Subfebrilie – Vše o zdraví

Definice

V lidském organismu je tělesná teplota (dále T) udržována z hypotalamu v geneticky daném rozmezí 36-37 °C. T kolísá během dne – nejnižší je po půlnoci, nejvyšší v pozdním odpoledni. V tělesných dutinách je teplota asi o 0,5 °C vyšší než na kůži.

Horečka je vzestup T > 38,5° C měřeno v konečníku. T mezi 37,5 °C a 38,5 °C je označována jako subfebrilie, horečka > 41 °C je hyperpyrexie. Horečku lze rozdělit podle charakteru (Tab. 1).

Často si charakteru horečky nevšímáme, což je však chyba, protože charakter horečky ve spojení s klinickým obrazem může být patognomonický (febris undulans, chladná periferie, třesavka při vzestupu T, bolestivý křik nebo apatie – sepse!).

Nebudeme se dále zabývat subfebrilními teplotami nebo opakující se zvýšenou (nebo „zvýšenou“) T (i když to občas bývá v našich ordinacích kříž), ale budeme se věnovat náhle vzniklé horečce.

Patofyziologie horečky

Patofyziologie horečky je na Obr. Při zápasu imunitních sil organismu s infekčním agens se uvolňují cytokiny, které způsobují zvýšení teplotního prahu v hypotalamu.

Následuje celá řada opatření, jež mají tomuto zvýšenému nároku na produkci tepla v organismu dostát (produkce tepla v játrech, ve svalech, svalový třes…).

Jde o činnost vysoce energeticky náročnou a v období fyziologicky vysokých nároků organismu na energii a nízkých energetických rezerv (od 6 měsíců do 6 let) může být vzestup T důvodem relativního nedostatku energie pro mozek a příčinou tzv. febrilních křečí.

Je třeba zdůraznit, že popsaná situace nastává často ještě před vzestupem horečky a naši učitelé proto místo křeče febrilní říkali křeče iniciální. Pro úplnost je třeba uvést, že příčinou zvýšení teplotního prahu v hypotalamu moDoc.

hou být i jiné důvody než akutní imunitní pochody: proteiny produkované maligními buňkami, biologické mediátory autoagresivních dějů (Kawasakiho nemoc!), léky, např. fenytoin, cytostatika, atropin, makrolidy, antiarytmika. Horečka může provázet hypertyreózu, krvácení do CNS a některé dědičné poruchy: vrozenou anhidrózu, familiární středomořskou horečku, maligní hypertermii při celkové anestézii.

Náhle vzniklá horečka v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost

Horečka tvoří zhruba třetinu důvodů k návštěvě ordinace praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD). Nejčastěji se setkáváme s horečkou při akutní virové infekci. Pak bývají současně známky zánětu dýchacích cest. Oříškem může být 6. nemoc, exanthema subitum, jež provází prvních několik dnů horečka.

Ale klinický stav dítěte je dobrý a CRP nesvědčí pro závažnou infekci. Stejně tak to bývá při prořezávání zubů. Horečka může být i vedlejším projevem po aplikaci vakcín. Další příčinou může být infekce močových cest.

Důležité jsou dvě otázky: Je třeba horečku snižovat? Kdy je správné poslat dítě s horečkou do nemocnice?

Traduje se, že horečka má význam pro potlačení infekce, že zesiluje imunitní pochody. Při horečce nastává mírné urychlení fagocytózy, zvýšení tvorby protilátek a proliferace T-lymfocytů. Ale výsledný efekt je pro likvidaci infekce, jak ukazuje medicína opírající se o fakta, zanedbatelný.

Protože horečka způsobuje nepříjemné pocity a vysoká horečka přes 40 °C, zvláště je-li provázena dehydratací, může způsobit přímé poškození orgánů, je správné ji snižovat. Snižováním horečky se budeme zabývat dále.

Pokud jde o důvody, proč poslat dítě s horečkou do nemocnice, jsou některé z nich uvedeny v Tab. 2.

Vyšetření dítěte s náhle vzniklou horečkou

Základem je anamnéza. Jak dlouho horečka trvá, jaký má charakter, jak reaguje na nějaká opatření, resp. léky proti horečce, jak se dítě chová, zda si rodiče všimli něčeho zvláštního. Následuje klinické vyšetření. Nezjistíme-li nic z příznaků uvedených v Tab.

2 a rozhodneme se o dítě starat, pak hledáme příčinu horečky – pátráme po zánětu dýchacích cest, hledáme infekční exantém a jiné fyzikálním vyšetřením zjistitelné odchylky: palpační citlivost a jiný abnormální palpační nález na břiše, pozitivní meningeální syndrom, otok kloubů, otok oka (orbitocelulitida?), abnormální poslechový a poklepový nález na plicích a další. Výhodou je, když umíme vyšetřit ucho otoskopií a vyloučit akutní zánět středního ucha.

Významnou pomocí v našich úvahách nad dítětem s náhle vzniklou horečkou je CRP. Cut off pro rozlišení virové a bakteriální infekce je nepochybně hodnota CRP > 60 mg/l. Významné zlepšení výpovědi poskytuje hodnocení dynamiky CRP, tzv. velocita. Aktuální hodnota CRP je dělena časem, po který trvají známky infekce (hlavně se ptáme na horečku), jež nemocného přivedly. Např.

naměřená hodnota CRP je 76 mg/l a horečka trvá 10 hodin – CRP velocita je tedy 7,6. Trvají-li příznaky infekce, horečka, 20 hodin, pak je hodnota velocity 3,8 a z hlediska dynamiky infekce je to příznivá známka. Význam má i porovnání dvou hodnot CRP v rozmezí více než 6 hodin.

Je-li například hodnota < 8 mg/ l při obou měřeních, pak je vážná bakteriální infekce vyloučena s jistotou > 98 %.

Je-li vysoká horečka, vysoké ukazatele zánětu a chudý klinický obraz, pak je vhodné doplnit vyšetření moče, rtg snímek plic a neumímeli sami otoskopii, pak i ORL vyšetření. Vhodná je hemokultura pátrající po bakteriémii a ponecháme-li si dítě v péči, měli bychom toto vyšetření provést.

Nevidíme-li pro horečku při vysokých parametrech zánětu vysvětlení v klinickém nálezu ani v pomocných vyšetřeních, pak je nezbytné dítě hospitalizovat, abychom pečlivým sledováním vitálních funkcí a dalšími pomocnými vyšetřeními pátrali po původu vážné infekce nebo jiného důvodu vzniku horečky, třeba prudkého začátku autoimunitní choroby (Kawasakiho syndrom, Stillův syndrom).

Snižování horečky

První krok je snižování horečky fyzikálními postupy. Klasickým způsobem je studený zábal.
Dítě – a to celé mimo hlavy – zabalíme na nepromokavé podložce do osušky namočené do studené vody. Vyčkáme, až se tkanina zahřeje (dítě předalo teplo z organismu vedením). Potom dítě rozbalíme a ponecháme ho nahé v pokojové teplotě asi 60 s. Dítě vydá další teplotu sáláním.

Jiné postupy, jako teplé zábaly, akra zabalená do vlažné vody apod., jsou hodnoceny medicínou opírající se o fakta jako neúčinné. Pak dítě osušíme. Tento postup lze opakovat 2krát za hodinu.

Připadá-li tento postup rodičům příliš drastický, i když děti ho většinou výtečně tolerují, pak lze doporučit sprchy vlažnou vodou nebo potírání kůže houbou namočenou v chladné vodě (v anglosaském světě tolik oblíbený sponging).

Důležitý je dostatečný přívod tekutin. Zvýšení T o 1 °C zvyšuje denní potřebu tekutin o 12 % a horečka při slabém přívodu tekutin může vést k dehydrataci.

U dětí je při antipyretické léčbě zakázáno užívat soli kyseliny acetylsalicylové, neboť byla dokázána souvislost mezi jejich užíváním a Reyeovým syndromem. Mezi obvyklá antipyretika řadíme paracetamol (acetaminofen). Léčebné účinky byly objeveny v r. 1894.

Pak byly zapomenuty a lék byl znovu uveden na trh v 50. letech. Má účinek v termoregulačním centru, kde blokádou cyklooxygenáz inhibuje sekreci a uvolňování prostaglandinů – hlavně řady E.

Jejich vysoká koncentrace v mozkomíšním moku provází horečku a má rozhodující úlohu při zvýšení prahu pro tělesnou teplotu v hypotalamu. Mimo to, že blokuje cyklooxygenázu 1 i 2, brání vzniku volných kyslíkových radikálů. U experimentálních zvířat má injekce paracetamolu do hypotalamu rychlý antipyretický a analgetický efekt. Periferní, protizánětlivý účinek není významný.

Paracetamol je na trhu ve všech aplikačních formách. Dávka paracetamolu činí 50-60 mg/kg/24 h a má se rozdělit na 3-4 dávky během 24 h. Někdy se doporučuje dát první dávku dvojnásobnou (30 mg/kg) jako pokus o rychlé snížení teploty, ale nesmí se překročit 60 mg/kg/24 h celkem. Dávky > 90 mg/kg/24 h mohou být hepatotoxické. Dalším antipyretikem užívaným v pediatrii je ibuprofen.

Jde o derivát kyseliny propionové.

Jeho účinek antipyretický, analgetický a protizánětlivý je dán blokádou cyklooxygenáz a inhibicí tvorby prostaglandinů. Blokuje uvolňování zánětlivých mediátorů z leukocytů a žírných buněk.

Tlumí agregaci destiček, snižuje citlivost cév vůči histaminu a bradykininu (potlačuje vazodilataci) a ovlivňuje produkci cytokinů v T-lymfocytech. Ibuprofen je opět k dispozici ve všech aplikačních formách. Obvykle se podává 20-30 mg/kg váhy/24 h rozděleno do 3 dávek.

Při porovnání účinků samostatně podávaného paracetamolu nebo ibuprofenu je při patřičném dávkování antipyretický účinek ibuprofenu účinnější.

Řada studií byla věnována hodnocení účinnosti současného podávání (střídání) dávek paracetamolu s ibuprofenem ve snaze intenzívněji snižovat horečku. Kombinace obou léků je nepochybně účinnější než každý z nich podávaný jednotlivě.

Přitom ale často nastává předávkování jednoho nebo obou léků. Máme-li shrnout současný postoj k podávání obou antipyretik, pak je dávána přednost ibuprofenu. U paracetamolu je navíc uváděna souvislost podávání v kojeneckém věku se zvýšenou dispozicí k výskytu bronchiálního astmatu.

Je třeba uvést i další antipyretikum nimesulid. Jde o derivát sulfonanilidů. U tohoto léku je v popředí efekt protizánětlivý, protože blokuje tvorbu a uvolňování mediátorů přímo v zanícené tkáni.

Selektivně blokuje cyklooxygenázu 2, inhibuje produkci volných radikálů (kyslíkové radikály, chlorové radikály, long lived monochloramins). Inhibuje produkci leukotrienů, blokuje fosfodiesterázu IV a má antiproteázový efekt.

Hlavní indikace nimesulidu je zřejmě v oblasti revmatologie, ale bývá zdůrazňován i příznivý efekt u zánětů horních dýchacích cest, kde je výhodná směs protizánětlivého a antipyretického účinku. Dávka je 5 mg/kg na 24 h, rozděleno do 3 stejných dávek.

U dětí ale není často užíván, je upozorňováno na jeho hepatotoxický efekt a většina doporučení zmiňuje při podávání nimesulidu nutnost častého sledování jaterních testů.

O autorovi: MUDr. Ivan Novák, CSc.
Pediatrická klinika 1. LF UK a IPVZ, Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou

e-mail: [email protected]

Co je to subfebrilní stav?

Všichni víme, že tělesná teplota zdravého člověka je 36, 6 ° C. Náhlé zvýšení teploty znamená zdravotní problém. Existují však situace, kdy teploměr ukazuje 37, 1 nebo 37, 2 po dobu několika měsíců nebo dokonce let.

Foto: Depositphotos

Stojí za to starat se o dlouhou malátnost na pozadí mírně zvýšeného teplotního režimu? Příznak jaké choroby to je? Zkusme těmto problémům porozumět.

Dlouhodobý denní stav, při kterém je tělesná teplota 37, 2 stupňů, se v medicíně nazývá subfebrilní stav . Důvodů, které to vyvolávají, je mnoho: od chronického únavového syndromu po neuroendokrinní změny. Není snadné spočítat, co ho přesně vyvolalo. Stav nízké úrovně je dvou typů.

1. Při prvním krevním testu je prokázáno zvýšení počtu bílých krvinek a zvýšení sedimentace erytrocytů.
2. Ve druhém případě krevní test neprokazuje významné změny a odchylky od normy.

Zvýšení teploty, které může trvat dlouhou dobu, je obvykle způsobeno termoneurózou poté, co člověk utrpěl infekční onemocnění. Takový subfebrilní stav lze pozorovat asi měsíc. Nepotřebuje zvláštní zacházení a má schopnost předávat sám. Lékaři to považují za rozšířenou reakci těla na infekci, která ji napadla.

Další běžnou příčinou subfebrilního stavu je přítomnost určitých onemocnění u pacienta.

Hovoříme o hypertyreóze, patologii hypotalamu, chronické anémii s nedostatkem železa, peptickém vředu, onemocněních ušních a horních cest dýchacích, srdečních onemocněních, extrapulmonárních formách tuberkulózy, helminthických invazích. V takových případech lze horečku nízké úrovně pozorovat déle než jeden měsíc. Může s pacientem zůstat roky.

Při dlouhodobě pozorovatelném subfebrilním stavu (více než 1 měsíc) je nezbytné navštívit lékaře a podstoupit všechny nezbytné studie a analýzy, aby se zjistila příčina zvýšení teploty a celková nevolnost.

Denní nárůst teploty mezi 37, 1 a 37, 2 ° C není normální. Lékaři rozpoznávají normální turbulentní teplotu v rozmezí 36, 6 až 37 stupňů. Vše nad uvedeným limitem signalizuje přítomnost problémů a poruch v lidském těle.

Výkyvy v rámci této normy naznačují snížení imunity po infekčním onemocnění, zvláště závažným problémem je, když má pacient horečku nízké úrovně po dobu několika let v řadě. Kořenem tohoto problému jsou zpravidla autoimunitní choroby. Nízká teplota a bušení srdce způsobují poruchy štítné žlázy.

V tomto případě se pacient musí objevit u endokrinologa a podstoupit léčbu k obnovení funkce štítné žlázy.

Pokud tomu tak není, pak osoba, která trpí dlouhodobým subfebrilním stavem, bude určitě muset podstoupit úplné vyšetření. Tento problém může být způsoben onemocněním jater nebo ledvin, plic, chronickou tonzilitidou, revmatismem. Nechte to bez dozoru. Existuje riziko vážných komplikací, protože tato onemocnění vyžadují odpovídající terapii.

Pokud zaznamenáte problém se zvýšenou teplotou pozorovaný déle než 1 měsíc, v žádném případě ji neignorujte. Vaše tělo tak signalizuje zdravotní problémy. Nezapomeňte navštívit lékaře, projděte všechny předepsané testy a studie. Včasné odhalené onemocnění lze léčit snadněji než zanedbávané onemocnění, které je spojeno s vážnými komplikacemi.

Dlouhodobě zvýšená teplota u dětí i dospělých: vše co potřebujete vědět

Za normální tělesnou teplotu se považují hodnoty do 37 °C. Hodnoty v rozmezí 37 – 38 °C označujeme jako zvýšenou teplotu (subfebrilie) a hodnoty nad 38 °C pak nazýváme horečkou (febrilie). Velmi vysoké teploty (nad 40 °C) označujeme termínem hyperpyrexie.

O zvýšené teplotě hovoříme v případě, kdy vyšší hodnota tělesné teploty přetrvává déle než 24 hodin. V případě, že zvýšená teplota nebo horečka přetrvává déle než 10 – 14 dní, označujeme tento stav za dlouhodobě (chronicky) zvýšenou teplotu.

Krátkodobě a dočasně zvýšená tělesná teplota není obvykle důvodem k obavám, protože zvýšení tělesné teploty je přirozenou obrannou reakcí organizmu proti infekčním onemocněním, jako jsou nachlazení, chřipka, zánět hrtanu nebo mandlí.

Nicméně dlouhodobě zvýšená teplota u dospělých i u dětí může být známkou závažnějšího onemocnění a v takovém případě zjistí příčinu problému jen lékař.

Kdy vyhledat lékaře?

Samotná horečka obvykle není důvodem k tomu, abyste bezprostředně volali lékaře. Nicméně v některých situacích je nezbytně nutné lékařskou pomoc vyhledat, což platí zejména v případě, kdy horečka či zvýšená teplota přetrvávají déle než několik dní.

Je také potřeba si uvědomit, že dlouhodobě zvýšená teplota či horečka u dospělých není totéž jako horečka u dětí, kojenců nebo novorozenců.

Dospělí

U dospělých není obvykle horečka důvodem k obavám, pokud nepřekročí 39,4°C. Jestliže máte takto vysokou horečku měli byste vyhledat lékařskou pomoc.

Pokud máte horečku nižší než 39,4°C nebo máte jen zvýšenou teplotu, ale tento stav přetrvává déle než 3 dny, je rovněž vhodné vyhledat lékařskou pomoc.

Pokud se spolu s horečkou objeví kterýkoli z následujících příznaků je nutné vyhledat lékaře okamžitě nebo si zavolat záchranku:

• drobné tečky na kůži velikosti špendlíkové hlavičky, které se někdy mohou slévat v plošné skvrny hnědé, tmavě červené až namodralé barvy (mohlo by se jednat o petechie či sufuze při meningokokové infekci)
• zmatenost
• přetrvávající zvracení
• křeče nebo epileptický záchvat
• strnutí šíje nebo ztuhlost krku
• bolest, pálení nebo řezání při močení
• extrémně silná bolest hlavy
• otok hrdla
• slabost svalů
• dušnost
• halucinace
• brnění končetin nebo rtů
• motání hlavy
• ztráta vědomí

Novorozenci

• U novorozenců a dětí mladších 3 měsíců může i mírně zvýšená tělesná teplota znamenat závažnou infekci.
• V případě, že u takto starého dítěte naměříte i jen mírně zvýšenou tělesnou teplotu (do 38°C) a vaše dítě je současně podrážděné, apatické, má průjem, kašel nebo je nachlazené, zavolejte svému dětskému lékaři.
• Pokud zvýšená teplota neodezní do 3 dnů, vyhledejte lékaře bez ohledu na to, zda má vaše dítě nějaké další příznaky či nikoli.

Kojenci

Pokud mávaše dítě starší tří měsíců a mladší jednoho roku zvýšenou teplotu, ale stále přijímá potravu, hraje si, udržuje oční kontakt a nevypadá opravdu nemocně, není zvýšená teplota většinou důvod k obavám. I zde ale platí, že pokud zvýšená teplota přetrvává déle než 3 dny, je nutné vyhledat lékařskou pomoc, i když je vaše dítě jinak naprosto zdravé a nemá žádné jiné příznaky.

Lékaře byste měli vyhledat vždy, pokud se spolu se zvýšenou teplotou objeví následující příznaky:

• dítě je podrážděné nebo se zdá velmi nemocné
• dítě s vámi neudržuje oční kontakt
• dítě opakovaně zvrací
• dítě má silné průjmy
• u dítěte naměříte horečku po delším pobytu na horkém slunci.

Co způsobuje dlouhodobě zvýšenou teplotu?

Příčin dlouhodobě zvýšené teploty je celá řada, přičemž mezi ty nejčastější patří virové infekce, jako je nachlazení. Nicméně diferenciální diagnostika dlouhodobě zvýšené teploty je širší a je nutné uvažovat i o dalších příčinách.

Respirační infekce

1. Zvýšení teploty je běžnou součástí boje proti bakteriálním i virovým infekcím.
2. Proto je zvýšená teplota častým příznakem respiračních infekcí, jako jsou nachlazení nebo chřipka.

3. Se zvýšenou teplotou se setkáváme nejčastěji právě u nachlazení, zatímco u chřipky nebo bakteriálních infekcí, jako je například akutní tonzilitida (zánět mandlí neboli angína) se vyskytují spíše febrilie (horečka nad 38°C).

4. Mezi další příznaky nachlazení patří:

• ucpaný nos a rýma
• bolest v krku
• kýchání
• kašel
• únava
• nechutenství

• Mezi další respirační infekce, při kterých se může vyskytnout zvýšení tělesné teploty, patří například virový zápal plic (pneumonie) nebo zánět průdušek (bronchitida).
• Kromě zvýšené teploty či horečky se u těchto onemocnění často vyskytují další příznaky, jako jsou zimnice, bolest v krku nebo dlouhodobě přetrvávající kašel.
• U dětí jsou časté nasedající virové nebo bakteriální infekce (například na nachlazení může nasednout virový nebo bakteriální zápal plic), což se může způsobit dlouhodobé zvýšení teploty.

Léčba virových infekcí, které se projevují zvýšenou teplotou, je založena na dostatku odpočinku a dostatečném příjmu tekutin. U zvýšené teploty není nutné užívat léky proti horečce (antipyretika) a je lepší nechat tělo, ať si s infekcí poradí samo.

Nicméně pokud se objeví horečka nad 38°C je užívání antipyretik vhodné a doporučené, protože vysoká tělesná teplota nadměrně zatěžuje oběhový systém.

V případě závažnějších infekcí vám lékař může předepsat antibiotika, antivirotika nebo další léky, které v boji s infekcí pomohou.

Močové infekce

Přetrvávající horečky, dlouhodobě zvýšená teplota nebo horečka bez teploty (vnitřní horečka) mohou být známkou močových infekcí, a to jak u dětí, tak u dospělých.

Infekce močových cest jsou častou příčinou dlouhodobě zvýšené teploty

Močové infekce jsou nejčastěji vyvolány baktériemi a kromě horečky jsou pro ně charakteristické další příznaky, jako je pocit pálení nebo řezání při močení, časté močení, přítomnost krve v moči nebo tmavá a zpěněná moč.

V diagnostice infekce močových cest se uplatňují laboratorní vyšetření krve a laboratorní a mikrobiologické vyšetření moči. Někdy mohou pomoci i další metody, jako jsou cystoskopie, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance nebo ultrazvukové vyšetření ledvin.

Léčba infekcí močových cest spočívá zejména v užívání antibiotik, a to vzhledem k tomu, že nejčastějšími původci močových infekcí jsou baktérie, zejména Escherichia coli.

Léky

Někdy se zvýšená teplota objeví za zhruba 7 až 10 dní poté co začnete užívat nové léky.

Mezi léky, které mohou způsobit zvýšenou teplotu, mimo jiné, patří:

• beta-laktamová antibiotika, jako jsou peniciliny nebo cefalosporiny
• chinidin
• prokainamid
• metyldopa
• fenytoin
• karbamazepin

Pokud je zvýšená teplota způsobena léky, může vám lékař upravit předepsanou dávku nebo doporučit jiné léky, které tento nežádoucí účinek nemají.

Prořezávání zoubků (u dětí)

U dětí se první zoubky začínají prořezávat ve věku 4 až 7 měsíců. V tomto období může být dítě podrážděné, plačtivé a může se také objevit zvýšená teplota do 38°C.

V případě, že má vaše dítě vyšší teplotu než 38°C je nepravděpodobné, že by se jednalo o příznak prořezávání zoubků a v takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Stres

Dlouhotrvající stres či emoční vypětí mohou způsobit dlouhodobé zvýšení tělesné teploty. Tomuto jevu říkáme psychogenní horečka (1).

Někdy se může objevit i stav, kdy má pacient příznaky horečky jako jsou pocení, zimnice nebo teplou kůži, ale ve při měření je zjištěná teplota normální. Tomuto stavu se říká vnitřní horečka nebo pocit horečky bez teploty.

1. Psychogenní horečka postihuje zejména mladší ženy a pacienty s chorobami, u kterých při chronickém stresu dochází často ke zhoršení stavu, jako je například chronický únavový syndrom nebo fibromyalgie.
2. Pokud je příčinou dlouhodobě zvýšené teploty nebo horečky stres, obvykle u těchto pacientů nezabírají volně prodejné léky proti horečce jako jsou paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky.
3. Namísto nich se v léčbě psychogenní horečky užívají léky proti úzkosti (antidepresiva, stabilizátory nálady a další).

Tuberkulóza

Tuberkulóza (TBC) je vysoce nakažlivé infekční onemocnění způsobené baktérií Mycobacterium tuberculosis. I když se toto onemocnění nejčastěji vyskytuje v rozvojových zemích, v České republice je každý rok zaznamenáno několik set případů (2).

• Někdy se může stát, že je nakažený člověk řadu let zcela bez příznaků a infekce se objeví až při oslabení imunitního systému.
• Mezi příznaky aktivní tuberkulózy patří:
• Tuberkulóza může způsobit dlouhodobé zvýšení teploty a s tím související noční pocení.
• Zda je pacient nakažen původcem tuberkulózy se ověřuje pomocí takzvaného tuberkulinového kožního testu (Mantoux test nebo PPD test).

Až do roku 2010 se v České republice všichni novorozenci proti tuberkulóze očkovali a tuberkulinový test sloužil k ověření účinnosti očkování. Dnes se používá již většinou jen v diagnostice TBC.

Léčba tuberkulózy spočívá v užívání kombinace silných antibiotik a dalších léků a je dlouhodobá (trvá šest až devět měsíců).

Autoimunitní onemocnění

Některá chronická autoimunitní onemocnění mohou způsobit dlouhodobé zvýšení teploty. Mezi tato onemocnění patří například roztroušená skleróza nebo revmatoidní artritida.

1. V jedná studii lékaři zjistili, že častým příznakem u pacientů s opakovanými záchvaty roztroušené sklerózy jsou dlouhodobě zvýšená teplota a chronická únava (3).
2. Dlouhodobě zvýšená teplota je také jedním z příznaků revmatoidní artritidy, což je pravděpodobně způsobeno zánětem kloubů.
3. Diagnostika revmatoidní artritidy a roztroušené sklerózy je časově náročná a uplatňují se při ní především laboratorní vyšetření a zobrazovací metody.
4. I v případě, že již máte diagnostikovanou roztroušenou sklerózu nebo revmatoidní artritidu musí lékaři vyloučit jiné příčiny zvýšené teploty, jako jsou různé bakteriální či virové infekce.
5. V případě, že dlouhodobě zvýšená teplota je skutečně zapříčiněna autoimunitním onemocněním, jako jsou roztroušená skleróza nebo revmatoidní artritida, doporučí vám lékař dostatek tekutin, nošení vzdušných a prodyšných oděvů a v případě horečky i užívání antipyretik (léků proti horečce, jako jsou nesteroidní antiflogistika nebo paracetamol).

Onemocnění štítné žlázy

• Subakutní tyreoiditida je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, které v některých případech může způsobit i dlouhodobě zvýšenou teplotu.
• Mezi příčiny zánětu štítné žlázy patří infekční onemocnění, ozáření (včetně radioterapie), poranění štítné žlázy úrazem či jinak, autoimunitní onemocnění a některé léky.
• Mezi další příznaky zánětu štítné žlázy patří:

• bolest svalů
• únava
• zvětšení štítné žlázy
• bolest krku vystřelující do ucha či nadklíčků

Diagnostika zánětu štítné žlázy je založena na výsledcích laboratorního vyšetření krve, kde se stanovuje nejen hladina zánětlivých markerů, jako je CRP nebo prokalcitonin, ale také hladina hormonů štítné žlázy – T3 (trijodtyronin), T4 (tyroxin, tetrajodtyronin) a jejich regulačních působků – TSH (tyreostimulační hormon).

Nádorová onemocnění

1. Dlouhodobě zvýšená teplota může být také jedním z příznaků některých nádorových onemocnění, jako jsou lymfomy a leukémie.

2. Nicméně je potřeba si uvědomit, že lymfomy i leukémie jsou poměrně vzácná onemocnění a dlouhodobě zvýšená teplota nebo noční pocení jsou jen nespecifickými příznaky, které se mohou objevit i u mnoha dalších onemocnění.

3. Proto nepanikařte a pokud se dlouhodobě zvýšená teplota objeví vyhledejte lékaře, který s pomocí různých vyšetření a zobrazovacích metod stanoví diagnózu a zahájí odpovídající léčbu.

4. Mezi další příznaky lymfomů či leukémií, mimo jiné, patří:

Léčba nádorových onemocnění závisí na stupni pokročilosti a na druhu rakoviny. Mezi možnosti léčby patří operace (odstranění nádoru), chemoterapie, radioterapie, biologická léčba a další.

Léčba dlouhodobě zvýšené teploty

Ve většině případů zvýšená teplota nebo horečka odezní bez nutnosti nějaké zvláštní léčby a postačí jen dostatek tekutin, odpočinku a v případě potřeby užívat volně prodejné léky proti horečce.

Léky na horečku je při dlouhodobě zvýšené teplotě nutné užívat s opatrností

Mezi volně prodejné léky proti horečce (antipyretika) patří paracetamol a nesteroidní protizánětlivé léky, jako jsou například ibuprofen, kyselina acetylsalicylová (aspirin) nebo naproxen sodný.

Při užívání léků na horečku je vždy nutné dodržovat následující zásady:

• Děti mladší 3 měsíců: u dětí mladších tří měsíců byste v případě horečky měli vždy vyhledat lékaře a podávat antipyretika pouze s jeho souhlasem.
• Děti od 3 měsíců do 12 let: v této věkové kategorii je možné na snížení horečky podávat paracetamol nebo ibuprofen. Nikdy nepodávejte dětem do 12 let aspirin (kyselinu acetylsalicylová), který může vzácně způsobit onemocnění zvané Reyeův syndrom. Naproxen sodný (Aulin, apod.) dětem do 12 let podávejte pouze se souhlasem dětského lékaře.
• Děti starší 12 let a dospělí: v této věkové kategorii můžete na snížení horečky užívat paracetamol, ibuprofen, naproxen sodný i aspirin.

Vždy pečlivě čtěte příbalový leták a nepřekračujte denní doporučené dávkování.

Co si z článku odnést?

• Ve většině případů není dlouhodobě zvýšená teplota důvodem k obavám.
• Nicméně pokud máte horečku nad 38°C déle než 3 dny po sobě nebo se spolu s horečkou objeví další závažné příznaky jako jsou zvracení, bolest na hrudi, vyrážka, otok hrdla nebo ztuhnutí šíje, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.
• U novorozenců, kojenců a malých dětí je někdy složité rozhodnout, zda je nutné vyhledat lékaře či nikoli.
• Obecně platí, že pokud je vaše dítě mladší než 3 měsíce a objeví se horečka, je nutné vyhledat dětského lékaře.
• U starších dětí není nutné běžet hned k lékaři, ale měli byste k němu zajít pokud horečka překročí 38,9°C nebo trvá nepřetržitě déle než 3 dny.

Pokud je vaše dítě nemocné, měřte mu teplotu pravidelně během celého dne.

Nejpřesnější měření u malých dětí je rektální měření (teplota v konečníku), nicméně je potřeba si pamatovat, že od 4. týdne věku je od naměřené teploty nutné odečíst 0,5°C (pokud tedy naměříme 38,5°C je ve skutečnosti teplota 38°C).

V případě, že si s čímkoli nevíte rady nebo se vám cokoli nezdá vyhledejte ihned lékařskou pomoc.

Subfebrilie a únavnost

Dobry den, uz 4. mesic mam zvysene teploty 37,1 – 37,5. Jine objektivni problemy nemam (obcasna bolest hlavy bude spise z neurologicke priciny). Svuj stav jsem nejdrive pripisovala nejake viroze, pozdeji unave … Primarne jsem totiz resila stav dcery (nyni 15 mesicu). Ma tez nekolik mesicu zvysene teploty (37,3- 37,7).

Rozumim, ze je jednodussi to u deti svadet na zuby pripadne prirozene vyssi teplotu od narozeni. Nicmene jsem na detskem opakovane argumentovala, ze prvniho trictvrte roku mala teploty nemela, tzn. Ze vrozena vyssi teplota se vylucuje, stejne jako mi neprijde pravdepodobne, ze k zubum ma kazdodenni teploty.

I ten posledni, nejsmesnejsi argument, ze mame zkusit jiny teplomer, ze digitalni nejsou spolehlive, jsme vyresili sehnanim rtutoveho teplomeru a naslednym porovnanim. Dceri byl nakonec udelan krevni obraz, vse v poradku (sddimentace, crp, jaterni testy..), byly jsme i na rtg plic a orl.

Ackoliv jsem se snazila upozornit na moznou souvislost s mymi teplotami (tez mam delanou krev 2x a vsechny zakladni ukazatele v poradku), pro detskou lekarku vysetrovani skoncilo. Zacala jswm tedy pres infekcni resit sebe v nadeji, ze najdu spolecneho jmenovatele.

Cekam na vysledky chlamydii, nejakych nemoci prenasenych zviraty (mame dva roky kocoura, ktery je bytovy a nikdy nebyl venku). Paradoxne se vic bojim, ze se nic nenajde, nez kdyby se naslo. Sama na sobe poznam unavu a teplotu i bez mereni a dcera si bohuzel sama jeste nerekne.

Nicmene vypada spokojene, prospiva, vice spi a i na ni je znatelna unava (pripisuji prave teplotam). Rada bych tedy nazor, jake dalsi moznosti se nabizeji, resp na co se pri vysetreni zamerit, s ohledem na to, ze to pravdepodobne souvisi s obema? Predem moc dekuji za odpoved!

Odpovídá lékař: Specializace: Praktické lékařství pro dospělé Pracoviště: Soukromá ordinace praktického lékaře pro dospělé, Tábor

Dobrý den, s největší pravděpodobností se jedná o mitigovanou infekci ,která se v krevních testech neprojevila vzestupem leukocytů,CRP ani FW- zřejmě máte obě dobře fungující imunitní systém .

Máte vyšetřenu bakteriologii moče a výtěr z krku?Pokud ne,požádejte lékaře o tato vyšetření.

Zamyslete se též nad stravovacími návyky :důkladné tepelné opracování masa,omývání ovoce a zeleniny – vyloučit možné parazitární onemocnění zažívacího traktu.

S pozdravem M.V.

Odpovídá lékař: Specializace: Infekční lékařství‎, Tropické a cestovní lékařství‎, Vnitřní lékařství Pracoviště: Nemocnice na Bulovce, klinika infekčních, parazitních a tropických nemocí

Z vašeho dotazu není zcela jasné, zda měření jiným teploměrem (rtuťovým) a měření jinde (např. rektálně) opravdu potvrdilo zvýšené teploty. Kožní teplota měřená v podpaží není zcela spolehlivá.

Nejspolehlivější metoda stanovení tělesné teploty je změření „vnitřní“ teploty, a to měřením rektálně asi 1,5 cm uvnitř. Toto měření je přesné a má nízký předpoklad chybných výsledků. Normální teplota naměřená v rektu je do 37,7°C.

Co se týká příčin zvýšené teploty, infekční příčina tvoří necelou čtvrtinu z možných příčin teploty. Z dalších příčin je nutné pomýšlet na dehydrataci či nízký příjem tekutin, onemocnění štítné žlázy, autoimunitní onemocnění či nádory.

Pokud jsou ale výsledky laboratorních testů v pořádku, není třeba se obávat vážného onemocnění a je třeba nejprve objektivizovat, zda se jedná o zvýšení teploty a nejedná se pouze o chybné měření.

Bolest v podpaží Nízký tep Žlázy s vnitřní sekrecí Subfebrilie Subdurální hematom

Dobrý den, v 06/17 mě na dovolené (u Vizovic, v lese, v době kdy tam začal…

Subfebrilie

Dobrý den 13. března mě začala bolet hlava a měla jsem zvýšenou teplotu kolem…

Subfebrilie

Dobrý den, Mám horečku 37,4 Když dlouho stojim boli Mé u kostrce Je mi…

Subfebrilie, kašel

Dobrý den, potřebovala bych poradit jak postupovat dále. Už od dubna loňského…

Subfebrílie, únava

Dobrý den, Již delší dobu mě trápí zvýšená teplota do 37.3 C (rtuťový teploměr…

Subileozní stav

Dobrý den pane doktore,minulý týden jsem byla přijata do nemocnice s velkými…

Výrustky v krku

Dobrý den, u krčního čípku mám už asi 2 roky výrůstek cca 5mm lékař mě poslal…

Cucflek

Dobrý den přítel mi udělal na krku cucflek. Měla jsem je už párkrát. Slyšela…

Bolesti nohou

Dobrý den, jíz druhý den me strašně bolí obě nohy… Dokonce i kdyz ležím,…

Plíseň ve vlasech

Dobrý den, prosím o radu. Můj 9 letý syn má již měsíc 2 ložiska plísně ve…

Uzliny

Dobry den,od liatiopadu r 2016,chodim na Orl,boleni v krku.bylo mi receno,ze…

Boulička za pochvou

Dobry den,chtela jsem se zeptat,uz ASI delsi dobu jsem si vsimla, ze mam za…

Teplota, horečka

Horečka sama o sobě není nemocí. Jde o zvýšení tělesné teploty, které je častým příznakem probíhající infekce. Je-li infekce potlačena, horečka obvykle mizí. Může se též objevit po nadměrném slunění. Zvýšená teplota je signál, že něco není v pořádku a že bychom měli zjistit, co to je.

Příznaky teploty, horečky

Normální teplota lidského těla je kolem 36,5°C. Při více než 37°C jde o zvýšenou teplotu, při 38°C jde o horečku. Při rychlém nárůstu teploty se může objevit třesavka až zimnice. Většinou bývá horké celé tělo, končetiny mohou být chladné.

První pomoc při teplotě, horečce

Při horečnatých onemocněních je vhodné být v posteli a odpočívat. Vyhýbat se fyzické zátěži, prudkým změnám teplot a průvanu. Je velice důležitý pitný režim (voda, čaj, zeleninové či ovocné šťávy). Omezit či vynechat alkohol a kofeinové nápoje. Teplota je jedním z obranných mechanismů těla, proto nemá cenu se snažit dosáhnout normální teploty za každou cenu.

Návštěva lékaře při teplotě, horečce

V některých případech však může být teplota pro člověka nebezpečná. Horečka nad 38,5°C vede k výrazným ztrátám tělesných tekutin a riziku dehydratace, především pak u dětí.

Déletrvající horečkou jsou obzvlášť ohroženi primárně dlouhodobě nemocní (pacienti s onemocněním srdce a dýchacího systému, s onemocněním nervové soustavy, děti náchylné k tzv. febrilním křečím, chudokrevní pacienti, nemocní s poruchou metabolismu, např.

cukrovkou, pacienti podvyživení nebo neschopni přijímat dostatečné množství potravy). V těchto případech neprodleně vyhledejte lékaře.

Opatrnost je nutná především u dětí v prvním půlroce života, pokud teplota nad 39°C trvá déle než 24 hodin, pokud se výrazně změní chovaní dítěte (bezdůvodně křičí, nereaguje na pohlazení, nelze je vzbudit), má ztuhlou šíji, na kůži se objeví krvavé skvrnky, má ztížený dech, má náznaky nebo projevy křečí.

Léčba teploty, horečky

Léky na předpis

V lékové terapii teploty se používají léky, které tlumí bolest a zároveň snižují zvýšenou tělesnou teplotu (analgetika-antipyretika). Působí u horečnatých onemocnění, jako jsou virózy, nachlazení a stavy po očkování.

Velmi časté jsou kombinace s léky, které odstraňují další nepříjemné příznaky při nachlazení (pocit ucpaného nosu, tlumí suchý a dráždivý kašel). Léky proti horečce (antipyretika) začínají účinkovat přibližně po 30 minutách a maximálního účinku dosahují až za 2-4 hodiny po podání.

Pro kojence jsou vhodné léky v čípcích, pro batolata v sirupu, větším dětem a dospělým v tabletách.

Přírodní a doplňková léčba

Používají se preparáty podporující imunitu multivitaminy zejména vitamín C a beta karoten.

Studené zábaly Neklesá-li teplota, přikládáme studené až ledové zábaly i několikrát krátce za sebou na trup (nejlépe na končetiny), aby teplota rychle poklesla.

Zábaly můžeme dát kromě trupu i na hlavu, vždy na čelo, popř. užijeme vlažnou sprchu. Tyto studené mokré zábaly opakujeme do snížení teploty pod 38°C.

Po skončení zábalů nemocného přikryjeme lehkou pokrývkou a zajistíme čerstvý vzduch.

Potní kúra Je jedním z prostředků ke snížení tělesné teploty. Docilujeme jí rychlým překrvením povrchových částí těla. Potní kúrou se odvádí teplo z těla pomocí vody. K navození pocení je vždy zapotřebí:

a) dostatečného přívodu teplé tekutiny nejlépe ve formě čaje (čaj s potivými účinky, např. z lipového květu, s medem a citrónem). Dbejte na dostatečné množství. U dětí 250 ml, u dospělého min. 500 ml.

b) rychlého zahřátí povrchu těla tak, aby došlo k překrvení kůže. To usnadňuje pocení a odvádění tepla do zevního prostředí. Zahřívacím prostředkem je vlhký vlažný zábal, kterému říkáme Priessnitzův zábal neboli zapářka. Zábal nesmí být teplý, pouze vlažný.

Může to být látka (prostěradlo, ručník) namočená do vody pokojové teploty. Je důležité dobré vyždímání, aby se dobře odsál z pokožky horký pot. Přes tento vlhký textil se přiloží silnější vrstva suchého textilu (je možné vložit igelit). Navrch se dá přikrývka.

Zábal ponecháme asi 20 – 30 minut.

Nezapomeňte!

Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 16 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou (acylpyrin, aspirin apod.), je zvýšeno riziko vzniku Reyeova syndromu (závažné onemocnění jater a poškození mozku). Místo nich použijte léky s obsahem paracetamolu.

Pro těhotné ženy, se dle většiny nových odborných zdrojů, jeví paracetamol v průběhu těhotenství jako bezpečný (v těhotenství je však nutné užívání jakéhokoliv léku zvážit). Přípravky s kyselinou acetylsalicylovou používejte pouze na výslovné doporučení lékaře, v posledním trimestru se nesmí používat vůbec.

Nemocní s vředovou chorobou žaludku a se zvýšenou krvácivostí, popř. užívající léky na ředění krve, by měli přednostně užívat přípravky s paracetamolem.

Srážení horečky u dospělých: Při jaké teplotě a jak na to?

Když tělo napadne bakterie nebo virus způsobující zánět, nastartuje se množství poměrně složitých pochodů. Do krve se vyplaví zánětlivé látky, kterým se říká pyrogeny. Ty doputují do mozku, do centra, jež má na starosti řízení tělesné teploty, a dají mu signál, že je třeba teplotu zvýšit.

Při vyšší teplotě totiž probíhají všechny imunitní procesy mnohem efektivněji. Zároveň se zrychluje metabolismus, včetně detoxikační činnosti jater. Zvyšující se tělesná teplota, únava a leckdy i zimnice, nejčastější příznaky horečky, jsou tedy základní nástroje obranyschopnosti našeho organismu. Někdy se to ale zvrtne.

Jaká horečka je ještě normální?

Tahle čísla znáte nazpaměť: normální tělesná teplota zdravého člověka dosahuje maximálně hodnoty 37 °C. Do 38 °C se jedná o zvýšenou teplotu, neboli subfebrilii, a pokud teploměr naměří víc, mluví se o horečce, přičemž ta nad 39,5 °C je už hodně vysoká.

„Jestliže se naměřené hodnoty začínají blížit čtyřicítce a nedaří se je během jednoho dne snížit, dál bych již na domácí léčbu nespoléhala,“ říká MUDr. Irena Sobotková, praktická lékařka z Lékařského domu v Praze 7.

„Vyhledat odbornou pomoc by lidé měli i tehdy, pokud horečky nad 38 °C trvají déle než tři dny.“

Kdy už musíte k lékaři?

K lékaři je třeba spěchat, když horečka přesáhne 40 °C, a navíc se přidávají i další příznaky.

Tehdy nebývá od věci volat sanitku, protože hrozí nebezpečí rychle se rozvíjející infekce, která může přejít v celkovou sepsi, lidově řečeno otravu krve.

Na toto nebezpečí lékaři upozorňují například u meningokokové meningitidy, zánětu srdeční chlopně, ledvin nebo u zánětu kostí. Stupnice rtuťových teploměrů končívala u čísla 42. V těchto případech totiž již lidský organismus kolabuje a umírá.

Kdy nasadit prášky?

I když jsou mnohé domácí lékárničky plné antipyretik – léků na potlačení teploty – odborníci radí s nimi šetřit, zvláště když má člověk možnost ulehnout a dát tělu prostor, aby se se zánětem vypořádalo samo.

„Zvýšenou teplotu do 38 °C opravdu není třeba hned snižovat, ale úplně bych to nezakazovala. Pokud již mluvíme o horečce, tam je použití léku dnes docela obvyklé, protože ji provází pro pacienta mnoho nepříjemných příznaků, od kterých si touží ulevit,“ říká doktorka Sobotková.

Neztotožňuje se s názory, že by potlačování horečky léky mělo znamenat nepříznivý zásah do imunity pacienta.

Můžeme se předávkovat?

Důležité je ale brát léky na teplotu, tedy ty s účinnou látkou paracetamol, ibuprofen či s kyselinou acetylsalicylovou, jen po nezbytně nutnou dobu. Antipyretika rozhodně nemají sloužit k tomu, aby člověk i s onemocněním mohl dále „fungovat“ v práci.

Jak s horečkou, tak i se zvýšenou teplotou je nutné zachovat klidový režim. Infekci je důležité vyležet a vytrvat do doby, než se teplota i bez použití léků sníží na normální hodnotu.

Jinak hrozí, že se nemoc dostatečně nedoléčí a vrátí se nebo přejde do chronicity, případně se rozvinou různé komplikace – dokonce může vzniknout chronický únavový syndrom.

Jaké léky použít?

Nejdoporučovanější látkou na snižování teploty je paracetamol. Obsažen je například v lécích Paralen, Panadol, Paramax, Coldrex a v dalších lécích.

„Přestože je paracetamol považován za velmi bezpečný lék, při jeho podávání musí být dodržována jasně daná pravidla,“ říká Mgr. Ondřej Šimandl z ústavní lékárny IKEM. Předávkování paracetamolem je jednou z nejčastěji řešených otrav na celém světě.

V USA je nejčastějším volně prodejným lékem vyvolávajícím otravu a ani Česká republika není výjimkou.

Zvýšená tělesná teplota (subfebrilie) – nemoci

Další názvy: subfebrilie, subferilní teplota

Člověk si na rozdíl od některých živočichů udržuje tělesnou teplotu
v úzkém rozmezí, které je fyziologicky mezi 36°C
a 37°C, ale mnozí lidé mají teplotu o něco vyšší a jsou
přitom zdraví a naopak především starší lidé a malé děti mohou mít
teplotu nižší.

Za zvýšenou teplotu je považována teplota od 37°C do 37,
8°C. Mezi lékaři se jí říká subfebrilie nebo
subfebrilní teplota.

Další zvýšení teploty už znamená
horečku (febrilii), která bývá projevem těžšího
průběhu onemocnění, ne vždy však závažnějšího.

Zvýšená teplota se
obvykle vyskytuje u nemocí probíhajících pozvolna, může to být
obyčejné nachlazení, chřipka, ale i řada
vážnějších infekčních, chronických nebo
nádorových chorob.

Člověk je unavený, někdy ho bolí svaly, klouby, necítí se
dobře. Pacientův stav ale není natolik schvácený, jako kdyby měl
horečku.

Tělesná teplota je ve zdravém těle regulována
hormony jako je adrenalin, noradrenalin a hormony
štítné žlázy. U žen má vliv na teplotu progestreon, jehož
hladina se zvyšuje ve druhé fázi ovulačního cyklu, proto mají ženy zhruba
od poloviny cyklu až po začátek menstruace tělesnou teplotu zvýšenou asi
o 0,5°C.

Teplota může být řízena také kontrakcí kosterních
svalů během sportovního výkonu. Vrcholoví sportovci dosahují při
běžeckých závodech dokonce teploty 40°C (tedy už
horečky).

Zvýšená teplota tudíž nemusí být vždy projevem
onemocnění, ale pokud máte i jiné příznaky (rýma, kašel,
bolest v krku, bolesti břicha, průjem, zácpa, bolesti hlavy, vyrážka…),
pak je zvýšená teplota zajisté projevem nějaké choroby.

Tentokrát je
spuštěna imunitním systémem, který zajišťuje obrannou reakci –
zánět. Ten má za úkol zbavit organismus škodlivého
činitele, zvyšuje se metabolismus a tím i stoupne teplota.

Někdy se stane,
že se buňkám imunitního systému nepodaří původce nemoci zlikvidovat a
zánět pak přetrvává dlouhou dobu, pacient má často zvýšené teploty a
cítí se unavený.

Jindy jsou reakce imunitního systému
naopak přemrštěné a mohou být i škodlivější než sám
původní činitel (bakterie, virus,…). Nemocný má v tomto případě ale
spíše horečnaté stavy.

Prudký nárůst nebo snížení teploty

Když se zvyšuje teplota moc rychle, nemocný může mít
i zimnici – pocit zimy s třesavkou. Obvykle je tomu
u akutních onemocněních s horečkami. A i obráceně pokud člověku
teplota rychle klesne (například po lécích snižujících teplotu –
paralen apod., po zábalech, léčivých koupelích,…), projevuje se to
pocením.

Léky na snížení teploty

Ne vždy je dobré brát si léky na snižování teploty. Pokud máte
opravdu jen zvýšenou teplotu mezi 37°C a 37,8°C, nechte vaše tělo bojovat
s nemocí a neoslabujte váš imunitní systém tím, že si vezmete prášek.

Teplota je přirozenou reakcí, jak už bylo řečeno, a vaše uzdravení by se
tak mohlo oddálit. Paralen nebo brufen si berte jen na noc, aby se vám lépe
usínalo. To platí samozřejmě u běžných nemocí jako je nachlazení.

Pokud trpíte dlouhodobě teplotami, poraďte se o tom se svým lékařem.

Kontrola tělesné teploty

Pacientům ležícím v nemocnici se teplota měří často (většinou
každé 3 nebo 4 hodiny), aby se zjistilo, jak teploty probíhají – zda
kolísají během dne v řádu stupňů, nebo jsou zhruba stejné, zda trvají
několik dní za sebou, nebo střídavě mizí a zase se objevují. Pro
některé nemoci je průběh teploty či horečky totiž specifický a dají se
tak snadněji určit.

Teplota je ale také ukazatelem pacientova stavu, zda zánět už
ustoupil a člověk už může například vstát z postele a věnovat se
běžným denním činnostem. Se sportováním a namáhavou prací by jste měli
ale přeci jen ještě pár dní počkat.

Pokud trvá zvýšená teplota déle než půl roku a je
spojena jen s únavou a neurčitými příznaky jako škrábání v krku,
bolesti hlavy, svalů a kloubů, deprese, podrážděnost a pacient špatně
spí, potom bývá tento stav nazýván „chronický únavový
syndrom“. Není to nic závažného, ale pacienta to obtěžuje
spíše psychicky.

Diskuze o zvýšené tělesné teplotě

Dlouhodobě
zvýšená tělesná teplota u batolete
Zvýšená
tělesná teplota v těhotenství