Antikoagulační léčba plicní embolie v akutní fázi Nové guidelines u pacientů s vysoce rizikovou PE doporučují zahájit antikoagulaci nefrakcionovaným heparinem (UFH) s úvodním bolusem dávky dle hmotnosti pacienta (80 j./kg, to je asi 5 000–10 000 j. i.v., pak 18 j./kg/h).
Co je plicní embolie?
Plicní embolie je život ohrožující onemocnění, při kterém dochází k náhlé obstrukci plicnice (hlavní tepna přivádějící krev do plic), nebo některé z jejích větví, především krevní sraženinou. Krevní sraženina neboli trombus, může za určitých okolností vzniknout v žilním systému.
Co se týče léčby plicní embolie?
Léčba plicní embolie. Co se týče léčby plicní embolie, ta se zaměřuje na rozpuštění embolů a také na prevenci tvorby dalších krevních sraženin. Podle rozsahu onemocnění a aktuálního stavu pacienta se buď využívá trombolytická léčba, chirurgický zákrok nebo antikoagulační léčba.
Jaké jsou klasifikace plicní embolie?
Klasifikace plicní embolie. Pokud jde o rozsah a projevy plicní embolie, lékaři obvykle rozlišují několik typů tohoto onemocnění: Akutní masivní plicní embolie. Akutní submasivní plicní embolie. Akutní malá plicní embolie. Subakutní masivní plicní embolie. Chronická tromboembolická plicní hypertenze.
Proč vzniká plicní embolie?
Jednostranná či oboustranná plicní embolie vzniká z důvodu náhlého ucpání hlavní tepny (plicnice), která přivádí krev do plic, nebo některé z jejích větví. Kvůli tomu dochází ke snížení průtoku krve plicním řečištěm. Nejčastějším důvodem vzniku plicní embolie je krevní sraženina (trombus).