Boule pod kolenem – vše o zdraví

Bolest kolena trápí nejednoho běžce. Foto: Magdaléna Ondrášová

Nejčastější příčinou bolesti kolene u běžců je ITB syndrom, neboli běžecké koleno. Bolet může ale i pod kolenem, na vnitřní či vnější straně, zkrátka na různých místech a v různé fázi.

Při běhu či po něm. Pojďme si říct vše základní o bolesti kolen, jejichž příčinu odhalit bývá dost napínavé a co je nejhorší, mnohdy se opakovaně nedočkáte jiné rady, než že máte přestat běhat.

Musí to tak opravdu být?

Jako první je nutné zjistit, co vás vlastně bolí. Koleno je velice komplikovaná struktura, ve které bolet může kde co. Záleží na tom, kde přesně to bolí, kdy to bolí a jaký je typ bolesti.

Proto je třeba přemýšlet o vzniku potíží (v praxi to znamená, že je potřeba nabrat anamnézu) a poté důsledně vyšetřit. Jistě jste už slyšeli o pojmu zřetězení potíží v pohybovém aparátu a také to, že zjistit, proč vás bolí koleno, může být dost napínavé.

Ono často totiž bolí to, co je v řetězci nejslabším článkem, ale nemusí to být nutně to, co tu bolest spouští. Tělo funguje jako celek a koleno není pustý ostrov.

Než se začneme zabývat možnostmi, co vše může tak nějak nenápadně začít a postupně nápadně bolet, je třeba si říct, že pokud vás začala najednou bolet obě kolena, je třeba hledat nějakou „systémovou poruchu“. Ta porucha bývá nejčastěji prudké navýšení tréninku, změna obuvi, změna terénu, celkové onemocnění (v koleni může být např. i dna) apod.

• Bolest pod čéškou (dolní část čéšky): v dospělosti tzv. skokanské koleno, v dospívání se může jednat o nemoc s označením Osgood-Schlatter. Oba nálezy vznikají následkem opakovaného přetížení úponu čtyřhlavého svalu stehenního a projevem je výrazné zkrácení v jeho přímé hlavě
• Bolest na boční straně kolene: nejčastěji úponová bolest zkráceného napínače stehenní povázky (můžete se setkat i s označením ITB syndrom). U běžců je to poměrně častá záležitost
• Bolest na vnitřní straně kolene: nejčastěji přetížení až poškození vnitřního menisku nebo úponová bolest tzv. husí nohy, což je místo, do kterého se upínají tři svaly stehna
• Bolest pod kolenem (zadní část, podkolenní jamka): pokud je tam otok, nebo vyhmátnete bouli, často se jedná o podrážděnou Bakerovu cystu, pokud tam není otok ani boule, jste patrně vlastníky pořádně dopáleného popliteálního (zákolenního) svalu
• Bolest v koleni tlakového charakteru: zvýšená náplň kloubu (vnitrokloubní otok)

Co s tím? Pokud vás potíže trápí již delší dobu, je nejvhodnější vyhledat lékaře, nebo fyzioterapeuta. Ideálně, pokud mají oba co do činění se sportovci, jinak se můžete dočkat onoho „mažte si to a neběhejte“, což může pomoci do doby, než opět vyběhnete, neboť příčina vzniku potíží není vyřešena. I v dnešních dnech se stále setkáváme s léčbou symptomatickou, nikoliv kauzální.

Pamatujte si jednoduché pravidlo: pokud potíže začaly tak nějak pozvolna bez vazby na úraz, je vždy třeba terapii zahájit celkovým vyšetřením. Tedy nekoukat jen a pouze na koleno.

Konzultaci byste měli absolvovat i preventivně, a to pokud plánujete začít běhat, nebo chcete stávající zátěž výrazně navyšovat, a to zejména v případě nesymetricky sešlapaných bot, nohou do X, když skoro celý den sedíte s nohou přes nohu nebo často řídíte auto (a nemáte automat) či jste v minulosti prodělali těžší úraz na dolní končetině vyžadující použití berlí po dobu déle než jeden týden apod.

V době sedavé bývá největším problémem zkrácení svalů, které činnost kolene ovlivňují s doplňkovým oslabením zadního řetězce (lýtko, hamstringy). Stav je půvabně doplněn slabou stabilizací kyčle a korunován sníženou hybností v dolním hlezenním kloubu (to je, prosím, kotník, resp. jeho dolní část). Suma sumárum skvělý terén k tomu, aby koleno řeklo, že už toho má fakticky dost.

Kolenní kloub je totiž mechanicky důmyslným systémem, bohužel vysoce náchylným k přetížení, pokud vše nepracuje tak, jak má. A čím více jej zatěžujete, tím mohou být potíže výraznější. Je to tak trochu gaučový paradox – v klidu vás to bolet nemusí, ale v zátěži a po ní ano.

To ovšem neznamená, že by běh nebyl zdravý! Jen je třeba tělo, které je nuceno být většinu času vsedě, na zátěž připravit.

Asi je vám z podstaty věci jasné, že léčba potíží s kolenním kloubem obnáší odlišný přístup podle toho, která struktura v koleni je přetížená.

Vše do článku nasekat vážně nemůžeme, a tak si v dnešní části povykládáme o neustále podceňovaném protažení měkkých tkání.

Ano, všichni známe strečink, a jistě, všichni protahujeme, mnozí běžci však kulhají nejen při běhu, ale pokulhává i ono provedení strečinku – jak následně v ambulanci často zjišťuji.  

Obecné zásady protahování

• Jak dlouho: 30 sekund na každý protahovaný sval
• Jak často: 4 x týdně
• Jak technicky: sval uvedeme do protažení, na konci protahovacího intervalu musíme cítit snížení napětí. Pokud necítíme, sval jsme přetáhli a výsledný efekt bude velice nízký. Pokud jste extrémně zkrácení, opakujte celý postup aspoň třikrát. Statický strečink (výdrž v pozici) provádíme po tréninku nebo na jinak zahřátých svalech (svalit se ráno z postele na zem a začít protahovat hamstringy není ta správná cesta, to mi můžete věřit).

Tak jdeme na to prakticky.

Protažení kotníků

Pro běžce je velice důležité mít dostatečně rozhýbané kotníky. Protahujeme je do obou směrů – a to v sedu na patách a tahem na Achillovu šlachu s podložením.

Sed na patách (obr. 1): vkleče si srovnejte chodidla – jsou rovnoběžná a paty se vzájemně dotýkají. Poté si sedněte na paty. Ideální je, pokud celá plocha holení a hřbetů nohou je v kontaktu se zemí. Méně ideální je, pokud je tam mezera, a ještě méně ideální je stav, kdy každý kotník má jinou hybnost. Správně by sed na patách neměl bolet.

Pozn.: pokud máte akutní bolesti kolen, nebo jste po jejich operaci, můžete tento cvik provádět ve variantě sedu na židli, kdy nohu opřete pod ni a tlačíte hřbetem nohy k zemi.  (Sed na patách a protažení s podložením předonoží.)

Protahování lýtka s podložením předonoží (obr. 2): toto protažení je dostatečně chronicky známé, pouze je upravíme podložením přední části chodidla. Další variantou je opření špičky nohy např. o zeď a natažení kolena. No a pokud se dostanete do blízkosti takového slandboardu, hop na něj. Norma náklonu je 20 stupňů, lépe pak 24 stupňů.

Rolování boční skupiny lýtkových svalů (obr.

3): Vsedě jako na obrázku (těžko se to popisuje) umístíte tenisový míček do horní části boční skupiny lýtkových svalů, jednou rukou „podeberete“ chodidlo, druhou tlačíte na koleno a aspoň 30 sekund mordujete bolestivá místa. A že je tam mají běžci obzvláště vypečená! Nepříjemný pocit se musí časem snižovat, tlak je tomu třeba přizpůsobit!

• Obr. 1
• Obr. 2
• Obr. 3

Protažení kotníků. Foto: Kateřina Honová

Protažení přední a zadní strany stehna (obr. 4 a 5): Asi nejsnadnější varianta je s položením na lavičku nebo jinou vyvýšenou podložku.

Doplňující poznámka: pokud máte potíže s bolestí kolem čéšky, nevyužívejte u protahování přední strany stehna maximální pokrčení kolene, ale volte spíše variantu uvedenou na fotografii, která čéškový vaz tolik netahá.

Pokud při protahování zadní strany stehna cítíte oblast pod kolenem (v podkolenní jamce), koleno lehce pokrčte. Správně by měl být tah cítit ve svalech zadní strany stehna, ne v jejich úponech.

• Obr. 4
• Obr. 5

Protažení stehna. Foto: Kateřina Honová

ITB nebo napínač stehenní povázky, či faciální tenzor je u běžců mimořádně oblíbené místo bolesti, a tedy hodno zvýšené pozornosti. Zejména, pokud vás trápí bolest na boční straně kolene. Variant protažení je několik, zmíníme dvě:

Obrácený kozáček (obr. 6): opřete se předloktím například o postel nebo pohovku, ošetřovanou dolní končetinu provlékněte vzad, pánev spusťte dolů a zkuste najít místo, kde vás táhne boční strana stehna.

Ošetření rolerem (obr. 7): z praxe opravdu osvědčený způsob. Lehněte si boční stranou stehna na roler, opřete se o předloktí a dlaň druhé ruky, zvedněte pánev a masírujte. Připravte se na to, že zpočátku to vážně není žádný med. Zkuste vydržte 30 sekund.

• Obr. 6
• Obr. 7

Protažení ITB. Foto: Kateřina Honová

Hruškovitý sval: další oblíbená pokažená součástka běžců. Ošetření provádíme protažením v pozici na zádech (obr. 8), což je pro kolena šetrnější varianta, nebo v pozici na čtyřech (obr. 9), což je varianta efektivnější, ale kolena zrovna nešetřící.

• Obr. 8
• Obr. 9

Protažení hruškovitého svalu. Foto: Kateřina Honová

Hluboký dřep (obr. 10): komplexní cvik protahující nejen svaly, ale i fascie dolních končetin a zad. Zpočátku si můžete pomoci chycením se za dveřní rám nebo žebřinu. Pozice chodidel je široká. Cvik neprovádějte, jste-li po operaci kolen nebo zad v nedávné době.

• Obr. 10

Komplexní cvik – hluboký dřep. Foto: Kateřina Honová

Dlouhý tah vleže na boku: a konečně tu máme celotělový cvik nejen na svaly, ale také dlouhé fasciální řetězce.

Cvik začíná v pozici vleže na boku, dolní noha je v ose těla, horní je v pravém úhlu vůči trupu (v ideálním případě) paže před tělem, dlaně na sobě, hlava povolená na podložce. S výdechem proveďte rotaci za horní paží, podívejte se za ní a zkuste, kam se POMALU dostanete.

Správně byste měli paži položit lokem, předloktím a rukou na zem. Výdrž v pozici jsou tři nádechy a výdechy. A obě strany by měly mít stejný rozsah!

Foto: Kateřina Honová

Protahování zdar! A příště zase něco k tomu stabilizačnímu cvičení na oblast dolních končetin.

Autorka Kateřina Honová pracuje v Brně jako fyzioterapeutka.

Štítky: běžecké koleno, bolest, bolest kolene, koleno, začátečníci

Dřep a zdraví kolene – hluboký, nebo na paralel? To se dozvíte v našem novém článku!

“Hej brácho, nechoď ty dřepy tak dolů, odpálíš si kolena!” 

Takovýhle pokyn slyšel od místního fitness guru jistě už každý z nás, nebo ne?Jedno stále dokola opakující se téma v silovém tréninku je to, zda byste měli chodit dřepy hluboké do maximálního rozsahu pohybu, nebo nejdále na paralel. Dalšími témety zůstává, jestli zvolit powerlifterský dřep, weightlifterský dřep, jak postavit pozici nohou, zda je nebezpečné podkládat si paty…blablabla.

Jediné, co k těmto tématům můžeme s určitostí říci, je to, že správnou pozici dřepu vždy určuje NAŠE JEDINEČNÁ ANATOMICKÁ STRUKTURA! To znamená, že neexistuje jediná správna varianta dřepu pro všechny cvičence.

Záleží na tom, jak dlouhé jsou naše dolní končetiny v porovnání s trupem, jestli jsme anterior, nebo posterior dominantní (dominance přední X zadní strany), jakou máme mobilitu kotníků a kyčlí, co je náš cíl atd.

Toto všechno by bylo velmi těžké obsáhnout do jednoho článku, proto si články do dřepu rozdělíme do několika témat a odvětví.

Prvním z nich budiž to, JAKÝ DŘEP JE VHODNÝ PRO ZDRAVÍ KOLENE.

Ve většině trenérských škol, fitness kurzů a dalších vzdělávacích institucí se dozvíte, že byste v dřepu nidky neměli jít pod paralel. Jinak řečeno, zadek by se vám neměl dostat pod úroveň kolen.

(obrázek: dřep na paralel, kolena nejdou před špičky)

Rovnou na začátek vám řeknu, že nesouhlasím. Dokonce jsem jasně a výhradně proti. V dalším pokračování článku se pokusím objasnit, proč tomu tak je.

• Nadruhou stranu neříkám, že mám výlučně pravdu jen a jen já, pouze sdílím své názory a zkušenosti.
• Anatomická struktura kolene

(obrázek: anatomická struktura kolene, zdroj: www.profadrianwilson.co.uk)

1. ACL (Anterior Cruciate Ligament) – přední zkřížený vaz

- zabraňuje posunutí femuru (kost stehenní) směrem dozadu na tibii (kost holenní) a obráceně- je uložen nejvíce povrchově, proto je nejvíce náchylný ke zraněním- k maximálnímu napětí dochází při vnitřní rotaci a flexi 15'-30'
2. PCL (Posterior Cruciate Ligament) – zadní zkřížeý vaz


3. MCL (Medial Collateral Ligament) – vnitřní postranní vaz 
4. LCL (Lateral Collateral Ligament) – vnější postranní vaz


5. Menisky – vnitřní a vnější


6. – vnitřní meniskus je větší a srostlý s MCL, proto bývá poškozen častěji

– zabraňuje posunutí femuru (kost stehenní) směrem dopředu na tibii (kost holenní) a obráceně- maximální napětí při plné extenzi (natažení)

- chrání před podvrtnutím kolena směrem dovnitř- chrání před podvrtnutím kolena směrem ven
- tlumí nárazy (femuru na tibii) a šetří kolenní kloub

Působící síly

Při dřepu na koleno působí dva odlišné typy síly, které perfektně vysvětluje Dr. Aaron Horschig.

První z nich jsou “Shear Forces”. Nerad tyto výrazy překládám z angličtiny, ale volně bych to přeložil jako předozadní pohyb. Vlastně se jedná o měření toho, jak moc chtějí dvě kosti, stehenní a holenní, sjet jedna po druhé do opozitního směru. tyto síly mohou být nebezpečně pro kolenní vazy – ACL a PCL.

Druhým typem síly jsou “Compressive Forces”, tedy síly působící v koleni nárazem z horní a spodní části (představte si dopad na zem po výskoku). Menisky musejí absorbovat náraz mezi kostí stehenní a holenní, druhá kompresivní síla působí mezi zadní části patelly a kostí stehenní.Čím jdeme v dřepu hlouběji, tím se kompresivní síly zvyšují, zatímco předozadní síly se snižují.

(Obrázky: působící síly. Zdroj: www.squatuniversity.com)

Historické kořeny

Asi se ptáte, odkud toto tvrzení pochází, kde se vůbec vzalo.

Na začátku šedesátých let minulého století ( konkrétně 1961) vyšla studie Dr. Karla K.

Kleina z texaské university (University of Texas), která údajně prokazovala zvýšenou laxitu ACL (předního zkříženého vazu) a PCL (zadního zkříženého vazu) u vzpěračů, kteří frekventovaně dělají hluboké dřepy.

To vše měřil přístrojem, který si sám vytvořil. Výsledkem studie bylo tvrzení, že veškeré dřepy by měly být prováděny pouze na paralel.

Nejenže tímto ovlivnil značnou část sportovní populace, ale dokonce i lékařskou komunitu.
 Na základě této studie přišla AMA (americká lékařská asociace) hned v roce 1962 s tvrzením, že všechny hluboké pohyby, míněno v rozsahu pohybu kolene, mohou potenciálně vést ke zranění kolenního kloubu. Vrcholem všeho byl zákaz pro učitele tělesné výchovy vyučovat dřepy v plném rozsahu pohybu.Co je skvělé na výzkumech a studiích je to, že pokud vyjde jedna studie, která něco prokáže, okamžitě vyjde další, která se snaží dokázat opak.A přesně to se stalo… Všechny od té doby provedené studie NEPROKÁZALY stejný, dokonce ani podobný efekt, který K.Klein proklamoval, tedy korelaci hlubokého dřepu a vyššího rizika zranění!

S nejlepším míněním přišel zanedlouho (květen 1964) Dr. John Pulskamp, který se snažil vyvrátit Kleinovo studii s protitvrzeními a doporučením, že hluboké dřepy by neměly být opomíjeny. Bohužel se již nepodařilo dopad Kleinovy studie výrazně zmírnit.

Moderní studie

Nyní se podívejme na modernější studie pro ty, kteří chtějí mít vše “science based”.Vezměme problém i logicky a z anatomického hlediska. Bylo dokázáno (kredit dejme skvělé shrnující studii Brada Schoenfelda), že síly působící na ACL a PCL se se zvyšujícím úhlem kolenní flexe snižují! Přeloženo – čím hloubeji u dřepu jdeme, tím menší síly působí na kolenní vazy. 


ACL dostává nejvíce zabrat v prvích 15-30 stupních kolenní flexe, u 60 stupňů se tlak dramaticky snižuje a následně se zvyšujícím se úhlem téměř mizí. 


Síly působící na PCL jsou nejvyšší mezi 30 a 90 stupni kolenní flexe a pod úhlem 120 stupňů jsou minimální.

Klasickým příkladem budiž i demonstrace na dřepících dětech. Dřepí snad v polodřepu? Ne, přirozeným pohybem je pouze ten s plným rozsahem, to degenerace lidské rasy nás nutí měnit zajeté a přirozené pohybové vzorce.

(Obrázek: ukázka perfektního dřepu v podání dítěte)

Teoreticky by k největšímu náporu mohlo u hlubokých dřepů dojít na menisky a chrupavku pod úhlem vyšším než 130 stupňů, přesto neexistují žádné vědecky podložené studie dokazující tento negativní efekt.

Říkám, že studie jsou skvělé, rozhodně. Problém je, že mnohdy jsou misinterpretovány, špatně vyloženy a roli také mnohdy hraje korupce a lobby. Další problém vidím v tom, že studie mnohdy zaostávají za reálnými zkušenostmi a praxí.

Vezměme si například Cluster training, typ tréninku pro zvyšování maximální síly. Studie prokazující pozitivní efekt na zvyšování síly vyšla v roce 2008.

Skvělé, jenže například jeden z mých mentorů, Pierre Roy (o setkání s ním se můžete dočíst ZDE) zařazuje tento trénink od roku 1976 a trenér stovek olympijských atletů, Charles Poliquin, tento koncept převzal a používá od roku 1982.

Roy se dokonce zmiňuje o tom, že vzpěrači koncept využívají od roku 1948! Co myslíte, měli by takové výsledky, kdyby čekali na to, až vyjde věděcky podložená studie? Odpověď znáte.

Někdy stačí vzít rozum do hrsti a racionálně zauvažovat, i když je to třeba proti našemu osobnímu přesvědčení.

Praxe

V této části si projdeme, dle mého, tu nejdůležitější část, praktickou!

Z mých zkušeností vychází jedno jednoduché tvrzení: “Nejlepší je ten dřep, na které je tělo připraveno!”

S klienty mám zkušenosti, že na hluboký dřep je připraveno přibližně 50% lidí. S další polovinou musíme jít od základních progresí, posílit stabilizátory kolene, plosku nohy a teprve svaly připravit na hluboký dřep. Někteří mají takový problém s mobilitou, že si absolutně nedokáží představit udělat dřep v plném rozsahu pohybu.

V takovém případě je třeba pracovat no mobliltě kotníků, kyčlí, na protažení hamstringů a gluteálů. Fasciální uvolňování v tomto udělá zázraky. 
Jiný může oponovat, že u některých lidí dochází ve spodní pozici k retroverzi pánve, tzv. “butt wink”.

To si zaslouží samostatný článek, kde si problematiku rozebereme více do hloubky, zde jen napovím, že to problém není.

Zcela jinou kapitilu tvoří lidé, kteří se vracejí ke sportu po zranění kolene (ruptura předního zkříženého vazu, artroskopie menisků atd.).

Oproti běžnému tvrzení, že po zranění kolene by neměly být prováděny dřepy, někdy je dokonce zcela zakázno sportovat, do svých Knee Rehab Protokolů v pokročilejších fázích pravidelně a úspěšně zařazuji hluboké dřepy.

Samozřejmě, každý se k nim musí progresivním modelem dostat, ale věřte mi, je to možné!

(Video: klientka Denisa Stárková během čtvrté fáze ACL Rehab Protokolu, kde pracujeme na dosažení plného rozsahu pohybu.

Po operaci bylo Denče řečeno, že již nikdy nebude schopná udělat dřep, natož se zátěží a ať nemyslí na návrat ke sportu.

Před dvěma týdny úspěšně splnila poslední zápočet na vysoké škole, běh na 1500 metrů, a může dál pokračovat ve studiu a návratu k taekwondu. Zdroj: www.dominikkodras.cz)

Ostatně o zranění kolene, primárně křížových vazů, problémech spojených s konvenční léčbou, rehabilitačních postupech a délce trvání vrácení ke sportu jsem napsal rozsáhlý samostatný článek, který si můžete přečíst na mém blogu ZDE.Pravděpodobně nejrozsáhlejší skupinou sportovců, která provádí hluboké dřepy na každodenní bázi, jsou vzpěrači.

(obrázek: vzpěrač Lu Xiaojun během série hlubokých dřepů. Zdroj www.mobilityforweightlifting.com)

Dril, dril, dril. Vzpěrači nazvedají týdně desítky tun žěleza do plného dřepu, přesto jsou u nich zranění kolenních vazů raritní záležitostí, to také o něčem vypovídá.

Mohou kolena před špičky?

Pokud mi někdo řekne, že u dřepu (nebo u výpadu, split squatu, step-upu) koleno nemůže před špičku, padám do mdlob a napadají mě ty nejhorší nadávky na světě.

Je to nesmysl!Přijde mi neuvěřitelné, že v dnešní době ještě někdo dokáže žít v tomto mýtu. Je to dáno tím, že se obklupuji lidmi, co mají stejný názor, sleduji sociální sítě lidí a stránek, které mám rád.


Pokud z této ulity čas od času vykouknu, nestačím se divit.

Opět je důležité zmínit, že neexistuje literatura a studie podporující tvrzení, že by koleno nemělo jít před špičku. Studie Andyho Frye z roku 2003 sice ukázala větší tlak do kolenního koubu, pokud šla kolena před špičky, nicméně se také projevila stinná stránka a to taková, že tlak se naopak zvýšil v kyčelních kloubech a spodních zádech v důsledku velkého předklonu.

Problém tedy nastává, pokud se při dřepu snažíme kompenzovat  dřep s restrikcí větším předklonem v bocích, kdy se tlak přesouvá do kyčlí a spodních zad.

A protože je lumbární část páteře náchylnější ke zraněním než ostatní kloubní spojení, můžeme konstatovat, že bezpečnější je provádět hluboký dřep s pohybem kolen před špičky než se za každou cenu snažit držet kolena za nimi, nebo na úrovni.

Nejlépe si tento mýtus vždy potvrdím na svých přednáškách či seminářích při otázce k publiku, zda si myslí, že kolena mohou jít před špičku, či nikoliv. 90% osazenstva odpoví, že v žádném případě nesmí (a to mezi nimi bývají studenti fyzioterapie a fitness trenéři.…).S hlubokým dřepem je spojené i to, že se kolena dostanou před špičky, těčka.


Zkuste si udělat dřep v plném rozsahu bez toho, aniž by se kolena dostala před špičku. Je to nemožné, nejde to!Pravda je taková, že tuto otázku dostávám celkem často a už mě unavuje na ni odpovídat. Nadruhou stranu vím, že je dostupných tolik mylných informací, že se ani nelze divit.

Biomechanika dřepu je jasně daná – je důležité, aby se rovnováha držela přesně ve středu chodidla, pokud tomu tak není, dochází k imbalanci, váha se dotává do špiček, nebo naopak do pat a nejsme schopni udělat správný dřep. Pokud chceme udržet správné rozložení síly, musí se kolena se zvyšujícím úhlem dostávat více a více dopředu před špičku.

A jak jsme si řekli, výše, nebezpečné to není, naopak!

(Obrázek: ATG dřep, kolena jdou před špičky)

Další varianty dřepu

• Rád bych podotknul, že neexistuje nejlepší varianta dřepu, jen ta v daný moment nejlépe zvolená.
• Jestli zvolíme přední dřep, zadní dřep, 1/4 nebo 1/2 dřepy (dotahy), dřep s podloženými patami, dřep s patami na zemi, nebo třeba Cyclist Squat (dřep na vyvýšené podložce) a dřep s řetězy, záleží čistě na našem cíli, aktuálních fyzických možnostech, stavu a ANATOMICKÉ STRUKTUŘE.
• Někomu bude vyhovovat širší postoj, jiný bude muset dřepovat s nohama blíže u sebe, někdo zvládne plný dřep s perfektní technikou bez problémů, jiný bude profitovat z dřepů s podloženými patami, u někoho bude nemožné odbourat butt-wink, zatímco druhý jej nebude schopen udělat, ani kdyby chtěl.

V případě, že má někdo kratší trup v porovnání s délkou dolních končetin, bude potřebovat na dřepu více pracovat, naopak mu nebude dělat takový problém mrtvý tah. Naopak člověk s delším trupem v porovnání s délkou dolních končetin je předurčen k tomu dřepovat více a lépe, zato bude muset o to více pracovat na mrtvém tahu.

I netradiční a méně používané varianty mají v tréninkových plánech své místo a bylo by škoda zaměřovat se pouze na jednu variantu s domněnkou, že se jedná o tu nejlepší.

(Obrázek: netradiční varianta dřepu, tzv. Quad Squat na platformě. Zdroj: www.ypsi.de)

Konkluze

Ze studií a zkušeností jasně vyplývá, že daleko lepší variantou pro zdraví kolene je to, že budete dřepy provádět v plném rozsahu pohybu a v přirozeném pohybovém vzorci, tedy s koleny před špičku.

Byl by v tom ale čert, kdyby neexistovaly výjimky! Pokud někdo nemá dostatečnou mobilitu (kotníky, kolena, kyčle, ramena), má oslabené svalstvo (hamstringy, VMO, gluteály, spodní záda), musí se přes postupné progrese ke dřepu dopracovat.

To by však nemělo trvat déle než 2-3 měsíce.

Hodně štěstí při dřepování!

Zdroje:1. Klein K.  e deep squat exercise as utilized in weight training for athletes and its e ects on the ligaments of the knee. JAPMR. 15(1):6 – 11.1961.2. http://www.lookgreatnaked.com/articles/the_biomechanics_of_squat_depth.pdf3. Fry AC, Smith JC, Schilling BK. (2003). Effect of knee position on hip and knee torques during the barbell squat. J Strength Cond Res. 17(4):629-33.

Boule pod kolenem

Dobrý den, už nějakou dobu mám pod pravým kolenem bouli. Brání mě to při pokrčení nohy. Nemůžu si kleknout ani udělat dřep.

Když se toho dotknu tak cítím menší bolest a když na to přitlačím tak to je neuvěřitelná bolest. Na internetu jsem si hledal co by to mohlo být a myslím, že Bakerova cysta.

Zajímalo by mě, jak dlouho by třeba trvala rekonvalescence po operaci (když by k tomu muselo dojít).

Odpovídá lékař: Specializace: Balneologie, Dětská chirurgie, Dětská traumatologie, Fyzikální medicína, Chirurgie, Ortopedie, Proktologie, Rehabilitační lékařství‎, Traumatologie Pracoviště: Úrazová nemocnice Brno

Může to být Bakerská cysta, ve vašem věku je málo obvyklá. Je tedy na místě řádné ortopedické vyšetření, rtg snímek kolena a řešení stavu. Pokud by se jednalo o B. cystu zprvu se řeší punkcí a odsátím obsahu, při opakování nálezuu potom operací.

Operace není nároční. Rekonvalescnce dle nálezu do 2 týdnů.

Boule pod jazykem

Dobry den, jiz delsi dobu mam pod jazykem tuto bouly, prosim timto o co by se…

Boule pod jazykem

Dobrý den, od neděle mám angínu a dneska se mi vytvořila pod jazykem bíla boulička…

Boule pod jazykem

Dobrý den,pod jazykem mám jakousi bouli spíše flek který při jistém pohybu jazyka…

Boule pod kolenem

Dobrý den, je mi 19 let a všiml jsem si že se mi při skrčení dělá pod čéškou…

Boule pod kolenem

Dobry den, synovi (9let) se objevila boule v leve podkoleni jamce.ma cca 2cm…

Boule pod kolenem

Dobrý den, Jmenuju se Lubomír a mám tenhle problém : zhruba před dvěma roky…

Boule pod kolenem

Dobrý den, mám takový menší dotaz, už pár let ám na koleni měkkou bouli, která…

Boule pod kolenem

Dobrý den, je mi zhruba 50 , ale stále sportuji – judo. Nedávno jsem si zřejmě…

Boule pod kolenem.

Dobrý den je mi 12 let.Mám pod kolenem už asi 3-4 měsíce bouli. Nejdříve byla…

Boule pod kolenem.

Dobrý den je mi 12 rád bych se vás zeptal. Už asi 3-4 měsíce mam pod kolenem…

Boule pod kotníkem

Dobrý den, už nějaký čas, cca půl roku až rok, mám pod kotníkem měkkou bouli,…

Boule pod krkem.

Dobrý den, před třema dnama se mi pod krkem udělala malá tvrdá boule, vypadá…

Boule pod kůží

Dobrý den, před několika dny se mi na tváři (dolní čelist pod osmičkou) udělala…

Boule pod kůží

Dobrý den, nevím kam mám zařadit tento problém tak píšu sem. Mezi nohama, konkrétně…

Boule pod kůží

Dobrý den, nevím kam to mám zařadit tak to dávám sem, Je mi 16 let a jsem kluk,…

Přeskakování kolene

Dobrý deň. Vždy keď vystriem ľavé koleno (ak bolo ohnuté viac ako 90stupnov,…

Pupínek na penisu

Dobrý den, kolem března se mi udělal uprostřed penisu jakýsi tvrdý pupínek připomínající…

Křupání v zápěstí

Dobrý den, je mi 22 let a před dvěma týdny jsem vážně narazil zápěstí při bojovém…

Růst vousů

Dobrý den,Mám tukovou bouličku na čele,ráda bych se objednala na odstranění…

Hodnota ALT

Dobrý den paní doktorko. Mám problém, který mne dost trápí. Na začátku roku…

Plicní chlamydie

Dobrý den. Při vyšetření krve na boreliosu, mi lékař sdělil, že jsem kdysi prodělala…

Silná menstruace

Vážený pane doktore 12.5. 2O17 při preventivní prohlídce na gynekologii kde…

Motání hlavy

Chtěla jsem se zeptat,mám časté motání hlavy a strašně nepříjemne tlaky v zadní…

Bolest zubu

Dobrý den již přes dva týdny nemohu určit zda mě bolí sedmička či šestka dole…

Nespavost

Dobrý den, jsem na odvykací kůře na lék Zolpinox a můj doktor mi předepsal Circadin….

Zjištění těhotenství

Dobrý den, den po skončení menstruace jsem měla nechráněný pohlavní styk, kdy…

Boule nad kolenem

Problémy s kolenem trápí nejednoho z nás. Stačí jen špatné došlápnout nebo své tělo trochu přetěžovat a bolestivé zranění je na světě. Ne všechny nepříjemnosti spojené s kolenem jsou však doprovázeny bolestí.

Dnes si o jedné takové povíme, konkrétně o bouli pod kolenem. V drtivé většině případů se setkáváme s nebolestivým útvarem, o kterém se dovíme náhodou, když si nad koleno zajedeme mimoděk rukou.

Co pro nás takový objev znamená?

Co může být příčinou neznámého útvaru?

Boulička nad kolenem může značit mnoho věcí. Dobrou zprávou je, že se nejedná o zduřelou lymfatickou uzlinu, ty se totiž nacházejí v podkolenní jamce.

• Možné vysvětlení útvaru nad kolenem:
• ·         tuková bulka
• ·         cysta
• ·         zánět suprapaterální burzy

O tukových bulkách a cystách zde na webu již byla řeč. Oba dva útvary se mohou objevit téměř všude na těle. Lékaři nemohou jejich vznik předem ovlivnit, ale dovedou je efektivně řešit. Pokud vám boulička překáží (často se objeví ve svalu) nebo vám vadí z estetického hlediska, není nic jednoduššího, než ji vyoperovat.

Tuková bulka i cysta mohou být malé i větší velikosti – do několika cm v průměru. Většinou jsou měkké a pohyblivé. Při dotyku nebolí a obecně vám vadí spíše z principu cizího tělesa v těle. Tuková bulka vzniká kvůli zhmoždění tukových buněk v podkoží. Lékaři ji berou jako nezhoubný nádor s jen minimální šancí na přechod do zhoubného stádia.

Cysta je dutá a bývá přesně ohraničená od okolní tkáně. Příčiny jejího vzniku se různí. Může to být vina uzavření žlázového vývodu nebo naopak jeho rozšíření. Občas se jedná o vývojovou anomálii a dokonce může mít i nádorový původ (nejčastěji nezhoubný).

Jako poslední možnost tu máme zánětlivě změněnou suprapatelární bursu neboli tzv. tíhový váček. Jelikož je řeč o zánětu musíme se připravit i na občasné píchnutí a bolesti. Takový problém si může v konečném výsledku vyžádat také operativní odstranění nebo punkce. Ošetřující lékař vše pozná z RTG.

Dá se tomu předejít?

Odpověď zní ne, nedá. Určitě však svému tělu neuškodíte, pokud se postupně zbavíte zlozvyků, jako je nadměrné pití alkoholu, kouření, nedostatek pohybu a nevhodné složení stravy. Pokud s tělem zacházíte dobře, je menší pravděpodobnost, že by se vám některý z výše zmiňovaných útvarů objevil.

Po operaci, při které dojde k vyjmutí útvaru, držte koleno v klidu a dejte okolním tkáním čas na regeneraci. Doporučuje se zvýšit příjem tekutin a jizvu po operaci masírovat měsíčkovou mastí.

Bohužel se vám cysta i tukový bulka mohou objevit relativně rychle znovu. Někteří lidé k tomu mají naneštěstí větší sklony a s jejich tvorbou bojují celý život. Dokud si však najdete čas a pokaždé se stavíte s bouličkou u lékaře, nemáte se čeho bát.

Boule pod kolenem – diagnóza, příznaky, léčba

Na této stránce naleznete veškeré informace o nemoci Boule pod kolenem. Popis nemoci, diagnózu, příznaky nemoci a zkušenosti lidí s nemocí Boule pod kolenem.

Mysleli jste si, že lidé s hemofilií při každém poranění vykrvácejí nebo že jde o neléčitelnou nemoc? Hemofilie je vzácné krvácivé…Více info

Dobrý den Je tomu už rok co střídavě cítím bolesti pod kolenem, je lehce nateklé. Nejvíce bolestivé jsou doteky na vnitřní a přední straně kolena. Byl proveden rentgen kolene. Mám prý posunutou čéšku, jinak je vše v pořádku. Byl jsem rovněž na vyšetření (SCINTI skeletu) nebyla však nalezena žádná aktivita…. Boule pod kolenem se obvykle diagnostikuje jako Bakerská cysta a ta souvisí většinou jemným kanálkem… Více info

Dobrý den, asi před 3 týdny se mi udělala pod kolenem boule (zmodrala..), za pár dní byla pryč, ale před pár dny jsem si všimla, že boule je zpět, ale už bez zbarvení. V pondělí mě zničehonic začalo bolet pod kolenem stejné nohy, tato bolest vystřelovala do celé nohy. Když je noha v klidu, tak nebolí,… Dobrý den. V prvé řadě omezte běh. Boule pod kolenem bude nejspíše Bakerova cysta – výchlipka pouzdra… Více info

Dobrý den je mi 12 rád bych se vás zeptal. Už asi 3-4 měsíce mam pod kolenem bouli, na zatěžujících testech mi poradili ze mám chodit na elektrizováni nebo tak něco. Boule jse mi pomalu zvětšuje (čím víc cvičím tím víc jse mi zvětšuje boule a zvyšuje bolest. Bolest nastane vždy po sportu, když si… V tomto věku jsou takové potíže poměrně časté, souvisí jednak s věkem a se sportovní zátěží. Každopádně… Více info

Dobrý den. Je mi 15 let a už tři roky mám problémy s kolenem. Mám tvrdou bouli pod kolenem. Nemůžu ani pořádně klečet a hlavně sportovat. Byla jsem s tím u doktora, nejdříve to byl dlouhý klidový režim a nakonec operace. Na operaci jsem šla s tím, že mám něco s meniskem…nakonec z toho byla uražená… Ozřejmění proběhlé operace musí být mnohem podrobnější, přesnější. Pod kolenem se pro proběhlých zánětech… Více info

Už 2. týden mě bolí koleno u vnitřního vazu pod čéškou. Při běhu jsem pocítil křupnutí a následnou bolest, která mě stále doprovazí při v podstatě jakém koliv pohybu. U doktora jsem byl na rtg nic kontrola náplně také nic (doktor mi koleno ohmatal) neukázala přesto koleno stále bolí. Nemáte nějaké rady… Nepopisujete lokalizaci bolesti přesně. Kromě rtg snímku, který byl proveden záleží na zhodnocení stavu… Více info

Dobrý den,mám bouli pod kolenem.Bolí mě při zátěži(hraji jen 3 týdne fotbal).Mám jí od začátku puberty.Někteří doktoři mi řekli,at přestanu se sportem,jiní že můžu klidně pokračovat,ale žádný neřekl jak se toho zbavit.Poradíte ? Vážený pane Jane. Velice se omlouvám, ale jak snad chápete, ortopedické potíže lze těžko posuzovat na… Více info

Dobrý den, měl bych prosím na Vás dotaz. Před lety se mi na holenní kosti těsně pod kolenem udělala tvrdá, nepohyblivá boule, když jsem se do ní uhodil, začala mě od toho na cca 2 min. silně bolet noha. Poslední dobou (více jak tři týdny) se mi bolest z ničeho nic objevila a už vůbec nezmizela (problémy… Dobrý den. V tomto případě je možností celá řada. Jedinou radou je pak urychleně vyhledat lékaře a provést… Více info

Dobrý den, asi před 2 měsíci se mi vytvořila bulka (velmi bolestivá) za uchem. Při pohmatu cestuje a hodně bolí. Na čas zmizí a vytvoří se asi 14 dní za druhým uchem, též cestuje a hodně bolí, na čas zmizí a vytvoří se zase na předchozím uchu. Je to hodně nepříjemné, pro tu velkou bolest. Chtěla bych se zeptat, co to je, jestli mám navštívit ORL lékaře a jak… Dobrý den Katko, mohlo by se jednat o uzlinu. Neprodělala jste v poslední době nějaké horečnaté onemocnění? Chřipku nebo něco podobného? Pokud Vám bulka bude dělat stále potíže, navštivte lékaře. S pozdravem. …Více info

Dobrý den, je mi 19 let a všiml jsem si že se mi při skrčení dělá pod čéškou pravého kolene boule. Tato boule nebolí a je měkká, přesto se mi zdá že se postupně zvětšuje. Potřeboval bych se zeptat o co by mohlo jít. (Je li to možné informujte mě prosím skrze e-mail ostatní udaje jsou vyplněné nesprávně) Dobrý den, vzhledem k popisu si myslím, že se jedná o benigní nádorek z mezenchymové tkáně, fibrom či… Více info

24.3. jsem měl úraz při hokejovém zápase, kdy mě protihráč narazil z vnější strany do kolene a to se prohnulo. Jelikož bylo koleno otřesené,ale stabilní při chůzi, tak jsem žádné vyšetření neabsolvoval. Druhý den se mi ze zadu kolene vytvořila boule. Koleno nešlo propnout. Byl jsem bez neschopenky a… Hmatný nález v podkolení bude opravdu B. cysta, která malým kanálkem komunikuje s dutinou kolena. Ta… Více info

Udělala se mi boule za kolenem.Asi 2.roky byla měkká a teď asi týden je tvrdá.Když vstanu bolí mně lítko že si ho musím tak 10.minut stáhnout.Jsem po operaci jazyka,byl to zhobný nádor a mezitím jsem měla zánět žil.Má to nějakou souvislost s tím jazykem?Jezdím na kontroly do FN do Plzně jazyk se hojí.Užívám… Bakerská cysta se větším výpotkem v koleně zahušťuje a je tvrdší. Vhodné vyšetření praktickým lékařem… Více info