Alergie na potraviny – vše o zdraví

26.03.2015 | 9346x Shlédnutí | Ondřej Nývlt | Zdraví

Alergie a intolerance se v poslední době zmiňují velice často. Neustále kolem sebe slyšíme, že někdo má sennou rýmu, jiný atopický ekzém, další astma, někteří nemohou ořechy, jiní zase mořské plody. Příznaky se pohybují od těch málo závažných a spíše obtěžujících než nebezpečných až po velice závažné šokové stavy.

Alergie na potraviny - Vše o zdraví

Existuje dokonce studie, která mapuje naši planetu Zemi z hlediska výskytu infekcí ve srovnání s tzv. civilizačními problémy typu alergie a autoimunitní postižení.

Velice zajímavý je závěr studie: zjistilo se, že tam, kde na mapě světa vidíme v noci tmavá, neosvětlená místa (méně „civilizované“ oblasti), převládají infekce, naopak tam, kde jsou miliony světel rozsvícených měst, převládají astma, diabetes či roztroušená skleróza, čili nemoci, u kterých hrají velkou roli autoimunitní procesy.

Předcházení alergiím začíná již v těhotenství

Strava těhotné nebo kojící matky však prakticky vždy obsahuje řadu látek, které přecházejí přes placentu těhotné ženy do krve dítěte nebo mléčnou žlázou do mateřského mléka a imunitní systém plodu či kojence je vnímá.

V té chvíli však ještě není dostatečně rozvinutý, aby mohl spustit nepříznivou imunitní reakci, navíc je chráněn protilátkami od matky.

Dochází však k velmi důležitému prvotnímu „mapování“, s čím se bude malý človíček ve svém životě setkávat.

Je proto vhodné a žádoucí, aby těhotné a kojící ženy konzumovaly pestrou stravu z potravin, které jsou v daném místě běžně dostupné, včetně kvalitních mléčných výrobků, ideálně zakysaných, ovoce, zeleniny, obilnin i živočišných bílkovin z masa a ryb. Je však potřeba dbát na kvalitu potravin z hlediska přídatných látek, případně příměsí, které do potraviny nepatří, jako jsou například plísně v ořechách či těžké kovy v některých druzích ryb či výtažků z nich.

Co tedy jíst v těhotenství a při kojení

Ve stravě těhotných a kojících žen je potřeba zajistit dostatečný přísun vitamínů, probiotických bakterií, nejlépe spolu s rozpustnou probiotickou vlákninou, která podporuje množení a růst přátelských probiotických bakterií, dále flavonoidů, antioxidantů, nenasycených, převážně omega-3 mastných kyselin a dalších nepostradatelných složek. Potraviny by měly pocházet z kvalitních přírodních zdrojů, ideálně sezónních a lokálních.

Není zcela nutné, aby byly BIO. Důležité je, aby byly produkované co nejpřirozenějším způsobem bez umělých přísad (hnojiv, pesticidů, antibiotik a podobných látek).

Pokud takové zdroje nemáte k dispozici a jste odkázáni na supermarkety a jejich nabídku, pak zejména v zimním období lze potřebné látky doplňovat pomocí doplňků stravy, které by však opět měly být z kvalitních přírodních zdrojů bez zatížení přídatnými látkami. Synteticky vyrobené produkty často mívají menší účinek nebo dokonce mohou škodit.

Kojení je klíč k životu bez alergie

Pro zdravý vývoj kojence je vhodná výživa, její složení a doba zavádění určitých potravin zásadní a má také vliv na riziko rozvoje alergických onemocnění jako je atopický ekzém, potravinové alergie, alergické rýmy, ale také průduškové astma a dokonce život ohrožující anafylaktický šok.

Bylo jednoznačně prokázáno, že kojení má mnoho příznivých vlivů, proto je doporučováno výhradní kojení do 4. měsíce věku. Ochranný vliv kojení byl prokázán zejména u dětí s vysokým rizikem rozvoje astmatu.

I když kojení stoprocentně vzniku alergií nezabrání (vliv genetických faktorů je prostě někdy silnější), zůstává nejpřirozenějším a nejzdravějším způsobem výživy. Navíc má kojení další příznivé vlivy, např. je důležitý kontakt s matkou, který rozvíjí vzájemné vztahy. Z hlediska imunity obsahuje mateřské mléko protilátky, které brání rozvoji infekčních onemocnění.

Co když kojit nelze

Pro děti s vysokým rizikem vzniku alergických onemocnění je doporučováno výlučné kojení do 6. měsíce věku. Pokud však kojení ze závažných důvodů není možné, lze použít speciálně upravená, hypoalergenní mléka. Bílkovina těchto mlék je částečně nebo úplně rozložena (hydrolyzována), tím se snižuje riziko rozvoje alergie.

Pokud má dítě již prokázanou alergii, dává se přednost plně hydrolyzovaným mlékům, jako prevence postačují částečně hydrolyzovaná mléka. Po 6. měsíci věku je pak výživa stejná jako pro děti bez rizika.

Jíst ze země? No a co? Někde tu imunitu sebrat musí

Každý dobře ví, že malé děti strkají vše do pusy. Moudrá matka příroda to dobře zařídila. Děti tak totiž získávají představu o svém okolí zapojením více smyslů, rychleji se učí, rychleji se jim rozvíjí nervová soustava a také si zároveň trénují imunitní systém.

Je známé, že „děti ulice“, které žijí v horších hygienických podmínkách, jsou odolnější a mají menší výskyt poruch imunitního systému včetně alergií a autoimunitních chorob.

Vzpomínám si na příhodu s mojí maminkou, která mým dětem, svým vnoučatům dala kus jablka. Děti si jednou kously a jak to tak bývá, spadlo jim jablko na zem. Tak jsem ho zvedl, ofoukal a dal zpět do ruky. Moje maminka se na mě obořila s otázkou „Přece to nebudou jíst ze země?“ a moje lakonická odpověď ji naprosto sebrala řeč: „Přeci tu imunitu někde sebrat musí.“

Přiměřený trénink je nutný

Imunitní systém totiž potřebuje trénink, aby mohl podávat vysoký výkon. Pokud jej v rozumné míře nevystavujeme potenciálním alergenům a patogenům, není připraven.

Je to stejné, jako kdybychom chtěli vyhrát soutěž v kulturistice a posilování svalů bychom oddalovali, abychom je nepřetížili. Když pak konečně, ale pozdě začneme, buď v soutěži neuspějeme (máme svaly oslabené), nebo svaly zaručeně přetížíme (a tím opět oslabíme).

Stejně tak se poměrně dlouhou řadu let doporučovalo podávání některých potravin odsunout na pozdější dobu. Mylně se totiž myslelo, že příliš brzký kontakt kojenců s určitými druhy potenciálně „nebezpečných“ potravin může vyvolat alergii. V současné době je již zřejmé, že naopak včasný kontakt s danou potravinou může alergii předcházet.

Kdy a co jíst pro snížení rizika alergií

I když se zdálo logické, že omezení styku s alergenem povede ke snížení rizika rozvoje alergie, pro správné „naprogramování“ je důležité ve správný čas vystavit střevní sliznici dítěte kontaktu s látkami, které způsobují imunitní odezvu a mohou vyvolat alergickou reakci.

Je prokázáno, že když začneme možné alergeny postupně zavádět do jídelníčku v období mezi dokončeným 4. až 6. měsícem života, výrazně se tím sníží pravděpodobnost vzniku alergií a naopak se zvýší pravděpodobnost větší potravinové tolerance.

Programování imunitního systému

V prvních měsících života dítěte prochází jeho imunitní systém řadou změn v důsledku kontaktů s vnějším prostředím. Imunitní systém se „programuje“, aby byl schopný bezproblémově přijímat všechny druhy potravin a na konzumaci jídel nereagoval alergicky.

Období mezi 4. a 6. měsícem života se říká „imunitní okno“, kdy si imunitní systém dítěte vytváří jakousi „databázi“ antigenů (částic, které imunitní systém dokáže rozpoznat). Toto období je nejvhodnější pro prevenci alergických onemocnění, atopického ekzému a astmatu.

Naopak je dostatečně prokázáno, že opožděné nebo naopak příliš brzké (před 3. měsícem věku) zavádění nemléčné stravy vede k častějšímu výskytu alergických onemocnění.

Alergie na potraviny - Vše o zdravíZařazování kontroverzních potravin do jídelníčku

Mezi často diskutované alergeny patří bezesporu vajíčka, „mořské potvory“, lepek, mléčné produkty a sója.

Přidávání tepelně zpracovaných vajíček do jídelníčku kojeného dítěte ve věku 4–6 měsíců několikanásobně snižuje riziko alergie na vaječné i jiné bílkoviny a také riziko přecitlivělosti na inhalační alergeny, jako jsou roztoči, pyly nebo zvířata.

Konzumace mořských ryb zařazených do jídelníčku dítěte nejpozději do půl roku života snižuje riziko alergie. Jejich zavedení po 8. měsíci života má 2,5krát větší výskyt jakékoli potravinové alergie a k 1,5krát větším riziko alergie na vdechované alergeny. Navíc opožděné podávání ryb může vést k jejich nežádoucímu odmítání v dětství i dospělosti.

Kousek chleba k žužlání

Časné zavedení pšenice (0–3 měsíce) a také pozdní (po 6. měsíci) znamená zvýšení rizika alergie na pšeničné bílkoviny. Přídavek pšenice po 6. měsíci života způsobil 3,7krát větší riziko alergie na pšenici než její zavedení do 5. měsíce. Také pozdní zavedení ovsa a rýže vedlo k významně většímu riziku alergie na pšenici, protože alergeny žita a ovsa jsou s pšeničnými prakticky totožné.

Zahájení konzumace lepku po 6. měsíci věku může vést ke vzniku alergie na obilniny a také zvyšuje riziko vzniku celiakie a dětské cukrovky.

Za optimální z hlediska prevence celiakie se považuje postupné zavádění zvětšujících se malých a středních dávek lepku mezi 4. a 7. měsícem života dítěte společně s kojením, které má ochranný vliv.

Náhlé přidání velkého množství lepku nebo jeho pozdní zařazení do stravy dítěte riziko celiakie i cukrovky zvyšuje.

Konec konců již naše babičky a prababičky dávaly malým dětem, které již dokázaly sedět, kousek kůrky chleba, které dítě sice mohutně oslintalo, ale snědlo jen velmi malé množství. Tak se pomalu a postupně s alergenem seznamovalo.

Není mléko jako mléko

Při včasném zařazení tvarohu, jogurtů a dalších výrobků z mléka (s výjimkou tavených sýrů, ty jsou zcela nevhodné) do jídelníčku dítěte je mnohonásobně nižší výskyt alergie na bílkovinu kravského mléka než při jejich pozdním zavedení. Riziko se ještě dále snižuje při konzumaci zakysaných produktů.

Poněkud jiná situace je u sójového „mléka“. Sója není v našich podmínkách přirozená a sójové extrakty nejsou pro dítě plnohodnotnou stravou. Samozřejmě není důvod, proč by sója neměla být, stejně jako ostatní potraviny, občas do jídelníčku kojence zařazena.

Zajímavé:  Břicho - vše o zdraví

Jak potenciální alergeny zařazovat, abychom snížili riziko alergie

V současné době je prokázáno, že zařazení potenciálních alergenů v nemléčné stravě do jídelníčku zdravého kojence mezi dokončeným 4. až 6. měsícem je tou nejvhodnější dobou. Přídavky kojení mají obsahovat zeleninu, ovoce, maso včetně ryb, slepičí vejce, mouku z obilovin, brambory, rýži, oves a výrobky z mléka.

Nové potraviny je vždy potřeba zařazovat jednotlivě, v malých množstvích, na pořadí zavádění v podstatě nezáleží.

Důležité je zařadit potenciální alergeny včas, protože v případě pozdního zařazení dochází nejen k významně častější alergii na potraviny, ale také na alergeny inhalační, tedy na roztoče, pyly, prach, plísně a zvířecí alergeny.

Co když jsme své kojení prošvihli a alergii máme

Alergickou reakci spouští nejen často zmiňované mléko, vejce a pšenice, ale také sója, ořechy, kukuřice, jahody, citrusové plody, brambory, rajská jablka, papriky, okurky, mořské plody a další potraviny.

Někdy je alergen běžný, někdy naopak vzácný a výjimečný. Málo se například myslí na možnou alergii na žito, které je v podobě žitné mouky zpracováno v celozrnném chlebu. Pokud tento chléb působí trávicí problémy, může se jednat právě o alergii na žito.

Hlavní zásada je vyřadit a posílit

Pokud již alergii máme, je samozřejmě potřeba se v maximální možné míře alergenům vyhýbat a ze stravy je vyřadit. To však samo o sobě nestačí, protože alergie je „hysterická“ reakce imunitního systému, který nepracuje v rovnováze a reaguje nepřiměřeně. Proto je důležité v maximální možné míře imunitní systém posilovat a harmonizovat.

Protože cca 70 % veškerého imunitního systému je v našem zažívacím traktu, je vhodné dbát na jeho očistu (detoxikaci) a správné posídlení přátelskými probiotickými bakteriemi.

Je vhodné konzumovat potraviny, které obsahují rozpustnou i nerozpustnou vlákninu.

Probiotika je vhodné doplňovat pomocí kysaných produktů, případně pomocí kvalitních doplňků stravy s dostatečným množstvím probiotik správného složení.

Důležitá je také úprava pH organismu, protože překyselený organismus poskytuje alergii vhodné podmínky. Zlepšení alergie a také potravinových intolerancí napomáhají enzymy.

Co tedy mám jíst

Do jídelníčku je potřeba zařadit čerstvou zeleninu, zeleninové saláty, polévky nebo šťávy, které obsahují vlákninu, potřebné vitamíny a minerály. Snižují překyselení organismu a v čerstvém stavu obsahují navíc potřebné enzymy. Samozřejmě, že je potřeba nekonzumovat zeleninu, která případně alergii spouští.

Je vhodné zařadit omega3 nenasycené oleje, ať už z ryb, kvalitních rostlinných olejů nebo ořechů či semínek. Omega3 nenasycené mastné kyseliny působí protizánětlivě a pomáhají imunitnímu systému v jeho harmonizaci.

Překyselení je možné upravit pomocí zelených potravin v podobě mladého osení a mořských nebo sladkovodních řas. Úprava překyselení opět usnadňuje práci imunitnímu systému a snižuje jeho zatížení. Pro přímé posílení imunitního systému můžeme použít kolostrum nebo výtažky s imunomodulačním účinkem jako jsou např. betaglukany či arabinogalaktany.

Dále jsou vhodné zásadité bylinné čaje spolu s omezením živočišných bílkovin a pečiva.

Živočišné bílkoviny konzumované ve větší míře bez dostatku zeleniny vedou k množení hnilobných bakterií v našem trávicím traktu a snížení zastoupení probiotických bakterií.

Pečivo a zejména sladké podporuje růst kvasinek a plísní, které opět jednak vytlačují probiotické bakterie a navíc silně zatěžují imunitní systém. Takto zatížený imunitní systém je vyveden z rovnováhy a je náchylnější k propuknutí alergie.

Источник: https://www.nutriadapt.cz/zajimave-cteni/lze-alergiim-predchazet-pomoci-stravy

Potravinové alergie – novodobá metla lidstva

Ještě před stoletím byly alergie téměř neznámou nemocí, kterou trpělo pouze necelé 1 % populace. V dnešní době je tomu však zcela jinak. Odhaduje se, že každý 30. dospělý člověk trpí některým typem alergie.

Není se čemu divit, vždyť alergenem (tedy látkou, která vyvolává alergickou reakci) je téměř vše, co nás obklopuje – vzduch (pyly, prachy), životní prostředí (koberce, závěsy, plísně, zvířata, rostliny, bižuterie, kosmetika aj.

), léky (antibiotika, analgetika, očkovací látky aj.) či potraviny. A jak je to tedy s potravinovými alergiemi?

Podle odborné literatury trpí v současné době potravinovou alergií až 4 % populace na světě. Nejčastěji jsou přitom postiženy děti do 6 let, přičemž u dětí ve věku do 3 let se uvádí výskyt až u 8 % případů (nejvíce na kravskou bílkovinu)! U 2–4 % pak přetrvá potravinová alergie až do dospělosti.

Alergie se však může vyvinout i v pozdějším věku bez ohledu na to, zdali jste v dětství potravinovou alergií trpěli, či nikoli. Ironií je, že nejčastějšími alergeny u starších dětí a dospělých jsou potraviny, které považujeme za zdravé až nezbytné – jsou to totiž ořechy, sýry, ryby, mák, některé druhy ovoce a zeleniny.

Co je to POTRAVINOVÁ ALERGIE?

Jedná se o imunologicky podmíněnou reakci našeho organismu na daný podnět, respektive o jeho nežádoucí reakci, kdy vyvolávajícím alergenem je určitá potravina, případně některá její složka, konzervant nebo barvivo (typická „éčka“ v potravinách).

Při alergické reakci na potraviny vytváří náš imunitní systém tzv. protilátky (histamin aj.), které způsobují charakteristické příznaky. K nejčastějším symptomům patří kožní reakce (kopřivka), edém jazyka, rtů, krku, dušnost, astma, zvracení, průjmy, bolesti břicha a křeče.

V těžkých případech dochází k výraznému snížení tlaku krve, ztrátě vědomí a rozvoji tzv. anafylaktického šoku. Závažné stavy mohou končit až smrtí. Klasickým příkladem potravinové alergie je alergie na kravskou bílkovinu, jahody, korýše nebo arašídy.

Důležitým projevem této alergie je okamžitá reakce organismu, která vzniká již do hodiny po konzumaci alergizující potravy.

Příčiny vzniku

Příčiny vzniku potravinových alergií lze shrnout jako multifaktoriální. Jedná se tedy o souhru více činitelů:

  1. Genetická predispozice – dědí se spíše obecný předpoklad pro alergickou reakci, kterou v sobě nese téměř 60 % všech lidí. Projev onemocnění se ukáže pouze za podmínek, že tato vrozená „spící“ vloha je „probuzena“ intenzivními nebo často opakovanými zevními podněty. A podle toho, které podněty se u jedince významněji uplatňují, dochází k projevům alergie např. na pyly travin nebo stromů, na zvířecí alergeny, potraviny nebo další alergenní podněty.
  2. Poruchy trávení – přijímaná strava musí být v těle rozložena až na molekuly, které tělo dokáže využít k produkci energie. Tento proces začíná již v ústech, dále pokračuje v žaludku působením žaludečních šťáv a je dokončen ve střevě. Pokud je někde na této trase problém, může se do střeva dostat nedostatečně strávená potrava. Tu pak střevní imunitní systém vnímá jako škodlivou a rozvine se alergická reakce. Tento předpoklad se zřejmě uplatňuje i u dětí, protože u nich je trávicí trakt nevyzrálý.
  3. Imunitní systém střeva – buňky imunitního systému jsou rozptýleny po celém těle, ale ve střevě je jich bezkonkurenčně nejvíce. Někdy střevní imunitní systém reaguje na potraviny přehnaně a poté se rozvíjí potravinová alergie. Dosud ale není znám přesný mechanismus.
  4. Bakteriální rovnováha střeva – střevo zdravého jedince obsahuje stovky typů různých bakterií, které jsou zdraví a trávení prospěšné. Navíc regulují střevní imunitní systém, aby potravu považoval za neškodnou. Pokud je však rovnováha bakterií dlouhodobě narušena (např. po užívání antibiotik nebo po viróze), může se problém projevit i potravinovou alergií. Nerovnováze střevních bakterií je vhodné předcházet užíváním probiotik obsahujících různé typy tělu prospěšných „hodných“ bakterií.

POTRAVINOVÁ INTOLERANCE – proč si ji neplést s alergií?

V současné době dochází k nárůstu případů intolerance určitých potravin. Přibývá počet osob intolerantních na pečivo, mléko či vejce. Některé příznaky jako únava, bolesti hlavy nebo zácpa jsou poměrně nespecifické a obvykle je nenapadne spojovat s potravinovou intolerancí. Důležité je, že při potravinové intoleranci je reakce organismu pomalejší.

V těle dochází k vytváření protilátky IgG specifické potraviny (v případě alergie jde o protilátky typu IgE). Potravinová intolerance sice život neohrožuje, ale vytváří řadu příznaků, které mohou negativně ovlivnit zdraví pacienta.

Mezi další projevy potravinové intolerance patří průjem, poruchy pozornosti, úzkost, retence vody v těle, kožní projevy (například atopický ekzém), nadýmání, křeče a další.

Látka, která v tomto případě organismu chybí, bývá obvykle enzym štěpící intolerantní složku – typickým příkladem je intolerance laktózy (mléčného cukru), kdy chybí enzym laktáza. V některých případech se může jednat i o dráždivost potraviny jako takové (například káva, zrající sýry, apod.).

Pozornost bychom také měli dát na tzv. skryté alergeny (sója, oříšky aj.), které bychom v dané potravině normálně nehledali (např. mletá masa, párky, kečupy, konzervy, některé sladkosti, pečivo), nebo na stopová množství alergenů v potravě.

U potravinové alergie totiž platí, že závažnost projevů není závislá na množství zkonzumované potraviny! A tak nám může způsobit výrazné potíže i malé množství rizikové potraviny nebo jídlo, které s alergizující látkou přišlo jen okrajově do styku (např.

opakovaně použitý olej na smažení – ryby).

Léčba alergie

Alergie na potraviny - Vše o zdravíPotravinová alergie není jednoduše léčitelná, naštěstí však existuje jednoduchý způsob, jak se vyhnout jejím projevům – eliminovat ze svého jídelníčku problematické potraviny včetně všech komponentů, které mohou být skryté ve směsných a hromadně vyráběných potravinách. Proto je důležité vždy důsledně číst složení všech kupovaných potravin!

Zajímavé:  Bolest v nose - vše o zdraví

Medikamentózní léčba se liší podle závažnosti alergické reakce. U těžkých – šokových reakcí – se používá injekční aplikace adrenalinu, kortikosteroidních hormonů a antihistaminik a dalších protišokových opatření.

V lehčích případech se vystačí s perorálním podáním antihistaminik, tedy látek, které blokují účinek histaminu, čímž se potlačí vznik či rozvoj alergické reakce. Antihistaminika lze získat v lékárně jak na lékařský předpis, tak i na volný prodej.

Ze všech zástupců volně prodejného sortimentu jmenujme například tablety Zyrtec, Zodac, Analergin, Analergin Neo či Claritine (potlačují svědění, kopřivku, otoky aj. příznaky alergie).

Ze všeho nejdůležitější je však včasná diagnostika a vyšetření u specialisty, tj. alergologa. Jedině ten určí, o jaký typ alergie se jedná a stanoví i přesný alergen a následnou terapii. Alergii také potvrdí specializované testy z krve (tzv. stanovení IgE protilátek).

Seznam NEJČASTĚJŠÍCH ALERGENŮ

Nejdůležitějšími spouštěči potravinové alergie se jeví bílkoviny živočišného i rostlinného typu, nejčastěji hovězí syrovátky, různé bílkoviny obilovin a v jiných světadílech i bílkoviny luštěnin včetně sóji a podzemnice olejné.

  • obilniny: pšenice, kukuřice, tvrdá pšenice, gluten (lepek), oves, rýže, žito
  • ořechy a luštěniny: mandle, para ořechy, kešu, kakaová zrna, piniové ořechy, vlašské ořechy, luštěniny (hrách, čočka, fazole), sója
  • maso: hovězí, kuřecí, jehněčí, vepřové
  • ryby: sladkovodní ryby (losos, pstruh), korýši (krevety, garnáti, krabi, humři, mušle), tuňák, ryby s bílým masem (treska, treska skvrnitá, platýs)
  • zelenina: brokolice, kapusta, mrkev, celer, okurka, pórek, koření (červené, zelené, žluté), brambory, rajčata
  • ovoce: jablka, černý rybíz, grapefruity, meloun, ananas, olivy, pomeranče a citróny, jahody
  • jiné: vaječný bílek (bílkovina ovalbumin), kravské mléko (bílkovina kasein), česnek, zázvor, houby, čaj, kvasnice

Источник: https://www.mojelekarna.cz/o-projektu-moje-lekarna/magazin-mojelekarna/magaziny-2015/magazin-mojelekarna-9-10-2015/potravinove-alergie-novodoba-metla-lidstva.html

Kojit ano, ale pozor na alergie. Pomůže, když dítě ochutná vše

17.09.2012 18:00

Kojení je nejlepší způsob výživy dítěte.  S ohledem na stoupající výskyt alergií je však důležité vědět, kdy vedle ‚prsa‘ nabídnout dítěti i pevnou stravu. Matky alergičky by tak měly učinit mezi 4. až 6. měsícem. A dětský jídelníček by měl obsahovat vše, včetně potenciálně alergizujících potravin.

‚Prso je nejlepší,‘ radí novopečený matkám babičky i pediatři. Nicméně trend posledních let, kdy některé matky pro dobro svých dítek oddalují přechod na pevnou stravu na co nejpozději, není ideální. Zvyšují tak u dítěte riziko vzniku alergií.

‚Exkluzivní kojení prvních šest měsíců může zvyšovat riziko výskytu potravinových alergií, anémie a celiakie,‘ upozorňuje Pavel Frühauf, primář Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

A stejného názoru je i imunoložka Helena Marečková, rovněž z VFN. Pro časopis TÝDEN nedávno zavzpomínala, že dříve se dětem začal od 4. měsíce dávat na žužlání do kočárku rohlík nebo piškoty. ‚Pak se začala razit teorie dávat dětem lepek co nejpozději.

To se ale ukázalo, že nefunguje, naopak to dětem neprospívá, přibývá alergií i celiakie. Takže dnes se zase vracíme velkým obloukem zpět a říkáme, že nejpozději do šesti měsíců by se dítě s lepkem setkat mělo.‘ A nejenom s lepkem.

Podle imunoložky by půlroční dítě už mělo mít ‚ochutnané‘ všechny základní potraviny, samozřejmě například s výjimkou ořechů.

Kdy začít?

Ne všichni odborníci jsou v názoru, kdy začít zavádět příkrmy, zajedno. Mnozí i nadále razí doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO): nic než mateřské mléko celých šest prvních měsíců.

A s kašičkami začít až poté. ‚Bylo prokázáno, že děti plně kojené po dobu šesti měsíců měly méně infekcí a žádné růstové problémy.

Navíc výzkum o potravinových alergiích je stále polemický,‘ argumentuje lékařka Anna Mydlilová z Laktační ligy.

Alergie na potraviny - Vše o zdraví

‚Kojení je nejlepší způsob výživy, ale mohou být výjimky u alergických matek, které mohou předávat kromě optimální nutriční hodnoty i některé informace alergické povahy svému dítěti,‘ upozorňuje Frühauf. Výzkum totiž například ukázal, že čím déle jsou děti alergických rodičů plně kojeny, tím vyšší je riziko, že se u nich objeví atopický ekzém.

Infekce nehrozí. Zato alergie

Podle Frühaufa reaguje doporučení WHO  především na situaci v rozvojových zemích, kde kvůli špatné hygieně hrozí kojencům nebezpečí infekce z kontaminované vody v případě, že místo mateřského mléka bude dostávat náhradní výživu. V rozvinutých zemích však spíše než infekce představují výrazně větší problém alergie.

Kdy tedy začít děti seznamovat i s jinými potravinami než s mateřským mlékem? ‚Podle prospívání dítěte v období mezi 17.-26. týdnem života, a to včetně libového masa jako optimálního zdroje železa,‘ míní lékař.

Otálet se zaváděním příkrmů po 6. měsíci  lékaři rozhodně nedoporučují: ‚Pak již dítě potřebuje živiny také z jiných zdrojů, než je mateřské mléko.

Nesprávný trend v poslední době se někdy objevuje u maminek v tom smyslu, že mají pocit, že čím déle budou dítě výlučně kojit, například rok, tím lépe pro ně dělají. To je samozřejmě nesmysl.

Takové dítě může být v riziku podvýživy nebo nedostatku některých mikronutrientů,‘ varuje dětský gastroenterolog z nemocnice Motol Jiří Bronský.

A kdy dítě od prsu odstavit úplně? I zde se názory různí. Američtí pediatři doporučují kojit po dobu prvního roku, WHO propaguje kojení do dvou let. Některé matky kojí i déle, podle lékařů však k neprospěchu dítěte. ‚Kojení do předškolního věku, které ještě občas vídáváme, je nefyziologické a může i z psychologického hlediska být pro dítě nevhodné,‘ varuje Bronský.

Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.

Источник: https://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/zdravi/kojit-ano-ale-pozor-na-alergie-pomuze-kdyz-dite-ochutna-vse_246238.html

Potravinová intolerance není alergie na potraviny

Nadšenci zdravého životního stylu se ve velkém vzdávají lepku, ze kterého se v průběhu několika let stihl stát doslova démon. Podobně je na tom i mléko. Věci však nejsou jen černé nebo bílé. Potravinová alergie a intolerance, přesto, že vykazují podobné příznaky, jsou totiž dva zcela odlišné problémy.

Potravinová alergie

O potravinové alergii mluvíme tehdy, když se po požití potraviny, kontaktu s ní či její inhalaci objeví abnormální reakce organismu ze strany imunitního systému.

Ten obvykle bojuje proti infekcím, ale zde si situaci najednou vyloží tak, že jistá potravina je vetřelec a vyvolá nepřiměřenou, někdy až život ohrožující reakci.

Podle Institutu Tomase Pascala Sanza potravinová alergie postihuje jedno až tři procenta populace a u dětí mladších tří let je to až 8%. Spouštěči potravinové alergie jsou nejčastěji ořechy, mléko, ryby, arašídy, vejce, mořské plody, sýry, ale i jablka.

Příznaky:

  • objeví se náhle nebo i 48 hodin po setkání s alergenem
  • objeví se na kůži ve formě vyrážky, v trávicím traktu jako svědění v ústech, hrdle, nabobtnání sliznic až průjem, v dýchacím systému jako astma či rýma
  • v extrémních případech se může objevit i anafylaktický šok, který si už vyžaduje zásah na pohotovosti

Alergii tedy není radno v žádném případě podceňovat a i nejmenší podezření doporučujeme okamžitě řešit s lékařem. Poprvé či podruhé totiž může být reakce organismu mírná, ale později se může nepříjemně vystupňovat.

Potravinová alergie může být životu nebezpečná.

Potravinová intolerance

Na potravinové intoleranci se na rozdíl od alergie imunitní systém nepodílí. V tomto případě totiž tělo prostě není schopno vstřebat nějakou složku stravy. Obvykle pro deficit potřebného enzymu, díky kterému se složka běžně bez problémů absorbuje.

Můžete tedy jíst určité potraviny, ale po čase vám začnou dělat problémy. Ty ustoupí, pokud se těchto potravin vzdáte. Typickým příkladem je intolerance na laktózu pro chybějící enzym laktázy.

Pokud vás tedy po vypití mléka trápí nadýmání, průjmy, žaludeční křeče, bolesti hlavy, nevolnost nebo na sobě pozorujete celkové podráždění, možná máte s laktózou problém i vy. Poruchou trávení mléka trpí v dospělosti podle stránky Laktóza.sk více než polovina světové populace.

Tento problém však lidstvo zná již více než 5000 let. Při analýze pozůstatků ledového muže z Alp Ötziho dokonce vědci zjistili, že s trávit mléko měl problém i on.

Pouze lékař spolehlivě rozpozná, zda jde o potravinovou alergii nebo intoleranci.

Strašák jménem lepek

Další notoricky známou intolerancí je ta na lepek. Příznaky trávicího charakteru jsou podobné jako při alergii, ale v tomto případě můžete sníst malé množství potravin s lepkem, aniž vás potrápily nepříjemné symptomy. Na rozdíl od alergie, kde už i stopové množství lepku může vyvolat komplikace.

Lidé bojující s těmito nepříjemnostmi by měly vyřadit potraviny s obsahem alergenů a pozorně číst etikety na produktech, které končí v jejich nákupních košících i zasypat číšníky v restauracích podrobnými otázkami, zda se v menu nenachází pro ně nebezpečná složka. I na našem trhu již existují běžně dostupné alternativní produkty.

A ti, kteří jsou zase alergičtí na bílkovinu kravského mléka, mohou sáhnout po bezlaktózovou výrobcích.

Pokud trpíte nějakými trávicími obtížemi, možná za nimi stojí problém s konzumací pšenice či sacharidy. Nejjistější cesta je navštívit lékaře, který vám přesně určí diagnózu.

Источник: https://itesco.cz/hello/clanek/potravinova-intolerance-neni-alergie-na-potraviny/16311/

Potravinové alergie: Detektivem nejen na talíři

Změna našich stravovacích návyků, touha poznávat nové chutě vede k růstu výskytu potravinových alergií.

Lidé konzumují mnohem více jídel „zkrášlených“ různými dochucovadly, barvivy, zkrátka chemií obsahující alergeny. Ovšem nejvíce bývají alergií na potraviny postiženy děti, dokonce třikrát víc než dospělí.

Zajímavé:  Bakterie - vše o zdraví

Začíná to už u kojenců a batolat. Přitom vystopovat potravinovou alergii co nejdřív je důležité, ale zároveň nesnadné.

Příznaky se pokaždé nerozpoznají

Kopřivka, ekzém, zvracení, průjmy, bolesti břicha, rýma, to všechno mohu být příznaky alergické reakce. Ale taky nemusí a v tom je právě problém. U těch nejmenších prozradí potravinovou alergii nejčastěji ekzém. Kojená miminka bývají díky mateřskému mléku chráněná.

Pokud se však u jejich vrstevníků krmených uměle po jídle pravidelně objevuje ekzém, je třeba to zkonzultovat s lékařem. „Je důležité přijít co nejdřív, neztrácet čas tím, že budete zkoušet jiné druhy mléka,“ radí francouzská výživová specialistka Laurence Plumey.

„Především pokud existují pro alergii rodinné dispozice.“

Alergie není intolerance

Aby byla situace ještě o něco komplikovanější, tak kromě alergie existují i případy, že organismus není schopen strávit a vstřebat určitou látku. Pak dochází ke zvracení, průjmům, plynatosti, bolestem břicha až křečím.

Zatímco potravinová alergie je imunitně podmíněná a její projevy se dostaví poměrně rychle, více či méně výrazně, potravinová intolerance si v projevech dává na čas (zpravidla po 15 až 60 minutách) a nejsou tak zřejmé. K vyvolání potíží je většinou potřeba velká porce netolerované potraviny.

Potravinová intolerance je způsobená sníženou aktivitou nebo dokonce absencí enzymu, který štěpí určitou součást dané potraviny. A tak některé děti nesnášejí laktózu (mléčný cukr), protože jim chybí laktáza, tedy enzym štěpící laktózu. Podobné je to s nesnášenlivostí lepku.

Méně alergenů u nejmenších

Malé děti bývají alergické především na mléko, nejčastěji kravské. Jde o alergii na bílkoviny v něm obsažené, věkem se však jejich snášenlivost zlepšuje a po dvou až čtyřech letech je šance, že ho děti budou moci znovu zařadit do svého jídelníčku.

„Po roce věku bývají děti alergické na vaječný bílek, mezi třemi a šesti lety to bývají arašídy,“ říká Etienne Bidat, pediatr se specializací na alergie.

Alergické problémy v tomto věku způsobují i ryby, kakao nebo třeba hořčice, sója, některé druhy ořechů, ovoce a zeleniny.

Když se jablko s břízou nesnese

Pokud je dítě alergické na kravské mléko a na sóju, případně na dva druhy ořechů, tak to není nic divného. Ale taková alergie na kiwi a pyl břízy, to už laika zaskočí. Zasvěcený ví, že zkřížená alergie pyl-potravina není žádnou raritou a ve střední Evropě jí trpí až 50 procent pylových alergiků.

I když jsou alergeny na první pohled tak rozdílné, jsou si podobné na bázi biochemické a na to dané protilátky imunitního systému zareagují. Hlavním projevem zkřížené alergie mezi pyly a potravinami je orálně alergický syndrom.

Po konzumaci syrového ovoce nebo zeleniny do několika minut začnou pálit rty, patro, jazyk, škrábat v krku, kůže kolem úst může zčervenat a objevují se i otoky. Pokud v jídle pokračujeme, může se dostavit i závažnější alergická reakce. Alergie pyl-potravina mívají časově omezené projevy.

Někdo si může pochutnávat na jablku po celý rok, jakmile však začnou kvést břízy, tak se dostaví alergická reakce.

Čtěte také:

Zkušební balonek po čtyřech měsících

Přechod na jinou než mléčnou stravu může u dětí začít po čtvrtém a před šestým měsícem. Tehdy se projeví, jak je dětský organismus schopný přijímat novinky v jídle. Tato zkouška by se neměla odkládat, protože čím později k tomu dojde, tím je větší riziko negativní reakce. Toto doporučení se týká všech dětí, nejen těch, v jejichž rodinné anamnéze je alergie.

Právě rodiče, kteří sami alergií trpí, se však z obavy snaží moment seznamování s jídelními novinkami odkládat a vaječný bílek nebo rybu, které patří mezi rizikové, dítěti servírují třeba až v roce. To je špatně. Dobré je skutečně začít mezi 4. a 6. měsícem, kdy ještě není potravinová paleta tak široká.

Pokud podáváme nové potraviny postupně, lze lépe sledovat reakce na ně.

I malé množství škodí

Lidé bez zkušenosti s alergií se domnívají, že malé množství „zakázané“ potraviny nemůže škodit. Není to ale pravda, je potřeba ji zcela vyloučit, někomu dokonce stačí jen se jí dotknout a už se dostaví alergická reakce. V případě alergie na vejce je třeba dávat si pozor i na kosmetiku, která je může obsahovat, třeba šampon.

Pro alergiky je zásadní bedlivě číst etikety potravinových i kosmetických výrobků. Stává se totiž, že některá potravina může obsahovat až 14 alergenů, byť v nepatrných dávkách. A co je horší, často není snadné se v informacích na etiketách vyznat.

Dochází i k tomu, že třeba v různých omáčkách, krémech a jiných pochutinách z prefabrikátů není možné uvést a třeba i vystopovat, z čeho všeho byly jednotlivé komponenty vyrobeny.

Až já budu velký…

Dobrou zprávou pro malé alergiky je skutečnost, že jejich obtíže mohou být jen přechodné, že z nich „vyrostou“. Tak je to například s alergií na bílkovinu v kravském mléce. Také alergie na vejce může spontánně ustupovat.

U arašídů má naději tak 20 procent dětí. Naopak některé alergie jsou bohužel definitivní a zbavit se jich nelze. Ostatně vědci odhadují, že do roku 2050 bude na světě každý druhý člověk trpět nějakou formou alergie.

Daň za pokrok a vymoženosti, kterými si ničíme své přirozené prostředí.

Источник: https://www.babyweb.cz/potravinove-alergie-detektivem-nejen-na-taliri

Existuje nějaký zaručený způsob, jak zjistit, jestli netrpím alergií na nějakou potravinu? | Prameny zdraví

Máte-li podezření, že trpíte potravinovou alergií, nejpřesnějším a nejlevnějším způsobem, jak zjistit příčinu, je eliminační dieta. Taková dieta sestává z potravin, u kterých je nejnižší riziko, že by mohly způsobovat alergickou reakci.

Rubrika: Alergie | Typ článku: Články

K tomu, aby se střeva zcela vyčistila od potravin, které byly konzumovány před zahájením diety, je třeba asi jednoho týdne. Po tomto týdnu se většině lidí uleví od problémů způ-sobovaných potravinovou alergií.

Centrem eliminační diety by měla být rýže natural, sladké brambory, tykev (zimní), taro, což jsou všechno škroboviny, u kterých je riziko alergie nejnižší. Povolena je rovněž rýžová mouka a rýžové burizony. Bez omezení je možno používat vařené broskve, brusinky, meruňky, papáju, švestky, sušené švestky a třešně. Nejsou však dovoleny žádné citrusové plody.

Ovoce se podává vařené, protože vaření mění v ovoci bílkoviny a ty se tak stávají méně schopnými působit jako alergen.

Povoleno je rovněž konzumovat vařenou řepu, nať řepy, mangold, zahradní tykev, mrkev, artyčoky, celer, fazolové lusky, chřest, špenát a hlávkový salát.

K ochucování je možné používat sůl, pokud to není kontraindikováno z jiných důvodů. Veškerá jiná koření a všechna další ochucovadla je třeba vyloučit. Jediným povoleným nápojem je voda.

Může se však stát, že někteří citliví jedinci budou alergičtí i na jednu nebo dvě potraviny, které jsou součástí eliminační diety. Takoví lidé by v prvním týdnu diety měli jíst velmi prostou stravu, např. pouze nějakou určitou škrobovinu a zeleninu, u nichž je riziko, že budou působit potíže, nejmenší.

Po týdnu by měla naprostá většina problémů působených alergií na potraviny vymizet. Poté začnete do svého jídelníčku přidávat další potraviny, a to po jedné a na prázdný žaludek, abyste určili, která z nich vám způsobuje alergickou reakci.

Každá „nová‘ potravina by měla být konzumována ve značném množství třikrát denně po dobu dvou dní. Pokud potravina nevyvolá alergickou reakci, můžete ji považovat za nealergenní. K většině reakcí dochází během několika hodin, některé se však neprojeví dříve než za pár dní.

Je třeba testovat každou potravinu zvlášť: nepodávejte dvě nové potraviny najednou. Pokud k alergické reakci na určitou potravinu skutečně dojde, musíte vyčkat čtyři až sedm dní, než začnete testovat další potravinu na seznamu.

Tento časový interval poskytne vašemu tělu příležitost vyčistit se od potraviny, která alergickou reakci vyvolala.

Pokud nemáte zájem testovat živočišné potraviny, začněte testování nových potravin pšenicí nebo kukuřicí, což jsou nejběžnější rostlinné potraviny způsobující alergii.

Poté vyzkoušejte čerstvé citrusové plody, jako jsou pomeranče nebo grepy. Pak přidejte oves, fazole (boby), hrách a čočku. Vařená zelenina, jako jsou brambory, cibule nebo zelený pepř, může být testována až nakonec.

U ní je riziko způsobování alergie nejnižší.

Pokud se vám zdá eliminační dieta pro vás příliš drastická, můžete nejprve zkusit jednodušší postup. Vylučte prostě zcela ze svého jídelníčku všechny výše zmíněné potraviny. Většině lidí se tím uleví od mnohých z jejich alergických příznaků. U mnoha lidí přinese dramatické zlepšení stavu pouhé vyloučení mléčných výrobků a vajec.

Podle některých odborníků jsou potravinové alergie jednou z nejběžnějších příčin onemocnění.

Eliminační dieta poskytuje velmi efektivní výsledky bez jakýchkoliv vážných vedlejších příznaků a s minimálními, pokud vůbec nějakými, náklady – žádné módní testování, žádné magické injekce nebo pilulky.

Tento přístup současně bere zodpovědnost za vaše zdraví z rukou lékaře a klade ji do rukou vašich, kam patří.

S využitím informací z knihy dr. Johna McDougalla „McDougallův plán‘. Vydala Společnost Prameny zdraví a OS Maranatha.

Počet přečtení: 6 987 Datum: 28. 5. 2012

Источник: https://www.magazinzdravi.cz/existuje-nejaky-zaruceny-zpusob-jak-zjistit-jestli-netrpim-alergii-na-nejakou-potravinu

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *