Ilustrační foto – Pomocný personál 9. března 2021 uklízí na anesteziologicko-resuscitačním oddělení liberecké nemocnice, kde se starají o pacienty s nemocí covid-19. ČTK/Petrášek Radek
Praha – Veřejné zdravotní pojištění očekává letos kvůli pandemii covidu-19 výdaje navíc zhruba 50 miliard korun. Na jednání zdravotního výboru Sněmovny to dnes řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová.
Podle schválených rozpočtů zdravotních pojišťoven se příjmy veřejného zdravotního pojištění letos očekávaly 385,4 miliardy korun, výdaje 399,1 miliardy korun. Oproti plánům ale pojišťovny musí hradit výdaje za očkování, testování či odměny zdravotníků.
Navýšit příjmy zdravotního systému by mohlo zvýšení plateb státu za státní pojištěnce. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) řekl, že se diskutuje o částce 100 až 500 korun navíc.
„Již v tuto chvíli se očekává navýšení výdajů systému veřejného zdravotního pojištění o téměř 50 miliard korun oproti skutečnosti, která je schválená ve zdravotně pojistných plánech,“ uvedla na jednání výboru Rögnerová.
Zdravotně pojistné plány na letošní rok, které jsou vlastně rozpočtem, schválily pojišťovny před koncem loňského roku. Teprve poté bylo rozhodnuto o úhradě očkování, vláda také nařídila pravidelné testování ve firmách a školách či schválila odměny pro zdravotnický personál. Proto bude skutečnost oproti plánovaným rozpočtům podle Rögnerové zásadně jiná.
Zdravotně pojistné plány pojišťoven předpokládaly, že příjmy systému veřejného zdravotního pojištění budou letos 385,4 miliardy korun, což je meziročně zhruba o devět procent více.
Výdaje se očekávaly 399,1 miliardy korun, o 12 procent více než v loňském roce. Schodek měl činit 13,7 miliardy korun.
Průměrné náklady na zdravotní služby na jednoho pojištěnce měly letos vzrůst zhruba o 3000 korun na 36.351 korun.
Stát do systému přispívá prostřednictvím plateb za takzvané státní pojištěnce, tedy děti, nezaměstnané a seniory. Loni byla měsíční platba navýšená o 500 korun, letos o dalších 200 korun na nynějších 1767 korun.
Podle Arenbergera bude do konce června připraven návrh na další navýšení plateb. „Určitě tam k nějakému navýšení dojde.
Zda se dosáhne konsenzu na nižší úrovni, to znamená kolem stovky, nebo na té vyšší kolem 500 korun, která by byla v současné době a z našeho pohledu nejoptimálnější, to se ještě uvidí,“ řekl na výboru.
Už v březnu zástupci ministerstva uváděli, že zdravotní pojišťovny do konce letošního roku vyčerpají své finanční rezervy z minulých let. Rögnerová tehdy řekla, že mají na účtech asi 64 miliard korun.
V roce 2019, který epidemie neovlivnila, vydaly pojišťovny za celý rok na péči 311 miliard korun, měsíčně tedy zhruba 26 miliard.
Loni to bylo za celý rok podle předběžných dat pojišťoven 352 miliard korun, což bylo o 5,5 miliardy víc, než plánovaly.
Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je v ČR největší a má asi šest milionů klientů, loni podle své výroční zprávy skončila s účetním schodkem ve výši 10,3 miliardy korun.
sněmovna zdraví hospodářství pojišťovny koronavirus
- Autor: ČTK
O nás – VZP ČR
Všeobecná zdravotní pojišťovna je lídrem českého systému veřejného zdravotního pojištění již skoro 30 let.
Byla zřízena dnem 1. ledna 1992, a to zákonem č. 551/1991 Sb. S časovým odstupem vznikaly další zdravotní pojišťovny podle zákona č. 280/1992 Sb., ale s téměř 6 miliony klientů jsme i v konkurenci šesti dalších stále největší zdravotní pojišťovnou v České republice.
Na léčbu našich klientů v roce 2021 vynaložíme více než 232 miliard Kč. Všem, kdo to potřebují, poskytujeme i ty nejnákladnější služby. Za závažně nemocné jsme schopni zaplatit v jednotlivých případech i desítky milionů korun ročně, v průměru ale k nejnákladnějším pacientům patří nejmenší děti a senioři.
Hlavním úkolem každé zdravotní pojišťovny je v souladu se legislativními normami vybírat pojistné na zdravotní pojištění na straně jedné a na straně druhé hradit zdravotní služby, které byly poskytnuté klientům pojišťovny smluvními poskytovateli zdravotních služeb. A s hrdostí můžeme uvést, že naší efektivitě výběru pojistného chybí maximálně jedno dvě procenta do sta a že poskytovatelům zdravotních služeb platíme správně a včas (již řadu let jsme neměli žádné závazky po lhůtě splatnosti).
Máme smlouvy s většinou lékařů a zařízení
Naši klienti hlavně oceňují, že mohou vybírat z nejširší sítě poskytovatelů zdravotních služeb, protože více než 96 % praktických lékařů a více než 41 tisíc zdravotnických zařízení má s námi uzavřenu smlouvu. Naši pojištěnci tvoří 60 % ošetřených v těchto ordinacích.
Na nás spoléhá i většina pacientů vysoce specializovaných pracovišť – komplexních onkologických center a dalších pracovišť se zvláštní smlouvou, která jim umožňuje léčit pacienty těmi nejmodernějšími a nejnákladnějšími léky.
Máme rovněž nejširší síť poskytovatelů lázeňských léčebně rehabilitačních služeb, neboť téměř všechna tato zařízení mají smlouvu s VZP.
Hledáme nové cesty
Neděláme však jen to, co máme takzvaně v popisu práce. Potřebám našich klientů jdeme naproti a snažíme se být jejich progresivním společníkem na cestě ke zdraví. Neseme prvenství v zavádění nových léků a léčebných metod. Díky našim pilotním projektům byl např.
již před lety zaveden do běžné praxe screening rakoviny tlustého střeva, z poslední doby stojí za zmínku užívání testu Oncotype DX, který ženy s rakovinou prsu uchrání před chemoterapií, která by v jejich případě byla neúčinná.
Zavedli jsme také nový a transparentní postup při posuzování úhrady jinak nehrazených léčivých přípravků – jeho smyslem je zajistit tvorbu společných odborných vyjádření VZP a odborných lékařských společností, která poslouží jak jako odborný podklad pro další řízení o žádosti pojištěnce o přiznání úhrady dle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, tak i pro činnost VZP související se stanovením výše a podmínek úhrady dotčených léčivých přípravků z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Způsob, jak nejlépe našim klientům zajistit dostupnou a co nejkvalitnější zdravotní péči, pak hledáme i prostřednictvím finančních bonifikací poskytovatelů zdravotních služeb (lékařů, lékáren aj.).
Nabízíme spoustu benefitů
Nezapomínáme samozřejmě ani na finanční příspěvky pro naše klienty na všemožné preventivní aktivity, které zákon neumožnuje hradit z veřejného zdravotního pojištění. Chceme tak naše klienty motivovat k tomu, aby vedli zdravý životní styl a byli v péči o své zdraví zodpovědní.
Pro rok 2021 je na příspěvky z fondu prevence vyčleněno více než 710 milionů korun, což je částka vyšší, než kolik klienti vyčerpali v roce 2020. Nabízíme rovněž rozsáhlé výhody a slevy u partnerů našeho Klubu pevného zdraví a výhodné komerční pojištění u Pojišťovny VZP, a. s.
, která je naší dceřinou společností.
Naši partneři a klienti nás oceňují
V soutěži o nejlepší zdravotní pojišťovnu, kterou organizuje společnost HealthCare Institute, získala VZP opět – stejně jako v roce 2018 a 2019 – titul nejcennější, tedy absolutní vítězství.
Stala se tak „zdravotní pojišťovnou roku 2020“. Soutěž hodnotí zdravotní pojišťovny na základě výsledků celostátního průzkumu mezi řediteli nemocnic, ambulantními lékaři a pojištěnci. Součástí je i hodnocení ekonomické síly pojišťovny.
Jedná se tedy o komplexní pohled.
VZP letos navíc dosáhla na pomyslnou zlatou medaili i ve čtyřech dalších kategoriích, což je ještě lepší výsledek než loni, kdy dosáhla vítězství ve dvou dílčích kategoriích – v hodnocení pojištěnců a za nejlepší on-line komunikaci. Letos k tomu přibylo i první místo v kategorii hodnocené řediteli nemocnic a v kategorii Preventivní programy pro děti a dorost. VZP tak letos obdržela celkem pět ocenění z osmi.
Pobočky máme po celé zemi
Našich služeb mohou klienti využít na cca 190 pobočkách po celém území republiky, což z nás dělá nejdostupnější pojišťovnu. Nemusíte tak dojíždět do jiného kraje, když u nás potřebujete něco osobně vyřídit. Snažíme se zařídit naše pobočky jako bezbariérové, navíc přes 80 jich je vybaveno dětskými koutky.
A pokud potřebujete poradit, pomohou vám nejen na pobočkách – s důvěrou se obraťte na odborníky na našem infocentru na lince 952 222 222
Veřejné zdravotní pojištění: Kolik stojí zdraví?
Potřeba společnosti mít v případě nutnosti zajištěnou zdravotní péči sahá do temné éry středověku.
Od těchto dob prošly zdravotní systémy po celém světě velkými změnami a postupem času se vyprofilovaly čtyři základní modely jeho existence.
Reformy a transformace se nevyhnuly ani českým kotlinám, pojďme tedy společně nahlédnout pod pomyslnou současnou ekonomickou roušku našeho zdravotnictví.
Jak systém funguje
Systém financování české zdravotní péče je založen na principu solidarity zdravých s nemocnými, mladých se staršími a bohatých s chudými.
Právo na bezplatnou zdravotní péči zároveň zajišťuje každému občanovi Listina základních práv a svobod.
Tato humánní zásada je doprovázena průběžným principem financování, což jinými slovy znamená, že se na celostátní úrovni rozpočet plánuje pouze na jediný rok a v systému se nevytvářejí významnější rezervy pro budoucí období.
Aby tak mohla být zdravotní péče dostupná i pro zmíněné nízkopříjmové skupiny obyvatel, byl v rámci největší transformace tohoto odvětví (v 90. letech minulého století) zaveden stěžejní prvek systémových příjmů – veřejné zdravotní pojištění.
Co to přesně znamená? Jedná se o určitý peněžní obnos měsíčně odváděný na účet příslušné zdravotní pojišťovny za účelem úhrady zdravotní péče kteréhokoliv účastníka systému. Jeho výše není stanovena v závislosti na riziku, ale odvíjí se od velikosti příjmu každého pojištěnce.
Účast na zdravotním pojištění je povinná pro každého občana s trvalým pobytem v České republice a také pro osoby, jež jsou zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem na našem území.
Samotný transfer finančních prostředků probíhá mezi třemi základními typy subjektů. Těmi jsou plátci zdravotního pojištění (jejich kategoriím se věnujeme v následujícím odstavci), zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení.
Nejčastějším způsobem výběru pojistného je odvod příslušné částky ze mzdy pojištěnce (zaměstnance) zaměstnavatelem zdravotní pojišťovně, u níž je daný pojištěnec registrován.
Ta v případě čerpání zdravotní péče zašle smluvenou výši úhrady zdravotnickému zařízení, kde byl tento pacient ošetřen.
Popsaný mechanismus v sobě přitom ukrývá dvě zajímavosti: první z nich je skutečnost, že ačkoliv se jedná o jeden z typů pojištění, „pojistné plnění“ se nevyplácí pojištěnci, který platbu odvedl, nýbrž příslušnému poskytovateli zdravotní péče.
Za druhou zvláštnost můžeme považovat samotné postavení pojištěnců, kteří tvoří nejpočetnější skupinu účastníků celého systému.
Ti totiž nejenže zastávají roli osob platících pojistné, ale zároveň se nacházejí v rámci čerpání zdravotní péče i v pozici uživatelů těchto prostředků, což je staví do pomyslné zvláštní dvojrole.
Účastníci systému
Pro správné a komplexní fungování systému zdravotní péče je zapotřebí účasti mnoha subjektů, které plní funkci legislativní, kontrolní či dozorovou. My se však zaměříme na jednotlivé kategorie plátců zdravotního pojištění a jejich finanční povinnosti, jež představují základní stavební kámen celého systému. Dělení plátců má následující strukturu:
- pojištěnci
- zaměstnanci
- osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
- osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)
- zaměstnavatelé
- stát
Za pojištěnce se souhrnně považují osoby, jimž jejich osobní a ekonomické poměry dovolují, aby stanovené pojistné hradili ze svého vlastního příjmu.
Zaměstnanci tvoří nejpočetnější skupinu pojištěnců a jejich sazba pojistného je stanovena na 13,5 % z vyměřovacího základu měsíční hrubé mzdy.
Zdá-li se vám toto číslo příliš vysoké, pak vás uklidníme, neboť v praxi z vaší výplatní pásky zmizí pouze třetina stanovené sazby, tedy 4,5 %, a zbývajících 9 % doplatí zaměstnavatel na svých vlastních odvodech.
Patříte-li ke skupině OSVČ, výpočet částky odvodu je poněkud složitější.
Procentní sazba je sice stanovena také na 13,5 %, avšak určení vyměřovacího základu úzce souvisí s aktuální průměrnou mzdou národního hospodářství.
Jistou benevolenci poskytuje živnostníkům pouze volba rozhodného období – každý z nich si může zvolit, zda bude pojistné odvádět v ročním intervalu, či si vybere měsíční variantu ve formě záloh.
Totožná procentní sazba (13,5 %) je stanovena i pro podkategorii OBZP.
Vyměřovacím základem je minimální mzda (její výši pro letošní rok naleznete v boxu na konci tohoto článku) a rozhodným obdobím je, stejně jako u zaměstnanců, jeden kalendářní měsíc.
A kdo vlastně do této skupiny spadá? Zjednodušeně se dá říci, že všichni, kdo nejsou v pracovním poměru, nejsou OSVČ ani za ně pojistné neplatí stát. Řadíme sem například:
- ženy v domácnosti, které nepečují celodenně osobně a řádně o dítě do stanoveného věku,
- studenty studující na škole, která nebyla ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání, případně studenty starší 26 let,
- nezaměstnané, kteří nejsou v evidenci úřadu práce.
Kategorie zaměstnavatelů má v systému velmi důležitou úlohu.
Kromě role plátce vlastních odvodů ve výši 9 % vyměřovacího základu mzdy zaměstnance zastává i funkci zprostředkovatele finančního toku, neboť je to právě on, kdo posílá celých 13,5 % do zdravotní pojišťovny, jejímž pojištěncem je jeho zaměstnanec.
Navíc disponuje i jednou zásadní pravomocí – pokud byste coby zaměstnanec s odvodem pojistného nesouhlasili, má zaměstnavatel právo vám o příslušné pojistné snížit mzdu formou srážky, a to i bez vašeho souhlasu.
Poslední, velmi početnou kategorii účastníků tvoří takzvaní státní pojištěnci. Jedná se o osoby, které z nejrůznějších důvodů nemohou být samy plátci daného pojištění. Za tyto skupiny osob, v zákoně taxativně vyjmenované, hradí pojistné prostřednictvím státního rozpočtu právě stát. Příkladem státních pojištěnců mohou být:
- nezaopatřené děti ve věku do 26 let, pokud se soustavně studiem připravují na budoucí povolání a nevydělávají si,
- ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, včetně osob pobírajících peněžitou pomoc v mateřství,
- starobní důchodci,
- uchazeči o zaměstnání registrovaní u příslušného úřadu práce, včetně uchazečů, kteří přijali krátkodobé zaměstnání,
- osoby převážně nebo úplně závislé na péči jiné osoby a ty, které o ně pečují,
- osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,
- osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují podmínky jeho přiznání z důvodu nedostatečného počtu odpracovaných let.
Výši pojistného za státní pojištěnce každoročně stanovuje vláda. Částky sice mají vzestupnou tendenci, přesto však jejich součet nepokrývá výši výdajů za péči poskytnutou těmto skupinám obyvatel. Důvodem je především stárnutí populace doprovázené úbytkem ekonomicky aktivních plátců pojistného.
Zdravotní pojišťovny
Lidé se často chybně domnívají, že fungování a struktura služeb zdravotních pojišťoven jsou téměř totožné s jejich komerčními příbuznými.
Zdravotní pojišťovny se však neřadí mezi klasické podnikatelské subjekty, jsou veřejnoprávními institucemi se specifickou právní formou a jejich činnost je upravena samostatným zákonem.
Fungují jako zprostředkovatelé finančních toků mezi plátci (a potažmo také příjemci) zdravotní péče a jejími poskytovateli. A co je jejich hlavní úlohou? Nejsou to finanční transfery, ale zajištění poskytování adekvátní zdravotní péče svým pojištěncům.
To probíhá tím způsobem, že každá zdravotní pojišťovna má svou vlastní síť smluvních zdravotnických zařízení. Její pojištěnci by tedy měli navštěvovat výhradně takové poskytovatele, s nimiž má jejich zdravotní pojišťovna uzavřenu smlouvu – jedině tak se totiž lze vyhnout platbám v ordinaci v hotovosti.
Výjimku tvoří pouze akutní stav, kdy jeho ošetření zaplatí zdravotní pojišťovna i mimosmluvnímu zařízení. Nedostupnosti informací o smluvních partnerech vaší pojišťovny se bát nemusíte – již dva roky mají totiž všichni lékaři či jejich zaměstnavatelé povinnost zveřejňovat seznam zdravotních pojišťoven, s nimiž spolupracují.
Ačkoli fungují zdravotní pojišťovny zcela odlišně než pojišťovny komerčního sektoru, jednu podobnost bychom mezi nimi přece jen našli. Tou je neustálý boj o nové klienty.
Zdravotní pojišťovny ve své roli prostředníka nemají mnoho možností, jak množství přijatých i vynaložených financí ovlivnit, snaží se tedy o získání každého pojištěnce.
Oblíbeným způsobem bývají různé marketingové nástroje a především takzvané věrnostní programy, jejichž smyslem je získávání bodů za splnění určitých aktivit (například dodržování preventivních prohlídek), které se následně přemění ve finanční příspěvky na očkování, potravinové doplňky či wellness služby. Máte přehled, jaké bonusy poskytuje právě vaše zdravotní pojišťovna? Výběr těch nejzajímavějších a jejich srovnání uvádíme v tabulce.
| 111 | Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR | VZP |
| 211 | Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR | ZPMV |
| 205 | Česká průmyslová zdravotní pojišťovna | ČPZP |
| 207 | Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví | OZP |
| 201 | Vojenská zdravotní pojišťovna ČR | VoZP |
| 213 | Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna | RBP |
| 209 | Zaměstnanecká pojišťovna Škoda | ZPŠ |
| Příspěvek na očkování proti žloutence A/B pro dospělé | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano |
| Příspěvek na pohybové aktivity | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano |
| Příspěvek na preventivní vyšetření kožních znamének | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano |
| Příspěvek na rekondiční aktivity pro dárce krve (sauna, masáž, …) | ano | ano | ano | ano | ano | ne | ano |
| Odměna za doporučení nového pojištěnce | ne | ne | ne | ne | ne | ne | ne |
| Příspěvek na léčebně-ozdravné pobyty pro děti | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano |
Pro jejich získání je často třeba splnit některé další, pojišťovnou stanovené podmínky.
Zmíněné bonusy bývají také největší motivací ke změně zdravotní pojišťovny. Tu lze provést pouze jednou ročně, vybrat si však můžete ze dvou termínů – a to k 1. lednu nebo k 1. červenci. Pohlídat si ale musíte obzvláště data 30. září a 31.
března, neboť přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny je třeba podat minimálně tři měsíce předem. Nezapomínejte však, že bonusy nejsou tím nejpodstatnějším, co pojišťovna nabízí.
Mnohem důležitější by pro vás vždy měla být dostupnost zdravotní péče – tedy síť lékařů a nemocnic, s nimiž má zdravotní pojišťovna uzavřenou smlouvu.
Od ledna 2017 se změnila výše pojistného odváděná zdravotním pojišťovnám téměř u všech kategorií plátců. Které to jsou a kolik nově zaplatí?
- OSVČ – v důsledku zvýšení průměrné mzdy na 28 232 korun se zvyšuje vyměřovací základ, a výše minimálních měsíčních záloh tak vzrostla z původních 1823 korun na 1906 korun,
- OBZP – za změnou stojí zvýšení minimální mzdy na 11 000 korun, čímž se zvyšuje vyměřovací základ – dosavadní částka 1337 korun tak vzrostla na 1485 korun za měsíc,
- státní pojištěnci – stanovením nového vyměřovacího základu bylo původní pojistné ve výši 870 korun valorizováno na 920 korun měsíčně.
U kategorie zaměstnanců ke změně dochází pouze u těch, kteří dosud pobírali méně než minimální mzdu, tedy méně než 11 000 korun (například z důvodu zkráceného úvazku) – nově jejich vyměřovací základ nesmí být nižší než minimální mzda, což znamená, že na zdravotním pojištění musejí měsíčně odvést alespoň 1485 korun. Pokud i nadále pobírají méně než 11 000 korun, dopočet do částky 1485 korun jde na jejich vrub. Změny v platbách pojistného se netýkají jen částek samotných, ale i účtů, kam jsou platby zasílány. Z důvodu úpravy zákona o rozpočtových pravidlech dochází k rozšíření souhrnných účtů státní pokladny, čímž všem zdravotním pojišťovnám (včetně VZP) vzniká povinnost převést své bankovní účty do České národní banky. Mnohé z nich již tuto změnu učinily, další budou následovat. Jste-li samoplátcem, který si pojistné hradí sám, sledujte nejen datum účinnosti užívání nových účtů, ale také si nezapomeňte změnit svůj trvalý příkaz.
Zdravotní pojišťovny v loňském roce hospodařily s přebytkem 14,5 miliardy korun
Vytvořeno: 12. 3. 2019 Poslední aktualizace: 12. 3. 2019
Stav peněžních zůstatků na bankovních účtech jednotlivých fondů zdravotních pojišťoven se v průběhu roku 2018 z počáteční hodnoty 30,5 mld. Kč zvýšil o dalších 14,5 mld. Kč, tedy téměř o 48 %. K 31.
prosinci 2018 tak zůstatek za celý systém veřejného zdravotního pojištění činil 45 mld. Kč. „K výraznému nárůstu přispěly dobré hospodářské výsledky celého systému veřejného zdravotního pojištění.
To pojišťovnám umožní tvořit rezervy pro zajištění zdravotní péče v případě propadu příjmů v době ekonomické krize,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Mezi nejdůležitější parametry ovlivňující příjmovou stránku hospodaření zdravotních pojišťoven v roce 2018 lze kromě příznivé ekonomické situace, v důsledku které mj.
došlo ke zvýšení nominálních mezd o 8,6 %, zařadit rovněž zvýšení platby za pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát, o 49 Kč na 969 Kč (nařízením vlády č. 140/2017 Sb.) a zvýšení minimální mzdy o 1 200 Kč na 12 200 Kč (nařízením vlády č. 286/2017 Sb.
), což vedlo ke zvýšení nejen pojistného osob bez zdanitelných příjmů (které tak činilo 1 647 Kč), ale i minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance.
Zatímco růst příjmů v roce 2018 díky růstu objemu mezd a platů o 9,6 % předčil očekávání (zdravotně pojistné plány na rok 2018 počítaly s inkasem pojistného ve výši 294,0 mld. Kč, skutečný příjem pojistného však dle čtvrtletních hlášení zdravotních pojišťoven činil 306,2 mld.
Kč), výdaje systému veřejného zdravotního pojištění (včetně výdajů na zdravotní služby) víceméně odpovídaly plánům zdravotních pojišťoven. Výsledné saldo hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění tak výrazně přesahuje částku 1,7 mld. Kč.
[1], která byla předpokládána zdravotními pojišťovnami v jejich zdravotně pojistných plánech pro rok 2018.
Na výdajové stránce je třeba zmínit zejména další růst nákladů na tzv. centrovou péči, ať už se jedná o zdravotní péči poskytovanou ve specializovaných pracovištích, nebo o léčivé přípravky.
Významné překonání odhadů očekávaných ve zdravotně pojistných plánech je možné sledovat rovněž v zařízeních sociálních služeb, kde zdravotní pojišťovny nemají možnost tyto náklady regulovat na rozdíl od jiných zdravotních služeb, které jsou předmětem dohodovacího řízení.
Grafy a tabulky zůstatků na bankovních účtech jednotlivých fondů zdravotních pojišťoven naleznete zde.
[1] Celkové příjmy tvoří kromě inkasa pojistného rovněž ostatní příjmy (např. penále, přirážky k pojistnému či náhrady škod) a platby od zahraničních pojišťoven na základě mezinárodních smluv. Do celkových výdajů kromě výdajů na zdravotní služby patří též provozní režie a výdaje za zahraniční pojištěnce uhrazené poskytovatelům
Odbor komunikace s veřejností
Kontakt pro média: Ing. Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí, tel.: 224 972 167, e-mail: [email protected]
Jste spokojeni s obsahem této stránky?
Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?
Co zde chybí nebo byste vylepšili?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu!
Blatný: Systém zdravotního pojištění nevydrží do roku 2023, vyčerpá se letos – iDNES.cz
„Předpokládali jsme, že systém (veřejného zdravotního pojištění) bude stabilní do roku 2023, ale nebude. Bude stabilní maximálně do konce tohoto roku,“ řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný. Očekává, že ztráty pojišťoven proti vybranému pojistnému se budou dál navyšovat. Situace by se mohla zlepšit až ke konci letošního roku.
Ze 64 miliard na účtech všech sedmi zdravotních pojišťoven je 40 miliard v základním fondu, z nějž se hradí zdravotní péče o pojištěnce. Z nich podle náměstkyně ministra půjde devět miliard na vyúčtování nákladů za loňský rok podle kompenzační vyhlášky, 11 miliard na odměny zdravotníků mimo nemocnice a deset miliard na očkování proti covidu.
„Zatím bychom to měli zvládnout, ale už nemáme rezervy na další roky,“ řekla náměstkyně ministra Helena Rögnerová. Podle ní zatím není jasné, jestli bude stačit nastartování ekonomiky a s ní vyšší výběr pojistného, nebo bude třeba ministerstvo financí žádat o dofinancování systému veřejného zdravotního pojištění.
Stát do systému přispívá prostřednictvím plateb za takzvané státní pojištěnce, tedy děti, nezaměstnané a seniory. Loni byla měsíční platba navýšená o 500 korun, letos o dalších 200 korun.
Navíc tak šlo v roce 2020 asi 20 miliard a letos půjde asi 50 miliard.
Částky ale nepokrývají náklady na léčbu těchto skupin, systém se plní zejména z odvedeného pojistného zaměstnavatelů za zaměstnance a podnikatelů.
V roce 2019, který epidemie neovlivnila, vydaly pojišťovny za celý rok na péči 311 miliard korun, měsíčně tedy zhruba 26 miliard. Loni to bylo za celý rok podle předběžných dat pojišťoven 352 miliard korun, což bylo o 5,5 miliardy víc, než plánovaly.
Pojišťovny hradí hospitalizace, odměny i testy
Za loňský listopad Svaz zdravotních pojišťoven náklady na covid-19 vyčíslil na 4,5 miliardy korun, v prvních měsících letos to bude podle jeho odhadů asi šest miliard měsíčně. Pro letošní rok pojišťovny v prosinci odhadovaly náklady vyšší zhruba o desetinu proti roku 2020.
Pojišťovny v souvislosti s covidem-19 hradí péči o hospitalizované, která je bonifikovaná, či o ambulantně léčené pacienty s covidem-19.
Ze zdravotního pojištění budou hrazeny také mimořádné odměny pro zdravotníky mimo nemocnice, dostat mají 75 tisíc korun za druhou vlnu. Nemocnice mohou peníze na odměny čerpat ze speciálního dotačního fondu.
Pojišťovny hradí také testování, testy PCR v laboratořích a pravidelné antigenní testování veřejnosti. Přispívat budou rovněž až 240 korun měsíčně na pojištěnce v případě testování jednou za týden. Peníze půjdou z fondů prevence pojišťoven.
Pojišťovny pošlou kvůli covidu do nemocnic 173 miliard. Je to o 11 procent více než loni
VZP, u které je pojištěno asi 60 procent obyvatel, vydala loni na podzim proti původnímu zdravotně pojistnému plánu za péči kvůli druhé vlně epidemie koronaviru asi 5,7 miliardy korun, v současné době se jedná o dalších 3,5 miliardách pro letošní rok, uvedl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Své zdravotně pojistné plány na letošní rok připravovaly pojišťovny už v posledním čtvrtletí loňského roku, nemohly proto zahrnout jeho celkové náklady. Při porovnání všech zdravotnických zařízení podle prezidenta SZP Ladislava Friedricha dosáhla loni jejich celková produkce 98 procent roku 2019.
„Mělo to výchylky. Výrazný pokles v březnu, dubnu a květnu, pak se to postupně dohánělo. Během podzimu pak další útlum,“ uvedl. Ministerstvo kompenzační vyhláškou loni nařídilo, že nemocnice musí pro dosažení plných úhrad naplnit jen 79 procent plánované produkce.
Příští rok se podobný nárůst úhrad neočekává
Úhrady budou podle něj proti roku 2019 vyšší hlavně kvůli růstu pro lůžkovou péči. „Pokud to zůstane v tomto rozsahu, tak se domníváme, že je tu (letos) dostatek finančních zdrojů na pokrytí nákladů s covidem,“ dodal Friedrich. Kabátek ani Friedrich ale neočekávají, že by znovu o 11 procent mohly růst úhrady i mezi letošním a příštím rokem.
Meziročně pojišťovny snížily příplatky za péči o pacienty s covidem-19 na nemocničních lůžkách.
Zatímco loni měla nemocnice za týdenní pobyt pacienta na JIP lůžku s ventilátorem 570 948 korun, letos je to asi o 133 600 korun méně. Zachovaná zůstala úhrada 693 448 korun pro pacienty na přístroji ECMO.
Na standardním lůžku pak letos bonus není žádný, loni byl ke standardním 6400 korunám dalších 2300 korun denně.
Za tyto bonusy VZP loni vyplatila 4,5 miliardy korun, celkově nemocnicím meziročně směřovalo o 17 miliard navíc. Samotný nárůst úhrad byl o devět procent, zbývající dvě procenta byly právě bonusy.
Ambulantní péči šly navíc dvě miliardy korun a úhrady za PCR testování byly loni 3,8 miliardy, u antigenních testů za listopad a prosinec, kdy bylo provedeno zhruba 500 tisíc testů, asi 176 milionů korun.
Letos pojišťovna počítá na testy asi 4,3 miliardy.
Do systému pojištění přišlo o 20 miliard víc
„V současné době probíhají intenzivní jednání se zástupci jednotlivých poskytovatelů akutní lůžkové péče s cílem navýšit v roce 2021 předběžné měsíční úhrady na testy a bonifikace za pacienty s onemocněním covid-19, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče,“ dodal náměstek ředitele VZP pro oblast zdravotní péče David Šmehlík.
Jak VZP, tak svazové pojišťovny loni vydaly na zdravotní péči víc, než plánovaly ve svých zdravotně pojistných plánech. U pojišťoven SZP to bylo o 5,5 miliardy víc.
VZP loni hospodařila se schodkem proti vybranému pojistému 5,1 miliardy korun.
Do systému zdravotního pojištění jako celku přišlo loni zhruba o 20 miliard navíc jako platba z rozpočtu za státní pojištěnce, jako jsou děti, nezaměstnaní nebo senioři.