Rýma je považována za banální onemocnění – vše o zdraví

Zdravý život Rýma je považována za banální onemocnění – vše o zdraví

Publikováno 9. února 2016

Rýma je považována za banální onemocnění – vše o zdraví

Rýma je považována za banální onemocnění – vše o zdravíVšichni ten pocit známe. Plný nos, oteklé oči, pocity únavy. Každý rok se pereme s příznaky rýmy. Toto zdánlivě banální onemocnění bychom ovšem neměli podceňovat. Nebudeme-li rýmu léčit, může přerůst v mnohem větší zdravotní komplikace.

Rýma je zánětlivé onemocnění sliznice nosní dutiny, které se projevuje vodnatým až hnisavým výtokem z nosu. Dospělého člověka postihuje až čtyřikrát do roka, děti až desetkrát. Průběh nemoci u dětí je trochu složitější než u dospělého. Dýchací aparát dětí je totiž primárně stavěn na dýchání nosem.

Při rýmě je ovšem sliznice nosní dutiny zduřená a dítě tak musí vyvíjet větší úsilí pro dýchání ústy. Polykáním hlenu navíc dochází ke kašli a pacient se tak vyrovnává s tímto stavem mnohem hůře než dospělí. V zimním období se nákaza šíří rychleji, protože se zdržujeme v místnostech, ve kterých je vyšší teplota, čímž dochází k vysušení sliznice.

Taková sliznice je náchylnější k napadení viry.

Posilujte imunitu

Méně náchylný k onemocnění je samozřejmě člověk se silnou imunitou. Pokud přijímá dostatek vitamínů a má dobrou životosprávu, bude odolávat viru déle, ovšem stoprocentně chráněn není.

Předcházet onemocnění lze také častějším mytím rukou nebo pravidelným větráním v bytě, či v kanceláři. V období, kdy je výskyt onemocnění silnější, se doporučuje vyhnout cestování veřejnou dopravou.

Také byste se měli vzdát oblíbených řeholí, jako je kouření, které oslabuje imunitu.

Jak na rýmu

Rýma je veřejností považována za banální onemocnění, ovšem provází ji nepříjemné stavy, které nám znepříjemňují běžný život. Navíc, pokud ji neléčíme, může přerůst v mnohem větší problémy jako je zánět průdušek, chřipka, záněty vedlejších dutin nosních a podobně.

Je pravda, že rýmu začínáme léčit nejčastěji ve chvíli, kdy vypukne. V takovou chvíli je důležité, zejména u dětí, udržovat nos pokud možno bez hlenů. Pro boj s rýmou se doporučuje přijímat hodně tekutin, pít horké čaje, které díky stoupající páře uvolní nos a dutiny.

Pro babské rady, jak na rýmu navštivte tuto kategorii.

Rýma jako virové onemocnění je dobré odchytit už v počátcích, aby nepřerostla v něco většího. Naštěstí máme spoustu možností, jak tuto nemoc nejen léčit, ale také jak jí předcházet.

Rýma je považována za banální onemocnění – vše o zdraví

Štítky: chřipka, nachlazení, rýma

Rýma je považována za banální onemocnění

Rýma je považována za banální onemocnění, které obvykle i několikrát do roka postihne každého z nás. I když trvá většinou jen několik dní, dokáže významně narušit naše běžné fungování.

Jak se rýma projevuje

Rýma je považována za banální onemocnění – vše o zdraví

Vodnatý sekret pokrývá nosní sliznici i je-li zcela zdravá. Spolu s pohybujícími se řasinkami na povrchu nosní sliznice napomáhá čištění nosní dutiny a zvlhčuje ji. Zvýšené množství sekretu v dutině nosní při rýmě vzniká překrvením sliznice a intenzivnější produkcí tekutiny. Sekret je zpočátku spíše řídký, vodnatý, později se zahušťuje, a ztěžuje se tak jeho odstraňování např. smrkáním.

Co rýmu vyvolává

Akutní rýma je nejčastěji způsobena viry, méně často bakteriemi

Rýma se přenáší kapénkovou infekcí. Stačí tedy jediné kýchnutí, abychom mohli nakazit všechny jedince v místnosti. Na rukách potom přenášíme drobné kapičky slin a nosního sekretu s původci infekce i na používané předměty.

Infekční kapénky se uvolňují i pouze při mluvení. Doba od nakažení do propuknutí prvních příznaků (inkubační doba) je 12 hodin až dva dny. První dva až tři dny onemocnění je pacient s rýmou nejvíce infekční.

Rýma běžně trvá týden až deset dní.

Akutní rýma je nejčastěji způsobena viry, méně často bakteriemi. Ty jsou zodpovědné spíše za tzv. superinfekci, kdy na sliznici oslabenou viry nasedne infekce bakteriální. Rýma vyvolaná bakteriemi je hustá, hnisavá, žlutě až zeleně zbarvená.

Velmi často postihuje i vedlejší nosní dutiny (např. čelní, čelistní) nebo střední ucho, což jsou oblasti těsně sousedící s mozkem, který může být ve vzácných případech, zvlášť, není-li bakteriální rýma vhodně léčena, infekcí také postižen.

Bakteriální rýmu bychom tak nikdy neměli léčit sami.

Ke vzniku rýmy však nestačí jenom sám infekční činitel. Náchylnější k ní jsou především osoby s oslabenou obranyschopností, kuřáci nebo lidé exponovaní těkavým látkám, které poškozují nosní sliznici. Rýma může být vyvolána také alergií nebo dalšími specifickými vlivy. V závislosti na příčině rýmy se liší možnosti její léčby.

Komplikace rýmy

Rýma je považována za banální onemocnění – vše o zdraví

Zvlášť u menších dětí (vlivem kratší Eustachovy trubice, která spojuje nosní dutinu se středoušní) bývá rýma komplikována zánětem středního ucha. Ten se většinou projevuje celkovými příznaky infekce, bolestí postiženého ucha nebo přechodným postižením sluchu.

Když už nás rýma postihne, základem je klidový režim a dostatečný příjem tekutin

Infekce nosní sliznice se může rozšířit i do oblasti dolních dýchacích cest nebo do očí. U predisponovaných jedinců může rýmu doprovázet krvácení z nosu. I obyčejná rýma je závažným onemocněním u novorozenců a kojenců pro jejich neschopnost dýchat ústy. To jim dále komplikuje příjem potravy.

Jak infekční rýmě předcházet a jak ji léčit

Hlavní prevencí rýmy je posilování obranyschopnosti organismu celkově zdravou životosprávou, vyhýbání se místům s vysokou koncentrací lidí a dodržování základních zásad hygieny. Normální fungování nosní sliznice lze podporovat pravidelnými oplachy solnými roztoky (např.

Vincentka, mořská voda). Pozor je třeba dávat na usilovné smrkání, které může vytvořením podtlaku přispět k rozšíření infekce např. do vedlejších nosních dutin. U dětí, které ještě neumí smrkat, je třeba obzvlášť hustý hlen z nosu odsávat speciálními odsávačkami.

Jejich časté používání však nosní sliznici spíše dráždí.

Rýma je považována za banální onemocnění – vše o zdraví

Nosní dekongescenty by nikdy neměly být užívány déle než 5–7 dní

U rýmy s ucpaným nosem se používají tzv. nosní dekongescenty (např. xylometazolin, tramazolin) snižující překrvení nosní sliznice.

Lze je aplikovat buď pouze lokálně ve formě nosních kapek či sprejů, nebo systémově v tabletách nebo prášcích pro přípravu horkého nápoje, kde jsou kombinovány s dalšími složkami např.

proti teplotě, bolesti nebo kašli (u prosté rýmy je jejich užívání tedy zbytečné). U kojenců je vhodná jejich aplikace před krmením, aby mohli při pití dýchat nosem.

Nosní dekongescenty by nikdy neměly být užívány déle než 5–7 dní (delší aplikaci nelze řešit ani střídáním různých přípravků s jejich obsahem), protože pak může dojít k návyku a poškození nosní sliznice dlouhodobým odkrvováním. Systémově by je nikdy neměly užívat těhotné a kojící ženy, děti, pacienti s onemocněním srdce, štítné žlázy nebo prostaty, s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, zeleným zákalem nebo pacienti užívající některá antidepresiva.

Šetrněji působí na překrvenou nosní sliznici hypertonické solné roztoky, ani ty však nelze používat dlouhodobě.

K tomu se hodí pouze izotonické solné roztoky nebo nosní přípravky s obsahem silic a dalších rostlinných extraktů.

U nich je třeba dávat pozor na přecitlivělost na jednotlivé složky u alergiků, astmatiků nebo těhotných žen. Některé silice mohou nosní sliznici při dlouhodobé aplikaci vysušovat.

Rýma běžně trvá týden až deset dní

Aby mohl být nosní sekret snadněji odstraňován, je vhodné ho v případě potřeby ztekucovat nejen dostatečným příjmem tekutin, ale také přípravky s obsahem přírodních (např. obsahové látky jitrocele, prvosenky) nebo chemických (např.

ambroxol, acetylcystein) látek na ředění hlenů (mukolytika). U sinusitidy a obecně ucpaného nosu může pomoci inhalace horké páry a prohřívání končetin v teplé vodě. Vždy je třeba dávat pozor na opaření a na to, abychom po předchozím prohřátí neprochladli.

Namáhanou kůži v okolí nosu je vhodné promazávat regeneračními mastmi.

Lékař bloguje: Kde se bere rýma?

Rýma je považována za banální onemocnění – vše o zdraví

30.9.2020

Převážně rodičům je určen náš blog-seriál Lékař bloguje. Primář naší léčebny a dnes společně s garantem plicního programu se ujímají „slova“, aby vám předali cenné rady při nemoci Vašeho dítěte.

  • Dozvíte se  například, jak se zachovat, když vaše dítě stoná, co dělat v počáteční fázi nemoci, jak poskytnout první a správnou pomoc, jak rozpoznat vážnost situace, a kdy je třeba navštívit lékaře anebo zavolat rychlou záchrannou službu.
  • Těšit se můžete na praktické rady od člověka nanejvýš povolaného.
  • Dnešní díl se jmenuje:
  • KDE  SE  BERE  RÝMA?

Rýma je velmi častý příznak jak u dětí, tak dospělých. Zpravidla se jedná o banální, leč značně obtěžující projev.

Známé přísloví, že neléčená rýma trvá 7 dní a léčená týden, jistě odráží zkušenosti našich předků, nicméně existují případy, kdy tomu tak není a za rýmou se může skrývat závažné onemocnění.

Příčinu výtoku z nosu, ať již vodnatého či hlenovitého, může v řadě případů ozřejmit důkladný rozbor přidružených příznaků a podrobné fyzikální vyšetření.

Nejčastějšími původci rýmy jsou viry. Jedná se povětšinou o kapénkové infekty, které se šíří kašláním, kýcháním nebo přímým kontaktem. Některé odolnější viry (tzv. neobalené) mohou i po určitou dobu přežívat na površích (kliky dveří, stolky, madla, atd.).

Odtud si je pak rukama přeneseme na sliznice (do očí, nosu, úst). Právě děti jsou svým chováním velmi rizikové. Ze sliznic horních cest dýchacích se viry mohou šířit i dále do těla,  např. do dolních cest dýchacích, středouší nebo krevního oběhu.

V takovém případě je rýma doprovázena i dalšími příznaky, včetně těch celkových, např. horečkou, bolestmi svalů, kloubů atd. a přestáváme ji považovat za banální záležitost. V nečetných případech se může k virové infekci přidružit i bakteriální zánět.

K tomu dochází zpravidla po týdnu a déle a doprovází jej změna charakteru sekretu z nosu (zpravidla hustý, žlutavozelený, tedy „hnisavý“). Ani v této situaci nemusí být nezbytné nasazovat celková antibiotika.

Zdravý jedinec (včetně dětí) si s takovou infekcí poradí na podpůrné léčbě (různé postupy hygieny dutiny nosní jako jsou výplachy mořskou vodou, dezinfekční spreje atd.). V úporných případech je možno nasadit i lokální antibiotika, nicméně zde bych znovu připomněl ono přísloví ze začátku článku.

Další, relativně častou příčinou výtoku z nosu, jsou alergie. Jedná se o tzv. alergickou rýmu. V tomto případě není spouštěčem infekce, ale přecitlivělost organismu na různé zevní látky (pyly, prach, roztoči a další). V závislosti na typu spouštěče mohou být příznaky sezónní, např.

Zajímavé:  Polypy v konečníku - Vše o zdraví

jen během jara, kdy kvete daná rostlina nebo celoroční (v případě celoročního alergenu jako třeba prach či roztoči). Intenzita příznaků kolísá v souvislosti s expozicí alergenu. Zrádné může být to, že při dlouhém trvání obtíží si na ně pacient zvykne a nepokládá je za něco neobvyklého.

Souvislost s expozicí alergenu pak nemusí být zcela zřejmá. Dalším problémem u alergické rýmy je skutečnost, že se často sdružuje s dalšími onemocněními jako je atopický ekzém či průduškové astma.

Léčba v takovém případě musí být cílena na obě složky, jelikož jedna nemoc potencuje druhou.

Krom výše zmíněných častých příčin se na sekreci z nosu mohou podílet i další přidružené faktory. Např. tvarové odchylky dutiny nosní mohou zhoršovat její průchodnost a samočistící schopnost, což má za následek zvýšenou náchylnost k infektům, a tedy i rýmě.

Kouření, expozice prašnému prostředí, zvětšená nosní mandle atd. se mohou též spolupodílet. Zmínit můžeme i vzácnou, geneticky podmíněnou chorobu, tzv.

nepohyblivost řasinek (primární ciliární dyskinezi), která je též charakterizována trvalým narušením samoočišťovací schopnosti sliznic dýchacího traktu, a která má chronickou rýmu jako jeden z průvodních znaků.

Závěrem můžeme konstatovat, že ačkoliv je rýma ve většině případů samoúzdravné a banální onemocnění, může se za ní skrývat vážnější, často ale léčitelný problém. Z tohoto důvodu je vhodné věnovat pozornost zejména dlouhodobé až chronické rýmě, která se nikdy plně nevyhojí.

Blogovali: primář MUDr. Jiří Havránek a MUDr. Václav Koucký, PhD., garant plicního programu

Máte rýmu? Pozor na zánět dutin

Akutní rýmu obvykle vyvolá virová infekce, která může přejít v nákazu bakteriální. Foto: Profimedia.cz

Jakmile dostaneme akutní rýmu, zanítí se nám sliznice přímo v nose, ale zároveň také ve vedlejších nosních dutinách, kam tyto sliznice přesahují. S tímto běžným zánětem si však naše imunita obvykle brzy poradí.

Praktický lékař nám při tomto nekomplikovaném průběhu doporučí klid v teple, dostatek vhodných tekutin a to, abychom příznaky typu horečky nebo rýmy mírnili běžnými léky.

Čím dřív a důsledněji naordinujeme našemu organismu tuto jednoduchou léčbu, tím lépe. Na nepříjemné doprovodné příznaky, jako je ucpaný nos, můžeme použít přípravky s mořskou vodou nebo Vincentkou, které koupíme v lékárně. Na silně ucpaný nos lze koupit nosní kapky, které ho pomáhají uvolnit.

Nachlazení a zánět často také provázejí zvýšené teploty nebo horečky, které snižujeme např. léky s kyselinou acetylsalicylovou nebo s paracetamolem, ale někteří pacienti teplotu mít nemusejí. Jejich imunita reaguje jinak.

Devět bylinkových tipů proti nastuzeníZdraví

Klid a léčba příznaků jsou důležité proto, že se infekce může nejen zhoršit, ale i rozšířit do dolních cest dýchacích. Pacientovi pak hrozí zánět průdušek nebo i plic, které musí řešit lékař a jejichž léčba si vyžádá daleko více času.

Akutní rýmu obvykle vyvolá virová infekce, která může přejít v nákazu bakteriální. Poznáme to většinou tak, že hlen, který vysmrkáváme, přestane být vodnatý, zhoustne a změní barvu.

A s tím už si naše imunita neporadí tak snadno jako s „prostou“, nekomplikovanou rýmou.

  • Pokud se náš stav při rýmě nezlepší po deseti a více dnech a nepomáhají nosní kapky a spreje.
  • Neustupují teploty (často vysoké), bolesti hlavy a vysmrkáváme zhnisaný hlen (žlutý až zelený).

„Dříve jsme na tyto záněty často předepisovali antibiotika,“ říká Roman Michálek, specialista ORL z Pardubické nemocnice.

„Dnes je používáme spíš jako záchrannou brzdu, když se stav pacienta nelepší nebo zhoršuje. Na zánět v nosních i vedlejších nosních dutinách, tedy na rinosinusitidu, můžeme totiž použít místně působící kortikoidy ve spreji. Dokážou ho výrazně tlumit, aniž by se vstřebávaly do těla.“

Jak snadněji usnout, když vás trápí kašel a rýmaZdraví

Praktický lékař obvykle rozhoduje o další léčbě podle toho, jak naléhavé jsou naše příznaky.

Pokud se náš stav nelepší nebo hrozí komplikace, pošle nás za ORL specialistou (nosní, ušní, krční). Na ORL však můžeme jít i sami bez doporučení.

  • silné až kruté bolesti hlavy, které se zhoršují v předklonu a po ránu, kdy jsou sliznice překrvené, protože jsme v noci leželi;
  • déletrvající horečky (38 °C a více), které nereagují na běžné léky;
  • někdy se přidává i otok horního očního víčka i jeho okolí a problémy s pohybem oka nebo otok čela. To obvykle signalizuje, že se zánět šíří dál, mimo vedlejší nosní dutiny. Lékař by měl ale zjistit, jestli příčina těchto potíží nemůže být i jiná než zánět nosu a vedlejších nosních dutin.

Dříve lékaři běžně nechávali udělat pacientům s podezřením na zánět vedlejších nosních dutin rentgenový snímek. Dnes od této praxe ustoupili. Představuje totiž zbytečnou radiační zátěž a nezlepšuje diagnostiku nemoci.

ORL specialisté využívají endoskopické vyšetření, s jehož pomocí zjistí, jaký je rozsah postižení a jestli z vedlejších nosních dutin vytéká hlen nebo hnis. Pak rozhodnou o další léčbě. Tedy i možném nasazení antibiotik. Pokud mají podezření na komplikace, nechají pacienta vyšetřit na počítačové tomografii, případě na magnetické rezonanci.

Čtyřletá dívka přišla kvůli obyčejné chřipce o zrakDěti

Na rozdíl od praktického lékaře vám na ORL mohou také udělat výtěr z nosu, aby přesně určili původce infekce a nasadili účinné léky.

„Udělat tento výtěr, nejlépe z místa, kde ústí vývod například z čelistní dutiny, je technicky obtížné,“ vysvětluje lékař Roman Michálek.

„Bez speciálního ORL vybavení to nelze provést přesně. Snadno by došlo ke kontaminaci z jiného místa a kultivace by pak neprokázala skutečného původce zánětu.“

Kdysi lékaři dělali poměrně často pro pacienty dost bolestivé punkce dutin. Snažili se tak vyvést hnis z čelistní dutiny do dutiny nosní. Dnes k nim sahají jen výjimečně. Většinu problémů se snaží zvládnout pomocí konzervativní léčby. Je totiž šetrnější k pacientovi, navíc se ukázalo, že nijak nezvyšuje počet komplikací tohoto zánětu.

Skvělé saunování
Výbornou prevencí infekcí dýchacích cest je saunování. Nejen proto, že otužuje tělo, aby lépe zvládalo přechody z tepla do zimy nebo naopak. Ale i proto, že stimuluje naši obranyschopnost. Navíc 15 až 20 minut strávených v horké sauně zvýší naši tělesnou teplotu, což má na organismus podobně příznivý efekt jako horečka, která také dokáže nabudit naši imunitu k boji s infekcí i s jinými škodlivinami.

Úplně jiným příběhem jsou chronické neboli vleklé záněty nosu a vedlejších nosních dutin. Postiženému člověku se při nich špatně dýchá nosem a často smrká vazký hlen. Může se mu také zhoršit čich nebo ho téměř úplně ztratí.

Trápí ho i tlaky či bolesti v obličeji. Tyto potíže většinou nevznikají náhle, ale obvykle se objevují postupně. Navíc bez ohledu na to, jestli jsme prodělali nebo neprodělali akutní zánět.

„Spousta lidí si myslí, že chronické záněty vznikají v důsledku těch akutních, zvlášť když se dobře nevyléčí. „To je ale omyl. Obvykle je nezpůsobí virová nebo bakteriální nákaza, ale především alergie nebo jiné autoimunitní poruchy.

Za chronický zánět nosu a vedlejších nosních dutin je považovaný ten, jehož příznaky trvají nejméně 12 týdnů. Měl by ho řešit ORL specialista ve spolupráci s alergologem, imunologem nebo plicním lékařem.

Pak se ho obvykle podaří zmírnit, protože si pacient zároveň léčí jeho příčinu: alergii, případně astma,“ říká doktor Michálek.

Byliny, které pomáhají u akutních i chronických zánětůZdraví

V případě chronického zánětu se na sliznicích nosních dutin často tvoří polypy, tedy výrůstky. I v tomto případě patří léčba do rukou ORL specialisty. Zahájí konzervativní léčbu.

Pokud není úspěšná, může zvážit chirurgický zákrok. V dnešní době převažují endoskopické výkony, při kterých lékaři operují nosem bez nutnosti dělat řez do kůže.

Hlavní zprávy

Rýma – Mojezdraví.cz

  Nachlazení se projevuje zduřením nosní sliznice, což způsobuje omezenou průchodnost nosu. Prvními příznaky, že se něco děje, je svědění a dráždění v nose, které nás nutí ke kýchání a následně zvýšená teplota, může být přítomna i ztráta chuti k jídlu.

V noci se může dostavit dráždivý kašel a vlivem ucpaných dýchacích cest i chrápání. Nachlazení mívá pozvolný průběh a podle toho se projevují a mění i formy rýmy. Při nachlazení se rýma nejdříve projevuje vodnatým výtokem z nosu, který se špatně vysmrkává. Komplikací je i odření a podráždění nosu.

V pokročilé fázi nemoci se přemění na hlenovitý nebo hlenohnisavý výtok. Nosní sliznice je překrvená a nosní skořepy jsou pokryté hlenem. V tomto případě už se snažíme rýmu co nejvíce smrkat a zabránit jejímu rozšíření v dutinách. Mohou být také zvětšené spádové uzliny.

Pokud se viry a bakterie rozšíří a ucpou i vedlejší nosní dutiny, je obvyklá zvýšená teplota doprovázená bolestmi hlavy.

Inkubační doba

1–3 dny

Léčba

Rýma z nachlazení obvykle netrvá více jak týden. I když si tělo s běžnou rýmou z nachlazení obvykle poradí samo, je dobré udělat několik věcí, abychom si ulevili a aby nám bylo brzy lépe. Základem je dostatek tekutin a zvýšený příjem vitamínů pro organismus.

Je potřeba se snažit hlenovitou rýmu smrkat a dostávat infekci z těla ven, aby se nemohla šířit v dutinách. Dětem, které sami nemohou smrkat, je nutné pomoci. (Přečtěte si: Jak na rýmu u kojence, který neumí smrkat?) Pokud je to nutné, je potřeba nosní sekret odsát.

Při léčbě se používají antipyretika na snížení teploty při horečce nebo spreje se solným roztokem, které uvolňují těžko vysmrkatelné hleny – tzv. zadní rýmu, která způsobuje ucpání dutin a následnou teplotu. Léčba většinou vyžaduje několik dní klidu na lůžku s přísunem dostatku vitamínu C a teplých tekutin.

V případě podezření na zánět v krku nebo v uchu je lepší obrátit se na lékaře, jeho zhodnocení stavu pacienta určí nasazení vhodných antibiotik a léků proti rýmě.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Léky

Jako lék se používají nosní kapky, které slouží především jako prevence proti rozšíření infekce. Používají se také nosní aromaterapeutický olej nebo spreje s mořskou vodou. Ty zajistí větší průchodnost nosu a umožní snadnější dýchání. Neméně důležité jsou vitamíny C a zinek, posilující imunitní systém.

Na rýmu je vhodná inhalace vždy z jedné lžíce černého rybízu, černého bezu, celého kmínu, sušené dubové kůry a z 6 stroužků česneku. Vše nechte povařit v půl litru vody a následně inhalujte páru pod ručníkem. Léčbu může urychlit i čaj ze zázvoru. Zázvor oloupejte, nastrouhejte a chvíli povařte ve vodě, nechte chvíli louhovat a pijte teplé s citronem a medem.

Homeopatika

Na nachlazení doprovázené průhlednou rýmou s odřeným nosem a kýcháním použijte lék Allium cepa. Dulcamara se hodí na průhlednou rýmu, která se objevila na jaře nebo na podzim, kdy je tělo nejvíce oslabeno. Na žlutou rýmu, která nejde vysmrkat a tvoří strupy, použijte Kalium biochromicum.

  • Allium cepa 9ch – 5 granulí 3krát denně – Nachlazení doprovází průhledná rýma s odřeným nosem a kýcháním.
  • Dulcamara 9ch – 5 granulí 3krát denně – Průhledná rýma, která se objevila na jaře nebo na podzim, kdy je tělo nejvíce oslabeno.
  • Kalium biochromicum 9ch – 5 granulí 3krát denně – Žlutá rýma, která nejde vysmrkat a tvoří strupy.

Domácí léčba a babské rady

Pokud chcete, aby se vám rýma spustila a opustila ucpané dutiny, využijte cibuli, jejíž šťávu si vetřete do chodidel a do místnosti postavte talíř s nakrájenou cibulí, vezměte si ponožky, zabalte se do deky a běžte spát. Ráno by měla rýma povolit. Pomáhá také inhalace vincentky.

Vyšetření

Vyšetření běžné rýmy většinou není potřeba a stává se tak pouze v případě rozšíření a tvorby zánětů v okolních dutinách.

Lékař se obvykle ptá na průběh nemoci, zkontroluje krk a poslechne si dýchání pacienta, čímž zkontroluje funkci dýchacích cest a jestli se někde neukrývá zánět – např. v průduškách. Také zkontroluje nosním zrcátkem nos a prohlédne uši kvůli možnému zánětu.

Pokud potíže s rýmou po prodělaném nachlazení dlouho přetrvávají, je vhodná prohlídka u otorinolaryngologa, který prozkoumá a zhodnotí stav nosní sliznice pacienta.

V těhotenství

Rýma z nachlazení v těhotenství nepředstavuje žádný významný problém pro matku ani pro plod. Komplikací je možnost vzniku zánětů vedlejších nosních dutin a omezená možnost nasazení antibiotik v těhotenství.

Jejich užití je nutné konzultovat s lékařem, který musí vědět, že je žena těhotná a v jaké fázi se její těhotenství nachází.

V případě silného ucpání dutin nebo zánětů způsobujících horečku je nasazení antibiotik nezbytné, protože horečka je nebezpečnější než antibiotika v těhotenství a v tomto případě je případný strach z antibiotik v období těhotenství zbytečný.

Pokud je lékař správně seznámen se stavem těhotné a zvolí vhodnou antibiotickou léčbu, nepředstavuje tato léčba žádné riziko.

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Možné komplikace

Špatné smrkání, vtahování nosem nebo polykáním výtoku se viry a bakterie dostávají do krku a způsobují kašel. Mohou se také dostat do průdušek a zhoršit kašel, zapříčinit zánět, ztížit dýchání a vyvolat dušnost. Ucpáním vedlejších nosních dutin dochází k zvýšené teplotě a bolestem hlavy. V dětském věku se může infekce dostat i do středoušní dutiny a způsobit zánět středního ucha. 

Trvalé následky

Nedoléčená rýma se může za určitých okolností stát chronickou a těžko zbavitelnou. U nadměrného a dlouhodobého užívání nosních kapek hrozí trvalé poškození nosní sliznice vedoucí až k chirurgickému zákroku. Zánět středního ucha může zapříčinit převodní nedoslýchavost.

Prevence

Důležitou prevencí je pravidelné otužování a zvyšování obranyschopnosti těla. Vhodný je častý pobyt na čerstvém vzduchu a dostatečná vlhkost v prostorech, které obýváme.

Je potřeba dbát na vyváženou výživu s pravidelným dostatkem vitamínů.

Je dobré vyhledávat potravinové doplňky obsahující zinek, který potlačuje tvorbu rýmy z nachlazení a při jeho propuknutí je vítaným pomocníkem pro zkrácení nemoci. Nezbytné je dodržování hygieny. 

Kdy jít k lékaři

Pokud rýma přetrvává déle jak týden nebo je doprovázena vážnějšími komplikacemi, především záněty krku nebo středního ucha, je nezbytné vyhledat lékaře.

Co na chřipku a nachlazení

Podzimní a zimní měsíce jsou obdobím, kdy narůstá počet onemocnění dýchacích cest.

V chladných měsících roku se lidé častěji shromažďují v uzavřených prostorách (veřejných dopravních prostředcích, jídelnách, restauracích, při společenských akcích,…) kde dochází k jejich úzkému kontaktu, a tím k větší pravděpodobnosti přenosu infekcí, které se šíří většinou kapénkami kontaminovaným vzduchem.

Infekce dýchacích cest představují nejčastější onemocnění, která člověka postihují. V naprosté většině jde o banální infekty s rýmou, případně i kašlem a mírně zvýšenou teplotou, které jsou způsobeny viry (rhinoviry, adenoviry, coronaviry,…) popřípadě i některými bakteriemi, které mohou probíhající virovou infekci komplikovat.

Často jsou tato chřipkovitá onemocnění (choroby z nachlazení) označovány nesprávně jako chřipka, ta však probíhá v epidemiích a má mnohem závažnější průběh. Inkubační doba virových respiračních nákaz je vesměs krátká, 1 – 3 dny, snad jen infekce atypickými mikroby (chlamydie, mykoplasmata) mají inkubační dobu delší.

Jako první onemocní zpravidla děti, které jsou v předškolním nebo školním kolektivu navzájem v blízkém kontaktu. Odlišit bakteriální infekci od virové není vždy jednoznačné, ale řada lékařů využívá pomocná laboratorní vyšetření (C-reaktivní protein, sedimentace červených krvinek, krevní obraz), která bývají při virových nákazách většinou buď v normálních hodnotách, nebo jsou jen lehce zvýšeny.

Naproti tomu při akutních bakteriálních nákazách způsobených typickými patogeny, jako jsou streptokoky nebo pneumokoky (angíny, záněty středního ucha, zápal plic) jsou vyšší až vysoké hodnoty C-reaktivního proteinu i sedimentace a je také zvýšený počet bílých krvinek.

Na základě testu pak lze použít či naopak nedávat antibiotika, která jsou vhodná u bakteriálních infekcí, ale u virových postrádají smysl a naopak pacienta zatěžují. Testy na rozlišení balteriální a virové infekce lze dnes zakoupit i v lékárně.

Nachlazení a rýma

Nejběžnější součástí nemoci z nachlazení je rýma, kterou způsobují nejčastěji tzv. rhinoviry. Nákazy těmito viry jsou časté brzo na jaře a na podzim, kdy je chladno a vlhko. Rhinoviry dobře přežívají a množí se při teplotě 33–35 °C, ale teplota 37 °C a více je rychle hubí, proto nezpůsobují celková onemocnění.

Na rozdíl od většiny respiračních nákaz se toto onemocnění nešíří kapénkami. Vodnatý nebo hlenovitý sekret z nosu v prvních dvou dnech onemocnění obsahuje množství virových částic, které se z vlhkého kapesníku dostávají na prsty, kde mohou přežívat i několik hodin.

Podáním ruky či kontaminovaného předmětu ulpí živé viry na rukou zdravého člověka a ten se mnutím očí nebo nosu infikuje. Nachlazení většinou začíná pobolíváním hlavy, svěděním v nose a očí i pocitem pálení v krku. Po několika hodinách nemocný začne kýchat a slzet, oči pálí, z nosu vytéká vodnatý sekret, zůstává pálení až škrábání v krku.

Druhý a třetí den potíže vrcholí, nemocný má uplakaný vzhled, překrvené spojivky, odřený začervenalý nos, „huhňá“ a bývá i mírně zvýšená teplota. Další den se sekrece mění na hlenovou až hnisavou, děti mají „nudli“ u nosu, kašlou častěji než dospělí. Podobně více a déle kašlou i kuřáci. Potíže zvolna ustupují a do týdne dochází většinou k uzdravení.

Komplikace jsou vzácné, u dětí se může někdy rozvinout zánět středního ucha. Vzhledem k nesmírné početnosti rozdílných původců chorob z nachlazení není zatím, na rozdíl od chřipky, možná aktivní ochrana očkováním.

Chřipka

Chřipka je nejčastější lidské infekční onemocnění, které každoročně postihne až 10 % světové populace a na rozdíl od běžných nemocí „z nachlazení“ je každoročně příčinou úmrtí tisíců lidí na celém světě. I přesto je stále považována hlavně v České republice nejen laickou, ale bohužel i odbornou veřejnosti za banální infekci.

Původcem onemocnění je virus, který se vyskytuje jako typ A, B nebo C. Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění, které každoročně v zimních měsících způsobuje epidemii, jež trvá 4–6 týdnů.

Jde často o těžkou celkovou virovou infekci, která při svém průběhu negativně zasáhne téměř všechny orgány a systémy lidského těla, přičemž bránou vstupu viru chřipky do těla je dechové ústrojí. Charakteristickým rysem chřipkového onemocnění je rychlý a náhlý začátek, takže někteří pacienti ho jsou schopni určit téměř na hodinu.

To přesně vystihuje kolegova věta: „Kdo jednou chřipku zažil, nikdy nezapomene“. Mezi základní typické příznaky chřipky patří rychle stoupající horečka – kolem 40 °C (v úvodní fázi onemocnění doprovázená zimnicí a třesavkou), bolest hlavy a svalů, celková schvácenost, nechutenství.

Současně se objevuje bolest v krku, pocit ucpaného nosu a suchý, dráždivý, bolestivý kašel, který velice často přechází po několika dnech v kašel produktivní spojený s tvorbou hlenů. Rýma při chřipce nepatří k typickým příznakům.

Při nekomplikovaném průběhu trvá chřipka 7–10 dnů a maximálně je nakažlivá v prvních dvou dnech nemoci, kdy pacient kašlem šíří nákazu ve svém okolí. Chřipka představuje závažné onemocnění u starých lidí, především u těch, kteří trpí vleklými chorobami plic a srdce.

Zajímavé:  Hepatitida C Nová Léčba?

Je to však onemocnění, jemuž lze předcházet, proto očkování, zvláště u rizikových pacientů, má zásadní význam. Pacient by měl být v den aplikace zdráv a bez teplot. Spolehlivou ochranou proti ní jsou protichřipkové vakcíny, které se aplikují před vypuknutím epidemie.

V různě dlouhých časových intervalech (8–40 let) dochází k pandemii, která je vyvolána novým typem viru A. Obvykle onemocní 50 a více procent obyvatel a průběh nemoci je většinou závažný. V následujících letech jsou epidemie vyvolány sice shodným typem viru, ale každý rok s jistými malými odchylkami (tzv.

drift), což vyžaduje vždy očkování novou očkovací látkou. Kromě očkování zůstává stěžejním prvkem kvalitní životospráva (nezapomínat na ovoce a zeleninu), dostatek spánku, pohybu a podpora imunitního systému. Z podpůrných prostředků je třeba zmínit třapatku nachovou (Echinacea purpurea), která stimuluje buňky imunitního systému, dále betaglukany (nebo-li imunoglukany), probiotika, vitamíny (vitamin C) a minerály (zinek), česnek, …Odlišit běžnou sezónní chřipku od prasečí na základě klinického obrazu je naprosto nemožné. U tzv. „prasečí“ chřipky s pandemickým výskytem se však častěji objevují příznaky postižení trávícího ústrojí.

Jak přistupovat k léčbě chřipky a nachlazení?

Nachlazení léčíme symptomaticky, tzn. zaměřujeme se pouze na zmírnění nebo potlačení projevů onemocnění. Základem je klid na lůžku, dostatek tekutin, pravidelné větrání místnosti, … Nemocní rýmou a kašlem by měli aspoň po dobu nejvýraznějších potíží, tj. asi dva dny, zůstat v domácí izolaci.

U dětí a dospělých pomáhají při rýmě volně prodejné nosní kapky a spreje na uvolnění ucpaného nosu. Nabídka je široká. U většiny je ovšem nutné dodržení doby podání, která by neměla přesáhnout bez přestávky 1 týden u dospělých a 5 dnů u dětí. Dětem do jednoho roku by kapky neměly být kapány, ale nosík pouze vytírán.

Doporučit lze také pravidelné čištění nosu mořskou vodou a to nejen u dětí, ale i u dospělých. Tyto přípravky mohou bez obav používat těhotné i kojící maminky. Na pročištění dutin a úlevu od ucpaného nosu je vhodné použít mořskou vodu s vyšší koncentrací soli tzv. hypertonickou.

U kojenců, kteří nemají vyvinutý kašlací reflex a nedovedou smrkat, je nutné hlen z nosu odsávat. Doporučit lze odsávačku na vysavač, která v minulosti byla přijímána spíše s rozpaky a obavami o bezpečnost dítěte, dnes ji maminky upřednostňují před klasickou.

Bolesti v krku lze ulevit použitím pastilek (Tantum Verde, Strepsils, Drill, …) spreje či kloktadla. Ze zkušenosti za nejlepší variantu považuji přípravky s jódem (Jox, Betadine), které by však neměli užívat pacienti alergičtí na jód a mající problémy se štítnou žlázou.

Volně prodejné léky na kašel se nabízejí ve formě kapek, sirupů, tablet nebo ve vodě rozpustných sáčků či šumivých tablet.

Léky k potlačení kašle se hodí většinou na počátku onemocnění, kdy je kašel dráždivý a ještě suchý např. Tussin, Ditustat, Humex. Jsou vhodné i v případě, že kašel trvá příliš dlouho, nemocný neodkašlává a kašel ho jen vysiluje. Zde je třeba ale myslet i na možnost nežádoucího účinku některého z léků na snížení krevního tlaku.

Na vlhký kašel je zase vhodný přípravek, který hlen naředí a budete jej tak snáze moci dostat z dýchacích cest např. Mucosolvan, Bromhexin, ACC, …Není dobré tyto 2 typy preparátů na kašel kombinovat, mohlo by dojít k hromadění hlenu v dýchacích cestách.

Antibiotika při chřipce a nachlazení nejsou vhodná. Hlavní skupinou léčiv, která se užívá při chřipce, jsou léky snižující teplotu a tlumící bolesti tzv. analgetika-antipyretika.

Jejich úloha přichází ve chvíli, kdy tělesná teplota měřená v podpaží přesáhne 38 °C, nebo nemocný trpí bolestmi hlavy, kloubů a svalů. Nejrozšířenější jsou tři účinné látky: kyselina acetylsalicylová (Aspirin,Acylpyrin), ibuprofen (Brufen, Ibalgin) a paracetamol (Paralen, Panadol).

Použití prvních dvou léků by se měli raději vyvarovat pacienti užívající warfarin.

U chřipky lze kromě symptomatických opatření použít i tzv. antivirotika – účinné preparáty proti chřipkovým virům, je ale nutné podat je co nejdříve po výskytu prvních příznaků, nejpozději do 48 hodin. Virostatika nedokážou virus přímo ničit, pouze podporují organismus v boji proti viru. Jejich účelem je znemožnit virům napadat buňky a množit se.

Hlavní a téměř základní léčbou chřipky zůstává klid a odpočinek, a to jak tělesný, tak duševní.

Jít s chřipkou do práce s tím, že „tam budu stejně jen sedět u počítače“, je hazardem s vlastním zdravím, nehledě na neserióznost ke svým spolupracovníkům.

Chřipka může být skutečně jen banálním onemocněním, které za týden zmizí. Může ale také zabíjet nebo způsobit trvalé následky.

Léčba v těhotenství a při kojení

Specifickou oblasti je pak použití léčivých přípravků v těhotenství a použití léčiv při kojení, kterým jsme věnovali pro jejich důležitost samostatné články.

Důležité upozornění

Informace uvedené na této stránce mají informativní charakter a jsou poplátné okamžiku, kdy byly sepsány. Přestože se na tomto textu podílelo několik lékárníků z GigaLékárna.cz, je důležité uvést, že informace jsou obecné.

Příbalové informace u léčivých přípravků se průběžně mění dle nejnovějších poznatků a je tedy potřeba se řídit vždy informací uvedenou v příbalovém letáku u konkrétního přípravku a to v okamžiku, kdy jej budete chtít používat.

Z alergické rýmy se může vyvinout astma

Průběh onemocnění a případný rozvoj astmatu nebo dalších komplikací je v počátečních fázích dán především genetickou výbavou pacienta a faktory vnějšího prostředí, kterým je vystaven.

Riziko rozvoje astmatu u pacientů s chronickou (také nealergickou!) rýmou je 3x 4x vyšší než u pacientů bez rýmy. Pokud se alergická rýma objeví jako první onemocnění dítěte, zvyšuje se riziko vzniku astmatu oproti zdravé populaci dokonce až čtyřnásobně.

Statistiky pak uvádějí, že alergická rýma časem vymizí pouze u 10 23 % dětí. Mnoho lidí příznaky alergické rýmy podceňuje a k lékaři se vydají, až když opravdu musejí.

Nejčastěji jde o případy chronických a opakujících se zánětů vedlejších dutin nosních a při komplikaci nejzávažnější průduškovém astmatu. Spolu s astmatem se mohou objevit či prohloubit alergické projevy v kůži atopický ekzém nebo potravinová alergie.

Co je alergická rýma

Traduje se, že léčená rýma trvá týden a neléčená sedm dní. To ale neplatí v případě rýmy alergické, která, pokud není léčena, může způsobit vážné zdravotní potíže.

Alergická rýma je jedním z nejčastějších chronických alergických onemocnění horních cest dýchacích, které podle kvalifikovaných odhadů postihuje asi dvacet procent lidí na celém světě. Mnoho z nich si přitom nepřipouští, že by jejich rýma mohla být chronické povahy, a proto se neléčí vůbec anebo nesprávně pomocí volně prodejných léků například nosních kapek.

Alergickou rýmu můžeme rozdělit podle typů příznaků na celoroční a sezónní, nebo podle délky trvání na chronickou a občasnou. O chronickou rýmu jde tehdy, pokud se příznaky objevují déle než jeden měsíc.

Projevy alergické rýmy přicházejí většinou nečekaně. Stačí krátký kontakt s alergenem a během několika minut se rýma spustí. Stejně rychle, jako se příznaky objeví, mohou při odstranění alergenu odeznít.

„Alergeny způsobující onemocnění dýchacích cest se nejčastěji vyskytují ve vdechovaném vzduchu. Jejich nosiči jsou pylová zrna a spory plísní. V tomto případě se jedná o tzv. venkovní alergeny.

Mezi alergeny vnitřního prostředí řadíme především součásti těl a exkrementy roztočů a různé částečky zvířecích či hmyzích těl,“ vysvětluje MUDr. Ester Seberová z Alergologické ambulance v Plzni.

Chronická rýma je spojena i s nespecifickou dráždivostí nosní sliznice. To znamená, že stejné potíže vznikají působením také jiných dráždivých podnětů (např. cigaretový kouř, parfém, intenzivní vůně, změny teploty vzduchu atd.).

Léčba na několika úrovních

Aby si pacient nepřivodil budoucí komplikace, je nutné aktivně přistupovat jak k preventivním opatřením, tak, v případě nutnosti, i k léčbě celého komplexu alergických onemocnění.

Za prvé je to zavedení a dodržování bezalergenového režimu. Snížit počet běžných vzdušných alergenů je sice obtížné, ale pro každého alergika existují individuální doporučení, která pomohou zmírnit onemocnění a snížit riziko komplikací.

K radám lékaře například patří výměna ložního prádla jedenkrát týdně a praní při teplotě minimálně 60 stupňů Celsia. Používání matracového chrániče, odstranění koberce z pokojů, utírání prachu z nábytku 2x týdně, stírání podlahy na vlhko.

Za druhé je k dispozici farmakoterapie, což jsou léky ve formě tablet, popř. roztoků. Velmi účinná je také aplikovaná léčba pomocí speciálních nástavců, která cílí přímo na sliznici nosu.

Její hlavní výhodou je rychlé účinkování. Zároveň nejméně zatěžuje organismus. Dalším způsobem léčby alergické rýmy je alergenová imunoterapie.

Její podstata spočívá v regulovaném přívodu alergenu přímo do organismu s cílem navodit specifickou toleranci.

„Ačkoliv alergickou rýmu nelze považovat za závažnou nemoc, je rizikovým faktorem pro rozvoj dalších onemocnění, především bronchiálního astmatu.

Proto v žádném případě nelze alergickou rýmu podceňovat,“ důrazně upozorňuje doktorka Seberová. Pacienti, kteří jí trpí, mají dnes k dispozici řadu moderních léků.

Je však potřeba, aby navštěvovali svého alergologa pravidelně a konzultovali s ním svůj zdravotní stav i případné obtíže spojené s alergickou rýmou v každodenním životě.

Projevy alergie

* Sezónní alergici trpí především akutními obtížemi, jako jsou svědění, kýchání nebo zvýšený výtok z nosu.

* Celoroční alergici mívají poruchy nosní průchodnosti, tedy ucpaný nos. Až 70 % pacientů má navíc i alergický zánět spojivek, který se nejčastěji projevuje pálením a slzením očí.

* U některých alergiků se mohou v době alergické reakce objevit i poruchy čichu, bolesti hlavy, únava, ospalost a další celkové příznaky, které jsou mnohdy podobné chřipce.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector