Slinivka břišní příznaky – Vše o zdraví

Obsah:

Slinivka (pankreas) je žláza, umístěná v břišní dutině mezi žaludkem a páteří, obklopují ji játra, střeva a další orgány.
Slinivka je dlouhá asi 15 cm a má tvar ploché hrušky. Nejširší část slinivky je hlava, střední část je tělo a nejužší část se nazývá ocas.

Slinivka vytváří inzulín a další hormony. Tyto hormony se dostávají do krevního oběhu a tím do celého těla. Pomáhají tělu využít nebo uchovat energii, která přichází z potravy. Na příklad inzulín pomáhá regulovat množství cukru v krvi.

Slinivka vytváří také pankreatické šťávy. Tyto šťávy obsahují enzymy, které pomáhají trávit potravu. Pankreas vylučuje šťávy do systému kanálků (duktů), vedoucí do společného žlučového duktu, který vyúsťuje do dvanácterníku.

Co jsou to nádory?

Nádory je skupina více vzájemně souvisejících onemocnění. Všechny nádory mají svůj počátek v buňkách, což jsou základní jednotky tělesného života. Buňky vytváří tkáně a tkáně zase vytváří tělesné orgány.

Normálně buňky rostou a dělí se a tak vytvářejí nové buňky. Jak buňky stárnou a umírají, tyto nové buňky je nahrazují.
Může se ale stát, že tento uspořádaný proces selže. Začnou se vytvářet nové buňky, které organismus nepotřebuje, nebo starší buňky přestávají v pravý čas zanikat. Tyto nadbytečně buňky pak vytvářejí hmotu tkáně, která se nazývá nádor.

Nádory mohou být benigní nebo maligní.

Benigní nádory nejsou zhoubné. To znamená, že tento nádor po odstranění se již většinou nevrací. Buňky z tohoto nádoru se nešíří do okolních tkání a do dalších částí těla. Tyto nádory zpravidla nepředstavují ohrožení života.

Maligní nádory jsou zhoubné. Jsou obvykle více závažné a představují ohrožení života. Nádorové buňky pronikají a poškozují sousedící tkáně a orgány.

Také se uvolňují z původního nádoru do krevního řečiště a mízního systému a těmito cévami se dostávají do dalších, i vzdálených orgánů, kde vytváří další nádorová ložiska.

Tento proces se nazývá metastazování a nová nádorová ložiska v jiných částech těla se nazývají metastázy.

Většina nádorů slinivky vzniká v kanálcích, kudy prochází pankreatické šťávy. Tento typ nádoru se nazývá karcinom slinivky. Jen velmi zřídka vzniká nádor slinivky v buňkách, které produkují inzulín.

Když se nádorové buňky šíří (metastazují) mimo slinivku, pak se objevují nejdříve v okolních lymfatických uzlinách. Pak se nejčastěji šíří do jater, pobřišnice a plic.

Tato nová nádorová ložiska mají stejný typ nádorových buněk jako původní nádor. Například, když se karcinom slinivky rozšíří do jater, nádorové buňky v játrech jsou buňkami karcinomu slinivky břišní.

Toto onemocnění se pak musí léčit stejně jako karcinom slinivky a ne jako nádory jater.

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik karcinomu slinivky?

Nikdo neví přesnou příčinu vzniku karcinomu slinivky. Lékař nemůže vysvětlit, proč jeden člověk dostane karcinom pankreatu a druhý ne. Je ale jisté, že toto onemocnění není přenosné. Nikdo nemůže dostat nádor od jiné osoby.

Výzkum ukazuje, že lidé s určitými rizikovými faktory mohou dostat karcinom slinivky pravděpodobněji než jiní. Rizikové faktory tedy znamenají něco, co zvyšuje možnost vzniku onemocnění.

U karcinomu slinivky studie zjistily tyto rizikové faktory:

• věk – Pravděpodobnost vzniku karcinomu pankreatu stoupá s věkem. Většina těchto nádorů vzniká u lidí ve věku přes 60 let.
• kouření – U kuřáků cigaret je dva až třikrát větší pravděpodobnost vzniku karcinomu slinivky než u nekuřáků.
• cukrovka – Karcinom pankreatu je častější u lidí, kteří mají cukrovku.
• mužské pohlaví – Karcinom pankreatu je diagnostikován častěji u mužů než u žen.
• dědičnost – Risiko vzniku karcinomu pankreatu je třikrát vyšší u člověka, jehož matka, otec, sestra nebo bratr měly toto onemocnění. Také karcinom tlustého střeva a vaječníku u příbuzných představuje vyšší risiko pro vznik karcinomu slinivky břišní.
• chronický zánět slinivky – Chronický zánět slinivky může zvyšovat riziko vzniku zhoubného nádoru ve slinivce.
• Dle dalších studií může mít vliv na vznik karcinomu slinivky přítomnost určitých chemikálií na pracovišti nebo dlouhodobý příjem potravy bohaté na tuky.

Jaké jsou příznaky karcinomu slinivky?

Karcinom slinivky je záludný v tom, že v počátečním stadiu nevyvolává žádné potíže. To je také příčina, proč se toto onemocnění často zjistí až v pokročilém stadiu.
Jak nádor roste, může způsobovat tyto symptomy:

• bolest v horní části břicha nebo v zádech
• zežloutnutí očního bělma a kůže a ztmavnutí moči
• slabost
• ztráta chuti k jídlu
• nevolnost a zvracení
• váhový úbytek

Tyto symptomy neznamenají, že se musí jednat o karcinom slinivky. Infekce nebo jiné onemocnění mohou také způsobit tyto symptomy. Příčinu těchto potíží může zjisti pouze lékař. Proto každý s takovými příznaky by se měl dostavit k lékaři.

Jak se stanoví diagnóza karcinomu slinivky?

Lékař se nejprve ptá na pacientovu rodinnou a osobní anamnézu, pak provede celkové vyšetření a laboratorní testy. Dle nálezu pak doporučí některé z následujících metod:

• CT vyšetření břicha – hloubkové rentgenové vyšetření na počítačovém tomografu
• ultrasonografie (USG) břicha – vyšetření ultrazvukem
• ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie) – zavedení endoskopu přes ústa, jícen a žaludek do horní části tenkého střeva a znázornění žlučových a pankreatických kanálků kontrastní látkou
• biopsie – odběr části tkáně na histologické vyšetření, provádí se cíleně při CT nebo USG vyšetření, dále při endoskopii, laparoskopii nebo operačním otevření dutiny břišní

Pokud se zjistí přítomnost karcinomu slinivky, je potřeba provést další vyšetření, abychom zjistili rozsah onemocnění- to znamená eventuální přítomnost dalších ložisek nádoru v těle (tzv. staging).

Laboratorní vyšetření jsou přínosem v odhadu funkce jednotlivých orgánů. Z krve stanovujeme také nádorové markery. Jedná se o látky, které jsou vyučovány do oběhu nádorovou tkání, přitom pro jednotlivé druhy nádorů jsou typické určité typy markerů.

Pro karcinom slinivky je typický nádorový marker Ca 19-9.

Jak se karcinom slinivky léčí?

Léčbu je nutno přizpůsobit každému pacientovi individuálně. Způsob léčby obecně pak závisí na velikosti nádoru, stadiu onemocnění, celkovém stavu pacienta a přidružených chorobách.

Pacienti, kteří onemocní rakovinou se obvykle zajímají o rozsah choroby a o léčebné metody a mohou se aktivně podílet na rozhodování o dalším postupu. Nejdůležitějším pomocníkem v této situaci je samozřejmě lékař.

Můžete si sepsat všechny otázky na papír a konsultovat je pak s lékařem, rozhovoru může být přítomen i člen Vaší rodiny anebo blízký přítel.
Onkologické pacienty zajímá především účinnost léčby, jestli se uzdraví nebo jak dlouho budou žít.

Existuje jistě mnoho statistických údajů, ale jejich výpovědní hodnota je jen omezená, jedná se pouze o průměrná čísla získaná studiem velkého počtu nemocných. Nelze je proto použít u konkrétního člověka, abychom přesně předpověděli další vývoj onemocnění. Každý pacient je individuálním případem a jeho prognosa je závislá na mnoha okolnostech.

• Na všechny otázky nelze odpovědět najednou, tolik informací ani není možno vstřebat v jednom rozhovoru, využijte proto příležitosti k rozhovoru s Vašim lékařem opakovaně, může Vám vysvětlit všechny nejasnosti.
• Rozhodování o vhodném léčebném postupu je komplexní a každý pacient má možnost poradit se s odborníky na danou problematiku v jiném zdravotnickém zařízení a rozhodnout se, kde se chce podrobit léčbě.
• V současné době karcinom pankreatu může být vyléčen pouze v časném stadiu, kdy ještě není rozšířen mimo slinivku.

V závislosti na typu a stadiu, karcinom pankreatu léčíme chirurgicky, pomocí chemoterapie nebo radioterapie.
U každého pacienta připadá v úvahu jedna nebo kombinace více uvedených léčebných metod.

U pokročilého onemocnění, kdy již nelze ovlivnit průběh onemocnění výše uvedenými postupy volíme léčbu paliativní.

Paliativní léčba se snaží zlepšit kvalitu života účinnou kontrolou bolesti a dalších potíží, způsobených nemocí.

Chirurgie
Chirurg může odstranit postiženou část slinivky nebo slinivku celou. Rozsah chirurgického výkonu závisí na umístění nádoru a jeho velikosti.

• Whippleova operace: provádí se v případě, kdy je nádor lokalizován v hlavě slinivky (nejčastější případ), chirurg odstraní hlavu slinivky společně s přilehlou části žaludku a tenkého střeva s žlučovými vývody a eventuelně další přilehlé tkáně
• distální pancreatectomie : odstranění těla a ocasu slinivky, když se nachází tumor v této oblasti, společně se odstraní také slezina
• totální pancreatectomie: chirurg odstraní celou slinivku, část tenkého střeva, žaludku, společné žlučové kanálky, žlučník, slezinu a přilehlé lymfatické uzliny

V případě, kdy nelze nádor kompletně odstranit a nádor znemožní odtok žluče a průchod dvanácterníkem, chirurg provede bypass. Tím se obnoví průchod šťáv zažívacím traktem a odstraní se žloutenka a bolesti plynoucí z blokády.
Žloutenku, způsobenou blokádou odtoku žluče, lze také odstranit nechirurgicky zavedením stentu do žlučových cest.

Radioterapie
Radioterapie je ozáření nádoru paprsky s vysokou energií, které poškozují nádorové buňky a zabraňují jejich růstu. Používá se jako samotná metoda nebo v kombinaci s chirurgickým výkonem, s chemoterapií nebo s oběma.

Jedná se o místní nebo-li lokální léčbu, která ovlivňuje vlastní nádorové ložisko a nikoliv celý organismus.
U karcinomu pankreatu se může použít tato metoda po operaci ke zničení nádorových buněk, které mohou přetrvávat v oblasti původního ložiska.

Také může byt radioterapie použita za účelem zmírnění bolestí, které mohou být spojeny s neodstranitelným tumorem.

Léčba zářením trvá zpravidla více týdnů, ozařuje se vždy 5 dnů v každém týdnu.

Chemoterapie
Chemoterapie znamená použití speciálních léků, které ničí nádorové buňky. Jedná se o léčbu systémovou, která postihuje nádorové buňky v celém těle. Je možno ji aplikovat po chirurgickém výkonu za účelem zabránění vzniku metastáz.

Tato léčba se nazývá jako doplňková neboli adjuvantní. Chemoterapii používáme také ke zmírnění příznaků nemoci, pokud nelze nádor chirurgicky odstranit a ke kontrole jeho růstu.

Chemoterapii podáváme v cyklech, mezi jednotlivými sériemi následuje různě dlouhé období na zotavení.

Léčbu je možno ve většině případů absolvovat ambulantně, jindy je nezbytná krátkodobá hospitalizace, závisí to zejména na druhu léčiva, způsobu podání a celkovém stavu pacienta.

Co je to klinické hodnocení?

Některým pacientům může být navržena léčba v rámci klinické studie. Jedná se o způsob, při kterém se ověřují nové možnosti léčby. Jedná se o způsob léčby, který je odlišný od standardních postupů.

Prvním krokem před zařazením do studie je pohovor s Vaším lékařem, který Vám objasní potřebné detaily a umožní Vám prostudovat si tzv. informovaný souhlas.
Rozhodnete-li se pro účast ve studii, je nezbytné tento informovaný souhlas podepsat.

Ze studie může pacient kdykoliv vystoupit, aniž by to mělo nějaké důsledky na další léčbu.

Jaké jsou nežádoucí účinky léčby?

Chirurgie
Chirurgický u karcinomu pankreatu představuje závažný operační výkon. Po této operaci musí pacienti zůstat v nemocnici po více dní. Po operaci se pacienti mohou cítit slabí a unaveni.

Po propuštění domů většina z nich potřebuje asi měsíc na zotavení. Vedlejší účinky operace závisí na rozsahu výkonu, celkovém zdraví pacienta a dalších faktorech. Většina pacientů má bolesti v období několika prvních dní po operaci.

Tyto bolesti mohou být účinně tlumeny dostatečnou dávkou analgetik.

Odstranění části nebo celé slinivky mívá velký vliv na zažívání potravy. Musí být učiněna dietní opatření a nasazeny léky ke kontrole průjmů, bolesti, křečí nebo pocitu plnosti. Dlouhodobá medikace pak musí nahradit pokles pankreatických enzymů a hormonů.

Radioterapie
Radioterapie způsobuje zpravidla únavu, kůže v místě ozařování bývá zarudlá, vysušená a pálí. V případě podráždění kůže je nejvhodnější volné bavlněné oblečení, vyhýbáme se oděvům, které odírají.

Nezbytné je místní ošetření pokožky, ale vždy je nutno se poradit s lékařem o správném postupu. Ozáření dutiny břišní způsobuje nevolnost, zvracení, průjem, nebo jiné zažívací potíže.

I zde je nutno konsultovat se Vašim lékařem dietní opatření a nasazení léků ke zmírnění těchto potíží.

Chemoterapie
Nežádoucí účinky chemoterapie závisí zejména na druhu použitého přípravku, liší se také individuálně u jednotlivých pacientů.

Protinádorové léky postihují zejména rychle se množící buňky: počítáme mezi ně krvinky, které mají důležitou úlohu v obraně organismu před infekcemi, podílejí se na srážení krve nebo přenášejí kyslík ke tkáním.

Důsledkem protinádorové léčby může být snížená odolnost vůči infekcím, zvýšená krvácivost a únavnost.

Mezi jiné druhy rychle se množících buněk patří buňky přítomné v konečcích vlasů a výstelku trávící trubice, proto při chemoterapii může docházet k vypadávání vlasů a zažívacím problémům-například nechutenství, zánět v dutině ústní, nevolnost, zvracení, průjem. Většině nežádoucích účinků lze použitím vhodných opatření a léků předcházet nebo je výrazně tlumit. Ke zklidnění stavu dochází rovněž v období mezi jednotlivými cykly chemoterapie.

Jaké jsou možnosti léčby bolesti?

Bolest je častý problém u pacientů s karcinomem slinivky. Nádor může způsobovat bolest tím že tlačí na nervy a okolní orgány.

1. Bolest je možno účinně léčit těmito postupy:
   analgetika – užívání léků působící proti bolesti
   radioterapie – vysokoenergetické záření může snížit bolest zmenšením nádoru
   nervová blokáda – injekce alkoholu do oblasti kolem určitých nervů v břiše může přerušit přenos bolesti
2. chirurgický výkon – chirurg může přerušit určité nervy a tím zablokovat přenos bolesti

Výživa

Pacienti s karcinomem pankreatu trpí často nechutenstvím, zvláště , když se necítí celkově dobře a unaveni. Problémy s jídlem také podporují vedlejší účinky léčby, jako nevolnost a zvracení, změna chuti.

Nicméně nemocní by se měli snažit pravidelnou stravou získat dostatek kalorií a bílkovin k zabránění váhového úbytku. Bývá nutno dodržovat dietní opatření a pravidelně užívat léky nahrazující enzymy a hormony, které se tvoří ve slinivce.

Všechna tato opatření Vám doporučí Váš ošetřující lékař.
Při každé kontrole u lékaře by měla být sledována váha.

Jak probíhá další sledování po léčbě?

Další sledování po ukončené léčbě je důležitou částí léčebného plánu. Pravidelné kontroly umožňují, aby všechny změny ve zdravotním stavu byly včas zjištěny a léčeny. Kontroly obsahují klinické vyšetření, laboratorní testy včetně nádorových markerů, dále rentgenové, ultrazvukové nebo CT vyšetření.

Podpora onkologicky nemocných

Život s nádorovým onemocněním není lehký.

Kromě zdravotních problémů se pacienti často setkávají se sociálními obtížemi např. v zaměstnání, v rodině nebo při běžných denních aktivitách. Lékaři a ostatní zdravotničtí pracovníci mohou nemocným poradit s denním režimem, pracovním nasazením.

Důležitou roli mají také sociální pracovníci a psychologové, kteří mohou být v mnohém velmi nápomocni nejen pacientům, ale také jejich rodinným příslušníkům.
Cennou podporou pro nemocné jsou i jejich rodiny a přátelé, popřípadě různé skupiny nebo společnosti, které sdružují onkologické pacienty. Pro věřící je jistě velmi důležitá pomoc duchovního.

V Masarykově onkologickém ústavu je k dispozici brožurka Psychologický průvodce pro onkologicky nemocné.

Mnoho rad a informací lze nalézt na internetových stránkách se zdravotnickou tematikou, k dispozici je široké spektrum serverů v češtině i jiných jazycích. K dispozici jsou i četné publikace pro pacienty, mnoho z nich lze zakoupit také v knihkupectvích.

Dieta při onemocněních slinivky břišní

Na rozdíl od minulosti podáváme dnes v parenterální výživě
časně i tukové emulze, s ohledem na probíhající zánět je třeba krýt potřebu energie i bílkovin
. Po akutní
pankreatitidě podáváme ústy nejprve tekutiny, pak enterální výživu s definovanými přípravky. Až později přidáváme tuk a vyhýbáme se dlouhodobě stimulační sekreci žaludeční kyseliny – kávě a čaji.

Chronická pankreatitida vyžaduje především dobrou substituci (náhradu) pankreatickými enzymy. Bývá tolerována i poměrně volná dieta, při nedostatečné substituci enzymy se rozvíjí malabsorpce
(porucha vstřebávání) tuku i proteinů, proteinová malnutrice
(bílkovinná podvýživa) a deficit vápníku
a vitaminu D
a vitaminů
rozpustných v tucích.

Největším nutričním problémem bývá cystická fibróza
, neboť probíhající záněty (např. plicní infekce) zvyšují potřebu energie. Nutná je kontrola stavu nutrice a pečlivá substituce pankreatických
enzymů
i zjištěných deficitů
iontů, vitaminů a živin.

U chronických onemocnění
pankreatu
(slinivky) dáváme více bílkovin (15–20 %), méně tuku (35–40 %) a sacharidy
v dávce 35–50 %. Dříve byly podávány diety
s absolutní restrikcí tuku, dnes při vysoké kvalitě enzymatických přípravků je podání tuku vhodné.

Více podáváme i disacharidy
a polysacharidy
, po nichž však někdy vzniká výrazná flatulence (plynatost).

Olej s tuky s mastnými kyselinami
o středním řetězci (MCT tuky) je vhodný, ale někdy vyvolává bolesti břicha
a průjmy a pak je nutno hledat individuální toleranci.

Sipping (popíjení výživy) je vhodné zahájit časně, zvláště pak při váhovém úbytku, velmi vhodná je nazogastrická sonda (do žaludku) při nechutenství
či neschopnosti přijímat stravu.

Podvýživa je rizikový faktor
náhlého zhoršení zánětu
slinivky. Dříve byla u akutní pankreatitidy po 4–7 dní podávána parenterální výživa, pak byl pomalu zahájen orální příjem s omezením tuku.

Dnes existují práce potvrzující, že normální výživa je výhodná od počátku i s podáním malého množství tuku.

Alkohol je u pankreatitidy nutno vynechat prakticky trvale. Dietní tabulky a jídelníčky se u chronické pankreatitidy
prakticky neliší od diety při onemocněních žlučníku
(žlučníková dieta).

K závažnější podvýživě a ztrátě tukových rezerv i svalové hmoty dochází především u chronické pankreatitidy. Stává se tak v důsledku maldigesce (špatného trávení), případně průjmů
charakteristických velkým obsahem tuků (steatoreou), ale i v důsledku bolestí, které u pacienta vyvolávají strach z jídla. Dalším důvodem může být nepoznaný diabetes nebo zatajená konzumace alkoholu.

Na prvním místě příjmu potravy ústy stojí absolutní zákaz alkoholu. Energetický příjem se řídí individuální potřebou a zpravidla je spontánně pacientem nastaven tak, jak je schopen přijímat potravu.

Důležitý je režim denních jídel, kde je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 6–7× denně v intervalech 2,5–3 hodin. Strava má být lehce stravitelná.

Pod tímto často až zneužívaným pojmem se rozumí strava chemicky a mechanicky šetřící.

Platí zákaz přepalovaných tuků, čerstvé tuky by měly pokrýt maximálně 25 % energetického obsahu stravy. Je také možné přidávat dobře vstřebatelné tuky o střední délce řetězce (MC tuky) v tekutinách, případně samotné.

Není to však vzhledem k možným komplikacím
, ceně a v neposlední řadě chuťovým vlastnostem běžná praxe. Nežádoucí jsou také potraviny s velkým obsahem skrytých tuků, jako jsou tučná masa, uzeniny, sýry, ale i ořechy.

Přívod bílkovin je velmi důležitý pro zabránění jejich nedostatku. Žádoucím cílem podávání bílkovin je 1–1,5 g/kg váhy.

Zbytek procentuální skladby tvoří sacharidy, jež jsou zpravidla lépe tolerovány v potravinách s nižším glykemickým indexem a v rovnoměrně rozděleném příjmu během dne. Zakázány nejsou ani mono- a disacharidy, je však vhodné je přijímat ve sníženém množství, zejména je-li přítomen sekundární diabetes mellitus
(cukrovka).

Přívod vlákniny není nutno zdůrazňovat, dochází k němu spontánně konzumací ovoce a zeleniny dle individuální snášenlivosti pacienta. Zpravidla jsou špatně tolerovány obecně nadýmavé druhy zeleniny, jako je cibule, česnek, paprika apod.

, a také potraviny s tvrdou nestravitelnou vlákninou
, jako jsou luštěniny a celá zrna. Tekutiny je nutné přijímat v dostatečném množství mezi jídly, minimálně 1,5 l/den, nejsou-li přítomné jiné komplikace.

Silný čaj, káva a ostré koření nezařazovat, zvyšují kyselost žaludku
.

TRADIČNÍ ČÍNSKÁ BYLINNÁ MEDICÍNA

PORUCHY SLINIVKY BŘIŠNÍ

Slinivka břišní je poměrně malý orgán, který v životě a zdraví člověka sehrává velmi důležitou roli. Pokud funguje dobře, většina lidí o něm ani neví, pamatuje si jej snad jen z hodin biologie.

Když však slinivka onemocní, přináší postiženému útrapy, silné bolesti a často jej ohrozí i na životě. Míra onemocnění má vliv nejen na funkčnost slinivky břišní, ale i možnost uzdravení a celkovou kvalitu života nemocného.

 Pankreas neboli slinivka břišní je malý, nepárový orgán velikosti lidské dlaně (okolo 25cm). Váží asi 75g a skládá se z tzv. hlavy (caput), těla (corpus) a ocasu (cauda). Je uložen pod brániční klenbou mezi žaludkem a velkými břišními cévami.

Má společný vývod s žlučníkem, který ústí do části dvanáctníku (začátek tenkého střeva), kde se dostává natrávená potrava ze žaludku. Tam se projevuje jedna z funkcí slinivky břišní a to schopnost trávení potravy a její přeměny v důležité živiny (štěpením tuků, složitých cukrů a bílkovin).

Je to umožněno produkcí trávicích enzymů trypsinu, lipázy a amylázy. Slinivka je orgán, který je současně důležitou žlázou s vnitřní sekrecí, především díky sekreci inzulínu (i jiných hormonů např. glukagonu a somatostatinu). Inzulín je pro lidský život nepostradatelný, protože napomáhá snižovat hladinu cukru v krvi.

Nedostatek i nadbytek inzulínu může způsobit vážný zdravotní stav (koma) i smrt pacienta. Tímto způsobem se slinivka břišní zařazuje mezi jeden z nejdůležitějších orgánů těla. Jeho onemocnění způsobuje velký problém na zdraví a správných funkcích organismu.

Onemocnění slinivky způsobuje téměř vždy velmi závažné stavy a podle projevů a laboratorních vyšetření se dělí zhruba na tři základní skupiny:

• akutní zánět slinivky břišní
• chronický zánět slinivky břišní
• nádor slinivky břišní

Akutní zánět slinivky břišní

Je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcem (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50.

 rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími.

Příčinou je v 50-ti % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30-ti % onemocnění žlučových cest a ve 20-ti % jde o nekrotizují zánět slinivky.

Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění.

Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy poexcesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.

 Základem onemocnění je předčasná aktivace trávící šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje.

 K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávících enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu např. tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest – např. žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávící šťávy (pankreatolit­hiasa). S poškozením slinivky a následným zánětem se můžeme setkat i u některých jiných onemocnění (tuberkulosa, spála, syfilis).

Chronický zánět slinivky břišní

Chronický zánět slinivky břišní nemá tak bouřlivý nástup, zato však člověka ohrožuje svými četnými komplikacemi. Nejčastějším důvodem bývá dlouholeté pití alkoholu, které oslabuje funkce slinivky břišní. Bývá snížená produkce trávicích enzymů a později i inzulínu.

Nádor slinivky břišní

Histologicky existují dva druhy karcinomu pankreatu – duktální amucinózní (mucin = hlen, tedy nádor s produkcí hlenu) podle toho z jakých buněk vycházejí. Vysoce zhoubný je především adenokarcinom duktální. Incidence rakoviny slinivky břišní v posledních letech jednoznačně stoupá.

V České republice jí onemocní cca 15–20 pacientů na 100 000 obyvatel. O něco častěji se vyskytuje u mužů a dvě třetiny nemocných je ve věku 65 let a více.

 Tento neobvykle rychle rostoucí nádor se vyznačuje obzvláště špatnou prognózou nemocných, i přesto že se podrobí léčbě, která prodlužuje pacientovi život o několik možná desítek měsíců.

Akutní zánět slinivky břišní

Léčba je závislá hlavně na druhu a rychlosti rozvoje jednotlivých pankreatitid. Pokud jde o chronickou pankreatitidu a zánět probíhá delší dobu bez život ohrožujících projevů, není nutná hospitalizace. Lékař stanoví dietu s velmi nízkým obsah tuků (lipidů) a naopak vysokým podílem cukrů (sacharidů) a bílkovin.

 Pokud je zánět dlouhodobější a enzymy jsou tvořeny v nedostatečném množství, předepisují se léky, které organismu tyto enzymy nutné pro trávení dodávají. Při poškození Langerhansových ostrůvku (poklesu uvolňování inzulinu, který napomáhá vstřebávání cukrů do buněk) je nutné rozvíjející se cukrovku léčit pomocí umělého (syntetického) insulinu.

 U akutních forem je třeba jednat rychle, protože při dlouhém odkládání může dojít k rozvoji šoku a i smrti. Proto je nutná hospitalizace v nemocnici.

Prvním krokem je konzervativní léčba: léčba šoku, podle vážnosti poškození slinivky lékaři podávají léky k utlumení činnosti slinivky a léky tišící bolest, doplňují infusemi chybějící tekutiny a ionty, nasazují nitrožilní výživu (potřebné složky stravy podávané přes infusi v roztoku).

 Monitorují životní funkce (na jednotce intenzivní péče – JIP) a sledují stav nemocného. Hospitalizovaný nemocný nesmí po nezbytnou dobu (několik dní) přijímat jídlo ústy.

Má zavedeny: nasogatrickou sondu (NS je hadička zavedená nosem do žaludku, kde je možné odsávat obsah nebo podávat tekutou stravu nebo léky), močový katétr (je hadička zavedená do močového měchýře, umožňující odchod moči a měření jejího množství) a centrální žilní katétr.

 V některých akutních případech (při léčbě delší než 5–7 dnů a bez výrazného zlepšení) není jiná možnost než chirurgicky odstranit nevratně poškozené části slinivky anebo zprůchodnit vývody (ať už slinivky nebo společný vývod slinivky a jater – tzn. žlučových cest). Přes příčný řez stěnou břišní v oblasti nadbřišku se chirurg dostane ke slinivce. Pokud je odumřelá (nekrotická) tkáň volná, je odstraněna (nekretomie).

Chronický zánět slinivky břišní

Léčba probíhá většinou v domácím prostředí. Bolesti se mírní analgetiky aspasmolitiky. Chybějící enzymy se dodávají v podobě preparátů, zvýší se i přísun některých vitamínů, zvláště řady B, důležité jsou i vitamíny A, D a K.

Nejdůležitější je však změna životních návyků, hlavně stravovacích. Je zapotřebí omezit živočišné tuky a nahradit je zvýšenou konzumací bílkovin a sacharidů.

 Alkohol je přísně zakázán! Pokud se u postiženého projeví cukrovka musí dodržovat diabetickou dietu, popřípadě se mu do těla dodává inzulín v injekcích. Chronický zánět je diagnostikován a léčen většinou, když už dojde k poškození funkce, příp. tkáně slinivky břišní.

Z tohoto pohledu je víc nebezpečný, než zánět akutní, protože pacientovi přináší trvalé následky na zdraví a v případě nedodržování léčby, abstinence a dietního režimu může být i důvodem úmrtí.

Nádor slinivky břišní

Na prvním místě je především operace, pokud se nádor ještě operovat dá, což je ve velmi pokročilých stádiích již nemožné. Operace je také jediným léčebným přístupem, který poskytuje pacientovi šanci na vyléčení.

 Některé operační výkony slouží už jen pro zlepšení kvality života člověka s touto rakovinou. Zavádí se různé drény a stenty, aby se zabránilo, případně odstranilo ucpání žlučových cest nebo střeva. Stejně tak může zlepšit kvalitu života i ozáření nebo chemoterapie.

Podává se gemcitabin a jeho kombinace s oxaliplatinou. Účinné mohou být i kombinace dalších cytostatik například s fluorouracilem. Nezbytnou součástí léčby je tišení bolesti, která je dominantním příznakem pacientů.

Běžná analgetika nemají dostatečnou účinnost, proto se v různých formách podávají opiáty. V krajních případech je řešením zákrok, který by odstranil nervovou pleteň vedoucí do slinivky a tím zrušil bolest. Pacientům je podávána také tzv.

 substituční terapie, což je hrazení enzymů a hormonů, které díky poruše funkce pankreatu chybějí. Terapie inzulínem závisí na stupni poruchy sacharidové tolerance.

Akutní zánět slinivky břišní

Vyskytují seprudké bolesti v nadbřišku (epigastrium) nebo levém podžebří, někdy se ale mohou objevit v celém břiše nebo vystřelovat do jiných částí těla (zad, levé lopatky a někdy až do levého ramene).

 Bolesti jsou provázeny zvracením (které ale nepřináší úlevu; ve zvratcích jsou zbytky jídla a příměs žluči) nebo pocitem „na zvracení“ či škytáním a nevolností. Můžeme pozorovat zástavu plynů a stolice.

 Nemocný je těžce schvácený, má zrychlený tep (tachykardie), zrychlený dech (tachypnoe), horečku, dezorientaci a poruchy chování (zvýšená agrese, nervozita).

 V těžkých a rychle se rozvíjejících se případech může nemocný zemřít během několika hodin, proto je nutné neprodleně po rozvoji těchto příznaků vyhledat lékaře. Pacient může upadnout do šoku (pokles krevního tlaku, dušnost, zhoršení srdeční činnosti).

Chronický zánět slinivky břišní

Příznaky jsou doprovázeny bolestí, která ale přichází nárazovitě s určitým zpožděním po pozření jídla.

Nemocní hubnou, jednak proto, že kvůli bolesti po jídle jídlo omezují, jednak proto, že díky nedostatečnému zásobení trávící šťávou dochází ke špatnému trávení živin.

Toto nedostatečné trávení ve střevě způsobuje i viditelnou změnu stolice, která je lesklejší a „mastnější“ (obsahuje více tuků).

Nádor slinivky břišní

Počínající nádor slinivky břišní je většinou asymptomatický (=bez příznaků), v čemž spočívá také zhoubnost a zrádnost tohoto nádoru. O něco později se nádor může vyznačovat zažloutnutím sliznic a kůže (tzv.

ikterem, čili žloutenkou, která nemá infekční původ), po němž se s odstupem asi tří měsíců dostavuje bolest břicha, stavy nevolnosti a další neurčité obtíže. Tyto příznaky svědčí pro lokální šíření nádoru do okolí, ale nemusí být ještě založeny metastázy.

Pacienti také výrazně hubnou v důsledku špatného vstřebávání živin a tím poklesu energetického příjmu. Až 80% karcinomů je diagnostikováno již v pokročilém stádiu, kdy pacienti mají metastázy v jiných orgánech, především v játrech, plicích, v peritoneu a retroperitoneu (břišní stěna a dutina).Vzácné jsou metastázy do nadledvinek.

 Při prorůstání nádoru do okolí mohou vznikat další obtížné závislé na dané lokalizaci. Například pokud se karcinom v retroperitoneální dutině (prostor vzadu před páteří) progresivně zvětšuje, vede ke vzniku viscerální bolesti, která je trvalá a velice špatně ovlivnitelná.

Nebo může také působit tlak na nervové pleteně v okolí páteře, což se projevuje bolestí, jež ustoupí v úlevové poloze v předklonu nebo při schoulení se na břicho. Nádor zpravidla utlačuje i žlučové cesty, projevem je pak již výše zmíněná žloutenka.

Pro odstranění příčin onemocněním PORUCHY SLINIVKY BŘIŠNÍ, je nutné se objednat na osobní konzultaci k Dr. Zhengovi (kontakty ZDE). Ten si udělá vlastní diagnózu, díky které zjistí přesné příčiny, které Vám pomůže odstranit.

Zároveň je nutné brát na vědomí čínské pořekadlo:

„Každé onemocnění by se mělo léčit minimálně 2x takovou dobu, jakou se neléčilo.“

Osobní léčba u Dr. Zhenga tuto dobu rapidně zkracuje.