Špatný cholesterol – Vše o zdraví

Žijete s domněnkou, že když netrpíte nadváhou, nemůžete mít problém s cholesterolem? Tato přímá úměrnost bohužel neplatí. Vysvětlíme, proč se vyskytuje vysoký cholesterol u štíhlých lidí:

Dozvíte se:

  • co je cholesterol a jak se v těle tvoří
  • jakou má souvislost s tělesnou váhou
  • jaké potraviny pomáhají cholesterol snižovat

Hodný cholesterol a zlý cholesterol

Cholesterol je látka, která se tvoří v různých orgánech, zejména v játrech a ve střevech, a kterou zároveň přijímáme i stravou. Prakticky jde o tuk, který je pro život nezbytný, ale při zvýšené hladině nám škodí.

Dobré vlastnosti cholesterolu:

  • je nezbytný pro tvorbu vitamínu D
  • je potřebný pro tvorbu hormonů

Zvykli jsme si používat poněkud neodborné termíny hodný cholesterol a zlý cholesterol.

Ten zdraví prospěšný, mající také zkratku HDL cholesterol, se stará o to, aby se přebytek cholesterolu v těle vracel do jater, kde dojde k jeho zpracování.

Škodlivý LDL cholesterol funguje opačně – ukládá se zejména v cévních stěnách. Tady působí do slova jako ucpávka, která snižuje průtok krve. 

Proč není hladina cholesterolu závislá na váze

Tady je třeba uvést věci na pravou míru: je pravda, obézní lidé častěji trpí na vysoký cholesterol.  Kvůli tomu jsme si tyhle informace začali obecně spojovat. Jenže jedno nevylučuje druhé, a vysoký cholesterol u štíhlých lidí nepodmiňuje váha, ale jiné faktory:

Zvýšený cholesterol má příčinu:

  • ve velké míře stresu
  • v nezdravé stravě
  • v užívání léků, které cholesterol zvyšují

Z toho vyplývá, že stresovaný člověk, který se stravuje ve fast foodu, může mít zvýšený cholesterol, a přesto vážit 50 kg.

Špatný cholesterol - Vše o zdraví

Jak naše strava ovlivňuje hladinu cholesterolu

Neovlivníme tvorbu cholesterolu v našem těle, ale zaručeně je pouze na nás, kolik cholesterolu přijmeme ve stravě. Vůbec nejhorší vliv mají živočišné a nasycené tuky. Neznamená to ale, že rostlinné tuky můžeme konzumovat neomezeně – i ty mají na cholesterol v krvi velký vliv.

Velice špatná je kombinace ztužených tuků s cukry, typicky ve sladkých tyčinkách a plněných oplatkách, ale i sladkém pečivu.

Omega-3 jsou zdraví prospěšné tuky

Zdravý jídelníček pro snižování cholesterolu musí obsahovat maximálně 30 % tuků. Hodně důležitá je pak skladba těchto tuků – existují totiž takové, které ovlivňují hladinu ,,hodného“ HDL cholesterolu. Tyto prospěšné tuky bychom si proto měli dopřávat denně.

Jsou to především mastné kyseliny omega-3.

Nenasycené mastné kyseliny omega-3 si naše tělo vůbec nevytváří, a musíme se sami postarat o jejich příjem.

Hlavním zdrojem je rybí tuk, proto konzumujte ryby 3x týdně, nebo si vyberte kvalitní doplněk stravy s omega-3. Špatný cholesterol - Vše o zdraví

Špatný cholesterol - Vše o zdraví Nejprodávanější omega v ČR

* platíte pouze poštovné 49 Kč

Podceňovaný tichý zabiják. Pacientům s vysokým cholesterolem svitla naděje | Zdraví

Slovo cholesterol má pro řadu lidí téměř démonický obsah. Přitom bez tohoto přírodního tuku nemůžeme žít. Je totiž součástí všech živočišných buněk. Je důležitý při tvorbě buněčných membrán a některých hormonů a je potřebný pro tvorbu vitamínu D. Většinu, asi jeden miligram, si tělo vyrobí samo, menší část přijímáme potravou. 

Zvýšená hladina cholesterolu je však jednou ze zásadních příčin onemocnění srdce a cév: mozkové mrtvice, srdečního infarktu i ischemické choroby dolních končetin (tedy jejich nedostatečné zásobování krví v důsledku snížení průtoku krve zúženými cévami). Tyto tři onemocnění stojí za úmrtím téměř poloviny lidí v Česku ročně. 

Od léta mají čeští pacienti k dispozici nový lék, který jim může hladinu cholesterolu upravit. K lepšímu pochopení toho, jak funguje a hlavně komu může opravdu pomoci, je dobré nejdříve si přiblížit poněkud komplikované působení cholesterolu v našem těle.

Kdy cholesterol pomáhá – a kdy škodí

Asi už jste slyšeli, že cholesterol se dělí na „dobrý“ (HDL cholesterol) a „špatný“ (LDL cholesterol). Rozdíl mezi nimi je podstatný. Špatný cholesterol je spouštěčem kornatění tepen neboli aterosklerózy. Naopak HDL cholesterol krev zbavuje nadbytečného celkového cholesterolu tím, že jej odvádí do jater. 

Zdravý člověk si hladinu cholesterolu ovlivňuje životním stylem. Existují však i lidé, kteří i kdyby žili dokonale podle dietetických pravidel a měli dostatek pohybu, stejně nebudou mít hladinu cholesterolu v normě. Trpí totiž familiární hypercholesterolemií, což je nejčastější vrozená poruchu metabolismu na světě. 

Obvykle se uvádí, že genetickou mutaci, která způsobuje výrazné zvýšení hodnot cholesterolu v krvi, má každý pětistý Čech. Podle některých výzkumů však možná každý dvoustý. A neléčení pacienti často umírají na infarkt nebo mozkovou příhodu už kolem třicátého roku věku. 

Špatný cholesterol - Vše o zdraví

„Tatínek měl těžkou mrtvici, když jsem byla ještě malé dítě, ale přežil. Dostal invalidní důchod. Jeho bratr takové štěstí neměl, zemřel, když mu bylo 32. Tehdy maminka zpozorněla a nechala nás všechny vyšetřit. Já i bratr bohužel máme genetickou mutaci a musíme brát léky.

Přitom by to do nás nikdo neřekl, oba sportujeme, jsme štíhlí, jíme zdravě. Přesto v nás hlodá červíček, jestli infarkt či mrtvice neskolí i nás,“ popisuje svoji nemoc devětadvacetiletá Jana Urbánková z Prahy. Léky však musela nyní vynechat, protože čeká dítě.

U lidí ve věku nad 55 let je nejčastějším metabolickým onemocněním dislipidemie, tedy nedobrá hladina krevních tuků, pacienti mívají vyšší hladinu LDL čili špatného cholesterolu a naopak nižší hladinu hodného, tedy HDL cholesterolu.

Prvním a nezbytným opatřením je změna životního stylu – zdravěji jíst a více se hýbat.

Léky až na druhém místě

To potvrzuje i praktický lékař Marcel Nesvadba z Turnova. „Zjistím-li, že má pacient mírně vyšší hladinu celkového cholesterolu a nejsou u něj žádná další přidružená onemocnění jako vysoký tlak, cukrovka a neprodělal mrtvici, vysvětlím mu, že musí upravit jídelníček a více se hýbat. Po půl roce pak opět provedu kontrolní odběr krve.“ 

Pokud se stav nezlepšil nebo se hladina cholesterolu ještě zvýšila, či se dokonce objevilo nějaké přidružené onemocnění, zahájí lékař léčení. Pravděpodobně využije léky z dnes velmi moderní kategorie statinů, které snižují hladinu zlého cholesterolu a mírně zvyšují hladinu cholesterolu hodného. 

Ačkoliv se vysokému cholesterolu přezdívá „tichý zabiják“, protože se dlouho nijak neprojevuje, řada pacientů jeho zákeřnost podceňuje a na rady nedbá, nebo se spíš nechce omezovat.

To potvrzuje i lékař Nesvadba: „Pacienti mají většinou pocit, že mi dělá dobře, když budou předepsané léky užívat, že to vlastně dělají kvůli mně. Proto se jim snažím vysvětlit, že jde přece o jejich zdraví.

Na zhubnutí by nejraději všichni chtěli nějakou zázračnou pilulku, kterou by spolkli a mohli u toho sedět v obýváku u televize.“

Nová naděje v injekcích

Pokud se ani přes změnu režimu a nasazení léků hladina cholesterolu pacientům nesníží, případně jim používané léky působí jiné potíže, přebírají je do péče internisté v lipidologické poradně.

Ti mají pro tyto pacienty od června k dispozici nový lék – nazývá se inhibitor PCSK9. Pacienti jej podle typu onemocnění dostávají injekčně jednou za čtrnáct dní, případně jednou za měsíc.

Po proškolení zdravotnickým personálem si mohou pacienti píchnout injekci sami, v pohodlí domova. Přípravek se vpichuje do břicha, stehen nebo horní oblasti paže. 

Jak nový lék funguje? V těle máme receptory, tedy struktury, které na sebe navazují špatný LDL cholesterol a vtahují jej do jádra jaterní buňky, kde se LDL rozloží. Receptor se pak vrátí zpět na povrch buňky, kde chytí další LDL cholesterol.

To je schopen udělat až stopadesátkrát. Když se však na tento receptor naváže bílkovina PCSK9, v jádru jaterní buňky se rozloží nejen špatný cholesterol, ale i receptor.

Kvůli následně chybějícím receptorům pak stoupá hladina nechtěného LDL cholesterolu v krvi. 

Nový lék však bílkovinu PCSK9 blokuje. Ta se tedy nemůže na receptor navázat a vyřadit jej z jeho užitečné práce. 

Terapie nabízí možnosti zlepšení pro pacienty, u nichž selhalo všechno ostatní. Ideální však samozřejmě je, pokud se člověku podaří tak daleko se vůbec nedostat a všemu se vyhnout už na začátku díky rozumnému způsobu života s dostatkem pohybu.

Špatný cholesterol - Vše o zdraví

Vysoký cholesterol – příčiny, léčba a prevence

Informace o cholesterolu se na nás valí ze všech stran. Co je to za látku, že má v těle takovou moc? V následujícím článku se dozvíte, proč jsou optimální hladiny cholesterolu pro člověka tolik důležité a jaká je role cholesterolu v organismu.

Cholesterol je částice tuku v krvi, která hraje důležitou roli v řadě tělesných procesů. Je stavebním prvkem buněčných membrán, součástí některých hormonů, podílí se na tvorbě vitaminu D a je potřebný pro zpracování tuků v těle. Část cholesterolu se do těla dostává stravou, většinu si však organismus vytváří sám v játrech.

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je způsobena buď zvýšenou konzumací především živočišných tuků nebo zvýšenou syntézou cholesterolu v játrech. Tato nadprodukce cholesterolu je často dědičná a může se vyskytnout i u těch, kteří v jídelníčku upřednostňují rostlinné tuky a zdravou výživu.

„Zvýšená hladina cholesterolu může vést k ukládání tukových látek do stěn cév v podobě tukových proužků či plátů a množení hladkých svalových buněk ve stěnách tepen, čímž cévy ztrácejí na pružnosti a postupně se zužují. Tento proces se nazývá ateroskleróza. V důsledku těchto změn dochází k omezení zásobení orgánů kyslíkem a k jejich poškození.

Onemocnění cév se obvykle projeví až komplikacemi, např. infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou a ischemickou chorobou dolních končetin,“ vysvětluje MUDr. Eva Kašparová, internistka a praktická lékařka z kliniky Canadian Medical, které je součástí zdravotnické skupiny EUC.

Přílišná konzumace živočišných tuků má za následek zvýšení hodnoty cholesterolu v krvi. Foto: Dayvison de Oliveira Silva, Pexels

Druhy cholesterolu – HDL a LDL cholesterol

Cholesterol se v krvi sám nerozpouští, jeho transport v krevním oběhu je zajištěn prostředictvím „nosičů“, které nazýváme lipoproteiny. Jsou složeny z tuků a bílkovin.

Rozlišujeme celkem 3 druhy krevních tuků – LDL cholesterol, HDL cholesterol a jednoduché tuky (triglyceridy = TGA). Hodnota celkového cholesterolu v krvi by u dospělého neměla přesáhnout 5,0 mmol/l. Za zvýšenou hladinu se považuje hodnota od 5,0 do 6,2 mmol/l, nad 6,2 mmol/l jsou hodnoty rizikové.

  • LDL neboli low density lipoprotein – je převážně tukový lipoprotein s nízkou hustotou, který cholesterol transportuje krví do tkání. V nadbytečném množství může vniknout do cévní stěny, kde se usazuje v podobě tukových hmot. Lidově se mu říká „zlý“ či „špatný“ cholesterol. Jeho hladina by měla být pod 3,0 mmol/l. U kardiaků, nemocných s diabetem, chorobami ledvin a ostatních rizikových nemocných by tyto hodnoty měly být až o polovinu nižší.
  • HDL neboli high density lipoprotein – je převážně bílkovinný lipoprotein s vysokou hustotou, který pomáhá transportovat nadbytečný cholesterol z tkání do jater, kde se odbourává. Lidově se mu říká „hodný“ cholesterol. Jeho norma je nad 1,0 mmol/l u mužů a 1,2 mmol/l u žen.
  • Triglyceridy (jednoduché tuky) jsou tvořeny tuky vstřebanými z potravy, slouží jako zdroj energie. Hladinu triglyceridů je vhodné udržovat pod 1,7 mmol/l.
Zajímavé:  Zvýšená Teplota Alternativní Léčba?

Rizikové faktory vysokého cholesterolu a aterosklerózy

Existuje mnoho rizikových faktorů, které proces aterosklerózy urychlují. Zásadní pro její rozvoj je nadměrný příjem nevhodné stravy bohaté na živočišné tuky spolu s kouřením, obezitou, fyzickou inaktivitou, stresem, vysokým krevním tlakem, diabetem. Nelze opomenout ani roli genetiky.

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtí ve vyspělých zemích…

Léčba vysokého cholesterolu – dieta, pohyb, léky

Usazování cholesterolu v cévách nijak nebolí, vysoký cholesterol zjistí lékař při analýze krve, která se provádí standardně při preventivních prohlídkách.

Základem léčby zvýšeného cholesterolu a triglyceridů je vždy změna životního stylu. A to i v případě, že lékař doporučí léky pomáhající snižovat hladinu krevních tuků. Léčba je zpravidla celoživotní, nelze ji přerušit ani po dosažení cílových hodnot. Pacientům jsou doporučována především tato opatření:

  • Nekouřit: Nekuřáctví je základním opatřením k prevenci srdečně-cévních chorob.
  • Zbavit se nadváhy: Zredukovat tělesnou hmotnost, zejména břišní obezitu (riziko zdravotních komplikací se zvyšuje při obvodu pasu u mužů nad 102 cm, u žen nad 88 cm), snížit energetický příjem a zvýšit energetický výdej.
  • Zařazovat fyzickou aktivitu: Pravidelně většinu dní po dobu 30–40 minut aerobně cvičit. Vhodnými činnostmi jsou svižná chůze či nordic walking, běh, plavání, cyklistika.
  • Vyvarovat se stresu.
  • Změnit stravovací návyky: Zaměřit se na obsah a složení stravy, nepřejídat se, dbát na pestrou stravu, omezit příjem tučných masných a mléčných výrobků, jednoduchých cukrů a soli, preferovat kvalitní rostlinné a rybí tuky, do jídelníčku zařazovat dostatek vlákniny v podobě celozrnného pečiva, zeleniny, ovoce, dodržovat střídmost v pití alkoholu. Mezi vhodné tepelné úpravy stravy patří dušení, vaření, úprava v páře, pečení, grilování bez tuku.

Boj s vysokým cholesterolem začíná změnou životního stylu – omezením příjmu živočišných tuků a zvýšením fyzické aktivity. Foto: Andres Ayrton, Pexels

V případě, že nefarmakologický přístup nevede k dostatečnému ovlivnění rizik, navrhne lékař medikamentózní léčbu.

  Nejvíce používanými léčivými přípravky na snížení hladiny cholesterolu jsou statiny (z moderních preparátů především atorvastatin, rosuvastatin), ezetimib, fibráty, pryskyřice, omega 3 mastné kyseliny.

Pro vysoce rizikové pacienty jsou k dispozici i vysoce efektivní monoklonální protilátky (inhibitory PCSK-9).

Prevence onemocnění je základ zdravých cév

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtí ve vyspělých zemích. Pokud lékař zjistí zvýšené riziko rozvoje chorob srdce a cév, doporučí svému pacientovi vhodná opatření, aby se riziko minimalizovalo.

  Nejúčinnější prevencí je tedy nekouřit, hlídat si tělesnou hmotnost a příjem tuků, vybírat si zejména rostlinné či rybí tuky, dále omezit příjem alkoholu a soli, jíst více ovoce, zeleniny a vlákniny, pravidelně provozovat aerobní fyzickou aktivitu.

V případě nutnosti doporučí i odpovídající farmakologickou léčbu, a to zejména u obézních, diabetiků, hypertoniků, kuřáků,“ vysvětluje MUDr. Kašparová.

Hypercholesterolemii je důležité podchytit a intervenovat včas – může spolu s dalšími rizikovými faktory vést k vážnému onemocnění cév, které se následně projeví např. infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou nebo ischemickou chorobou dolních končetin. V rámci preventivní kontroly hladiny cholesterolu v krvi se můžete obrátit také na odborníky z klinik EUC.

Obáváte se, že máte vysoký cholesterol? Můžete se poradit s našimi praktickými lékaři:

Praktičtí lékaři EUC

Vysoký cholesterol může zaskočit i třicátníky. Stačí přitom dodržovat pravidla

„Byla jsem si jistá, že dělám všechno dobře. Nejedla jsem nic špatného, jeden čas jsem byla i vegetariánka, nicméně později jsem se k masu vrátila. Zeleninu jsem jedla jedině bio nebo se své zahrádky, vyhýbala jsem se cukru a taky jsem si nedala nic, kde by byl lepek.

Pravidelně jsem běhala, nikdy jsem nekouřila a každou noc jsem se snažila spát minimálně sedm hodin. Prostě jsem žila opravdu zdravě,” vypráví 31letá Daniela.

„Takže když jsem se v 30 letech rozhodla, že si u lékaře nechám zkontrolovat hladinu cholesterolu, očekávala jsem, že budu mít perfektní výsledky.

Přečíst článek ›

„Nikdy nezapomenu na den, kdy mi doktor řekl, že hladina mého celkového cholesterolu je 7,9 mmol/l. Byl jsem v tu chvíli naprosto v šoku. Tolik peněz za doplňky stravy, správná strava, cvičení – to všechno bylo k ničemu a hrozil mi ve 30 letech infarkt? Nic mi nedávalo smysl,“ pokračuje Daniela.

Hladina celkového cholesterolu by měla být 3,9–5,2 mmol/l.Nad 6,2 už je vysoké riziko ucpání cév, u dětí by mě být cholesterol pod 4,4 mmol/l. Každý pátý Čech má hladinu cholesterolu zvýšenou.

Až 30 % lidí nad 70 let bere léky na snížení cholesterolu.

Lékař jí tehdy zmínil, že vliv může mít i genetika. „Já si vzpomněla, jak moje máma celý život bojovala s vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Tehdy tvrdila, že je to prostě dané. Bylo to 'součástí' naší rodiny a nedalo se s tím nic dělat. Jen se s tím naučit žít.

Podle lékaře se vysoká hladina opravdu může projevit jako následek dědičné choroby, ale často s tím souvisí i strava bohatá na nasycené tuky.

U mnoha lidí se jedná o kombinaci obou faktorů, tedy špatných stravovacích návyků a zděděné tendence k vysokému cholesterolu, což byl přesně případ mojí matky,“ vypráví Daniela.

Nechtěla se smířit s tím, že tak mladá má tak vysoké hodnoty. Jakmile přišla domů, začala si hledat informace. „Vyděsilo mě, kolik lidí mělo ve třiceti kvůli cholesterolu velké zdravotní potíže. Zatímco já se připravovala na to, že bych chtěla dítě, podle těch stránek jsem se měla spíš připravovat na potenciální infarkt,“ vzpomíná.

Přečíst článek ›

„Přestože beru léky, jsem odhodlaná udělat vše pro to, abych se jich jednou zbavila, i když mi lékař říkal, že to pravděpodobně nebude možné.

Zařadila jsem víc potravin, které mají snižovat hladinu cholesterolu, jako je olivový olej nebo listové saláty, a na poslední kontrole byly výsledky mnohonásobně lepší. Nicméně bych ráda doporučila všem, ať si hladinu nechají zjistit včas.

Kdo ví, co by se mnou bylo, kdybych se to nedozvěděla včas a mohla s tím ještě něco dělat,“ dodává Daniela.

Názor odborníka

Cholesterol je důležitá součást všech buněk v těle. Tvoří se v játrech, navíc je přijímán i potravou v tucích. LDL (tzv. „špatný“ cholesterol) transportuje cholesterol z jater do cév. Při jeho nadměrném množství dochází k nežádoucímu usazování do cév a ateroskleróze. HDL (tzv.

„hodný“ cholesterol) transportuje naopak cholesterol z cév do jater a tam jej využívá k tvorbě hormonů, žlučových kyselin a vitaminu D, potřebného pro stavbu kostí. Látky tukové povahy (cholesterol, triglyceridy) mohou poškozovat cévní stěnu a podílet se na srdečně-cévních onemocněních.

Nejnápadnější změny jsou pozorovány jako ateroskleróza na cévách srdce, dolních končetin a mozku. Usazování cholesterolu do cév nebolí onemocnění cév se obvykle projeví až komplikacemi, např.

infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou a ischemickou chorobou dolních končetin. Důležitá je prevence – zamezení trvale zvýšené hladiny cholesterolu.

Léčba zvýšeného cholesterolu a triglyceridů je obvykle celoživotní, nelze ji přerušit po dosažení cílových hodnot.

Informace o nemoci

* Při nízkocholesterolové dietě omezte potraviny obsahující velké množství cholesterolu (vnitřnosti, žloutky). Vybírejte si bílé a libové maso a vynechejte uzeniny, tučné maso a tučné mléčné výrobky.

* Důležitý je i dostatek vlákniny, především z ovoce, zeleniny (s důrazem na tmavé listové saláty), celozrnného pečiva, celozrnných těstovin nebo hnědé rýže. Pokud hladiny neklesnou ani za 3 až 6 měsíců po úpravě jídelníčku a při pravidelném pohybu (při opravdu vysokých hladinách ihned), lékaři pacientovi nasadí léky – statiny, případně jiné léky.

Přečíst článek ›

* Rozhodně se vyhýbejte slazeným limonádám a alkoholu. Vysoký cholesterol se nijak neprojevuje a o to je nebezpečnější. „Potichu“ tak dochází k rozvoji aterosklerózy – omezení průchodnosti tepny.

  • * Každý dvoustý Čech má podle lékařů vrozenou vysokou hladinu cholesterolu, která se nedá ovlivnit změnou životního stylu.
  • Recept pro zdraví: Kuřecí filety s hráškem a brokolicí
  • Ingredience:  600 g kuřecích vnitřních filetů, 2 limetky, 2 lžíce tekutého medu, 3 lžíce arašídového oleje, 2 snítky máty, 500 g brokolice, 250 g fenyklu, 300 g mraženého hrášku, sůl, pepř, kari

Postup: Kuře omyjte a nakrájejte na nudličky. Smíchejte šťávu z 1 limetky, med a olej. Nakrájené nudličky v této směsi 30 minut marinujte. Mátu omyjte a otrhejte. Zeleninu očistěte. Brokolici rozdělte na růžičky. Fenykl nakrájejte na úzké nudličky. Do napařovací vložky dejte brokolici, fenykl a hrášek.

Vložte do vhodného hrnce nad mírně vroucí osolenou vodu a zakryté vařte 3–5 minut do poloměkka. Nudličky opékejte na pánvi s nepřilnavou vrstvou 4–5 minut a přitom obracejte. Osolte, opepřete a ochuťte mletým kari. Zeleninu vyjměte, ochuťte zbývající limetkovou šťávou a osolte. Naservírujte na ni nudličky a vše ozdobte mátou.

Tipy pro zdraví

Léčit vysokou hladinu cholesterolu léky bez změny životního stylu nemá smyl. Přiměřené množství cholesterolu má pro tělo nenahraditelný význam. Naše strava však obsahuje příliš mnoho nasycených mastných kyselin a tzv. „špatného“ LDL cholesterolu, který se usazuje v cévách a způsobuje srdeční onemocnění.

Zajímavé:  Operace - Vše o zdraví

Na druhé straně je „hodný“ HDL cholesterol, který zase pomáhá odstraňovat ten „špatný“ z krve. Zaměřte se také na to, jaké porce jíte. Porce masa nebo ryby by se měla vejít do dlaně, čerstvé ovoce by mělo odpovídat velikosti pěsti. Jeden díl vařené zeleniny, rýže nebo těstovin by se měl rovnat velikosti šálku, který vytvoříte spojením svých dlaní.

Máte-li chuť na něco malého, sáhněte po ořeších.

Přečíst článek ›

Obsahují mononenasycené mastné kyseliny, které snižují LDL cholesterol, přičemž nemají žádný vliv na HDL. U celozrnných výrobků si zase dávejte pozor, jestli jsou opravdu celozrnné – stačí si přečíst složení.

Pokud na prvním místě figuruje celozrnná pšenice nebo celá zrna, buďte bez obav. Všímejte si též množství nasycených mastných kyselin a cholesterolu.

Potraviny s nulovým obsahem cholesterolu mohou paradoxně zvýšit LDL cholesterol.

Mezi vhodné úpravy potravin patří dušení, vaření, úprava v páře nebo v alobalu, pečení, grilování bez tuku. Naopak smažení a grilování se snažte omezit.

Vysoký cholesterol? Důvody možná překvapí!

Datum: 31.08.2021

Rozhlédněte se po svém okolí, zeptejte se v rodině nebo známých. Kolik lidí má vysokou hladinu cholesterolu a kolik lidí užívá léky? Proč tomu tak je?

Cholesterol je látka, která pomáhá tělu zpracovávat tuky. Potřebujeme ji k tvorbě hormonů, ale i vitamínu D. Tvoří přirozenou součást buněk lidského těla a je pro život nezbytný, jelikož plní řadu významných funkcí.

Představuje základ všech buněčných membrán, je hojně zastoupen v nervovém systému, v mozku, v myelinových obalech nervů, nacházíme jej v játrech i ledvinách.

V posledních letech však řada lidí má od lékařů diagnostikovanou vysokou hladinu cholesterolu. Jaké jsou důvody?

Příčiny vysoké hladiny cholesterolu

Cholesterol souvisí se stresem

Cholesterol tvoří důležitý stavební kámen pro syntézu pohlavních hormonů a nadledvinek . Jeho produkce také souvisí s činností štítné žláza. Striktní snižování hladiny cholesterolu může u žen vést k neplodnosti.

Vysoká tvorba hormonů v nadledvinkách souvisí se stresem. Pokud trpíte velkým nebo dlouhodobým, chronickým stresem, tak zákonitě máte zvýšenou hladinu cholesterolu. Je to přirozená reakce organismu.

Na tvorbu vyšší stresových hormonů prostě potřebuje více cholesterolu. Čím tělo vyprodukuje více hormonů, tím musí zákonitě vyprodukovat více cholesterolu.

Je zajímavé, že lidé, kteří se léčí antidepresivy, mají velmi často vysokou hladinu cholesterolu, přestože jsou štíhlí a užívají léky na její snížení.

Dlouhodobý chronický stres , má zásadní vliv na fungování štítné žlázy. Její dysfunkce, ale někdy i autoimunitní zánět může vyvolávat vyšší hladinu cholesterolu v krvi.

Cholesterol a cukr

Cholesterol souvisí s tvorbou žluči a je nezbytný pro syntézu vitamínu D. Vnějším zdrojem cholesterolu je potrava, na kterou připadá 20–40 % celkového cholesterolu. Nejvíce je obsažen v živočišných tucích, uzeninách, vnitřnostech, vaječném žloutku a tučných mléčných výrobcích.

Vnitřní zdroj cholesterolu představuje z 60–80 % produkce vlastního, endogenního cholesterolu, která probíhá zejména prostřednictvím jater, dále střev a nadledvinek. Eliminace cholesterolu z organismu probíhá především pomocí jater. Je zde využit k syntéze žlučových kyselin nebo přímo vyloučen do žluče. 

Čím více cholesterolu sníte, tím méně ho tělo vyrobí. Kvalitních tuků, které obsahuje maso, máslo, vejce či mléčné výrobky, se tedy není třeba v rozumném množství bát.

Čeho se ale v této souvislosti obávat musíte, jsou jednoduché cukry, které způsobují prudký vzestup inzulinu.

Hormon inzulin zvýší činnost enzymů, které pomáhají játrům vyrábět cholesterol, a pohroma je na světě.

Největším nebezpečím jsou průmyslově vyráběné výrobky s vysokým obsahem cukru, byť skrytého a také vysokým rizikem je alkohol.

Kombinace těchto dvou složek v potravě zvyšuje hladinu cholesterolu. Vyvarujte se dortíků, sladkých koláčů, sušenek, přislazovaných jogurtů či průmyslově vyráběných müsli a také sladkých nápojů.

I nadměrný příjem velmi sladkého ovoce v kombinaci s dalšími sladkostmi je rizikový.

Podle posledních zahraničních výzkumů se významně podílí na vysoké hladině cholesterolu v krvi také dlouhodobé užívání různých druhů léků včetně antikoncepce.

Riziko vysokého cholesterolu

Celková hladina cholesterolu v krvi by měla být na hodnotě 5 mmol/l, zvýšené riziko se uvádí u celkové hladiny 5,1 – 6,5 mmol/l. Cholesterol se dělí na tzv. hodný HDL a špatný LDL. I jejich poměr v celkové hladině je důležitý.

Obecně se uvádí, že vysoká hladina cholesterolu v krvi způsobuje arteriosklerózu (kornatění cév), a tím riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Podle posledních zahraničních studií tomu tak úplně není. Samotná vysoká hladina cholesterolu je jen přibližným ukazatelem rizika vzniku arteriosklerózy.

Řada lidí užívajících léky na snížení hladiny cholesterolu přesto umírá na kardiovaskulární onemocnění.

Prostě jsou situace, a to zejména ty, které souvisí se stresem, kdy tělo přirozeně potřebuje více cholesterolu na tvorbu hormonů, ale v cévách jej neukládá.

K poškozování cév cholesterolem dochází při jeho oxidaci, to znamená, když se spojí s kyslíkem. Pokud tělo má dostatek antioxydantů, vitamínů, minerálů, tak k této reakci nedochází.

V současné době vznikl v medicíně nový fenomén – „honba za cholesterolem“. Léky na snížení hladiny cholesterolu jsou často podávány téměř každému, kdo má vyšší hladinu celkového cholesterolu jak 4,5mmol/l.

Tragédií je, že málokdy je s pacientem provedena anamnéza, aby si ošetřující lékař zjistil, jestli zvýšená hladina cholesterolu není způsobena třeba tím, že má pacient momentálně velký stres, nebo že má zkreslené představy o zdravé výživě.

Často mají vyšší hladinu cholesterolu v krvi lidé, kteří užívají léky poškozující játra anebo lidé po prodělané žloutence či mononukleóze.

Léky na snižování hladiny cholesterolu mají celou řadu vedlejších účinků – třeba poškozování jater. Způsobují chronickou únavu, bolesti svalů, žlučové kameny aj. Určitě bych velmi přemýšlela nad nutností jejich užívání! Do jaké míry se jedná o mé dobro a do jaké míry zajišťuji tržby farmaceutickým společnostem!

Jak docílit optimální hladiny cholesterolu v krvi

Pokud máte vyšší hladinu cholesterolu, měli byste v první řadě přehodnotit svůj jídelníček. Cholesterol v krvi zvyšuje zejména kombinace ztužených tuků a cukr (průmyslově vyráběné sladkosti, sušenky, zákusky, ale i některé druhy müsli tyčinek).

Dalšími rizikovými potravinami jsou: uzeniny, průmyslově vyráběné paštiky, tavené sýry, hotové pokrmy s dlouhodobou trvanlivostí, potraviny s vysokým obsahem bílého cukru, umělá sladidla (aspartam), přepálené tuky, alkohol, vysoká konzumace potravin z bílé mouky. Doporučujeme si přečíst články na našich stránkách v části magazín – strava pro zdraví.

Dalším krokem by měla být eliminace stresu. Uvolňovat stres pohybem, zařadit relaxační techniky.

Neméně důležitým krokem je udržovat si čistý žlučník bez žlučových kamenů  viz. očista žlučníku karlovarskou solí

Podporovat správnou funkci štítné žlázy

Byliny a doplňky pomáhají

Skvělými bylinami jsou rozrazil, artyčok či rozmarýn.

Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás.  [email protected]

Teď už znáte příčiny vysoké hladiny cholesterolu v krvi a víte, jaká opatření můžete udělat, aby se Vás tento problém netýkal.

Pusťte se do toho a začněte ještě dnes tak, že vynecháte uvedené rizikové potraviny ze svého jídelníčku, začnete pracovat se svým stresem a budete užívat správné byliny a doplňky stravy.

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Hodný a špatný cholesterol: víte o nich vše, co byste měli?

Víte, jakou máte hodnotu hodného a špatného cholesterolu? Nebo vás to ještě nenapadlo zjišťovat? Možná by to ale stálo za to. Vysoká hladina cholesterolu v krvi je totiž rizikovým faktorem pro řadu vážných onemocnění.

Jak to s tím cholesterolem vlastně je? Je vážně tak nebezpečný, nebo ho i potřebujeme? Když budeme nezdravě jíst, budeme ho mít zvýšený, nebo je to jinak? Moje kamarádka je jasným příkladem toho, že ne všemu se dá věřit.

Je štíhlá, jí tak zdravě, jak to jde, v životě by nepozřela bůček a čokoládu si dá jen za odměnu jednou za měsíc. Pravidelně cvičí a aktivnějšího člověka abys pohledal. Přesto má vysokou hladinu cholesterolu, a to tak, že musí užívat léky na snížení.

I to je (nejen pro mě) důkaz, že kolem cholesterolu poletuje neskutečné množství mýtů, které je potřeba vyvrátit. Jaké to jsou?

Mýtus 1:

Celková hodnota cholesterolu je nejdůležitější

U dospělého člověka je za zdravou hodnotu považována hodnota celkového cholesterolu do 5,0 mmol/l. Jenže jak říká dr. Nieca Goldberg, klinická profesorka medicíny na New York University School od Medicine, celková hodnota zahrnuje hodnoty HDL (tzv.

hodný cholesterol), LDL (špatný cholesterol) a poměr HDL k celkovému cholesterolu. To taky zahrnuje triglyceridy, další tukové látky v krvi.

Ve skutečnosti je vysoká hladina triglyceridů zejména u žen mnohem rizikovější než hladina celkového cholesterolu a nízká hladina HDL s sebou nese vyšší riziko kardiovaskulárního onemocnění než vyšší hladina LDL.

Mýtus 2:

Mám vysokou hladinu HDL, nemusím se ničeho bát

Bez ohledu na to, jak dobrý máte HDL cholesterol, nemůžete jen tak ignorovat LDL a další potenciální faktory. To tvrdí dr. Tracy L. Stevens, ředitelka Heart Center v Heart Institute v Kansas City. Ano, vysoký HDL vás chrání, ale není samospásný, zejména v případě, že kouříte, máte vysoký krevní tlak, cukrovku anebo jste už starší.

Mýtus 3:

Chcete-li snížit cholesterol, stačí změnit jídelníček

Jistě, jídelníček je důležitý, ale svou roli hrají i jiné faktory, jako je cvičení, cigarety a podobně. Jak říká dr. Goldberg: „Měla jsem pacienta, který přestal kouřit a snížil příjem sacharidů a začal 4× týdně cvičit.

Po měsíci a půl se snížila hladina triglyceridů a zvýšila se hodnota hodného cholesterolu. Většina lidí si myslí, že stačí zdravě jíst, a jejich cholesterol se upraví. Není to tak docela pravda.

Nepřehánějte to s dietou, začněte s pohybem a přestaňte kouřit.“

Mýtus 4:

Jíte zdravě, cvičíte a jste štíhlí – nejste ohrožení

Někteří lidé mohou jíst jen celer a zrní, a jejich cholesterol bude stále vysoký. „A to proto, že k tomu mají genetické predispozice, nebo už jsou ve vyšším věku,“ říká dr. Noel Bairey Merz ze Sinai Medical Center v Los Angeles. Riziko vzniku vysoké hladiny cholesterolu stoupá s věkem bez ohledu na to, co jíte.

Mýtus 5:

Nejhorší pro cholesterol jsou potraviny, které mají hodně cholesterolu

Taky slyšíte, že když budete jíst vejce, krevety a jiné vysoce cholesterolové potraviny, budete mít katastrofální hodnotu cholesterolu? Mnohem horší jsou smažená jídla, červené maso a plnotučné mléčné potraviny.

Mají totiž více nasycených tuků, které zvyšují hladinu LDL cholesterolu.

Snižte také konzumaci trans-nasycených tuků, které najdete v některých balených pekárenských výrobcích, a jednoduchých sacharidů, jako jsou koláče, sušenky a slazené limonády.

Mýtus 6:

Užívám na cholesterol léky, není zapotřebí měnit životní styl

To si myslí spousta lidí, kteří užívají léky na snížení cholesterolu. Jenže když se budete špatně stravovat a nebudete se hýbat, budete i nadále kouřit, riziko vzniku srdečního infarktu, mrtvice nebo cukrovky bude stále vysoké. Ideální je kombinace zdravého životního stylu a užívání léků. Změna životního stylu navíc může v důsledku znamenat snížení dávky léků, které užíváte.

Mýtus 7:

Cholesterol v potravinách ucpává naše tepny

Nedávný výzkum víceméně vyvrátil teorii, že by cholesterol přirozeně se nacházející například ve vejcích, mířil přímo do tepen a ucpával je. Ve skutečnosti jsou vaječné žloutky bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které mají příznivý efekt na srdce.

Mýtus 8:

Mám normální hladinu cholesterolu, budu ji mít celý život

Omyl největší! Váš cholesterol se může měnit během života velmi podstatně. Například hladina triglyceridů má tendenci stoupat zvláště u žen po menopauze, takže je nutné dbát na zdravou výživu a také cvičit. Ideální je nechat si změřit cholesterol aspoň jednou za dva roky.

Jak snížit cholesterol bez léků? Životní styl hraje podstatnou roli

Středomořská dieta pomáhá se snížením cholesterolu
Foto: Profimedia.cz

Hladinu cholesterolu můžeme ovlivnit skladbou jídelníčku, dostatečným pohybem a snížením nadbytečných kil. Redukce nadváhy zlepší u většiny lidí i další parametry, jako je třeba poměr „hodného“ HDL cholesterolu vůči „zlému“ LDL nebo hladina dalších krevních tuků, triglyceridy.

Tyto metody mají pozitivní efekt i tehdy, když léky na vysoký cholesterol už bereme. Umožní nám to většinou snížení jejich dávky, případně i vedlejších účinkú.

Potraviny, které zatočí s břišním tukemZdraví

To, že stres zvyšuje hladinu cholesterolu, může řadu lidí překvapit. Dokazují to ale přesná měření. Když se například lidé dostanou do stresujících životních situací, lékaři jim obvykle nenaměří jen vyšší hladiny stresových hormonů, ale také vyšší koncentraci cholesterolu.

Catherine Stoneyová, profesorka psychologie ze Státní univerzity v americkém Ohiu, sledovala se svými kolegy hladiny „zlého“ LDL cholesterolu u pilotů aerolinek v okamžicích velké zátěže. Okamžitě stoupla, i když jen mírně.

Stresům obvykle lépe čelíme, když jsme dobře vyspaní i odpočatí, mnohem hůř, pokud je tomu naopak. Proto má smysl jakákoli relaxace, ale také rekreační sportování, které zlepšuje schopnost čelit stresu. Výborná je rovněž jóga, taj-či nebo třeba léčebný psychologický systém mindfulness zaměřený přímo proti stresu.

Jak zvládnout stres, obavy o budoucnost a vypnout přetíženou hlavuZdraví

O řadě potravin a potravinových doplňků se můžeme dočíst, že snižují hladinu cholesterolu. Ale jen u některých to prokazatelně potvrzují seriózní klinické studie. Obrátili jsme se proto na docenta Jana Piťhu, vedoucího laboratoře pro výzkum aterosklerózy z pražského IKEM, a zajímali se, co nám opravdu prokazatelně může pomoci.

Podle něj jsou to hlavně:

  • Ryby, které obsahují hodně omega-3 nenasycených mastných kyselin, což jsou hlavně tučné mořské ryby.
  • Různé druhy ořechů
  • Olivový a řepkový olej
  • Středomořská dieta
  • Dostatečné množství vlákniny

Sůl může mít na lidské zdraví horší dopady než cukrZdraví

Dnes víme, že omega-3 NMK nesnižují jen vysoký cholesterol, kornatění tepen a následné kardiovaskulární choroby. Zmenšují také riziko vzniku krevních sraženin, které jsou zodpovědné za většinu srdečních infarktů i mozkových mrtvic.

Na cévy působí protizánětlivě, což je podstatné, protože tento typ zánětu se podílí na rozvoji aterosklerózy, tedy postižení tepen. Snižují zároveň hustotu krve, takže se srdce při jejím pumpování do oběhu méně namáhá, a mají na kardiovaskulární systém další příznivé efekty.

Kdy jsou tuky zdravéZdraví

Tučnými mořskými rybami rozumíme například sardinky, šproty, sledě, lososy, tuňáky nebo makrely. Příznivý obsah zdravých tuků má i sladkovodní pstruh nebo vzácnější hlavatka, které patří mezi lososovité. U nás se prodává i speciálně krmený kapr, který má zvýšený obsah těchto látek.

Kolik musíme těchto ryb sníst, aby se projevil příznivý efekt? „Výzkumy ukazují, že bychom jich měli jíst dvakrát týdně 150 gramů,“ říká docent Piťha. „Pokud bychom jich jedli víc, efekt se sice o něco zvýší, ale jen málo. Nedávno byla publikována studie, která neprokázala účinek menší dávky omega-3 NMK v tabletách. Je tedy možné, že ryby obsahují další elixíry, které ještě neznáme.“

Rybí tuk jako přirozený zdroj omega mastných kyselinZdraví

Hladinu cholesterolu v organismu snižují rovněž potraviny se zvýšeným obsahem vlákniny. Naši předkové jí konzumovali 50 až 100 gramů denně. My jíme v průměru asi 12 gramů místo doporučených 30 až 35 gramů denně. Vláknina totiž tlumí vstřebávání cholesterolu do organismu.

Potravinami s vysokým obsahem vlákniny nejsou jen levné pšeničné otruby nebo naopak drahé psyllium, ale většina ovoce a zeleniny, celozrnné výrobky a obiloviny, ovesné vločky, luštěniny, houby nebo třeba ořechy.

Problém je, že řadě lidí může zvyšování vlákniny způsobit trávicí potíže (nadýmání, větry, pobolívání v břiše). Diskutabilní bývá také u lidí, kteří mají sklon k zánětům ve střevech nebo jejich podráždění, což jsou často starší lidé. Proto je vždycky dobré konzultovat zvyšování objemu vlákniny v našem jídelníčku s praktickým lékařem nebo nutriční terapeutkou.

Její dávky bychom měli zvyšovat postupně a sahat spíš po jemněji působící rozpustné vláknině, která je v ovesných vločkách, ovoci nebo luštěninách.

Vláknina snižuje riziko minimálně čtyř onemocněníZdraví

K potravinám, které mohou snížit cholesterol a zlepšit stav cév, patří rovněž ořechy. Obsahují totiž omega-3 NMK a vlákninu. Mají však i dost kalorií. Proto bychom jich neměli jíst víc než 30–60 gramů denně.

„Nejlepší efekty na krevní tuky vykazují vlašské ořechy a mandle,“ říká docent Piťha. „Ne úplně ideální jsou arašídy, zvlášť ty solené.“

Kvalitní ořechové krémy mají své místo ve zdravém jídelníčkuZdraví

Příznivý vliv na cholesterol a kardiovaskulární systém má také středomořská strava, pro kterou je typické to, že je pestrá, obsahuje hodně ovoce, zeleniny, obilovin, luštěnin, olivového oleje i ryb, a méně jiných druhů masa, mléčných výrobků. Jejím podstatným rysem, který se dnes málo zdůrazňuje, jsou i rozumné porce. Byla totiž jídelníčkem chudých lidí.

Hladinu cholesterolu ovlivňuje také přiměřený každodenní pohyb. Stačí 20 až 30 minut svižné chůze denně. Třeba na cestě do práce nebo z ní. Měli bychom zvládnout asi 10 000 kroků denně, což je asi 4–5 kilometrů.

Užitečné je, když si aspoň zpočátku měříme počet kroků pomocí krokoměru. Časem získáme představu, kolik kroků představuje určitá vzdálenost. Pravidelná chůze přispívá k lepší fyzické kondici, a tedy i k lepšímu stavu kardiovaskulárního systému.

Běžný pohyb je zdravější než fitko, tvrdí vědciVěda a školy

Neměli bychom se však zajímat jen o potraviny, které cholesterol snižují, ale také o ty, které ho zvyšují a které navíc přispívají i ke vzniku prozánětlivého stavu. „Ten usnadňuje ukládání cholesterolu ve stěnách cév, a tedy jejich kornatění,“ zdůrazňuje docent Piťha.

Rizikový jídelníček obsahuje příliš mnoho živočišných tuků. Kde je najdeme v největším množství?

  • V tučných masech, 
  • kvalitních uzeninách typu uheráku,
  • ve výrobcích ze smetany včetně camembertu,
  • v hodně tučných vyzrálých sýrech,
  • také ve šlehačce, másle nebo třeba v krémové náplni do zákusků,
  • v přepálených tucích – ty jsou obzvlášť rizikové; vznikají při příliš prudkém smažení,
  • velké nebezpečí skrývají i transmastné tuky. Bývaly v předsmažených pomfritech, polevách, náplních spousty sušenek, keksů, koblih, ale také v hranolcích, křupkách, popkornu nebo potravinách připravených na hydrogenovaných rostlinných olejích. Nyní se s nimi setkáme jen výjimečně.
  • Riziková může však být nadměrná konzumace poměrně dostupných tropických tuků, v čele s kokosovým. A také potravin s jejich obsahem. Jde zejména o pekařské a cukrářské výrobky, zvláště ty s polevou nebo náplní.

K rozvoji prozánětlivého stavu významně přispívá jak konzumace zmíněných tuků, tak příliš mnoho nadbytečných kil.

Mezi podceňované a stále narůstající riziko patří i přemíra jednoduchých cukrů. Nejen z nejrůznějších sladkostí, výrobků z bílé mouky, ale hlavně z příliš sladkých limonád a dalších slazených nápojů.

To nejsou jen kolové nápoje, ale také pití typu fanty, spritu, toniku, mirindy nebo zdánlivě přírodních přeslazených ovocných džusů.

Přemíra těchto cukrů výrazně přispívá k nadbytečným kilům a k dalším negativním jevům, o kterých tu byla řeč.

Bylinky a koření, které drží cukry pod kontrolouZdraví

  • Podle kvalifikovaných odhadů má v ČR zvýšený cholesterol zhruba 70 procent lidí. 
  • Víc než 40 procent populace ale přitom netuší, jak vysoký ho vlastně má. 
  • Správná hodnota cholesterolu je u zdravého člověka do 5 mmol/l (milimolů na litr krve).
  • Zvýšená pak od 5 do 6 mmol/l, vysoká od 6 do 7 mmol/l a vysloveně riziková nad 7 mmol/l. 
  • Zlý LDL cholesterol by pak neměl převyšovat 3 mmol/l a hodný HDL cholesterol 1,6 mmol/l. U kardiaků a lidí s dalšími chorobami musí být tyto hodnoty až o polovinu nižší.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector