Krvácení do mozku je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou léčbu, protože mozek je ukrytý v lebce, která je pevná a neumožňuje rozpínání mozku do okolí při krvácení, takže i malé krvácení může mozek utlačit a způsobit život ohrožující stav nebo trvalé následky.
Příčinou krvácení do mozku je prasknutí nebo prosakování mozkových cév z různých příčin, čímž vzniká stav označovaný jako hemoragická cévní mozková příhoda.
Komprese (utlačení) mozkové tkáně může být v případě rozsáhlejšího krvácení tak významná, že se okysličená krev nemá šanci dostat k mozkovým buňkám, které na nedostatek kyslíku reagují otokem (odborně edém mozku).
Protože krev při krvácení do mozku nemá kam odtékat, hromadí se uvnitř lebky a může vytvořit ložisko označované jako hematom. Ten dále tlačí na mozkovou tkáň a brání přístupu kyslíku k mozkovým buňkám, což je může zabít.
V tomto článku se dozvíte co je krvácení do mozku, jaké jsou jeho nejčastější příčiny a příznaky, jako ho rozpoznat a co dělat.
Příčiny krvácení do mozku
Mezi hlavní příčiny krvácení do mozku, mimo jiné, patří:
- poranění hlavy (například při autonehodách nebo následkem otřesu mozku)
- aneuryzma mozkových cév neboli vakovité rozšíření a oslabení stěny mozkové tepny, které může prasknout
- extrémně vysoký krevní tlak
- cévní malformace (vady cév v mozku)
- onemocnění krve nebo onemocnění spojená s krvácením
- onemocnění jater
- mozkové nádory
- užívání drog
Věk
Důsledky a příčiny krvácení do mozku se liší v podle různých věkových skupin. Nejčastěji mozkové krvácení postihuje starší dospělé osoby a seniory.
- Pokud u dětí dojde ke vzniku náhlého krvácení do mozku, je to většinou v důsledku anomálií na krevních cévách.
- Mezi další časté příčiny krvácení do mozku patří hematologická onemocnění (choroby krve), mozkové nádory, sepse, konzumace velkého množství alkoholu nebo drog.
- U novorozenců může dojít ke krvácení do mozku také v důsledku poranění při porodu nebo při traumatickém poranění břicha těhotné matky.
Příznaky krvácení do mozku a některé způsoby léčby jsou u dětí stejné jako u dospělých. Léčba krvácení do mozku u dětí závisí na místě, kde ke krvácení došlo a také na závažnosti příznaků.
Podle statistik je cévní mozková příhoda v České republice třetí nejčastější příčinou úmrtí a invalidity (1).
Toto číslo zahrnuje i takzvané ischemické cévní mozkové příhody, kdy dojde k uzávěru cév, které zásobují mozek krví sraženinou (trombem) nebo jiným způsobem. Cévní mozkové příhody s krvácením do mozku se označují jako hemoragické (hemoragie = krvácení).
- Ze všech cévních mozkových příhod je zhruba 80% ischemických a zbylých 20% hemoragických.
- Krvácení do mozku je mnohem častější u starších dospělých a seniorů, ale může k němu dojít i u dětí.
- Podle americké Národní asociace pro cévní mozkové příhody postihne krvácení do mozku zhruba 1 dítě na 4 000 živě narozených dětí (2).
- U dětí se krvácení do mozku vyskytuje lehce častěji do 2 let věku.
- Prognóza dětí po krvácení do mozku je lepší než prognóza dospělých osob, protože mozek dětí se stále vyvíjí a dokáže některé defekty „opravit“ lépe než mozek dospělého člověka.
Příznaky krvácení do mozku
Krvácení do mozku se projevuje celou řadou různých příznaků, jako jsou náhle vzniklé brnění, slabost, necitlivost nebo úplné ochrnutí obličeje, horní nebo dolní končetiny. Tyto příznaky se nejčastěji objevují jen na jedné straně těla.
Mezi další časté příznaky krvácení do mozku, mimo jiné, patří:
- náhlá, silná bolest hlavy
- potíže s polykáním
- poruchy zraku
- ztráta rovnováhy nebo zhoršení koordinace pohybů
- zmatenost nebo problémy rozumět mluvenému slovu
- porucha řeči nebo zastřená mluva
- sopor (zastřené vědomí), apatie nebo bezvědomí
- křeče
Je důležité naučit se tyto příznaky rozpoznat tak, aby se léčba zahájila co nejrychleji.
Komplikace krvácení do mozku
- Krvácení do mozku je často spojenou s vážnými komplikacemi, protože brání nervovým buňkám v komunikaci s ostatními částmi těla a také podstatně zpomaluje návrat funkcí mozku do normálního stavu.
- Mezi nejčastější komplikace krvácení do mozku patří potíže s pohybem, řečí a pamětí.
- V závislosti na místě, kde ke krvácení do mozku došlo, mohou být některé komplikace trvalé.
- Mezi nejčastější trvalé následky krvácení do mozku patří:
- ochrnutí
- slabost nebo necitlivost některých částí těla
- potíže s polykáním (dysfagie)
- úplné oslepnutí nebo zhoršení zraku
- snížení schopnosti mluvit a rozumět mluvenému slovu
- zmatenost nebo porucha paměti
- změna osobnosti a jiné duševní poruchy
Druhy krvácení do mozku
Existuje několik typů krvácení do mozku, které se liší podle místa krvácení:
- Intracerebrální krvácení: jak již název naznačuje, jedná se o krvácení dovnitř mozku, přímo z tepen zásobujících mozek, hlavně z přední, střední a zadní mozkové tepny (a. cerebri anterior, media et posterior). Tento typ krvácení do mozku bývá nejzávažnější.
- Subarachnoidální krvácení: mozek má tři obaly, takzvané mozkové pleny neboli meningy, které se od shora dolů jmenují dura mater (tvrdá plena mozková), arachnoidea mater (pavoučnice) a pia mater (měkká plena mozková, která pokrývá přímo povrch mozku). Při subarachnoidálním krvácení dochází ke krvácení mezi prostřední mozkovou plenu (arachnoidea mater) a mozek. Subarachnoidální krvácení nejčastěji vzniká následkem prasknutí aneuryzmatu (výdutě) na tepnách Willisova okruhu mozku nebo při prasknutí A-V malformací. Rovněž tento druh krvácení do mozku je velice závažný a může skončit smrtí pacienta. Projevuje se nejčastěji silnou, náhle vzniklou bolestí hlavy.
- Subdurální krvácení: tento druh krvácení vzniká při poranění přemosťujících žil (spojky mezi povrchovými a hlubokými žilami mozku). Jedná se o krvácení pod tvrdou plenu mozkovou. Obvykle nebývá tak závažné jako subarachnoidální nebo intracerebrální krvácení.
- Epidurální krvácení: tento druh krvácení vzniká při krvácení mezi lebku a mozek nad tvrdou plenu mozkovou. Nejčastěji vzniká při zlomeninách lebečních kostí při poranění tepen (nejčastěji a. meningea media) nebo žilních splavů (při epidurálním krvácení do oblasti mozečku).
I když jsou některé druhy krvácení do mozku méně závažné než jiné, všechny mohou pacienta ohrozit na životě a způsobit závažné komplikace.
V důsledku krvácení do mozku vzniká v mozku ložisko zvané hematom, které nejprve obsahuje čerstvou krev a po jejím sražení a odstranění zůstane na postiženém místě mozku trvale prázdné místo (v podstatě „díra“). Pokud se v lékařské zprávě setkáte s pojmem intracerebrální hematom, subdurální nebo epidurální hematom, znamená to následek krvácení do příslušné oblasti mozku.
Diagnostika
Diagnostika krvácení do mozku je velice obtížná, protože u některých lidí se nemusí objevit žádné zvláštní příznaky.
Při podezření na krvácení do mozku je nutné provést řadu vyšetření, mezi která patří:
- počítačová tomografie (CT mozku) nebo magnetická rezonance (MRI mozku)
- lumbální punkce, což je vyšetření, při kterém se odebírá mozkový mok z páteřního kanálu a odesílá na vyšetření do laboratoře
- CT angiografie mozku, což je vyšetření, při kterém se do mozkových tepen vstříkne kontrastní barvivo, které dokáže zobrazit cévní malformace v mozkových cévách a také v cévách, které přivádějí krev do mozku.
Léčba krvácení do mozku
V případě těžkého nebo jinak závažného krvácení do mozku může být nutná operace mozku, jejímž smyslem je jednak uvolnit tlak na mozek a zabránit tak rozvoji mozkového edému, oprava prosakujícího aneuryzmatu (výdutě) technikou, které se říká klipování neboli svorkování (z anglického clipping) nebo odstranění cévní malformace.
Při neurochirurgických výkonem za účelem zastavení krvácení do mozku je často nutné odstranit část lebky, čemuž se říká kraniotomie. Někdy se lebka ponechává otevřená delší dobu, aby se mozek měl kam rozpínat a zabránilo se jeho poškození útlakem.
Mezi další možnosti léčby krvácení do mozku patří léky proti úzkosti (anxiolytika), epilepsii (antiepileptika) a další léky užívané k léčbě příznaků mozkového krvácení, jako jsou křeče, epileptické záchvaty a silné bolesti hlavy.
Pro co největší šanci na vyléčení s minimem trvalých následků je nutné, aby byla pacientům s mozkovým krvácením co nejrychleji nasazena správná léčba. Nedílnou součástí léčebného procesu je také rehabilitace, která pacientům po mozkovém krvácení umožňuje rychlejší návrat do normálního života.
Kromě fyzioterapie se v léčbě krvácení do mozku uplatňuje také řečová terapie (logopedie) na odstranění vad řeči, ergoterapie a změny životního stylu, pro snížení rizika dalšího krvácení (například snaha zmírnit stres, léčba vysokého krevního tlaku, apod.).
Prevence krvácení do mozku
- Celosvětová incidence (četnost výskytu) traumatických poranění spojených s krvácením do mozku je zhruba 600 případů na 100 tisíc obyvatel, což je poměrně vysoké číslo.
- V České republice byla incidence traumatických poranění mozku v roce 2017 kolem 272 případů na 100 tisíc obyvatel (3).
- Proto je velice důležité, abychom se chránili před rizikem traumatického poranění mozku.
- Účinnou formou prevence jsou například bezpečnostní pásy v autě nebo ochranné přilby pro motocyklisty a cyklisty.
- I když tyto ochranné pomůcky nepomohou vždy, pomáhají snížit riziko, že při nehodě dojde k závažnému poranění mozku.
- Lidé u kterých se vyskytlo krvácení do mozku následkem traumatu nebo cévní mozkové příhody mají o 25% vyšší riziko dalšího krvácení do mozku (4).
- V rámci prevence krvácení do mozku je také velice důležité změnit váš životní styl tak, aby se riziko krvácení co nejvíce snížilo.
- Zejména je nutné chodit na pravidelné lékařské prohlídky, nechat si změřit krevní tlak a v případě, že je vysoký, přijmout vhodná opatření na jeho snížení, mezi která patří kombinace změny životního stylu (cvičení, dostatek pohybu, zdravé stravování, dostatek spánku) a užívání léků na snížení krevního tlaku (antihypertenziv).
- Je také důležité zanechat kouření, které je významným rizikovým faktorem hemoragické cévní mozkové příhody (5).
- Toxiny v tabáku poškozují stěnu cév a způsobují ukládání plaku v tepnách, což vede k jejich zúžení a zvýšení rizika jejich prasknutí nebo ucpání.
Pokud máte diabetes (cukrovku) je důležité snažit se udržet hladinu cukru v krvi v přijatelném rozmezí. Řada diabetiků má také vysoký krevní tlak a cholesterol a trpí nadváhou, což jsou všechno rizikové faktory pro vznik cévní mozkové příhody.
- Jedním z nejúčinnějších způsobů prevence krvácení do mozku je změna stravovacích návyků a pravidelné cvičení.
- Pokud chcete snížit riziko hemoragické cévní mozkové příhody, měli byste do vašeho jídelníčku pravidelně zařazovat potraviny, které jsou součástí takzvané středomořské diety (6).
- Patří sem zejména olivový olej, ryby, ořechy a dostatek zeleniny a ovoce.
- Stejně tak je nutné bojovat s nadváhou, protože ta může vést k hypertenzi (vysoký krevní tlak), což zvyšuje riziko onemocnění srdce i cévní mozkové příhody.
- Pravidelná fyzická aktivita je velice důležitá, protože pomáhá nejen udržovat tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí, ale také snižuje riziko cévní mozkové příhody.
- Renomované zdravotnické organizace doporučují každý týden alespoň 150 minut cvičení se střední až vysokou námahou (7).
Co si z článku odnést?
Krvácení do mozku je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou léčbu a dlouhou rekonvalescenci. Některá onemocnění, jako jsou například diabetes, zvyšují riziko krvácení do mozku.
Krvácení do mozku vzniká při takzvané hemoragické cévní mozkové příhodě, následkem úrazů nebo z plného zdraví (například při prasknutí cévních malformací nebo aneuryzmatu).
Je proto velmi důležité chodit na pravidelné lékařské prohlídky, nechat si změřit krevní tlak a pokud máte hypertenzi, měli byste užívat léky na snížení krevního tlaku a přijmout další opatření na jeho snížení (změna životního stylu, pravidelné cvičení, zdravá strava, apod.). Stejně tak je důležité správně léčit diabetes a vyhnout se nadměrné konzumaci alkoholu a zejména kouření.
Riziko traumatického krvácení do mozku (tedy krvácení následkem úrazu) můžete snížit používáním bezpečnostních pásů a ochranných pomůcek (přilba při jízdě na kole nebo motocyklu).
Naučte se také rozpoznat výše uvedené příznaky krvácení do mozku, protože rychlá a správná léčba tohoto stavu podstatně ovlivňuje prognózu pacienta a to, zda bude mít trvalé následky či nikoli.
Prezentace subarachnoidálního krvácení
- ICH GCP
- Registr klinických studií v USA
- Stránka klinických studií Nct
|
Hlavní sponzor:
Rigshospitalet, Denmark Spolupracovník: Emergency Medical Services, Capital Region, Denmark |
| Rigshospitalet, Denmark |
| Primárním cílem této studie je identifikovat příznaky a / nebo konkrétní slova (spoušť slovy) svědčící o spontánním subarachnoidálním krvácení (sSAH) během nouzového telefonu vyzývá pohotovostní lékařskou službu v Kodani (EMS). Dále je cílem určit asociaci mezi příznaky / spouštěcími slovy a sSAH, citlivost symptomů / spouštěcích slov a nakonec k identifikaci faktorů v telefonní návštěva, která může ovlivnit úroveň aktivované přednemocniční odpovědi |
| Design studie: Vnořená případová kontrolní studie. Zdroje dat: Je vytvořena skupina pacientů s potvrzeným sSAH, která bude sestávat z přijatých pacientů mezi 1. lednem 2014 a 31. prosincem 2018 registrován u dánského národního pacienta Zaregistrujte se u primární výtokové diagnózy spontánního subarachnoidálního krvácení (International Classification of Disease code I60.0-I60.9). Použití ústřední osoby registrační čísla, jejich lékařské záznamy budou extrahovány a zkontrolovány za účelem ověření Diagnostika. Ověření je prováděno dvěma nezávislými vyšetřovateli za pomoci a předem vytvořený formulář zprávy o případu s diagnostickými kritérii (s názvem "Ověření diagnózy CRF") v době návrhu studie kohorta obsahuje údaje o pacientech z roku 2014 z a Pro tuto studii musí být údaje o pacientech shromažďovány od roku 2015 do 2018. Dánský národní registr pacientů je přístupný online prostřednictvím dánských údajů o zdraví Board (Sundhedsdatastyrelsen). Ovládací prvky jsou identifikovány v kodaňské databázi EMS pro nouzové telefonní hovory. Audiosignalizované pohotovostní lékařské telefonní hovory jsou evidovány v EMS Kodaň. Audio soubory hovorů od pacientů s potvrzeným sSAH a vybranými kontrolami jsou extrahovány. Centrální registr osob je denně aktualizován s ohledem na vitalitu přístup online prostřednictvím dánské zdravotní datové rady (Sundhedsdatastyrelsen). Dánský národní registr pacientů obsahuje informace o diagnózách souvisejících s nemocnicemi Tyto se použijí k výpočtu skóre indexu morbidity Charlsonova indexu. Proměnné, které se mají extrahovat: – Dánský národní registr pacientů: U pacientů s primární výtokovou diagnózou sSAH přijatých mezi lety 2015 a 2019: – CPR-číslo – Datum a čas přijetí – Přijímací nemocnice Pro výpočet skóre indexu morbidity Charlson, druhá data extrakce se provádí u pacientů s sSAH ověřených kontrolou lékařských záznamů čas, jsou získána data o předchozích diagnózách. Stávající kohorta sSAH (pacienti přijati v roce 2014): – CPR-počty pacientů se sSAH – Datum a čas prvního přijetí do nemocnice ve vztahu k sSAH. – Aktivovaná reakce EMS. EMS Kodaň: – CPR-počty shodných kontrol. – Aktivovaná reakce EMS u pacientů se sSAH v letech 2015–2018. Audiotaped EMS telefonní hovory: – V pilotní studii navrhne Formulář kazuistiky (s názvem „CRF: příznaky“) přehrávání dvaceti náhodně vybraných tísňových volání audiozáznamů od pacientů se sSAH. Členové výzkumné skupiny budou poslouchat vybrané telefonní hovory a diskutovat které příznaky a informace by měly být extrahovány. Šablona pro sběr dat RedCap je poté kódováno podle CRF. U hlavní studie všechny telefonní hovory od pacientů s sSAH a kontroly bez sSAH jsou poté přehrány a data extrahována do RedCap systém sběru dat pomocí „CRF: Příznaky“. Centrální registr osob: – 30denní vitální stav u všech pacientů s potvrzenou sSAH. Kvalita dat: Od roku 1977 dánský národní registr pacientů registruje všechny lůžkové, ambulantní a pohotovostní návštěvy dánských nemocnic. Je považována za vysoce kvalitní databázi. Konkrétně pro sSAH jsme však našli pozitivní prediktivní hodnotu pouze 63% Abychom minimalizovali nepřesnost používání těchto nevalidovaných údajů, rozhodli jsme se zkontrolovat vše lékařské záznamy dvakrát k ověření diagnózy sSAH. Očekává se tedy, že přesnost bude velmi vysoká vysoký. Audiotaping tísňových telefonních hovorů se stal automatizovaným procesem do ledna 2014 v určitých časových obdobích nebyla zaznamenána všechna volání kvůli změnám v systému ukládání dat. Pokud se předpokládá, že pacienti zavolali EMS v kterémkoli z těchto období, bude to tak řešeno v závěrečném rukopisu. Oslepující: Pro validaci diagnózy budou vyšetřovatelé zaslepeni nálezy ostatních bude zadávat data do jednotlivých elektronických tabulek. V případě neshody třetina vyšetřovatel případ přezkoumá. Tísňové telefonní hovory z případů a kontrol jsou anonymizovány před sběrem dat přejmenování zvukových souborů podle předem vyvinutého klíče. Data zadaná v RedCap budou zadané pod anonymizovaným názvem souboru. Při statistických analýzách jsou údaje zaslepeny provedeno. Statistika: Reprodukovatelnost formuláře kazuistiky: Několik vyšetřovatelů rozdělí úkol přehrání telefonní hovory a extrakce dat. Aby byl zajištěn jednotný sběr dat, reprodukovatelnost testuje se kategorizace v souboru „CRF: Příznaky“ a upravují se pokyny a definice, pokud Požadované. Pro posouzení reprodukovatelnosti jsou vybrané proměnné v CRF porovnány mezi dvěma vyšetřovatelé. Hodnoty kappa nad 0,5 jsou považovány za přijatelné. Binární proměnné jsou testovány u statistik kappa jsou uspořádané kategorické proměnné testovány pomocí vážené kappa statistika a numerické proměnné jsou testovány pomocí korelačního koeficientu uvnitř třídy. Popisná statistika: Kontinuální data budou vykazována jako mediány s mezikvartilovým rozsahem (IQR). Podíly pacientů s každým příznakem / spouštěcím slovem budou hlášeny jako procenta s 95% intervaly spolehlivosti (CI). Statistické analýzy: Asociace mezi specifickými příznaky / spouštěcími slovy a sSAH budou vypočteno jako poměr šancí. Citlivost identifikovaných příznaků nebo spouštěcích slov je P <0,05 bude považována za statisticky významnou. Identifikovat prediktory pro vyslání sanitky nebo jednotky mobilní odezvy na lékaře s nejvyšší prioritou úrovni bude provedena logistická regresní analýza s výstupem ano / ne jako výsledek a věk, pohlaví a proměnné získané v CRF jako možné prediktory. Za předpokladu, že se příznaky zájmu vyskytnou u 25% pacientů se sSAH a 5% pacientů se sSAH kontroly lze statisticky významný rozdíl detekovat s výkonem 80% při 5% úroveň významnosti, pokud zahrneme 195 případů a 390 kontrol (poměr 1: 2). Statistické analýzy budou prováděny ve spolupráci se statistikem oddělení. Chybějící data: V případě více než 10% chybějících údajů pro libovolnou proměnnou bude vypracován plán imputace. Zkreslení: U neznámého podílu pacientů s potvrzeným sSAH se očekává, že nebudou registrováni nouzové telefonní volání na EMS v Kodani. Může to být proto, že nebyli přijati prostřednictvím EMS, v takovém případě mohou představovat určitou skupinu pacientů s ohledem na jejich všeobecné využívání služeb zdravotní péče. Pacienti sSAH bez registrovaného pohotovostního lékařského telefonního hovoru mohou také odrážet povaha akutní situace, kdy nemusí být vždy možné získat číslo KPR vytvořte zkreslení začlenění, protože telefonní hovory se zvukovým záznamem nelze identifikovat. Tito pacienti jsou potenciálně mezi nejvíce akutně postiženými. Porovnat, v čem se liší pacienti bez registrovaného kontaktu s EMS Kodaň ti, kteří mají kontakt, budou porovnáni podle věku, pohlaví a skóre Charlsonova indexu komorbidity a 30denní úmrtnost. . | ||||||||
| Nábor | ||||||||
| 2019-08-26 | ||||||||
| 2020-12-31 | ||||||||
| 2020-12-31 | ||||||||
| Pozorovací | ||||||||
|
||||||||
|
||||||||
| 600 |
|
|
Kritéria pro zařazení: – Volali záchrannou lékařskou službu v Kodani mezi 1. lednem 2014 a 31. prosince 2018. – Musíte mít dánské centrální registrační číslo osoby. – Případy musí být vůbec první subarachnoidální krvácení. – Případy musely přežít až do přijetí. Kritéria vyloučení: – Pacienti převezeni ze zahraničí do nemocnice v regionu hlavního města Dánska nebo z jiné dánské geopolitické oblasti. – Subarachnoidální krvácení, která se vyskytla během hospitalizace, jsou také vyloučena.
|
|
||||||
|
||||||
|
| Dánsko |
| 2021-02-01 |
|
|
| Ne |
|
|
Pozorovací model: Řízení případů Časová perspektiva: Retrospektivní |
This information was retrieved directly from the website clinicaltrials.gov without any changes. If you have any requests to change, remove or update your study details, please contact [email protected]. As soon as a change is implemented on clinicaltrials.gov, this will be updated automatically on our website as well.
Clinical Research News
Endovaskulární léčba mozkové výdutě – Nemocnice Na Homolce
Následující text Vám má podat informace k výkonu, který se nazývá endovaskulární léčba mozkové výdutě. Popisuje, jak se výkon provádí a jaká jsou jeho možná rizika. Nemá nahrazovat rozhovor s Vaším lékařem, ale slouží jako východisko pro tuto diskusi.
Pokud se tento výkon provede jako plánovaný, budete mít dost času probrat celou proceduru s lékařem, který výkon požaduje i s lékařem, který výkon bude provádět.
Pokud se bude výkon provádět z naléhavé potřeby, bude na to méně času, přesto byste měl obdržet dostatečné vysvětlení, než podepíšete informovaný souhlas.
Co je endovaskulární léčba mozkové výdutě?
Na základě předchozího klinického vyšetření a vyšetření pomocí zobrazovacích metod u Vás byla diagnostikována výduť (aneuryzma) na mozkové tepně. Jde obvykle o vakovitou výchlipku v zeslabené stěně mozkové cévy, nejčastěji uloženou v místě jejího větvení.
V průběhu času dochází ke zvětšování výdutě, rychleji působením vysokého krevního tlaku, sklerotických a jiných změn. Výduť (aneuryzma) může být klinicky němá nebo se může projevovat opakovanými bolestmi hlavy či jinými obtížemi. Způsobují je opakovaná malá krvácení z výdutě (tzv.
„ronění“) nebo tlak výdutě na okolní mozkovou tkáň. Nejčastějším a nejzávažnějším klinickým projevem aneuryzmatu je však život ohrožující krvácení do mozkových obalů (subarachnoidální krvácení) a krvácení do mozkové tkáně.
Riziko opakovaného krvácení je vysoké, jeho následky jsou obvykle klinicky závažnější než první krvácení.
Jaký je cíl výkonu?
Cílem této léčby je vyřadit výduť na mozkové tepně z oběhu pomocí instrumentaria zaváděného cévním řečištěm. K uzávěru výdutě se používají nejčastěji platinové elektrolyticky nebo elektricky odpoutatelné spirálky (v příloze na obr.
1 a 2 – ukázky spirálek různého tvaru, na obr. 3 schéma vyplňování výdutě, na obr. 4 uzavřená výduť, mikrokatétr vytažen, obr. 5. diagnostická angiografie výdutě ve větvení střední mozkové tepny, na obr.
6 po endovaskulárním uzávěru se již výduť neplní).
Kdo rozhodl o výkonu?
Lékařský tým ve složení neuroradiologa, neurochirurga a neurologa indikoval endovaskulární léčbu této mozkové výdutě, s cílem vyřadit výduť z krevního oběhu, tj. zamezit vstupu krve do vaku výdutě, a předejít (zabránit) tak život ohrožujícímu krvácení.
Lékaři, který Vás vyšetřili se rozhodli, že prospěch z výkonu převyšuje možná rizika. Konzultovali Vaše onemocnění s radiodiagnostickým oddělením a usoudili, že tato metoda je vhodná.
Nicméně máte možnost vyjádřit svůj názor, který musíme brát na zřetel a pokud po rozhovoru s lékařem usoudíte, že výkon nechcete podstoupit, máte právo jej odmítnout.
Je to Vaše svobodné rozhodnutí, ke kterému můžete zodpovědně přistoupit až po zvážení všech informací o svém zdravotním stavu a o alternativních výkonech a léčebném postupu. Pokud přes náležité vysvětlení odmítnete navrhovaný výkon, vyžádá si od Vás lékař písemné prohlášení („negativní revers“), kde bude zapsáno vyjádření lékaře s podpisem obou stran – Vaší i lékaře.
Kdo bude výkon provádět?
Specialista rentgenolog (případně invazivní radiolog), který má kvalifikaci obsluhovat rentgenový přístroj, je vyškolen v technice výkonu a interpretaci získaných obrázků, v souladu se současnými poznatky vědy, za použití jen takových přístrojů a materiálu, které smí být k tomto účelu použity. Při výkonu pomáhá lékaři sestra a rentgenový laborant, který je ovládá rentgenový přístroj.
Kde se bude výkon provádět?
Na radiodiagnostickém oddělení naší nemocnice, kde je speciální vyšetřovna vyhrazená pro invazivní výkony a výkony na cévách.
Jaká je příprava před výkonem?
Za Vaši přípravu před tímto vysoce specializovaným výkonem je odpovědný Váš ošetřující lékař.
Zajistí kompletní biochemické vyšetření, vyšetření krevního obrazu, krevní skupiny, koagulačních faktorů, interní, neurologické a anesteziologické vyšetření.
Zobrazení mozkového cévního řečiště a aneuryzmatu – výběr zobrazovacích metod a další vyšetření jsou pro každého pacienta indikována individuálně.
Před výkonem má pacient zavedenu žilní kanylu a močový katétr.
Co se vlastně při výkonu odehrává?
Výkon je prováděn v celkové anestezii v poloze na zádech. Úvodní část výkonu je obdobná jako při diagnostické angiografii. Po nápichu stehenní (výjimečně jiné) tepny a po zavedení vodícího katétru (cévky) do tepny, v jejímž povodí se nachází výduť, je do vaku výdutě zaveden hrot mikrokatétru.
Výkon je prováděn za skiaskopické (rentgenové) kontroly, průběh výkonu je zaznamenáván v digitální formě a poté zhotoveny snímky. Správná polohy mikrokatétru ve výduti je ověřena nástřikem kontrastní látky. Poté jsou mikrokatétrem do výdutě zaváděny platinové elektrolyticky odpoutatelné spirálky.
Jde o jemné spirálky, přesně vybraných rozměrů, které jsou připojeny k vodícímu drátu. Typ použité spirálky závisí na velikosti a tvaru výdutě. Odpoutání spirálky od vodícího drátu provádíme řízeně až po ověření správného umístění spirálky do výdutě. Vodící drát spirálky připojíme ke zdroji slabého stejnosměrného proudu.
Jeho průchodem dochází k uvolnění spirálky od vodícího drátu, vodící drát je z mikrokatétru vytažen. Dokud spirálku plánovaně neodpoutáme, můžeme ji vytáhnout a znovu usadit nebo vyměnit za jinou, vhodnějších rozměrů. Takto vyplňujeme výduť až do jejího vyřazení z oběhu (tj.
do výdutě již neproniká kontrastní látka) nebo kdy již nelze bezpečně další spirálku zavést. Jednodušší je vyplňování výdutí se štíhlým krčkem (tj.vak výdutě má větší průměr než vstup do výdutě), který brání zpětnému vyklouznutí spirálky do přívodné tepny.
U aneuryzmat se širokým krčkem (nad 4 mm) je vyšší riziko vyklenování nebo vyklouznutí spirál do přívodné tepny. V některých případech je možné krček výdutě překrýt při zavádění spirál kovovým stentem (výztuhou) nebo dočasně zavedeným balónkem.
Po skončení výkonu je ponechán zavaděč v tepně, je vytažen přibližně po 6 hodinách, poté je místo vpichu stlačeno k zástavě krvácení a přiložen kompresívní obvaz k prevenci krvácení. Po výkonu je pacient uložen na lůžko intenzivní péče ke sledování a doléčení. Délka následné léčby závisí na stavu pacienta před výkonem (krvácející nebo nekrvácející aneuryzma) a průběhu výkonu.
Je riziko nějakých komplikací?
Při výkonu se mohou vyskytnout komplikace, související s angiografickým vyšetřením a dále komplikace, související s léčbou výdutě. Komplikace mohou být nezávažné, mohou však vést k závažnému poškození zdraví až ke smrti pacienta.
Komplikace v souvislosti s diagnostickou angiografií se vyskytují maximálně u 1% pacientů, komplikace související s léčbou výdutě, se vyskytují se od 3 do 20 % výkonů, podle závažnosti klinického stavu pacienta v době výkonu a podle typu aneuryzmatu a stavu mozkového cévního řečiště.
Endovaskulární léčba může přinést nečekané komplikace, jejichž řešení si může vyžádat další invazívní léčebné postupy nebo akutní operaci. Tato léčba nesnese odkladu, je proto na vyšetřujícím lékaři, aby rozhodl, jaké opatření zvolí.
Komplikace ve vztahu k angiografii : · hematom v místě vpichu, zkrat mezi stehenní tepnou a žilou, trombóza stehenní tepny nebo žíly, embolizace trombu do periferie končetiny· alergické reakce na kontrastní látku· poškození funkce ledvin· možnost embolizace do mozkových či jiných tepen (bez klinických následků nebo s neurologickým postižením různé závažnosti) Komplikace ve vztahu k uzávěru výdutě :· zavádění mikrokatétru a vodiče může způsobit poškození tepny nebo stěny výdutě, s možným krvácením nebo zúžením až uzávěrem tepny· může dojít k předčasnému uvolnění nebo vyklouznutí zaváděné spirálky do řečiště mimo výduť, s možným uzávěrem části mozkového řečiště
může dojít k uvolnění krevní sraženiny z výdutě, stěny cévy nebo z vrcholu vodícího katétru nebo mikrokatétru, opět s možným uzávěrem části mozkového řečiště.
Existují nějaké alternativní metody?
Alternativou endovaskulární léčby je otevřený neurochirurgický přístup a uzávěr aneuryzmatu kovovou cévní svorkou. Indikace k typu výkonu je výsledkem týmového mezioborového rozhodnutí.
Vychází zejména z klinického stavu pacienta a ze zhodnocení typu a uložení výdutě.
Je-li to technicky možné (je-li v individuálním případě za přijatelného rizika proveditelná endovaskulární i neurochirurgická léčba), pacient má možnost volby z obou metod.
Co je informovaný souhlas?
Protože se výše popsaná léčebná metoda považuje za větší výkon, potřebujeme k jeho provedení Váš výslovný souhlas. Před jeho udělením musíte být zcela a pro Vás srozumitelným způsobem informován o povaze výkonu a eventuálních rizicích. Proto se ptejte tak dlouho, dokud nebudete vše potřebné vědět.
Lékař Vám vysvětlí postup při vyšetření, podá informace o lécích, které dostanete a seznámí Vás s jejich vedlejšími účinky a vysvětlí Vám možné komplikace vyšetření. Informovaný souhlas bude součástí Vaší zdravotnické dokumentace. Jedině v situacích, které si vynucují okamžité jednání, např.
při ohrožení života, bezvědomí nebo v jiných případech neschopnosti rozhodovat, musíme sami rozhodnout o vyšetření a léčbě a budeme Vás informovat dodatečně. Jiné osoby za Vás rozhodovat nemohou. Zákon připouští výjimky jenom u osob, které nejsou schopny v odůvodněných případech schopny takové rozhodnutí učinit zodpovědně samy.
U dětí do 18 let rozhodují jejich rodiče nebo zákonní zástupci.
Mozkové krvácení: příznaky, léčba (Nitrolební krvácení)
Do mozku vede bohaté cévní zásobení. Dvě hlavní tepny –
krkavice – odstupují přímo z aorty, z cévy jdoucí rovnou
ze srdce. Podél krční páteře jdou rovněž dvě cévy, které v úrovni
prvního obratle vstupují do lebeční dutiny.
Tím je zajištěn přísun té
nejvíc okysličené krve, na kterou je mozek velmi citlivý.
Jako řídící centrum celého těla má i zvýšené nároky na výživu a
zásobení kyslíkem, proto jakýkoliv deficit se okamžitě projeví
snížením nebo až zástavou některých funkcí.
Mozek je obalen třemi různými vrstvami tkáně tvořícími mozkové
obaly. Ty obklopují jak mozek tak míchu a mají za úkol oba orgány chránit.
Na mozek pevně přiléhá omozečnice a přesně kopíruje všechny závity a
prohlubně.
Nad ní je pavoučnice, tenká blanka která vytváří prostory pro
cirkulaci a vstřebávání mozkomíšního moku. Zevní vrstva je pevná tvrdá
plena mozková, jejíž vnitřní vrstva odděluje mozkové polokoule a
odděluje týlní lalok od mozečku. Tyto tři obaly vytváří anatomické
prostory, mezi nimiž se může hromadit krev.
Krvácení se může objevit
i přímo v mozkové tkáni, pak se mluví o tzv. tříštivém
krvácení.
Zdrojem krvácení mohou být mozkové tepny nebo mozkové žíly. Žilní
nebo tepenný typ krvácení je charakteristický pro dané druhy a někdy
i lokalizace mozkových krvácení.Krvácení může být
primární, kdy praskne céva v mozku pod vlivem např.
vysokého krevního tlaku, nebo sekundární, kdy je krvácení
důsledkem různých úrazů hlavy.
Rizikové faktory mozkového krvácení
S mozkovým krvácením se setkáváme u úrazů, u úmyslných trestných
činů, při nešťastných náhodách, u různých onemocnění a riziko
krvácení zvyšují i kouření, pití alkoholu, vysoký krevní tlak a
některé léky.
Prevence mozkového krvácení
U mozkových výdutí žádná není, ty jsou vrozené. Obecně ale platí
udržovat krevní tlak v normě, nekouřit,
nepít a nevystavovat se stresům. Je důležité také
chránit si lebku u některých povolání a při určitých
sportech.
Příznaky mozkového krvácení
Příznaky jsou různé a rozmanité podle lokalizace v mozku, množství
vylité krve a době působení.
Pro diagnózu mozkového krvácení je
důležité ověřit si domněnku na CT popřípadě na magnetické rezonanci,
protože stejné příznaky jako krvácení může mít i „mozková
mrtvice“, tedy stav, kdy se nějaká cévka ucpe a vytvoří se
ložisko nezásobené kyslíkem a dojde k ischemické cévní mozkové
příhodě.
Je proto nutné odlišit příčinu příznaků, protože
podle toho se volí léčba. Ještě je nutno zmínit, že takzvaná cévní
mozková příhoda je z 80% ischemické povahy, tedy že se ucpe přívodná
céva, a z 20% se jedná o krvácení. Je to název, který neodlišuje
vyvolávající příčinu, ale zastřešuje klinické příznaky, které
bývají podobné až totožné.
Nitrolební krvácení se dělí podle míst, kam se krev vylila.
Epidurální krvácení probíhá do prostoru mezi
lebečními kostmi a tvrdou plenou mozkovou. Většinou je spojeno s úrazem a
prasknutím jedné z větví krkavic.
Z vylité krve se po několik dnů
formuje krevní sraženina, neboli hematom, který utlačuje
mozek. Bývá lokalizován v místě nárazu nebo v místě zlomeniny
lebeční kosti.
Hematom tlačí na mozkovou tkáň, dostavuje se porucha
vědomí a poruchy hybnosti končetin, někdy i poruchy řeči. Hematom je
rovněž ložisko dráždění, které může vyprovokovat i epileptický
záchvat.
Subdurální krvácení směřuje mezi tvrdou plenu a
pavoučnici, je opět následkem nějakého traumatu a zdrojem krvácení jsou
žíly na horní části mozkových polokoulí.
Následkem je opět hematom,
který pokud se klinicky projeví mezi 24-48 hodinami je označován jako
akutní, může se zhojit, nebo přejde v chronický
subdurální hematom, který se manifestuje příznaky po třech týdnech od
úrazu, a je to pomalu rostoucí a zvětšující se útvar, který se vyskytuje
především u starších lidí nebou jedinců se zvýšenou dispozicí ke
krvácení. Typickou skupinou jsou chroničtí alkoholici.
Úraz nebývá tak těžký, pacient si kolikrát ani nevzpomene, že by se mu
něco stalo.
Akutní hematom je spojen se zhmožděním mozku,
především u těžkých úrazů hlavy. Nebezpečné jsou hematomy, které se
axpanzivně zvětšují za útlaku mozku a zhoršování jeho funkcí.
Dostavují se poruchy vědomí, obrna končetin a zorničky jsou nestejně
veliké.
Chronický hematom se opouzdří a pomalu narůstá
měsíce, v popředí stojí především psychické změny od lehkého útlumu
až po stavy zmatenosti, pacienti většinou udávají bolesti hlavy a
závratě.
Jako subarachnoideální krvácení se označuje
přítomnost krve mezi pavoučnicí a omozečnicí, zdrojem je nejčastěji
prasknutí tepenné výdutě u neléčeného vysokého krevního tlaku.
Tento
typ bývá spojen s nejbohatší symptomatikou, jejímž podkladem je zvyšený
nitrolební tlak, krvácení dráždící mozkové cévy, které zmenšují
svůj průsvit a dodávají menší množství kyslíku do tkáně.
Pacienta
bolí hlava, je zmatený, zvrací, ztrácí vědomí a dostavují se poruchy
srdečního rytmu.
Intracerebrální krvácení, neboli krvácení do mozkové
tkáně, bývá masivní a rozsáhlé, většinou zapříčiněné rupturou
cévy při vysokém krevním tlaku nebo po težkých zlomeninách lebečních
kostí spojených s natržením mozkové tkáně.
Pokud je krvácení masivní,
tříštivé, je spojeno poškozením tkáně, s poruchami vědomí, zvracením
a bolestmi hlavy, otokem mozku a nitrolebním vysokým tlakem.
Menší
krvácení většinou nemají na tkáň destruktivní charakter, vědomí
nebývá porušeno a dominují příznaky podle ložiska, tedy obrny končetin,
obličejových svalů nebo obrny okohybných svalů, poruchy řeči.
Ložisko
má nepravidelný tvar, okolní tkáň je stlačována a prokrvácená,
doprovodnými nálezy jsou zvýšený nitrolební tlak a otok mozku. Úmrtnost
se pohybuje mezi 30% – 40%, dříve 80 – 90% pacientů umíralo.
K poklesu
došlo především díky zobrazovacím metodám, které
ložisko lokalizují a umožní tak rychlejší a přesnější zásah.
Přežití ovšem i tak závisí na mnoha faktorech jako je velikost ložiska,
na rozsahu krvácení, na věku pacienta a na stavu jeho vědomí. Pokud je
krvácení opravdu velké, může se provalit i do mozkových komor, poté je
mozkomíšní mok zbarven krví. S krvácením do komor se setkáváme
u nezralých novorozenců, jako komplikace rozsáhlých subarachnoideálních
krvácení přichází asi ve 25%.
Léčba krvácení mozku
Diagnóze epidurálního hematomu napomůže již
RTG snímek, upřesnění přinese CT.
Je
nutnost okamžitého operačního zásahu, bez včasného
vypuštění hematomu dojde k takovému nárůstu nitrolebního tlaku a útlaku
mozku a končí smrtí.
Léčba expanzivně rostoucího subdurálního akutního
hematomu je rovněž chirurgická a rovněž okamžitá.
Chronický hematom se opět odstraňuje chirurgicky a má
výborné operační výsledky, dochází k nápravě pacientova stavu.
Léčba intracerebrálního krvácení je zaměřená na
podporu dýchání a srdeční činnosti, na snížení mozkového otoku a
nitrolebního vysokého tlaku. Nesmí se podávat léky na ředění krve, ty by
krvácení jen prohlubovaly.
Čeká se, až krvácení samo ustane, vytvoří se
hematom a ten se postupem času vstřebává. To je otázka měsíců, mezitím
pacient co nejdříve začíná s rehabilitací a to podle přesně
stanoveného rehabilatačního plánu.
K operačnímu řešení krvácení se
přistupuje pouze u velmi specifických případů.
U subarachnoidálního krvácení v akutním stadiu je
léčbou absolutní klid na lůžku, upravení vysokého krevního tlaku,
tlumení bolestí hlavy a zvracení. Domněnku aneurysmatu lékaři potvrdí
zobrazením mozkového cévního řečiště pomocí kontrastní látky.
Až se
stav pacienta stabilizuje, přistupuje se k chirurgickému řešení,
optimálně do 48 hodin od začátku problémů. Pro léčbu mozkových
aneuryzmat jsou používány dvě techniky: operační a tzv.
endovaskulární. Základní rozdíl spočívá v tom, že
operační léčba řeší výduť z vnějšku tepny, endovaskulární léčba
zevnitř.
Operační léčba vyžaduje otevření lebky chirurgicky,
endovaskulární léčba vyžaduje zákrok pod rentgenovým zářením.
Je dobré připomenout, že ne všechna aneuryzmata mohou být léčena ihned
po stanovení diagnózy, a že ne všechna aneuryzmata jsou léčitelná oběma
metodami.
Vždy je nutné konzultovat léčebný postup se
specialisty (neurochirurga nebo neuroradiologa), kteří rozhodnou
o vhodné léčbě a to individuálně u každého pacienta.
Hematom nebo
zdroj krvácení musí byt odstraněny co nejdříve, protože ohrožují
pacienta jak na životě, tak i devastují mechanickým útlakem dosud zdravou
tkáň, takže by se mohlo stát, že po pozdním vyléčení by byl výsledný
rozsah postižení větší, než kdyby se k léčbě přistoupilo ihned.
Jak si pomoci sám
Nejdůležitější je na možnost krvácení vůbec pomyslet.
Proto každý
úraz nebo stav spojený s pádem nebo úderem do hlavy, stejně tak jako
náhlou ztrátu vědomí, ze které se pacient dlouho neprobírá, je nutné
neponechat bez povšimnutí a raději přivolat RZP, která
pacienta převeze na chirurgickou nebo na neurologickou ambulanici.
Každé přehlédnutí nebo podceňování příznaků je velmi
nebezpečné, protože všechna mozková krvácení ohrožují pacienta
na životě a většina z nich i smrtí končí.
Komplikace mozkového krvácení
Komplikacemi jsou rozmanité neurologické projevy odpovídající lokalizaci
krvácení v mozku.
V popředí stojí změna vědomí od zmatenosti až po
koma, dále částečná (paréza) nebo úplná (plegie) obrna svalů obličeje,
trupu a končetin, čili ztráta hybnosti z důvodu přerušení vedení
informací z centra do těla, bolesti hlavy, zvracení, zvýšený nitrolební
tlak a otok mozku. U subarachnoidální krvácení se kromě neurologických
obtíží objevuje komplikace opakovaného krvácení, zvláště byla-li
výduť většího rozsahu.
Diskuse
- Krvácení
do mozku po narození
Další názvy: Nitrolební krvácení, Intrakraniální krvácení, cévní mozková příhoda, subarachnoidální krvácení, mozková mrtvice, subdurální krvácení, tříštivé krvácení
Něco málo o cévních mozkových příhodách
Můžete nám blíže definovat zkratku CMP?
CMP je náhle vzniklá nebo rychle se rozvíjející ložisková porucha mozkové funkce, která trvá déle než 24 hodin nebo končí smrtí nemocného, bez přítomnosti jiné zjevné příčiny, než je porucha cévního systému mozku. Cévní porucha má charakter hemoragie (krvácení) nebo ischemie (nedokrvení).
Hemoragie rozlišujeme na intracerebrální (tj. krvácení do mozku) a subarachnoidální (tj. mezi mozkové obaly). Co do počtu, nejvíce je mozkových ischemií (80%), následují mozkové hemoragie (12%) a subarachnoidální krvácení (8%). Rozdíl mezi mozkovou hemoragií a ischemií je zásadní.
Krvácení do mozku přímo destruuje, ničí mozkovou tkáň, a záleží jen na intenzitě krvácení, jaké budou jeho následky. Do „průběhu“ krvácení, které je povětšinou jednorázovou a krátkodobou „záležitostí“, není možné léčebně zasáhnout a léčba je zaměřena na zmírňování druhotných škod v okolí krvácení.
Naproti tomu nedokrvení mozku vzniká nejčastěji na podkladě uzávěru mozkové tepny krevní sraženinou (trombem, embolem) a k nezvratnému poškození mozkové tkáně dochází v řádu několika hodin. Po tuto dobu je možné účinně léčebně zasáhnout.
Subarachnoidální krvácení je specifickým typem CMP, ke kterému dochází nejčastěji v důsledku prasknutí výdutě mozkové tepny.
Jaké jsou příznaky CMP ?
U mozkové hemoragie a ischemie jsou příznaky stejné, ale u hemoragické CMP je vznik příznaků povětšinou velmi náhlý, zhoršování příznaků je rychlejší a neurologické projevy jsou těžší, což je dáno přímou destrukcí mozkové tkáně krvácením.
Častá je porucha vědomí nebo epileptický záchvat v úvodu. Pro subarachnoidální krvácení je typická náhlá intenzivní bolest hlavy doprovázená zvracením, někdy přímo náhlá porucha vědomí.
U ischemické CMP bývá rozvoj příznaků pozvolnější, jejich tíže může kolísat, případně mohou na krátkou dobu odeznít a opětovně se objevit.
Je nutné si uvědomit, že příznaky vznikají NÁHLE, z plného zdraví.
Mohou to být: porucha hybnosti nebo citlivosti poloviny těla, nebo jen jeho části tvář, horní nebo dolní končetina (pokles tváře, nemotornost ruky, zakopávání nohy), poruchy řeči, mluvy nebo rozumění řeči (nezřetelná mluva, obtížné hledání slov, špatné až nesrozumitelné vyjadřování, nemožnost mluvy), poruchy psaní, čtení, počítání, dále porucha zraku jednoho nebo obou očí (mlhavé vidění, výpadek zorného pole, dvojité vidění), závratě, poruchy rovnováhy (potíže s chůzí), bolesti hlavy, porucha vědomí, případně s křečemi končetin, psychická změna.
Co dělat při podezření na CMP ?
Doporučení je jednoduché, v případě NÁHLE vzniklých potíží na nic nečekat a okamžitě volat 155.
Personál ZZS vyhodnotí zdravotní stav nemocného, zajistí přednemocniční péči a v případě podezření na CMP zajistí převoz nemocného do iktového centra nebo komplexního cerebrovaskulárního centra (jedná se o neurologická oddělení, event. kliniky specializované na léčbu CMP).
Dle možností je vhodné personálu ZZS předat důležité informace, jako např. dosavadní nemoci vč. prodělaných operací v posledních 3 měsících, užívané léky, alergie, tělesnou hmotnost nemocného a telefonní kontakt na příbuzné, zejména pokud je s nemocným omezená komunikace (např.
pro těžší poruchu řeči, poruchu vědomí). Převoz nemocných rodinou se neosvědčil, pouze oddaluje (někdy znemožňuje) možnost specifické léčby. Je důležité nepodceňovat příznaky CMP, nespoléhat na to, že odezní samy od sebe, protože po několika hodinách trvání potíží mohou být léčebné možnosti omezené.
Co nabízí současná medicína?
V případě včasného příjezdu a splnění požadovaných kriterií (zahrnují CT mozku, laboratorní odběry, zhodnocení anamnestických údajů) je u nemocných s mozkovou ischemií indikována trombolytická léčba, která spočívá v žilním podání rekombinantního tkáňového aktivátoru plazminogenu (r-tPA), což je látka, která přímo zasahuje do procesu tvorby sraženiny, narušuje její strukturu, případně sraženinu zcela rozpustí. V případě, že stav nemocného se po trombolytické léčbě nezlepší, nebo její podání z určitých důvodů není možné, je někdy indikována endovaskulární intervence. Jedná se o invazivní způsob léčby, zavedení speciálního instrumentaria do uzavřeté tepny, kterým se sraženina mechanicky rozrušuje.
U mozkové hemoragie je někdy indikována operační intervence (odsátí hematomu). U subarachnoidálního krvácení, po průkazu zdroje krvácení je indikována operační nebo endovaskulární intervence, která krvácející tepennou výduť vyřadí z oběhu.
Je možné zabránit vzniku CMP ?
Není. Příčin CMP je celá řada. Dvěma nejčastějšími jsou aterotrombóza (kornatění tepen s „nasedající“ krevní sraženinou) a kardioembolizace (vmetek ze srdce). Méně časté jsou: onemocnění malých mozkových tepen (lakunární CMP), významné zúžení přívodné mozkové tepny (krkavic) a různá vzácná onemocnění, nebo se příčinu CMP nepodaří zjistit.
- Můžeme působit pouze na ovlivnitelné rizikové faktory CMP.
- Jisté rizikové faktory (terapeuticky):
- neovlivnitelné: věk, pohlaví, rodinná zátěž, rasa
- částečně ovlivnitelné: diabetes mellitus (cukrovka), smíšená hyperlipidemie (vyšší tuky a cholesterol)
- ovlivnitelné: arteriální hypertenze (vyšší krevní tlak), nemoci srdce, kouření, významné zúžení přívodných mozkových tepen
- Pravděpodobné rizikové faktory (terapeuticky):
- neovlivnitelné: počasí, roční období
- částečně ovlivnitelné: stres, fyzická aktivita, obezita, alkohol, drogy, antikoncepce, hormonální substituční léčba, migréna, sociální postavení
- Co je prospěšné pro lidi s prodělanou CMP?
Pravidelné kontroly krevního tlaku, krevního cukru, tuků a cholesterolu u praktického lékaře, zanechání kouření, snížení spotřeby alkoholu, normalizace tělesné hmotnosti a dostatečná fyzická aktivita, tj. každodenně alespoň 30 minut trvající fyzická aktivita o středně intenzivní zátěži. Samozřejmostí je pravidelné užívání léků.