Zdravotní pojišťovny rozesílají pozvánky na vyšetření – vše o zdraví

Vyšetření spojená s prevencí rakoviny mohou být někdy nepříjemná, ale jsou nutná, shodují se lékaři. V Česku na ně chodí málo lidí, přitom patříme mezi země s nevyšším výskytem této nemoci. Od ledna to mají změnit adresné zvací dopisy od zdravotních pojišťoven.

To, že mladí lidé nepřemýšlejí o vzdáleném stáří a nemocech, je docela běžné. Jenže takto leckdy neuvažují ani příslušníci střední generace. A to je problém. „Naše populace ještě nedospěla ke všeobecnému povědomí, že by se o své zdravíměla starat.

Převažuje honba za penězi, místo aby si lidé řekli: A dost, teď uděláme něco sami pro sebe,“ tvrdí Josef Volný, vedoucí praktický lékař společnosti Medicon. Ani slavnostní sliby, že od Nového roku to bude jinak, dosud přístup Čechů ke zdravotní prevenci nezlepšovaly.

Letos to ale přece jen vypadá nadějněji.

Od ledna totiž začínají k více než 2,5 milionu občanů postupně putovat od zdravotních pojišťoven adresné zvací dopisy, nabádající k účasti na plošném screeningu nádorů děložního hrdla a nádorů prsu u žen, a také nádorů tlustého střeva a konečníku u žen i mužů.

Jinou zemi, kde je třeba zvýšit onkologickou prevenci, by nebylo snadné najít. Česká republika zaujímá v celosvětovém měřítku přední pozice v počtech onkologických chorob.

Statistiky uvádějí, že u nás lékaři každoročně nově odhalí více než 77 000 nádorových onemocnění a téměř 28 000 pacientů na ně umírá. Žije tu více než 450 000 osob, které mají osobní zkušenost s nádorem buď v minulosti, nebo se právě léčí.

Vedeme v mezinárodních statistikách nejen v případě nádorů, u nichž běží plošný screening, ale i u jiných onkologických diagnóz, například u nádorů ledvin.

Dopis k narozeninám

„Všeobecná zdravotní pojišťovna začne dopisy s informací o preventivních vyšetřeních týkajících se rakoviny prsu, děložního čípku a rakoviny střev a konečníku rozesílat v první polovině ledna,“ říká tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Na screeningová vyšetření takto budou zváni lidé z rizikových věkových skupin, kteří na ně nechodí, ne tedy všichni pojištěnci. „Počítáme s oslovením 1,2 milionu klientů.

Pozvánky na vyšetření prsu dostanou ženy od 45 do 70 let, děložního hrdla ženy mezi 25 až 70 lety a tlustého střeva a konečníku ženy i muži mezi 50 až 70 lety,“ upřesňuje Tichý. Podobně budou zvát také ostatní zdravotní pojišťovny.

Kdo dostane pozvánku?

SCREENINGOVÝ PROGRAM CÍLOVÁ POPULACE SCREENINGOVÁ METODA
Program screeningu nádorů prsu ženy ve věku od 45 let mamografické vyšetření jednou za dva roky
Program screeningu nádorů děložního hrdla všechny dospělé ženy (pozvání od 25 let) vyšetření stěru z děložního hrdla jednou ročně při gynekologické preventivní prohlídce
Program screeningu nádorů tlustého střeva a konečníku muži a ženy ve věku od 50 let 50–54 let věku – test na skryté krvácení do stolice jednou ročně od 55 let věku – test na skryté krvácení do stolice jednou za dva roky NEBO screeningová kolonoskopie jednou za 10 let

Adresné zvaní klientů, u nichž lékaři podle údajů pojišťoven nevykázali v patřičných intervalech screeningová vyšetření, bude probíhat kvůli velkému počtu adresátů postupně po celý rok 2014 a může pokračovat i potom, protože ukončení projektu se plánuje 30. června 2015. Aby zájemci nepřetížili lékařské ordinace, budou zváni postupně. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna chce zvát každý měsíc ty klienty, kteří mají v daném měsíci narozeniny.

S dopisem by měli oslovení navštívit praktického lékaře, ženy mohou vše vyřídit u svého gynekologa. Odeslat ženu na mamografii může jak praktický lékař, tak gynekolog, stejně tak kterýkoli z nich může provést vyšetření testem odhalujícím skryté krvácení ve stolici. Stěr z děložního hrdla provádí jen gynekolog.

Lidé za tato vyšetření nebudou nic platit, jsou plně hrazena ze zdravotního pojištění. Jelikož vyšetření nejsou povinná, předpokládá se, že část lidí na výzvu nezareaguje. Jim proto budou pojišťovny rozesílat dopisy ještě v druhé vlně.

Nejméně populární střevo

„Už před pár lety jsem držel v ruce doporučenku na vyšetření tlustého střeva od svého lékaře, domluvila to moje manželka. Ale já ten papír vyhodil a nikam jsem nešel.

Žádné problémy jsem neměl a nemám, tak co bych tam dělal?“ ptá se pětapadesátiletý pan Štěpán. Představa, že by si sundal kalhoty a lékař mu do konečníku zaváděl endoskopický přístroj, aby provedl preventivní kolonoskopii, byla pro něj nesnesitelná.

Podobně to prožívá mnoho lidí. „Náš screening má ze všech nejdelší tradici a je nejlépe zorganizovaný, ale má ze všech tří preventivních programů nejmenší dopad na populaci.

Je to jistě i proto, že součástí screeningu může být invazivní vyšetřovací metoda, které se lidé chtějí vyhnout,“ je přesvědčen profesor Miroslav Zavoral z Rady pro screening kolorektálního karcinomu.

Kvůli takovému postoji absolvuje preventivní vyšetření jen asi 10 procent klientů, kteří věkově spadají do rizikové skupiny. Každý rok tak u nás na nádory tlustého střeva a konečníku zemřou čtyři tisíce lidí. Často zbytečně, protože přicházejí s již pokročilými, nevyléčitelnými karcinomy.

Zajištění onkologického screeningu je sice součástí preventivních prohlídek u praktického lékaře nebo gynekologa, ale i když na prohlídky pacient přijde, není to ještě zárukou, že se rozhodne absolvovat i onkologická screeningová vyšetření.

Další problém je, že mnozí lidé nechodí ani na prevence, případně dokonce nejsou registrováni u žádného praktického lékaře. Zvací dopisy by tedy i v této oblasti mohly mnohé změnit.

Když už člověk dorazí k lékaři kvůli jedné preventivní prohlídce, může nastat ten správný čas pro celkovou zdravotní kontrolu.

Dobře znát své pacienty

Nejlepší formou prevence nejen nádorových onemocnění jsou opatření, která zabraňují samotnému vzniku chorob, a sem patří především zdravý životní styl.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Ferdinanda Poláka se o své zdraví musí starat především každý sám.

Alespoň tím, že si ho sám aktivně neničí kouřením, drogami či nezdravou stravou, a naopak se ho snaží v rámci svých možností udržovat či zlepšovat.

„Dalším způsobem, kterým můžeme o své zdraví aktivně pečovat, je pravidelná účast na preventivních prohlídkách. Na ty má každý dospělý nárok jednou za dva roky a jsou plně hrazené ze zdravotního pojištění, takže člověk při nich nezaplatí ani korunu navíc,“ říká doktor Polák. Jediné, co musí lidé udělat, je obětovat trochu volného času, překonat lenost a k lékaři na prohlídku přijít.

Když zná lékař své pacienty dlouhé roky, může o jejich zdraví pečovat kvalitněji, než když uvidí člověka jedinkrát například při komerčním preventivním zdravotním screeningu, který některá zdravotnická zařízení za úplatu nabízejí.

„Část pacientů jsem si převedl z bývalé ordinace, znám je třicet let, vím o všech nemocech v jejich rodině i u nich samotných. V rámci preventivních prohlídek i opatření se proto mohu cíleně soustředit přesně na to, co každý potřebuje,“ říká doktor Josef Volný a dodává, že své pacienty si také vychovává, aby na prevence chodili, a to nejen kvůli včasnému záchytu nádorových stavů.

O spoustě zdravotních potíží lidé dlouhé roky vůbec nemusí vědět, nijak nebolí například poruchy metabolismu tuků nebo cukrů. Zpočátku nebolí ani záda, když má člověk špatné držení těla u počítače, klouby nějakou dobu zdánlivě bez problémů nosí nadbytečné tělesné kilogramy a organismus se po určitý čas vyrovnává s naprosto nezdravým jídelníčkem.

Proto je důležitou součástí prevence i rozhovor, při němž lékař pacienta vzdělává.

„Času je málo, ale rád pacientovi cíleně radím při provádění nejen preventivních, ale i dalších pravidelných prohlídek, například u pacientů s hypertenzí, poruchou metabolismu tuků či u pacientů s cukrovkou, které mohou všeobecní praktičtí lékaři léčit ve svých ordinacích od roku 2010. Poučení těchto pacientů je nezbytné, a hlavně opakovaně žádoucí,“ říká místopředseda Společnosti všeobecného lékařství Igor Karen.

Bez motivace to nejde

Odborníci stále uvažují, jak lidi k péči o zdraví co nejvíce motivovat. Také u nyní se rozbíhajícího adresného zvaní na preventivní screening nádorových onemocnění se počítá s tím, že někteří klienti dopis zahodí a k lékaři nepůjdou. A což teprve, když je na všeobecné preventivní prohlídky nikdo nezve?

„Jestliže si někdo zvolí, že na preventivní prohlídky chodit nebude, je to jeho vlastní rozhodnutí, ovšem riskuje.

Právě v rámci těchto prohlídek lze odhalit mnohá onemocnění, která se na počátku nijak dramaticky neprojevují: třeba vysoký krevní tlak, cukrovka či zvýšený cholesterol, který je rizikovým faktorem pro vznik aterosklerózy.

O onemocnění tlustého střeva včetně jeho rakoviny či o zvětšené prostatě nemluvě,“ upozorňuje doktor Karen.

Odměny a tresty

Při „hlídání“ preventivních prohlídek je role praktických lékařů nezastupitelná. Pokud mají dobré počítačové programy, jež frekvenci prevencí u každého sledují a včas upozorňují na potřebu další, je podle Igora Karena část problému vyřešena.

„Ovšem co s pacienty, kteří nechodí do ordinací praktických lékařů, kde jsou registrováni? Domnívám se, že osvěta ze strany ministerstva zdravotnictví či zdravotních pojišťoven je jedna strana mince, ale bylo by žádoucí také přímé vtažení pacienta do systému zdravotního pojištění formou finančních bonusů, či naopak znevýhodnění ze strany zdravotních pojišťoven,“ říká doktor Karen.

Náměstek Polák má podobný názor, když připomíná, že i prevence je důležitá nejen z hlediska zdravotního, ale i finančního. Proto je logické, že všechny zdravotní pojišťovny připravují pro své pojištěnce různé akce a bonusové programy, aby je do ordinací na preventivní prohlídky dostaly.

„Domnívám se, že do budoucna bude potřeba v tomto smyslu učinit ještě další kroky a klienty, kteří se o své zdraví aktivně starají, přímo finančně zvýhodnit. To však bude vyžadovat legislativní změny a trochu politické odvahy. Nicméně jsem přesvědčen, že je to jediná správná cesta,“ dodává náměstek ministra zdravotnictví.

Zajímavé:  Jak Se Projevuje Alergie Na Vejce?

Zdravotní pojišťovny rozesílají pozvánky na vyšetření – vše o zdraví

Projekt adresného zvaní na onkologickou prevenci – VZP ČR

Dopisy s pozváním na vyšetření ohledně rakoviny prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku rozesílá VZP již od roku 2014 svým pojištěncům, kteří tuto prevenci zanedbali.

Cílem projektu adresného zvaní je oslovit ty pojištěnce, kteří nechodí na preventivní prohlídky a neabsolvují příslušná screeningová vyšetření.

Je jim zaslán zvací dopis s informací, na která vyšetření mají nárok a nepřišli na ně, včetně konkrétní instrukce, jak a kde mají chybějící vyšetření absolvovat.

Zvaní probíhá postupně tak, aby se rovnoměrně obsadila kapacita zdravotnických zařízení a adresáti jsou vybíráni vždy podle data svého narození.

Zhoubné nádory představují čtvrtinu všech úmrtí v ČR a druhou nejčastější příčinu smrti po kardiovaskulárních onemocněních. I přes rostoucí výskyt zhoubných nádorů však v posledních letech klesá úmrtnost na ně. To lze přičítat skutečnosti, že stále více nádorů je objeveno včas díky screeningovým vyšetřením zdravé populace v rizikových věkových skupinách.

V ČR existují tři organizované programy screeningu zhoubných nádorů:

  • screening nádorů prsu prostřednictvím mamografie na akreditovaných pracovištích (od 45 let 1x za dva roky)
  • screening nádorů tlustého střeva a konečníku prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice (od 50 do 55 let 1x ročně a od 55 let 1x za dva roky) nebo screeningové kolonoskopie na akreditovaných pracovištích (od 50 let 1x za deset let)
  • screening nádorů děložního hrdla prostřednictvím cytologického vyšetření stěru z děložního hrdla na akreditovaných pracovištích (od 15 let 1x ročně).

Tyto programy navazují na preventivní prohlídky u praktického lékaře, resp. gynekologa. Pokud na preventivní prohlídky a screeningová vyšetření nechodíte, riskujete, že případné onkologické onemocnění nebude zachyceno včas, kdy je snáze léčitelné.

Zdravotní pojišťovnu samozřejmě zajímá i to, že v raném stadiu je léčba nádorového onemocnění levnější.

VZP se proto aktivně zapojila do projektu Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy, který byl realizován z podnětu Ministerstva zdravotnictví ČR a byl financován zčásti z prostředků evropských fondů. Vlastní pilotní projekt adresného zvaní byl zahájen v lednu 2014 a skončil 30. 6. 2015, VZP však v adresném zvaní svých klientů dál pokračuje.

Více informací o screeningových programech najdete na jejich oficiálních stránkách www.mamo.cz, www.kolorektum.cz a www.cervix.cz.

Komu přijde zvací dopis?

Zdravotní pojišťovna vybírá na základě předem definovaných kritérií pojištěnce, kteří se neúčastní preventivních prohlídek a tudíž ani screeningových vyšetření (a zároveň se neléčí pro nádorové onemocnění, na které jsou screeningy cíleny, protože screening znamená vyšetření zdravých lidí, kteří nemají potíže a příznaky svědčící o onkologické onemocnění). Tito vybraní pojištěnci jsou obesláni zvacím dopisem s informací, na která vyšetření mají nárok a nepřišli na ně, včetně konkrétní instrukce, jak a kde mají chybějící vyšetření absolvovat.

Cílovou skupinou v rámci projektu adresného zvaní jsou

  • u screeningu rakoviny prsu ženy ve věku od 45 do 70 let
  • u rakoviny děložního hrdla ženy ve věku od 25 do 70 let
  • u rakoviny tlustého střeva a konečníku muži i ženy ve věku od 50 do 70 let.

Hranice 70 let je stanovena jen pro účely tohoto projektu a byla zvolena s ohledem na maximalizaci možného dopadu akce na snižování úmrtnosti ve všech třech typech screeningových programů. I nadále ale probíhají screeningová vyšetření bez omezení horní věkovou hranicí! Totéž se týká dolní věkové hranice u screeningu rakoviny děložního hrdla.

Navštivte svého registrujícího lékaře

Praktický lékař i gynekolog mají povinnost v rámci preventivní prohlídky zajistit ženám nad 45 let provedení mamografického screeningu a všem pacientům nad 50 let vyšetření speciálním testem, odhalujícím skryté krvácení ve stolici (místo testu se pacient může rozhodnout pro endoskopické vyšetření střev, tzv. screeningovou kolonoskopii). I na toto vyšetření může dát doporučení jak praktický lékař, tak gynekolog. Pokud pacient již absolvoval příslušné vyšetření na doporučení jednoho ze jmenovaných lékařů a jsou k dispozici výsledky, druhý ho již samozřejmě nezajišťuje. Povinnou součástí preventivní prohlídky u gynekologa je v rámci vyhledávání případů karcinomu děložního čípku odběr vzorků z děložního čípku k cytologickému vyšetření, které se provádí následně v akreditovaných laboratořích.

Pro ty pojištěnce, kteří nejsou zaregistrováni u žádného praktického lékaře či gynekologa, bude muset být prvním krokem hledání registrujícího lékaře.

VZP se takovým svým klientům bude snažit maximálně vyjít vstříc – pokud se obrátí na infolinku, která je uvedená ve zvacím dopise, budou jim doporučeni dostupní lékaři s volnou kapacitou. Na klientské centrum pojišťovny je možno zavolat v případě jakéhokoli dotazu, nepochopení nebo event.

mylné výzvy (může se stát, že klient vyšetření např. absolvoval nedávno a informační systém pojišťovny to nezachytil, nebo se naopak pro danou nemoc začal léčit, mohlo dojít i ke změně pojišťovny nebo úmrtí apod.).

Související články

ČPZP pozve k preventivní prohlídce 170 tisíc pojištěnců

Od tohoto měsíce začínají zdravotní pojišťovny posílat lidem pozvánky na preventivní screeningová vyšetření v rámci rozsáhlého projektu, který realizuje Ministerstvo zdravotnictví s podporou Evropské unie.

Konkrétně Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) pozve k preventivní prohlídce celkem 170 tisíc svých pojištěnců, žen i mužů z celé republiky. První pojištěnce osloví třetí největší zdravotní pojišťovna v ČR již příští týden.

Prohlídka je plně hrazena ze zdravotního pojištění a pro pozvané klienty je tedy bezplatná.

„Dopis s pozvánkou mohou primárně očekávat pojištěnci, kteří déle než 4 roky neabsolvovali preventivní prohlídky a současně u nich neevidujeme provedené vyšetření prevence rakoviny tlustého střeva, u žen dále prsu a děložního čípku,“ upřesnila zdravotní ředitelka ČPZP MUDr. Renata Knorová, MBA.

Jak doplnil ředitel marketingu ČPZP Ing. Ondřej Malý, zvací dopisy se k vybraným klientům ČPZP dostanou postupně podle data, respektive měsíce narození. „Dopisy budou odesílány každý měsíc. V lednu odesíláme přibližně 30 tisíc dopisů. V další vlně bude obesláno dalších 30 tisíc klientů.

Tyto dopisy budou odeslány kolem 15. 2. 2014. Pozvánky na vyšetření budeme v těchto objemech rozesílat až do června 2014,“ upřesnil Ing. Malý. S dopisem by měli oslovení klienti navštívit praktického lékaře, ženy také gynekologa. Pokud pojištěnec není u praktického lékaře registrován, ČPZP mu ho pomůže najít.

Ženě pomůže i v případě, že v současné době nemá gynekologa.

V červenci se již ČPZP zaměří na ty pojištěnce, kteří se v červenci narodili, spadají do výběrových kritérií, ale na první výzvu nereagovali a na vyšetření nepřišli.

„Za srpen to pak budou pojištěnci, kteří mají narozeniny v srpnu a podle stejného klíče budeme v jednotlivých měsících pokračovat až do června 2015.

Celkově bychom měli odeslat více než 300 tisíc dopisů,“ dodal šéf marketingu.

Rovněž bychom chtěli upozornit klienty, u kterých došlo v poslední době ke změně adresy a doposud tuto změnu nenahlásili ČPZP, aby tak učinili v co nejkratší době . Tuto změnu je možno nahlásit on-line prostřednictvím zabezpečené elektronické komunikace, na lince Infocentra 810 800 000 či návštěvou pobočky.

Pozvánku na preventivní prohlídku mohou očekávat ženy ve věku 45 až 70 let, které neabsolvovaly screeningové vyšetření prsou. Žena přijde k praktickému lékaři, který jí provede preventivní prohlídku a vystaví jí žádanku na provedení mamografického screeningu. Poté se objedná v některém screeningovém mamografickém centru, kde jí vlastní vyšetření provedou.

Dovoluji si tímto vyzvat naše klientky, aby se skutečně zajímaly o to, že se nechají vyšetřit ve specializovaném screeningovém pracovišti. Ne každé RTG pracoviště nemocnice nebo polikliniky je akreditovaným centrem ,“ upozornila zdravotní ředitelka ČPZP MUDr. Renata Knorová, MBA.

Úplný a aktuálně platný seznam center je dostupný na stránkách http://www.mamo.cz/.

Na preventivní prohlídku ke gynekologovi pak budou pozvány ženy ve věku 25 až 70 let. Součástí prohlídky u gynekologa je i provedení vyšetření (stěru z děložního čípku) a odeslání vzorku do laboratoře.

Pokud jde o prevenci karcinomu tlustého střeva a konečníku, obeslány budou ženy i muži ve věku od 50 do 70 let.

ČPZP už má se zvaním svých klientů na preventivní prohlídku bohaté zkušenosti. Velkou akci zorganizovala loni v únoru, kdy začala telefonicky zvát vybrané pojištěnky na preventivní mamografii.

Během akce bylo osloveno více než 5000 žen z celé republiky, účast hned slíbila skoro tisícovka žen, další ženy se nechaly později vyšetřit i přesto, že to během telefonátu odmítly.

Ze skupiny, se kterou ČPZP hovořila, nakonec přišla každá pátá, což pojišťovna považuje za úspěch.

Pozvánky přivedly k lékaři přes tisíc lidí s rakovinou

Jednalo se o celorepublikový projekt Ministerstva zdravotnictví ČR, během kterého všechny zdravotní pojišťovny rozesílaly svým pojištěncům pozvánky na screeningové vyšetření děložního čípku (cervix), prsu (mamoscreening) a tlustého střeva (kolorekta). Konkrétně ČPZP během čtyřleté kampaně obeslala 104 932 svých klientek pozvánkou na vyšetření děložního čípku, 98 151 klientek pozvala na mamografické screeningové vyšetření a 232 591 pozvánek bylo určeno k vyšetření kolorekta.

Z celkového počtu 104 932 pozvaných na vyšetření děložního čípku se k lékaři dostavilo 39 497 klientek a 174 z nich bylo postiženo touto zákeřnou nemocí. K vyšetření prsu přišlo 43 318 (z 98 151) žen a u 361 z nich bylo zaznamenáno rakovinné bujení. Ke střevnímu screenigu pak dorazilo dokonce 111 125 z 232 591 pozvaných. Tato vyšetření ukázala rakovinu u 503 pacientů.

Zajímavé:  Příznaky Nemoci Lymfatických Žláz?

Z dat vyplývá, že nejlepší výsledky vykázal program mamografického screeningu. Překvapivě vysoký je i podíl žen ve screeningovém věku, které chodí pravidelně na screening děložního čípku ke gynekologovi, chodí i na mamoscreening, ovšem vyšetření na screening rakoviny tlustého střeva jim schází a pozvánka je bohužel neoslovila.

„Pojištěnce k preventivnímu vyšetření oslovujeme opakovaně, ale existuje populace, která nechodí na prevenci vůbec.

Pokud nezajistíme vyšší povědomost občanů o existující povinnosti pečovat o své vlastní zdraví – například absolvovat preventivní prohlídky, nelze očekávat zlepšení situace,“ komentuje výsledky zdravotní ředitelka MUDr. Renata Knorová.

Cestou ke zlepšení povědomí občana o nutnosti vlastní péče o své zdraví by podle ní bylo otevření celospolečenské debaty nad případnou finanční spoluúčastí za zdravotní služby – minimálně u občanů nerespektujících nutnost pravidelných preventivních prohlídek a screeningů.

ČPZP zve své pojištěnce, kteří sdělili své číslo mobilního telefonu do našeho registru, k preventivním prohlídkám pomocí krátkých textových zpráv. Tuto službu s názvem Prevence v mobilu realizuje několik let a ze strany klientů je hodnocena pozitivně. Měsíčně ČPZP pošle esemesku upozorňující, že nastal čas preventivní prohlídky, kolem 11 tisícům pojištěnců.

Mezi nejvyhledávanější screeningové programy hrazené z fondu prevence patří v ČPZP mamografie a vyšetření pigmentových skvrn. Zájem pojištěnců výrazně ovlivňuje mediální osvěta nebo cílené aktivity, jako například zmíněné výzvy ke screeningu.

Jednou z významných aktivit ČPZP k posílení preventivní osvěty veřejnosti je kampaň Spolu proti melanomu. Tu organizuje pojišťovna v květnu ve vybraných městech České republiky.

Pigmentová znaménka vyšetřují dermatologové na náklady ČPZP všem zájemcům bez ohledu na příslušnost ke zdravotní pojišťovně. Loni ve 12 městech kampaň oslovila na 5500 lidí, přičemž podezřelé znaménko se našlo u pěti procent vyšetřených.

Letos se kampaň Spolu proti melanomu uskuteční již počtvrté.

Pojišťovny začnou své klienty zvát na preventivní screeningová vyšetření v lednu 2014

Výskyt zhoubných nádorů má u populace v České republice dlouhodobě vzrůstající tendenci. Celkově průměrný počet všech nově diagnostikovaných nádorových onemocnění v letech 1995–1999 činil 58 632 ročně, v letech 2005–2009 pak 77 467 ročně, což představuje nárůst o 32 %. Významně rostoucí zátěž české populace lze pozorovat i u tří diagnóz, které jsou předmětem screeningových programů:

  • karcinom prsu (výskyt v roce 2010 v ČR: ženy 6 498 případů)
  • karcinom děložního hrdla (výskyt v roce 2010 v ČR: ženy 994 případů)
  • karcinom tlustého střeva a konečníku Výskyt v roce 2010 v ČR (výskyt v roce 2010 muži 4 907 případů, ženy 3 229 případů)

(zdroj: Národní onkologický registr) 

V České republice v současné době každoročně onemocní rakovinou prsu více než 6 000 žen, rakovinou děložního hrdla přibližně 1 000 žen a rakovinou tlustého střeva přibližně  8 000 osob.

Na rakovinu prsu pak každoročně umírá přibližně 2 000 žen, na rakovinu děložního hrdla přibližně 400 žen a více než 4 000 mužů a žen umírá na rakovinu tlustého střeva.

Značné procento zjištěných karcinomů se nachází již ve třetím nebo čtvrtém (tedy nejtěžším) stadiu, kdy jsou vyhlídky pacientů na úplné vyléčení výrazně nižší.

Všechny tyto nepříznivé ukazatele jsou ve vyspělých zemích Evropy významně nižší, a to právě díky celoplošně organizovaným screeningovým programům, které ročně navštíví až 90 % cílové populace.

Zkušenosti ze zemí jako jsou Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Německo nebo Velká Británie ukazují, že celoplošná organizace screeningových programů zvýší návštěvnost a v dlouhodobé perspektivě sníží výskyt těchto závažných onemocnění.

Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo projekt „SYSTÉM PODPORY PREVENCE VYBRANÝCH NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ V ČR  – SCREENINGOVÉ PROGRAMY“. Projekt se skládá ze dvou základních částí. Již v lednu bude zahájeno tzv. adresné zvaní,   na němž participují všechny zdravotní pojišťovny.

Právě ty by měly oslovovat vybrané pojištěnce s výzvou k účasti na preventivním screeningovém vyšetření. Díky adresnému zvaní bude v následujícím roce a půl osloveno přibližně 1 850 000 pojištěnců s výzvou k návštěvě preventivního vyšetření. Celkově může být, v případě opakovaného zvaní, osloveno až 3,5 milionů lidí.

Rozesílání dopisů  bude podpořeno celorepublikovou informační kampaní. Jejím cílem je upozorňovat pojištěnce na nutnost péče o své zdraví.

Ukončení projektu je stanoveno na 30. 6. 2015. Rozpočet projektu byl schválen v celkové výši cca 107 mil. Kč. Na samotné adresné zvaní je vyčleněno přibližně 62 mil. Kč. Projekt je z 85 % financován z evropských zdrojů, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Adresné zvaní

Pojišťovny zajistí odeslání adresných výzev pojištěncům z cílových skupin formou dopisů (vzory dopisů jsou pro všechny pojišťovny totožné).

  Obesílání vybraných pojištěnců bude zahájeno v lednu 2014, realizováno bude v pravidelných intervalech, tj. jedenkrát za měsíc, kdy se bude týkat vždy těch pojištěnců z cílové skupiny, kteří mají v daném období narozeniny.

Pokud se pojištěnec na vyšetření po obdržení první výzvy nedostaví, pojišťovna jej osloví opakovaně.

Cílové skupiny (definované Expertním týmem):

  • CA prsu – ženy ve věku od 45 let do 70 let
  • CA děložního hrdla – ženy ve věku od 25 let do 70 let
  • CA kolorekta – muži a ženy ve věku od 50 let do 70 let

Horní věková hranice 70 let pro účely adresného zvaní v rámci tohoto projektu byla zvolena z důvodu maximálního dopadu na snižování úmrtnosti ve všech třech typech screeningových programů. I nadále budou ovšem probíhat screeningová vyšetření bez omezení horní věkové hranice, bezplatně a v dikci registrujících lékařů primární péče, hlavně praktických lékařů a gynekologů.

Informační kampaň

V rámci komunikační kampaně bude vyzvednuta úloha prevence se zaměřením na včasnost zachycení onemocnění v raném stadiu, kdy prognóza úspěšného vyléčení takového onemocnění je mnohonásobně vyšší, nežli při zjištění onemocnění v pokročilém stadiu.

Celorepubliková informační kampaň bude realizována prostřednictvím televizních a rozhlasových spotů, její součástí bude i krátký vzdělávací film, který bude promítán například v čekárnách ve zdravotnických zařízeních.

Dále půjde o inzerci v denících a dalších periodikách, informační bannery na webových portálech, leporelo, které bude k dispozici návštěvníkům zdravotnických zařízení, lékáren atd.

Zřízena bude internetová stránka projektu, na které budou podrobné informace o onemocněních samotných, tak i odkazy na stávající oficiální webové portály www.mamo.cz, www.cervix.cz a www.kolorektum.cz.

Cíle projektu

Projekt si klade za cíl zejména celkové zvýšení návštěvnosti screeningových programů v České republice.

V dlouhodobé perspektivě by díky tomu mělo dojít ke snížení výskytu karcinomu prsu, děložního hrdla a kolorekta v pozdních stádiích, snížení úmrtnosti a zvýšení průměrného přežití.

Informační kampaň by měla přispět ke zvýšení zájmu obyvatel ČR o prevenci nádorových onemocnění obecně a ke zvýšení zájmu občanů ČR o aktivní přístup k péči o vlastní zdraví.

Účast na preventivních vyšetřeních u nás a ve světě

Pravidelných preventivních screeningových vyšetření se v České republice neúčastní plošně dostatečné množství obyvatel, kteří představují rizikovou a tedy cílovou skupinu.

Podle posledně dostupných údajů se screeningu karcinomu prsu v České republice zúčastnilo v roce 2010 pouze cca 51 % cílové populace.

Pro srovnání ve vyspělých státech Evropské unie, kde navíc dlouhodobě funguje projekt adresného zvaní pacientů na preventivní vyšetření, je účast cílového obyvatelstva více jak 70 % a příkladem může být Nizozemí, kde se v roce 2006 k preventivním vyšetřením dostavilo 90 % cílových pacientů.

Screeningu rakoviny děložního hrdla se v roce 2010 v České republice zúčastnilo podle dostupných údajů 55 % cílové populace, v západních zemích Evropské unie se systémem adresného zvaní pak statistiky uvádí údaje kolem 70 % a více (Spojené království Velké Británie a Severního Irska pak za rok 2006 např. 80 % cílových pacientů).

  • Screeningu kolorektálního karcinomu se pak v České republice v roce 2008 zúčastnilo za rok 2010 pouze 23 % cílové populace, přičemž za minimální se běžně považuje účast alespoň 50 % cílových pacientů.
  • VZOR DOPISU
  • Vážená paní,
  • dovolujeme si Vás touto cestou informovat, že se naše zdravotní pojišťovna XXXXX zapojila do projektu realizovaného z podnětu Ministerstva zdravotnictví ČR
  • Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy
  • Cílem projektu je předcházet nádorovým onemocněním a včas zachytit zhoubné nádory či chorobné změny, ze kterých se nádory mohou vyvinout.
  • Z přehledu Vámi čerpané zdravotní péče vyplývá, že jste v poslední době pravděpodobně neabsolvovala toto pro Vaše zdraví důležité preventivní vyšetření:
  • mamografické vyšetření zaměřené na včasný záchyt zhoubného nádoru prsu.

V České republice každoročně onemocní zhoubným nádorem prsu přibližně 6 000 žen, zhruba 2 000 jich této nemoci podlehne. Nemoc se velmi často podaří zachytit až v nejtěžším stádiu, kdy jsou vyhlídky na vyléčení výrazně nižší, než při včasném záchytu nemoci. Tomu lze předejít právě absolvováním preventivní prohlídky.

Chcete se nechat vyšetřit?

Pokud se rozhodnete absolvovat vyšetření, stačí se objednat u svého gynekologa či praktického lékaře na pravidelnou preventivní prohlídku. K lékaři (případně i k dalšímu vyšetření) přineste tento zvací dopis.

  1. Prohlídka je plně hrazena ze zdravotního pojištění a je tedy pro Vás bezplatná!
  2. Pokud nejste registrována u praktického lékaře či gynekologa, kontaktujte naši zákaznickou linku ………, nebo napište na email ………
  3. Jestliže jste již byla někdy v minulosti léčena pro zhoubný nádor, na který je tato prevence cílena, považujte prosím pozvání na toto vyšetření za bezpředmětné.
  4. Děkujeme Vám, že věnujete pozornost péči o své zdraví.
  5. S pozdravem
  6. ministr zdravotnictví                                                          ředitel/ generální ředitel

Zhoubnými nádory u nás každoročně onemocní téměř 80 000 lidí. Jejich výskyt má bohužel vzrůstající tendenci. Ta se významně projevuje zejména u níže popsaných tří diagnóz.

Zajímavé:  Slovník pojmů užívaných ve zdravotnictví – vše o zdraví

Projekt, do něhož jste byli zařazeni, se nazývá Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy.

Je realizován z podnětu Ministerstva zdravotnictví ČR a je převážně financován z prostředků Evropské unie.

Zhoubné nádory prsu představují v současné době jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů v České republice. V naší zemi je každoročně diagnostikováno více než 6 000 nových případů a na následky tohoto onemocnění ročně umírá kolem 2 000 žen.

Bylo prokázáno, že pravidelným mamografickým vyšetřením doplněným případně dalšími metodami, je možné zjistit většinu nádorů již v počátečním stádiu, tedy v době, kdy jsou dobře léčitelné. Lze tím snížit úmrtnost až o 30 %. Vyšetření je pro ženy od 45.

roku věku každé dva roky plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění na základě žádanky od gynekologa či praktického lékaře. Seznam center, kde jsou prohlídky prováděny, kontakty pro objednání i objednací doby jsou dostupné na www.mamo.cz.

Naleznete zde i další informace o dané problematice, pro dotazy týkající se této nemoci můžete využít internetovou poradnu, kde odpovídají naši přední odborníci.

Zhoubným nádorem děložního čípku v České republice ročně onemocní kolem 1 100 žen a asi 400 z nich na toto zhoubné onemocnění ročně umírá. Za nejvýznamnější rizikový faktor dnes považujeme infekci onkogenním (tzn. „nádory vyvolávajícím“) typem lidského papilomaviru (HPV).

Tento virus se přenáší z 99,9 % pohlavním stykem, k infekci jsou nejnáchylnější mladé dívky. Jim také v období hledání stálých partnerů a někdy i promiskuity hrozí největší riziko nákazy. V některých případech se z této zdánlivě neškodné infekce vyvine přednádorový stav a poté zhoubný nádor.

Přednádorové změny se neprojevují dlouho žádnými zdravotními obtížemi a lze je odhalit pouze vyšetřením u gynekologa v rámci preventivní prohlídky. Tu hradí zdravotní pojišťovny každoročně, pro pacientky je tedy bezplatná. Na webových stránkách www.cervix.

cz jsou zveřejněny jak důležité informace o zhoubných nádorech děložního čípku a o možnostech prevence, tak i seznam akreditovaných laboratoří, kde jsou vzorky testovány.

Karcinom tlustého střeva a konečníku

Zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku se v České republice vyskytují mimořádně často. Při srovnání s jinými zeměmi jsme stát s nejvyšším výskytem. Každoročně je zhoubný nádor tlustého střeva či konečníku zjištěn asi u 8 000 osob a je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů i u žen (s výjimkou některých nádorů kožních).

Postihuje především populaci nad 50 let věku. Úspěšného léčení je možné dosáhnout pouze včasným vyšetřením. To je založeno na pravidelných testech okultního (skrytého) krvácení do stolice  nebo na kolonoskopickém vyšetření. Vyšetření na zjištění event.

krvácení do stolice se provádí nenáročným testem, který je nabízen v rámci preventivních prohlídek u praktických lékařů a gynekologů. Lidé ve věku od 50 let by jej měli absolvovat každoročně, osoby starší 55 let se mohou navíc rozhodnout pro kolonoskopické vyšetření (stačí jednou za deset let).

Vyšetření jsou plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Při jakýchkoliv obtížích je však třeba navštívit lékaře ihned! Bližší informace naleznete na www.kolorektum.cz.

Bez aktivní účasti občanů jsou preventivní onkologické programy bezcenné. Nepodceňujte péči o své zdraví, nepodceňujte prevenci závažných život ohrožujících onemocnění a absolvujte preventivní prohlídky.

Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
Odbor komunikace s veřejností, e-mail: [email protected]

Na léčení rakoviny vydá ZP 211 ročně přes dvě miliardy

2.2.2018 | #Pojištěnci

Každoroční výdaje ZP MV ČR (ZP 2111) za léčbu onkologických onemocnění překračují v posledních třech letech hranici dvou miliard Kč. Například loni to bylo podle předběžných údajů 2,18 mld. Kč, které se rozdělily mezi 15 640 klientů pojišťovny, trpících touto nemocí.

Vyplývá to z analýzy, kterou ZP 211 připravila k Světovému dni boje proti rakovině, jež letos připadá na neděli 4. února. Česká republika se řadí mezi státy nejvíce zatížené nádorovými onemocněními, přičemž mezi ty nejčastější patří karcinom tlustého střeva a konečníku.

Každoročně je celkem v ČR diagnostikováno přibližně osm tisíc nových případů.

V posledních letech jsou však statistiky o něco příznivější – pozitivní směr je vidět především od roku 2014, kdy zdravotní pojišťovny začaly s rozesíláním pozvánek ke screeningovému vyšetření pro časný záchyt karcinomu.

„Přestože ZP MV ČR loni zaznamenala oproti roku 2016 mírný pokles počtu nemocných rakovinou tlustého střeva, nelze z toho zatím vyvozovat obrat k lepšímu. Rakovina tlustého střeva je stále palčivým problémem,“ upozorňuje Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP211.

U ZP MV ČR se na rakovinu tlustého střeva léčí přibližně 1400 klientů. Jejich počet loni meziročně klesl o 190. Na léčbu této diagnózy pak ZP MV ČR v roce 2017 vydala podle předběžných výsledků 279 milionů Kč. V meziročním srovnání to představuje pokles o dva miliony Kč.

Včasná prevence může zachránit život

Rakovina tlustého střeva se vyvíjí dlouhodobě (až 10 let), a proto lze při dobře prováděné prevenci odhalit již v přednádorovém stádiu tzv. polypy, které se dají jednoduše odstranit. Tím se zabrání dalšímu růstu a nádor v podstatě nevznikne. Statistiky dokonce hovoří o tom, že je-li rakovina tlustého střeva odhalena včas, vyléčí se až 90 % pacientů.

Prevence tedy hraje v případě onemocnění zásadní roli. K ní patří i zdravý životní styl.

Je potřeba si udržovat přiměřenou hmotnost, pravidelně se věnovat fyzickým aktivitám, redukovat konzumaci potravin plných tuků a sacharidů s minimem vlákniny, omezit červené maso, alkohol a slaná jídla, naopak zvýšit příjem zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnného pečiva. A skutečně neopomíjet pravidelná preventivní vyšetření, která jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Kromě toho ZP 211 nabízí z fondu prevence svým klientům příspěvek 500 Kč na ta onkologická vyšetření, která z veřejného zdravotního pojištění hrazena nejsou.

 ZP MV ČR je největší zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnou v zemi s více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

Dopis od pojišťovny, který se vyplatí nevyhodit | Časopis Vital

Víte, že v Americe jsou lidé šťastní, když dostanou práci s bonusem od zaměstnavatele, který jim zaplatí lékařské prohlídky? Zdravotní péče je totiž tak drahá, že na obyčejnou prevenci u lékaře stovky tisíc lidí nemá peníze. A pro tamní penzisty je to obří problém, který vláda zatím řeší marně. To Češi mají preventivní prohlídky zdarma, jsou osvobozené dokonce i od třicetikorunového regulačního poplatku. Přesto na ně řada lidí ani nepřijde.

I proto jsme bohužel na prvním místě v Evropě co do počtu úmrtí lidí na rakovinu střev a konečníku. Pacienti přijdou příliš pozdě na to, aby se jim dalo pomoci.

A proto také Evropská unie poskytla Česku přes sto milionů korun, které dostaly zdravotní pojišťovny na takzvané adresné zvaní.

Oč jde? „Na preventivní vyšetření budou zváni lidé z rizikových věkových skupin, kteří na ně nechodí, tedy ne všichni pojištěnci VZP,“ říká mluvčí největší pojišťovny v zemi Oldřich Tichý.

Jen VZP takto plánuje oslovit asi 1,2 milionu lidí, další zdravotní pojišťovny osloví dohromady zhruba stejný počet lidí. Jde o preventivní vyšetření na rakovinu prsu, děložního čípku, rakoviny střev a konečníku.

„Pozvánku na preventivní vyšetření prsu dostanou ženy ve věku od 45 do 70 let, u děložního hrdla jde o ženy ve věku od 25 do 70 let a u tlustého střeva a konečníku jde o ženy i muže ve věku nad padesát let až do sedmdesáti,“ popsal mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Žádné potíže, žádná nemoc? Omyl. Myslíte si, že když nemáte žádné velké potíže, že jste zdraví a nemusíte k lékaři? Možná ano. Jistotu vám ale dá jen lékařská prohlídka.

Mimochodem: nádory v první fázi vůbec nebolí, zejména nádor střev a konečníku, toho si pacient často ani nevšimne a přijde se na něj, až když je pozdě.

Lidé pak v lepším případě končí s umělým vývodem střev, v horším umírají.

Zdravotní pojišťovny začaly zvací dopisy rozesílat už v polovině ledna. Akce pokračuje celý letošní rok až do půli příštího roku. Nelze proto přesně určit, kdy dopis od pojišťovny dostanete. Obecně to bude v tom měsíci, kdy slavíte narozeniny. „Cílem je rovnoměrně rozdělit celou skupinu pozvaných, aby nebyly přetíženy lékařské ordinace a lidé zbytečně nečekali,“ vysvětluje Tichý.

A co pak? S dopisem by měli oslovení jít k praktickému lékaři, ženy mohou vše vyřídit u svého gynekologa. Tedy jak prohlídku čípku, tak je gynekolog může odeslat na mamograf.

Na mamograf však ženu smí poslat i praktický lékař. Kterýkoli z nich může také provést vyšetření testem odhalujícím skryté krvácení ve stolici.

Takže pro muže to znamená, že by měli s dopisem zamířit ke svému praktikovi.

Mimochodem: za žádné z vyšetření se nic neplatí, a žádné není nepříjemné. Jde o zhruba desetiminutovou záležitost v ordinaci. A na to se vyplatí najít čas. Budete mít jistotu, že jste zdraví, a pokud náhodou ne, na nemoc se přijde včas.

Nejde přitom o žádná mimořádná vyšetření, ale o programy onkologické prevence, které v Česku běží už dlouho, a lidé na ně mají normálně nárok v pravidelných intervalech. Jen do ordinace nepřijdou.

„Proto také bude rozesílána i druhá vlna dopisů – kdo nebude reagovat na první, dostane s odstupem času další,“ říká mluvčí VZP.

Test na okultní krvácení do stolice by měl každoročně podstoupit každý člověk mezi 50 a 55 lety, ve věku od 55 let pak jednou za 2 roky (od 55 let je možno si zvolit variantu ne tak příjemného vyšetření pomocí kolonoskopie, kde stačí přijít jednou za 10 let).

Poctivě však na prohlídky dochází sotva 10 procent lidí. O něco lepší je situace u prevence rakoviny děložního hrdla. Ta se dělá za pomoci stěru a ženy by jej měly absolvovat každý rok již od mládí. U nádorů prsu by si vyšetření pomocí mamografu měla nechat udělat jednou za dva roky každá žena nad 45 let.

Pravidelně to však dělá jen necelá polovina – 45 procent.

Autorka je redaktorkou MF DNES

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector