Audiometrie – vše o zdraví

Aktualizace: .. : Vydáno: 07.07.2009, 01:00

Audiometrie - Vše o zdraví Vyšetření ucha (uší) u lékaře ORL. Ilustrační foto. ČTK/

Audiometrie je přístrojové vyšetření sluchu. Umožňuje lékaři posoudit vaši schopnost slyšet zvuky různých výšek. Audiometr vyvinul v roce 1947 maďarský fyziolog Georg von Békésy. Jeho přístroj umožňoval rozeznat různé stupně hluchoty.

Kdy se vyšetření používá…

Audiometrie se používá k hodnocení poruch vašeho sluchu. Určuje jejich závažnost a příčinu. Vyšetření provádí specialista z oboru otorhinolaryngologie (ORL).

K čemu vyšetření slouží…

Vyšetření dokáže odhalit sluchovou poruchu už u malých dětí. Jejich včasná léčba předejde problémům s osvojováním řeči a učením. V dospělosti vysvětlí příčinu vaší nedoslýchavosti na jedno nebo obě uši.

Předejdete tím mnoha problémům. Při poruše sluchu vás často může okolí považovat za nezdvořáka. Nezřídka se onemocnění zaměňuje za počáteční demenci.

Správná diagnóza a léčba vaší poruchy takovým nedorozuměním předejde.

Co je k tomu potřeba…

Vyšetření se provádí pomocí audiometru. Je to přístroj vydávající zvuky a tóny různých výšek. Ty přivádějí k vašemu uchu speciální sluchátka, která umožňují vyšetřit obě uši samostatně.

Místo sluchátek se používají i zvláštní přístroje (oscilátory) testující vedení zvuku vaší lebkou. Registraci zvuku potvrzujete stisknutím tlačítka.

Průběh vyšetření sleduje počítač, který po jeho skončení ukáže graf s prahy vašeho sluchu.

Jaký je princip…

Slyšitelný zvuk je vlnění o frekvenci od 20 do 20.000 Hertzů. Vaše ucho jej zachycuje a zvukovodem vede k bubínku. Ten se rozechvěje a pomocí kladívka, kovadlinky a třmínku převede zvuk do hlemýždě (vnitřního ucha). Tam jsou receptory, které vlnění zachytí a přivedou k Vašemu mozku. V tom okamžiku zvuk uslyšíte. Kromě toho se může vlnění šířit i kostmi vaší lebky.

Měření vaší schopnosti slyšet zvuk vedený vzduchem a kostí pomůže určit, jakou poruchou sluchu trpíte. Poruchy sluchu se dělí do tří základních skupin. Porucha vedení zvuku (převodní) se projeví v případě poškození zvukovodů nebo častěji středního ucha (kladívka, kovadlinky a třmínku). Porucha vnímání zvuku (percepční) vzniká při poškození hlemýždě.

Smíšená porucha je jejich kombinací.

Jak se na to připravit…

Asi 12 hodin před vyšetřením byste se měli vyhýbat nadměrně hlasitým zvukům. Výsledek vyšetření může zkreslit i vaše nachlazení nebo probíhající zánět ucha. Upozorněte lékaře na svůj stav. Před zahájením měření vám lékař vyšetří zvukovody a odstraní z nich maz.

Jak vyšetření probíhá…

Obvykle se posadíte nebo položíte na vyšetřovací lůžko. Na uši dostanete sluchátka. Do nich bude obsluha přístroje pouštět zvuky. Postupně se bude měnit jejich výška (frekvence) a hlasitost (intenzita).

Pokaždé když zvuk uslyšíte, stisknete tlačítko. Obě uši se testují zvlášť. Po otestování vedení zvuku vzduchem vám laborant na hlavu (obvykle za ucho) přiloží zvláštní oscilátor. Když uslyšíte zvuk, stisknete tlačítko. To je vše.

Vyšetření trvá asi 20 až 30 minut.

Kdy bude výsledek…

Výstup vyšetření je k dispozici ihned. Počítač vytiskne graf se záznamem prahů vašeho sluchu (audiogram). Ten potom shlédne lékař. Vyhodnotí případné odchylky a napíše zprávu se závěrem vyšetření.

Co vyšetření ukáže…

Běžná řeč má frekvenci od 250 do 8000 Hertzů. Dospělý člověk obvykle slyší zvuky o hlasitosti již od 0 do 25 decibelů. Normální výsledek vyšetření znamená, že každé vaše ucho je schopno slyšet všechny zvuky v těchto rozsazích.

Při poruše sluchu jste určité zvuky schopni slyšet jen při jejich vyšší hlasitosti. Typ poruchy se rozliší podle vedení zvuku vzduchem a kostí. Při převodní poruše je vedení zvuku kostí neporušeno, přesto že vy slyšíte hůře.

Percepční porucha se projeví zhoršeným slyšením při obou způsobech vedení zvuku.

Kam povedou další kroky…

Vyšetření vás nijak neomezuje. Po jeho skončení se můžete věnovat libovolné činnosti.

Dostupnost…

Audiometrii provádějí specializované ORL ambulance a audiometrické laboratoře větších nemocnic.

zdraví

  • Autor: uLékaře.cz

Источник: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/audiometrie-je-pristrojove-vysetreni-sluchu/385034

Dny zdraví

Vyberte si z řady vyšetření, která můžeme aplikovat přímo na vašem pracovišti. Přijedeme s našimi specialisty a lékaři a v průběhu několika hodin pomůžeme vašim zaměstnancům zjistit, zda potřebují brýle či jiná odborná vyšetření. Čas vyšetření přesně naplánujeme a výsledky mají k dispozici prakticky ihned. Šetříte svůj i jejich čas.

Co nabízíme?

Vyšetření pigmentových skvrn digitálním dermatoskopem – Preventivní dermatologická prohlídka. – Vyšetření nádorových změn kůže.

– Prevence proti vzniku rakoviny.

Vyšetření plosek nohou podoskopem – Odhalí, jak stojíte. – Jaké místo na noze zatěžujete.

– Přinese srovnání s „ideální klenbou“.

Měření tuků, cukrů a triglyceridů z kapky krve (přístroj ACCUTREND) – Součástí může být i měření tlaku.

Vyšetření /měření ‚ABI‘ indexu (index ischemické choroby) – Index kotník – paže (angl. Ankle Brachial Index – ABI).

  • Vyšetření zraku na pracovišti (VISIOLITE) – Pomocí elektronického přístroje VISIOLITE lze provést základní oční vyšetření (vyšetření vizu na dálku: 5 m, blízko: 60 cm, 33 cm), barvocit. – Zaměstnanci jsou do přístroje promítány příslušné testy, kdy odpovídá, co a jak v kterém testu vidí
  • – Vše je ukládáno v dokumentaci zaměstnance.
  • Vyšetření sluchu na pracovišti (AUDIOMETRIE) – Audiometrie – je vyšetření sluchu, pomocí kterého může lékař určit rozsah ztráty sluchu v % dle Fowlera a podle zjištěného typu sluchového postižení může i určit jeho příčinu.
  • Vyšetření funkce plic (SPIROMETRIE) Spirometrie – je vyšetření funkce plic, tedy jak dobře jsou plíce schopné nádechu a výdechu.
  • Vyšetření EKG na pracovišti Elektrokardio­grafie – neboli EKG, je klidové vyšetření, při kterém přístroj snímá elektrickou aktivitu srdce.
  • Vyšetření fyzioterapeutem Fyzioterapeut seznámí zaměstnance: – S pravidly, jak si ergonomicky uspořádat pracovní místo u PC.
  • – S protahovacími a uvolňovací cviky, které jsou vhodné při práci v sedě (spojeno s názornou ukázkou).
  • Diagnostika překyselení organismu Průběh vyšetření: – Provádí se diagnostickým proužkem ze slin.
  • – Následně je klientovi vysvětlen výsledek a rozebrán s ním další postup.
  • Měření vitamínů a minerálů Průběh vyšetření: – Provádí se diagnostickým přístrojem Quantum, jedná se o alternativní medicínu, výsledky nejsou diagnostickým závěrem.
  • – Následně je klientovi vysvětlen výsledek a doporučen další postup.
  • Dny zdraví objednávejte prostřednictvím kontaktního formuláře nebo přímo na obchodním oddělení.

Источник: https://www.teamprevent-sante.cz/clanky/dny-zdravi/

Audiometrie

Pro tento dotaz je ve WikiSkriptech více článků.
  • Audiometrie (biofyzika)
  • Audiometrie (fyziologie)

Audiometrie je diagnostická metoda, sledující poruchy sluchových funkcí, pomocí které může lékař určit ztráty sluchu. Podle zjištěného typu sluchového postižení může i z části určit jeho příčinu.

Subjektivní audiometrie[upravit | editovat zdroj]

Lékař je odkázán na údaje od pacienta, metoda je založena na tom, jak pacient tóny vnímá a následně signalizuje.

Tónová audiometrie[upravit | editovat zdroj]

Je diagnostické vyšetření sluchového aparátu, prováděné pomocí tónového generátoru na jednotlivých kmitočtových frekvencích. Určuje sluchový práh pro čisté tóny v rozsahu frekvencí 125 až 8000 Hz s možností regulace hladiny intenzity zvuku od – 10 dB do 100 dB. Toto vyšetření nám umožňuje zjistit práh citlivosti lidského ucha.

Zajímavé:  Antikoncepce yaz - vše o zdraví

Průběh audiometrického vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Pacient je umístěn do tzv. tiché komory, která je zvukotěsně izolována od okolního ruchu. Má nasazená sluchátka či kostní vibrátor. Lékař vysílá pacientovi tóny, které postupně zesiluje- od intenzity zvuku -10dB, postupně přidává 5 dB.

Až vyšetřovaný tón zaslechne, dává lékaři signál tlačítkem. Lékař zaznamená prahovou hladinu intenzity pro daný tón a pokračuje vyšetřování dalším tónem s vyšší frekvencí. Vyšetření provádíme nejprve na zdravém uchu. Pokud vyšetřovaná osoba slyší na obě uši normálně, začínáme pravým uchem.

Test provádíme pomocí vzdušného i kostního vedení.

Audiogram u normálně slyšícího

Vzdušné vedení[upravit | editovat zdroj]

Pacient má nasazená sluchátka. Postupně testujeme osm frekvencí (1 kHz, 2 kHz, 3kHz, 4 kHz, 6 kHz, 8 kHz, 500 Hz, 250 Hz) Nejnižší úroveň signálu, na kterou pacient reagoval, vyznačí lékař takto: pro pravé ucho červený kroužek , pro levé ucho modrý křížek .

Kostní vedení[upravit | editovat zdroj]

Pacient má nasazený kostní vibrátor, který rozechvívá processus mastoideus. Postupně testujeme sedm frekvencí (1 kHz, 2 kHz, 3kHz, 4 kHz, 6 kHz, 500 Hz, 250 Hz). Nejnižší úroveň signálu, na kterou pacient reagoval, vyznačí lékař takto: pro pravé ucho červená šipka .

Hodnocení tónového audiogramu[upravit | editovat zdroj]

Percepční porucha sluchu- souměrná sluchová ztráta ve vedení kostním i vzdušném. Obvykle bývá větší pokles ve vyšších tónech.Převodní nedoslýchavost- ztráta ve vedením vzdušném, zatím co vedení kostní je normální.Smíšená nedoslýchavost- kombinace obou předchozích

Objektivní audiometrie[upravit | editovat zdroj]

Lékař se z důvodu věku či duševní pohody nemůže spolehnout na údaje, které mu pacient poskytuje. Metoda je založena přímo na snímání biosignálů.

Impedanční audiometrie = tympanometrie[upravit | editovat zdroj]

Podstata metody spočívá v měření množství akustické energie odražené od bubínku. Část energie dopadající na bubínek je přenášena dále na středoušní systém a dále do vnitřního ucha. Část akustické energie se však od bubínku odráží.Měření probíhá tak, že do zevního zvukovodu vložíme sondu se třemi průchozími trubičkami.

První trubička je připojena k miniaturnímu sluchátku, z něhož je do prostoru zevního zvukovodu přiváděn měřící signál o frekvenci 226 Hz a hodnotě intenzity akustického tlaku 85 dB. Druhá trubička je pojena s měřícím mikrofonem snímajícím velikost odraženého měřícího signálu.

Třetí trubičkou je vyvolána změna tlaku vzduchu pomocí speciální vzduchové pumpy v rozsahu +200 daPa až -600 daPa od hodnoty atmosférického tlaku. Výsledkem měření je tympanogram.

Otoakustické emise (OAE)[upravit | editovat zdroj]

Tato vyšetřovací metoda je založena na schopnosti vláskových buněk v Cortiho orgánu vytvářet jako odpověď na akustický podnět velmi slabý zvuk, který lze zachytit pomocí citlivého mikrofonu.

Tomuto zvuku se říká otoakustická emise.Tyto akustické emise jsou vyvolávány krátkými impulzy.

Pokud má vyšetřovaná osoba sluchovou vadu, neobjeví se při vyvolávání otoakustických emisí v uchu žádná odezva nebo se objeví opožděně.

Vyšetření pomocí evokovaných potenciálů[upravit | editovat zdroj]

Metoda spočívá v měření bioelektrické aktivity sluchové dráhy, která je snímatelná na povrchu hlavy jako evokovaný sluchový potenciál. Tyto potenciály vznikají jako odpověď na akustický podnět. Pomocí této metody sledujeme bioelektrické impulsy po celé délce dráhy (u hlemýždě, sluchového nervu, mozkového kmene a mozkové kůry).

  • ECoG – elektrokochleografie – vyšetření evokovaných odpovědí hlemýždě
  • BERA – vyšetření evokovaných odpovědí mozkového kmene
  • CERA – vyšetření evokovaných odpovědí mozkové kůry

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

Amler E. et al. Praktické úlohy z biofyziky I. Ústav biofyziky UK, 2. lékařské fakulty, Praha 2006

Источник: https://www.wikiskripta.eu/w/Audiometrie

Všechny pětileté děti by měly absolvovat vyšetření sluchu takzvanou tónovou audiometrií

Všechny pětileté děti by podle pokynů Ministerstva zdravotnictví měly nově prodělat vyšetření sluchu takzvanou tónovou audiometrií. Od začátku letošního roku je proto začala provádět i ORL oddělení nemocnic Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. Jak takové vyšetření vypadá?

Předškoláci, kteří letos absolvují takzvanou „pětiletou‘ preventivní prohlídku u dětského lékaře, obdrží také doporučení na speciální audiometrické vyšetření sluchu. V Královéhradeckém kraji je provádějí ORL oddělení v nemocnicích v Jičíně, Trutnově a Náchodě. U jednoho z nich byla s mikrofonem reportérka Lucie Peterková.

„Ahoj Jasmínko,‘ vítá první pacientku v ambulanci náchodské oblastní nemocnice primářka oddělení ORL Inna Giblová.„Podíváme se do uší, jestli jsou v pořádku, jestli tam není nahromaděný ušní maz.

Jestli není nějaký zánět a není dítě nemocné. A potom posouváme na audiometrické vyšetření. Zeptáme se maminky, jestli nebyly pozorovány nějaké potíže se sluchem, zda se v rodině nevyskytuje nedoslýchavost, ani někdo hluchoněmý.

A potom vás sestřička vezme do audiokomory.‘

Nově by měly toto vyšetření prodělat všechny pětileté děti a cílem je zachytit případné poruchy sluchu ještě před zahájením povinné školní docházky.

„Většinou jde o nějaké problémy s rýmou a zahleněním. Po častých středoušních zánětech se ve středu uší hromadí sekret a děti potom nedoslýchají,‘ vysvětluje Inna Giblová.

Jasmínka byla prohlédnuta a bude absolvovat další vyšetření sluchu v audiometrické komoře.

„Dám ti na ouška sluchátka,‘ přebírá si malou pacientku sestra Denisa Kuklová.„Uslyšíš tam takové pípání a bručení. Jako když pípají ptáčky nebo bručí méďa. A vždy hned jak to zaslechneš, tak zvedneš ručičku. Abych věděla, že to slyšíš, ano?‘

A Denisa Kuklová vysvětluje princip vyšetření: „Na 20 decibelech, na řečových frekvencích, se spouští zvuky a když je vyšetřovaný uslyší, tak zvedne ruku.‘

Některé problémy mohou rodiče vysledovat i sami

„Rodiče to mohou zjistit například, když si děti zesilují zvuk u televize a nestačí jim nastavená intenzita. Zejména v zimě, když se vyskytuje rýma, tak to můžeme pozorovat. Nebo když na děti mluví zezadu, tak ony nevnímají. Vždy, když se nějaká rýma vyskytne, tak to chce ji vyléčit. Aby se provzdušnilo středouší,‘ dodává Denisa Kuklová.

Vyšetření bylo úspěšné, Jasmína má sluch v pořádku. Vrací se do ambulance, kde se vše zapíše do očkovacího průkazu.

„V očkovacím průkazu je stránka, primitivní prohlídka v pěti letech,‘ doplňuje Inna Giblová.

Jasmína má vyšetření za sebou a patří k mezi první zhruba tři desítky dětí, které povinné vyšetření absolvovaly.

Источник: https://hradec.rozhlas.cz/vsechny-petilete-deti-mely-absolvovat-vysetreni-sluchu-takzvanou-tonovou-7785582

Kdy se dělá vyšetření sluchu dětí – VZP ČR

Kdy se má v rámci preventivních prohlídek dětí dělat vyšetření sluchu a jakým způsobem probíhá?

Vyšetření sluchu dětí se provádí jako celoplošný screening už u novorozenců, a to ještě před propuštěním z porodnice. Jde o velmi šetrné vyšetření miminka přístrojem na záznam otoakustických emisí. Tímto způsobem je možno zachytit a následně co nejdřív řešit případy závažných vrozených vad sluchu a trvalého postižení sluchu.

Zajímavé:  Bolesti kloubů - vše o zdraví

Jiné potíže se sluchem se ale u dítěte mohou objevit později. Proto je vyšetření sluchu povinnou součástí preventivních prohlídek u praktického lékaře pro děti a dorost. Praktický lékař, u něhož je dítě registrováno, má povinnost ověřit při první preventivní prohlídce dítěte, zda absolvovalo screeningové vyšetření sluchu. Pokud ne, stanoví další postup, např.

odešle dítě na vyšetření na ORL oddělení nebo foniatrické pracoviště. Orientační vyšetření sluchu je pak součástí preventivní prohlídky dětí ve 4 až 5 měsících věku, v 8, 12 a 18 měsících. Od 3 let je vyšetření sluchu součástí každé preventivní prohlídky u praktického lékaře pro děti a dorost.

Připomínáme, že dítě je má absolvovat každé dva roky.

Od začátku roku 2019 je do preventivní péče o děti zařazen screening sluchu ve věku 5 let. Samo vyšetření se nedělá při preventivní prohlídce u praktického lékaře, praktický lékař ale má rodičům při prohlídce dítěte v 5 letech věku vysvětlit důležitost tohoto vyšetření a předat jim informaci o screeningu sluchu včetně odkazu na pracoviště, kde dítě vyšetří.

Vlastní vyšetření se provádí na ORL nebo foniatrickém pracovišti, a to tzv. tónovou audiometrií.

Toto vyšetření už (na rozdíl od vyšetření u novorozenců) vyžaduje aktivní spolupráci dítěte, ale je to zcela nebolestivá metoda.

Lékař se samozřejmě také zeptá na zdravotní stav a onemocnění dítěte, na případné poruchy sluchu v rodině a provede dítěti vyšetření uší, včetně odstranění ušního mazu ze zvukovodů.

Tónová audiometrie se pak provádí v tiché místnosti, kde se dítěti do sluchátek postupně pro každé ucho pouští tóny definované intenzity na různých zvukových frekvencích (0,5, 1, 2 a 4 kHz). Sestra průběžně zaznamenává, na jaké intenzitě zvuku dítě tóny slyší.

Zjistí se tak, jestli není nedoslýchavé, ať už na některé ucho, nebo oboustranně. Vyšetření následně vyhodnotí otorinolaryngolog nebo foniatr a výsledek zapíše do Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte.

V případě zjištěné poruchy sluchu provede další vyšetření k diagnostice nedoslýchavosti a naplánuje další postup.

Cílem tohoto nového plošného vyšetření sluchu dětí v 5 letech, tedy v době ještě před zahájením povinné školní docházky, je zamezit opoždění vývoje jejich komunikačních schopností a školních dovedností. Vyšetření je samozřejmě plně hrazené zdravotní pojišťovnou.

Vlastimil Sršeň tiskový mluvčí

Источник: https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/kdy-se-dela-vysetreni-sluchu-deti

Odborná vyšetření jako součást ZPP. Kdo je hradí?

Nevím, jak řešit neznalost zaměstnavatelů problematiky prací v riziku. Konkrétně mi jde o riziko hluku (3. a 4. kategorie), které podléhá periodickým preventivním prohlídkám specializových praktických lékařů závodní preventivní péče. Mnoho zaměstnavatelů vůbec nemá smlouvy na provádění kontroly rizikových pracovišť, což jim ukládá zákon.

Potom se diví, že jim lékař – specialista ORL za jimi samotnými vyžádané vyšetření rizika posílá fakturu. Pokud by jejich zaměstnanec šel na vyšetření na ORL s doporučením od svého závodního lékaře, nebyl by to problém a prohlídka by byla hrazena ze zdravotního pojištění, i když je to paradoxní.

Mohl by někdo udělat v této problematice jasno?

Preventivní prohlídky zaměstnanců jsou nedílnou a významnou součástí komplexní závodní preventivní péče (ZPP).

Tyto prohlídky provádí lékař, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o poskytování ZPP a tato péče je vyjmuta ze svobodné volby lékaře (zaměstnanec musí jít na prohlídku ke smluvnímu lékaři zaměstnavatele).

Zaměstnavatel má povinnost vyslat pracovníka včas na prohlídku k lékaři ZPP, který zajistí další postup – v případě potřeby lékař ZPP vysílá pracovníka na další odborná a laboratorní vyšetření, přičemž bere v úvahu i rozhodnutí hygienika o zařazení prací do kategorií dle vyhl. 432/2003 Sb., v platném znění.

Preventivní prohlídky ZPP hradí v naprosté většině zaměstnavatel. Z veřejného zdravotního pojištění jsou v rámci ZPP hrazeny pouze vyjmenované zdravotní výkony, které jsou uvedeny v § 35 zák. 48/1997 Sb.

, o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, za předpokladu, že zdravotnické zařízení má pro daný výkon smlouvu se zdravotní pojišťovnou.

Pokud existuje nárok na úhradu odborného vyšetření v rámci ZPP z veřejného zdravotního pojištění, musí být k takovému vyšetření odeslán pracovník lékařem, který tento zdravotní důvod vyjádří na žádance o odborné vyšetření a který má podklady pro to, aby v případě kontroly revizním lékařem doložil oprávněnost úhrady vyžádaného vyšetření ze zdravotního pojištění. Je logické, že pokud se na odborné vyšetření dostaví pracovník sám z preventivních důvodů a cílem vyšetření není léčba nemoci, není takové vyšetření hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a musí být uhrazeno v hotovosti.

Nárok na úhradu prohlídky ZPP z veřejného zdravotního pojištění mají i pracovníci profesionálně exponovaní hluku, kteří vykonávají práce zařazené do kategorie 3 a 4.

Obligátní součásti jejich prohlídky je i odborné ORL vyšetření a audiologické vyšetření se stanovením ztráty sluchu dle Fowlera1) . Nelze připustit, aby na odborná vyšetření vysílal pracovníky zaměstnavatel, nemá na to právo a ani to nedává smysl.

Čeho by tím dosáhl? Výsledky lékařských vyšetření jsou součástí zdravotnické dokumentace (jako důvěrné informace) a může být s nimi seznámena vyšetřená osoba a další osoby dle platných předpisů a ty, které vyšetřený určí.

I kdyby se na pokyn zaměstnavatele pracovník na takové vyšetření dostavil, tak lékař, který toto vyšetření provede, může výsledek sdělit pouze vyšetřené osobě a ošetřujícímu lékaři (resp. lékaři ZPP), v žádném případě ne zaměstnavateli samotnému.

Zaměstnavatel potřebuje mít v personální dokumentaci o každém zaměstnanci vždy platný posudek o zdravotní způsobilosti, který obsahuje závěrečné souhrnné vyjádření lékaře ZPP o schopnosti pracovníka vykonávat konkrétní práci.

Výsledek jednoho odborného vyšetření není posudkem o zdravotní způsobilosti, je jen jedním z podkladů pro posouzení zdravotní způsobilosti a pro vystavení posudku pro zaměstnavatele.

Tento posudek vydává lékař ZPP na základě znalostí konkrétní práce a po komplexním posouzení aktuálního zdravotního stavu daného pracovníka a v žádném případě nesmí obsahovat diagnózu ani výsledky jednotlivých lékařských vyšetření.

1)   Audiometrické (=audiologické) vyšetření je vyšetření sluchového prahu pro čisté tóny v závislosti na jejich frekvenci.

Provádí se v audiometrické komoře, kdy je člověk umístěn po dobu vyšetření v uzavřeném prostředí, odstíněném od okolních hluků a rušivých zvuků  a do sluchátek dostává zvukové impulzy definované hlasitosti a frekvence. Ty produkuje audiometr, generátor tónů ve slyšitelné oblasti.

 Slyšení tónu označí vyšetřovaný buď hlasem nebo stisknutím knoflíku (podle vybavení audiometrické komory). Výsledkem je audiogram – křivka zaznamenávající slyšení.

Zatímco zdravý mladý člověk, neexponovaný dlouhodobě hluku,  slyší na všech frekvencích od 20 do 20 000 Hz téměř rovnoměrně (10 až 15 % kolem nulové roviny), stárnoucí člověk přestává slyšet vysoké tóny a člověk hlukem postižený pracovně, ztrácí slyšení především na frekvenci 4 000 Hz. Audiogram profesionální poruchy je tak typický a nezaměnitelný. Výpočet podle Fowlera je přepočet a vyjádření naměřené ztráty sluchu v procentech.

Zajímavé:  Agolutin - vše o zdraví

Источник: https://www.bozpinfo.cz/odborna-vysetreni-jako-soucast-zpp-kdo-je-hradi

Audiometrie

Audiometrie představuje metodu ušního vyšetření, díky níž je možné odhalit ztrátu sluchu, její rozsah a v určitých případech i příčinu. Metoda je založena na jednoduchém vyšetřovacím principu: postižený si nasadí na uši sluchátka, do nichž jsou pouštěny tóny o různé frekvenci i intenzitě. Pacient má pak za úkol zmáčknout tlačítko, jakmile nějaký tón uslyší.

Zvuk není nic jiného než mechanické vlnění. Je-li jeho frekvence od 20 do 20000 Hertzů (kmit za vteřinu), dokáže jej lidské ucho zachytit. Abychom však mohli tón slyšet, je nutné signál převést na nervové buňky, což má za úkol sluchový aparát.

Zvuk se pak zvukovodem dostane až k bubínku, kde se tenká brána vlivem zvuku rozkmitá. Na druhé straně od bubínku nalezneme střední ucho, v němž přenášejí kmitání do hlemýždě, což je tekuté prostředí vnitřního ucha, malé sluchové kůstky – kladívko, třmínek, kovadlinka.

V hlemýždi pak nalezneme smyslové buňky, které mění vlnění na elektrický signál. Ten se sluchovými nervy dostane do mozku.

Vzhledem k tomu, že máme různé smyslové buňky, které mohou podráždit nejrůznější zvuky, tak můžeme uslyšet tóny o frekvenci 20 Hertzů, ale také o frekvenci až 20000 Hertzů.

Při vyšetření audiometrem dáme pacientovi sluchátka, která dokážou změřit každé ucho zvlášť. Zatímco z jednoho sluchátka může dotyčný slyšet tóny o různých frekvencích i intenzitě, do druhého sluchátka lze pustit šum, díky čemuž můžeme zkoumat každé ucho zvlášť. Pacient má za úkol zmáčknout tlačítko, jakmile nějaký tón uslyší.

Kromě sluchátek umístíme také na hlavu pacienta oscilátor, a to nejlépe na ušní boltec nebo na čelo, protože právě zde je málo měkké tkáně. Oscilátor vibruje a zvuk přenáší přes rozvibrovanou kost do vnitřního ucha. Tak není k uslyšení zvuku zapotřebí ani bubínek, ani sluchové kůstky.

Právě kombinací těchto dvou metod lze určit i příčinu nedoslýchavosti. Pokud pacient neslyší zvuky ze sluchátek, ale z oscilátoru ano, je na vině zřejmě převodní porucha ve středním uchu. Jestliže však postižený neslyší zvuk ani ze sluchátek, ani z oscilátoru, problém bude ve vnitřním uchu či u sluchového nervu (tzv. percepční porucha).

Percepční poruchu lze rozpoznat i podle toho, že pacient má problémy s vnímáním hlavně vysokých tónů.

Velmi často se u postižených objevuje stařecká nedoslýchavost, tzv. presbyakusie, kterou můžeme v prvotní fázi rozpoznat podle neschopnosti slyšet tón o vysoké frekvenci. Toto degenerativní onemocnění je podmíněno geneticky.

Poškození sluchu či jeho úplnou ztrátu může ale také zapříčinit dlouhodobé vystavení se hluku, úrazy hlavy či trauma sluchového aparátu. To může způsobit například výbuch či výstřel těsně u ucha. Na vině může být v některých případech i porucha sluchového nervu vinou infekčních onemocnění, jako jsou například spalničky.

Nerv může poškodit také neurinom neboli nezhoubný nádor nervového obalu, či dokonce i některé léky.

Toto vyšetření vám doporučí lékař, jestliže existuje podezření na sluchovou poruchu. Při audiometrii jsou rovněž stanoveny i sluchové prahy pro každé ucho a různé frekvence neboli výšky tónů. Sluchový práh znamená nejmenší intenzitu zvuku, kterou může jedinec slyšet. Toto vyšetření je důležité mimo jiné proto, že snížené vnímání zvuku se může projevovat jen u některých zvykových frekvencí.

Lékař určí na základě audiometrického vyšetření rozsah postižení sluchu, takže vývoj onemocnění půjde sledovat i v budoucnu.

V některých případech lze i odhalit příčinu nedoslýchavosti, která bývá dvojího typu: převodní porucha, či percepční porucha.

Zatímco při převodní poruše vznikne problém při vedení zvuku a postiženo může být střední ucho či zevní zvukovod (například kvůli ucpání mazovou zátkou), při percepční poruše je postižen sluchový nerv nebo vnitřní ucho.

Audiometrii lze doporučit i těm lidem, kteří jsou v práci dennodenně vystavováni hlučnému prostředí. Vyšetření je vhodné provést ještě před nástupem do práce a následně ho pravidelně opakovat. Jedině těmito preventivními opatřeními lze včas podchytit případnou sluchovou poruchu.

Ta se navíc zhoršením sluchu může projevit až po čase. Pomoci pak může změna zaměstnání. Je známým faktem, že dlouhodobé vystavování se hluku může náš sluch velmi poškodit.

Každý z nás je však jiný a jinak také reagujeme na zátěž: zatímco u jednoho člověka může daný hluk poškodit sluch, u jiného se to neprojeví.

Tato metoda nemá žádné vedlejší nežádoucí účinky, neboť pacientovi jsou pouštěny zvuky o běžné frekvenci i hlasitosti.

Jistou nevýhodu audiometrie může představovat fakt, že je při ní nutná aktivní spolupráce pacienta. Objektivní vyšetření sluchu ale lze provést i prostřednictvím složitějších metod, během nichž jsou zkoumány evokované potenciály.

Tyto metody pak kombinují v podstatě elektroencefalografii (EEG) a audiometrii, kdy je zkoumána elektrická mozková aktivita při vystavení daného jedince zvuku.

Objektivní vyšetření zvuku je vhodné především u malých dětí, která ještě neumí mluvit.

Vyšetřované osoby by se měly den před plánovanou audiometrií vyvarovat nadměrného hluku (například na rockovém koncertě), protože může dojít k dočasnému zvýšení zvukového prahu. Pak by hrozilo riziko zkreslení výsledků, neboť audiometrie nerozpozná krátkodobé zhoršení zvuku od sluchové poruchy. Audiometrii ještě předchází prohlédnutí zvukovodů doktorem a případné odstranění nadměrného mazu.

Tato metoda je pro pacienta nezatěžující a nenáročná, obvyklé trvá od čtvrthodiny do půlhodiny. Vyšetřované osobě jsou nasazeny sluchátka a ta má za úkol stisknout tlačítko přístroje, jakmile uslyší zvuk. To samé se opakuje i následně, když je mu na hlavu, respektive na čelo či za ušní boltec umístěn oscilátor.

Důležité je stanovit u různých výšek tónů pro obě uši sluchový práh, což je nejnižší intenzita tónu, kterou je jedinec schopen slyšet. Určení sluchového prahu probíhá zvlášť pro vedení zvuku ze sluchátek i pro vedení z oscilátoru. Tyto hodnoty jsou následně zakresleny do grafu, tzv.

audiogramu, jehož svislou osu představuje intenzita tónů v decibelech, zatímco vodorovná osa značí frekvenci neboli výšku tónů. Tento audiogram je následně porovnán s grafem, jehož hodnoty by měly odpovídat sluchu zdravého člověka. Jsou-li pacientovy hodnoty nižší, je nutné vyhodnotit, o kolik procent je jeho sluch snížený.

Výsledkem vyšetření je tedy tento audiogram, který lékař následně vyhodnotí. Osoba, která audiometrii podstoupila, se tak dozví, jestli je jeho sluch v pořádku, nebo naopak trpí nedoslýchavostí, případně i v jakém rozsahu. Lékař by měl v těchto případech doporučit další vyšetření.

V některých případech lze na základě audiometrie odhalit i příčinu problémů se sluchem.

Источник: https://www.anamneza.cz/vysetreni/Audiometrie-Mereni-sluchoveho-prahu-audiometry-mereni-citlivosti-sluchu-vysetreni-audiometrem-533

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *