Alergie na pšenici – vše o zdraví

V dnešní době trpí alergií na lepek mnoho lidí. Problémem však je, že pojem „alergie na lepek“ vlastně neexistuje. Většina reakcí na gluten totiž nezahrnuje skutečné alergické reakce.

Co tedy lidé mají na mysli, když mluví o alergii na lepek? Pravděpodobně ji používají jako zkratku pro některý z uznávaných zdravotních stavů zahrnující reakce imunitního systému na gluten.

5 typů alergie na lepek

1. Celiakie

Patří mezí nejznámější formy mylně nazývané alergie na lepek, i když se o alergii v pravém slova smyslu nejedná. Celiakie neboli celiakální sprue je závažnou autoimunitní poruchou, jejíž jedinou současnou léčbou je celoživotní vyloučení potravin obsahujících lepek.

Když máte celiakii a konzumujete lepek (bílkovina nacházející se v pšenici, ječmenu a žitu), gluten spustí ve vašem imunitním systému silnou reakci a zaútočí na sliznici tenkého střeva. Tento stav střevo ničí, projevuje se střevními potížemi a může ovlivnit i jiné části těla.

2. Neceliakální citlivost na lepek

Pokud neceliak tvrdí, že má alergii na lepek, ve většině případů myslí právě neceliakální lepkovou citlivost. Celiakie a citlivost na lepek nejsou totéž.

Lékařská věda se začíná čím dál více setkávat s lidmi, kteří netrpí celiakií, ale objevují se u nich nepříjemné příznaky po konzumaci potravin obsahujících lepek.

Tyto příznaky jsou velmi nápadné těm, které lidé zažívají při celiakii, což značně ztěžuje lékařůmdiagnózu.

V současné době neexistuje žádný způsob, jak diagnostikovat neceliakální citlivost na lepek. Výzkumníci na tom však usilovně pracují. Navíc neexistuje přesný způsob, jak zjistit, kolik lidí touto citlivostí trpí. Někteří kliničtí lékaři každopádně věří, že počet lidí s touto formou „alergie na lepek“ převyšuje celkový počet celiaků.

A jak se s neceliakální citlivostí vypořádat? I zde je jedinou současnou léčbou doživotní vynechání lepku.

Vaření bez lepku má oblibu stále u více lidí. Jaké má výhody?

3. Dermatitis Herpetiformis

Jedná se o červenou velmi svědivou kožní vyrážku, která se objevuje po konzumaci lepku. Vzhledem k tomu, že mnoho lidí si spojuje kožní reakci s alergiemi, často dermatitis herpetiformis označují jako alergii na lepek, i když o alergii vůbec nejde. Tato porucha je autoimunitního původu, což znamená, že tělo útočí na svůj vlastní imunitní systém v reakci na požití lepku.

Pokud máte od lékaře stanovenou diagnózu dermatitis herpetiformis a také pozitivní celiakální krevní testy, velmi pravděpodobně trpíte zároveň i celiakií. V každém případě je důležité se zcela vyhnout lepku, abyste vyrážku dostali pod kontrolu.

4. Glutenová ataxia

Ataxia je autoimunitní chorobou, při níž imunitní systém útočí na váš mozek a celý nervový systém v reakci na konzumaci potravin obsahujících lepek. Glutenová ataxie je však poměrně vzácná. Lidé trpící tímto onemocněním musí bezpodmínečně dodržovat bezlepkovou dietu, aby se vyhnuli dalšímu neurologickému poškození.

5. Alergie na pšenici

Alergie na pšenici je skutečnou alergií. Někteří ji však opět mylně označují jako alergii na lepek.

Alergická reakce ale může ve skutečnosti vzniknout kvůli více složkám nacházejících se v pšenici a není tak vázaná pouze na lepek. Alergie na pšenici častěji trápí děti než dospělé.

Lidé s touto alergií musí zcela vyloučit ze svého jídelníčku pšenici, ale obvykle mohou jíst žito a ječmen i přesto, že tyto obiloviny obsahují lepek.

Je bezlepková dieta dobrá i pro neceliaky? Co způsobuje vyloučení lepku z naší stravy

A co intolerance lepku?

Termín intolerance lepku se často používá jako mylné označení jiných forem „alergií na lepek“. Před několika lety lidé často zaměňovali celiakii právě za intoleranci lepku.

V dnešní době se lékaři a výzkumníci setkávají s pojmem intolerance lepku nejčastěji u lidí, kteří ve skutečnosti trpí neceliakální citlivostí na lepek.

Výraz „intolerance lepku“ se však užívá čím dál tím méně a pravděpodobně brzy úplně vyjde z módy.

Jak vidíte, tak i člověk, který tvrdí, že má alergii na lepek, může trpět jedním z několika různých stavů. Všech pět projevů alergie na lepek však spojuje jeden jediný faktor: léčba zahrnuje doživotní vyhýbání se lepku nebo pšenici.

  • Alergie na pšenici - Vše o zdraví
  • Alergie na pšenici - Vše o zdraví
  • Alergie na pšenici - Vše o zdraví
  • Alergie na pšenici - Vše o zdraví
  • Alergie na pšenici - Vše o zdraví
  • Alergie na pšenici - Vše o zdraví
  • Alergie na pšenici - Vše o zdraví

Источник: https://www.womanonly.cz/5-druhu-alergie-na-lepek-cim-se-od-sebe-lisi/

Alergie na pšenici

Alergie na pšenici - Vše o zdraví Pečivo

Výroba bezlepkového kvásku nemusí být věda. S tímto postupem můžete vytvořit kvásek z jakékoliv bezlepkové mouky a za 3 dny už můžete péct své…

Alergie na pšenici - Vše o zdraví Zdraví, léčba, prevence

Přirozený porod je pro dítě takovým prvním ‚očkováním‘. V porodních cestách získá důležitý mikrobiom od matky, který ho chrání před nemocemi. Pokud je narozené…

Alergie na pšenici - Vše o zdraví Zdraví, léčba, prevence

Slovo bezlepkový se stává moderním. Celiaků přibývá. Je opravdu nutné vyloučit lepek z našich jídelníčků? Změnila se tolik dnešní pšenice? Anebo jsme se snad…

Alergie na pšenici - Vše o zdraví Pečivo

Máte doma celiaka, anebo se snažíte omezit lepek? Vymysleli jsme pro vás recept na bezlepkové kynuté pletýnky. Jsou měkké s křupavou kůrkou a díky…

Téma: pečivo, porod, kvas bez lepku, únava, lepkové obiloviny, střevní mikrobiom, alergické reakce, alergická reakce, anémie, mléko, střevní mikroflóra, mateřské mléko, trávicí problémy, vegetariánství, jak založit kvásek, děti narozené císařským řezem, pletýnky, oves, kvásek, děti, vegetariánské recepty, ječmen, crohnova choroba, čiroková mouka, pečení bez lepku, probiotika, mikroflóra, veganství, jak vyrobit rýžový kvásek, alergie na mléko, alergie u dětí, bílkoviny, celiak, výroba kvásku, autoimunitní choroba, nadváha, autoimunitní onemocnění, jak vyrobit kvásek, vaginální očkování, bezlepkový kvásek, alergie, podvýživa, top recepty, alergie na pšenici, rýžová mouka, postup výroby kvásku, žito, neplodnost, kvásek bez lepku, porodnice, kvas, těhotenství, novorozeně, celiakie, škodlivé bakterie, artritida, kváskování, housky, nadváha u dětí, bez mléka, ABKM, obezita u dětí, bez droždí, kojenec, mouka bez lepku, kynuté pečivo, kynutí, střevo, fitness strava, vaginální výsev, antibiotika u dětí, bezlepkové mouky, mouka z rýže natural, jak změnit mikrobiom, bez laktózy, astma, císařák, postup rýžový kvásek, Klub Jíme Jinak, rýžový kvásek, kojení dětí, fit strava, fermentace, kvašení, novorozenec, péče o mikrobiom, postup kvásek, jak udělat rýžový kvásek, střevní mikroorganismy, bezlepkové pečivo, diabetes, cukrovka, omezení lepku, pečivo bez lepku, císařský řez, antibiotika, vegan, bez lepku, kváskové pečivo, hmotnost, imunita, mouka z rýže, bezlepková dieta, kvásek výroba, pšenice, mikroorganismy, alergie na lepek, obezita, pohanková mouka, výroba rýžový kvásek, astma u dětí, bezlepkové pečení, rýžová natural mouka, mikrobiom, kojení, kynuté pečivo bez lepku, důležitost kojení, glutenová senzitivita, obiloviny, proteiny, změna mikrobiomu, děti a antibiotika

Источник: https://www.jimejinak.cz/stitky/alergie-na-psenici/

Celiakie, intolerance lepku a alergie na pšenici se výrazně liší

Bezlepková strava již není pouhým módním výstřelkem poslední doby. V médiích si o této dietě můžeme číst stále častěji. Nejvíce tento způsob stravování zpopularizovala světová tenisová jednička Novak Djokovič a z amerických hvězd Gwyneth Paltrow.

Pojďme si v této problematice udělat trochu jasno. Nejprve malinko terminologie…

Co je to lepek?

Obilné zrno obsahuje bílkoviny – albuminy, globuliny, gluteniny a prolaminy. Lepek, neboli gluten je složenina gluteninu a prolaminu. Prolaminy se skládají z prolinu a glutaminu.

V různých obilninách jsou malinko jiné druhy. V pšenici jsou to gliadiny, v žitu hordeiny, v ječmeni secaliny a  v ovsu aveniny.

Sekvence, které vyvolávají vznik protilátek zodpovědných za vznik celiakie, obsahuje především gliadin, ale také hordein a secalin.

Problém s lepkem by nebyl tak hrozný, kdybychom ho konzumovali pouze v obilninách. Skvělé pojivé vlastnosti lepku však využívá potravinářský průmysl při výrobě velkého množství polotovarů a tak se stalo, že máme v dnešní době takzvaně „přelepkováno“. Najdeme ho v hotových dresincích, omáčkách, marmeládách, jogurtech, uzeninách atd.

Aby byl naplněn program „nasycení obyvatelstva“ na 200 %, byly obilniny modifikovány tak, aby obsahovaly více lepku, než je přirozené. Zde se sice zdroje lehce liší v procentuálních číslech, ale jistě hovoříme o 20–40 násobku lepku v pšenici, než tomu bylo před 20 lety.

Zajímavé:  Aspergerův syndrom - vše o zdraví

Reakce organismu na lepek se liší

Problematiku okolo lepku lze rozdělit do tří skupin, podle toho jak reaguje náš imunitní systém.

1# Alergie na pšenici

Prvním případem je běžná alergie na pšenici. Jedná se o alergii, jakou všichni známe, a která je stejná jako například alergie na pyl. Reakce na pšenici přichází okamžitě po její konzumaci.

Takovéto okamžité reakci říkáme také alergie typu I – s vyloučením IgE imunoglobulinů naším imunitním systémem.

Tento druh alergie budete řešit určitě s alergologem, který vám udělá potravinové alergické testy na pšenici a možná i jiné potraviny a provede je na kůži. Alergen, v tomto případě pšenice, se vyloučí z potravy.

U tohoto typu alergie je normální, že po nějaké době léčby úspěšně zmizí. Vedle popsané alergie na pšenici souvisí s negativní reakcí na lepek ještě celiakie a potravinová intolerance lepku.

2# Celiakie

Celiakie na rozdíl od alergie na pšenici spočívá v opožděné reakci na danou potravinu a náš imunitní systém nevylučuje IgE imunoglobuliny. To ovšem neznamená, že je méně nepříjemná, ba právě naopak.

Podstatou je geneticky podmíněná porucha slizniční imunity spočívající v abnormální reakci některých jedinců na lepek a další prolaminy. S celiakií se již neobrátíte na alergologa, ale budete jí řešit s gastroenterologem.

Celiakie je jednak nesnášenlivost lepku a zároveň autoimunitní onemocnění.

Při autoimunitních onemocněních vytváří náš organismus protilátky proti vlastním substancím, které se tím stávají alergenem.

Průběh takové reakce je poměrně složitý, ale pokusím se jej stručně shrnout. Zvýšená propustnost střevní sliznice (leaky gut syndrom) dovolí gliadinu proniknout  střevní sliznicí, kde je deaminován tTG (tkáňová transglutamáza) na kyselinu glutamovou. Ta následně zapříčiní imunitní reakci, která pokračuje tvorbou protilátek na tTG.

Tvorba protilátek pak způsobí inhibici růstového faktoru regulujícího diferenciaci epitelových buněk tenkého střeva. Tím dochází k atrofii epitelové vrstvy střeva. Atrofie znamená zmenšení povrchu pro vstřebávání potravy a dochází tedy k malabsorbci – nedostatečnému vstřebávání živin z potravy.

Důsledkem je podvýživa a následné zdravotní potíže.

Alergie na pšenici - Vše o zdraví

Tímto se nám krásně vykrystalizovaly symptomy ukazující na možné onemocnění celiakií, kterými jsou chronický průjem, ale i zácpy, plynatost, opožděná puberta, opakované bolesti břicha až křeče, podrážděnost, únava. U dětí je očividný nedostatečný růst, podváha, malátnost.

Při podezření na onemocnění celiakií je nutné provést jak testy krve, tak i biopsii střevní sliznice u odborníka na tuto problematiku.

U krevních testů se zjišťuje přítomnost protilátek na gliadin a tkáňové transglutamázy. Následně se provádí biopsie střevní sliznice.  Na obrázku níže je znázorněn postup narušení tenkého střeva a v poslední fázi atrofie střevní tkáně.

Alergie na pšenici - Vše o zdraví

Léčba celiakie je pouze jedna, a to naprosté vyloučení lepku ze stravy.  Nutné jsou pravidelné kontroly u lékaře a to minimálně jednou ročně.

Při vynechání všech obilnin obsahující lepek, kterými jsou pšenice, žito, ječmen, oves, kamut, může dojít k nedostatku příjmu vlákniny.

Je proto nutné dbát na to, aby tyto obilniny byly nahrazeny bezlepkovými obilninami. Do této skupiny patří například amarant, teff, proso, quinoa, kukuřice, rýže. Vláknina slouží jako potrava pro zdravé bakterie v našem střevě.

Nedostatek vlákniny ve stravě by mohl způsobit dysbiózu střevní mikroflóry a s ní spojené zažívací potíže.

Přestože u ovsa se polemizuje, jestli ho zařadit mezi problematické potraviny, osobně bych doporučila vyloučit ho ze stravy a rovněž potraviny z něho vyrobené.

3# Nesnášenlivost neboli potravinová intolerance lepku

Současné poznatky poukazují na to, že celiakie může vzniknout i při nesnášenlivosti na lepek a následném nedodržování dietního plánu.  K celiakie se tak dá prakticky dietní chybou projíst.

Nesnášenlivost na lepek nepatří na rozdíl od celiakie mezi autoimunitní onemocnění.  Její průvodní znaky jsou však velmi podobné těm u celiakie. Jsou to problémy se zažíváním, nedostatek energie, únava, deprese, bolesti hlavy, burn-out syndrom,  ekzémy, alergie na pyl apod.

V případě potravinové intolerance na lepek reaguje náš organismus při jeho konzumaci vyloučením IgG imunoglobulinů a následnou alergickou reakcí typu III.

Alergie tohoto typu se vyznačuje opožděnou odpovědí imunitního systému na přijatou potravu a to od 4 do 72 hodin. Z toho důvodu je jen velmi těžce identifikovatelná.

Následkem této imunitní reakce je vylučování histaminu do okolních tkání a následný vznik zánětlivých ložisek ve střevech.

Nesnášenlivost na lepek lze zjistit speciálními testy u imunologa, nutričního terapeuta nebo v laboratoři, která tyto testy na různé druhy potravin nabízí. Tyto testy jsou nazývané testy potravinové intolerance nebo testy intolerance potravin.

Alergie na pšenici - Vše o zdraví

Testy potravinové intolerance jsou základem mé nutriční praxe. Díky těmto testům lze snadno určit, jakým potravinám je třeba se na nějakou dobu vyhnout, a které naopak můžete konzumovat bez obav. Pokud jste z Prahy, nejlepší je stavit se ke mě do poradny. Pokud to máte daleko, žádný problém. Test lze provést také z pohodlí vašeho domova. Snadno v 5 krocích:

1. Objednejte si 1 ze 4 možných variant testů potravinové intolerance v našem e-shopu Mitolife.cz podle toho, na kolik potravin se chcete otestovat (44, 91, 181 nebo 270 potravin).

2. Po uhrazení objednávky vám na vaši adresu zašleme balíček s odběrovou sadou. Součástí balíčku je také úvodní dopis se stručným shrnutím, jak postupovat.

3. Postupujte podle pokynů na videu.

4. Po odeslání dopisu do německé laboratoře napište na e-mail [email protected] tyto informace: datum odběru, datum narození, jméno testované osoby, požadovaný jazyk originálu (AJ, NJ, PL, FR, ESP, IT), informaci, zda si budete přát český překlad.

5. Až německá laboratoř test provede, zašleme vám vytištěný originál s výsledky na vaši adresu, a rovněž e-mailem český překlad, pokud o něj budete mít zájem. Vytištěný originál obsahuje:

  • Brožura s vašimi výsledky (seznam potravin, na které případně reagujete, přehledně rozdělené do skupin), rady, tipy a obecná doporučení, jak změnit svou stravu, rotační plán s povolenými potravinami
  • Váš nákupní lístek
  • Brožura s personalizovanými recepty, které jsou vhodné přesně pro vás

V případě, že je zjištěná nesnášenlivost na lepek, je nutné jej stejně jako u celiakie vyloučit z jídelníčku. V tomto případě však na časově omezenou dobu. Cílem terapie je regenerace střeva, nastolení rovnováhy střevní mikroflóry a omezení vzniku zánětlivých reakcí ve střevech.

Shrnutí – lepek jako úhlavní nepřítel?

Omezení konzumace lepku a produktů lepek obsahujících považuji za rozumnou formu normálního stravování. Je ovšem nutné dbát na dostatečný příjem vlákniny v naší stravě. Celozrnné produkty z bezlepkových obilnin, luštěniny a čerstvá zelenina by neměly v našem jídelníčku chybět.

To, že se občas objeví dietní módní trend poukazující na nějakou problematiku, považuji za velmi příznivé. Samozřejmě pokud tento trend neškodí našemu zdraví, což není případ bezlepkové diety.

Vyloučením lepku z naší stravy nehrozí žádná rizika spojená s nedostatečným příjmem pro náš organismus důležitých živin. Naopak je tomu u nedodržování diety při zjištění celiakie nebo nesnášenlivosti na lepek.

Neléčení může způsobit například poruchu fertility (plodnosti) a vzniku malignit (nádorů).

Kam dál? Další články o lepku a potravinových intolerancích:

Источник: https://www.hanalang.cz/celiakie-a-nesnasenlivost-na-lepek/

Alergie na pšenici | Příznaky, diagnóza a léčba

Podstatou alergie na pšenici je neadekvátní reakce lidského imunitního systému na přítomnost pšenice.

Alergie na pšenici může mít mnoho různých podob. Na rozdíl od alergie na trávy nevyvolává v případě pšenice reakci pyl, ale bílkoviny, které jsou v pšenici obsažené. Zejména v dětství patří pšenice mezi nejvýznamnější alergeny.

Zajímavé:  Léky Proti Horečce V Těhotenství?

Ve většině případů ale alergie na pšenici vymizí sama ještě předtím, než dítě dosáhne školního věku. Alergie na pšenici u dospělých jsou ale obvykle trvalé a vyvolává je pouze konzumace pšeničných bílkovin v kombinaci s fyzickou námahou (anafylaxe na pšenici vyvolaná fyzickou aktivitou neboli WDEIA) nebo tzv.

pekařské astma způsobené vdechnutím alergenů obsažených v pšeničné mouce.

Hlavní příznaky alergie na pšenici se projevují na pokožce a v dýchacím ústrojí, a to často hned po jídle. Alergie může také vyvolávat zažívací potíže; ty ale obvykle přicházejí až se zpožděním.

Možné příznaky:

  • V ústech, nose, očích a krku: otoky, svědění nebo škrábání
  • Na kůži: atopická dermatitida nebo kopřivka (urticaria)
  • V plicích: potíže při dýchání, astma či pekařské astma
  • V trávicím traktu: křeče, nevolnost, zvracení, nadýmání nebo průjem

Diagnostika alergie na pšenici

Jako u všech ostatních alergií je i v případě alergie na pšenici užitečné si vést deník konzumovaných potravin a pozorovaných příznaků. Dalším krokem je test přítomnosti specifických protilátek IgE a kožní test.

Pokud jsou příznaky podobné symptomům celiakie, neboli jinými slovy, pokud se příznaky, jako jsou křeče v břiše, průjem nebo nevolnost, projevují vždy po konzumaci pšenice, je nutné před dalším postupem nejprve vyloučit celiakii.

Aby nebyla diagnóza zkreslená, neměli byste přecházet na bezpšeničnou či bezlepkovou dietu dříve, než budete plně diagnostikováni.

Léčba alergie na pšenici

Hlavním způsobem léčby alergie na pšenici je změna stravovacích návyků. Jakmile alergolog dojde k jednoznačnému závěru, že máte alergii na pšenici, musíte ze své stravy odstranit veškerou pšenici a příbuzné obiloviny.

Nezapomínejte, že pšenice se skrývá i v mnoha zpracovaných potravinách, u nichž byste to možná nečekali. Například i žitný chléb může obsahovat pšenici. Bezlepkové potraviny nejsou totéž jako bezpšeničné potraviny – mohou totiž obsahovat bezlepkový pšeničný škrob, který je pro osoby s alergií na pšenici nevhodný.

Z tohoto důvodu je nutné si před zakoupením každého výrobku vždy přečíst jeho složení nebo si vyžádat podrobnosti u prodejce.

Abyste mohli zajistit, že vaše dieta je i navzdory této změně vyvážená a abyste se seznámili s alternativami, které můžete použít při vaření a pečení, je vhodné se obrátit na výživového poradce.

___________________________________________________________________________________________________________________________________

Jste lékař nebo odborník na výživu? Podrobnější informace o lepku najdete v Institutu dr. Schära, naší platformě pro výměnu odborných informací o nesnášenlivosti lepku a bezlepkové dietě.

Источник: https://www.schaer.com/cs-cz/a/co-je-alergie-na-psenici

Alergie na obilí

Bílkovinné součásti v obilí mohou vyvolávat alergické potíže. Nejčastější alergen se nachází v pšenici. Potíže se mohou vyskytnout bezprostředně po konzumaci obilí nebo s malým zpožděním.

Většinou se tyto potíže projevují formou vyrážek nebo svědění kůže, resp. dechových nebo trávicích potíží.

Z botanického pohledu patří pšenice k travám, proto při alergii na travnatý pyl často dochází ke zkříženým reakcím s pšenicí a jinými obilovinami (žito, ječmen, špalda) v potravě.

Možnost přímé senzibilizace prostřednictvím vdechnutí obilné mouky existuje jako riziko povolání např. u pekařek/pekařů. Polštáře s bylinnou a špaldovou náplní rovněž skrývají riziko, že při spaní v důsledku nádechů dojde k senzibilizaci.

V obilí existují také alergeny, které samy vyvolávají těžké alergie. Rozlišování mezi více či méně nebezpečnými alergeny může probíhat pomocí molekulární diagnózy formou testu s alergenovým mikročipem.

Bližší informace k této problematice najdete v článku Zkřížené potravinové alergie.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout při alergii na obilí?

Potíže při alergii na obilí se mohou vyskytnout bezprostředně po konzumaci nebo s malým zpožděním. Většinou se jedná o vyrážky nebo svědění kůže, resp. dechové nebo trávicí potíže. Při inhalaci moučného prachu dochází v první řadě k alergickému astmatu („pekařské astma“).

U senzibilizovaných pacientů může po konzumaci obilí dojít i k anafylaktickému šoku. Toto riziko se jednoznačně zvyšuje prostřednictvím fyzické činnosti.

Tak například po konzumaci obilné housky (která by sama o sobě nespustila žádnou reakci) se po následné sportovní aktivitě může klidně vyvinout nebezpečná reakce.

Bližší informace o alergických reakcích najdete v článku Alergie: základní informace.

Alergie na obilí a výživa

Podle charakteristiky dané alergie by se mělo ze stravy vyloučit obilí a vyhýbat se vdechování obilného prachu.

Tyto potraviny by měly být při alergii na pšenici ze stravy vyloučeny:

  • pšeničné (celozrnné) mouky a produkty z této mouky,
  • pšeničné klíčky,
  • olej z pšeničných klíčků,
  • pšeničné pivo,
  • slad,
  • různá pojiva a škroby.

Jestliže si pacient všimne zkřížených reakcí s jinými obilovinami, měl by se vyvarovat i jich. K tomu, aby se zabránilo nedostatečné výživě a podvýživě, je důležitá přesná diagnostika, např. u /specialisty na alergii nebo v alergologické ambulanci.

Bližší informace o označování alergenů najdete v článcích Povinné označování potravin obsahujících alergeny a Co nám říká etiketa u potravinářského výrobku.

Tolerovatelné alternativy

Spouštěče alergie na obilí – ve většině případů jde o pšenici – by se měly vyloučit. Jako alternativa se nabízejí zdroje uhlovodanů, např.:

  • oves,
  • ječmen,
  • žito,
  • kukuřice,
  • rýže,
  • pohanka (není-li příbuzná s pšenicí),
  • jáhly,
  • quinoa,
  • amarant.

Špalda a kamut jsou příbuzné s pšenicí. Přesto se špalda při alergii na pšenici často poměrně dobře snáší. Mělo by se stanovit, jestli oba tyto druhy vedou k alergickým reakcím.

Vzhledem k tomu, že se pšeničné alergeny nacházejí těsně pod slupkou, jsou jen při mírném projevu alergie bílé výtažkové mouky zčásti dobře stravitelné. Přitom platí: Čím nižší je typové číslo mouky (např. typ W 480), tím méně slupkových podílů obsahuje.

I u diagnostikované alergie na obilí je možná vyvážená výživa. Jako základ stravování by měla sloužit potravinová pyramida. Dbejte na vyvážený přísun sacharidů – v tomto ohledu se nabízejí mnohé alternativní druhy obilí nebo také rýže, sójové produkty a brambory. Prospěšné je kvalifikované výživové poradenství.

Postup v nouzové situaci

Potíže se léčí symptomaticky, tedy především opatřeními na zmenšení otoků a potlačení svědění, v případě potřeby i na stabilizaci oběhového systému, zvláště plochým uložením s výše umístěnýma nohama. Při známé těžké alergii by dotyční jedinci měli neustále nosit u sebe tzv. „pohotovostní balíček“, který by měl obsahovat:

  • adrenalinový autoinjektor (obzvlášť při předchozích těžkých reakcích),
  • antihistaminikum,
  • kortizonový přípravek,
  • astmatický sprej. 

Rodinní příslušníci osoby s potravinovou alergií by měli být vyškoleni na používání medikace první pomoci. K anafylaktickému šoku dochází u alergie na obilí většinou v souvislosti s tělesnou aktivitou po konzumaci alergenu.

Источник: https://www.nzip.cz/clanek/361-alergie-na-obili

Pravda o lepku! Smyšlený strašák, nebo tichý zabiják?

Biesiekierski, J. R., Newnham, E. D., Irving, P. M., Barrett, J. S., Haines, M., Doecke, J. D., … Gibson, P. R. (2011). Gluten causes gastrointestinal symptoms in subjects without celiac disease: a double-blind randomized placebo-controlled trial. The American Journal of Gastroenterology, 106(3), 508–514; quiz 515. https://doi.org/10.1038/ajg…​

Brenchley, J. M., & Douek, D. C. (2012). Microbial translocation across the GI tract. Annual Review of Immunology, 30, 149–173. https://doi.org/10.1146…​

Drago, S., Asmar, R. E., Pierro, M. D., Clemente, M. G., Sapone, A. T. A., Thakar, M., … Fasano, A. (2006). Gliadin, zonulin and gut permeability: Effects on celiac and non-celiac intestinal mucosa and intestinal cell lines. Scandinavian Journal of Gastroenterology, 41(4), 408–419. https://doi.org/10.1080…​

Dugum, M., Barco, K., & Garg, S. (2016). Managing irritable bowel syndrome: The low-FODMAP diet. Cleveland Clinic Journal of Medicine, 83(9), 655–662. https://doi.org/10.3949/ccjm…​

Elli, L., Tomba, C., Branchi, F., Roncoroni, L., Lombardo, V., Bardella, M. T., … Buscarini, E. (2016). Evidence for the Presence of Non-Celiac Gluten Sensitivity in Patients with Functional Gastrointestinal Symptoms: Results from a Multicenter Randomized Double-Blind Placebo-Controlled Gluten Challenge. Nutrients, 8(2), 84. https://doi.org/10.3390…​

Zajímavé:  Péče O Zdraví Wikipedie?

EUR-Lex – 32009R0041 – EN – EUR-Lex. (b.r.). Získáno 27. listopad 2017, z http://eur-lex.europa.eu…%3A32009R0041​

Fasano, A., Sapone, A., Zevallos, V., & Schuppan, D. (2015). Nonceliac Gluten Sensitivity. Gastroenterology, 148(6), 1195–1204. https://doi.org/10.1053/j…​

Frič, P., & Keil, R. (2011). Celiakie pro praxi. Medicína pro praxi, 8(9), 354–359.

Gibson, P. R., Muir, J. G., & Newnham, E. D. (2015). Other Dietary Confounders: FODMAPS et al. Digestive Diseases (Basel, Switzerland), 33(2), 269–276. https://doi.org/10.1159…​

Hill, I. D., Fasano, A., Guandalini, S., Hoffenberg, E., Levy, J., Reilly, N., & Verma, R. (2016). NASPGHAN Clinical Report on the Diagnosis and Treatment of Gluten-related Disorders. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition, 63(1), 156–165. https://doi.org/10.1097/MPG…​

Hoffmanová, I., & Sánchez, D. (2015). Neceliakální glutenová senzitivita.

Ch’ng, C. L., Jones, M. K., & Kingham, J. G. C. (2007). Celiac disease and autoimmune thyroid disease. Clinical Medicine & Research, 5(3), 184–192. https://doi.org/10.3121/cmr…​

Kasarda, D. D. (2013). Can an Increase in Celiac Disease Be Attributed to an Increase in the Gluten Content of Wheat as a Consequence of Wheat Breeding? Journal of Agricultural and Food Chemistry, 61(6), 1155–1159. https://doi.org/10.1021…​

Nijeboer, P., Bontkes, H. J., Mulder, C. J. J., & Bouma, G. (2013). Non-celiac gluten sensitivity. Is it in the gluten or the grain? Journal of Gastrointestinal and Liver Diseases: JGLD, 22(4), 435–440.

Sanz, Y. (2015). Microbiome and gluten. Annals of Nutrition and Metabolism, 67(Suppl. 2), 27–42.

Sapone, A., Bai, J. C., Ciacci, C., Dolinsek, J., Green, P. H., Hadjivassiliou, M., … Fasano, A. (2012). Spectrum of gluten-related disorders: consensus on new nomenclature and classification. BMC Medicine, 10, 13. https://doi.org/10.1186/1741…​

Tovoli, F., Caio, G., Giorgio, R. D., & Volta, U. (2013). Non-celiac gluten sensitivity: questions still to be answered despite increasing awareness. Cellular & Molecular Immunology, 10(5), 383. https://doi.org/10.1038/cmi…​

Uhde, M., Ajamian, M., Caio, G., Giorgio, R. D., Indart, A., Green, P. H., … Alaedini, A. (2016). Intestinal cell damage and systemic immune activation in individuals reporting sensitivity to wheat in the absence of coeliac disease. Gut, gutjnl-2016-311964. https://doi.org/10.1136/gutjnl…

Velluzzi, F., Caradonna, A., Boy, M. F., Pinna, M. A., Cabula, R., Lai, M. A., … Mariotti, S. (1998). Thyroid and celiac disease: clinical, serological, and echographic study. The American Journal of Gastroenterology, 93(6), 976–979. https://doi.org/10.1111/j…​

Wieser, H. (2007). Chemistry of gluten proteins. Food Microbiology, 24(2), 115–119. https://doi.org/10.1016/j.fm…​

Источник: https://aktin.cz/pravda-o-lepku-smysleny-strasak-nebo-tichy-zabijak

Proč vyšla pšenice z módy? – PharmDr. Margit Slimáková

Pšenice právě vyšla z módy, protože je vždy po několika letech třeba najít výživového nepřítele. Mnohaleté doporučování nejíst vejce anebo máslo nikam nevedlo. Z nedávných prohřešků, jako jsou kokosový olej anebo „tučné ořechy“, se stávají superpotraviny. O tom, že nefermentovaná sója není nic zdravého, už všichni vědí, beztak sóju s láskou téměř nikdo nejedl, takže to byla jen úleva. Je třeba najít nového viníka všech našich potíží.

Pšenice je podle několika amerických autorů nejnovějších bestselerů hlavním důvodem našeho zhoršujícího se zdraví. Spojují ji s autismem, obezitou, nemocemi srdce i poruchami myšlení.

Souhlasím s tvrzením, že konzumace obilovin v podobě pečiva, sušenek a koláčů z bílé pšeničné mouky je naprosto nezdravá. Uvedený názor sama šířím při přednáškách už spoustu let. Nesouhlasím však s tvrzením, že jedna z běžných základních potravin je jednoznačně nezdravá a všichni ji potřebujeme vyloučit z jídelníčku.

Populární kniha založená na nedostatečné evidenci

Velká část tvrzení o škodlivosti pšenice vychází z knihy Wheat Belly. Americký kardiolog Dr. William Davis připisuje téměř všechny světské potíže od autismu, rakoviny a plešatosti až po osteoporózu na účet pšenici. Hlavní premise knihy „vyhoďte pšenici z jídelníčku a vše se vyléčí“ s postupem čtení však dostává trhliny.

Autor s přibývajícími stránkami textu přidává doporučení vynechávat nebo alespoň omezovat také ovoce, cukry, alkohol, kukuřici, sóju, brambory, ovesné vločky. Strava bez obsahu pšenice tak vypadá spíše jako recyklovaná Atkinsonova dieta. Mnoho z uváděného je založeno na anekdotální evidenci bez kontrolních skupin a laboratorních studií.

Klinické observační studie, které by potvrzovaly jednoznačnou škodlivost pšenice pro běžnou populaci, nenabízí.

Jako jedno z vysvětlení přibývající anekdotální evidence o prospěšnosti vyloučení pšenice v USA se stále častěji uvádí zvýšená citlivost k pšenici, která je způsobena poškozením střevní mikroflóry vlivem konzumace geneticky modifikovaných potravin se zbytkovými rezidui Roundupu. Těmi je americký trh zaplaven.

Dieta funguje!

Je mi jasné, že se pod textem objeví konentáře, jak komu ze čtenářů vyloučení pšenice z jídelníčku obrovsky prospělo. A není důvod jim nevěřit. Jenže vysvětlení je celá řada:

  • Vyloučení jedné ze základních součástí každodenního jídelníčku téměř jistě vede k omezení příjmu potravy, tím i k odlehčení jídelníčku. Hned se cítíme lépe.
  • Snížení hmotnosti na dietě, která omezuje příjem pšenice, není žádný zázrak. Každý, kdo vynechá sušenky a koláče, zhubne.
  • Lidé s kandidovou infekci se budou určitě cítit lépe. Základem terapie kandidové infekce je omezení cukrů a obilovin.
  • Někteří lidé skutečně mohou mít doposud nediagnostikovanou celiakii anebo alergii na pšenici.

Co je zdravá strava?

Jsem zastáncem minima restrikcí ve výživě. Jako základ zdravé stravy doporučuji upřednostňovat kvalitní potraviny a maximálně omezovat polotovary. Vynechání některé ze základních potravin doporučuji jen v odůvodněných případech, včetně těch filosofických nebo etických, na základě individuálního rozhodnutí, ale ne z důvodů výživové módy.

Chléb je v nejrůznějších podobách základem mnoha tradičních jídelníčků. Je pravidelnou součástí jídel i u velmi zdravých středozemních národů, které se dožívají se nadprůměrného věku.

Proč je pšenice nejméně vhodnou obilovinou? 

S cílem získat pšenici s vysokým obsahem lepku, aby nám koláče krásně kynuly, se pšenice po desetiletí šlechtila. Přestávaly se rozsáhle pěstovat její původní druhy, jako jsou např. pšenice červená, špalda anebo semolina, a vypěstovali jsme si super pšenici, kterou se přejídáme.

S cílem usnadnit kousání jsme pšenici stále jemněji mleli. Za účelem prodloužení trvanlivosti pečiva a polotovarů jsme při zpracování pšenice na mouku ze zrna začali odstraňovat obaly a klíček, a tím také vyhazovali vlákninu, minerální látky, bílkoviny a tuky.

Zůstala nám středová škrobovitá část, která perfektně zvyšuje glykémii a vede k vyššímu uvolňování inzulinu. Tím z dlouhodobého hlediska přispívá k prozánětlivému prostředí v organismu.

Pro srovnání: pšenice má glykemický index 90, semolina 55, žito 34 a ječmen (kroupy) jen 25.

Ublíží někomu omezení či vynechání pšenice?

  • Omezení bílé pšeničné mouky všem jen prospěje.
  • Vyloučení veškeré pšenice nám odlehčí jídelníček, ale někdy může být více zdrojem stresu než výživového prospěchu.
  • Neodůvodněné striktní vyloučení pšenice může sociálně izolovat, zejména v rodinách s dětmi je nepřirozené.

Co s pšenicí?

Každému doporučuji maximálně omezovat všechny výrobky z bílé mouky. Jezte co obiloviny v jejich přirozené podobě jako jsou kroupy, jahelné kaše, rizota, žitné kváskové chleby anebo pohankové palačinky.

V případě diety, která omezuje pšenici, nehledejte spásu ve speciálních bezlepkových potravinách. Mnohé tyto polotovary jsou založeny na škrobech a cukrech. Mají vyšší glykemický obsah, méně bílkovin a více cukrů.

Pro všechny, kteří se neléčí s celiakií anebo alergií na pšenici, přitom úplně stačí jíst skutečné potraviny namísto polotovarů. Protože běžným základem většiny průmyslově upravovaných potravin jsou cukr, bílá mouka, tuky a aditiva. Nic z tohoto nám ve výživě nechybí.

Источник: https://www.margit.cz/psenice-z-mody/

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector