VZP bude za péči o své klienty platit více peněz – vše o zdraví

V nejlepší finanční kondici z českých zdravotních pojišťoven je Oborová zdravotní pojišťovna následována Zaměstnaneckou pojišťovnou Škoda, Vojenskou zdravotní pojišťovnou a dále Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.

Vyplývá to z hodnocení zpracovaného Národohospodářskou fakultou Vysoké školy ekonomické – Indexu zdraví zdravotních pojišťoven.

Právě dnes byly zveřejněny výsledky už čtvrtého ročníku studie, které byly prezentovány na půdě Národohospodářské fakulty v úterý 16. 10. 2018.

„Systém veřejného zdravotního pojištění bude letos hospodařit s bezmála 300 miliardami korun. To z něj, z pohledu nákladů, dělá spolu se sociálním systémem ten nejdůležitější v České republice,“ upozorňuje Štěpán Křeček, autor studie.

„Česká republika zažívá mimořádný ekonomický růst, takže významně rostou příjmy systému. Přesto nevytváří rezervy. Výdaje totiž rostou ještě rychleji než příjmy, a to o 7,3 procenta ročně. To je situace, která není dlouhodobě udržitelná.

Ve studii jsme modelovali dvě situace – pokud by Českou republiku postihla mírná dvouletá recese, jako v letech 2012 – 2013, dojdou ve zdravotnictví peníze ke konci roku 2020, pokud by nás zasáhla jednoletá, ale hlubší recese, jako v roce 2009, dojdou prostředky už na začátku roku 2020. Proto věřím, že je důležité znát situaci jednotlivých pojišťoven,“ dodává Křeček.

Studie hodnotila zdravotní pojišťovny v osmi kritériích – analyzovala například na kolik dnů proplácení zdravotní péče mají pojišťovny peníze, zaměřila se i na výši výdajů na preventivní programy nebo například na kumulativní nárůst výdajů na péči. Hodnotila ale třeba také komfort poskytovaný klientům na základě počtu klientských zaměstnanců.

„České zdravotnictví dosahuje skvělých výsledků – ve srovnání jak se zeměmi EU, tak prakticky s celým světem. Zejména ve výsledcích léčby i v poměru výsledků a nákladovosti. Ale je tu řada hrozících komplikací.

Například to, že kvůli demografickému vývoji bude nárůst výdajů na zdravotní péči do roku 2060 jeden z nejvyšších v Evropské unii, kdy u nás podíl výdajů na zdravotnictví na HDP vzroste o dvacet procent, zatímco průměr EU bude jen 11 procent.

Komplikací je i velká závislost na veřejných prostředních – 12 procent jde z veřejných rozpočtů a 70 procent z veřejného pojištění, to systém činí extrémně závislým na ekonomickém cyklu.

Do budoucna bude potřeba zapojit další, tedy soukromé, zdroje a zvyšovat vnitřní efektivitu systému, kdy nyní máme například vysokou míru nadužívání služeb ve zdravotnictví nebo nízkou míru prevence obyvatel,“ vysvětluje Karina Kubelková, spoluautorka studie.

„Jsem velmi rád, že od nezávislé instituce zaznívá, že když máme skvělé ekonomické podmínky, které pravděpodobně už nikdy mít nebudeme, je potřeba se připravovat na problémy, které přijdou.

Jediná cesta, jak dál zajistit dobré parametry českého zdravotnictví, je hledat efektivitu – nejenom pouze další peníze, ale právě stimulací uvnitř systému,“ řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

„Zároveň je v pořádku, aby se občané, kteří odvádějí významnou část příjmů na zdravotní pojištění, ptali, zda neplatí příliš mnoho v situaci, kdy 80 procent lidí pojištění prakticky nečerpá.

Jistě se nelze ptát po samotném solidárním nároku, ostatně každý může vycházet z toho, že ačkoli dnes třeba nečerpá, na sklonku svého života bude zřejmě patřit k těm, kteří čerpat začnou. Tlak na hledání úspor v chování pacienta – zda nenavštěvuje lékaře příliš často a zda dodržuje základní prevenci – je však zcela legitimní,“ dodal Friedrich.

Shrnutí závěrů studie

Nejvíce pojištěnců má VZP ČR a udržuje si tak dominantní postavení na trhu. Mezi větší zdravotní pojišťovny patří ZP MV ČR a ČPZP. Středně velkými zdravotními pojišťovnami jsou OZP a VoZP ČR a mezi nejmenší zdravotní pojišťovny patří RBP a ZPŠ.

Zajímavým ukazatelem je počet pojištěnců na jednoho zaměstnance pojišťovny. Přibližně totiž platí, že čím méně pojištěnců připadá na jednoho zaměstnance, tím více času může tento zaměstnanec věnovat pojištěncům.

To při určité generalizaci napovídá, jaký komfort zdravotní pojišťovna poskytuje svým pojištěncům při vyřizování administrativních a dalších náležitostí. V tomto ukazateli nejlépe dopadla VZP ČR, která poskytuje širokou síť poboček v rámci celé České republiky.

Dobře se v tomto ukazateli umístily i VoZP ČR a ZPŠ. Na chvostu pak skončily ZP MV ČR a ČPZP.

Z hlediska dlouhodobého hospodaření zdravotních pojišťoven je podstatný ukazatel kumulovaného rozdílu příjmů a výdajů za 5 po sobě jdoucích let.

Tento ukazatel nám říká, zda zdravotní pojišťovny dokážou dlouhodobě hospodařit s vyrovnanými rozpočty, což hraje důležitou roli v otázce finanční stability zdravotních pojišťoven.

V tomto ukazateli dopadla nejlépe VZP ČR, a to díky zlepšenému hospodaření v posledních letech. Na druhém místě se umístila OZP a třetí skončila ZPŠ. Naopak nejhůře dopadly ČP ZP a ZP MV ČR.

Zajímavé je sledovat, jak se ukazatel kumulovaného rozdílu příjmů a výdajů změní, když ho přepočteme na jednoho pojištěnce.

V tu chvíli přestane hrát roli dominance jednotlivých pojišťoven na trhu a výsledky mají o něco vyšší vypovídající hodnotu.

V takto inovovaném ukazateli se však pořadí zdravotních pojišťoven příliš nezmění. Nejlépe dopadla VZP ČR následovaná OZP, třetí místo obsadila ZPŠ.

Dalším ukazatelem, který je dobré sledovat, je relativní nárůst výdajů.

Tento ukazatel nám totiž říká, jak se mění velikost dodatečně vynaložených prostředků, které vynakládají zdravotní pojišťovny v posledním sledovaném roce.

Velikost těchto prostředků má totiž dopad na proplácení zdravotní péče. V tomto ukazateli relativní výdaje nejvíce narostly ČPZP a VZP ČR. Naopak nejnižší nárůst relativních výdajů mají RBP a VoZP ČR.

Z pohledu klientů zdravotních pojišťoven je určitě důležitý indikátor výdajů na preventivní péči. V průběhu let je tento indikátor velmi volatilní, což můžeme vidět i na průřezových datech zdravotních pojišťoven pro rok 2018.

V přepočtu na 1 pojištěnce na preventivní péči vynakládá nejvíce VoZP ČR a to 200 Kč, naopak nejméně vynakládá VZP ČR – pouze 88 Kč.

U tohoto ukazatele je též potřeba sledovat, jak se vyvíjí v čase, aby pojištěnci mohli vybírat zdravotní pojišťovnu podle vývoje nákladů na prevenci, což tvoří rozdíl v poskytovaných službách zdravotních pojišťoven.

VoZP ČR pro rok 2018 významně mění velikost výdajů na preventivní péči a v porovnání s rokem 2017 zde dochází k nejvyššímu nárůstu, a to o více než 85 %. Zajímavé nárůsty v tomto směru vykázaly ČPZP a RBP. Naopak malé nárůsty výdajů na preventivní péči vykazuje VZP ČR.

Z hlediska okamžité mobilizace finančních prostředků zdravotních pojišťoven je důležitý ukazatel peněžních prostředků přepočtených na 1 pojištěnce. V tomto ukazateli se jako nejlepší ukázala ZPŠ následovaná OZP. Naopak nejhorší je VoZP ČR, která má na jednoho klienta pouze 1 370 Kč.

Posledním zkoumaným ukazatelem je finanční zásoba zdravotních pojišťoven na bankovních účtech základního fondu zdravotního pojištění vyjádřená ve dnech výdajů na péči.

Tento ukazatel nám říká, jak mohou být jednotlivé zdravotní pojišťovny ochotny proplácet vykázanou péči za své pojištěnce různým zdravotním zařízením. Nejlépe dopadla ZPŠ, která má finanční zásobu na 37 dní.

Naopak velmi špatně dopadly VoZP ČR a VZP ČR, které mají finanční zásobu pouze na 9, respektive 12 dní. Ostatní zdravotní pojišťovny se pohybují v intervalu 15 až 33 dní.

  • Štěpán Křeček, autor studie
  • Karina Kubelková, spoluautorka studie
  • Miroslav Ševčík, proděkan Národohospodářské fakulty VŠE
  • 4. místo: Marek Cvrček, ekonomický náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny
  • 3. místo: Josef Diessl, generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny
  • 2. místo: Zdeněk Vitásek, ředitel odboru organizace a IS, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
  • 1. místo: Radovan Kouřil, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny
Zajímavé:  Skryté volání o pomoc – vše o zdraví

VZP bude za péči o své klienty platit více peněz – vše o zdraví VZP bude za péči o své klienty platit více peněz – vše o zdraví

Jak a kde zjistím, že mám dluhy na zdravotním pojištění?

DANĚ

Nejste si jistí, zdali něco nedlužíte své zdravotní pojišťovně? Jak můžete zjistit, zda nemáte dluhy na zdravotním pojištění? A co vás čeká, pokud je máte?

Platit pojistné je povinnost, kterou ukládá zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů č. 48/1997 Sb. Jedná se přitom spíše o daň, za kterou mají Češi umožněnou neplacenou státní zdravotnickou péči.

Kdo musí v ČR platit zdravotní pojištění?

Zdravotní pojištění musí v ČR platit každý, kdo má na našem území trvalý pobyt. Pojištěnce můžeme rozdělit hned do 4 kategorií plátců.

  • Zaměstnanci – zdravotní pojištění je jim strháváno ze mzdy, odvádí je za ně i zaměstnavatel.
  • OSVČ – osoby samostatně výdělečně činné si během svého podnikání musí hradit zdravotní pojištění samy formou záloh.
  • Státní pojištěnci – jde např. o důchodce, studenty anebo osoby na mateřské a rodičovské dovolené. Pojistné za ně hradí stát.
  • OBZP – osoby bez zdanitelných příjmů (osoby, co mají příjmy z pronájmu anebo někteří studenti nad 26 let) se musí takto zařadit u své zdravotní pojišťovny a hradit si pojištění samy.

Jak může vzniknout dluh na zdravotním pojištění?

Nejčastěji dluh na zdravotním pojištění vzniká především nehrazením záloh anebo platbou záloh v nižší výši, než byla stanovena.

Dále také může vzniknout i nedoplacením pojištění do 8 dnů po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Zadlužit se však mohou i ty osoby, které pojistné odvádějí pravidelně a včas, a to jeho úhradou pod špatnými údaji.

Nejde jen o správné číslo bankovního účtu, ale i o variabilní symbol, který často slouží právě k identifikaci plátce.

  • Kdy ještě může vzniknout dluh na zdravotním pojištění?

VZP bude za péči o své klienty platit více peněz – vše o zdraví

Zdroj: Shutterstock

To, zdali zdravotní pojišťovně náhodou něco nedlužíte, můžete zjistit prostřednictvím seznamu dlužníků. Ty jsou volně dostupné na internetu a nahlédnutí je zdarma.

Seznamy však tímto způsobem zveřejňují pouze 3 zdravotní pojišťovny, a to Všeobecná zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky a Odborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví.

Jak zjistím, zda nedlužím na zdravotním pojištění?

Pokud chcete mít opravdu jistotu anebo vaše pojišťovna nepatří k těm, které zveřejňují seznamy dlužníků, zajděte na nejbližší pobočku a zeptejte se osobně. Na pojišťovně lze zažádat o vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění k danému dni. To byste měli získat na počkání a bezplatně.

Pokud se ukáže, že na pojištění nic nedlužíte a tuto skutečnost potřebujete někde nebo někomu doložit, můžete si zažádat o potvrzení o bezdlužnosti. To by měla vydávat každá pojišťovna.

U VZP si musíte zažádat prostřednictvím vyplněné žádosti buď přímo na pobočce, poštou nebo emailem. U elektronické pošty však potřebujete vlastnit datovou schránku nebo elektronický podpis. Např. u VOZP je možné zažádat online.

Do systému bude nutné zadat rodné číslo.

  • Co je dobré vědět o dluhu na zdravotním pojištění?

Interní systémy zdravotních pojišťoven a přehled plateb

Většina pojišťoven umožňuje svým klientům registraci a přístup do interních portálů. I jejich prostřednictvím lze někde zažádat o potvrzení o bezdlužnosti.

Všechny by pak měly umožňovat nahlédnout klientovi do přehledu o platbách pojistného. U OZP to jde např.

při přihlášením do VITAKARTY online, u Vojenské zdravotní pojišťovny přes VoZP Online a u Všeobecné zdravotní pojišťovny přes Moje VZP.

Na dluhu na zdravotním pojištění skáčou penále ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den. Pojišťovny navíc mohou dluh vymáhat i formou exekuce. V tomto případě půjde o přednostní pohledávku.

Se zdravotní pojišťovnou se však lze při zjištění dluhu domluvit na splátkovém kalendáři. Dále také můžete zkusit zažádat o prominutí penále. ZPMVČR má na to tiskopis, u VZP můžete zpracovat žádost sami, může být také podána ústně. Pracovník pojišťovny ji však musí zanést do protokolu, aby byla platná.

Žádost by měla být vyřízena do 30 dnů, popř. do 60 dnů, pokud by se mělo jednat o složitý případ. Zamítnuta bude tehdy, pokud by byl na plátce podán insolvenční návrh, vstoupil by do likvidace anebo pokud by neuhradil pojistné splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále.

  • Příklady vzniku dluhu na zdravotním pojištění

Drahá lékařská péče je jen pro někoho. Ochota pojišťoven platit končí u hranice 1,2 milionu korun — HlídacíPes.org

V posledních letech v České republice přibývá pacientů, obvykle s onkologickým onemocněním, kteří se u své zdravotní pojišťovny marně domáhají léčby doporučené lékařem. Zpravidla jde o drahé biologické léky. Není celkově jasné, na co vlastně mají pacienti během nemoci nárok, kde je hranice, kterou jsou pojišťovny ochotné platit a hlavně – kdo ji určuje.

Marcele Řeháčkové lékaři před sedmi lety diagnostikovali zhoubný nádor vaječníku. U 48leté pacientky také objevili mutaci genu BRCA1, který mnohonásobně zvyšuje riziko rakoviny ženských orgánů, prsu a vaječníků, a mírně zvyšuje i výskyt jiných zhoubných novotvarů v těle.

Nositelem stejné genetické poruchy je mimochodem například americká herečka Angelina Jolie, která v minulosti prodělala několik preventivních operací.

Řada vyšetření u Marcely Řeháčkové ukázala, že rakovina metastázovala v podstatě napříč břišní dutinou, ložiska se objevila ve střevech, děloze, břišních uzlinách i na povrchu kostí, později také na slezině a v játrech.

Během léčby ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) Marcela Řeháčková postupně prodělala sedm operací s řadou komplikací. Také si nechala preventivně odstranit prsní žlázy. Třikrát prošla chemoterapií.

Lék za více než milion

Po více než šesti letech terapie onkologové dospěli k názoru, že jedinou optimální léčbou pro pacientku je drahý (roční cena více než milion korun) biologický lék Lymparza (olaparib).

Standardní cestou přes pojišťovnu se k léku v České republice dostat nemohla. Registraci, tedy účinnost i bezpečnost léčivého přípravku, sice již před nějakou dobou schválil tuzemský regulátor, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), zatím ovšem nerozhodl, za jakou cenu a především zda vůbec jej budou české pojišťovny svým pojištěncům proplácet.

VZP bude za péči o své klienty platit více peněz – vše o zdraví

Lékařské konzilium VFN v Praze proto v květnu loňského roku zažádalo Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP), u které je Marcela Řeháčková pojištěna, o výjimečnou úhradu léku pro tuto konkrétní pacientku. Odkázalo se přitom na § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který umožňuje zaplatit v mimořádném a individuálním případě léčbu standardně nehrazenou.

Podobné žádosti nejsou v ČR ničím neobvyklým, byť je těžké vypátrat jejich přesný počet. Například největší česká pojišťovna VZP s téměř šesti miliony pojištěnců udává, že v roce 2014 proplatila v souvislosti s § 16 léčbu za půl miliardy korun. V letech 2016 a 2017 se částka u těchto mimořádných žádostí zdvojnásobila.

V loňském roce byly v České republice podle odhadů celkem uhrazeny léky podle § 16 za necelé dvě miliardy korun. K těmto mimořádným platbám se níže v článku ještě vrátíme.

S kůží na trh

V případě Marcely Řeháčkové ovšem žádost o mimořádnou úhradu nepomohla. VZP loni v červnu odmítla její léčbu proplatit a svůj postoj nezměnila ani při odvolání, o kterém rozhodla o měsíc později.

Ve svém rozhodnutí zástupci pojišťovny mj. uvedli, že „pacientka může být pečlivě sledována a v další fázi paliativní systémové terapie léčena chemoterapií.“ VZP také zpochybnila účinnost léčby a odvolala se na jednu z fází realizované klinické studie, která se lékem zabývala.

Pacientka se rozhodla bojovat, svůj případ dopodrobna zveřejnila v médiích a také podala žalobu k soudu proti správnímu rozhodnutí VZP. Společně s ní v médiích vystoupil také její lékař, onkogynekolog David Cibula, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze.

Poukázal mimo jiné na špatnou interpretaci výsledků klinické studie ze strany VZP. „Tato studie přinesla doklady o největším efektu v léčbě ovariálního karcinomu za posledních 30 let a díky tomu také získala úhradu jak v Severní Americe, tak v Evropě,“ uvedl lékař. Zdůraznil i sporné morální hledisko celého případu.

„Hlavní etický problém vidím v tom, že pojišťovna jako alternativu nabízí nicnedělání, čekání a sledování, což není alternativa. Ta studie prokázala, že je tam obrovský rozdíl mezi tím, když čekáte (léčíte pacienty placebem – pozn. red.), anebo léčíte olaparibem,“ konstatoval již dříve v rozhovoru pro DVTV David Cibula.

Zajímavé:  Ct plic - vše o zdraví

Jak funguje systém úhrad

Tento případ měl nakonec pozitivní rozuzlení v červenci 2018, kdy SÚKL schválil standardní úhradu léku z veřejného zdravotního pojištění pro české pacientky s podobným onkologickým nálezem.

Marcele Řeháčkové je od září 2018 lék Lymparza lék hrazen z veřejných prostředků, podle posledních informací rodiny se cítí velmi dobře a hladina jejích onkologických markerů poklesla na nejnižší úroveň od začátku onemocnění.

V podobně těžké situaci se ovšem ocitají minimálně stovky dalších pacientů v ČR. Na jednu stranu od lékařů vědí, že lék, který by jim mohl pomoci, existuje. Zároveň narážejí na fakt, že pojišťovny léčivo nehradí a sami si jej platit nezvládnou.

Na jakou hrazenou léčbu máme vlastně nárok? A především v jaké cenové hladině?

Podmínky úhrady léků v České republice reguluje zmíněný zákon č. 48/1997 Sb. O tom, zda budou pojišťovny standardně proplácet ten který konkrétní lék, rozhoduje SÚKL, a to zpravidla na návrh farmaceutické firmy, která přípravek vyrábí, respektive distribuuje na český trh.

SÚKL především porovnává nově příchozí léčivo se stávajícími variantami terapie na trhu. Od roku 2013 se také regulátor řídí metodikou, pomocí níž hodnotí nákladovou efektivitu léku, kdy zkoumá jeho přínos (zlepšení kvality a délky života vyjádřené parametrem QALY – Quality Adjusted Life Year, tj. rokem života v perfektním stavu) a celkové náklady něj.

V České republice se ustálila tzv. hranice ochoty platit na částce 1,2 miliony korun / QALY. Jinými slovy, stát je ochotný zaplatit pacientovi ročně léky za cenu nepřesahující 1,2 milionu korun, jestliže mu přinesou rok v plném zdraví navíc.

Tato hranice vychází z doporučení WHO a odpovídá zhruba trojnásobku HDP na hlavu v ČR. Jak uvedla tisková mluvčí SÚKL Barbora Peterová, dle předchozí analýzy správních řízení SÚKL splňuje tento parametr 97 % léků.

Vzácná onemocnění propadají systémem

Ten zbytek, tedy zhruba 3 % léčiv, však systémem propadá. Patří mezi ně zejména léky na vzácná onemocnění a takzvaně vysoce inovativní léčivé přípravky (VILP). Vzácných onemocnění existuje celá řada, zhruba 6000 diagnóz, ale s jednotlivými nemocemi se potýká vždy jen velmi malá skupinka pacientů (méně než jeden případ z 2000 osob).

Jen u málokterých takových chorob mají lékaři k dispozici účinnou léčbu, a tam, kde ji mají, je zpravidla velmi drahá. Je to dáno především tím, že trh (počet nemocných indikovaných k léčbě) je velice omezený, avšak vývoj léčiva zůstává stejně nákladný jako u ostatních nemocí.

Mezi extrémně drahá léčiva patří například Spinraza (nusinersen), terapie pro jednoho pacienta přijde ročně na zhruba 15 milionů korun. Jde o jediný lék určený k zmírnění spinální muskulární atrofie, která se v České republice týká necelých 200 pacientů.

Při této vrozené nemoci dochází k ochabování svalů, což ztěžuje možnost pohybu, později znemožňuje dýchání a polykání. Spinraza je v České republice registrovaná od roku 2017, o možné standardní úhradě zatím SÚKL jedná. Pacienti mohou pouze zkusit zažádat pojišťovnu o mimořádnou úhradu dle § 16, případě o zařazení do klinické studie. Výsledek je pochopitelně nejistý.

Rekordní pacient za 74 milionů

Naopak z veřejného zdravotního pojištění jsou hrazené preventivní léky pro hemofiliky, byť jejich cena u těžce nemocných také dosahuje astronomické výše. Jak uvedl letos v dubnu mluvčí VZP Oldřich Tichý, z řad hemofiliků se loni rekrutoval vůbec nejdražší pacient, za jeho roční léčbu zaplatila více než 74 milionů korun.

Konkrétně užíval lék na srážlivost krve Novoseven (eptakog alfa) v kombinaci s dalšími dvěma léčivými přípravky. Jak je možné, že v tomto případě pojišťovna hradí léky z veřejného zdravotního pojištění?

Jak říká mluvčí SÚKL Peterová, lék vstoupil do systému úhrad ještě Kategorizační komisí před rokem 2008, tj. předtím než pravomoc stanovovat ceny a úhrady přešla na SÚKL. Nicméně SÚKL později v rámci revize jeho úhradu zachoval především s ohledem na to, že jde o léčivo „pro pacienty ve velmi vážném zdravotním stavu, kde jiná alternativa zpravidla není dostupná“.

Přesnou strukturu plateb za „rekordního“ pacienta nemá redakce k dispozici, nicméně více než 70 milionů skutečně šlo na úhradu léků.

Jak vyplývá i z těchto dvou případů, hranice mezi tím, co ještě je hrazené, a co už nikoliv, je velmi tenká. Kromě všech popsaných hledisek hraje roli především čas, tedy jak dlouho jsou léky na trhu a také jaké podmínky u regulátora, respektive plátců dokáží vyjednat odborné lékařské společnosti.

V pokračování textu v pondělí 17.6. se budeme dále věnovat situaci kolem léků na vzácná onemocnění. Píšeme mj. o neoficiální analýze dokazující, že pokud onemocníte rakovinou či jiným závažným onemocněním a potřebujete speciální léčbu, standardně z pojištění nehrazenou, vyplatí se být spíše klientem některé z menších pojišťoven.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu…Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

Zdravotní pojišťovny nabízejí příspěvky na pohybové aktivity dětí. Jak požádat?

Ilustrační foto

• 

ZDROJ: Anna Samoylova

Letos bude například jen z fondů prevence oborových (ne VZP ČR) zdravotních pojišťoven bude v roce 2020 pro pojištěnce členských zdravotních pojišťoven zaplaceno více než 970 milionů korun.

Obecně tyto fondy slouží k podpoře péče o zdraví. V nabídce jsou například příspěvky na preventivní vyšetření, na očkování, nákup vitaminů, ale i na podporu pohybových aktivit.

A to jak pro dospělé, tak pro dětské pojištěnce.

„Bonusy se u jednotlivých pojišťoven liší v tom, na co a jak je lze čerpat, je proto dobré si projít nabídku své pojišťovny,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.

Zdravotní pojišťovny dětem

Zdravotní pojišťovny dětem (různě) přispívají například na novorozenecké pomůcky, monitor dechu, ozdravné pobyty, dentální hygienu nebo i nácviky na ní. Dále na rovnátka, očkování, ale i na letní tábory, školy v přírodě, cyklistickou přilbu či na pomůcky pro diabetiky a na dietní programy pro děti s celiakií.

„Investice do zdravého vývoje dítěte a nejenom u dětí se stává tím nejvýhodnějším vkladem, ke kterému se rodič může rozhodnout. A když vám k tomu někdo nabízí ještě příspěvek, byla by škoda jej nevyužít, už kvůli tomu, že některé ceny za zdravotní péči, například u stomatologů, nejsou zanedbatelné,“ upozorňuje Vladimír Weiss.

V posledních letech se do nabídky dostává například i příspěvek na prevenci nadváhy a obezity u dětí.

Aktuálně bude v novém školním roce rodiče dětí zajímat především příspěvek na sportovní kroužky či plaveckou výuku. Ten se u tuzemských zdravotních pojišťoven pohybuje od 1000 do 1500 korun na dítě.

Zákonní zástupci dětí jej mohou načerpat odděleně nebo jednorázově v celkové výši oproti dokladu o zaplacení.

„Pojišťovny proplácí výdaje na organizované sportovní aktivity. Tedy například na fotbal, florbal, gymnastiku, tanec, jógu, badminton, tenis, ale také lyžařský výcvik.

Zajímavé:  Ibuprofen 400mg 30 tablet – vše o zdraví

Velmi oblíbené a čerpané jsou dle pojišťoven příspěvky na plavání nebo i plavecké kurzy.

Nezáleží přitom na tom, jestli ho organizuje mateřská škola, základní škola, či jej navštěvují rodiče s dítětem soukromě,“ vysvětluje Vladimír Weiss.

Zajímavé podle něj také je, že některé ze sedmi tuzemských zdravotních pojišťoven na žádost převedou sportovní příspěvek určený pro rodiče na dítě. Takový benefit pak v součtu dokáže vyrovnat minimálně školné u některého z pohybových kroužků na celé jedno pololetí.

Co je třeba k žádosti o příspěvek

O příspěvek žádají zákonní zástupci dětí nebo osoby, kterým bylo dítě do péče svěřeno, osobně na pobočce pojišťovny, poštou, anebo jednoduše mobilní aplikací své zdravotní pojišťovny.

Zákonný zástupce doloží svůj občanský průkaz, zdravotní kartičku dítěte, doklad o úhradě za pohybovou aktivitu. Vyplní žádost o příspěvek, zdravotní pojišťovna ji musí schválit a poté poukáže peníze na uvedený účet nebo poštovní poukázkou.

Z dokladu musí být zřejmé, že se jedná o pravidelnou pohybovou aktivitu. Za takovou je považována aktivita trvající alespoň tři měsíce.

Daňovému dokladu o zaplacení je třeba při jeho vystavování u poskytovatele věnovat větší pozornost. Starosti a čas si rodič ušetří možná i upozorněním na to, že bude doklad předávat zdravotní pojišťovně k proplacení.

To proto, aby údaje na něm byly kompletní a v čitelné podobě. Na dokladu má být uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo dítěte, účel vystavení dokladu. Dále i cena, datum zaplacení a razítko poskytovatele, popřípadě název a adresa firmy včetně jejího IČ.

Zdravotní pojišťovny příspěvek proplácí do 30 dnů od jeho schválení.

Autor: Dan Tácha

Evropský průkaz zdravotního pojištění – VZP ČR

Pokud se chystáte cestovat po státech Evropské unie, nezapomeňte si určitě svůj Evropský průkaz zdravotního pojištění. Ten při případném vyšetření a ošetření dokladuje zdravotnickému zařízení, že pacient je zdravotně pojištěn v zemi EU a že poskytnutou potřebnou zdravotní péči tedy uhradí příslušná zdravotní pojišťovna.

Na základě předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) má pojištěnec jednoho členského státu EU na území druhého členského státu nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze nemoci a očekávané délce pobytu. Poskytování zdravotní péče v rámci Evropské unie je upraveno nařízeními Rady EHS, která jsou navíc platná i v několika zemích Evropského hospodářského prostoru, které členy EU nejsou.

Kde můžete uplatnit Evropský průkaz zdravotního pojištění?

Evropský průkaz zdravotního pojištění je platný

  • v zemích Evropské unie: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko
  • v zemích Evropského hospodářského prostoru: Island, Lichtenštejnsko, Norsko
  • ve Švýcarsku bude váš průkaz EHIC akceptován na základě dohody o volném pohybu osob mezi EU a Švýcarskem, která od 1. dubna 2006 platí i vůči novým členským státům
  • v Severní Makedonii a v Srbsku bude váš průkaz EHIC akceptován na základě dohody s tamním orgánem zdravotního pojištění.

Čeští pojištěnci mohou využívat své Evropské průkazy zdravotního pojištění pro čerpání nezbytné péče během krátkodobého pobytu ve Spojeném království, a to díky dosažené dohodě mezi Spojeným královstvím a EU. Více informací najdete na stránkách www.vzp.cz/brexit a www.kancelarzp.cz.

Kde v Evropě vám Evropský průkaz zdravotního pojištění nepomůže?

Evropský průkaz zdravotního pojištění samozřejmě neplatí v zemích, které nejsou členy Evropské unie.

S „evropskými formuláři“, na základě kterých lze čerpat zdravotní péči podle uzavřených mezinárodních smluv, můžete cestovat do Černé Hory a Turecka. Příslušné formuláře zájemcům vydá jejich česká zdravotní pojišťovna. Pojištěnec pak má v zahraničí nárok na poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, která bude danému zdravotnickému zařízení uhrazena z českého zdravotního pojištění.

Jen na komerční cestovní zdravotní pojištění se můžete spolehnout v ostatních zemích Evropy.

Co vám garantuje Evropský průkaz zdravotního pojištění?

Evropský průkaz zdravotního pojištění je nutným dokladem pro poskytnutí zdravotní péče. Všeobecná zdravotní pojišťovna tento průkaz, který je platný jak v rámci Evropské unie, tak v Česku jako průkaz pojištěnce VZP ČR, již vydala zcela všem svým klientům, kteří na něj mají nárok.

Ve státech EU a EHP má občan ČR s průkazem EHIC stejné podmínky pro čerpání zdravotní péče jako místní občan v rámci povinného zdravotního pojištění.

V praxi to znamená, že se může nechat ošetřit ve zdravotnických zařízeních, která jsou financována z veřejných zdrojů. Za poskytnutou péči ale také bude hradit stejnou spoluúčast, jako místní.

A ta je v mnoha zemích dosti značná: v přepočtu od 50 do 2000 Kč za návštěvu lékaře, i několik set korun za předepsané léky, běžné jsou poplatky za hospitalizaci…

Pokud snad v zemích EU budete muset z nějakého důvodu uhradit platbu za ošetření v hotovosti, nezapomeňte si uschovat účty. Po návratu do ČR můžete prostřednictvím své zdravotní pojišťovny žádat refundaci (do výše tarifů platných ve státě, kde byla péče poskytnuta, samozřejmě opět bez zaplacené spoluúčasti).

V případě, že vám péči poskytne zdravotnické zařízení, které není napojeno na veřejný systém, můžete po návratu domů požádat o úhradu svou zdravotní pojišťovnu. Ta vám refunduje zaplacenou částku, ovšem jen do výše českých cen a jen pokud šlo o péči, která je v ČR z veřejného zdravotního pojištění hrazená.

Proč uzavírat pro cesty po EU cestovní zdravotní pojištění?

Veřejné zdravotní pojištění pokrývá v zahraničí jen výdaje za poskytnutou nezbytnou zdravotní péči, a to ještě s výhradou zmiňované spoluúčasti pacienta. Nehradí se například transport do domácí země nebo repatriace ostatků.

Proto je vždy výhodné uzavřít komerční cestovní zdravotní připojištění.

Za několik desítek korun denně získáte jistotu, že vám zvolená komerční pojišťovna uhradí výdaje na potřebnou zdravotní péči i další služby v plné výši – samozřejmě do hodnoty stanoveného limitu.

Navíc budete mít k dispozici služby asistence, a to v českém jazyce. Její pracovníci vám doporučí vhodné zdravotnické zařízení, mohou za vás komunikovat s lékaři, v případě nutnosti zajistí váš transport domů atd.

Všeobecná zdravotní pojišťovna vám může nabídnout na cesty připojištění u své dceřiné společnosti – komerční Pojišťovny VZP, a. s. Toto cestovní zdravotní pojištění si lze jednoduše sjednat na všech přepážkových pracovištích Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Po pravdě řečeno, ušetříte tím peníze nejen sobě, ale i Všeobecné zdravotní pojišťovně a tím i systému veřejného zdravotního pojištění. Navíc si ušetříte spoustu starostí.

Když totiž při ošetření uplatníte průkaz EHIC, budete muset zaplatit stanovenou spoluúčast za léčbu a léky a třeba i nutnou přepravu domů. Navíc všechna komunikace a zařizování bude jen na vás.

Když se necháte ošetřit na základě cestovního zdravotního pojištění, bude péče hrazena z něj, včetně spoluúčasti a případných dalších služeb, a ještě budete mít k dispozici služby asistence.

Na otázku položenou v titulku je tedy jednoznačná odpověď – Evropský průkaz zdravotního pojištění garantuje, že vám v případě potřeby bude v kterékoli zemi Evropské unie či smluvní zemi poskytnuta zdravotní péče.

Pokud ale chcete cestovat s klidem a s vědomím, že eventuální choroby či úrazy v cizině zvládnete bez větších problémů a bez zbytečných finančních nákladů, uzavřete si pro jistotu ještě cestovní zdravotní pojištění!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *