Tabák – Vše o zdraví

Podstránky Zdraví

Kouření je příčinou závažných onemocnění a může vás zabít. Záleží na každé (ne)vykouřené cigaretě. Plný účinek toho, že nekouříte, nastane, až když nebudete kouřit vůbec.

Rodina, přátelé

Pasivní kouření škodí – děti i dospělí nekuřáci jsou zdravotně ohrožováni pobytem v zakouřeném prostředí. Neexistuje žádná bezpečná dávka tabákového kouře. Většina kouřových zplodin (až 80 %) není vidět a je bez zápachu.

Peníze

Cigarety jsou drahé. Stojí mnoho peněz vás, ale ani „stát“ na nich nevydělá, přestože velkou část ceny cigaret tvoří spotřební daň; vydává mnoho prostředků na léčbu a ztratí ještě více díky ztracené produktivitě v důsledku nemocnosti a předčasné úmrtnosti.

Vliv kouření na muže a ženy

• Rakovina – plic, jícnu, hrtanu, ledvin, močového měchýře, slinivky a dalších orgánů.
• Onemocnění srdce a cév – infarkt, mozková mrtvice, ischemie dolních končetin, arytmie (porucha srdečního rytmu).
• Nemoci plic – chronická obstrukční plicní nemoc (tzv. CHOPN), která je spojena s chronickým zánětem průdušek a rozedmou plic.
• Cukrovka (diabetes mellitus).

Další zdravotní důvody, proč přestat kouřit:

• Sníží se riziko, že onemocníte nebo se vám zhorší onemocnění: ateroskleróza (kornatění tepen), poruchy štítné žlázy, žaludeční a dvanáctníkové vředy, osteoporóza (řídnutí kostí), zhoršená imunita, šedý zákal.
• Budete méně často nemocní běžnými onemocněními dýchacích cest.
• Přestanete kouřením ohrožovat nekuřáky – zejména svoje děti. U vašich dětí se sníží riziko zápalu plic, zánětu středního ucha, astmatu a dalších onemocnění.
• Pokud jste těhotná – vaše dítě bude lépe prospívat, omezíte riziko potratu a snížíte ohrožení dítěte vrozenými vývojovými vadami.
• U mužů se sníží riziko poruchy potence a plodnosti.
• Zlepší se stav vaší pokožky, budete mít méně vrásek.
• Budou se vám lépe hojit rány.
• Budete fyzicky zdatnější – vaši tělesnou zdatnost už nebude omezovat to, že oxid uhelnatý z cigaret se vázal na červené krvinky a tím snižoval jejich schopnost přenášet kyslík do vašich tělesných orgánů.
• Zlepší se vám čich.
• Bude se vám lépe dýchat.

Zpět na začátek

Nejvážnější zdravotní rizika kouření

• Pasivní kouření způsobuje vážné nemoci dospělým i dětem – podobně jako u kuřáků, i pobyt v zakouřeném prostředí může způsobit rakovinu plic, onemocnění srdce a dýchacích cest.
• Další nemoci se zhoršují – například astma, chronická bronchitida (kašel), alergie, zápal plic a další infekce dýchacích cest.
• Pasivní kouření poškozuje těhotné ženy a jejich ještě nenarozené děti – zvyšuje se riziko předčasného porodu, vrozených vývojových vad a potratu.

Riziko pasivního kouření existuje i když kouříte v době, kdy partner-nekuřák a děti nejsou poblíž (jsou v jiné místnosti) a po kouření vyvětráte.

Protože zplodiny nejsou viditelné a jsou bez pachu, nepoznáte, do kterých částí bytu se dostaly, a jestli se jich děti a partner mohou nadýchat.

Kouřové zplodiny (zbytky kouře vydechnutého kuřákem a nevdechnutý kouř z hořící cigarety) obsahují několik tisíc chemických sloučenin, z nichž mnohé jsou dráždivé a toxické – například arzenik (používaný jako jed na krysy), benzen (může způsobit leukémii), kyanid (jed). U 50-70 z těchto chemikálií je potvrzeno, že jsou karcinogenní (mohou způsobit onemocnění rakovinou).

Další důvody, proč přestat kvůli rodině:

• Budete mít víc času – na rodinu, přátele, své koníčky, nebo i na práci …
• Budete se zajímat o své děti a rodinu více než o to, kde a kdy byste si mohli zapálit.
• Nebudete „načichlí“ kouřem – a své blízké budete moci mít opravdu blízko.
• Bude vám lépe vonět a chutnat jídlo a svoji radost z toho budete moci sdílet s dětmi, partnery, přáteli …
• Budete příkladem toho, že je možné s kouřením přestat. To bude přispívat k vašemu vyššímu společenskému uznání a zlepšení vztahů s lidmi. Můžete inspirovat další lidi.

elektronická cigareta

Jak funguje elektronická cigareta

Zpět na začátek

• Každá nevykouřená cigareta vrátí do vaší peněženky asi 4 Kč. Zdá se vám to málo? Počítejte s námi. Kouříte „jen“ 5 cigaret denně – za rok vám v peněžence zůstane přes 6 tis. Kč.
• Kouříte 15 cigaret denně? Přestaňte úplně, a za rok v peněžence najdete přes 19 tis. Kč.
• Dvacet cigaret denně? … můžete se těšit na víc než 25 tis. Kč … a za takové peníze už můžete letět ve dvou na týden k moři.

Zpět na začátek

Co obsahuje kouř z cigaret?

Celý článek o toxických látkách v cigaretách je převzatý z webu www.kurakova-plice.cz na níže uvedeném odkazu.

http://www.kurakova-plice.cz/koureni_cigaret/zajimavosti-a-statistiky/co-obsahuje-cigaretovy-kour-dym/5-chemicke-slozeni-cigaretoveho-koure-co-obsahuje-kour-z-cigaret.html

Kuřáci vědí, že cigarety obsahují nikotin. Ti závislí na nikotinu, a těch je většina, kvůli tomu nemohou s kouřením přestat.

Vědí také, že při hoření vznikají karcinogenní látky, ale jsou přesvědčeni, že většina z nich je zachycena cigaretovým filtrem. Málo kuřáků ale tuší, že v tabákovém kouři bylo až dosud identifikováno více než 4.

000 chemických substancí, které se také podílejí na škodlivých účincích kouření.

Chemické složení v kostce

• cigaretový kouř obsahuje látky dráždící oči a dýchací systém, toxické látky (jedy), mutageny (látky ovlivňující genetickou informaci v DNA chromozomů), karcinogeny (látky způsobující rakovinu), reproduktivně-toxické látky (látky zhoršující schopnost početí dítěte)
• toxické látky zahrnují např. amoniak, akrolein, oxid uhelnatý (CO), formaldehyd, kyanid, nikotin, oxidy dusíku, fenol, oxidy síry
• v tabákovém kouři bylo odhaleno přes 60 látek s karcinogenními účinky (karcinogeny = látky ovlivňující vznik rakoviny)
• samotný kouř z cigaret je zařazen do seznamu karcinogenů I A třídy (nejvyšší nebezpečnost)
• v místnostech, kde se opakovaně kouří byla naměřena zvýšená koncentrace radioaktivního polonia-210 a olova-210

Složky cigaretového dýmu detailně

Jak již bylo psáno výše, dým z kuřiva obsahuje až 4000 chemických substancí.

Část těchto látek pochází z tabáku, část jich pochází z mnoha přísad (do amerických cigaret se přidává až 599 různých aditiv, viz jejich seznam zde, tuzemští výrobci jsou omezeni Vyhláškou Ministerstva zemědělství z roku 2003 obsahující seznam složek, které je povoleno používat při výrobě tabákových výrobků), na celém světě je to pak kolem 700 látek, které se do cigaret přidávají pro zlepšení jejich senzorických vlastností. Ale také proto, aby stejnoměrně hořely a neuhasínaly, aby váleček popele upadl až po poklepnutí cigarety nad popelníkem a ne dříve, aby se kouř pěkně vinul a nestoupal jak z továrního komínu, a z mnoha dalších důvodů.

Látek je opravdu mnoho a největší část jich vzniká při hoření cigarety, pyrolýzou látek v cigaretě obsažených, které se vysokou teplotou mění na jiné chemické substance. A které že to substance jsou a jaký mají na lidské zdraví vliv?

Jedy cigaretového kouře

Pokud vás obsah škodlivin v cigaretovém kouři zajímá, můžete číst dál a o některých z těchto látek se něco dovědět. Ne však o všech. Už jen jejich prostý výčet by přesáhl plánovaný rozsah článku.

Z praktických důvodů si obsahové látky cigaretového kouře rozdělíme do několika skupin: pyridinové alkaloidy, toxické plyny, nitrosaminy, polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy a pevné částice.

Pyridinové alkaloidy – nikotin ad

Nejvýznamnějším alkaloidem tabákového kouře je nikotin, kterého je v cigaretě 1 až 4 mg. Již během několika sekund po vtáhnutí kouře do plic, se dostává krevním řečištěm do mozku, kde obsazuje specifické nikotinové receptory.

Váže se i na receptory v periferním, vegetativním nervovém systému, který řídí vnitřní orgány.

Účinky nikotinu:

• zvýšenou aktivitu trávicího traktu
• zvýšení produkce slin
• vzestup produkce trávících šťáv a
• zvýšení aktivity hladké svaloviny (ta je obsažena prakticky v celém trávicím traktu)
• zvyšuje krevní tlak,
• zrychluje činnost srdce,
• stahuje cévy,
• zvyšuje obsah mastných kyselin v krvi,
• zpomaluje (inhibuje) syntézu estrogenu,
• stoupá produkce potu a
• může vyvolat stažení zornic
• při dlouhodobějším užívání dochází k posílení syntézy endorfinů.

V první fázi působí nikotin stimulačně a pak přechází do fáze mírného útlumu.

Nikotin je vysoce návyková psychoaktivní látka.

Asi 10 – 15 % nikotinu je z organismu vylučováno v nezměněné formě, ale 70% nikotinu je v organismu kuřáka transformováno na kotinin, který je v současné době pokládán za nejlepší dostupný biologický marker expozice tabákovému kouři. Deponuje se zejména ve vlasech, kde se dá prokázat ještě po dlouhé době.

Byl např. nalezen i ve vlasech malých dětí ze silně kuřáckých domácností, resp. u těch dětí, jejichž matky nepřestaly kouřit ani během těhotenství.

Dalšími alkaloidy tabákového kouře jsou anatabin a anabasin. Oba se vylučují močí a mohou také sloužit jako marker kouření.

Minoritním alkaloidem tabákového kouře je také anatallin.

Toxické plyny

Spalováním tabáku vzniká řada plynných zplodin, z nichž toxikologicky nejvýznamnějším je oxid uhelnatý (CO).

Tento bezbarvý plyn bez chuti a zápachu s vysokou afinitou k hemoglobinu (220 krát vyšší než ke kyslíku) je značně jedovatý.

Znemožňuje přenos kyslíku z plic do tkání a vyvolává tkáňové dušení. Pro postiženého je typické třešňové zbarvení kůže a sliznic.

• O oxidu uhelnatém a otravě oxidu uhelnatým se můžete dodět více zde.

Součástí tabákového kouře jsou i oxidy dusíku, směs kyslíkatých sloučenin, v nichž je mocenství dusíku +1 až +5. Z hlediska vlivu na lidského zdraví je nejvýznamnějším oxid dusičitý (NO2).

Ten velice snadno proniká z plic do krve, a představuje riziko obtíží zejména pro děti a citlivé jedince nebo lidi s astmatickými potížemi. Pro ně je za bezpečnou považována koncentrace desetkrát nižší než pro zdravé lidi.

Podle lékařů a hygieniků jsou oxidy dusíku asi 6 až 10x nebezpečnější než oxid siřičitý, který se také v cigaretovém kouři vyskytuje, ale jen ve zcela nepatrném množství. Hlavním toxickým účinkem oxidu dusičitého je dráždění sliznic.

Nebezpečné pro lidské zdraví jsou už velmi malé koncentrace, jestliže působí po dobu delší než 30 minut, což je právě případ kuřáků.

První náznaky otravy oxidem dusičitým se projevují pálením očí, poklesem krevního laku, bolestmi hlavy a dýchacími potížemi. Chronické otravy mohou být příčinou častější a větší kazivosti zubů, zánětů spojivek a zejména prokazatelně vyšším rizikem pro vyšší výskyt respiračních onemocnění.

Dalším významným plynným toxikantem tabákového kouře je formaldehyd, bezbarvý plyn s pronikavým zápachem, velmi silný dezinfekční a sterilizační prostředek a látka s pravděpodobným karcinogenním účinkem pro člověka. Akutní expozice malým dávkám formaldehydu vyvolává bolesti hlavy a zánět nosní sliznice.

Vyšší koncentrace způsobují vážné podráždění sliznic a respirační problémy, např. zánět průdušek a otok nebo zánět plic. U citlivých jedinců muže formaldehyd vyvolávat astma a záněty kůže. Chronická expozice způsobuje zánět průdušek.

Formaldehyd dráždí oči a vyvolává slzení.

Podobně nebezpečný jako formaldehyd je i aldehyd kyseliny akrylové, akrolein. Je toxický, dráždí sliznice nosu, dýchacích orgánů, oči, kůži apod. Ve vyšších koncentracích funguje jako slzný plyn.

V cigaretovém kouři je obsažen také kyanovodík, jedovatý plyn, který je jedním z nejrychleji působících a nejprudších jedů. Letální dávka činí asi 1 mg/kg hmotnosti. Byl používán za II. světové války k usmrcování vězňů v plynových komorách nacistických koncentračních táborů (Cyklon B).

Kyanovodík je jedovatý tím, že způsobuje blokádu buněčného dýchání vazbou na Fe3+ v cytochromoxidáze v mitochondriích. Inhibice cytochromoxidázy znamená přerušení oxidativní fosforylace a aerobního využívání glukózy. Proto se anaerogní glykolýzou tvoří laktát a rozvíjí se metabolická acidóza.

Nitrosaminy

Z toxikologického hlediska a z pohledu rizika ohrožení lidského zdraví představují nitrosaminy nejvýznamnější skupinu škodlivých látek tabákového kouře. Protože jejich zdraví nebezpečné účinky jsou již dlouho známy, státní orgány přísně kontrolují jejich obsah v potravinách. Např.

ve slanině nebo pivu nesmí jejich obsah přesáhnout 5 až 10 ppb.

Běžnou potravou přijímáme asi jeden mikrogram nitrosaminů denně, ale kuřák který vykouří jednu krabičku cigaret denně inhaluje 17 krát větší množství těchto látek, které v experimentech na zvířatech spolehlivě vyvolávají plicní karcinomy, a jsou s největší pravděpodobností také příčinou vzniku plicní rakoviny u člověka. Mezi nitrosaminy, které byly v cigaretovém kouři identifikovány patří zejména N-nitrosonornikotin (NNN), 4-(methyl-N-nitrosamino)-1-(3-pyridyl)-1-butanon (NNK), N-nitrosoanatabin (NAT), N-nitrosoanabasin (NAB), 4-(methyl-N-nitrosamino)-1-(3-pyridyl)-1-butanol (NNAL), 4-(methyl-N-nitrosamino)-4-(3-pyridyl)-1-butanol (isoNNAL) a 4-(methyl-N-nitrosamino)-4-(3-pyridyl) máselná kyselina (isoNNAC).

Polycyklické aromatické uhlovodíky

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) představují rovněž riziko pro vznik rakoviny, protože jsou v organismu člověka metabolizovány na reaktivní substance, které mají tzv. „prokancerogenní účinek“.

Po chemické stránce představují PAU velmi širokou škálu různých látek vyznačujících se tím, že ve své molekule obsahují kondenzovaná aromatická jádra a nenesou žádné heteroatomy ani substituenty. Do skupiny PAU náleží látky jako je naftalen, fenantren nebo antracen.

V cigaretovém kouři byla nalezena řada těchto látek, zejména benzoapyren (10 – 30 ng v cigaretě), benzoepyren (5 – 40 ng), chrysen (40 – 60 ng), 5-methylchrysen (0,6 ng), dibenzohantracen (40 ng), benzobfluorantren (30 ng), benzojfluorantren (60 ng), indeno(3-cd)pyren (5 ng) a další podobné látky.

Celá řada látek ze skupiny PAU představuje závažné zdravotní riziko pro člověka. Jejich nebezpečí spočívá především v karcinogenitě (může způsobit rakovinu) a ohrožení zdravého vývoje plodu.

Cigareta je významným zdrojem jednoho z nejnebezpečnějších představitelů této skupiny látek, benzoapyrenu. Jedna vykouřená cigareta znamená pro kuřáka průměrný příjem 20 ng této látky.

Pro člověka kouřícího 20 cigaret denně to představuje expozici benzo(a)pyrenem, jako kdyby se celý den pohyboval v prostředí kontaminovaném touto látkou o koncentraci 20 ng/m3, tedy někde na křižovatce se silným automobilovým provozem, kde převážná část automobilů není vybavena katalyzátorem.

Těžké kovy

Ve stopách je v cigaretovém kouři přítomna řada kovů (asi 30), ve větším množství z těch nebezpečných pro zdraví jsou to zejména nikl a kadmium. Přítomen je však také arsen. Přítomnost těchto kovů má svůj původ v půdě, ve které rostou rostliny tabáku, v umělých hnojivech a zemědělských postřicích.

Nikl

Sloučeniny niklu jsou klasifikovány jako prokázaný lidský karcinogen ve skupině 1, kovový nikl jako možný karcinogen ve skupině 2B.

Monitoring kvality ovzduší prokázal, že jeho koncentrace v ovzduší 32 českých měst se pohybuje v širokém rozmezí 1 až 86 ng/m3 (v evropských a amerických městech od 9 do 60 ng/m3 a v silně průmyslových regionech přes 100 ng/m3).

V kouři jedné cigarety byl podle publikovaných studií nalezen obsah asi 40 až 580 ng niklu.

Kadmium

Kritickým cílovým orgánem při dlouhodobé expozici nízkým koncentracím kadmia jsou ledviny. Důsledkem vyšší expozice kadmiu je porušení metabolismu vápníku, hyperkalciurie a tvorba ledvinových kamenů.

Kadmium a jeho sloučeniny jsou klasifikovány jako lidský karcinogen ve skupině 1. Koncentrace kadmia v krvi vyjadřují aktuální celkovou expozici. Hladiny kadmia v krvi dospělých osob se pohybují mezi 0,5 µg/l a 1,0 µg/l, v literatuře uváděné hladiny kadmia v krvi jsou obvykle nižší než 5 µg/l.

Hladiny kadmia v krvi kuřáků jsou signifikantně vyšší než hodnoty nekouřící populace.

Radioaktivní polonium

Cigarety také obsahují radioaktivní polonium. Není přesně známo, jak se polonium do tabáku dostává, ale protože je produktem přeměn isotopu uranu 238U v tzv. uran-radiové rozpadové řadě, musí být jeho zdrojem půda.

Zvýšený obsah polonia v tabáku se datuje od 50. let minulého století a zřejmě souvisí s umělým přihnojováním rostlin fosfátovými hnojivy, protože uran se váže na fosfáty.

Množství polonia v jedné cigaretě odpovídá radioaktivitě 16,6 (9,7 až 22,5) mBq, takže kuřák, který kouří jednu krabičku cigaret denně inhaluje v průměru 123 mBq/den.

Na této radioaktivitě se vedle 210Po podílí také radioisotop olova 210Pb, který je rovněž produktem uran-radiové rozpadové řady. Roční souhrn dávkového ekvivalentu inhalovaného kuřákem (20 cigaret denně), odpovídá 193 až 251 microSv.

Pevné částice

Viditelný kouř produkovaný hořícím tabákem je tvořen drobnými pevnými částicemi, které označujeme jako dehet. V 1 cm3 cigaretového kouře je až 50 miliard takových částic, což je až 10.

000 krát více, než na dálnici v době největšího provozu. Dehtové částice jsou díky své malé velikosti zanášeny při vdechování až do plicních sklípků, které zanáší černým lepkavým materiálem.

Plíce kuřáka jsou ohroženy dehtem více, než kteroukoliv jinou součástí tabákového kouře.

Silný kuřák vdechne za rok půl až ¾ kg dehtu a i když jej většinu vykašle, pořád je dost toho, který se v plicích usadí natrvalo.

Plicní tkáň kuřáka se od plicní tkáně nekuřáka liší na prvý pohled barvou. Kuřákovy plíce jsou černé.Dehet je rakovinotvorná látka.

Při pokusech, kdy se opakovaně na oholenou myší kůži nanášel dehet velmi často vznikala ložiska rakoviny kůže.

O žvýkacím tabáku

Žvýkací tabák je tabákový produkt určený nikoli ke kouření, ale k uvolňování látek v ústech pomocí žvýkání. Šťávy vznikající při žvýkání se uživatel zbavuje typickým odplivnutím. Obdobným způsobem se užívá také orální tabák (dipping tobacco nebo snus), které jsou ale upravené tak, že se v ústech rozpouštějí bez potřeby jejich rozžvýkání.

Na rozdíl od žvýkacího tabáku je orální tabák v Evropské unii s výjimkou Švédska zakázaný, a to včetně České republiky.

Užívání

Dávka žvýkacího tabáku se vloží do úst, zpravidla mezi tvář a dáseň, nebo mezi horní ret a zuby, a postupně se žvýká. Přitom se z něj uvolňuje nikotin i charakteristická chuť.  

Produkce žvýkacího tabáku

Žvýkací tabák se vyrábí z listů tabáku, které se suší a nasolují, nařežou, fermentují a sladí. Drtivá většina žvýkacího tabáku se buď vyrábí ve Švédsku, nebo v Americe. Nejznámější společnosti, které se zabývají touto výrobou, jsou U.S. Smokeless Tobacco CO., V2 Tobacco, RJ Reynolds Tobacco.  

Zdravotní dopady

Ministerstvo zdravotnictví varuje:

Tento tabákový výrobek je návykový a může škodit vašemu zdraví.

Protože se žvýkací tabák neinhaluje jako třeba klasické cigarety, je riziko rakoviny plic prakticky vyloučeno. I u něho ale existuje možnost výskytu rakoviny úst.

Protože je ale ošetřen spíše parou než ohněm jako klasický tabák, obsahuje menší koncentraci nitrosaminů akarcinogenů, které jsou tělu tak škodlivé.

World Health Organization (WHO) eviduje fakt, že muži ve Švédsku, kde je rozšířeno užívání snusu, mají nejmenší výskyt rakoviny plic z celé Evropy.

Český zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů uvádí žvýkací tabák i šňupací tabák na roveň tabákovým výrobkům určeným ke kouření, pokud jde o omezení prodeje (kupř. nesmí být prodáván osobám mladším 18 let), stejně je to se zatížením spotřební daní.

V roce 1985 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) studii, podle které je orální tabák karcinogenní. Na základě této studie byl orální tabák s výjimkou Švédska a Dánska zakázán v celé Evropské unii, tento zákaz nyní platí i v České republice. Komise WHO pro tabák později konstatovala, že výsledky studií ohledně dopadů užívání orálního tabáku jsou neprůkazné.

Orální tabák (snus a dipping tobacco)

Kořeny zrodu snusu však sahají až na začátek 16. století, kdy Francouz Jean Nicot, který působil u dvora krále Jindřicha II., objevil šňupací tabák. Velice populární začal být snus začátkem 19. století ve Švédsku.

V dnešní době poptávka po něm neustále narůstá a to převážně v Americe a Švédsku. Na rozdíl od žvýkacího tabáku je orální tabák upravený tak, že ho není třeba žvýkat.

Při vložení do úst se samovolně rozpouští a uvolňuje nikotin.

Většina snusu na trhu obsahuje víc než 50 % vody na krabičku. Podle nejnovějších statistik průměrný švédský uživatel spotřebuje 800 g snusu (zhruba 16 krabiček) za rok. Snus užívá přibližně 12 % švédské populace (1,1 milionu lidí).

Dříve byl švédský snus k dispozici ve Spojených státech pouze prostřednictvím zásilkového prodeje, ale rostoucí počet maloobchodníků začal popularizovat švédský snus. RJ Reynolds Tobacco Company, Philip Morris USA a U.S.

Smokeless Tobacco Company nyní vyrábějí podobné výrobky s názvem Camel Snus, Marlboro Snus a Skoal Snus.

Výrobní metody se značně liší od tradičních skandinávských a navíc rozdíly ve způsobu zpracování amerického snusu snižují některé z jeho výhod.  

Rozdíl mezi americkým a švédským snusem

• Švédský snus – vlhká skandinávská forma tabáku, která se umisťuje pod horním rtem, a nevede k velké potřebě plivání.
• Americký snus podobný švédskému snusu se obecně nazývá dip. Většinou má americký snus obecně nižší obsah vody a nižší pH, což povede k nižší biologické dostupnosti nikotinu než u švédských odrůd. Díky odlišnému zpracování a úpravě je sladší a chuťově intenzivnější. Ovšem obsahuje více tabákově specifických nitrosaminů než švédský snus a vede k většímu výskytu poškození dásně a zubů. Sliny se zde v žádném případě nedoporučuje polykat.  

Druhy snusu

Sypaný snus

Vlhký prášek, který se zmáčkne prsty do válcového nebo sférického tvaru. Vyskytuje se v několika variantách – jemně mletý (loose cut), nebo delší řez (long cut).

Porcovaný snus

Vlhký prášek balený v malých sáčcích jako porcovaný čaj. V balení je v menším množství než v sypané formě, ale je považován za mnohem pohodlnější a diskrétnější než volný snus.

Bílé balení snusu

Mimoto existují dvě varianty porcí snusu:

Původní balení

Vzniklo v roce 1977. Je tradiční formou baleného žvýkacího tabáku. Materiál sáčku je hydratován v průběhu výrobního procesu, proto je sáček hnědý a vlhký.

Bílé balení

Je mírnější chuti a mírně pomaleji uvolňuje nikotin. Materiál sáčku není hydratován v průběhu výrobního procesu, proto je sáček bílý a suchý. Tabák v sáčku má stejný obsah vlhkosti jako originální snus, ale nikotin a chuť jsou kvůli sáčku uvolňovány poněkud pomaleji.

Porcovaný snus je k dispozici ve třech různých velikostech: malý, normální-velký (nejčastější) a maxi. Váhy se mohou lišit, ale většinou je na balení napsána hmotnost sáčku.

Mini porce většinou váží téměř 0,5 g, normální (velké) sáčky váží asi 1 g a maxi porce váží až 1,7 g v závislosti na značce. Některé značky nabízejí volbu standardní a dlouhé verze normální velikosti sáčku, které jsou podobné obsahu hmotnosti.

Tyto dlouhé části se liší od tradičních sáčků tím, že je štíhlejší, ale delší, aby se pohodlněji vešly na dásně.

Obsah nikotinu bývá u každé značky jiný, nejčastěji bývá 8 mg nikotinu na gram tabáku. V posledních letech začali výrobci vyrábět snus Stark (nebo sterk čili silný) a Extra Stark s vyšším obsahem nikotinu. Typ Stark obsahuje v průměru 11 mg nikotinu na gram tabáku, zatímco Extra Stark může obsahovat až 22 mg nikotinu na gram tabáku.  

Zákaz orálního tabáku

V České republice upravuje zákaz orálního tabáku zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Orální tabák se v Česku nesmí nabízet k prodeji ani ke spotřebě. Jeho uvádění do oběhu zakazuje § 12, odst.

3 zákona: „Tabák určený k orálnímu užití je zakázáno uvádět do oběhu.“ Za porušení tohoto nařízení hrozí podle § 17h odst. 2a) zákona pokuta až do výše jednoho milionu korun.V Evropské unii je orální tabák zakázán od roku 1992.

Švédsko si z historických důvodů zajistilo výjimku z tohoto zákazu.

Nekouřit, nebo žvýkat?

Ačkoli se na celém světě vydávají horentní finanční částky na boj proti kouření tabáku, výsledky nejsou příliš povzbudivé. V České republice kouří obrovský počet dětí, protikuřácké zákony nenastavují takovou úroveň omezení jako v jiných zemích.

Společnost se zvolna snaží kuřáky vyhnat, znesnadnit jim kouření, zdražit jej a přimět tak kuřáky s kouřením přestat. Pokud se k tomuto kroku odhodlají, pomáhají jim v tom nikotinové náhražky vyráběné farmaceutickým průmyslem (náplasti, žvýkačky) a poslední dobou také léky na předpis.

Existuje méně násilné řešení? Ano, existuje. A navíc tady bylo dávno předtím, než se kouření masově rozšířilo. Poté, co byl tabák dovezen z Nového světa, kouřil se spíše výjimečně, a když tak z dýmek. V té době bylo obtížné rozdělat oheň, neboť zápalky byly vynalezeny až v roce 1826 – a křesadlem si cigaretu nezapálíte.

Ovšem v době od importu tabáku po záhajení výroby zápalek se značně rozmohlo užívání bezdýmých tabáků. Jde o takové tabákové výrobky, které ke své konzumaci nepotřebují hořet: šňupací a žvýkací tabáky. O rozšířenosti zvyku svědčí mimo jiné skutečnost, že ještě v 19.

století patřila plivátka ke zcela standardní výbavě veškerých veřejných prostor vč. úřadů.

Bezdýmé tabáky šetří zdraví?

Ve srovnání s dýmajícími či hořícími tabáky je nebezpečnost bezdýmého tabáku pro zdraví zanedbatelná. Ačkoli v souvislosti s dlouhodobým užíváním žvýkacího tabáku je zaznamenán vyšší výskyt rakoviny sliznice úst, je riziko nepoměrně menší nežli u cigaret.

Kuřáci jsou vystaveni 20–25× zvýšenému riziku rakoviny plic, „žvýkači“ jsou ohrožení 2× více než populace, přičemž ale platí, že nádory plic jsou i u nekuřáků mnohem častější než nádory slizniční výstelky úst, hltanu a okolí.

Přepočteno na délku života se kuřákům zkracuje střední délka života o osm let, uživatelům bezdýmých tabáků o 15 dní.  

Šance pro kuřáky

Přechod na bezdýmé tabáky nabízí kuřákům obrovskou šanci na trvalé zlepšení. Lidé, kteří se pokouší přestat kouřit za pomoci bezdýmých tabáků, mají vyšší úspěšnost, než když si na pomoc vezmou nikotinové žvýkačky nebo náplasti.

Lidé, kteří žvýkají nebo šňupou tabák, se jen výjimečně stávají kuřáky, zato kuřáci, kteří začnou žvýkat či šňupat, z velké části zcela kouřit přestanou a i ti, kteří kouří nadále, obvykle značně omezí počet vykouřených cigaret. Bezdýmé tabáky mají výhodnější profil vstřebávání nikotinu. Ten v krvi stoupá pomaleji než po kouření, zato tam déle vydrží.

Zdá se tedy, že tabák sám o sobě je škodlivý jen minimálně, zatímco hoření čehokoli vytváří spoustu škodlivých zplodin.

Malý přehled bezdýmých tabáků:

Šňupací tabák – sypký výrobek z fermentovaných mletých tabákových listů určený k inhalaci nosem a vstřebání nosní sliznicí (šňupání). Šňupání tabáku vede ke zvýšené tvorbě zbarveného hlenu v nose. Žvýkací tabák – bezdýmý tabákový výrobek určený ke žvýkání. Jde o sušené tabákové listy, obvykle namočené ve sladkém roztoku.

Žvýkání je sice účinnou formou vstřebávání nikotinu, ale vede k tvorbě výrazně zbarvených slin, které žvýkající plivou kolem, nemluvě o tom, že žvýkacího tabáku mají obvykle v ústech velké množství (běžně sousto asi jako golfový míček). Moist snuff (angl.) či snus (švéd.

) – zvláštní forma tabáku určená k uhnětení malé kuličky a jejímu umístění mezi tvář a dáseň. Někteří výrobci dokonce nabízejí snus v malých pytlíčcích podobných čajovým. Snus zůstává na místě a vytváří mnohem méně slin, pytlíčky jsou pak již „bezplivací“.

Moderní bezdýmé výrobky – existují i zcela rozpustné tabákové granulky a malé kousky tabákových listů, které se zcela rozpouští a nezpůsobují zvýšenou tvorbu slin.  

Žvýkání tabáku škodí zdraví podobně jako cigarety

Možná si myslíte, že když při žvýkání tabáku nedochází ke spalování, neuvolní se zdaleka tolik karcinogenních látek, a žvýkání tabáku je tudíž výrazně zdravější než kouření cigaret. Odborníci ovšem důrazně varují: žvýkání tabáku rozhodně není bezpečnou alternativou kouření.  

Přestože existují některé důkazy o tom, že žvýkání tabáku je pro zdraví méně škodlivé než obvyklé kouření cigaret, je třeba zdůraznit, že dlouhodobé užívání žvýkacího tabáku má svoje vlastní zdravotní rizika. I když neprochází procesem spalování, žvýkací tabák obsahuje kolem třiceti různých karcinogenních látek a samozřejmě obsahuje nikotin, který způsobuje závislost.  

Závislost na žvýkacím tabáku se rodí rychle

Závislost na žvýkacím tabáku vzniká stejně snadno jako závislost na cigaretách a dost možná ještě snadněji. Při žvýkání tabáku se totiž do těla uvolňuje větší množství nikotinu než při „obyčejném“ kouření cigaret.

Stejně jako při závislosti na cigaretách se náhlé vysazení žvýkacího tabáku také projevuje abstinenčními příznaky, jako je například nervozita, depresivní nálada, zvýšená chuť k jídlu a především intenzivní touha po tabáku.

Protože si tělo časem na nikotin vytváří toleranci, potřebuje postupně také stále vyšší dávky, aby bylo dosaženo požadovaného účinku. Proto lidé postupně preferují stále „silnější“ značky tabáku, žvýkají stále častěji, nebo si dokonce nechávají tabák v ústech i přes noc či polykají šťávu z rozžvýkaného tabáku.  

Rakovině se při žvýkání nevyhnete

Rakovina plic ze žvýkacího tabáku zřejmě nehrozí, avšak místo ní je pro uživatele žvýkacího tabáku typická rakovina jícnu, ústní dutiny, hrdla nebo jazyka. Při operaci nádorů v těchto lokalizacích nezřídka dochází k trvalým deformacím obličeje. Žvýkání tabáku v neposlední řadě zvyšuje i riziko rakoviny ledvin a slinivky.

Rakovinou navíc seznam zdravotních rizik zdaleka nekončí. Kromě ní přináší žvýkání tabáku i další poškození: především zvýšenou kazivost zubů, parodontózu, nepěkné zbarvení zubů do žluta až hněda, dále také vysoký krevní tlak a tím i vyšší riziko srdečních onemocnění a náhlé mozkové příhody.

Den a život bez tabáku

Komerční sdělení

Poslední májový den Světová zdravotnická organizace vyhlásila před třiceti lety Světovým dnem bez tabáku. Proto, aby upozornila na rostoucí epidemii závislosti na tabáku a více než pět milionů mrtvých, které má kouření každoročně na svědomí.

Od počátku dvacátého století až do dnešních dnů má kouření na svědomí víc lidských životů než všechny války, které se za tu dobu na naší planetě udály. O krutosti válek, a v nich zmařených lidských životech, nepochybujeme.

Krutost závislosti na tabáku si většinou vůbec neuvědomujeme. Pro téměř třetinu populace naší země je tabák každodenní součástí života. Bohužel. Kouření zásadně poškozuje zdraví a v průměru o 7 až 14 let zkracuje život.

Dobré zdraví a dlouhý život

Dobré zdraví a plnohodnotný dlouhý život si přejeme všichni. Ne všichni však děláme dost proto, abychom svoje zdraví chránili.

Většina lidí nedokáže do svého každodenního života – v posledních desetiletích výrazně zbaveného dostatečné pohybové aktivity – začlenit dostatek pohyb tak, aby jejich zdraví účinně chránil.

Podle vědeckých studií se ukazuje, že právě pohyb je doslova zázračným lékem snižujícím výrazně riziko nemocí, kterým se říká civilizační. Aby tak pohyb působil, je třeba ho pravidelně, v přiměřené formě a v dostatečné dávce „užívat“.

Nejjednodušší, nejpřirozenější a rozhodně nejlevnější formou pohybu je „obyčejná“ chůze. V dávce 40 až 60 minut v kuse pětkrát týdně je skutečným elixírem pro naše zdraví.

Konzumace pohybu v této dávce vyžaduje zpočátku disciplínu, jakési přemáhání se. Po pár týdnech pravidelného „užívání“ se vyvine naštěstí žádoucí závislost na pohybu.

Každodenní vycházka se stane pamlskem, který nás uklidní, zbaví stresu a přinese radost. Je to opravdové pohlazení. Každý ho dokáže vyrobit sám a zdarma.

Nebezpečné pamlsky

Existují nebezpečné pamlsky, které přinášejí zklidňující pohlazení rychle, bez námahy, ale vybírají krutou daň. Při nadměrné konzumaci vysloveně škodí. Pro někoho je takovým „beznámahovým“ pohlazením nadbytečné množství jídla, jiný sáhne po alkoholu, někdo hledá radost, pomoc a útěchu v tabáku. Tedy v cigaretách, dýmkách, doutnících. Někdo kombinuje vše dohromady.

Zatímco vyvážená a přiměřená strava je pro zdraví nezbytností, jedna – dvě deci dobrého vína nebo malé pivo, které si občas dáme, zdraví nepoškodí, v případě kouření o žádném bezpečném malém množství cigaret hovořit nelze. Škodí každá vykouřená cigareta, doutník, dýmka či vyšňupaná dávka tabáku. Nikotin obsažený v tabáku dokáže bezkonkurenčně nejrychleji „pohladit“ a uklidnit. Za svoji rychlost vybírá nesmírně krutou daň – závislost.

ČTĚTE TAKÉ: Proč přestat s kouřením?

Nikotin je také mimořádně nebezpečný jed. Smrtelná dávka pro člověka je 50 až 100 miligramů, tedy množství obsažené ve 2 až 3 cigaretách. Jedině díky tomu, že se z každé cigarety do organismu vstřebá „jen“ 20 až 40 % nikotinu, a naráz ani ten nejnáruživější kuřák nevykouří 10 či 20 cigaret, nedochází ke smrtelným otravám.

Nikotin je droga vyvolávající velmi silnou závislost. Proto je tak těžké s kouřením přestat.

Proto kuřák opakovaně vedle nikotinu do svého organismu pouští více než čtyři tisíce látek, z nichž ani jedna není zdraví prospěšná.

Naopak mnohé z nich způsobují nebo zhoršují nemoci srdečně cévního systému, plic, pohybového aparátu atd. Více jak stovka z nich jsou karcinogeny, látky vyvolávající nebo usnadňující vznik a rozvoj nádorových onemocnění.

Přestat kouřit není snadné, ale je to možné

Více než 70 % kuřáků si přeje přestat kouřit, jen 1 až 2 % z nich dokáže ze dne na den cigaretu definitivně típnout a už nikdy si nezapálit. Ostatní potřebují kvalifikovanou pomoc. Kouření, tedy závislost na tabáku, není zlozvyk. Je to nemoc, která nese v Mezinárodní klasifikaci nemocí označení F 17.

Ve své gynekologické ambulanci se věnuji léčbě závislosti u každé pacientky – kuřačky, která se do mé péče zaregistruje. Chci, aby se mým pacientkám zdravotně co nejlépe dařilo. Jejich kouření moji snahu výrazně hatí. Proto neváhám věnovat léčbě závislosti na tabáku dostatek času.

Přesnou statistiku si vedu od července 2010. Od té doby ke mně přišlo více než 1200 nových pacientek, z nichž bylo skoro 240 kuřaček.

Každé jsem podrobně vysvětlovala dopad kouření na zdraví, sdělovala, jak dosáhnout nekuřáctví za pomoci náhradní nikotinové léčby v dávce, která bude účinná a bezpečná.

Nikotin podávaný ve formě náplastí, žvýkaček, pastilek nebo spreje odstraní spolehlivě abstinenční příznaky, ale není doprovázen tisícovkami škodlivých látek, jako nikotin v tabákových výrobcích.

V průměru potřebuji při setkání s kuřačkou přibližně šedesát minut na to, abych v ní vzbudila dostatečné odhodlání přestat kouřit a zároveň jí poradila, jak toho dosáhnout. Každou pacientku upozorňuji na krizové okamžiky, kdy bude zase chtít po cigaretě sáhnout a jak tyto těžké chvíle překonat.

Téměř 40 % pacientek, které ke mně přišly jako kuřačky, dokázalo cigaretu definitivně típnout. Každé si nesmírně vážím. Každá vynaložila velké úsilí, aby se závislostí na tabáku skoncovala. Každá žije svůj další život bez tabáku a každá ví, jak velký z toho má prospěch. Zdravotní i finanční.

Kuřák, který opravdu chce přestat kouřit, najde účinnou pomoc například v centrech léčby závislosti na tabáku. Působí v celé České republice a jejich seznam je na www.slzt.cz. Poradit dokáže každý lékař i každý lékárník. Bohužel nedostatek času vede mnohé lékaře k tomu, že se pacientů na kouření neptají a nezdůrazní, jak moc kouření poškozuje jejich zdraví.

Je dobře, že si díky Mezinárodnímu dni bez tabáku 31. května opět připomeneme, jak moc závislost na tabáku škodí. Ještě lepší však bude, když se co nejvíc kuřáků rozhodne pro život bez tabáku.

Závislost na něm ničí zdraví jednotlivce a poškozuje ekonomiku státu. Ročně u nás zemře na následky kouření asi šestnáct tisíc lidí.

Léčba nemocí způsobených nebo těsně souvisejících s kouřením stojí násobně víc, než stát vybere na spotřební dani za tabákové výrobky.

• MUDr. Eva Klimovičová Lednická gynekologie,
• Pekařská 75, 69144 Lednice [email protected]