Veganství: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdraví

Máte “guláš” mezi vegetariány, reduktariány, flexitariány, vyznavači rostlinné stravy nebo vegany? Nebo mezi ně už patříte? V dnešním článku nabitém tipy se dozvíte, kde najít informace, recepty a dobroty, u kterých nebyl zkřivený vlásek zvířatům, lidem ani Zemi.

Výživové směry “zelených” lidí

Veganství: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdraví

Reduktariánství

Je omezování živočišných produktů v jídelníčku pro udržitelnější, zdravější a soucitnější svět.

Flexitariánství

Znamená převážně vegetariánský jídelníček s občasnou konzumací masa. To by nemělo pocházet z velkovýroby, ale z šetrné farmy či biofarmy. Pro mnoho lidí je přijatelnější než vegetariánství nebo veganství.

Vegetariánství

Je nejčastěji bezmasé stravování s konzumací vajec a mléčných výrobků. Existuje ale celá řada typů vegetariánství, které vylučují nebo naopak zahrnují některé potraviny.

Rostlinné stravování

Je jídelníček s minimem živočišných produktů , nebo úplně bez nich. Nejčastěji ze zdravotních důvodů (alergie, intolerance, léčení nemoci,…) nebo jako prevence civilizačních chorob.

Veganství

Neznamená “jen” vyřadit z jídelníčku živočišné produkty jako u 100% rostlinného stravování. Veganům záleží také na tom, aby kvůli nim netrpěla zvířata, planeta ani další lidé. To ovlivňuje jejich životní styl a nakupování celkově (obuv, módní doplňky, oblečení,…).

Raw stravování (živá strava/vitariánství)

Je výživový směr, ve kterém se suroviny připravují v co nejpůvodnější podobě (do 42-45 °C), aby se v nich zachovaly aktivní enzymy a všechny minerály a vitaminy.

Frutariánství

Je typ raw veganství, při kterém se jí pouze ovoce, ořechy, semena a jiné plody kromě brambor a luštěnin.

“Nebezpečí” vyřazení masa z talíře

Veganství: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdraví

Na veganské i neveganské dietě je potřeba si ohlídat příjem důležitých látek, aby naše zdraví prospívalo. Více informací najdete v našem článku Brát či nebrat, klíčové doplňky stravy nejen pro vegany.

Výhody veganského stravování

Správně a zdravě sestavený veganský jídelníček má celou řadu výhod :

  • Veganství: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdravíŽádná antibiotika ani růstové hormony na vašem talíři.
  • Zdravá tělesná váha a prevence obezity.
  • Prevence rakoviny.
  • Nižší rizika onemocnění cukrovkou, štítné žlázy a srdce.
  • Zlepšení funkce ledvin.
  • Zdravější kůže.
  • Menší bolesti při artritidě.
  • Snížení uhlíkové stopy.
  • Méně utrpení a úmrtí zvířat.

„Existují predikce, že kdyby měl každý člověk spotřebu masa jako průměrný Američan, tak bychom potřebovali tři a půl planety, abychom se uživili. V případě, že by se každý člověk stravoval vegansky, planeta by byla schopná uživit deset miliard lidí” Jan Gojda, lékař

Co jíst

Veganství: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdraví

Kde lovit recepty:

veganskavyzva.cz– pomáhá lidem zažít si veganský životní styl na 30 dní se vším všudy – recepty, tipy na restaurace, veganskou kosmetikou,…,
v e-bookových kuchařkách České veganské společnosti,
v receptech a knihách od Kuchařky ze Svatojánu (Evy Francové),
veganka.cz,
Veganství: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdravía co teda jíš,
veganotic.cz,
goodmoodspoon.com – 100% rostlinné recepty,
veg-ethique.blogspot.cz,
blueveganpig.blogspot.cz – český videoblog s recepty i testováním produktů na domácím trhu,
veganfoodporn.cz,
bezkrutosti.blogspot.cz,
veggie-fish.blogspot.cz,
ve FB skupinách Vegan CZ & SK a Veganská DIY kuchařka.

Kde se najíst “venku”

Veganství: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdravíVegetariánské a veganské restaurace najdete na pár kliknutí v ČR i po světě díky projektu HappyCow. Web nebo mobilní aplikace vám vyhledají bezmasé restaurace ve vašem nejbližším okolí i s recenzemi. V HappyCow se můžete také propojit s podobně naladěnými lidmi a zajít na vege baštu spolu.

O veganství ze všech stran

Veganství: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdraví

soucitne.cz – web o veganství a aktivismu. Najdete na něm zpravodajství, recepty, přehledy a mnoho dalšího.
veganka.cz – web o veganství (a také sportu), včetně podcastů a videí.
vegan-fighter.com – web věnovaný bojovým sportům a alternativním stylům výživy.
touchoflovershands.cz – český blog, který na veganství nahlíží z mnoha různých úhlů pohledu (recenze, reportáže, rozhovory,…).
goveg.cz – starší web o veganství a důvodech k němu – etických, ekologických i výživových.

A co dál

Dnes jsem nakoukli pod pokličku “zeleným” jídelníčkům s důrazem na veganství. Jsme přece jen veganský e-shop, takže naše hodnoty jsou veganské. V příštím díle se podíváme na šev a podrážku veganské módě, obuvi a doplňkům. Máte se na co těšit. Ať už vyřadíte živočišné produkty z vidličky jen občas, nebo natrvalo, vězte, že to má velký smysl, dopad a efekt.

Prosíme, sdílejte výživové směry a tipy s dalšími lidmi, třeba se i jejich talíř zazelená:

Lepší život, nebo hazard se zdravím? Veganská strava očima výživové poradkyně

Veganství: zdravé stravování, nebo nebezpečný trend? – vše o zdraví

Co se bude dít s mým tělem, když ze svého jídelníčku radikálně vyloučím všechny potraviny živočišného původu? Záleží na tom, jak váš jídelníček vypadal do té doby. Protože ideálně by měla vždycky polovinu porce tvořit zelenina. Pokud jste se tak stravovala i vy, nic zvláštního se nestane. Jen zaměníte živočišnou bílkovinu za rostlinnou.

Jenže většina lidí tolik zeleniny nejí… Právě. A pokud vaše tělo nebylo zvyklé na velké množství vlákniny, na luštěniny a nadýmavé látky v nich, tak vám bude – přinejmenším ze začátku – hůř. Někdo jiný se ale zase může začít cítit mnohem lépe.

Jak to? Protože každý z nás je metabolicky jinak vybaven. Někdo lépe využívá energii z bílkovinových zdrojů a někdo zase ze sacharidových. Takže pokud budete jíst maso, ale přitom jste sacharidový typ a třeba hůř trávíte vnitřnosti, červené maso, fazole, tak vám veganská strava udělá dobře.

Pokud jste ale klasická „bílkovina“ a máte v genech nějaké ty Kelty a Vikingy, začnete po vynechání masa strádat.

Přečtěte si také: Zbavte se strachu z tuků. Je to naše palivo už miliony let

Může být veganství pro člověka škodlivé? Určitě. Pokud je špatně řízené. Když si o tom nic nenastudujete, jen vysadíte maso, vajíčka a mléčné výrobky a ničím je nenahradíte. Ale největším nebezpečím veganské stravy je nedostatek vitaminu B12.   

Co to v praxi znamená? Vitamin B12 má vliv na krvetvorbu a funkci nervů. Když ho máte nedostatek, začne to třeba mravenčením a nedokrvováním končetin, můžete špatně chodit, mít problémy s orientací, přicházejí nenálady nebo deprese, ale i halucinace. Někdy to může končit až smrtí.

Jak vitamin B12 svému tělu dodám? Ač nejsem příznivcem doplňků stravy, tady vám nezbude nic jiného než si ho pořídit v tabletách. Z rostlinné stravy totiž naše tělo nedovede vitamin B12 získat.

Zuzana Komůrková se věnuje výživovému poradenství, vede kurzy vaření, je autorkou vegetariánské a bezlepkové kuchařky Výživou ke změně, ráda cvičí hatha jógu, vaří, peče kváskový chleba nebo pracuje na zahrádce.

Je ještě něco, co by si měl vegan začátečník hlídat? Musí najít jiný než živočišný zdroj bílkovin. Většinou jsou to luštěniny, které ovšem bývají složitější na přípravu, musí se většinou namáčet, správně vařit, aby tělo nenadýmaly a aby je zvládlo dobře strávit. Sója je navíc přírodní fytoestrogen, takže zejména u malých dětí a u mužů bych si na ni dávala velký pozor..

Je pravda, že rostlinnou bílkovinu naše tělo vstřebává hůř než tu živočišnou? Je. I proto nemám ráda takové ty populární tabulky, které porovnávají množství bílkovin třeba ve steaku a ve fazolích. To, že jich je ve stejném množství luštěnin víc, vám nic neřekne. Je to otázka vstřebatelnosti.

Co ještě může veganovi chybět? Kromě vitaminu D a omega-3 mastných kyselin, které jsou ale problematické v celé populaci, může mít vegan také nedostatek železa, zinku nebo selenu – tedy prvků, které vesměs nejsou tak dobře využitelné z rostlinných zdrojů.

Spousta veganů nezhubne. Někteří dokonce přiberou… Ovšem. Záleží totiž nejen na tom, co jíte, ale hlavně jestli se hýbete. Žádná strava není samospasitelná. Můžete jíst naprosto dokonale, ale pokud nežijete zdravě, tak to nepomůže. Vždycky je to o tom, jaký máte přístup k životu.

Pesimistický vegan na tom bude určitě hůř než veselý, sportovně zaměřený všežravec.

Je pravda, že být vegan je drahé? Zdravá výživa vždycky něco stojí. I kvalitnější maso nebo sýry budou dražší. Ale je to o tom, co do sebe chcete investovat.

Já třeba nepotřebuju mít kabelku za 200 tisíc nebo boty za 20 tisíc, ale radši si koupím kuře za 360 korun nebo kvalitní ořechy za čtyři stovky.

Každý máme tisíce krámů a pořád se za něčím ženeme, ale je nám jedno, co do sebe soukáme. Vždycky je to otázkou priorit.

Každý na to ale nemá… Myslím, že většina lidí se standardními příjmy si může dovolit investovat do kvalitních potravin. A když to něco stálo, tak to aspoň nevyhodíte. Farmářskou bedýnku zeleniny v biokvalitě za pětistovku přece nenecháte zplesnivět.  

Můžou se vegansky stravovat i děti? Podle Světové zdravotnické organizace je správně vyvážená veganská strava vhodná i pro děti a těhotné ženy. Vždycky ale záleží na tom, jak k tomu přistupujete.

Zajímavé:  Tábory už nejsou jenom pro děti – vše o zdraví

Podle mě bude vždycky lepší kvalitní kombinovaná strava než nekvalitní veganská strava.

Ale pokud jsou rodiče informovaní a dokážou svému dítěti sestavit jídelníček tak, aby mělo všechny živiny, mikroživiny a makroživiny, tak pro něj udělají víc než ti, kteří své potomky ládují sušenkami, párky a rohlíky.

Takže jde jen o to, jíst ty správné potraviny? Já mám zásadu, že nikdy není nic a priori špatně a nikdy není nic a priori dobře. Žádná potravina není úplně špatná, žádná potravina není úplně dobrá. A nespasí nás. Záleží na tom, jaké máme tělo, jaký máme metabolismus, jak si ten talíř sestavíme.

A to, že jste vegan nebo vegetarián, vůbec nemusí znamenat, že jíte dobře.

Opravdu? Když ke mně přijde nový klient, musí mi dopředu poslat svůj jídelníček. A úplně stejně, jako tam všežravci píšou chleba se sýrem, šunkou, vajíčkem, tak ti, kdo nejedí maso nebo živočišné produkty, tam mají chleba nebo rohlík s luštěninovou pomazánkou a tofu… Často tu sedím s vegetariánem nad jeho jídelníčkem a ptám se, kde je zelenina a ovoce…

Také podléhají jídelním stereotypům? Ano, vegetarián nebo vegan je přece člověk jako každý jiný. A taky může dělat chyby. Podle mě by měla být strava hlavně pestrá a barevná! Je úplně jedno, jestli jste všežravec, nebo se vyhýbáte masu a živočišným produktům, ale když budete jíst co nejpestřeji, máte šanci, že do sebe dostanete všechno, co k životu potřebujete.

Je veganství jen móda, nebo životní styl? Já si myslím, že obojí. U některých mladých lidí je to možná snaha být jiný a zajímavý. Ale taky je tu spousta těch, kdo se zajímají o jídlo, o jeho složení a kvalitu. A to je dobře.

Navíc se otvírají nové veganské restaurace a vydávají veganské kuchařky… Možností je stále víc a víc. Takže jako uvědomělý vegan můžete podle mne žít velice kvalitně. Záleží jen na vás. Jde jen o to, najít si to svoje a poslouchat tělo.

#Johana Křížková

Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví.

 Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.

Mohlo by vás také zajímat: Veganství u dětí. Zdravá alternativa, nebo nebezpečný hazard?

Rizika alternativní výživy. Čím je nebezpečné veganství, dělená strava, makrobiotika a další podobné trendy?

Pro termín alternativní výživa neexistuje jednoznačná definice. Jde o mnoho různých způsobů stravování, které se liší od běžného racionálního jídelníčku.

Označení racionální vychází z latinského slova ratio – rozum. Představuje optimální zastoupení základních živin, minerálních látek a vitaminů.

Cílem racionálního jídelníčku je naplnění všech individuálních potřeb jedince. Jídelníček by měl být plnohodnotný, pestrý a střídmý.

Co mají směry alternativního stravování společného?

  • Určitým způsobem se odlišují od racionálního jídelníčku
  • Většinou nejde jen o způsob stravování, ale také o životní filosofii
  • Mají vlastní zásady, například povolené a zakázané potraviny

Lidé volí alternativní výživu z různých důvodů: snaží se žít zdravěji, zhubnout, líbí se jim filosofie daného směru, nechtějí se podílet na násilí na zvířatech nebo se chtějí vyhnout škodlivým látkám v průmyslově upravených potravinách. Může jít také o způsob protestu proti konzumnímu způsobu života a o módní záležitost.

Pojďme se tedy podívat na nejčastější alternativní směry výživy

1. Vegetariánství

Vegetariánství má mnoho podob. Semivegetariáni nejedí pouze červené maso, ale drůbež a ryby ano. Lakto-ovo-vegetariáni nejedí žádné maso, ale konzumují mléko, mléčné výrobky a vejce. Frutariáni se živí pouze ovocem a některými druhy zeleniny a vitariáni konzumují jen syrovou (tepelně neupravenou) rostlinnou stravu.

2. Veganství

Vegani odmítají využívat zvířata k lidskému užitku. Nekonzumují žádné živočišné produkty, tedy ani mléčné výrobky, vejce a med. Nepoužívají výrobky z kůže, peří nebo hedvábí.

3. Makrobiotika

Zásady makrobiotiky jsou založené na taoistickém učení jin a jang. Dělí potraviny na 3 skupiny – se silou jin, jang a harmonické. Za nejharmoničtější potravinu považuje rýži.

 Klasický makrobiotický talíř tvoří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, mořské řasy a polévky. Někdy doplňkově zařazuje i ryby, ovoce mírného pásma, ořechy, semena, oleje a další.

Vznik všech nemocí vysvětlují makrobiotici porušením sil jin a jang v těle, zavrhují konvenční medicínu a věří, že nerovnováhu vyléčí dieta.

4. Dělená strava

Dělená strava se zakládá na tvrzení, že současná konzumace potravin s vysokým obsahem bílkovin a potravin s vysokým obsahem sacharidů brání jejich dokonalému trávení. Každou tuto skupinu proto lze konzumovat pouze s tzv. neutrálními potravinami, mezi které patří hlavně tuky a mléčné výrobky.

5. Atkinsonova dieta

Americký kardiolog Dr. Robert Coleman Atkins razil teorii, že tělo nejprve tráví sacharidy a teprve poté tuky. Základem diety je teorie, že lidé s nadváhou konzumují příliš sacharidů, a proto jsou v jídelníčku výrazně omezeny. Dieta se dělí do několika fází s přesnými pravidly.

6. Dieta podle Diamondových

Koncept diety je založen na třech cyklech. Cyklus hlavních jídel trvá od 12 do 20 hodin, cyklus trávení od 20 do 4 hodin a cyklus vylučování od 4 do 12 hodin. V průběhu vylučování se pije pouze šťáva nebo jí jen ovoce a zelenina. V cyklu hlavních jídel normální pestrá strava.

7. Raw strava

Koncept raw nebo tzv. syrové stravy, považuje vše, co se zahřeje nad 45 °C za „mrtvé“, ochuzené o důležité vitaminy a enzymy. Základ jídelníčku tvoří čerstvé, namáčené, naklíčené nebo za nízkých teplot sušené potraviny rostlinného původu – ovoce a zeleninu, ořechy, semena, luštěniny, obiloviny, kokosové mléko.

8. Paleo strava

Nebo také tzv. dieta doby kamenné se snaží přiblížit předpokládanému způsobu stravování pravěkého člověka z období paleolitu. Jde o vyřazení nebo omezení zemědělských produktů (obilovin, luštěnin, pečiva, mléka, sýrů a zpracovaných potravin). Jídelníček se skládá zejména z masa, ryb, zeleniny, ovoce, hub a vajec. Paleo strava také hojně využívá tuků.

9. Organická strava

Zahrnuje konzumaci pouze organických potravin nebo biopotravin, tedy těch, které byly vypěstovány bez použití chemických hnojiv, pesticidů, herbicidů a nejsou průmyslově zpracovány.

10. Přerušované hladovění

Nebo anglicky Intermittent Fasting (IF) zahrnuje všechny diety, při kterých se střídá období normálního příjmu potravy s různě dlouhým obdobím půstu.

Jaká jsou tedy rizika alternativních výživových směrů?

Škála různých druhů alternativní výživy je široká a nelze tvrdit, že jsou všechny směry dobré nebo špatné. I v rámci jednoho způsobu stravování existuje mnoho odchylek a různě vhodných variant. Obecně se dá říci, že čím je spektrum konzumovaných druhů potravin užší, tím je směr méně vhodný.

Pestrá strava zaručuje zastoupení všech hlavních živin v jídelníčku a snižuje pravděpodobnost nedostatku nebo nadbytku některé živiny. Alternativní výživa nabízí mnoho lákavých variant a zdravých, chutných receptů.

Měli bychom se jimi inspirovat, ale neupínat se k jednostranným dietám, kvůli kterým tělo strádá.

Bůh na talíři | Prameny zdraví

Nikdy jsme jídlo neřešili tak jako dnes. Než se zakousneme, rychle si je ještě vyfotíme. Neustále se objevují nové „zaručeně dokonalé“ trendy, které říkají, co a jak jíst, abychom byli zdraví, šťastní a krásní.

Rubrika: Vegetariánství | Typ článku: Články

Jídlo už není jen pár chutných kalorií, je to kult moderní společnosti. Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, kdo jsi – platí víc než kdy dřív. „Jídlo je nová popkultura,“ tvrdí Hanni Rützlers, která se už dlouho zabývá výzkumem trendů ve stravování.

Baví nás trávit večery tím, že se v televizi díváme, jak jiní jedí, kuchařky patří k nejprodávanějším knihám, z šéfkuchařů jsou celebrity a kurzy vaření si už objednávají i firmy jako módní způsob teambuildingu. Obchody lákají na superpotraviny, které zaručí věčné mládí.

Veganský obchod na burze

Trendů je spousta: po vegetariánství přišlo veganství, syrovná nebo třeba pravěká strava. Jíme bezlepkově, bez sacharidů, bez laktózy nebo bez cukru. Čím více předpon bezpotraviny mají, tím lépe.

Ostatně i tenhle trend má název: „free-from“. Zdravá výživa se už neprodává jen ve speciálních obchodech nebo zastrčená v dolních regálech, kde ji hledají lidé v batikovaných tričkách.

Je z toho byznys, který rychle roste.

Své o tom ví Jan Bredack, bývalý top manažer v automobilce Daimler-Benz. V roce 2011 založil v Německu první supermarkety s výhradně veganským zbožím. Jmenují se Veganz (aby bylo jasno) a Bredack s nimi našel přesně to, čemu se říká díra na trhu.

V prvním roce fungování utržil 1,6 milionu eur, loni to bylo už 24 milionů a letos plánuje, že se dostane na 80 milionů eur. „Kupující nám to tady trhají z rukou. Je vidět velmi silný trend, přání mnoha lidí jíst méně masa a stravovat se uvědoměleji a čistěji,“ řekl Bredack v nedávném rozhovoru pro týdeník WirtschaftsWoche.

Nejde podle něj jen o čistokrevné vegany, pro mnoho lidí je zřeknutí se masa a dalších živočišných výrobků novým životním stylem.

Zajímavé:  ALERGIE - nemoc 21. století – vše o zdraví

Podle odhadů je dnes v Německu na 900 tisíc veganů a přibývají další. Na podzim se na několika vysokých školách začne vyučovat obor veganská výživa. A na Bredackově firmě je vidět, že tento trend je skvělý byznys.

Kromě vlastních deseti poboček (jedna je druhým rokem i v Praze) funguje Veganz také jako velkoobchod pro velké řetězce. Spustil e-shop, letos začne prodávat na Amazonu a chce expandovat do USA. Během dvou let by chtěl vstoupit na burzu.

Veganství je nyní v Německu jedním z nejsilněji rostoucích trendů ve stravování a podobně, jako je tomu u dalších věcí, se dá čekat, že se brzy dostane v podobné míře i k nám.

Jistě, hodně lidí v Česku stále nakupuje hlavně podle ceny a bez ohledu na kvalitu (i když netrpí nouzí) a na balenou sekanou nedá dopustit. Těch, kdo řeší, co mají na talíři, však přibývá i u nás. Ve velkých městech není problém jíst vegansky, v cukrárnách se chlubí bezlepkovými dortíky a supermarkety vydávají oslavné tiskové zprávy o svých nových koutcích se zdravou výživou.

Kolik lidí se stravuje výhradně rostlinnou stravou u nás, se neví. Ale v množství veganských bister na počet obyvatel patří Praha mezi světové lídry.

Podle statistiky webového atlasu Happy Cow, který mapuje vegetariánské a veganské podniky po celém světě, je Praha na sedmém místě (v době sčítání s 29 ryze veganskými restauracemi).

V Evropě se víc takových podniků nachází už jen v Berlíně, kde jich Happy Cow napočítala 47.

„Zákazníci přibývají. Stoprocentně,“ potvrzuje Agha Björkander, spolumajitelka veganského a vegetariánského bistra Moment z pražských Vinohrad. „Chodí sem i spousta lidí, kteří normálně jedí maso, ale uvědomili si, že veganská kuchyně je zdravá. Jídlem u nás si vylepšují životosprávu.

A stále více lidí přechází na veganství. Někteří z etických důvodů, jiní proto, že se dočetli o antibiotikách, které dneska maso obsahuje,“ dodává.

Chválí si rostoucí zájem o catering i rozvoz veganských jídel a říká, že chce otevřít v Praze ještě jednu restauraci, která má být víc zaměřena na veganské sladkosti.

Nejde však jen o vegany, přibývá také lidí, kteří odmítají tepelnou úpravu potravin a jedí jen syrovou stravu. Jak dobře se tzv. raw jídlu v Česku daří, ví Tereza Havrlandová. Před deseti lety založila firmu Lifefood, která vyrábí a prodává raw potraviny.

Raketový start, jaký prožívá se svou sítí Veganz Jan Bredack, nepoznala. Pět let byla v dluzích a bojovala o přežití. Okolo roku 2011 se to ale zlomilo, podařilo se jí uchytit v Německu a i u nás se začalo její zboží dobře prodávat.

Dnes už zaměstnává 130 lidí, tržby se pohybují okolo 200 milionů a v roce 2015 vydělala téměř 16 milionů čistého.

Zdraví a silní „apoštolové“

Jídlo je dnes novodobé náboženství, kult. Odříkání pohodlí a potěšení – to je směr, který si mnozí dobrovolně a stále častěji volí ve svém jídelníčku. Pšenice, cukr nebo třeba maso se démonizují.

A lidé se pevně drží víry a přesvědčení, že jejich askeze je nejen zdravá, ale i etická, jednoduše lepší pro ně i svět okolo. Navíc takové vymezení dává možnost, jak si najít novou sociální skupinu, jak někam patřit a ukotvit se v chaosu a téměř nekonečné nabídce dnešního světa.

Ostatně příběhy „apoštolů“ nových trendů, kteří jsou plní energie, neznají únavu, mají vypracovaná těla a dobrou náladu, jsou svůdné.

„Bez masa se stravuji asi 25 let, z toho vegansky přibližně osm. V podstatě celý život jsem i straight edge, tedy nepiji alkohol, nekouřím nebo neberu drogy,“ popisuje svou životosprávu špičkový český thaiboxer Jan Müller. Sám je veganem, protože se mu příčí zabíjení zvířat.

Zdraví a sportovní výkony, ke kterým mu prý tento jídelníček pomáhá, jsou pro něj příjemným bonusem. Mimochodem v bojových sportech je veganství v módě, jak dokládá projekt Vegan Fighter. Také v německé bundeslize špičkoví fotbalisté stále častěji z jídelníčku vypouštějí maso.

Jestli jim to skutečně přináší víc energie, není podle komentátorů jasné.

Skvěle a plná energie se podle svých slov cítí i výživová poradkyně Julie Zákostelecká, která se už čtyři roky stravuje podle zásad paleo diety.

Ta je hitem poslední doby a je v ní povolené jíst jen to, co znali naši předci ve starší době kamenné. Tedy maso, vejce a různé druhy ovoce a zeleniny.

Zní to všechno báječně, jen je pozoruhodné, že lidé, kteří se stravují naprosto odlišně, došli ke stejným výsledkům.

Lékaři už tak nadšení nejsou. Varují před extrémy ve stravování s tím, že „zdravé je jíst normálně“. „Veganská strava neobsahuje dostatek živin, a je proto nebezpečná pro děti, dospívající, nemocné i starší osoby. Paleo je z hlediska medicíny nesmysl.

V pravěku nebyli lidé zdravější než dnes a měli poměrně krátký život. Neupravené potraviny jsou snadno kontaminovány například hnilobou či plísní a mohou být nebezpečné,“ vypočítává negativa různých trendů Štěpán Svačina, který je přednostou III.

interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Vyhraněné přístupy k jídlu, jako je třeba vitariánství (tepelně neupravená zelenina a ovoce) nebo frutariánství (převážně jen ovoce), mohou být podle Svačiny nebezpečné i pro zdravé dospělé lidi.

Největší riziko spočívá v nedostatku vitaminu B12, který vede k chudokrevnosti a může způsobovat neurologické poruchy.

Nedávno před ryze veganskou stravou varovala i renomovaná Německá společnost pro výživu.

Miliardový byznys bez lepku

Marketingoví experti si mnohdy mnou nad novými trendy ve stravování ruce. Ukázkovým příkladem je móda bezlepkové diety, kterou dodržují (alespoň na několik týdnů) i ti, kdo s lepkem (jenž se nachází v obilovinách) nemají nejmenší potíže. „Z vědeckého hlediska je to nesmysl a zdravý člověk z toho nemůže mít prospěch. Je to geniální marketingový tah,“ míní obezitolog dr. Svačina.

Bezlepkových potravin se na celém světě prodává čím dál tím víc. Zatímco v roce 2009 dosahoval celosvětový trh s balenými bezlepkovými potravinami podle webu Statista hodnoty 2,3 miliardy dolarů, v roce 2014 to bylo o miliardu dolarů víc. Podle studie společnosti Markets and Markets loni tento trh narostl na 4,6 miliardy dolarů a do čtyř let má posílit o další tři miliardy.

Výroba potravin bez lepku je drahá a producentům se samozřejmě hodí, když získají více kupců a nemusí spoléhat jen na celiaky, kteří jinou volbu nemají. Lidé, kteří tuto dietu zkusili, přesto často tvrdí, že se cítili lépe než dřív. To může podle lékařů souviset kromě známého placebo efektu také s tím, že obecně jíme příliš mnoho pečiva.

Omezit ho je jedním ze základních doporučení výživových poradců.

Komu se nechce překopávat od základu svůj jídelníček, pro toho je tady další módní trend: takzvané superpotraviny alias superfood. Ať už to jsou semínka chia, kustovnice čínské, acaí nebo třeba listy moringa a mnoho dalších, sliby výrobců jsou víc než lákavé.

Podle jejich vyznavačů mají spoustu vitaminů, minerálů, antioxidantů, vlákniny, zpomalují stárnutí, pomáhají předcházet takovým nemocem, jako je rakovina, jsou elixírem zdraví.

Jak jen jsme bez nich vůbec mohli žít? Fakt, že seriózní lékařské studie, které by tyto sliby dokládaly, chybí, nikoho moc netrápí.Vysoká cena bývá v tomto případě automaticky považována za jasnou záruku kvality.

Přitom třeba zmíněná semínka chia pocházející ze Střední Ameriky se ještě před pár lety nesměla dovážet do Evropské unie kvůli podezření, že mohou být zdraví škodlivá.

Domácí hvězdy: česnek, špenát, jahody

Podobným hitem jsou dnes i červené plody kustovnice čínské, známé také jako goji. NTy se dovážejí z Číny a odborníci varují, že mohou obsahovat pesticidy a omezovat účinky některých léku. Z posledního testování vybraných „superpotravin“ německým časopisem Ökotest vyšlo 15 z 22 zkoumaných vzorku s výsledným hodnocením nedostatečný nebo vadný. Na jejich oblibě to ale zatím nic nemění.

Přitom ávod na „výrobu superfood“ je snadný: exotické plody nebo rostliny, krásný příběh, zázračný účinek a vysoká cena.

Zajímavé:  Červené kruhy pod očima - vše o zdraví

Výživoví poradci sice nepopírají, že by v nich udávané vitaminy nebo minerály chyběly, podobné superpotraviny se stejně zázračnými účinky ale rostou odedávna i u nás.

Jahody, borůvky, vlašské ořechy nebo třeba česnek či špenát si značku „super“ zaslouží podobně. A navíc za námi nemusí cestovat přes půl světa a zanechávat za sebou mohutnou uhlíkovou stopu.

Právě i to, odkud potraviny jsou, jak se vypěstovaly a kde a jak se zpracovávají, začíná zajímat stále více lidí. Etické a šetrné k životnímu prostředí má totiž být jídlo, nejen jeho konzumenti. A je možná jen otázkou času, kdy se i u nás – podobně jako v sousedním Německu – budou snažit dostat stovky hladovců do nového bistra, aby si dopřáli třeba burger z čočky.

Pavla Francová, přetištěno z časopisu Newsweek 9/2016 (redakčně kráceno)

Počet přečtení: 2 484 Datum: 26. 6. 2017

4 časté stravovací chyby veganů, které je připravují o zdraví

Zdravotní výhody veganské stravy jsou podpořeny mnoha vědeckými studiemi a jedním ze způsobů, jak snížit riziko srdečních problémů na minimum. Kromě podpory soucitu se zvířaty a omezení škod na životním prostředí má přijetí veganské stravy mnoho dalších, především zdravotních výhod.

Zatímco studie, jako například Adventist Health Study ukazují, že veganská strava může zabránit některým chronickým onemocněním, jako je například cukrovka 2. typu lépe, než jakýkoli jiný stravovací styl, dobrý zdravotní stav nelze zaručit pouze jedením veganských potravin.

Existují stále se opakující chyby veganů, které mohou po delší době ohrozit jejich zdraví.

Běžecký svět dostal lekci v roce 1970, kdy nejprodávanější autor a maratonec Jim Fixx klesl ve svých 52 letech mrtvý k zemi kvůli pokročilé srdeční blokádě. Chlubil se tím, že díky pravidelnému sportu mohl jíst, cokoli chtěl. Podobný jev může být pastí i pro vegany. Nižší míra chronických onemocnění není to samé jako žádné riziko.

Vegani mohou dostat rakovinu, onemocnět na srdce, mohou mít cukrovku, demenci a další vážná onemocnění. Většina současných veganů jedla předtím mnoho let mastnou stravu, která mohla zahájit problémy.

Noví vegani mohou zvolit hodně zpracované potraviny s vysokým obsahem olejů, trans-tuků, cukrů a přidané soli, což může jejich zdraví velmi poškozovat.

Nepřijetí zdravého životního stylu

Přestože veganská strava založená jen na rostlinné bázi je velmi zdravá volba, je jen jednou z částí celkového plánu pro optimální zdraví. Průkopnická studie Dena Ornishe nazvaná Lifestyle Heart Trial, může strava rostlinného původu kombinovaná s cvičením, redukcí stresu, jógou, sociální podporou a láskou zvrátit pokročilou srdeční chorobu.

Vegani tedy musí zahrnout do svého života i ostatní zdravé zvyky. Například jedinci, kteří v noci spí sedm až osm hodin, mají nižší riziko vzniku srdečních onemocnění ve srovnání s těmi, kteří spí méně než 5 hodin.

Snaha zůstat na 100 % veganské stravě může být stresující, je tedy nutné se naučit stres zvládat pomocí dechových cvičení, jógy, hudby či trávení času s blízkými.

Nevyužívání potravinových doplňků

Vegani mají často nízkou hladinu vitaminu B12, vitaminu D, omega-3 mastných kyselin, jodu, vitaminu K2 a taurinu. Je tedy důležité se zaměřit na to, jak tyto potřebné látky pravidelně doplnit.

Existují veganské doplňky stravy, které obsahují správné množství těchto látek.

K tomu je můžete doplnit i přírodní cestou; vynikajícím zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou lněná semena, vlašské ořechy a chia semínka, řasa nori či Vincentka jsou dobrým zdrojem jódu, houby a rostlinné mléko vám dodají vitamin D.

Dalším problémem veganů může být nedostatek železa, ten však lze čerpat ze špenátu, tofu, fazolí, čočky nebo slunečnicových semen. Pokud si chcete být jisti, že máte dostatečné množství těchto živin, nechte si udělat krevní testy.

Jedení nezdravého veganského jídla

Označení „vegan“ na obalu nezaručuje zdravý pokrm. Hranolky se smaženými „kuřecími“ nugetami mohou představovat chutný veganský oběd, který je ale velmi daleko od konceptu zdravé stravy.

Zpracované obilniny v cukroví, koláčích a různých druzích chlebů mohou být další pastí pro vegany.

Může být opravdu těžké najít na některých místech vegan-friendly potraviny, proto je dobré si udělat průzkum ještě před cestou a pečlivě číst složení na obalech.

Veganské hnutí se v posledních letech značně rozrostlo, což dokazují nové restaurace, festivaly i produktové řady. To poskytuje svědectví o rostoucím uvědomění, že je třeba dbát na zdraví těla i životního prostředí.

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

Každý desátý Čech preferuje stravu s vyloučením či omezením masa a tento trend se rozrůstá

Vedle veganství a vegetariánství je novým trendem flexitariánství. Lidé, kteří se takhle stravují konzumují maso nebo ryby pouze příležitostně. Z výzkumu vyplývá, že mezi Čechy jsou jich 4 %.

„Na rozdíl od těch, kdo maso nekonzumují vůbec a těch, kdo kombinují jak živočišnou, tak rostlinnou stravu, flexitariáni dodržují současný způsob stravování nejkratší dobu.

Zřejmě to souvisí se skutečností, že od vědců stále častěji slýcháme, jaké negativní dopady má živočišná produkce na životní prostředí a na změnu klimatu, což mnoha z nás není lhostejné,“ uvádí Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.

Mezi flexitariány se řadí i kreativní umělec Yemi A.D., který je ambasadorem pro Cíle udržitelného rozvoje v Česku. „Konzumaci masa jsem omezil již před několika lety z mnoho důvodů. Jedním z nich je, že se snažím dodržovat zdravé stravování.

Dalším z faktorů je negativní dopad na klima nebo také fakt, že se domácí zvířata chovají v nevhodných podmínkách.

V dnešní společnosti je podle mě navíc ještě stále zakořeněn pocit, že dostatek, nebo spíše nadbytek masa v jídelníčku znamená blahobyt společnosti,“ popisuje své pohnutky Yemi A.D.

Alternativním způsobům stravování jsou více otevření mladí lidé, a to jak v Česku, tak ve světě. V evropském kontextu Češi patří k národům, které jí vše a v jejich stravě převládá zejména maso.

90 % naší populace při konzumaci neřeší, zda jde o potraviny živočišného či rostlinného původu. Na opačném pólu jsou v Turecku, kde se masu vyhybá téměř polovina populace.

Maso a masné výrobky u nás častěji konzumují muži, alespoň jednou týdně jí maso 82 % mužů a 77 % žen.

Do budoucna chce více rostlinných produktů na úkor živočišných do svého jídelníčku zařadit 28 % Čechů.

„Ačkoli většina populace nepředpokládá, že by v příštím roce celkově snížila konzumaci živočišných výrobků, plánují však alespoň omezovat masné výrobky jako jsou uzeniny.

Naopak častěji lidé chtějí jíst především ryby a luštěniny,“ říká k výsledkům výzkumu manažerka komunikace Ipsos Markéta Kneblíková.

Co se týká zdravého životního stylu, téměř 2/3 populace ho nijak neřeší. Z výzkumu Ipsosu vyplývá, že pouze 38 % Čechů se stravuje dle zásad zdravé výživy.

Právě zdravá výživa a snaha o snížení hmotnosti jsou nejčastějšími důvody k vyhýbání se určitým druhům potravin. Převážně jde o snahu zredukovat příjem cukrů a živočišných tuků.

Výzkum dále ukázal, že se lidé sice domnívají, že se zvýšila nabídka rostlinných produktů v obchodech (68 %) a restauracích (41 %), ale často jim tyto alternativy živočišných pokrmů nechutnají.

Trend rostoucí nabídky rostlinných produktů potvrzuje i předseda České veganské společnosti Martin Ranninger. „Zájem o veganství a rostlinnou stravu v posledních letech roste a my tento vývoj velmi vítáme.

Z aktuálního výzkumu lze vidět, že i Češi se zajímají o rostlinnou stravu a věříme, že s rostoucí nabídkou v obchodech a restauracích zájem poroste ještě více.

Omezení konzumace živočišných výrobků přináší mnoho výhod, a to zejména ekologických a zdravotních,“ uvádí Ranninger.

U potravin a nápojů Češi nejčastěji sledují zemi původu a složení výrobku obecně (éčka, sacharidy a cukry, tuky).

Informace, zda byly potraviny vyrobeny v souladu se zásadami férového obchodu nebo obsah alergenů ve výrobku, sleduje méně než polovina populace.

Při výběru kosmetických a čisticích přípravků pak více než polovina populace (55 %) alespoň občas zjišťuje, jestli je obal výrobku ekologický a bezmála polovinu společnosti (45 %) zajímá, jestli byl výrobek testován na zvířatech.

Údaje uvedené na kosmetických a čisticích prostředcích jsou důležité zejména pro ženy. Zatímco starší lidé více zajímá země původu a ekologičnost produktu, mladí lidé sledují, zda byl produkt testován na zvířatech, či zda vlastní některý z veganských certifikátů.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *