Zdroj: Profimedia.cz
Zaměstnanci zřejmě budou dostávat od července příštího roku náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna dnes schválila hlavně hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce, která přečkala návrh ODS na zamítnutí, nyní zamíří k posouzení senátorům. Zaměstnavatelé s dnešním rozhodnutím poslanců ostře nesouhlasí.
Zaměstnanci by měli podle předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.
Pro předlohu zvedlo ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, hlasy dodali i čtyři z osmi lidovců. Proti bylo 35 poslanců zejména z ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD se podobně jako čtyři lidovci a Věra Kovářová (STAN) hlasování zdrželi.
Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté. Někteří poslanci ANO s obnovou proplácení prvních dnů nemoci navzdory vládnímu programu sice nesouhlasí, frakce ale stanovila závazné hlasování.
Sněmovna v dílčích hlasováních odmítla návrhy ODS a SPD, které obsahovaly jiné podoby zrušení karenční doby. Občanští demokraté chtěli, aby zaměstnavatelé hradili nemocenskou prvních 11 dnů místo 14 dní a odvody se jim snížily o 0,5 procentního bodu. Hnutí SPD prosazovalo, aby první tři dny nemoci hradil zaměstnancům stát z pojištění.
Přečtěte si komentář o vývoji ekonomiky: Sýčkování na prosluněné stráni
Firmy budou podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera muset nahradit chybějící práci, a to většinou formou přesčasů zaměstnanců, což přináší další finanční a organizační náklady.
Karenční doba má také významný preventivní dopad, který vede občany k větší zodpovědnosti starat se o své zdraví. „Je nepřijatelné, aby zodpovědnost za obecné zdraví byla přenášena na zaměstnavatele.
Zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích o dvě až tři procenta,“ dodal.
Poslanci schválili pro zaměstnavatele nejhorší možnou variantu ze všech, které se od května diskutovaly na tripartitě, doplnil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Vedle návrhu zachovat karenční dobu byly podle něj na stole i další varianty, které ctily programové prohlášení vlády z pohledu zaměstnanců i zaměstnavatelů. „Bylo by fér, kdyby byla zaměstnavatelům poskytnuta alespoň odpovídající kompenzace.
To rozhodně není sleva 0,2 procenta na pojistném,“ dodal.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.
Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.
Dále čtěte:
Nezaměstnanost a karenční lhůta: jak se to rýmuje?
Minimální mzda by měla odpovídat polovině průměrné, navrhuje ministerstvo práce
Komentář: Rub rostoucích mezd
Nemocenské dostanete i za první 3 dny nemoci. Ekonomové ale změnu kritizují
Ve středu 31. října 2018 schválili poslanci novelu zákoníku práce, která změní vyplácení nemocenského. Novelou se totiž ruší 3denní karenční doba, po kterou zaměstnanci nedostávali žádnou náhradu mzdy. Pojďme se tedy podívat, jak to bude vypadat v praxi.
Současná situace
V současné době platí, že pokud onemocníte a jdete na nemocenskou, nedostáváte první 3 dny vaší nemoci nic. Od 4. do 14. dne dostanete náhradu mzdy od zaměstnavatele. Ta je ale poskytována jen za pracovní dny, a to ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.
ZMĚNY 2019
Co se všechno změní pro zaměstnance, seniory i OSVČ v roce 2019?
A následně od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti začnete dostávat nemocenské, a to za každý kalendářní den včetně víkendů, a to až do ukončení pracovní neschopnosti.
Výše nemocenského je dána tím, jak dlouho jste v dočasné pracovní neschopnosti:
- od 15. do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti dostáváte 60 % denního vyměřovacího základu,
- od 31. do 60. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti dostáváte 66 % denního vyměřovacího základu,
- od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti dostáváte 72 % denního vyměřovacího základu.
Od 61 dne pracovní neschopnosti pak pobíráte 72 % DVZ až do maximální možné doby, která je zákonem povolena. Maximální možná doba, po kterou můžete nemocenské pobírat, je 380 kalendářních dnů.
V případě, že jste pracující starobní či plně invalidní důchodce, můžete nemocenské pobírat nejdéle 70 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti a při více pracovních neschopnostech ne déle než 70 dnů v kalendářním roce.
Třídenní karenční dobu zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) v rámci tzv. úsporného balíčku. V pololetí roku 2008 ji ale Ústavní soud zrušil. Od ledna 2009 ji však poslanci znovu prosadili s tím, že snížili odvody firmám. Tato forma zákona už prošla a Ústavní soud ji v roce 2012 zrušit odmítl.
Pokud jste OSVČ, nedostáváte během prvních 14 dnů žádnou náhradu. Od 15. dne pak nemocenskou dostanete jen v případě, že jste účastníky nemocenského pojištění.
Nová pravidla
Pokud novela zákoníku práce projde přes schvalovací proces senátu a podepíše ji prezident, nastane výrazná změna. Ona třídenní karenční doba totiž ze zákoníku práce zmizí.
Nově to tedy bude vypadat tak, že pokud půjdete do dočasné pracovní neschopnosti, od 1. do 14. dne budete jakožto zaměstnanec pobírat náhradu mzdy nebo platu, a to ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Od 15. dne začnete dostávat nemocenské podle stejného schématu, jaké je uvedeno výše.
V případě OSVČ k žádné změně nedochází. Opět nedostávají v prvních 14 dnech nic a od 15. dne dostávají nemocenské jen v případě, že jsou účastníky nemocenského pojištění.
Snížení odvodů zaměstnavatelům a OSVČ
Podle schváleného návrhu zákona se mají také snížit sazby pojistného u zaměstnavatele a OSVČ. Zaměstnavatel by tak nově odváděl za zaměstnance 24,8 % z vyměřovacího základu (namísto původních 25 %). Z toho by 2,1 % šla na nemocenské pojištění (namísto původních 2,3 %), dále pak 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
Změna o 0,2 procentního bodu u odvodů na pojistném představuje přibližně 3,5 miliardy korun. Podle některých to ale nebude stačit.
Nabízená kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu finanční ani personální dopady na firmy nevyváží.
Zrušením karenční doby vzrostou mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost výrazně více, o 3–4 %, říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti CZECH FUND.
Od kdy se změny dočkáme?
Účinnost novely zákona je stanovena na 1. den třetího kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení. Zákonodárci ale předpokládají, že by zákon mohl nabýt účinnosti od 1. července 2019.
Pokud byste tedy onemocněli před tímto datem, ještě byste nárok na náhradu mzdy či platu v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti neměli. Pokud byste onemocněli po tomto datu, pak byste dostali náhradu za ztrátu výdělku i v prvních třech dnech.
Spornou situaci, kdy onemocníte před začátkem účinnosti a jste nemocní i poté, co už je novela zákona účinná, řeší přechodné ustanovení. Jestliže onemocníte před účinností tohoto zákona a jste nemocni i poté, kdy už účinnosti nabyl, nárok na proplacení prvních tří dnů nemáte.
Ekonomové změnu kritizují
Mezi zaměstnanci slaví novela zákona velký úspěch. Ekonomové ale změnu přijímají negativně. Změna povede k nárůstu fiktivní nemocnosti, kdy zaměstnanci budou poukaz na svoji nemoc využívat jako snadnou omluvu ze zaměstnání, myslí si Lukáš Kovanda.
Firmám, kterým nyní podle dat úřadů práce chybějí až statisíce lidí, podle Lukáše Kovandy zrušení karenční doby a předpokládaný nárůst fiktivní nemocnosti na úroveň roku 2007 způsobí v souhrnu výpadek dalších desetitisíců lidí z celkové pracovní síly.
Pozitivním efektem zrušení karenční doby je však podle něj to, že zaměstnanci budou v menší míře svá onemocnění, například různé virózy, takzvaně přecházet. Tím by se měla snížit míra šíření infekčních onemocnění v pracovních kolektivech.
To se může projevit i v lepších hospodářských výsledcích daného zaměstnavatele.
Ovšem tento ‚nepřímý‘ efekt není s to kompenzovat negativní „přímý“ efekt spjatý s růstem nákladů zaměstnavatele vzniklých zrušením karenční doby, dodává Lukáš Kovanda.
Změna navíc není spravedlivá k OSVČ. Zrušení karenční doby v souhrnu zvýhodňuje postavení zaměstnanců před podnikateli a OSVČ, protože sebezaměstnané osoby, jichž se karenční doba pochopitelně netýká, a zaměstnavatelé jsou na něm biti, zatímco zaměstnanci si relativně polepší, říká Lukáš Kovanda.
Skončí firemní sick days?
Se zrušením karenční doby ale nesouhlasí ani Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a zaměstnavatelé. Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší, říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Obává se navíc toho, že firmy v důsledku vyšších nákladů přehodnotí nabízené benefity. Bude muset dojít i ke změně nastavených firemních benefitů. Může se stát, že některé firmy zruší sickdays nebo 5. týden dovolené, na což doplatí všichni zaměstnanci. Ale i objem osobních nákladů ve firmách má své limity, dodává Jaroslav Hanák.
Karenční dobu v současné době uplatňuje více než polovina zemí Evropské unie a pohybuje se v rozmezí 1 až 7 dní.
Jsou ale i země, kde je karenční doba nulová, a to například v Belgii, Německu, Dánsku, Polsku a na Slovensku.
Podle některých pak může nastat skokové zvýšení nemocnosti. Je nepřijatelné, aby zodpovědnost za obecné zdraví byla přenášena na zaměstnavatele. Zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích o dvě až tři procenta, obává se Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Zrušení karenční doby jako populismus?
Negativně se pak ke zrušení karenční doby staví i někteří daňoví poradci. Tato legislativní iniciativa je čirým populismem, odporujícím všem zveřejněným statistikám i zdravému rozumu.
První tři dny nemoci bez nemocenských dávek výrazně redukovaly bezohledné chování nezodpovědných zaměstnanců, kteří si běžně prodlužovali víkendy, myslí si Vlastimil Sojka, daňový poradce a jednatel společnosti KODAP.
Dnešní ekonomika podle něj stojí na sofistikované kooperaci proškoleného člověka a technologií, což je zdrojem vysoké produktivity a rostoucí životní úrovně. Jakýkoli výpadek se ale těžko nahrazuje, tím spíš, že volné pracovní síly nejsou.
Statistiky nemocnosti se postupně opět zhorší, zaměstnavatelé, stát i zodpovědní zaměstnanci budou podporovat ty, kdo se práci vyhýbají. Konkurenceschopnost naší ekonomiky dostane zásah. Argumenty o snaze zabránit šíření nakažlivých chorob jsou liché. Většina zaměstnavatelů poskytuje pátý týden dovolené nebo tzv. sick days.
Je-li to tak zlé a zaměstnanec nechce přijít o výdělek, může využít toto volno, dodává Vlastimil Sojka.
Ne všichni zaměstnavatelé ale tyto benefity poskytují. Naproti tomu zákon bude platný pro všechny zaměstnance stejně.
Ústavní soud ponechal v platnosti tři dny neplacené nemocenské
ústavní soud, brno
•
ZDROJ: archiv
Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení paragrafů, kvůli nimž lidé v prvních třech dnech nemoci nedostávají žádnou náhradu platu. Návrh podali poslanci za ČSSD. V minulosti ÚS takzvanou karenční dobu už jednou zrušil. Do právního řádu se pak znovu vrátila. Podle Ústavního soudu je ale nynější legislativní situace jiná, a tak nelze plně uplatnit argumenty dřívějšího nálezu.
Ústavní soud v předešlém nálezu kritizoval vládu za porušení práv zaměstnanců. Soudci tehdy našli negativní důsledky karenční doby, třeba šíření nemocí na pracovišti, přecházení chorob a následné zdravotní důsledky.
Nyní v nálezu ale soud uvedl, že nová karenční doba prošla „testem rozumnosti“ a nevymyká se z pravomoci zákonodárců při vymezení sociálních práv.
Důležitou změnou oproti minulosti je to, že zaměstnanci jsou v karenční době zároveň zproštěni povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti.
Po minulém nálezu zákonodárci novelizovali zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců. Lidé měli v prvních třech dnech pracovní neschopnosti dostávat 25 procent denního vyměřovacího základu. Od 1.
ledna 2009 se kvůli platnosti nového zákona o nemocenském pojištění znovu začala uplatňovat karenční doba. V očích sociálních demokratů se tak znovu obnovil protiústavní stav před nálezem Ústavního soudu.
Poslanci ČSSD tentokrát napadli příslušná ustanovení osmi norem: zákoníku práce, zákonu o vojácích z povolání, o služebním poměru, o obcích, o krajích a městě Praze. Stížnost směřuje i proti části služebního zákona, jež dosud nevstoupila v platnost, a proti karenční době v zákonu o platu představitelů státní moci, soudců a poslanců Evropského parlamentu.
Podle sociálních demokratů jsou zákony v rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti v práci a se zásadou závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu pro všechny orgány a osoby. Sociální demokraté se kvůli karenční době opakovaně pokusili novelizovat zákoník práce a další zákony v běžném politickém procesu, ale parlament návrhy nepřijal.
Podle ČSSD má člověk nárok na hmotné zabezpečení po celou dobu nemoci. Pravicové vlády karenční dobu hájily tvrzením, že lidé krátkou pracovní neschopnost často zneužívali.
Po prvním zavedení karenční doby na začátku roku 2008 přišel statistický pokles počtu dní strávených v pracovní neschopnosti.
Výdaje státu na nemocenskou se v roce 2009 ve srovnání s rokem 2007 snížily téměř o deset miliard korun a počet pracovních neschopností klesl o 47 procent.
Autor: ČTK
Od dneška dostanou lidé mzdu i za první tři dny nemoci – Echo24.cz
Nemocenská
NOVÉ Ilustrační foto Foto:
Foto: Shutterstock
Třídenní karenční doba se v Česku zavedla od roku 2008. Ústavní soud ji ale po půl roce zrušil s tím, že pokud lidé odvádějí pojistné, mají z něj dostávat nemocenskou.
Znovu se karence obnovila od roku 2009, ale už s jinými pravidly. Zaměstnanci přestali odvody platit a zaměstnavatelům se snížily za to, že začali poskytovat náhrady výdělku v prvních dvou týdnech nemoci.
Dávky ze systému nemocenské lidé dostávají až od patnáctého dne.
Zrušení karence od letošního července slíbila Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení, prosazovali to hlavně sociální demokraté. Kabinet se zavázal k tomu, že lidé budou dostávat 60 procent vyměřovacího základu a zaměstnavatelé za to dostanou kompenzaci.
Podle Hospodářské komory snížení odvodů nedorovná výdaje, které firmy budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Podle odhadů autorů novely by zaměstnavatelé měli na pojistném ušetřit a státní rozpočet by měl přijít o 2,6 miliardy ročně, při projednávání v Senátu zazněla částka 3,5 miliardy korun.
Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Pro řadu lidí představoval třídenní výpadek příjmů problém a pracovníci si museli na stonání brát dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uvedli odboráři.
Zaměstnavatelé podmiňovali svůj souhlas se zrušením karenční doby tím, že se současně zavedou elektronické neschopenky.
Obávali se růstu nemocnosti a zneužívání a díky elektronickému systému chtěli získat lepší kontrolu a přehled o pracovní neschopnosti zaměstnanců.
Příslib, že se e-neschopenky spustí při zrušení karence, zaměstnavatelé nejdřív od členů vlády dostali. První půlrok bude ale bez nových e-neschopenek, které se spustí až od ledna.
Na dopady karenční doby se zaměřila studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Srovnávala údaje z let 2006 až 2010. Podle zjištění ubylo nemocných zaměstnanců i dní, kdy lidé kvůli nemoci chyběli v práci. Výsledky mohla ale ovlivnit hospodářská krize, kdy pracovníci z obavy ze ztráty zaměstnání nemuseli na nemocenskou chodit.
Počet dnů na nemocenské nejvíc klesl u lidí s nízkými výdělky, na chování zaměstnanců s nejvyššími platy nemělo zavedení karence vliv. Čím byla práce rutinnější s pevnými pravidly, tím byl pokles nemocnosti po zavedení karence větší. Naopak lidé s pružnějším zaměstnáním měli menší motivaci chodit na nemocenskou a „větší motivaci k přecházení nemocí“, uvádí studie.
Proti zrušení karenční doby se stavěly pravicové opoziční strany. Problém s obnovením náhrad měla zpočátku i řada poslanců vládního hnutí ANO. Podporu měl návrh u Pirátů. Senát novelu odmítl. Sněmovna pak jeho veto přehlasovala.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde
Čtěte také: První tři dny nemocenské budou znovu placené, shodla se koalice
Proplácet první tři dny nemocenské? Lékaři jsou proti, zbytečně by to prý zahltilo ordinace
„Slyšel jsem argumenty o přecházení chorob. Já musím říct, že za těch devět let, co karenční lhůta platí, tak neregistrujeme, že by se nám zhoršoval zdravotní stav naší populace v důsledku přecházení chorob.
Ani se neobjevují nějaké epidemie respiračních onemocnění jiné než dřív, kvůli tomu, že by lidé chodili do práce a nakazili ostatní,“ uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Pokud lidé nemají první tři dny nemocenské proplaceny, tak podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky řeší krátkodobé zdravotní indispozice jinak: vezmou si dovolenou, náhradní volno nebo tam, kde je to možné, takzvané sick days. Právě rozšíření těchto dnů by podle Sdružení praktických lékařů mohlo situaci kolem karenční lhůty vyřešit. V zahraničí jsou sick days poměrně běžné, v Česku je ale využívá zatím jen část firem.
Šonka: Lidé si často do ordinace chodili jen pro ten papír
Pokud by ale byly první tři dny nemocenské placeny, tak by si podle Šonky pacienti chodili do ordinací jen pro potvrzení. Řada krátkodobých zdravotních obtíží však podle něj vůbec zásah lékaře nepotřebuje.
video
Petr Šonka: Po zavedení karenční lhůty neevidujeme zhoršení zdravotního stavu populace
„To, že je ekonomicky motivován k návštěvě lékaře člověk, který lékaře ve skutečnosti nepotřebuje, protože ten slouží jen jako administrátor, povede k zbytečnému zatížení ordinací a neracionálně zvýší počet kontaktů občana se zdravotním systémem, aniž by se to pozitivním způsobem projevilo na jeho zdravotním stavu,“ varovalo už dříve Sdružení praktických lékařů.
Běžně se podle Šonky setkávají praktičtí lékaři i s tím, že mají pacienti tendenci již vystavenou nemocenskou protahovat.
Někdy ji ale prodlouží i jen objednací lhůty ordinace, kdy z kapacitních důvodů nejde nemocného pozvat už na následující den. „Často se stávalo, že lidé chtěli pomocí neschopenky řešit i kocovinu,“ podotkl Šonka v Devadesátce.
Jenže lékař často simulanta na první pohled nemá šanci poznat a popisované zdravotní obtíže mu musí věřit, dokud se nepřesvědčí o opaku.
Poslanci dali šanci proplácení prvních tří dnů nemoci
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji sice v roce 2008 zrušil, kabinet pak ale neproplácení prosadil znovu, ovšem s nižšími odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.
Stáhněte si rozhovor s Patrikem Nacherem a Kateřinou Valachovou z UK z 6. 9. 2018 v mp3 11.55 MB
Ústavní soudce: Tři dny neplacené nemocenské zaměstnance nezničí
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: ČSSD Ústavní soud soudce Ústavní stížnost karenční doba politika
Ústavní soud uvedl, že rozhodnutí je odlišné od verdiktu v roce 2008 proto, že tehdy byla jiná legislativní situace.
„Jsem přesvědčen o tom, že argumenty dříve použité jsou uplatnitelné i dnes. Ovšem situace, ve které bylo rozhodováno, je zcela a diametrálně odlišná,“ upřesňuje ústavní soudce Miloslav Výborný.
V roce 2008, kdy byla poprvé přezkoumávána úprava karenční doby Ústavním soudem, byla situace taková, že zaměstnanec, který byl karenční dobou postižen čili nedostával po dobu tří dní žádné dávky, byl nucen platit i přes vzniklou situaci nemocenské pojištění a pojistné na státní politiku zaměstnanosti. Újma, vzniklá z karenční doby, mu tedy nebyla nijak kompenzována.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Hostem Světa o jedné na Rádiu Česko byl ústavní soudce Miroslav Výborný, který objasňoval, proč se dnešní rozhodnutí ÚS liší od rozhodnutí z roku 2008
Při nynější úpravě je sice karenční doba zavedena, ale zaměstnanec neplatí pojistné na nemocenské pojištění či na politiku zaměstnanosti, a to nejen za první tři dny, ale vůbec. Navíc se mu po uplynutí tří dnů karenční doby dostává dávek náhrady mzdy. Zpravidla to bývá větší částka, než činily dávky z nemocenského pojištění.
„Není sporu o tom, že to je zásah do sociálních práv. Jde o to, aby to nebyl takový zásah, který by byl protiústavní a který by měl to, čemu se říká ‚rdousící efekt‘ – že by vystavil práceneschopného zaměstnance bezvýchodné sociální situaci a nebyl kompenzován jinými cestami,“ obhajuje rozhodnutí soudce Miloslav Výborný a dodává, že taková situace se současnou právní úpravou nenastává.
Soudci Ústavního soudu vycházeli z tzv. Testu racionality při úpravě sociálních práv zákonodárce, který má přezkoumat zákonnou úpravu ve čtyřech testovacích krocích.
Nejprve se zkoumá, jaký je smysl, podstata a esenciální obsah změny sociálního práva. V druhém kroku se zkoumá, zda se realizace obsahu nedotýká samotné existence sociálního práva.
Třetí krok posuzuje, zda taková zákonná úprava sleduje legitimní cíl, zda to není svévolné zásadní snížení nebo odnětí standardů základních práv.
Za čtvrté se zvažuje otázka, zda použitý zákonný prostředek je rozumný.
Tři dny neplacené nemocenské zůstávají. Návrh ČSSD na změnu u ÚS neprošel
Číst článek
„To neznamená nejlepší, nejúčinnější nebo nejvhodnější, ale rozumný k dosažení onoho cíle,“ vysvětluje Miloslav Výborný a pokračuje:
„V rámci tohoto testu i při tom nálezu minulém byl přijat závěr, že legitimní cíl tu je, ale že tehdy zákonodárce postupoval svévolně, zcela neracionálně a že v té nynější zákonné úpravě už tento legitimní cíl nějakým svévolným postupem zákonodárce postihován není.“
Další články
Nejčtenější
Vrbětice, Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Nemocenská je placená zas od prvního dne. Po deseti letech končí karenční doba
Nemocní pracovníci v Česku začnou od července znovu dostávat náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Karenční doba se po deseti letech ruší. Zaměstnavatelé budou lidem vyplácet 60 procent základu příjmu.
Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Stejný pokles je i u sazby pro živnostníky, kteří si platí nemocenské pojištění. Upravuje to od 1. července novela zákoníku práce.
Zatímco odbory zrušení karence vítají, Hospodářská komora a další zaměstnavatelé ho kritizují.
Třídenní karenční doba se v Česku zavedla od roku 2008 v rámci úsporného balíku tehdejšího premiéra ODS Mirka Topolánka. Ústavní soud ji ale po půl roce zrušil s tím, že pokud lidé odvádějí pojistné, mají z něj dostávat nemocenskou.
Znovu se karence obnovila od roku 2009, ale už s jinými pravidly. Zaměstnanci přestali odvody platit a zaměstnavatelům se snížily za to, že začali poskytovat náhrady výdělku v prvních dvou týdnech nemoci.
Dávky ze systému nemocenské lidé dostávají až od patnáctého dne.
Zrušení karence od letošního července slíbila Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení, prosazovali to hlavně sociální demokraté. Kabinet se zavázal k tomu, že lidé budou dostávat 60 procent vyměřovacího základu a zaměstnavatelé za to dostanou kompenzaci.
Podle Hospodářské komory snížení odvodů nedorovná výdaje, které firmy budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně.
Podle odhadů autorů novely by zaměstnavatelé měli na pojistném ušetřit a státní rozpočet by měl přijít o 2,6 miliardy ročně, při projednávání v Senátu zazněla částka 3,5 miliardy korun. Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly.
Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady.
Pro řadu lidí představoval třídenní výpadek příjmů problém a pracovníci si museli na stonání brát dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uvedli odboráři.
Zaměstnavatelé podmiňovali svůj souhlas se zrušením karenční doby tím, že se současně zavedou elektronické neschopenky.
Obávali se růstu nemocnosti a zneužívání a díky elektronickému systému chtěli získat lepší kontrolu a přehled o pracovní neschopnosti zaměstnanců.
Příslib, že se e-neschopenky spustí při zrušení karence, zaměstnavatelé nejdřív od členů vlády dostali. První půlrok bude ale bez nových e-neschopenek, které se spustí až od ledna.
Studie: Kdo víc přechází nemoci
Na dopady karenční doby se zaměřila studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Srovnávala údaje z let 2006 až 2010.
Podle zjištění ubylo nemocných zaměstnanců i dní, kdy lidé kvůli nemoci chyběli v práci. Výsledky mohla ale ovlivnit hospodářská krize, kdy pracovníci z obavy ze ztráty zaměstnání nemuseli na nemocenskou chodit.
Počet dnů na nemocenské nejvíc klesl u lidí s nízkými výdělky, na chování zaměstnanců s nejvyššími platy nemělo zavedení karence vliv.
Čím byla práce rutinnější s pevnými pravidly, tím byl pokles nemocnosti po zavedení karence větší. Naopak lidé s pružnějším zaměstnáním měli menší motivaci chodit na nemocenskou a „větší motivaci k přecházení nemocí“, uvádí studie.
Proti zrušení karenční doby se stavěly pravicové opoziční strany. Problém s obnovením náhrad měla zpočátku i řada poslanců vládního hnutí ANO. Podporu měl návrh u Pirátů. Senát novelu odmítl. Sněmovna pak jeho veto přehlasovala.