Sudeckův syndrom

AMBULANCE BOLESTI

Lékař:		MUDr. Josef Suk
Sestra:	Lenka Krátká DiS., Miloslava Příhodová, Jaroslava Slabá DiS.
Telefon:	telefonický kontakt pro objednání, dotazy a konzultace v ordinačních hodinách – 565355324 telefonický kontakt pro objednání, dotazy a konzultace mimo ordinační dobu – 565 355 772

ORDINAČNÍ HODINY

Pondělí

8,00 – 11,30 hod a 12,00 – 14,00 hod.

KDE NÁS NAJDETE

Hlavní nemocniční budova 2. N.P. – část chirurgických ambulancí

Naše ambulance je určená pro pacienty s bolestivým stavem jakéhokoli původu. Zabýváme se převážně bolestí chronickou, tedy bolestí trvající i přes léčbu déle než 3 měsíce. Jde o bolesti, které ovládají život pacienta a způsobují mu např. poruchy spánku, nechutenství, deprese.

Řešíme dlouhodobé bolesti zad, kloubů, dolních končetin a pánve, bolesti oblasti hlavy, obličeje, dutiny ústní a trojklanného nervu, migrény, bolesti jizev po operaci, fantomové bolesti po amputaci končetin, chronické pooperační bolesti, Sudeckův syndrom (komplexní regionální bolestivý syndrom) – tj. krutá trvalá bolest v oblasti i starší jizvy bez zjevné příčiny vysvětlující tuto bolest, dále bolesti po výsevu pásového oparu a bolesti při neurologických onemocněních a neuropatické. V neposlední řadě řešíme veškeré bolesti onkologicky nemocných pacientů.

METODY LÉČBY

Základem je medikamentosní léčba, kdy pacientovi postupně a „na tělo“ dle jeho potřeb naplánujeme kombinaci léků. Léčba je „podle hodin“ tedy pravidelné užívání a nikoli pouze požití léku, dostaví-li se bolest. Preventivní užívání léků nesmí bolesti dovolit objevit se v plné míře – tím se zabrání jejímu šíření a fixaci bolestivých vjemů.

Dalším možným způsobem léčby jsou invazivní techniky. Jedná se o obstřiky periferních nervů a kloubů, opichy spoušťových bodů, blokády periferních nervových svazků, blokády nervových ganglií, epidurální kaudální jednorázové bloky podávané v sériích a epidurální analgezie kontinuální. To vše v kombinaci s medikamentosní léčbou.

Důležitá je naše spolupráce s rehabilitačním oddělením a dalšími odděleními ošetřujícími „bolavé“ pacienty – neurologie, ortopedie, interní oddělení, oddělení chirurgie, radioterapeutické oddělení, ambulance infúzní terapie apod.

A nakonec nejdůležitější část léčby – a to schopnost komunikací a citlivým přístupem k pacientovi jej získat pro spolupráci k léčbě bolesti. Naším cílem je pacienta bolesti buď úplně zbavit nebo ji alespoň zmírnit na přijatelnou míru. Pouze ten, kdo je ochoten sám pro sebe něco udělat a léčit se – ne být pouze léčen – může svou bolest pokořit a cítit se lépe.

Do naší ambulance je možno se objednat v pondělí na tel. čísle 565 355 324 nebo v ostatní dny na čísle 565 355 772 (ARO).

Je vhodné mít doporučení ošetřujícího lékaře. K první návštěvě si přineste dostupnou zdravotní dokumentaci týkající se onemocnění, pro které se rozhodnete nás oslovit (výsledky vyšetření, seznam v současnosti užívaných léků včetně dávkování, apod.), případně pomůcky, které jste dosud k úlevě od bolesti používali.

Dostavte se na dohodnutou hodinu a počítejte s délkou vyšetření kolem 60 minut při první návštěvě, při kontrolním vyšetření pak cca s 30 minutami.

Diskuze Sudeckův syndrom – máte zkušenost, vyléčili jste?

Dobrý den,

měla jsem těžší distorzi kotníku, následně 2 týdny ortéza,
2 týdny stahovací pás.
Pak ortopedem dopor. postupně zatěžovat podle vlastního pocitu. Nic víc,
dopor. kontrola za měsíc. Noha stále zvláštní pocit, pobolívala, pocit
při chůzi ne na jako zdravé noze..
Obvodní na můj dotaz na rehab.

/na netu jsem všude četla, jak je
důležitá/mne odbyl, že to nemá cenu, že mne stejně vezmou za dlouho.
Nedalo mi to a objednala jsem se. Bohužel po 7 týdnech po úraze mi dr. do
zprávy napsala, že nelze vyloučit rozvoj Sudeckova syndromu.
Po přečtení na netu /sama mi nic k tomu neřekla/ jsem docela vyděšena.

Moc tomu nerozumím, ale údajně jde o nefunkci cév, lymfy..
Nohu mám opravdu trochu jinak zbarvenou než tu zdravou a malinko jinak jakoby
velikost.
Dr. z rehab. mi předepsala 7× cvič, výřivku a magnet..
Myslíte, že to pomůže? Mám více nohu doma cvičit, více chodit? Zatím
jsem ji dost šetřila.

Jsem docela vyděšena, že už nebude plně
funkční.
Měly být rehabilitace dříve?
Nemám s tím žádné zkušenosti.

Děkuji všem..

Velikost písma:

Moje dcera měla sudeckův syndrom kotníku po 6 týdnech v ortéze.
Intenzivní rehabilitace zahájená co nejdříve je nejdůležitější.
O berlích jezdila tramvají několikrát týdně na RHB. Po ukončení
rehabilitace jí sestřička řekla, že nevěřila tomu, že rehabilitací
udělá takový pokrok.
Anonym z důvodu zdravotních informací dospělé dcery.

@Anonymní píše:
Dobrý den,měla jsem těžší distorzi kotníku, následně 2 týdny ortéza,
2 týdny stahovací pás.
Pak ortopedem dopor. postupně zatěžovat podle vlastního pocitu. Nic víc,
dopor. kontrola za měsíc. Noha stále zvláštní pocit, pobolívala, pocit
při chůzi ne na jako zdravé noze..
Obvodní na můj dotaz na rehab. /na netu jsem všude četla, jak je
důležitá/mne odbyl, že to nemá cenu, že mne stejně vezmou za dlouho.
Nedalo mi to a objednala jsem se. Bohužel po 7 týdnech po úraze mi dr. do
zprávy napsala, že nelze vyloučit rozvoj Sudeckova syndromu.
Po přečtení na netu /sama mi nic k tomu neřekla/ jsem docela vyděšena.

Jsem docela vyděšena, že už nebude plně
funkční.
Měly být rehabilitace dříve?
Nemám s tím žádné zkušenosti.

Děkuji všem..

Dobrý den,
mohu se zeptat, jak to dopadlo? Měla jsem úplně stejný úraz, těžší
distorze kotníku a teď je to téměř 2,5 měsíce od úrazu a sudeck.
Snažim se dělat úplně všechno, ale nejhorší je to večer. Chodím na rhb
a magnetoterapie. Rekla bych, že pomáhají. No mám strach, moc pozitiv jsem
nenašla…

@Dana237 píše:
Dobrý den,

mohu se zeptat, jak to dopadlo? Měla jsem úplně stejný úraz, těžší
distorze kotníku a teď je to téměř 2,5 měsíce od úrazu a sudeck.
Snažim se dělat úplně všechno, ale nejhorší je to večer. Chodím na rhb
a magnetoterapie. Rekla bych, že pomáhají. No mám strach, moc pozitiv jsem
nenašla…

Dobrý den Dano,

@Anonymní píše:
Dobrý den Dano,děkuji za reakci a ráda odpovím
Byla jsem hodně vystrašena, neb jsem to docela dlouho neměla v pořádku a
byl to boj.
Je dobře, že chodíte na rhb.
Nevím, jak moc syndrom máte, já jsem to měla příšerně bolestivé.
Z mé zkušenosti byl prospěšný jakýkoliv pohyb, cvičení, výřivka no
nohu, plavání. Ale stále se to opakovalo, zlepšilo a zase zhoršovalo.
Nesvědčilo mi třeba dlouhodobější sezení u pc, těsnější obuv
apod.
Bohužel mi nevhod přišla i covidová doba, neměla jsem kam chodit plavat
apod.
Ale časem to postupně odeznívalo, v prosinci to bylo půl roku a mohu teprve
říci, že v noze snad Sudeckův syndrom už nemám.
U Vás je to ještě i krátce po úraze, dr. z rhb mi nakonec řekla, že to
může trvat i rok, tak nevím..
Někdy mě sice kotník ještě pobolívá. Co mne zaráží jsou ty
těsnější zavřené boty, to mi vůbec nesvědčí, jak se noha začne asi
hůře prokrvovat a nehýbat, tak je to špatné.
Ortoped mi doporučoval co nejvíce jakéhokoliv pohybu.

Zajímavé: Svrab U Člověka Léčba?

Moc mě potěšila Vaše odpověď, děkuji. Mě noha červená, až flekatí
fialově od nartu přes kotník až ke kolenu. Žádne léky neberu, jen RHB.
Kotník bolí, ale asi 8 týden po uraze jsem odložila berle.

Nebyla jsem si
pravě vůbec jistá, jestli mám zkusit vic chodit venku, nebo spíš šetřit,
kromě rhb.Sama zjištuji, že lepší dělat pořad neco, než sedět, ležet.
I když děti mě moc nenechají. Boty zatim mohu nesportovní, ty mě bolí,
jak jsou stélky tvarované.

Tak já budu věřit a doufat, že to bude dobré.
Měla jste těch rhb více a magnetoterapii také? Léky žádné?
Děkuji????

To jsem Vám zapoměla napsat, brala jsem cca měsíc Tanakan na prokrvení a
vápník. Léky jako takové žádné.
Rhb cca 7× – výřivka, magnet, cvičení – bylo to spíše jen takové
promasírovávání cca 10min /bohužel se tomu u nás moc nevěnují/.

Pak jsem si už musela rhb sama platit, šla jsem cca 3-4 magnet, výřivku
párkrát, spíš jsem nahradila plaváním a pohyb venku.
Ale přesně jak píšete Vy, po odložení berlí jsem si nebyla vůbec jista,
jak moc zatěžovat, nikdo mi ani neřekl, spíš jsem se zpočátku
šetřila.

Chce to i čas, uvidíte pocitově.

Někdo mi ještě doporučoval lymfatické masáže, ale u nás problém, nikdo
to tu moc nedělá a dlouhé čekací lhůty. Není to asi na škodu, ale
ortoped nijak zvlášt nepotvrzoval, spíše opravdu ten pohyb a
rozcvičování.

Vy máte kolikrát rhb, jestli se mohu zeptat?
Chodíte k ortopedovi či pouze praktik? Je to samozřejmě i o lékařích,
mne třeba neposlali ani na kontrolu a musela jsem sama, když už jsem viděla,
že se to nelepší..

Snad to máte u Vás se zdrav. péčí lepší, držím pěsti..

@Anonymní píše:
Vy máte kolikrát rhb, jestli se mohu zeptat?
Chodíte k ortopedovi či pouze praktik? Je to samozřejmě i o lékařích,
mne třeba neposlali ani na kontrolu a musela jsem sama, když už jsem viděla,
že se to nelepší..

Snad to máte u Vás se zdrav. péčí lepší, držím pěsti..

Zdravím Vás????
zítra mám 3 rhb, dohromady jich mam 6. Budu ale hodně prosit doktora
o další, jako tyhle. Sám mi je nenabidnul.Na tyhle stavy si stěžuji už od
asi po 30 dnech od urazu, že neni normalni, jak mě šileně bolelo
lýtko..myslela jsem si, že mám trombozu..

dr nic neshledal. Teď 2,5 m od
úrazu trochu kotnik bolí a kulhám, nohu mám užší a absolutne nedošlapnu
na spičku nohy-to bolí. Na rhb mi to trochu promasiruje, trošku zacvičime a
pak 20min magnetoterapie a minule mi přidali i elektroléčbu 8min, náhodou
byla volná.

Myslim, že to mi pomohlo trochu od bolesti. Jinak noha stále
červená. Můj ortoped se k tomu zatim moc nevyjadřuje, spíše
rehabilitačni sestry. Myslim si, že by měli předepsat nějaké léky na
krevní oběh, ale nic..Je to záhada tenhle syndrom.

Ja si ani nepředstavuji,
že to nevyléčim. To proste musí jít…

@Enn1 Dobrý den, mám po
stejném úrazu. Těžká distorze kotníku s porušenými vazy. 3 týdny
nechodící sádra a 3 týdny ortéza a berle. Už v sádře strašná bolest,
jiná než po úrazu. Noha byla modro – fialová, mramorovaná a oteklá,
opocená. Od kotníku po prsty a asi třetina bérce.

I po sundání ortézy
strašná bolest, pálivá i v klidu. V noci jsem ani nespala. Chirurg řekl,
že to je po úrazu, patří to k tomu a neřešil. Až posléze RHB sestra
řekla, že to vypadá na Sudeckův syndrom. Poslala mě k RHB lékaři, který
to potvrdil. Předepsal fyzioterapii, magnet a léky.

Po asi 4 měsících
léčby postupné zlepšování. Bohužel ale ani po roce od úrazu není noha
v pořádku. Hybnost je pořád trochu omezená, barevně je ta noha jiná –
namodralá, tmavší. Oteklá, po námaze více. Většina bot mně dělá
problém – vadí mně i pásky na pracovní botě.

Bolí to a někdy mám
problém i s ponožkou. Noha bolí a pálí. Ale už chodím do práce a
doufám, že se to ještě spraví. Lékař říkal, že to může trvat
2-3 roky. Tak budu doufat. Jen mám pocit, že teď po prodělání Covidu se
to zhoršilo. Jestli to na to může mít na to vliv, nebo je to náhoda,
nevím.

Nikdo pořádně neví co s tím. Málo který lékař na to myslí a
většinou se to začne řešit pozdě.

@Anonymní píše:
Moje dcera měla sudeckův syndrom kotníku po 6 týdnech v ortéze.
Intenzivní rehabilitace zahájená co nejdříve je nejdůležitější.
O berlích jezdila tramvají několikrát týdně na RHB. Po ukončení
rehabilitace jí sestřička řekla, že nevěřila tomu, že rehabilitací
udělá takový pokrok.

Anonym z důvodu zdravotních informací dospělé dcery.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat i Vás, jestli nevadí. Vaše dcera je již zdravá? Jak
dlouho trvalo, než se dala do kupy? Co ji hodně pomáhalo atd..moc děkuji za
odpověd a rady.

Zdravím

@Mišutinka
Dobrý den, tak to se mám asi na co těšit ještě. Uraz jsem měla
29.11 2020 a berle jsem odložila až 8 týden. Jěště ted mě kotník
bolí, ale začínám mít pocit, že mi dělá dobře chůze.

Dnes jsem to tedy
asi přehnala a to mi naopak nesvědčí, jsem myslela, že mi upadne noha, než
jsem došla domů z procházky. Stále kulhám a noha barevná, ale musím
říct, že méně..Já si to tak 2× do týdne fotim, jestli vidím rozdíly a
vidím..malé, ale vidím.

Ráno musim protahovat a opatrně cvičit, jinak
chůze bolestivá a ztuhlá. Já furt doufám, že budu dobrá..a Vám přeji
to samé

@schwana Dobrý den, je
to ještě celkem krátká doba od úrazu. Postupně se to bude zlepšovat.
A máte potvrzený ten Sudeckův syndrom? Dali vám na to i nějaké léky,
nebo jen RHB? Chůze je dobrá, jen navyšovat postupně. Mně RHB lékař
říkal, že nemám jít přes bolest, že to pak naopak toho Sudecka a jeho
projevy zhoršuje. Já jsem kulhala také dlouho. Snad ještě po půl roce.

Noha byla ztuhlá, tak to jinak nešlo. Ještě jsem si kvůli tomu hnula
bederní páteří. Noha mně zůstala trošku vybočená ven. Neudělám dřep,
protože se ta noha pořádně neohne… Nejhorší je, že to pořád bolí,
pálí až po prsty. Nemůžu tu nohu vnější stranou opřít o matraci.
Také jsem tak fotila. Noha vypadala jak modro – fialová ponožka jak byla
barevná.

Zajímavé: Ekzém V Tříslech Léčba?

Moc Vám přeji, aby se to rychle zlepšovalo a nezůstaly žádné
následky!

Sudeckův syndrom je soubor relativně specifických příznaků, který může navazovat na jakýkoliv bolestivý problém (zhmoždění, zlomeninu, operaci…), s nejčastějším výskytem na ruce a noze.

Objevuje se nevysvětlitelná bolest, která svou intenzitou naprosto neodpovídá zdroji.

Dále se vyskytuje řada příznaků, především otok, změna potivosti a barvy kůže, skvrnitá a posléze rozptýlená osteoporóza s poruchou funkce končetiny, a to zpravidla okrajově od podnětu vyvolávajícího bolest.

Příčina

U jedné třetiny pacientů je příčina neznámá. Většinou však najdeme nějakou vyvolávající příčinu či spouštěcí faktor, například úraz nebo běžnou operaci ruky. Mezi další potenciální vyvolávající faktory patří nervový útlak, infekce, nádorové onemocnění, mozková nebo srdeční příhoda.

Hlavní příčinou je nejpravděpodobněji chorobné vystupňování aktivity tzv. sympatického nervového systému. Jedná se o součást nervového systému, jež se podílí na řízení činnosti vnitřních orgánů a cév. U koho a proč se Sudeckův syndrom objevuje, není příliš jasné.

Tento jev je tak považován za projev systémové dysregulace, tedy poruchy řízení určitého systému. Což je charakterizováno neschopností samosprávných nezávislých mechanizmů řídit a postupně omezovat protiregulační opatření, jejichž středem je oblast mikrocirkulace.

Jde o oběh tělních tekutin, kam patří krev, tkáňová tekutina a lymfa na úrovni jednotlivých tkání. Ve vlásečnicové soustavě obsahující krev tak vznikne stáze (zastavení, stání) s otokem a nedostatkem kyslíku pro tělesný metabolismus.

To pak způsobuje vazivovou, svalovou i kostní poruchu výživy či látkové výměny s těžkou poruchou kloubní funkce, která se může stát i nevratnou. Na kostech se následně objevuje úbytek kostní tkáně různého stupně, od prostého prořídnutí trámčiny, vláknitých útvarů tvořících v tkáních podpůrnou síť, až po Sudeckovu skvrnitou osteoporózu.

Příznaky

Sudeckův syndrom má 3 stadia, která se liší stupněm vyjádření jednotlivých příznaků:

Stadium I je akutní, trvá zhruba do 3 měsíců. Zde jsou hlavními příznaky bolest, otok, zvýšená teplota a výrazné pocení a lesklost postižené končetiny. Můžeme zde pozorovat i zrychlený růst nehtů a chlupů. Bolest je popisována jako pálivá a její vysoká intenzita neodpovídá její potenciální příčině. Vytvořený otok zapříčiňuje bolesti kloubů při pohybu a jejich ztuhlost.
Stadium II je dystrofické, to znamená, že způsobuje poruchu výživy či látkové výměny buňky nebo tkáně. Trvá zhruba do 12 měsíců a hlavními příznaky jsou přetrvávající otok s vyhlazením kožních záhybů, teplota kůže je spíš chladnější a nehty na prstech se stávají křehčími. Bolest je chronická, zhoršuje se ztuhlost ruky a postižená oblast je velmi citlivá na obyčejný dotyk.
Stadium III je atrofické, což představuje zmenšení či ztenčení normálně vyvinuté tkáně či buňky. Objevuje se zhruba po jednom roce od začátku potíží. Kůže na postižené končetině je bledá, suchá, napjatá a lesklá. Ruka je ztuhlá, klouby minimálně pohyblivé, ruka ztrácí svoji funkci.

Jak Sudeckův syndrom poznáme?

Na Sudeckův syndrom pomýšlíme v okamžiku, kdy jsou přítomny alespoň 3 z následujících příznaků:

bolest a citlivost končetiny nevysvětlitelná předchozí vyvolávající příčinou chorobného stavu
známky změny prokrvení (jak zvýšení, tak snížení)
otok se ztuhlostí kloubů
změny trofiky (funkce nervových vláken regulujících výživu a přeměnu látek tkání) – kůže, ochlupení končetiny, nehtů (vyšší lámavost, rychlejší růst…)

Léčba

Rehabilitační léčba

Včasná diagnostika a hlavně včasná léčba je velmi důležitá. Sudeckův syndrom léčíme v první řadě kombinací léčiv a rehabilitací. Používají se léky potlačující bolest a úzkost, ovlivňující prokrvení končetiny a prekurzory vitamínu D (výchozí látky, částice, z nichž vzniká chemickou přeměnou výsledný produkt).

Dále se používají obstřiky nervových uzlů dočasně blokující nervový přenos do postiženého místa. Tato oblast dočasně ztrácí čití (komplexní smysl, zprostředkovaný mnoha druhy receptorů) a tím pádem i bolest. Díky tomu dostává „oddechový čas“ a možnost cesty ven z bludného kruhu bolesti a prohlubování chorobného stavu.

Velmi důležitá je hlavně včasná a aktivní rehabilitace, která však smí být prováděna pouze do bolesti, aby nedošlo k vystupňování „začarovaného kruhu“ nezdravé cévní aktivity. Úspěšná léčba závisí také na schopnosti pacienta aktivně se do jejího procesu zapojit.

Chirurgická léčba

Chirurgická léčba se používá většinou v pozdějších stadiích a její výsledky nejsou uspokojivé. Často se setkáváme s tím, že není správně a zejména včas stanovena diagnóza onemocnění a stav je zařazován pod jiné klinické jednotky či příznaky. Stejně tak v terapii nebývá používán jednotný postup.

Příčinou je zčásti rozsáhlý soubor symptomů, kterými se může onemocnění projevit. Při postižení celé skupiny struktur (měkké tkáně, kosti, klouby, postižení okrajového i centrálního nervového systému) je nutná spolupráce více vědních oborů.

Pacient je často nesprávně léčen, protože je posuzován pouze z hlediska jedné lékařské specializace.

Základem léčebných postupů u Sudeckova syndromu je účinná kontrola bolesti, odstranění vegetativních změn, týkajících se téměř všech životních funkcí, a obnova porušené funkce. Prvotním léčebným cílem je upravit co nejrychleji poruchu oběhu tělních tekutin (krve, tkáňové tekutiny, lymfy) na úrovni jednotlivých tkání.

Pokud není Sudeckův syndrom adekvátně léčen, není výjimkou, že příznaky přetrvávají mnoho měsíců až let v jednom ze tří klinických stadií, do kterých se v praxi běžně rozděluje.

Dělení Sudeckova syndromu do stadií podle časových kriterií je problematické; běžně udávané časové hranice je potřeba chápat jen jako schematickou orientační pomůcku. Uvádí se například, že II. stadium se vyvíjí za 3–6 měsíců od působení vyvolávající škodliviny.

Z klinického hlediska je naopak zcela zásadní mít na paměti, že ještě II. stadium je při správné léčbě plně vratné, a to bez ohledu na to, jak dlouho celé onemocnění trvá. Poslední, atrofické (zakrnělé, zmenšené, chřadnoucí) stadium je již nevratné a na léčbu odolné.

O tom, jak rychle proces proběhne, rozhoduje jeho aktivita a nikoliv jen délka trvání choroby.

Terapie Rázovou vlnou

Základním pravidlem v terapii Sudeckova syndromu je naprostá bezbolestnost všech využívaných postupů. Dále se jako podstatný faktor v úspěšnosti léčby jeví včasnost zahájení terapie.

S rozvojem dystrofických či atrofických změn se šance na úplnou obnovu funkce značně snižuje.

Dystrofické změny znamenají chorobný stav způsobený poruchou výživy tkání nebo látkové výměny provázený změnami vzhledu, což poměrně úspěšně léčíme pomocíFokusované rázové vlny, která stimuluje regeneraci a revaskularizaci měkkých tkání.

Zatímco atrofické změny představují zmenšení či ztenčení normálně vyvinutého orgánu, tkáně nebo buňky. Včasná funkční terapie může zabránit vzniku pozdějších fází s rostoucí funkční ztrátou či nedostatkem a vyloučit chorobný stav provázený změnami vzhledu s funkčními vadami, poruchami a poškozeními.

Fyzioterapeutický program by měl být aktivní a měl by zahrnovat i relaxační techniky. Za jeden ze základních předpokladů úspěšné terapie se považuje vyučování pacienta o povaze jeho obtíží, možnostech terapie a o jeho úloze v léčebném procesu. Musí být definovány terapeutické cíle, které budou pacientem akceptovány.

Zajímavé: Hepatitida b, purifikovaný antigen – vše o zdraví

Rehabilitační léčbu je možné doplnit o aplikaci rázové vlny. V porovnání s konvenčně předepisovanými terapiemi se jedná o silnou a zároveň neinvazivní léčebnou metodu. V praxi jsou dnes využívány zejména 2 odlišné typy rázových vln.

Z praktických zkušeností víme, že čím dříve se s terapií začne, tím rychleji se tkáně uzdraví.

Pokud se tedy chcete zbavit bolesti co nejdříve, doporučujeme začít léčbu fokusovanou rázovou vlnou, která urychlí regeneraci, sníží bolestivost tkání, podporuje dorůstání nových cév a obnovuje přirozenou strukturu tkání.

Radiální rázová vlna oproti tomu působí na povrchu kůže a pomáhá především tím, že uvolňuje měkké tkáně, které mají funkční souvislost s nejvíce přetíženým místem. V našem centru se nám v praxi nejvíce osvědčuje kombinace obou typů rázových vln.

Aplikaci rázové vlny ovšem není možné kombinovat s výše zmíněnými obstřiky. Pokud jste obstřik již absolvovali, je třeba aby od poslední injekce uplynuly alespoň 2 týdny.

Výborné je také léčbu kombinovat s přístrojovými či manuálními lymfodrenážemi, které zrychlí tok lymfy, čímž zmírní nebo zamezí tvorbě otoku. Tím se zrychlí uzdravení, neboť poškozená tkáň je dobře zásobená živinami a kyslíkem a odpadní látky se rychleji odvádí z mezibuněčného prostoru.

Terapii kombinujeme ještě s kinesiotapingem aplikovaným lymfatickou technikou, aby odtok lymfy byl stimulovaný i v období mezi jednotlivými aplikacemi fokusované rázové vlny.

Pokud je zranění natolik vážné, že vyžaduje fixaci kostí, doporučujeme našim klientům pořídit si snímatelnou pevnou ortézu, abychom mohli i nadále aplikovat fokusovanou rázovou vlnu a provádět lymfodrenáže. Fixace v pevné sádře či sádrové dlaze terapii bohužel neumožňuje.

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., PrahaZdroj: Klinické zkušenosti ze soukromé praxe oboru fyzioterapie

Sudeckův syndrom a skryté souvislosti

Dnes Vám povím příběh, který by každému z nás změnil život vzhůru nohama. Mladá dívka měla na první pohled banální úraz kolene, který se rozvinul v Sudeckův syndrom. Koleno se “zablokovalo” v propnutí.

Co je to Sudeckův syndrom?

Sudeckův syndrom je souhrn patologických jevů, které se vyskytnou nejčastěji jako následek zranění, operace. Vyskytuje se častěji u žen. Jedna se laicky řečeno o poruchu hojení končetiny.

Stav je celkem vážný a nepříjemný. Přetrvává otok, potivost a až paralyzující BOLEST. Často nezabírají léky proti bolesti. Končetina je nepohyblivá.

Stav je dlouhodobý, léčba složitá a většinou zaměřená na tlumení bolesti a rehabilitaci. S postupujícím časem se v kostech postižené končetiny objevuje osteoporóza/řídnutí kosti.

Příběh holky s nemocným kolenem

Setkat se se Sudeckovým syndromem mimo nemocnici je pro člověka jako já poměrně vzácnost. Byla jsem velice překvapena, že se mi ozvali a upřímně jsem si nebyla jistá, zda na něco nového přijdeme. Už od počátku bylo jasné, že půjde především o psychosomatiku.

Asi hodinu jsme si povídali. Měla jsem různé otázky, abych vysledovala jejich postoj k celé situaci. Udělala jsem i sérii testů a velmi jemných doteků, abych zjistila, jak na tom tělo objektivně je. Avšak z výsledků jsem byla dosti zmatená, tolik rozporů, to už jsem tu dlouho neměla.

Holčina byla sebevědomá až drsná. Měla jasno, že MÁ DIAGNÓZU a čekala, co se bude dít. Co jako že předvedu.

NEmoc

Jenže její vnitřní já bylo zraněné, ta noha se chovala, jako by se ten úraz stal v ten stejný den ráno, ne před rokem. Bylo v ní tolik rozporu, že jsem se prostě napřímo zeptala jí. Jak se jí líbí být takto NEmocná? A ona mi dosti afektovaně řekla, že nelíbí.

Pak jsem tedy chtěla vědět, co s tím bude dělat. A ona, že doktoři přece dělají.

Slyšíte v tom taky tu pasivitu? Noha je vadná, já s ní nic dělat nemohu.

Tudy cesta prostě nevedla. Její vnitřní pasivita byla nepřekonatelná. Ale ta noha bolela úplně zoufale.

POmoc

Někdy, když sáhnu na tělo, jakoby slyším, jak volá o pomoc. Jako by tělo samo vyprávělo příběh o bolesti.

Zkuste si představit, že existuje “duše nohy”, že se na ní můžete napojit a porozumět, co se v ní odehrává.

Zkusila jsem to.

Ta její noha byla úplně vyděšená a zrazená. Pokusila jsem se své pocity z nohy nějak přeložit do srozumitelné řeči teenagerky.

“Co bys dělala na pískovišti, kdybys tam byla s úplně malinkou holčičkou, které spadl hrad z písku?” potřebovala jsem si potvrdit, zda její vnitřní postoj vnímám dobře.

Nevěřícně na mě koukala, o co mi jako jde? Tak jsem ji povzbudila: představ si ji. Stojí tam, pečlivě si to staví do výšky a najednou se to zhroutí. Nevěří vlastním očím, v prvním okamžiku se jí zatají dech a pak ta strašná bolest na srdci. Začne brečet. Nahlas a pořádně.”

“Co bys ji řekla?” zajímala jsem se.

“ZMLKNI! ZAŘVALA BYCH… “ odsekla ledově ostrým tónem.

Mlčela jsem.
Její rodiče mlčeli a hleděli.
I ona jakoby hleděla sama na sebe.
Nikdo netušil kolik nenávisti a bolesti skrývala uvnitř.

Řekla jsem ji, že ta její noha je na tom stejně, jako ta malá holčička z pískoviště. Vysvětlila jsem ji, že sice chápu, že se na svou nohu zlobí. Že se zlobí na to, co se jí stalo.

Pokoušela jsem se ji vysvětlit, že pokud bude i nadále nenávidět vše spojené s úrazem své nohy, veškerá rehabilitace nikam nepokročí.

Všichni odcházeli velice zasažení tímto objevem. Tím absolutně autentickým hněvem.

I mě to zasáhlo. Toto se nedá předem nikde nastudovat. Ale najednou, jako by vše do sebe zapadalo. Jako by to dostalo smysl.

Doma jsem ještě několik dní studovala různé zdroje, přemýšlela a meditovala. Koukala jsem se na opravdu pečlivý popis symptomů Sudeckova syndromu a i tam jsem měla pocit, že jasně vidím příčinu, proč se zraněná končetina prostě nehojí.

Odmítnutí zraněné končetiny jejím vlastním majitelem

Vím, že to zní zvláštně. Ale pacient se prostě tak moc zlobí na sebe, na ten úraz, na tu např. neschopnou nohu, že ta noha zůstane ve stavu akutního úrazu. Metabolického šoku.

Dojde k funkčnímu oddělení od zbytku těla. Nervy, cévy, imunita jakoby se vše tím šokem a odmítnutím zablokovalo. Tělo zradilo svého majitele a ten odmítá přijmout svoji zranitelnost. On nezranitelný, silný a schopný se i nadále vláčí světem se zraněným tělem.

Nejsem si jistá, zda je tato má interpretace správná a uvědomuji si, že se jedná spíše o intuitivní vhled. Dle mého je jedinou možnou terapií cesta “emočního uzdravení traumatu”. Kterému se dnes věnuje např. homeopatie. Bohužel však ve zdravotnickém zařízení pravděpodobně ještě dlouho nebude dostatečně empatické prostředí pro uzdravení nejen těla, ale i emocí… tedy duše.

Tuto úvahu píši pro všechny, kteří chtějí pohnout zdánlivě nepohnutelným, aby i nadále hledali cestu. Pokud vám bude tento text inspirací tak jej sdílejte.

S pozorností Vaše Tereza

Sudeckův syndrom – Vše o zdraví