesterol zvyšují riziko podstatně více nežli izolovaný vzestup LDL-cholesterolu. Sportovní aktivity pomáhají snižovat hladiny cholesterolu.

EUC Laboratoře nabízejí širokou paletu vyšetření. Rádi byste si otestovali funkčnost štítné žlázy nebo třeba zda máte dostatek vitaminu D kvůli obavám z koronaviru? Naše laboratoře nabízejí mnohem více:

Laboratorní vyšetření v EUC Laboratořích