Bakterie – vše o zdraví

Možná už jste od nás slyšeli větu: Zdravá střeva jsou základem všeho.Víte, proč tomu tak je?

Bakterie - Vše o zdraví

Trávicí ústrojí člověka začíná místem, kde potrava vstupuje do našeho těla, tj. ústy a končí tam, kde to co z potravy zůstane naše tělo opouští. Jeho úkolem je příjem živin, jejich vstřebávání a následné rozvedení do buněk. Prostředí není sterilní, žije v něm řada bakterií. Tomuto bakteriálnímu osídlení v našem trávicím ústrojí říkáme střevní mikroflóra nebo mikrobiota.

Střevní mikrobiota je zcela zásadní pro trávení, syntézu živin a vitamínů a dále pro náš metabolismus. Malé množství bakterií se nachází v našem žaludku a v tenkém střevě, většina se ale nachází v našem tlustém střevě.

Pro Vaši představu, celková hmotnost střevních bakterií se pohybuje od 0,25 do 2 kg! Některé bakterie jsou tělu prospěšné, jiné mohou být patogenní (choroboplodné). Důležité je, aby mezi nimi panovala zdravá rovnováha.

Naše tělo totiž potřebuje i ty „špatné bakterie”.

Pokud je trávicí ústrojí zdravé, dokáže samo odstranit škodlivé elementy, které ho mohou poškodit (škodlivé bakterie, toxiny, chemikálie apod.). Jestliže v něm ale převyšují patogenní bakterie, je tato přirozená ochrana značně limitovaná.

Nejvýznamnějšími faktory, díky nimž dochází k nerovnováze v našem trávicím traktu, jsou:

  • Nevhodný životní styl
  • Špatná a nepravidelná strava plná polotovarů, fast foodu, sacharidů…
  • Stres
  • Nedostatek spánku
  • Konzumace různých léků
  • Přemíra léčby antibiotiky

Co způsobuje nerovnováha a přemnožení patogenních bakterií:

  • Oslabení našeho imunitního systému
  • Vznik potravinových intolerancí a alergií
  • Autoimunitní nemoci
  • Zácpy, průjmy
  • Syndrom dráždivého střeva
  • Dysbióza, včetně SIBO (dysbióza v tenkém střevě)
  • Střevní infekce, záněty střev
  • Propustnost střevní stěny
  • Únava, úzkosti, deprese
  • Candida
  • A řadu dalších problémů..

Další důležitou skutečností, kterou si musíme uvědomit je, že v našich střevech se nachází rozsáhlá síť (více než sto milionů) neuronů, jejichž úkolem je řídit každičký krok našeho trávení. Mnoho lidí cítí své emoce v oblasti žaludku a střev. Když máme velký stres, dostaneme průjem… Všichni jistě znáte rčení „kroutí se mi z toho žaludek“.

Ano, střeva jsou náš druhý mozek. Odborně se tomu říká enteropatický nervový systém. Jenže tento „druhý“ mozek za nás nemyslí, ale velice intenzivně komunikuje s mozkem v naší lebce a hraje klíčovou roli při vzniku mnoha zdravotních problémů. Správné osídlení trávicí soustavy mikroorganismy a jejich rovnováha je tedy velmi důležitá pro naše zdraví.

Jak pomoci trávicímu traktu k nastavení rovnováhy?

  • Eliminací výše uvedených faktorů, které nerovnováhu způsobují. (Příčina je často řešenim problému☺, jak jednoduché!)
  • Klíčová je strava (viz níže v textu)
  • Doplňováním živých bakterií formou doplňku stravy, tzv. Probiotik

Probiotika

Probiotika jsou živé organismy (bakterie a nebo kvasinky), které pomáhají nastavit v našich střevech rovnováhu.

Jak nás chrání?

  • Chrání a regulují zažívací trakt 
  • Chrání a regulují náš imunitní systém                

Druhy probiotik

Mezi nejznámější druhy probiotických kultur patří Laktobacily, které se vyskytují přirozeně v našem tenkém střevě, v močových a pohlavních cestách. Najdeme je dnes už v řadě potravin.

  1. Rod Lactobacillus proslavil mléčný průmysl, protože tyto bakterie z mléčného cukru a jiných cukrů produkují kyselinu mléčnou a jsou nezbytné k výrobě jogurtu a sýra. Uplatňují se i při výrobě mléčných kvašených potravin, kysaného zelí, některých druhů salámů a piva, nakládaných okurek a dalších typů fermentovaných neboli kvašených potravin. Produkují látky, které jsou pro jiné bakterie jedovaté, například pro rod Clostridia, které mohou být omezeny při rozmnožování a přilnavosti na střevní epitel. Bakterie rodu Lactobacilllus snášejí i poměrně kyselé prostředí a rostou ještě při pH 4, což odpovídá například kyselosti šťávy z pomeranče nebo jablka. Kromě trávicího traktu jsou přítomné ve vagině, kterou chrání proti patogenním bakteriím.

    Toxiny, které produkují bakterie rodu Lactobacillus, jsou v potravinářském průmyslu používány jako konzervační látky. Pro nás jsou významné tím, že rozkládají laktózu i další cukry na kyselinu mléčnou. Ta zvyšuje a zachování potřebné enzymy a vitaminy, které se vstřebávají do těla.

    Zlepšuje stravitelnost kvašených potravin. Jejich dávka proto může potlačovat střevní a somatické bolesti, protože produkuje specifický opiod a stimuluje cannabinoid, který působí na receptory na střevním epitelu a má podobné účinky jako morfium.

    Předpokládá se přitom, že za mechanismem tohoto působení stojí některý z neurotransmiterů. Velmi účinný je Lactobacillus plantarum, který působí proti infekcím, snižuje propustnost střeva a podporuje činnost jater, snižuje bolesti břicha.

     Je prospěsná u kvasinkových infekcí, infekcí močových cest, u průjmů, u problémů s laktózovou intolerancí. .. V roce 2016 bylo identifikováno více než 250 druhů.

    Známe jsou  také například i Lactobacillus casei (snížení průjmů, zácpy, kožních problém u dětí), Lactobacillus acidophillus, Lactobacillus rhamnosus (předchází množení „zlých“ bakterií, chrání před cestovatelským průjmem, zlepšuje stavy u revmatoidní artritídy…)

  2. Dalším druhem jsou Bifidobaktrerie. V současnosti je známo více než 60 druhů. V trávícím traktu se objevují něklik dni po narození zejména u kojených dětí.  V dospělosti tvoří většínu zdravých bakterií v tlustém střevě.  Jsou nápomocné u syndromu dráždivého střeva, zlepšují glukózovou toleranci, hodnoty krevnich tuků, kazivost zubů.Výzkum ukázal, že bifidobakterie příznivě ovlivňují kyselost ve střevě a podílejí se na produkci vitamínů B a K. Kromě toho zvyšují prokrvení střevní sliznice a zlepšují hybnost střeva. Podle některých odborníků pomáhají více než ostatní bakterie regulovat pomalé zažívání, takže by se měly stát denním doplňkem stravy. Mezi známé kmeny patří Bifidobacterium  lactis a Bifidobacterium  longum (zlepšení bolestivosti břicha, problémů se stolicí u dětí, problémy s autismem)
  3. Další kmen Saccharomycws boulardii je účinné při průjmech s užíváním antibiotik , u cestovatelského průjmu, léčbě akné a snížení vedlejších účinků Helicabacter pylori.
  4. Pro prevenci laktózové intolereance je prospěšný kmen Streptococcus thermophilus. Používá se také ke snížení průjmu, zácpy, akutní gastritídě.Některé z probiotických mikroorganismů, které jsou komerčně dostupné, se nacházejí v půdě. V angličtině se nazývají soil-based organisms (SBO), doslova založené na půdě, a jsou mnohdy účinnější kombinací mikroorganismů, odolnější vůči nepříznivým, pro mnohé bakterie doslova drsným podmínkám v kyselém prostředí ve střevech.Výhodou těchto bakterií je, že vytvářejí směs, která odpovídá přirozenému výskytu bakterií ve střevech a jejich rozmanitosti. Jejich dodání so našeho trávicího systému proto slibuje účinnější vitalizaci střevní mikroflóry a větší zmnožení zdravých bakterií. Díky tomu se zlepší životně důležité funkce, jako je podpora imunity narušené přijímáním syntetických antibiotik a našeho trávení.

    Probiotika obsahující SBO jsou stabilnější a nepotřebují žádné speciální konzervační prostředky, které mají zajistit, že se klinicky významné množství dosáhne příslušných oblastí střeva. Probiotické mikroflóry typu SBO cestují až do tlustého střeva, kde ožívají a za příznivé teploty našeho těla klíčí jako semínko.

  5. Z rodu Bacillus jsou účinné B. brevis, B. coagulans, B. macerans, B. polymyxa B. subtilis. Mezi významné půdní bakterie patří i Streptococcus thermophilis. 

Jak užívat probiotika

Probiotika je vhodné doplňovat při užívání antibiotik, nejlépe alespoň dvě hodiny před užitím antibiotika. Naj­deme je např. ve vhodně zvolené stravě. Skvělé jsou fermentované potraviny, např. Pickles. Zde je jednoduchý recept:

  • Základem je zelí 1 hlávka (na hrubo)
  • červená řepa nastrouhaná
  • Křen  nastrouhat na jemno
  • Cibule (na hrubo)
  • Mrkev (na jemno)
  • Ředkvičky
  • Šťáva z celeru
  • Kmín celý (dám dle chuti)
  • Lžíce soli

Množství přizpůsobíme velikosti nádoby. Vše prohněteme, promačkáme, necháme 3–5 dní při pokojové teplotě. Pak přendáme do malých sklenic a skladujeme v lednice. Vše musí být pod vodou. Případně dolejeme převařenou osolenou vodou.

Bakterie - Vše o zdraví

Probiotika vs Prebiotika

Dodávat probiotika, ale není všechno. Bakterie také potřebují z něčeho žít,  potřebují potravu, kterou je pro ně rostlinná vláknina, neboli Prebiotikum. Pozor, abyste si to nespletli Probiotikum (živé organismy) a Prebiotimum (potrava pro živé organismy).

Tuto potravu najdeme v mnoha rostlinách jako např. Kořen cikorky, v kořenové zelenině, v pórku, artyčoku, v cibuli, česneku, v banánech, sladkých bramborách, v jablečné slupce…

Denně bychom měli sníst alespoň 20 g prebiotické vlákniny.

Závěr

Při výběru probiotik byste měli věnovat pozornost:

  • Celkovému obsahu živých kultur ( udává se v miliardách a většinou čím více tím lépe).
  • Kolik druhů kmenů obsahuje probiotikum (Neznamená to, že jednodruhová jsou špatná. Často pokud už pracujeme s nějakým konkrétním problémem, zkušený odborník může vybrat konkrétní kmen osvědčený na danou problematiku. V současné době, máme potíže spíše s velmi nízkým počtem a slabým druhovým zastoupením střevních bakterií).
  • Balení probiotik (denní dávka by měla být samostatně baléná buď v uzavřeném sáčku nebo kapsli, aby se zabránilo co nejvíce oxidaci.
  • U kapslí je vhodný enterosolventní obal, který se rozpustí až ve střevě a nedojte tím ke zničení mikroorganismů v žaludku působením trávicích šťáv.

Dnes existuje i řada možností jak si otestovat střevní mikrobiotu. Bohužel  zatím ne v České republice. Ze stolice je možné určit stav vaších střev, včetně propustnosti, druhů bakterií, přemnožené patogenní druhy, parazity… Pokud by jste o testy měli zájem, můžete napsat na [email protected]­vita.cz.

Na obrázku můžete vidět názorné výsledky takového test:

  • ve podní řadě – zde vidíte vlevo jak by mělo být osídlení našich střev a jaké je ve skutečnosti.
  • v horní části – zvýšený zánět, tuk ve stolici, propustnost střeva, celková nerovnováha.Bakterie - Vše o zdravíDoporučujeme knihu Zdravé střevo.

text: Ing. Iveta Ječmík Skuherská, poradce pro výživu, naturopat, @y­vylife

 

Děkujeme!

Pokud máte jakékoli dotazy či tipy, neváhejte se na nás obrátit na [email protected]­ta.cz, nebo nás sdílejte na sociálních sítích a nezapomeňte nás označit: @eccevita, #eccevita, #eccevitablog

Источник: https://www.eccevita.cz/243-streva_-_nas_druhy_mozek

Mikrobiom – ovladač našeho zdraví?

Jestli má někdo právo ovlivnit to, jak se cítíme a chováme, pak jsou to naše střeva. Přesněji řečeno miliardy mikroorganismů, které v nich pobývají a vysílají řídící signály jak do imunitního systému, tak do mozku. Proč se vyplatí dobře nakrmit střevní bakterie a co jim vlastně chutná? Ptali jsme mikrobiologa RNDr. Petra Ryšávky.

Petře, na začátek by možná stálo za to si vyjasnit, co vlastně „mikrobiom“ znamená.Někdy se setkáte s názvem mikrobiota, ale my používáme označení mikrobiom.

Myslíme tím soubor všech mikroorganismů a jejich genů ve střevě, které dodnes neumíme zcela jasně definovat.

Z hlediska anatomie nejde o tělesný orgán, ale spíš o jakýsi ekosystém, zkrátka o společenství nejrůznějších bakterií, kvasinek, prvoků, hub a virů.

Proč se o něm v současné době mluví víc než kdy předtím? Boom prožívá věda o mikrobiomu v posledních pěti letech. Je to asi nejrychleji rostoucí odvětví vědy o člověku a snad každý den se publikují nové informace o tom, jaký vliv mají bakterie na vznik depresí, alergií, nádorových onemocnění nebo diabetu.

Může za to vývoj diagnostických metod a taky moderní analýza bakteriální DNA, která prokázala, že ve střevě nemáme padesát, ale asi tisíc bakteriálních druhů. Počet bakterií ve střevech je obrovský, rovná se množství buněk v celém těle, takže je logické, že nás mikrobiom ovládá mnohem víc, než jsme si připouštěli.

Když jsem před dvanácti lety začínal s výzkumem probiotik, bylo tohle téma v plenkách. Dneska už víme, že se u řady zdravotních problémů musíme nejprve podívat na střevní mikroflóru a na spojitost mezi oslabeným mikrobiomem a daným onemocněním.

Mému týmu se podařilo vyvinout individualizovaná probiotika, která do mikrobiomu doplní správné bakterie a zregenerují ho. Boříme tak mýty o tom, že si v lékárně můžete koupit univerzální preparát.

Moje a vaše střeva jsou odlišná prostředí a vyžadují specifický přístup.

Co všechno naše střevní mikroflóra ovlivňuje? Primárně imunitní systém, ve střevech se totiž vytváří 70 % naší imunity.

Už tisíce let žije lidský organismus s bakteriemi v určité symbióze, která funguje na základě promyšleného mechanismu – bakterie vysílají signály a ty řídí kromě jiného obranný systém našeho těla.

Spousta nemocí je důsledkem poruchy imunitního systému a u naprosté většiny nemocných lze pozorovat poškozený střevní mikrobiom. Ve střevech zdravého člověka žije až tisíc bakteriálních druhů, kdežto například u pacienta, který prodělal antibiotickou terapii, to můžou být jen tři sta.

Ve střevech zdravého člověka žije až tisíc bakteriálních druhů, kdežto například u pacienta, který prodělal antibiotickou terapii, to můžou být jen tři sta.

Jakmile se střevní bakterie dostanou do nerovnováhy, spouští se v těle řada negativních procesů. Důsledkem jsou nespecifické střevní záněty, atopické ekzémy, Crohnova choroba, autoimunitní onemocnění, ale taky cukrovka typu 2, chronická únava nebo deprese.

Opravdu mi moje střeva říkají, jak se cítím?Skutečně to tak je. Mozek a naše střeva totiž propojuje přímá osa, tzv. gut-brain axis. Z centrální nervové soustavy až do břicha vede nervus vagus, tedy bloudivý nerv, po kterém tam a zpět putuje velké množství signálů.

Většinu z nich jsme ještě nedokázali popsat, ale jisté je, že mikrobiom působí na vývoj a funkce mozku, a tím pádem i na naši náladu. Nepředstavujte si to ale jako jednosměrku.

Cesta mezi střevy a mozkem je oboustranný komunikační kanál, takže mikrobiom může způsobit úzkosti a stres dokáže zhoršit stav mikrobiomu.

Bakterie - Vše o zdraví Vyhořet může jen ten, kdo hoří. Jak se chránit?

Proč nebrat dlouhodobý stres (v restauracích) na lehkou váhu a jak s ním bojovat?

Více zde

Jaký jídelní lístek mu prospívá?Základní pravidlo zní: rozmanitost. Když je náš jídelníček pestrý, nakrmíme všechny bakterie a udržíme si ve střevech rovnováhu.

Možná se to někomu nebude líbit, ale člověk je všežravec a každá jednostranná dieta vede k porušení zdravé variability mikrobiomu, který nereaguje na trendy, ale na evoluční vývoj. Různé potraviny rozhodují o množení, nebo naopak útlumu různých bakterií.

Když budete ode dneška jíst jenom zeleninu, přeroste vám ve střevech jeden určitý druh, nebo jedna skupina bakterií a dojde k disbalanci mikrobiomu.

Střevní bakterie si nejvíce pochutnají na rozpustné vláknině, která podporuje přátelskou mikroflóru a kterou najdeme v ovoci, zelenině nebo v luštěninách. Jen pro srovnání – naši předkové konzumovali denně asi 120 gramů rozpustné vlákniny, dnešní člověk jí za den přijme 10 až 15 gramů.

Mikrobiom se rozrůstá od dvanáctníku, kde je bakterií nejméně, a pokračuje do tenkého a tlustého střeva, kde se naopak bakterie vyskytují v největším množství.

Nejoblíbenější potravou bakterií v mikrobiomu je rozpustná vláknina. Na tu však nejsme v naší moderní stravě zvyklí, a tak někteří z nás po její konzumaci trpí nadýmáním, zvlášť po požití luštěnin.

Na těch si pochutnává spousta bakterií, množí se a „plivou“ řadu prospěšných látek (metabolitů). Oxid uhličitý a vodík jsou jen vedlejší produkty, které musí z těla ven.

Nadýmání tak není problém, ale projev vděčnosti spokojených střevních bakterií.

Bohatým zdrojem rozpustné vlákniny je veškerá zelenina a ovoce, především čekanka, ale taky česnek a cibule.

Fermentací rozpustné vlákniny vzniká ve střevě například butyrát, což je látka, která posiluje imunitu, vyživuje střevní sliznici a reguluje zánětlivé reakce ve střevě.

Množení bakterií ve střevě trvá asi 25 minut, změna mikrobiomu tak nastane v řádu desítek hodin. Ke zhoršení mikrobiomu může dojít i za jediný den. Prokázal to pokus, v rámci kterého dobrovolníci konzumovali pouze hamburgery a kolu.

95 % serotoninu, tedy hormonu štěstí, produkují právě střevní bakterie. U lidí trpících depresí se zjistila nízká rozmanitost mikrobiomu a vědci se snaží přijít na to, které typy bakterií jsou spouštěčem. 

Takže se měl mikrobiom v minulosti lépe?Těžko říct, jak přesně se naši předci stravovali, ale troufám si tvrdit, že k nám odpradávna patří oheň a maso jako zdroj aminokyselin, které vyživují určité typy bakterií.

Stejně přirozená je pro nás lokálnost, protože náš mikrobiom ví, odkud pocházíme, a dělá mu dobře to, co roste okolo nás.

Vlivem globalizace se jídelníčky podobají, ale mikrobiom Evropana je a bude jiný než mikrobiom Asiata, tudíž každý z nich dokáže štěpit a zužitkovat jiné látky.

Našim bakteriím chutnají také kvašené potraviny.

Ty se teď hodně popularizují, ale byl bych opatrný s nadměrnou konzumací některých „trendy“ produktů, například kombuchy, sójových omáček a dalších exotických surovin.

Pro nás je zkrátka vhodnější kvašená zelenina, kysané zelí, jogurty a kysané mléčné produkty, ve kterých navíc bakterie metabolizují laktózu a kasein a snižují tak jejich alergičnost.

Kvalita potravin byla kdysi dávno taky jiná. Ke kvalitě se musíme vracet v první řadě. Vezměte si třeba chleba. Dřív to byl jeden ze základních zdrojů živin, ale dnešní běžné pečivo s ním nemá nic společného.

V minulosti se peklo jen z kvasu, což je mix stovek bakteriálních druhů, přičemž každý z nich má jiné enzymy a štěpí různé složky těsta, zatímco moderní droždí je monokultura, která obsahuje pouze jednu kategorii enzymů.

Kváskové pečivo je tak mnohem stravitelnější a nutričně zajímavější.

Problémem není jen droždí a chemické přídatky, ale taky mouka z obilovin, které se přešlechtily tak, aby obsahovaly víc bílkovin.

Výsledek? V mouce je víc lepku, který podporuje vznik alergií, a mnohem nižší podíl rozpustné vlákniny a dalších prospěšných živin.

Proto je dobře, když si pekaři vybírají mouku v biokvalitě a nejlépe z nepřešlechtěných, původních odrůd, jako je pšenice špalda, jednozrnka nebo dvouzrnka.

Bakterie - Vše o zdraví

Výběr mouky je pro pekaře stěžejní. Podle čeho se rozhodují?

Více zde

Všimne si náš mikrobiom rozdílu mezi bio a konvenční potravinou? Zkoušeli jsme několik pokusů a došli k jasnému závěru – není okurka jako okurka.

Připravili jsme dvě smoothie ze supermarketové a domácí okurky a přidali do nich probiotické bakterie. Na konvenční okurce množily stokrát méně než na té ze zahrady.

To je indicie, která dokazuje, že zelenina vypěstovaná ve skleníku je pro bakterie a naše tělo nutričně atraktivnější než plody, které nikdy neviděly zdravou půdu a slunce.

Když už jsme u experimentů, pokaždé se zmiňuju o hamburgeru. Koupil jsem si ho před pěti lety, abych vyvrátil hypotézu zahraniční novinářky, která tvrdila, že se jí po čtrnácti dnech nezkazil. Měla pravdu, po několika měsících jenom vyschnul, ale nezplesnivěl. Dodnes ho ukazuju na konferencích a říkám, že to, co nejedí bakterie a plísně, si naše mikroflóra nezaslouží.

Co konkrétně tedy střevním bakteriím škodí?„Mrtvé“ potraviny plné chemických konzervantů, které zakonzervují i bakterie v mikrobiomu. Dalším nepřítelem jsou umělá sladidla, kterými se doslazují nízkoenergetické potraviny. Ukázalo se, že můžou paradoxně zvyšovat riziko diabetu.

Hlavním zabijákem našich bakterií jsou však antimikrobiální látky, to znamená antibiotika.

V medicíně mají nezastupitelné místo, ale pokud se nadužívají nebo předepisují zbytečně, mikrobiom se razantně změní a v některých případech nenávratně vybijeme spoustu prospěšných bakterií.

V posledních letech provádíme genocidu vlastních bakterií, aniž bychom věděli, jaká je regenerační schopnost mikrobiomu. Někdy stačí suplementace správných probiotik a za tři měsíce se obnoví, ale u některých pacientů se to už nikdy nepovede.

Probiotika jsou přátelské bakterie a živé organismy, které žijí v našich střevech a podporují zdraví mikrobiomu i celého organismu. Patří mezi ně například laktobacily nebo bifidobakterie.

Prebiotika představují krmivo pro bakterie, příkladem je rozpustná vláknina inulín.

Psychobiotika jsou probiotické bakterie, u kterých se předpokládá pozitivní vliv na naši psychiku, například zmírnění depresivních stavů.

Čím dál tím víc lidí se stravuje venku. Jak se na spokojenosti mikrobiomu podílejí restaurace?Jsem rád, že se na to ptáte, protože o mikrobiom by se měla zajímat i gastronomie.

Každý kuchař je hlavním doktorem střevních bakterií a měl by nám servírovat vyvážený zdroj živin a jídlo z čerstvých surovin. Na první pohled se to nezdá, ale konzervanty dneska najdeme v ledasčem.

Do uzenin se přidává benzoan, do supermarketového pečiva transglutamináza, která sice zvláčňuje těsto, ovšem je silně alergenní. Čím více potravin nebo polotovarů si restaurace vyrobí sama, tím lépe.

A jak vypadá ideální menu pro mikrobiom?Každý chod by měl obsahovat zeleninu. Teď už se na talířích objevuje víc, ale pořád má status přílohy a to nestačí. Na lístku by mělo vždycky být něco fermentovaného, třeba čerstvý jogurt v dezertu.

Co se masa týče, je nutné dbát na kvalitu a množství. Jsme sice masožravci, ale naši předci měli větší příjem rostlinné stravy a dopřávat si masové jídlo každý den podle mě není úplně vhodné.

Zato bych chtěl zdůraznit, že na kvalitní alkohol v rozumné míře, hlavně na pivo a červené víno, reaguje mikrobiom velmi pozitivně.

Dovedu si představit, že bychom v budoucnu mohli do jídla přidávat správnou koncentraci probiotických bakterií tak, aby nezměnily chuť potravin, ale zvýšily jejich příznivý účinek na náš mikrobiom, a tedy zdraví.

Asistoval jsem například u vaření probiotického piva, které je samo o sobě zdravé díky procesu kvašení.

Myslím ale, že každá restaurace, která hostům dopřeje zážitek z kvalitního jídla a příjemnou atmosféru u stolu, odvádí pro náš mikrobiom skvělou práci. 

Zdroje navíc: DVTV – Honzák, Margit Slimáková, Zdravá střeva od Sonnenburgových, Obsahuji davy od autora Ed Yong

Источник: https://www.jidloaradost.ambi.cz/clanky/mikrobiom-ovladac-naseho-zdravi/

Jak podpořit prospěšné bakterie v ústech – Zendium

Jak pracovat s přirozenou zdravotní výbavou vašeho těla.

Lidské tělo je domovem tolika mikroorganismů, jako je hvězd na obloze, přátelského malého vesmíru bakterií, který všude chodí s námi.

Přínosů tolika (ač drobných) přátel je bezpočet – mimo jiné spočívají v tom, že tráví určité potraviny; jsou zdrojem energie; tvoří naši kožní bariéru; pomáhají řídit metabolismus; brání vstupu vnějších mikroorganismů; a pomáhají nám v boji se škodlivými mikroorganismy, které nás napadají. Jako každý dobrý hostitel, je naším úkolem zajistit, aby prostředí pro tyto přátelské bakterie bylo zdravé a přívětivé.

Jak podpořit prospěšné bakterie

Věda o tom, jak vytvořit dobrý domov pro přátelské bakterie, se neustále vyvíjí, ale existuje několik různých věcí, které vám mohou pomoci zajistit, aby vaše společenství ústních mikrobů (neboli ústní mikrobiom) bylo zdravé a vyvážené:

  • Jezte více rostlinné stravy. Mnoho vědců pracujících v této oblasti věří, že jíst více rostlinné stravy je tím správným způsobem, jak začít. To znamená vše, co nepochází ze zvířat – ovoce, zelenina, cereálie, luštěniny, čočka, tofu a ořechy. Spíše než vyřazení všech živočišných produktů z naší stravy může k podpoře vyváženějšího ústního prostředí a dobrého celkového zdraví přispět začlenění několika dalších rostlinných živin.
  • Snižte množství cukru. Již dlouho se ví, že cukr není pro zdraví úst přínosný, a nový výzkum objasňuje, proč tomu tak je. Vědci se domnívají, že jedním ze škodlivých účinků stravy s vysokým obsahem cukru může být jeho dopad na bakterie naší ústní dutiny podporující množení kyseliny milujících bakterií, jako je Streptococcus mutans, které přispívají k zubnímu kazu a parodontálním onemocněním a brání množení dalších prospěšných bakterií.
  • Vyhněte se kyselým nápojům. Kyselé nápoje jsou také považovány za nepřátele zdraví úst. Dokonce i verze bez cukru mohou změnit rovnováhu mikroorganismů a narušit dobré bakterie. Opět to nemusí znamenat, abyste tyto nápoje přestali úplně pít, jen si je dopřávejte jen občas, pro potěšení.

Bakterie - Vše o zdraví

  • Jste diabetik? Pokuste se udržovat si správnou hladinu glukózy v krvi. Pokud žijete s cukrovkou, její dobré zvládnutí může být důležitou součástí dobré péče o ústní dutinu. Ústní bakterie mohou být narušeny kolísáním hladiny glukózy v krvi. Takže i když jsme věděli, že dobře zvládaný diabetes je pro zdraví zásadní v mnoha ohledech, je zajímavé si uvědomit, že zajištění dobře vyváženého mikrobiomu může být jedním z nich.
  • Zvolte si zubní pastu podporující bakterie. Dobrá ústní hygiena je samozřejmě základem veškeré péče o ústní dutinu. Tradičně se tato hygiena definuje jako čištění zubů alespoň dvakrát denně, používání dentálních nití a používání ústní vody. Typ zubní pasty, kterou používáte, je však také důležitý. Použití značky, jako je Zendium, která je konkrétně zaměřena na podporu prospěšných bakterií v ústech a potlačení těch škodlivých, je dobrým způsobem, jak udržet váš orální mikrobiom ve zdraví.
  • Přestaňte kouřit. Další klasická zásada pro zdraví – přestat kouřit – je nezbytným předpokladem podpory ústních bakterií. Výzkum dokazuje, že kouření může poškodit citlivou rovnováhu mikroorganismů v ústech, což je jen jedním z mnoha skvělých důvodů, proč cigaretu zahasit.

Vzhledem k bezpočtu jednoduchých způsobů, jak podpořit prospěšné bakterie v našich ústech, které máme k dispozici, je čas podniknout patřičné kroky. V reakci na mnoho důležitých věcí, které pro nás dělají, je čas prokázat našim váženým mikrobiálním přátelům trochu lásky na oplátku.

Bakterie - Vše o zdraví

Источник: https://www.zendium.cz/jak-podporit-prospesne-bakterie-v-ustech/

Tajemný svět uvnitř našich střev: Bakterie ovlivňují naše zdraví i genetickou informaci

Bakterie - Vše o zdraví

V našem životě prakticky neexistuje okamžik, kdy bychom byli jedinou živou bytostí ve svém těle. Ještě nedávno se sice vědci domnívali, že v průběhu nitroděložního vývoje byla naše střeva panensky čistá, teprve v okamžiku průchodu porodními cestami jsme se „nakazili“ mikroorganismy naší matky a další jsme pak přijímali prostřednictvím mateřského mléka (probiotické bakterie), ale i třeba prostřednictvím kontaktu s pokožkou matky. Nedávné výzkumy ovšem prokázaly, že ve střevech bují bohatý život již dávno před narozením, protože se do nich dostávají mikroby z plodové vody a placenty.

Ovlivňuje imunitu, duševní vývoj i hubnutí

Slovo „nakazili“ jsme použili v uvozovkách záměrně. Tyto mikroorganismy totiž primárně nezpůsobují nemoci (i když v případě nerovnováhy ve střevním systému se to stát může). Naše soužití s nimi lze naopak označit jako symbiózu, tedy vztah oboustranně prospěšný.

My jim poskytujeme výživu, oni nám za to pomocí fermentace pomáhají trávit potravu, produkují některé vitaminy (například vitamin B12 a K2), a navíc neustále interagují s naším imunitním systémem a pomáhají tak formovat naši imunitní odpověď.

Stav našeho mikrobiomu (mikrobiom je přesnější výraz než mikroflóra, protože nejde o rostlinné organismy) navíc prokazatelně může výrazně ovlivnit i naše sklony k mnohým nemocem a problémům, ať už jde například o kardiovaskulární choroby, cukrovku, astma, alergie, autoimunitní onemocnění či obezitu.

Podle posledních výzkumů dokonce mikrobiom úzce souvisí s vývojem nervové soustavy (zvláště v prvních třech letech života), funkcí mozku i s reakcí na stres a úzkostí. Dokonce se objevily i studie naznačující možnou souvislost mikrobiomu se vznikem autismu!

Bakterie mění funkci DNA

Do toho všeho ovšem navíc vstupuje i epigenetika ve formě vnějších vlivů, které spouštějí specifické biochemické reakce, jež poté ovlivňují aktivitu genů v naší DNA, a mohou dokonce některé z nich zcela vypnout, či naopak zapnout.

I tady je přitom náš vztah s mikroby v našich střevech vzájemný: My, lidé, totiž prostřednictvím faktorů svého životního stylu spouštíme reakce, které ovlivňují aktivitu genů nejen v naší vlastní DNA, ale i v DNA našich střevních mikrobů. A oni na oplátku zase velkou měrou ovlivňují naše epigenetické vzorce.

Už v době našeho prenatálního vývoje tak mikroorganismy z těla naší matky ovlivňovala, které z našich genů se zapnou a vypnou, a tedy i velkou řadu aspektů našeho vývoje.

A pokračovalo to i po narození, zejména pak v prvních třech letech života, kdy se k „infekci“ od našich blízkých (mateřské mléko, kontakt s blízkými osobami) přidal i vliv výživy a dalších faktorů životního stylu.

Vše začíná v děloze

Nejcitlivějším obdobím lidského života z hlediska epigenetiky je prenatální vývoj, tedy těhotenství. V této době je největší intenzita epigenetických reakcí, které rozhodují o tom, které ze zděděných genů se posléze ve vývoji dítěte uplatní. Konkrétní průběh těchto epigenetických reakcí přitom ovlivňuje zejména matka.

Zcela zásadní je vliv její výživy, která dodává nejen stavební kameny pro vývoj dítěte, ale i řadu substancí s epigenetickými účinky. Důležité je i vystavení matky znečišťujícím látkám z prostředí, její pohybová aktivita, a dokonce i emocionální stav. (Více o těchto vlivech jsme psali zde: https://www.epivyziva.cz/cesta-ke-zdravemu-miminku-ii-epigenetika-v-tehotenstvi/)Jak už jsme ale uvedli výše, již v této době je vyvíjející se dítě vystaveno mikrobům z plodové vody či placenty, které osídlují jeho střevo a ovlivňují epigenetické procesy. Tyto mikroby přitom mohou ovlivnit zejména imunitní odpověď a sklony k alergiím v prvních letech života.

Nastávající matka by se proto měla snažit pozitivně ovlivňovat svůj vlastní střevní mikrobiom, protože tím rozhoduje o tom, které mikroorganismu osídlí střeva jejího dítěte.

Důležitá je zde zejména racionální výživa s obsahem probiotik a probiotik – u žen, které tyto látky dostávaly v průběhu těhotenství, byla dokonce zjištěna i odlišná míra epigenetické reakce jménem metylace genů.

Na místě je ale například i zdrženlivost v užívání antibiotik.

Kojení je nenahraditelné

Naprosto klíčovou potravinou v prvních měsících života je mateřské mléko. Obsahuje totiž nejen optimální mix živin z hlediska růstu a vývoje dítěte, ale i z hlediska epigenetických účinků jak na organismus dítěte, tak i na jeho mikrobiom.

Najdeme tu například bílkovinu laktoferrin, která pozitivně ovlivňuje aktivitu genů řídících zánětlivou odpověď ve střevech, či oligosacharidy sloužící jako prebiotikum (tj. substrát umožňující přežívání střevních mikroorganismů).

Mateřské mléko rovněž epigenetickou cestou ovlivňuje imunitu dítěte, jeho trávicí procesy, bariérovou funkci střeva, hladinu cholesterolu či sklony k zánětlivým procesům, k obezitě a také metabolickým poruchám v průběhu dalšího života.

Příznivý vliv kojení na rozvoj střevní mikroflóry je rovněž pravděpodobně důvodem, proč kojené děti méně často trpí poruchami imunity, astmatem a alergiemi.

Trocha špíny neuškodí

Velkou roli v osídlování střeva však hrají i další vlivy. Především je to časný kontakt s mikroorganismy, což nabourává trend posledních desetiletí držet miminka v co nejvíce sterilním prostředí, abychom je chránili před nemocemi. Efekt je totiž zcela opačný.

Když byly například v rámci výzkumu mláďata myší drženy v prostředí bez zárodků mikrobů, došlo u nich k nedokonalému rozvoji imunitní odpovědi a vysokému výskytu alergií.Kontakt s běžnými mikroby, které se vyskytují v přírodě, je ovšem důležitý i v průběhu těhotenství, protože už tehdy se formuje imunitní odpověď dítěte prostřednictvím mikrobiomu matky.

Děti žen žijících v době těhotenství na farmách tak například měly ve srovnání s dětmi městských matek výrazně nižší riziko astmatu.

Pozor na císařský řez

Podstatný je ovšem i způsob porodu. Při průchodu porodními cestami totiž dochází k masivnímu kontaktu s mikrobiomem matky, který je důležitý pro optimální kolonizaci střeva dítěte bakteriemi. U dětí, které přišly na svět císařským řezem, tak byly zaznamenány významné odchylky ve složení střevní mikroflóry, které přetrvávaly až do sedmého roku života.

Tyto děti proto mají vyšší riziko vzniku poruch imunity, alergií, ale i rozvoje artritidy a zánětlivých střevních onemocnění.

Zvláště u dětí trpících ulcerativní kolitidou a Crohnovou nemocí byla totiž zaznamenána nižší druhová rozmanitost střevní mikroflóry, která má za následek epigenetické změny vedoucí ke zvýšení rizika těchto chorob (zejména ovlivněním zánětlivé odpovědi). Děti po císařském řezu dokonce trpí i častějším výskytem dětské obezity.

Negativní vliv na složení střevní mikroflóry má pak i léčba antibiotiky. Ta v tomto směru působí negativně ve všech fázích života, v těch ranných však následkem toho způsobuje epigenetické změny, které v pozdějším věku například zvyšují riziko vzniku astmatu, zánětlivých střevních onemocnění či diabetu.

V těhotenství a prvních třech letech života jsou sice epigenetické vlivy střevního mikrobiomu nejvyšší, to však neznamená, že by se neuplatňovaly ani v dalším životě.

Naopak – důležitost optimálního osídlení našich střev pokračuje po celý život.

Například u dospělých obézních osob byla prokázána výrazně nižší druhová rozmanitost střevní mikroflóry a tento aspekt prokazatelně souvisí i s rizikem zánětlivých střevních onemocnění, diabetu, rakoviny střev a řady dalších potíží.

Zaměřeno na výživu

Jak tedy kvalitu populace v našich střevech zvýšit? Základem by měla být kvalitní strava, pomohou ale i doplňky stravy.

ProbiotikaVelmi důležitá je konzumace probiotik, ať už ve formě kysaných mléčných výrobků, kvašené zeleniny či doplňků stravy.

Zásadní je to zejména u těhotných matek a kojících – doplňování probiotik v posledních týdnech těhotenství a do 6 měsíců věku dítěte například vedlo k výraznému snížení výskytu atopického ekzému u dětí.

Podobný vliv měla i konzumace probiotik u dětí, a to až do věku 7 let. Probiotika jsou ovšem v rámci péče o zdraví důležitá i po celý další život.

PrebiotikaNeméně zásadní jsou tzv. prebiotika. Jde především o nestravitelné či obtížně stravitelné sacharidy, které slouží jako substrát pro probiotické bakterie (např. fruktooligosacharidy a inulin).

Jejich velmi bohatým zdrojem je například kořen čekanky, který se zároveň vyznačuje i epigenetickými účinky. Díky tomu čekanka výrazně podporuje imunitu, působí proti alergiím, zácpě, artróze, podporuje hubnutí a snižuje riziko nádorů tlustého střeva (více zde: https://www.epivyziva.cz/cekanka-obecna/). Dalšími zdroji prebiotik jsou například topinambury, česnek, cibule a některé druhy hub.

IsoflavonyVelmi pozitivní vliv na střevní mikrobiom mají i mnohé rostlinné substance, které z chemického hlediska patří isoflavony a polyfenoly. Většina z nich má silné antioxidační účinky, přímo působí proti řadě patogenům z řad bakterií, virů a plísní, a zároveň podporují růst mikroorganismů prospěšných. Některé vynikají i přímými epigenetickými účinky:

  • Kvercetin, který můžeme najít zejména v řadě druhů ovoce, je z hlediska vlivu na mikrobiom asi nejlépe prozkoumám. V kombinaci s epigenetickým působením z něj dělá účinný přípravek na podporu hubnutí.
  • Resveratrol obsažený ve slupkách hroznového vína podporuje růst několika kmenů „přátelských“ bakterií (zejména Lactobacillus a Bifidobacterium), potlačuje některé nežádoucí (například Enterococcus) a snižuje negativní dopad stravy s vysokým podílem tuku na střevní mikrobiom.

Další doplňky stravy

L-glutamin – Užívání této aminokyseliny účinně upravuje rovnováhu jednotlivých střevních mikroorganismů. To se projeví zejména zlepšením imunity a také podporou hubnutí.

Omega-3 a omega-6 – oba tyto typy nenasycených mastných kyselin mají na střevní mikrobiom příznivý vliv. Naše strava však obsahuje omega-6 spíše nadbytek, proto je vhodné doplňovat pouze omega-3.

Kurkumin – účinná látka kořene kurkumy je známá svým příznivými vlivem na zánětlivá střevní onemocnění (hlavně na Crohnovu chorobu a Ulcerativní kolitidu). Důvodem je přitom jak jeho epigenetické působní na zánětlivé procesy, tak vliv na střevní mikrobiom. Pro optimální vstřebávání je třeba kurkumin konzumovat spolu s piperinem.

Spirulina – tato modrozelená sladkovodní řasa účinně podporuje růst prospěšných probiotik (hlavně Lactobacillus), a zároveň efektivně potlačuje množení těch nežádoucích.

Zdroje informací

Franck Carbonero. Human epigenetics and microbiome: the potential for a revolution in both research areas by integrative studies. Future Sci OA. 2017 Aug; 3(3): FSO207.

Flavia Indrio, Silvia Martini, Ruggiero Francavilla, Luigi Corvaglia, Fernanda Cristofori,Salvatore Andrea Mastrolia, Josef Neu, Samuli Rautava, Giovanna Russo Spena, Francesco Raimondi, andGiuseppe Loverro. Epigenetic Matters: The Link between Early Nutrition, Microbiome, and Long-term Health Development. Front Pediatr. 2017; 5: 178.

Celluzzi A, Masotti A. How our other genome controls our epi-genome. Trends Microbiol (2016) 24:777–87.10.1016/j.tim.2016.05.005

Bhutta ZA, Das JK, Rizvi A, Gaffey MF, Walker N, Horton S, et al. Evidence-based interventions for improvement of maternal and child nutrition: what can be done and at what cost? Lancet (2013) 382:452–77.10.1016/S0140-6736(13)60996-4

Neu J. The microbiome during pregnancy and early postnatal life. Semin Fetal Neonatal Med (2016) 21:373–9.10.1016/j.siny.2016.05.001

Collado MC, Rautava S, Aakko J, Isolauri E, Salminen S. Human gut colonisation may be initiated in utero by distinct microbial communities in the placenta and amniotic fluid. Sci Rep (2016) 6:23129.10.1038/srep23129 [

Neu J. The microbiome during pregnancy and early postnatal life. Semin Fetal Neonatal Med (2016) 21:373–9.10.1016/j.siny.2016.05.001.

Koren O, Goodrich JK, Cullender TC, Spor A, Laitinen K, Bäckhed HK, et al. Host remodeling of the gut microbiome and metabolic changes during pregnancy. Cell (2012) 150:470–80.10.1016/j.cell.2012.07.008

Mueller NT, Mao G, Bennet WL, Hourigan SK, Dominguez-Bello MG, Appel LJ, et al. Does vaginal delivery mitigate or strengthen the intergenerational association of overweight and obesity? Findings from the Boston Birth Cohort. Int J Obes (Lond) (2017) 41:497–501.10.1038/ijo.2016.219

Minekawa R, Takeda T, Sakata M, Hayashi M, Isobe A, Yamamoto T, et al. Human breast milk suppresses the transcriptional regulation of IL-1beta-induced NF-kappaB signaling in human intestinal cells. Am J Physiol Cell Physiol (2004) 287:C1404–11.10.1152/ajpcell.00471.2003

Weng M, Walker WA. The role of gut microbiota in programming the immune phenotype. J Dev Orig Health Dis (2013) 4:203–14.10.1017/S2040174412000712

Hooper LV, Wong MH, Thelin A, Hansson L, Falk PG, Gordon JI. Molecular analysis of commensal host-microbial relationships in the intestine. Science (2001) 291:881–4.10.1126/science.291.5505.881

Sjögren YM, Tomicic S, Lundberg A, Böttcher MF, Björkstén B, Sverremark-Ekström E, et al.Influence of early gut microbiota on the maturation of childhood mucosal and systemic immune responses. Clin Exp Allergy (2009) 39:1842–51.10.1111/j.1365-2222.2009.03326.x

Sharma AM, Staels B. Review: peroxisome proliferator-activated receptor gamma and adipose tissue – understanding obesity-related changes in regulation of lipid and glucose metabolism. J Clin Endocrinol Metab (2007) 92:386–95.10.1210/jc.2006-1268

Rossmeisl M, Medrikova D, van Schothorst EM, Pavlisova J, Kuda O, Hensler M, et al. Omega-3 phospholipids from fish suppress hepatic steatosis by integrated inhibition of biosynthetic pathways in dietary obese mice. Biochim Biophys Acta (2014) 1841:267–78.10.1016/j.bbalip.2013.11.010

Owen CG, Whincup PH, Odoki K, Gilg JA, Cook DG. Infant feeding and blood cholesterol: a study in adolescents and a systematic review. Pediatrics (2002) 110:597

Fofanova TY, Petrosino JF, Kellermayer R. Microbiome-epigenome interactions and the environmental origins of inflammatory bowel diseases. J Pediatr Gastroenterol Nutr (2016) 62:208

Round JL, Mazmanian SK. Inducible Foxp3+ regulatory T-cell development by a commensal bacterium of the intestinal microbiota. Proc Natl Acad Sci U S A (2010) 107:12204–9.10.1073

McLoughlin RM, Mills KHG. Influence of gastrointestinal commensal bacteria on the immune responses that mediate allergy and asthma. J Allergy Clin Immunol (2011) 127:1097

Patel RM, Lin PW. Developmental biology of gut-probiotic interaction. Gut Microbes (2010) 1:186

Sudo N, Sawamura S, Tanaka K, Aiba Y, Kubo C, Koga Y. The requirement of intestinal bacterial flora for the development of an IgE production system fully susceptible to oral tolerance induction. J Immunol(1997) 159:1739–45.

Kalliomäki M, Kirjavainen P, Eerola E, Kero P, Salminen S, Isolauri E. Distinct patterns of neonatal gut microflora in infants in whom atopy was and was not developing. J Allergy Clin Immunol (2001) 107:129–34.10.1067/mai.2001.111237

Kalliomäki M, Collado MC, Salminen S, Isolauri E. Early differences in fecal microbiota composition in children may predict overweight. Am J Clin Nutr (2008) 87:534–8.

Dominguez-Bello MG, Costello EK, Contreras M, Magris M, Hidalgo G, Fierer N, et al. Delivery mode shapes the acquisition and structure of the initial microbiota across multiple body habitats in newborns. Proc Natl Acad Sci U S A (2010) 107:11971

Salminen S, Gibson GR, McCartney AL, Isolauri E. Influence of mode of delivery on gut microbiota composition in seven year old children. Gut (2004) 53:1388

Sevelsted A, Stokholm J, Bønnelykke K, Bisgaard H. Cesarean section and chronic immune disorders. Pediatrics (2015) 135:e92–8.10.1542/peds.2014-0596

Turta O, Rautava S. Antibiotics, obesity and the link to microbes – what are we doing to our children?BMC Med (2016) 14:57.10.1186/s12916-016-0605-7

Semic-Jusufagic A, Belgrave D, Pickles A, Telcian AG, Bakhsoliani E, Sykes A, et al. Assessing the association of early life antibiotic prescription with asthma exacerbations, impaired antiviral immunity, and genetic variants in 17q21: a population-based birth cohort study. Lancet Respir Med (2014) 2:621–30.10.1016/S2213-2600(14)70096-7

Candon S, Perez-Arroyo A, Marquet C, Valette F, Foray A-P, Pelletier B, et al. Antibiotics in early life alter the gut microbiome and increase disease incidence in a spontaneous mouse model of autoimmune insulin-dependent diabetes. PLoS One (2015) 10:e0125448.10.1371/journal.pone.0125448

Hviid A, Svanström H, Frisch M. Antibiotic use and inflammatory bowel diseases in childhood. Gut(2011) 60:49–54.10.1136/gut.2010.219683

Kuhle S, Tong OS, Woolcott CG. Association between caesarean section and childhood obesity: a systematic review and meta-analysis. Obes Rev (2015) 16:295–303.10.1111/obr.12267

Источник: https://www.epivyziva.cz/tajemny-svet-uvnitr-nasich-strev-bakterie-ovlivnuji-nase-zdravi-i-genetickou-informaci/

Můžeme si za obezitu sami? Nové poznatky o mikrobiomu říkají opak, tvrdí Cajthamlová

„Mikrobiom je relativně nová věc. Medicína ho objevila v roce 2012. Přemýšlí se teď o tom, jak dostat do těla zdravé bakterie,“ říká v pořadu Leonardo Plus Cajthamlová.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Mezi častá novoroční předsevzetí patří zlepšení životního stylu

Veřejnosti jsou relativně známá probiotika, tedy látky, se kterými se dostávají do těla zdravé bakterie.

„Ale pokud v těle nemají dobré životní podmínky, opustí nás s příští stolicí.“

Proto je prý efektivnější postarat se o tzv. prebiotika. „Tedy dát ty dobré životní podmínky pro bakterie, které tam pak můžeme dodat. A jedním z prebiotik je vláknina.“

„Strava je pro mikrobiom zásadní. Množství vlákniny, které mikrobům dáváme, jim umožňuje přežít. Bez vlákniny nás opustí, ale když dostatek vlákniny mají, vyrábějí pro nás další látky. Serotonin, tzv. hormon radosti, je jedna z nich, ale bakterie například zvýší také stravitelnost různých cukrů,“ říká Cajthamlová.

Děti stále častěji trpí úzkostmi a depresemi. Sehnat odbornou pomoc je ale problém

Číst článek

„Zdravé bakterie nám udržují stabilní hladinu krevního cukru, umožňují nám přežít delší období bez neustálého uzobávání. Snižují tenzi, zlepšují náš psychický stav, čili je dobré si své bakterie hýčkat.“

Lékařka připomněla, že v psychologii se říká, že střevo je do duše okno. „Víme, že před různými zátěžovými situacemi někdo nemůže jíst, jiný člověk má průjem. Takže vidíme, jak se střevo regulačně projevuje pod tlakem našich emocí.“

Prvních tisíc dní dítěte je zásadních

Ve střevě vzniká obrovské množství našich imunitních impulsů. „Naše imunita se kultivuje a učí ve střevě, což je důležité zejména pro malé děti. Existuje tzv. imunologické okno mezi čtvrtým a šestým měsícem věku kojence.“

„Tehdy je dobře, aby matka ke kojení přidávala různé příkrmy, a tím se imunitní systém děťátka učí, že existují jiné typy stravy. Maminky, které celý rok dítě jenom kojí, mu neumožní, aby si navyklo na alergeny nebo antigeny, které bude posléze mít ve stravě.“

Stav mikrobiomu nově spojují vědci i s obezitou. „Zdá se, že prvních tisíc dní života dítěte je rozhodující pro to, jaké geny se budou exprimovat z jeho genomu, tedy které geny dítě dá do pohybu.“

„Mikrobiom není jen v našem střevě, ale i na sliznicích, na kůži nebo v dýchacích cestách. Jsme tedy hlavně soubor mikrobů, které nám pomáhají žít. Pokud by se všechny tyto mikroby dezinfikovaly a zemřely by, tak zemřeme za tři týdny po nich,“ přidává apokalyptický scénář.

Pokud dítě přijde s duševní poruchou, má ji v drtivé většině i rodič, říká psychiatr Jaroslav Matýs

Číst článek

Nově se o obezitě hovoří jako o dětské chorobě. „Tedy ji ovlivňuje těch prvních tisíc dnů života dítěte, od chvíle oplození vajíčka, kdy má vliv také psychický stav, fyzická zátěž, strava těhotné ženy, ale i její odpočinek a relaxace. To všechno miminko ovlivňuje ve fázi růstu plodu.“

„Při přirozeném porodu se dítě napolyká dalších bakterií, které při porodu císařským řezem nezíská. Dalším obdobím je kojení, kdy je dítě v kontaktu s matčinou kůží a prostřednictvím mléka dostává další imunitní látky.“

Ani příkrmová strava ve zmíněném čtvrtém až šestém měsíci života dítěte by neměla být sterilní. „Měla by být kontaminována mikroby z prostředí, ve kterém dítě bude žít.“

Špína v bytě, šťastné dítě

Proto je budoucnost léčby obezity nově spojována s mikrobiomem. „Zatím je to poněkud složité, protože musíme vyčistit střevo pacienta od jeho bakterií a implantovat jiné. Ty pocházejí ze stolice jiného člověka a my je nesmíme nijak zabít.“

„Říká se „špína v bytě, šťastné dítě“. Je to trochu s nadsázkou, ale na opačném spektru je šílená sterilita, kdy se dítě nedostane s mikroby do kontaktu v tom správném období, kdy leze, všechno ochutnává a ocucává. V okamžiku, kdy mu všechno dezinfikujeme, jeho imunitní systém se nenaučí pracovat s mikroby v okolí.“

Kateřina Cajthamlová

Lékařka klade větší důraz na využití onoho prvního tisíce dnů života dítěte. „Dejme mu cestu, aby si udělalo vlastní odolnost na mikroby ve svém okolí.“

Často prý nutíme obézní dospělé, aby se nad sebou zamysleli, protože si prý všechno způsobili sami. „To je ve světě objevu mikrobiomu lež, protože za to, jaké imunitní spektrum mají ve svém střevě do dvou let, jsou odpovědní jejich rodiče.“

„Člověk sám pak už jen pracuje s tím, co mu dali do pohybu rodiče. Je potřeba vědět, že mám dispozici celoživotně danou a nemohu se jen vymlouvat, že to je těžké,“ shrnula Kateřina Cajthamlová.

Jaké další poznatky máme o mikrobiomu? Jak účinná jsou novoroční předsevzetí? Jak správně snížit spotřebu masa nebo se přímo stát vegetariánem? Poslechněte si celé Leonardo Plus s lékařkou a psychoterapeutkou Kateřinou Cajthamlovou.

Источник: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/cajthamlova-katerina-zdravi-bakterie-lidske-telo_1901131400_jgr

Co mohou způsobit bakterie, které žijí ve vašich ústech?

Foto: Dean Drobot, Shutterstock.com

V ústech žijí miliony mikroorganismů. Ulpívají na jazyku, na tvářích, dásních i zubech a některé tu mohou natropit pořádnou neplechu. Co vám hrozí, když se v dutině ústní přemnoží škodlivé bakterie, a jak podpořit ty přátelské?

Věděli jste, že na mililitr slin připadá asi 100 milionů bakterií, které se tu vyskytují až v 700 druzích? Mikroorganismům obývajícím ústa se říká orální mikrobiom. Kromě slin se v tenoučkém povlaku nacházejí na zubech, na jazyku a na všech ústních sliznicích, odkud ovlivňují nejen stav dutiny ústní, ale celého organismu.

Probiotika jsou důležitá i pro zdraví úst a krku.

Všechny bakterie samozřejmě nejsou špatné: některé obývají ústa přirozeně a podílejí se na chodu celého těla – pomáhají například s trávením nebo v boji se škodlivými mikroorganismy. Problém nastává, když se nepříznivé bakterie začnou přemnožovat: s většinou si poradí enzymy ve slinách, mnohé ale přežívají a mohou působit potíže.

Co o zdraví vypovídá stav zubů a dásní?

Co hrozí, když se „špatné“ mikroorganismy v ústech přemnoží? Vedle známějších potíží, jako je zubní kaz, zánět dásní a parodontitida (= parodontóza), jsou to záněty kloubů či pohlavního ústrojí, onemocnění srdce či zápal plic a také předčasné porody! „Nové výzkumy potvrdily i souvislost onemocnění dásní s alzheimerem,“ informuje pražská zubařka Veronika Andělová a vysvětluje, že vše je propojeno díky krevnímu oběhu, do kterého se bakterie ze sliznic přes krevní cévky dostanou.

Co vás kromě čištění zubů ochrání před alzheimerem?

Skladbu orálního mikrobiomu ovlivňuje řada faktorů. Některé, jako je genetika, etnická příslušnost, způsob porodu a složení slin, ovlivnit nelze. Zato na stravu, stav imunity i hygienu zapůsobit můžete.

Například kouření hrubě narušuje složení bakterií i pH v ústech. „Způsobuje také stažení cév a menší krvácivost dásní.

Často je tak přehlížen první varovný příznak rozvoje parodontitidy – krvácení při čistění zubů,“ vysvětluje Dáša Hegerová, lékařka ze Stomatologické kliniky FN u sv. Anny v Brně.

Co vám pomůže přestat kouřit?

Pozor také na olizování od mazlíčků: psi mají agresivnější složení slin a mohou na člověka přenést razantní formu parodontózy.

Neprospívá ani časté užívání alkoholu – ať už ve formě nápoje, nebo ústní vody: alkohol dráždí sliznici, která pak není odolná vůči invazi bakterií a nástupu onemocnění. A bez rizika nejsou ani ústní vody se silnými antibakteriálními látkami (např. chlorhexidinem).

Výzkumy naznačují, že již po týdenním užívání mohou změnit mikrobiom – a to k horšímu: v ústech se zvýší kyselost, tedy i riziko poškození zubů.

Znáte 5 nemocí, které vám hrozí od domácích mazlíčků?

Foto: Iryna Kalamurza, Shutterstock.com

Psi mají agresivnější složení slin a mohou negativně ovlivnit váš mikrobiom v ústech

Mikroorganismů, které mohou působit potíže, se můžete zbavovat pravidelným čištěním zubů. Abyste měli jistotu, že o dutinu ústní pečujete správně, neváhejte se objednat na dentální hygienu, samozřejmostí by měla být pravidelná návštěva zubního lékaře, na kterou máte ze zákona nárok jednou za půl roku.

Jak probíhá návštěva u dentální hygienistky?

Důležité a stále velmi podceňované je podle Dáši Hegerové také omezení příjmu cukrů. Bakterie v ústech přeměňují cukry na organické kyseliny, které odvápňují sklovinu.

„Když už konzumujete sladké, je dobré si ho dát s jídlem a ne mezi jídly.

Celodenní konzumací sladkých jídel a především nápojů vystavujete zubní sklovinu účinkům cukrů po delší dobu a zvyšujete tak riziko vzniku zubního kazu,“ vysvětluje.

Pálí vás  jazyk? Je za tím nemoc nebo nedostatek vitaminů.

Foto: Iakov Filimonov, Shutterstock.com

S ústními vodami opatrně. Alkohol škodí určitě a o běžně užívaných dezinfekcích v souvislosti se správným složením bakterií v ústech se toho stále moc neví

Zajímá vás, jak jste na tom? Existují testy, které zjišťují přítomnost škodlivých bakterií v ústech. Platí se jen některé varianty, jiné jsou hrazeny ze zdravotního pojištění.

„Je pak možné cíleně, například kombinací antibiotik, léčit agresivní parodontitidu a zbavit tak pacienta bakterií, které ji způsobují,“ vysvětluje Veronika Andělová.

Testy jsou vhodné i pro děti se zvýšenou kazivostí zubů: mohou odhalit, jaké kazutvorné bakterie u nich převládají, a umožnit nápravu změnou stravy nebo nasazením potravin, které škodlivé mikroorganismy nemají rády.Znáte nejhorší a nejlepší potraviny pro vaše zuby?

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Источник: https://www.prozeny.cz/clanek/co-mohou-zpusobit-bakterie-ktere-ziji-ve-vasich-ustech-66504

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *