Angiografie – vše o zdraví

OCT angiografie (OCT A) umožňuje zobrazení sítnicového i choroidálního cévního řečiště s velmi vysokým rozlišením bez použití kontrastní látky pomocí neinvazivního 3D zobrazení krevního průtoku.

Možnost prohlédnutí průtoku ve vyšetřovaném objemu tkáně vrstvu po vrstvě poskytuje nové informace o změnách u mnohých onemocnění sítnice a cévnatky. To pomáhá lepšímu pochopení patologických procesů, které dané choroby provází.

Použití aktivního očního tracking systému aktivně eliminuje oční pohyby a jimi způsobené artefakty. Od podzimu 2017 používáme jeden z nejmodernějších přístrojů Angio OCT od firmy Zeiss.

Vyšetření trvá pouze několik vteřin, je bezbolestivé a kdykoliv opakovatelné. Nemá žádná rizika a nežádoucí účinky.

Podívejte se, jak vypadá vyšetření na přístroji Angio OCT od firmy Zeiss

Angiografie - Vše o zdraví Angiografie - Vše o zdraví

Přístroj slouží k bezkontaktnímu vyšetření cévního zásobení oka.

Angiografie - Vše o zdraví

Výstup vyšetření Angio OCT

Angiografie - Vše o zdraví

Výstup vyšetření Angio OCT

Angiografie - Vše o zdraví

Výstup vyšetření Angio OCT

Angiografie - Vše o zdraví

Výstup vyšetření Angio OCT

Angiografie - Vše o zdraví

Výstup vyšetření Angio OCT

Источник: https://www.ocni-visus.cz/vysetreni/oct-angiografie-oct-a/

Arteriogram (angiogram) – co je to a kdy se používá?

Angiografie - Vše o zdraví

Takto může vypadat arteriogram (angiogram)

Arteriogram je postup, který vytváří obraz vašich tepen. Během zákroku Váš lékař použije nějaký kontrastní materiál nebo barvivo a rentgenové paprsky k pozorování průtoku krve tepnami – také zaznamenává případné blokády.

Angiografie je radiologické vyšetření (rentgenové), při kterém se znázorňují cévy po předchozím vstříknutí kontrastní látky a následném snímkování.

Tento postup, známý také jako angiogram, lze provést na mnoha různých částech těla. Pojmy „arteriogram“ a „angiogram“ (a související „arteriografie“ a „angiografie“) nejsou specifické pro určitou část těla. Tyto termíny jednoduše odkazují na konkrétní metodu pozorování tepen.

Slova před pojmem „arteriogram“ vám umožní zjistit, která část těla bude testována. Například aortální arteriogram pozoruje průtok krve aortou, což je hlavní tepna ve vašem těle.

Typy arteriogramů

Jak již bylo řečeno, arteriogram jako takový může být použit v mnoha oblastech těla. Mezi nejběžnější typy patří:

  • aortální angiografie (aorta)
  • mozková angiografie (mozek)
  • koronární angiografie (srdce)
  • arteriografie končetin (končetiny: paže, nohy, ruce)
  • fluoresceinová angiografie (části oka: sítnice a cévnatka)
  • plicní angiografie (plíce)
  • renální angiografie (ledviny)

Angiografie je tedy název pro vyšetření cév s užitím kontrastní látky.

Příprava

Příprava závisí na části těla. Existují určité věci, které byste měli dělat bez ohledu na typ arteriogramu, který podstoupíte.

Zaprvé je důležité informovat svého lékaře o tom, jaké léky a doplňky užíváte. Možná budete muset přestat užívat léky, které ovlivňují srážení krve, jako jsou aspirin nebo léky na ředění krve. Před zákrokem byste také měli přestat kouřit.

Informujte svého lékaře o všech známých alergiích na léky, jód nebo kontrastní materiál. Měli byste také informovat svého lékaře, zda máte v anamnéze problémy se srážením krve. Pokud jste těhotná, informujte svého lékaře.

Lékař vám dá jistě vědět, zda můžete před testem jíst nebo pít. To, zda máte přijít nalačno, závisí na typu prováděného arteriogramu.

Jak se provádí arteriogram?

Podrobnosti o postupu opět závisí na příslušné části těla. Například během cerebrálního angiogramu bude vaše hlava fixována na místě, aby se během operace vytvořil jasný obraz. Obecný postup je však v některých ohledech podobný.

Před zákrokem Vám může lékař podat sedativum. Během procedury budete sedět, nebo si můžete lehnout. Váš lékař vloží katétr do tepny, obvykle do nohy. Pak tento katétr provede cévami, aby dosáhl té správné oblasti.

Pak bude do katétru vstříknut kontrastní materiál a toto barvivo bude proudit do okolních tepen.

Váš lékař bude pomocí rentgenových snímků sledovat cestu barviva přes tepny. To pomáhá odhalit případné blokády. Procedura může také odhalit arteriální poškození nebo zúžení.

Katétr se bude nacházet v blízkosti místa, kde by mohlo dojít k zablokování, takže váš lékař může použít katétr k vyřešení tohoto problému během zákroku. Váš lékař může také například podat lék prostřednictvím katétru k vyřešení krevní sraženiny.

Možné výsledky

Arteriogram může pomoci lékařům zjistit různé stavy a ​​abnormality. Tak například:

  • aneuryzma (výduť, rozšíření cévy, tepny)
  • ucpání cévy
  • krvácení
  • zánět
  • zúžení krevních cév
  • trombóza
  • nádor

Lékař pak tyto výsledky využije, aby vám pomohl zjistit, jak nejlépe léčit váš konkrétní stav.

Možná rizika

Obecná rizika arteriogramu jsou:

  • bolest
  • krvácení
  • infekce v místě, kde byl zaveden katétr
  • krevní sraženiny
  • poškození cév

Další rizika zahrnují alergickou reakci na barvivo nebo poškození ledvin z použitého barviva.

Specifické typy arteriogramů mohou nést další rizika. Vzácně koronární arteriografie může vést k nízkému krevnímu tlaku, mrtvici nebo infarktu. Podle odborné knihy Comprehensive coronary care se závažné komplikace z koronární angiografie vyskytují v 1 z 500 až v 1 z 1000 případů.

Angiografie - Vše o zdraví

Levá koronární tepna – zobrazení

Co očekávat po zákroku

Poté, co lékař vyjme katétr, bude na místo zavedení aplikován tlak. V závislosti na umístění místa zavedení a typu arteriogramu budete možná muset ležet v klidu na zádech nebo mít určitou část těla v klidu ještě několik hodin po zákroku.

Lékař vám pak také dá specifické pokyny týkající se fyzické aktivity a péče o rány. Obecně byste se měli vyhnout namáhavé fyzické aktivitě po dobu až jednoho týdne. Obvaz by měl být ponechán na místě zákroku přibližně dva dny.

A co vy? Máte nějaké zkušenosti s tímto zákrokem? Budeme rádi za komentáře.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Источник: https://www.rehabilitace.info/zdravotni/arteriogram-angiogram-co-je-to-a-kdy-se-pouziva/

Angiografie a DSA

Angiografické pracoviště (pracoviště Digitální subtrakční angiografie – DSA)

Co je Intervenční radiologie

Intervenční radiologie je obor, který obvykle zcela nahrazuje či event. usnadňuje chirurgický výkon pod dohledem zobrazovací techniky. V naprosté většině případů je proti chirurgickému výkonu pro pacienta šetrnější, následná rekonvalescence po výkonu bývá také obvykle výrazně kratší. Nevýhodou těchto intervenčních technik bývá obvykle vyšší cena výkonu.

  • Intervenční radiologické metody můžeme dělit na vaskulární a nevaskulární.
  • Vaskulární výkony jsou výkony na cévním řečišti (tepny, žíly, lymfatické cévy),
  • Nevaskulární výkony jsou intervenční výkony prováděné mimo cévní systém

Spektrum prováděných výkonů:

Vaskulární intervence

provádíme obvykle na pracovišti Angiografie – DSA

  • diagnostické arteriografie a flebografie (zobrazení tepen a žil)
  • Trombolýzy (léčba krevních sraženin) žilní a tepenné
  • stenting karotických tepen, viscerálních tepen…
  • PTA (perkutánní transluminální angioplastika) + stenting periferních tepen a žil,
  • Diagnostika a léčba cévních malformácí včetně intrakraniálních
  • Diagnostika a léčba intrakraniálních aneurysmat
  • Iktový program (mechanické trombektomie a trombolýzy cév zásobujících mozek)
  • Chemoembolizace tumorů
  • Implantace kaválních filtrů
  • Endovaskulární ošetření traumatického nebo jiného krvácení
  • Zavádění stentgraftů při léčbě aneurysmat hrudní a břišní aorty a periferních tepen
  • Implantace venosních i arteriálních portů i jiných cévních vstupů
  • Výkony na dialyzačních shuntech

Nevaskulární intervence

  • biopsie (odběr) z patologických kolekcí, útvarů, ložisek
  • drenáže patologických kolekcí (abscesů, jiných tekutinových kolekcí)
  • výkony na žlučových cestách
  • Radiofrekvenční ablace (RFA), mikrovlnná ablace (MWA) nádorových i nenádorových lézí
  • chemické sympatektomie
  • kořenové obstřiky na páteři
  • a další

Celkový počet výkonů na našem pracovišti je cca 6500 za rok

Provádíme téměř celé spektrum vaskulárních i nevaskulárních intervencí. Spolupracujeme s klinickými pracovišti Intervenční radiologie, nejčastěji s ÚVN Praha a FN Hradec Králové.

Ve výjimečných případech u zvláště složitých případů pak zajišťujeme léčbu pacientů na těchto klinických pracovištích.

V případě event. poruchy angiografického přístroje zajistíme péči o akutní pacienty na vyšším, obvykle klicnickém pracovišti (nejčastěji ÚVN Praha, FN HK, VFN Praha, IKEM či Nemocnice Na Homolce)

Co je Angiografie a DSA

  1. Angiografie je specializované rentgenové vyšetření cév s aplikací RTG kontrastní látky do tepen a žil.

  2. Digitální subtrakční angiografie (DSA) spočívá v digitálním zpracování obrazu s možností jeho dalšího počítačového zpracování (3D rekonstrukce, zobrazení podobné CT, navádění katetru ve 3 rozměrném prostoru apod.

    )

  3. Z původně diagnostické metody Angiografie se v posledních 20 letech vyvinul obor zabývající se miniinvazivními terapeutickými výkony s názvem Intervenční radiologie.

Pracoviště DSA

Umístění: Pavilon interních oborů – přízemí – patro P

Pracovní doba : 7.00-15.30 hod. (pro neodkladná vyšetření a terapeutické výkony je zajištěn nepřetržitý 24 hodinový provoz, lékař i ostatní personál je nepřetržitě k dispozici na telefonu)

Pracoviště je vybaveno špičkovým kompletem firmy General Electric – Innova IGS 540. Přístroj umožňuje diagnostickou digitální subtrakční angiografii s vysokým rozlišením a přesnou diagnostiku vaskulárních lézí. Disponuje plnou softwarovou výbavou, včetně možnosti navigace intervenčních výkonů ve 3D v reálném čase.

Personální obsazeni:

  • 4 lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru Radiologie a zobrazovací metody i zvláštní odbornou způsobilostí v oboru Intervenční radiologie, z toho 1 lékař navíc se specializovanou způsobilostí v oboru Neuroradiologie
  • 4 zdravotní sestry
  • 8 radiologických asistentů
  • 1 spolupracující lékař – angiolog

Angiografické pracoviště provádí jak diagnostiku cévních onemocnění a terapeutické výkony na cévním řečišti, tak i nevaskulární intervenční výkony pro Krajskou nemocnici Liberec a.s.

a spádovou oblast celého Libereckého kraje, v některých případech (neurovaskulární intervence) i pro některé okresy přilehlých krajů. Navazuje na dlouholetou tradici provádění vaskulárních výkonů (již od roku 1954) a v diagnostickém procesu doplňuje ostatní zobrazovací modality CT, USG a MR.

Úzce spolupracuje především s odděleními angiologie, cévní chirurgie, neurochirurgie, neurologie, onkologie, traumatologie, chirurgie i dalšími.

Kontraindikace angiografických výkonů:

polyvalentní alergie včetně alergie na kontrastní látku

  • těhotenství
  • renální insuficience (porucha funkce ledvin)
  • neléčená nekorigovaná hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy)
  • feochromocytom (nádor produkující katecholaminy).

Každý pacient je ošetřujícím lékařem poučen o rizicích podání kontrastní látky a je mu předložen  písemný informovaný souhlas. Při relativních kontraindikacích je nutno zvážit poměr rizika a zisku vyšetření.

Objednání k vyšetření:

Pacienty k vyšetření může objednávat pouze lékař. Vzhledem k charakteru vyšetření, nutnosti hospitalizace po výkonu i možným nežádoucím reakcím po podání kontrastní látky (viz výše) není možné individuální objednávání přímo pacientem.

Pacienti v závažném klinickém stavu jsou vyšetřováni přednostně.

Příprava pacienta před angiografickým vyšetřením:

  • Vzhledem k nutnosti podání kontrastní látky přichází pacient vždy nalačno a platí zásada 2N – Nejíst + Nekouřit nejméně 6 hodin před vyšetřením. V superakutních případech, jedná-li se o vyšetření pro záchranu života, se vyjímečně vyšetřují tito pacienti bez přípravy.
  • Obvyklou medikaci pacient užije vždy a může ji zapít douškem vody. Jedinou výjímkou jsou pacienti – diabetici, užívající metforminová perorální antidiabetika. Při předpokládaném použití kontrastní látky je nutné tyto léky vysadit a pacienty převést na inzulín, proto bývá v tomto případě před angiografickým vyšetřením nutná 2-3 denní hospitalizace
  • K výkonu se pacient dostaví s laboratorními výsledky renálních funkcí – urea, kreatinin a vyšetřenými koagulačními parametry – INR, APTT, trombocyty. Tato vyšetření je povinen zajistit ošetřující (odesílající) lékař a nesmí být starší 7 dní. Bez znalosti těchto laboratorních výsledků není možné angiografické vyšetření provést!

Průběh angiografického vyšetření:

Po nutném pohovoru s pacientem ohledně obtíží a možných kontraindikací se pacient oblečený do nemocničního úboru položí na vyšetřovací stůl. Sestra pacienta připraví k výkonu (musí mít oholená třísla, zajištěný žilní vstup), a poté je v rámci zachování sterilního prostředí zarouškován sterilními rouškami.

Lékař umrtví tříslo malou injekcí anestetika. Nadále potom výkon probíhá bezbolestně. Poté zavede lékař jehlu do tepny (v třísle, v oblasti loketní jamky či v podpaží), přes jehlu zavede vodící drát, jehlu odstraní a po vodícím drátě zavede vyšetřovací katetr (hadičku) až k vyšetřovanému cílovému místu.

Vše probíhá pod průběžnou rentgenovou kontrolou. Vodící drát potom odstraní a aplikuje kontrastní látku, kterou se plní nasondované cévy a zároveň snímkuje. Vyšetření je ukončeno po získání všech informací důležitých k získání diagnózy, místa postižení cévy apod..

Při vyšetření může pacient cítit lehký pocit tepla ve vyšetřovaném místě, podmíněné průtokem kontrastní látky.

Po ukončení vyšetření je odstraněn vyšetřovací katetr a místo vpichu se, vzhledem k možnosti krvácení, komprimuje (stlačí) nebo uzavírá speciálním zařízením. Komprese trvá obvykle 10-15 minut, poté se přes místo vpichu naloží tlakový obvaz, který má pacient obvykle na místě cca 6 hodin, a je převezen na oddělení.

Z důvodu nutnosti dlouhodobé komprese a dalšího následného klidu na lůžku (minimálně 24 hodin) je nutná u většiny diagnostických angiografií hospitalizace přes noc. Pacient může jíst a pít prakticky okamžitě po návratu na oddělení a užívá obvyklé léky, případně další léky dle ordinace ošetřujícího lékaře.

Musí zachovat klid na lůžku a  nesmí pokrčovat dolní končetinu na straně vpichu. Je pravidelně kontrolovaný personálem oddělení.

Při terapeutickém výkonu, kdy se postižená céva dilatuje (PTA – perkutánní transluminální angioplastika), event. vyztuží stentem je možná hospitalizace delší.

Po neurointervenčních výkonech (v oblasti krčních tepen a tepen v oblasti hlavy), stentingu aorty či dalších složitějších výkonech je možná či dokonce nutná i podstatně delší hospitalizace pacienta.

Výhody angiografického vyšetření

  • možnost kvalitního zobrazení prakticky všech cév v lidském těle.
  • možnost přímo terapeuticky zasáhnout na většině tepen či žil v lidském těle pouhým vpichem (“klíčovou dírkou”) bez nutnosti operačního výkonu “otevřenou cestou”

Nevýhody angiografického vyšetření:

  • možné komplikace intervenčního výkonu – angiografie je vyšetření bezpečné, ale přesto nelze komplikace vyloučit, jejich riziko ale není větší než 1%.Nejčastější jsou:
  • rentgenové ionizující záření – proto vyšetření musí být vždy indikované s ohledem na radiační zátěž a diagnostickou výtěžnostpodání kontrastní látky – může být provázeno alergickou reakcí, proto je nutné vědět o všech známých alergiích (především na léky) u daného pacienta a případně provést protialergickou přípravu (zajišťuje ošetřující lékař event. po konzultaci s alergologem) – odkaz Informovaný_souhlas_s_podáním_KL
  • hematom (modřina) v místě vpichu – často bývá způsobený “neklidem” pacienta v době nutnosti klidu v čase 24 hodin po vyšetření (dlouhodobé pokrčení nohy apod.)
  • trombosa či embolie do periferní tepny (žíly)
  • zkrat mezi tepnou a žilou v místě vpichu
  • poškození ledvinových funkcí – souvisí s podáním kontrastní látky
  • neurologické postižení při výkonech na tepnách horní poloviny těla

Vzhledem k možným komplikacím výkonu je ošetřující lékař povinen pacienta o výkonu poučit, stejně je pacient poučen přímo od lékaře na našem oddělení, který bude vyšetření provádět. O tomto poučení bude s pacientem sepsán Informovaný souhlas s vyšetřením.

Popis vyšetření je vyhotoven nejpozději do 3 pracovních dní, v případě složitých nálezů a nutnosti konsilií nejpozději do 1 týdne. Popis STATIM nejpozději do 3 hodin od ukončení vyšetření.

Источник: https://www.nemlib.cz/angiografie-a-dsa/

Angiografie

Angiografie znamená vyšetření cév zobrazovací metodou. Samotný termín v užším slova smyslu značí klasickou angiografii, kdy se skiagraficky zobrazí tepna po naplnění kontrastní látkou. Zobrazení je nutno provádět minimálně ve dvou projekcích jako u RTG kostí, poněvadž stenóza může být asymetrická a v jedné projekci se tak nemusí zobrazit.

Kromě morfologické diagnostiky lze provádět selektivní odběry krevních vzorků z cév (např. u endokrinně aktivních tumorů pankreatu či nadledvin), selektivní zavádění katetrů např. pro lokální chemoterapii (např. do a. hepatica propria) a další.

  • Arteriografie: zobrazení tepen.
  • Flebografie: zobrazení žil.
    • Kavografie: zobrazení duté žíly.
    • Portografie: zobrazení portálního žilního systému.

Procedura a kontrastní látky[upravit | editovat zdroj]

Nejčastěji se katetr zavádí do femorální tepny tak, aby se vyšetřující dostali do levé komory. Po celý průběh vyšetření je vše sledováno na monitoru. Nejčastěji pomocí Digitální subtrakční angiografie – DSA o 2–3 obr/sec. Nepoužívá se však u srdce, to je potřeba sledovat 15–30 obr/sec. Je důležité si uvědomit, že čím více obrázků, tím více záření do těla proniká.

Kontrastní látky využívané v angiografii[upravit | editovat zdroj]

Jodové kontrastní látky[upravit | editovat zdroj]

  • Základem je benzenové jádro s připojenými 3 atomy jódu.
  • Vylučovány ledvinami.
  • Ionické (disociace na elektricky nabité ionty) a neoinické (bez disociace, lepší snášenlivost).

Gadoliniové kontrastní látky[upravit | editovat zdroj]

  • Určené pro MR, MRA.
  • Výrazně nižší alergenicita.

Alternativní KL: Oxid uhličitý[upravit | editovat zdroj]

  • Určené především pro pacienty s rizikem vzniku alergické reakce a dále u lidí s poruchou funkce ledvin.
  • Vyšetření břišní aorty a tepen dolních končetin.
  • Obtížná aplikace.

Digitální subtrakční angiografie – DSA[upravit | editovat zdroj]

Klasická invazivní metoda angiografického vyšetření, kdy je možné provést zároveň i angioplastický zákrok, jako je například rozšiřování zúžených cév pomocí implantace stentu.

Postup[upravit | editovat zdroj]

U DSA se odečítá maska nativního obrazu. To znamená, že samotné snímání probíhá ve dvou fázích, abychom ze snímku mohli odstranit obraz „stínící“ tkáně, přes kterou by bylo nemožné vidět obraz zkoumané cévy, cévního řečiště (kostní tkáň, apod.).

Využívámé subtrakce, tedy odečtení obrazů:

  • První snímání probíhá bez použití jakékoliv látky a následuje převedení obrazu do negativu.
  • Dále je přímo do tepny vpravena kontrastní látka (jde tedy o tzv. intraarteriální DSA) a následuje druhé RTG snímání. Poté lze pomocí počítačové techniky oba obrazy odečíst (subtrakce) a vzniká přesný obraz dané cévy. Kontrastní látka je nejčastěji jodového charakteru.

Nejčastějším přístupovým místem je arteria femoralis communis.

DSA: stenóza společné ilické tepny, stent
DSA: stenóza dialyzačního shuntu, PTA
DSA: embolizace krvácení do tlustého střeva

Selektivní koronarografie – SKG[upravit | editovat zdroj]

SKG je angiografické vyšetření koronárních tepen při jejich selektivním nástřiku kontrastní látkou na bázi jodu. Lokálně se umrtví kůže a zavede se katetr do femorální nebo radialní tepny. Jakmile je katetr na místě, je možné provádět celou řadu procedur: angioplastiku, odstraňování hematomu, elektrofyziologické studie nebo pouštění další kontrastní látky.

CT angiografie[upravit | editovat zdroj]

Neinvazivní metoda angiografického vyšetření krevního řečiště. V tomto případě je nejčastějším přístupovým místem periferní žíla, tedy často loketní jamka.

Rozlišujeme CT angiografii tepen a CT flebografii (tedy angiografii žil).

CT angiografie tepen (angio-CT / CTA)[upravit | editovat zdroj]

CT vyšetření v arteriální fázi, kdy má tepna nejlepší náplň kontrastní látkou. Ke správnému načasování spuštění skenu se používají různé metody:

  • Bolus tracking automaticky spustí vyšetření při dosažení potřebné náplně (denzity) lumen.

(V praxi se často využívá modifikace, kdy se sleduje změna denzity lumen artérie vizuálně a v případě dostatečného vzestupu se skenování spouští ručně).

  • Bolus timing – po podání malého bolusu kontrastní látky se stanovuje křivka denzit z lumen arterie v čase, ze které se pak odvodí nejvhodnější čas k zahájení skenování.
  • Odhadem – nejrychlejší, s největším rizikem neoptimálního načasování.

CT flebografie – kavografie, portografie[upravit | editovat zdroj]

CT vyšetření v portální fázi (portografie), pozdní žilní fázi (žíly), žilní předfázi (periferní žíly).

CT břicha: trombóza portální žíly
Angio-CT karotid: stenóza vnitřní karotidy
CTA mozkových tepen: aneurysma

Mozková MR angiografie metodou TOF (všiměte si zejména vysokého rozlišení a kontrastu)

MR angiografie – MRA[upravit | editovat zdroj]

Neivazivní metoda angiografického vyšetření. Výhodou je absence ionizujícího záření.

MRA se používá pro vyšetření možných problému jako stenóza (zúžení průtoku krve), blokáda nebo aneurysma (zeslabení cévní stěny a riziko prasknutí). Často se používá na zobrazení krku, mozku a dalších.

Zobrazení[upravit | editovat zdroj]

  • Nativně metodou time-of-flight (TOF) či fázového kontrastu bez aplikace kontrastní látky.
  • Nebo jako postkontrastní vyšetření po aplikaci kontrastní látky (kontrastní MRA) − využíváme paramagnetické cheláty gadolinia, který zesiluje kontrast, a tak dosahujeme zřetelnějších zobrazení.

V současnosti je kontrastní MRA velmi vhodnou miniinvazivní metodou pro detekci patologických stavů hrudní aorty, břišní aorty a jejích větví (arteriitida, disekce, okluze), i anomálií malého oběhu (arteriovenózní zkraty, anomální žilní návrat apod.).

Vynikajících výsledků dosahuje kontrastní MRA v zobrazování magistrálních krčních tepen a renálních tepen. [1]

Je možné také 3D zobrazení tkání např. pomocí maximum intensity projection (MIP), kde se výsledky z laterální a axialní roviny spojí. Rozdíl od CT angiografie je, že nezobrazuje lumen.

Výhody[upravit | editovat zdroj]

  • Minimální nefrotoxicita a alergenicita v porovnání s jodovými kontrastními látkami
  • Možnost využití u pacientů s diabetem, u kterých je přítomná silná kalcifikace stěn tepen a také nefropatie, což může být zhoršeno právě podáním jodové kontrastní látky, jak je tomu v přípdě DSA nebo CT angiografie

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Způsobené zákrokem[upravit | editovat zdroj]

Nejčastěji se u pacientů objevuje krvácení z místa vpichu do podkoží – hematom, kdy v případě, že je menší dochází ke spontannímu vstřebání. Větší krvácení se objevují méně často a to nesprávným vyjmutím zavaděče nebo v důsledku nedodržení doporučených nařízení, především klidu na lůžku.

Další komplikace se vyskytují velmi vzácně. Jsou popsány případy arytmie, uvolnění trombu nebo embolie vedoucí k mrtvici, krvácení. Vzácně dále dochází k poškození nervů, které se projevuje brněním.

Způsobené působením kontrastní látky[upravit | editovat zdroj]

Nežádoucí reakce způsobené kontrastní látkou patří mezi tzv. systémové komplikace.

V praxi jej můžeme rozdělit následovně:

JODOVÉ KONTRASTNÍ LÁTKY

  • Chemotoxické: úměrná reakce množství podané KL, vzniká po ovlivnění určitého orgánu → nefrotoxicita, kardiotoxicita, neurotoxicita

Ostatní KL používané v angiografii (gadoliniové, oxid uhličitý) nemají zásadní rizika ve spuštění nežádoucí reakce organismu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

  • Skiagrafie
  • Kontrastní látky
  • Magnetická rezonance
  • Výpočetní tomografie

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA, et al. Medicínská biofyzika. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. 524 s. ISBN 80-247-1152-4.
  • Angiography (anglická wikipedie)

Reference[upravit | editovat zdroj]

Источник: https://www.wikiskripta.eu/w/Angiografie

Angiografie

Nemoci, při nichž je angiografie prováděna: portální hypertenze

Angiografii lze definovat jako zobrazení krevního řečiště. Podle místa pak můžeme rozlišovat arteriografii neboli zobrazení tepen i flebografii, která zobrazuje žíly. V případě koronarografie jsou zobrazeny cévy zásobující srdce (koronární řečiště).

Angiografie patří mezi rentgenové zobrazovací metody s aplikací kontrastní látky. Tuto látku tvoří jodová sloučenina a je vstříknuta do tepenného řečiště v oblasti, která má být vyšetřena. Prostřednictvím rentgenových paprsků pak může lékař danou oblast prohlédnout.

Kontrastní látka je aplikována katétrem přes stehenní tepnu, který je zaveden vpichem v oblasti třísel.

Tato metoda je označována jako invazivní, což znamená, že je při ní porušen tělní povrch. I tak ale většinou nestráví pacient v nemocnici více než jeden den.

Pomocí angiografie lze odhalit různé choroby cévního řečiště, jako je například cévní aneurysma neboli výduť a rozšíření cévy či tepenné zúžení vinou aterosklerózy.

Angiografie však představuje nejen vyšetřovací metodu, ale zároveň také léčebnou, neboť prostřednictvím zavedeného katétru lze některé choroby rovnou i léčit.

Nejprve je prostřednictvím Seldingerovy metody zaveden katétr do stehenní tepny z třísla. Tříslo je před zavedením potřeba oholit, vydezinfikovat a ohraničit sterilní rouškou. Následuje místní znecitlivění a poté je jehlou nabodnuta stehenní tepna. Lékař zavede tenký kovový vodič, který vypadá jako drátek.

Na angiografii se pacient dostaví do specializovaného zdravotnického zařízení. V průběhu vyšetření je pak pacient kontrolován prostřednictvím pohyblivého rentgenového ramene, aby mohl mít lékař pod dozorem polohu zaváděných nástrojů. Jakmile je vodič uvnitř, následuje zavedení speciální plastové trubičky (tzv.

sheath) do tepny.

Pojistka trubičky přitom zabraňuje krvácení do tepny. Tento sheath je nutný k zavedení katétru do dané oblasti. Aplikaci přitom vždy doktor kontroluje prostřednictvím rentgenu.

Katétr následně umožní vstříknutí kontrastní látky, což je sloučenina jódu, díky které se místa průtoku látky na rentgenu zviditelní.

Pak může doktor vysledovat zúžení cév či odhalit místa, z nichž látka uniká do tkání.

Po odhalení cévní choroby následuje v určitých případech léčebný zákrok. Jestliže je tepna pod vlivem aterosklerózy zúžena, tkáně nemohou fungovat tak, jak mají, neboť jsou nedostatečně zásobeny krví. V tom případě dokáže lékař daný úsek rozšířit, čímž se zvýší krevní průtok do tkáně a tím pádem se následně obnoví její funkce.

Cévu lze rozšířit prostřednictvím nafukovacího balonku, tuto metodu nazýváme jako perkutánní transluminální angioplastiku. Řešením může být i zavedení stentu, který má za úkol vyztužit stěnu tepny. V případě aneuryzmatu neboli vakuovitých rozšíření v místě nedokonalé stěny cévy je provedena arteriografie a daná místa jsou ucpána.

Pokud by k takovému zákroku nedošlo, hrozí prasknutí a krvácení.

Stejně jako jiné invazivní metody představuje angiografie určitá rizika. Je však třeba si uvědomit, že v porovnání s důsledky neléčeného cévního onemocnění jsou tyto rizika minimální. U někoho může vyvolat aplikace kontrastní látky alergickou reakci, avšak tomu lze předejít podáním léků, které tyto reakce tlumí. Další riziko představuje samotné napíchnutí cévy, jež může krvácet.

Každý pacient, který má před sebou angiografii, musí svému lékaři sdělit, jestli je na něco alergický, zvlášť v případě alergie na jód. Doktor pak zváží, zda je riziko angiografie příliš vysoké, doporučit může i léky tlumící alergickou reakci. Stejně tak je nutné informovat doktora o ledvinových onemocněních, kterými pacient trpí, neboť kontrastní látka se z těla vylučuje ledvinami.

V případě jejich nedostatečné funkce může být angiografie riziková. Mezi nejběžnější komplikace pak patří drobné krvácení v místě vpichu. Objeví se tak hematom, ale většinou sám během 14 či 20 dnů zmizí. Velmi výjimečně se může objevit další komplikace, jako například ucpání cévy (trombóza, embolie), ale v porovnání s rizikem při neléčení nemoci se rozhodně angiografii vyplatí podstoupit.

Celý výkon lékař kontroluje pomocí rentgenu, a proto je vyšetřovaná osoba v malém množství vystavena rentgenovým paprskům.

Při objednání termínu je nutné, aby pacient sdělil doktorovi všechny prodělaná nemoci i pravidelně užívané léky. Nezapomeňte lékaře informovat také o tom, zda trpíte nějakými alergiemi (hlavně v případě alergie na jód), astmatem, ledvinovými chorobami, onemocněním štítné žlázy či cukrovkou.

Sdělte mu také, jestliže trpíte poruchou krevní srážlivosti či jste si všimli tendence ke zvýšenému krvácení. Je nutné, abyste lékaře informovali rovněž i o lécích užívaných na krevní srážlivost, jako je například Warfarin či Pelentan.

V tom případě vám bude před vyšetřením místo těchto léků podán prostřednictvím injekce heparin.

Den před plánovanou angiografií je pacientovi odebrána krev kvůli testu na srážlivost krve. Je nutné také zvýšit příjem tekutin, stejně tomu je i po vyšetření. Zvýšené množství tekutin totiž pomůže vyloučit z těla kontrastní látku. Vyšetření se provádí na lačno, pacient nesmí alespoň 4 hodiny před vyšetřením konzumovat jídlo či kouřit, pití je vhodné rovněž omezit.

Před samotným vyšetřením užije pacient léky na ředění krve, alergici navíc prášky tlumící alergickou reakci, jako je například Prednison, diabetikům je aplikována glukózová a inzulinová infuze. Zdravotnický personál před angiografií ještě pacientovi vyholí místo vpichu, což bývají třísla.

Angiografie probíhá ve speciálním sále s potřebným vybavením. Nad lůžkem je umístěn pohyblivý rentgen. Nejprve je vydezinfikováno místo vpichu, což je většinou tříslo, neboť zde lze napíchnout stehenní tepnu. Dále je místo ohraničeno sterilními rouškami a aplikována anestezie.

Kromě tohoto vpichu se znecitlivující látkou je celé vyšetření bezbolestné. Následně je napíchnuta tepna a zaveden katétr na správné místo. Po celou dobu přitom lékař sleduje i rentgenový obraz, aby bylo vše pod kontrolou.

Vyšetření je nebolestivé a ve chvíli, kdy je pacientovi aplikována kontrastní látka, se dostavuje pocit tepla, které se postupně rozlévá po celém těle.

Vyšetření provádí zkušený lékař. Dbejte jeho pokynů ke změně polohy či zadržení dechu. Ve většině případů zabere angiografie hodinku až hodinu a půl, vždy v závislosti na typu výkonu.

Po vyjmutí katétru je místo vpichu ošetřeno bandáží a navíc zatíženo pískem. Je nutné, aby pacient strávil následujících 24 hodin vleže, jinak hrozí krvácení z tepny. V některých případech jsou pacientovi aplikovány i protisrážlivé léky, díky nimž lze předejít vzniku sraženiny.

Týden až dva týdny, podle doporučení lékaře, by se měla vyšetřovaná osoba vyvarovat fyzické námaze, čímž se celý proces hojení urychlí.

Již v průběhu vyšetření vám lékař sdělí předběžné výsledky. Popis vyšetření, a to včetně rentgenových snímků, je vyhotoven následující den.

Источник: https://www.anamneza.cz/vysetreni/Angiografie-Arteriografie-koronarografie-flebografie-531

radiologieplzen.eu

Funkce pro usnadnění používání webu uživatelům se zrakovým postižením:pro správnou funkci přehrávání audia je nutné mít nainstalovaný FlashPlayer[audio: https://radiologieplzen.eu/wp-content/uploads/angio_czech.mp3]

Popis metodyAngiografické vyšetření (dále angiografie) je metoda, která umožňuje kvalitní zobrazení cév (tepen i žil) Vašeho těla. Tato metoda využívá stejně jako běžný rentgenový přístroj účinků rentgenového záření, k zobrazení cév je nutné cílené podání kontrastní látky do vyšetřované cévy.

V případě nutnosti je možné provedení roztažení zúžené cévy pomocí speciálního instrumentária – tzv. angioplastika (PTA), event. vyztužení cévy tzv. stentem.

Objednání a žádankaTato vyšetření jsou prováděna pouze pacientům hospitalizovaným ve Fakultní nemocnici, event. pacientů jiné nemocnice dopravených sanitním vozem s doprovodem lékaře. Objednání vyšetření provádí ošetřující lékař (tel. č. 377104442).

Informovaný souhlasJe nezbytné, abyste s tímto vyšetřením vyjádřili písemný souhlas.

Vzhledem k tomu, že toto vyšetření se provádí pouze u pacientů hospitalizovaných ve zdravotnickém zařízení, obdržíte tento souhlas od ošetřujícího lékaře či sestry na Vašem oddělení.

Rentgenové záření totiž může mít z dlouhodobého hlediska nepříznivé účinky pro Váš organismus a dále je nutné podání jodové kontrastní látky, která může případně zhoršit funkci ledvin.

Příprava před vyšetřenímVyšetření se provádí nalačno (min. 4 hodiny před vyšetřením pouze malé množství tekutiny, ne kávu, alkohol a cigarety).

V případě, že trpíte alergií na jakékoli látky (včetně pylové alergie či bodnutí hmyzem), upozorněte na to předem Vašeho ošetřujícího lékaře i personál angiografického pracoviště.

Velmi důležité je informovat, zda jste v minulosti neprodělal/a alergickou reakci na nitrožilní podání jodové kontrastní látky (angiografie, CT, vylučovací urografie).

Informujte také o případné kožní reakci na dezinfekční přípravky s obsahem jódu.

Postup při vyšetření, kontrastní látkaCévy se zobrazují nástřikem kontrastní látky pomocí katetrů zaváděných nejčastěji z třísla nebo z podpaží. Tato místa je nutné před vyšetřením zbavit chlupů vyholením. Výkon se provádí vleže a je nutné se přesně řídit pokyny zdravotnického personálu.

Místo vpichu se očistí – dezinfikuje, následuje místní znecitlivění injekcí a přikrytí sterilními rouškami. Po punkci je do cévy zaveden zavaděč cévek. Pozice katetrizační cévky je kontrolována pomocí rentgenového přístroje.

Při aplikaci kontrastní látky můžete pociťovat „teplo v těle“, což je běžný průvodní jev.

Pokud to vyžaduje stav Vašeho cévního řečiště, vyšetřující radiolog zváží možnost roztažení (dilatace) postižené cévy pomocí speciálního instrumentária. Tento zákrok si může vyžádat další vpich a také prodlouží dobu samotné vyšetření.

KomplikacePodání kontrastní látky může mít velmi zřídka časné komplikace v podobě alergické či alergii podobné reakci, na jejíž řešení je personál angiografického pracoviště připraven.

Po vpichu může také vzácně dojít ke krvácení v okolí vpichu, eventuálně i trombózy cévy. Tyto komplikace se řeší konzervativně nebo chirurgicky podle jejich rozsahu a povahy.

videoprůvodce

Chování po výkonuPo výkonu je nutné dodržovat klidový režim na lůžku v rozmezí 6 až 24 hodin podle povahy výkonu – délku určí radiolog provádějící výkon a zároveň Vám doporučí nejvhodnější polohu na lůžku. Místo nápichu cévy bude opatřeno tlakovým obvazem, který se uvolní až po uplynutí doby klidového režimu na lůžku. V případě vzniku bolesti, nebo krvácení ihned informujte sestru oddělení.

Více informací naleznete v internetových encyklopediích …

Источник: https://radiologieplzen.eu/zakladni-informace-angiografie/

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector