Dietní strava – vše o zdraví

Ke změně jídelníčku vás mohou přivést různé důvody. Ať už chcete podpořit svou imunitu, zhubnout pár kilo nebo se „jen“ cítit lépe, podaří se vám to s kvalitními potravinami, vyrovnaným příjmem živin a osvojením zdravých návyků.

Proč jíst lépe?

Zdravý životní styl vám přinese psychickou vyrovnanost, optimální tělesnou váhu i celkovou vitalitu. Vyvážená strava podporuje podle výzkumu funkci mozku a zlepšuje i duševní zdraví.

Podle jiné zahraniční studie zdravé stravování výrazně snižuje riziko rozvoje srdečních chorob a rakoviny.

7 zásad zdravého stravování

Pravidelnost a časový odstup mezi jídly

Chcete udržet svůj metabolismus v optimálním chodu? Rozdělte si jídlo do 3–5 porcí, podle svých potřeb. Někomu vyhovuje jíst 5× denně, jinému jídlo rozdělené do 3 středně velkých porcí.

Hlavní je docílit určité pravidelnosti pro efektivnější trávení, redukci tukových zásob a zabránění pocitům hladu.

Kromě počtu porcí je důležitý také časový odstup mezi jídly. Jezte pravidelně po 2–4 hodinách, aby mělo tělo dostatek času jídlo strávit a zároveň nedocházelo k hladovění.

Díky tomu zefektivníte metabolické pochody v těle, udržíte hladinu krevního cukru v normě, získáte více energie a udržíte si zdravou váhu.

Existují i různé alternativní směry ve stravování, například tzv. přerušovaný půst neboli intermittent fasting, které sice dodržují pravidelnost, ale prodlužují odstupy mezi jídly.

Například tak, že 16 hodin ze dne nic nejíte a zbylých 8 přijmete svůj doporučený kalorický příjem. Tento postup má své výhody i riziky. Pro začátečníky ve zdravém stravování se proto spíše nehodí.

Doporučujeme

Prohlédnout si proměny klientů 

Střídmost

Dalším důležitým pravidlem je střídmost. Zachrání vás před přejídáním. Pozorujte na sobě, v jaké chvíli se cítíte zasycení, ale zároveň ještě nejste přejedení.

  • Pokud zjistíte, že i po snězení své porce máte stále hlad a tělo se domáhá dalšího jídla, může být chyba ve špatném rozvržení živin v jídelníčku.
  • Zkontrolujte si, zda máte nastavený optimální poměr živin, a jestli konzumujete dostatek bílkovin, zdravých tuků a komplexních sacharidů včetně vlákniny.
  • Jak mají vypadat ideální porce jídla? Podívejte se na rady výživových poradců z projektu Vím, co jím:

Pestrost

Snažte se každý den dodat tělu co nejširší spektrum potravin od luštěnin a libového masa přes vajíčka, ovoce, zeleninu, ořechy, semínka a mléčné výrobky až po koření a bylinky.

Získáte tak dostatek potřebných aminokyselin, polysacharidů, vitaminů i minerálů. Hleďte také na barvy na vašem talíři. Antioxidanty obsažené v přírodních barvivech totiž podporují imunitu i hormonální systém a zabraňují předčasnému stárnutí.

Dopřávejte si proto barevné papriky, rajčata, zelené saláty, maliny, borůvky a další druhy pestrého ovoce a zeleniny.

Přirozenost a čerstvost

Přirozenou stravu představují všechny potraviny v jejich původní podobě tak, jak nám je poskytla příroda, anebo jsou upravované pouze minimálně bez přidání umělých příměsí a příchutí. Umělé potraviny jsou naopak všechna jídla, která vzniknou, když z původních přirozených potravin izolujeme určité části, které dále doplňujeme barvami anebo příchutěmi, přislazujeme je a přimašťujeme,

vysvětluje na svém blogu Margit Slimáková.

Postavte proto většinu svého jídelníčku na přirozených surovinách a naopak výrazně omezte přísun průmyslově zpracovaných produktů. Některé potraviny je vhodné ze svého života odstranit úplně.

Jsou to hlavně sladkosti, slané pochutiny (chipsy), instantní pokrmy, polotovary, uzeniny a smažená jídla. Ukrývají v sobě velké množství kalorií a zároveň mají jen mizivou nutriční hodnotu.

Abyste zabránili ztrátám cenných látek, skladujte potraviny co nejkratší dobu a radši častěji nakupujte.

Lokálnost

Konzumací lokálních surovin podporujete tuzemské zemědělce, snižujete uhlíkovou stopu a přispíváte k ochraně přírody. Kromě toho máte jistotu, že se ovoce i zelenina sklízí ve správný čas a necestuje k vám tisíce kilometrů v nezralém stavu.

Lokální suroviny obsahují maximum cenných živin a přináší výbornou chuť i dobrý pocit z podpory tuzemské výroby.

Plánování

Dopředu si plánujte snídaně, obědy, večeře i svačinky. V případě náhlého hladu či chuti budete mít hned po ruce zdravé jídlo a snadněji se ubráníte nástrahám v podobě sušenek, čokolád a rychlého občerstvení.

Pokud nemáte čas každý den vařit, stravujte se na místech, o kterých víte, že vaří nebo prodávají kvalitní, čerstvá a zdravá jídla.

Klid u jídla

Nikdy nejezte ve spěchu nebo dokonce za chůze. Protože trávení začíná už v ústech, důkladně každé sousto rozžvýkejte a jídlo si vychutnávejte. Při klidném stolování tělo jídlo lépe tráví. Vyhnete se tak pocitu těžkého žaludku a nevolnosti po jídle. Zároveň vytěžíte z jídla maximum.

Udržujte správný poměr živin

Hlídejte si plus mínus i optimální poměr základních makroživin – sacharidů, bílkovin a tuků. Lidé, kteří nemají žádný problém s váhou a chtějí pouze udržovat zdravý životní styl, by měli přijímat cca 55–60 % sacharidů, 25–30 % tuků a 10–15 % bílkovin.

Jestliže vás trápí nadváha, můžete zvýšit podíl bílkovin a současně snížit množství sacharidů a tuků (zejména živočišných). Bílkoviny si udržujte zhruba na 30 %, sacharidy kolem 50 % a tuky na 20 %.

Přesný návod vám dá zkušený výživový poradce.

Vhodné zdroje živin při zdravém stravování

Sacharidy

  • Obiloviny – celozrnná rýže, špalda, žito, proso, pohanka, quinoa, amarant
  • Celozrnné pečivo – nejlépe žitné a špaldové
  • Zelenina
  • Ovoce

Při výběru vhodných sacharidů věnujte pozornost také glykemickému indexu. Pokud chcete zamezit velkým výkyvům energie a vyhnout se únavě, chutím na sladké či bolestem hlavy, dávejte přednost potravinám s GI nižším než 70.

Čím nižší glykemický index příslušná potravina má, tím je kolísání krevního cukru pozvolnější.

Sacharidy v potravinách: Seznam 60+ nejlepších zdrojů

Bílkoviny

Dietní strava - Vše o zdraví

Proteiny poskytují základní stavební kameny pro celé tělo od kůži až po vlasy. Je však velmi důležité vybrat si ty správné zdroje bílkovin. 

  • Libové maso – drůbeží, telecí, jehněčí, zvěřina, ryby, mořské plody
  • Luštěniny – čočka, fazole, cizrna, sója, hrášek, arašídy
  • Vejce – slepičí, křepelčí
  • Mléčné výrobky – nedoslazované, především řecký jogurt, čerstvé sýry, tvaroh
  • Ořechy – mandle, pistácie, vlašské ořechy, kešu, lískové ořechy, pekany
  • Semena – chia, sezamová, lněná, konopná, dýňová a slunečnicová
  • Obiloviny a pseudoobiloviny – quinoa, pohanka, rýže, proso, oves, celozrnná pšenice
  • Rostlinné výrobky – tofu, tempeh, seitan, robi

Seznam 100+ nejlepších zdrojů bílkovin v potravinách

Tuky

Do zdravé stravy se nejlépe hodí:

  • Ryby – losos, tuňák, sleď, makrela, pstruh, sardinky, ančovičky, halibut
  • Ořechy – mandle, makadamové ořechy, lískové ořechy, vlašské ořechy, kešu, arašídy
  • Ořechová másla
  • Semena – slunečnice, sezam, len, chia
  • Za studena lisované oleje – olivový, řepkový, arašídový, sezamový
  • Avokádo
  • Olivy

Pro tělo jsou nejzdravější tuky s obsahem nenasycených mastných kyselin. Podle zahraniční studie je extra panenský olivový olej skvělým zdrojem kyseliny olejové, která podporuje zdraví srdce.

Další výzkum poukazuje na pozitiva tučných ryb, jako jsou sardinky, sleď a losos. Obsahují omega-3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, pomáhají v boji se záněty a ochraňují srdce a cévy.

Zdravé tuky v potravinách: Tabulka 40+ nejlepších zdrojů

Rozložte makroživiny správně do celého dne

Velmi důležité je optimální rozdělení živin do celého dne. Ráno a v dopoledních hodinách si můžete dovolit převahu sacharidů. Poskytnou rychlou energii. Čím více se blížíte večeru, tím by měly sacharidy ustupovat a převažovat bílkoviny.

Neznamená to však, že byste sacharidy měli večer zcela vynechávat. Váš večerní talíř by měl ideálně obsahovat především libové maso, vejce, luštěniny, mléčné výrobky a zeleninu.

Myslete na hydrataci

Více než polovinu našeho těla tvoří voda. Dodává buňkám  a vyplavuje z těla toxiny. Je nezbytná pro správnou funkci mozku a zdravé kosti, klouby, svaly i vnitřní orgány.

Už pouhá mírná dehydratace může způsobovat únavu, zhoršení koncentrace a pokles fyzické výkonnosti. Dlouhodobý nedostatek tekutin poznáte také podle zhoršené kvality pleti, nehtů a vlasů.

Dbejte proto na pravidelný pitný režim ve formě čisté vody nebo bylinkových, ovocných či zelených čajů. Tělu doplníte vodu také prostřednictvím ovoce, zeleniny a polévek.

Kolik vody byste měli vypít?

Doporučené množství tekutin závisí na pohlaví, věku, výšce, tělesné váze, venkovní teplotě a vlhkosti i aktuálním zdravotním stavu a stupni fyzické aktivity.

Lidské tělo při mírné námaze spotřebuje za den v průměru 2–2,5 l vody. Letní vedra a pohybová aktivita však způsobují pocení a potřeby pití ještě zvyšují.

Nepřehánějte to se solí

Sodík je jako hlavní součást soli zcela nezbytný pro správné fungování lidského těla. Jeho hladinu je však třeba držet na uzdě. Příjem kuchyňské soli by neměl překročit 10 g za den. Za doporučenou denní dávku všeobecně platí 5 g.

Potraviny s vysokým procentem soli

  • Uzeniny
  • Některé pečivo
  • Konzervované potraviny
  • Sýry
  • Instantní pokrmy
  • Směsi koření
  • Sójové omáčky

Tipy na zdravé solení

  1. Máte rádi chuťově plná jídla? Část soli nahraďte pikantním kořením a bylinkami.
  2. Jídlo skvěle dochutí také česnek a sušená zelenina.
  3. Pokrm nesolte v průběhu vaření, ale až na talíři. Soli tak spotřebujete podstatně méně.

Nezapomínejte na pohyb, odpočinek a zdravý spánek

Nutričně hodnotné a čerstvé potraviny tvoří jen zhruba 60 % vaší cesty ke zdraví a spokojenosti. Zbylé dílky tvoří vhodná pohybová aktivita, minimalizace stresu a pobyt na čerstvém vzduchu.

Nezbytný je také kvalitní a dostatečně dlouhý odpočinek během noci. Zahraniční výzkum dokázal, že spánek je pro prevenci onemocnění a kontrolu tělesné hmotnosti možná stejně důležitý jako výživa. 

Jak jíst zdravě a levně. Máme 20 skvělých tipů

Zdravá strava nemusí být drahá. Ať už chcete zhubnout nebo si jen udržet dobrou kondici, vyzkoušejte naše triky, díky kterým bude vaše zdravé stravování levnější, a vy se budete cítit skvěle.

Zdravý jídelníček si můžete vytvořit snadno a levně. Jak ušetřit a přitom jíst zdravě? Využijte naše tipy.

1. Zeleninu před vařením krájejte na velké kusy

Čím více zeleninu před tepelnou přípravou nakrájíte, tím více narušíte její ochrannou vrstvu a do malých kousků pronikne více vody. Přijdete tak o cenné výživné látky a vitamíny. Vařte zeleninu raději vcelku, pokud je to možné, nebo ji pokrájejte jen minimálně.

2. Namixujte si vlastní snídaňové směsi

Nejen, že připravené müssli směsi v obchodech jsou drahé, ale taky obsahují spoustu cukru, nebo hůře glukózovo-fruktózového sirupu, které do zdravé výživy nepatří. Kupte si čisté ovesné vločky, směs oříšků, semínka a sušené ovoce. Směs si smíchejte doma a získáte vaši vlastní zdravou snídani.

3. Jezte vejce každý den

Vejce jsou skvělým a levným zdrojem bílkovin a mýtus, že jsou nezdravé a zvyšují cholesterol, je už dávno vyvrácen. Míchaná s cibulkou, omeleta se špenátem, fitness lívance s ovesnými vločkami…zapojte fantazii a připravte vejce na různé způsoby, vejce vás totiž skvěle zasytí na dlouhou dobu a nebudete tak mít nutkání uzobávat mezi jídly.

Jedení hmyzu je zdravé a za pár let jej budeme jíst všichni

4. Přestaňte odšťavňovat ovoce

Kupujete si čerstvé ovocné šťávy nebo je připravujete doma? Vyzkoušejte jednoduchý trik: zkuste sníst tři pomeranče po sobě. Je to složité? Jak dlouho jste jedli? Nejspíš to byla delší doba, než za kterou vypijete velkou sklenici ovocného džusu.

V ovocné šťávě ale, i když je čerstvě vymačkaná, není důležitá vláknina a stopové prvky, kterou do těla dostanete, když jíte celé ovoce. Navíc množství ovoce použité na koktejl může pěkně provětrat vaší peněženku. Pokud chcete pít čerstvé ovocné džusy, nařeďte je vodou a popíjejte pomalu, nebo je namixujte s jogurtem a ovesnými vločkami, ty vysokou dávku cukrů vyrovnají.

5. Zeleninu ale klidně odšťavňujte

Zelenina nemá vysoký glykemické index jako většina ovoce, proto jí můžeme sníst (i vypít) hodně najednou. Červená řepa vás pročistí, máta s okurkou osvěží, řapíkatý celer je skvělý s kouskem jablka.

6. Uvařte si na celý týden dopředu

Chodíte v práci na obědy do restaurace? Mají vždy to, co byste si chtěli dát, je to levné a zdravé? Pokud nemáte poblíž práce zdravou jídelnu, připravujte si obědy doma. V neděli uvaříte a krabičky vydrží v ledničce do pátka. Ušetříte čas i energii, protože vařit budete jen jednou, 5 porcí. Inspirujte se tipy a triky pro přípravu krabiček od videoblogerů na Youtube.

Zajímavé:  Boule pod kolenem - vše o zdraví

7. Nekupujte si ochucené jogurty

Za ovocné, čokoládové, vanilkové a jiné mléčné pochoutky utrácíme spousty peněz, pro zdravý jídelníček to ale nejsou vhodné potraviny. Kupované ovocné jogurty jsou plné cukru a sladkých sirupů, želatiny a různých dochucovacích složek. O vysokém obsahu bílkovin zde nemůže být ani řeč. Kupte si raději bílý jogurt a do něj zamíchejte domácí marmeládu.

Jak potraviny správně skladovat? Jen zdravě jíst nestačí!

8. Hack s vodou

Pitný režim vám zatím moc nejde? Pro vyváženou stravu je ale velmi důležitý.

Zkuste jednoduchý trik – naplňte vodou 2, 5l pet láhev a na ní fixou vyznačte, na jakou úroveň byste se měli v jednotlivou denní dobu dostat (zhruba 250ml každou hodinu).

V závislosti na vaší váze je totiž třeba vypít dopoledne zhruba 1,5 litru a odpoledne další litr. Do vody si můžete přidat nakrájené ovoce, kousek zázvoru nebo ji ochutit citronem. Potom se budete na svoji sklenici vody těšit.

9. Drahé nemusí být vždy zdravé

Zapomeňte jednou provždy na reklamy a v obchodě si čtěte etikety. Velké značky chtějí především vaše peníze, ne přispívat k vašemu zdraví. Mnohdy má levnější nebo neznámý produkt lepší složení, než potravina slavné značky.

10. Snídejte kaše

Jsou voňavé a zasytí vás na celé dopoledne. Kaše si můžete připravit večer a nechat je namočené ve vodě nebo mléce. Vyzkoušejte rychlou pohankovou kaši: v mikrovlnce zahřejte 100 g vařené pohanky s 50 ml vody. Přidejte lžičku medu, krájené jablko a lžičku skořice.

Promíchejte a posypte skořicí nebo holandským kakaem. Můžete ozdobit jogurtem nebo domácí marmeládou.  Pokud se vám nechce vařit pohanka, namočte 100g ovesných vloček do mléka se špetkou skořice a zakryjte. Ráno ohřejte v mikrovlnce, přidejte kousek másla a oslaďte dle chuti.

11. Sladkosti jezte jen, pokud je dostanete

Chcete omezit sladké pečivo, dortíky a čokoládu? Slibte si, že si sladké nebudete kupovat po cestě na metro, v cukrárně, u pokladny. Tak ušetříte peníze i svůj žaludek. Naopak, pokud vám někdo nabídne domácí zákusek nebo buchtu, můžete si ji s chutí dát. Za ušetřené peníze si zajděte na skvělý zdravý oběd nebo si kupte nové oblečení.

Proč jíst polévky? Vraťte se k receptům svých babiček

12. Zeleninu do salátu strouhejte

Nastrouhaná zelenina má větší objem, než krájená a proto i malý salát vypadá jako obří porce. Oklamat můžete svoje oči i žaludek. Skvělá je kombinace strouhané mrkve a červené řepy nebo celeru a jablka. Připravte si rychlé a zdravé zálivky na salát z olivového oleje, tak bude zelenina pokaždé chutnat trochu jinak a nepřejí se vám.

13. Jezte krémové polévky

Hladká, hustá polévka vás zasytí a je skvělou variantou teplé večeře. Navíc každá porce vyjde na pár korun. Smíchejte vaše oblíbené druhy zeleniny a uvařte je vcelku al dente.

Poté nakrájejte, přidejte vodu a trochu smetany (nemusí být) a rozmixujte dohladka, přidejte sůl a koření dle chuti. Při sychravém počasí venku je nejlepší polévka z dýně, mrkve a kousku zázvoru.

Talíř polévky ozdobte strouhaným sýrem, lžící zakysané smetany a petrželkou.

14. Zeleninu a ovoce nenakupujte do zásoby

Ať se nezkazí. Od každého nakupte pár kousků, množství, které sníte a nebude vám chybět, ale ani přebývat. Pokud žijete s více lidmi, vždycky to někdo sní. Pokud ale bydlíte sami, ovoce a zelenina se rychle zkazí.

15. Připravte si domácí lassie

K dopolední svačině nebo jako dezert po obědě – lassie je indický nápoj z jogurtu a manga. To v našich končinách není vždy v akční ceně, proto si udělejte lassie z ovoce, které máte rádi.

Malý kelímek bílého jogurtu rozmixujte s nakrájeným menším banánem. Můžete dosladit medem. Skvělá je i varianta s jahodami nebo borůvkami.

Pokud nemáte po ruce čerstvé ovoce, použijte klidně hrst mraženého.

16. Nakupujte jednou týdně, ne vícekrát

Před nákupem si zhruba naplánujte, co budete příští týden vařit. V supermarketu se podívejte, jaké ovoce a zelenina je v akci a uzpůsobte tomu svůj nákupní košík. Kupte zbytek potravin na týden a najděte nové kreativní recepty, do kterých využijete položky z nákupu. Tak se vyhnete chození do menších  (dražších) obchodů přes týden. Ušetříte čas po práci i peníze.

Je kynuté těsto zdravé a jaký je rozdíl mezi kváskem a kvasnicemi?

17. Vzpomeňte si na tradiční recepty

Recepty našich babiček jsou levné a dobré. Připravte květákový mozeček, lečo nebo kuře na paprice. Všechna tři jídla jsou zdravá a potřebujete na ně jen pár základních ingrediencí. A co dezert? Smíchejte tvaroh se šťávou z broskvového kompotu. Naservírujte do skleniček a ozdobte broskvemi a lístky máty.

18. Pijte půl hodiny po jídle a před jídlem

Pokud vypijete hodně vody při jídle nebo hned po něm, vaše tělo nemá šanci si vytvořit cenné žaludeční šťávy a enzymy, které pomáhají k lepšímu trávení. Pitím vody při jídle navíc do těla dostáváte zbytečný vzduch a to přispívá k pocitu nafouknutého břicha.

19. Připravte si domácí fast food

Při každotýdenní návštěvě rychlých občerstvení přijdete o hodně peněz a získáte spoustu nezdravého tuku a cukrů, a riskujete infarkt i v mladém věku. Co takhle si udělat fast food doma? Syrové brambory nakrájejte na minihranolky a dejte péct do trouby.

Maso orestujte na lžíci oleje a k němu přidejte kolečka cibule. Připravte si domácí dresing: dvě lžíce jogurtu, jedna lžíce majonézy, malá lžička polotučné hořčice, špetka oregana. Masem a cibulí naplňte celozrnnou bulku.

A co shake? Mražené jahody rozmixujte s řeckým jogurtem a medem.

20. Změňte myšlení

Občas se vyplatí investovat pár desítek korun navíc do potravin, které jsou plné výživných látek a vitamínů. Je to lepší, než utrácet spoustu peněz za nezdravé jídlo, které vašemu tělu nic nepřinese.

Celozrnné pečivo místo bílého, domácí ledový čaj místo průmyslových barevných limonád.

Jsou to jednoduché kroky, které ve finále šetří i vaši peněženku, protože nákupem kvalitních potravin si mnohdy ušetříte finančně náročnou návštěvu lékárny.

Zdravá výživa a hubnutí

Snad každý, kdo se pokouší zhubnout si uvědomuje, že musí změnit své stravovací návyky a přejít na zdravou stravu. Zdraví je naše nejdůležitější kvalita těla a odvíjí se od něj vše ostatní. Naše nálady jsou ovlivněny zdravou výživou, naše produktivita závisí na zdravé výživě. Zdravou výživou předcházíte většině nemocem.

Víme co znamená zdravá výživa?

Vědci zkoumají výživu a stravovací návyky spousty let. V poslední době, díky epidemii obezity v západní civilizaci více než kdy jindy. Někoho může napadnout, co je tak komplikovaného na zdravé výživě, abychom ji museli detailně zkoumat a zabývat se jí na vědecké úrovni.

Problém je, že podobný výzkum je složitější než cokoli jiného. Aby bylo možné prokázat dopady na zdraví je potřeba provádět pokusy a testy po mnoho let. Zkoumané subjekty musí celou dobu dodržovat stanovené stravovací plány.

Dovedete si to představit? 10 let musíte jíst přesně to co vám nějaký doktor řekl, a nic jiného, jen aby se zjistilo, jaký dopad na zdraví to má? Provádět podobný výzkum je více méně nereálné.

Mnoho doktorů se uchýlilo k pokusům na sobě samých a svých nejbližších, protože jen tak mají naprostou kontrolu nad sledovaným subjektem. Jednoduše a prostě, výzkumy nejsou u konce a asi ještě dlouho nebudou.

Svět se mění a s ním i potraviny

Co platilo před 40-60 lety je dávno pasé. Potraviny se mění a s nimi i pohled na zdravou výživu. Pravidla zdravé výživy nastavená před desítkami let dávno neplatí. Tuk není nepřítelem číslo jedna při obezitě. Vejce nám neškodí. Potravinářský průmysl vyvinul spousty nových látek a produktů o kterých nás horem dolem přesvědčuje jak moc jsou zdravé. Máme jim věřit? Rozhodně ne.

V současné době, průměrný dospělý člověk, který jí typickou moderní západní stravu v zemích, jako jsou USA, Kanada, Austrálie, Anglie, ale i u nás v ČR (nedělejte si iluze) spotřebuje přibližně 67% celkového kalorického příjmu pouze ze 3 potravin: kukuřice, sója, pšenice a jejich derivátů.

Někteří odborníci tvrdí, že naše tělo je naprogramováno tak, že je schopné bez problémů zpracovat 2% až 5% těchto potravin z celkového kalorického příjmu. Není překvapením, že máme tolik alergií, konkrétně na sóju, pšenici a nesnášenlivost lepku. Před 15-20 lety bylo množství  lepku v pšenici 15%.

Dnešní pšenice obsahuje 40% lepku. Náš trávicí systém by neměl přijímat tyto látky v tak masivním množství. Většina průmyslově vyrobených potravin je jen důvtipně předělaná a zpracovaná kukuřice a soja. Kukuřice je neuvěřitelná plodina. Její zrno je plné škrobu, který vědci dokáží štěpit a přeskupovat.

Největším pokrokem je kukuřičný sirup s obsahem fruktózy, látka, kterou najdete snad v každé zpracované potravině. Kukuřicí se dnes krmí samozřejmě i zvířata, jejichž maso si kupujeme. Kukuřice je dnes hlavní složkou krmiv.

Krmí se jimi kuřata, prasata, dobytek, dokonce se úspěšně snaží naučit jíst kukuřici i ryby.

Co je tedy dnes zdravá výživa?

Pokud čtete Fitplan pravidelně, máte už určitou představu o zdravých potravinách. Jestli jste začátečník stojí za to si nejprve připomenout jakým potravinám se vyhýbat a proč.

Jíst zpracované, rafinované, hydrogenované, vybělované potraviny a cukr znamená dodávat do těla toxické látky se kterými si jen těžko poradí.

Jedná se o vysoce kalorické potraviny, které tělu dodají minimální množství živin a zvyšují neuvěřitelně hladinu inzulínu v těle, což často vede k snížení citlivosti těla na inzulín a k nikdy nekončícímu hladu. Snížením citlivosti na inzulín jste už jen krůček od cukrovky 2 typu.

 Spousty těchto potravin obsahuje přísady jako jsou vysoce škodlivé trans-tuky, tělu škodlivá éčka a další chemikálie. Vysoká hladina inzulínu je spojována s některými druhy rakoviny včetně rakoviny prsu, slinivky břišní, tlustého střeva a žaludku.

Podle průzkumů většina obyvatel západní civilizace přijme každý den o 300-500 kalorií více než by měli pouze z cukru. Když si dáte dvě a dvě dohromady, není divu proč je rakovina tak častou nemocí.

Rád říkám, že základem zdravé výživy jsou potraviny které nepotřebují/nemají reklamu. Kdy jste naposledy viděli v televizi reklamu od výrobce zeleniny, nebo masa? Zdravé potraviny jsou vždy nezpracované, tedy ve své syrové podobě.

Zdravá výživa znamená, že v potravě přijímáte dostatek vitamínů, minerálů, vlákniny, bílkovin, omega-3 mastných kyselin atd. Vše tak, že to nebylo do potravin přidáno uměle, tedy zpracováním potraviny.

Po té, co začnete jíst tyto živiny přestane  tělo mít neustálý hlad, začne fungovat, budete mít mnohem víc energie, líp se vám v noci bude spát, tělo se lépe vyrovná s nemocemi, hladina inzulínu bude v normálu.

Jaké potraviny jíst?

Co je možné dnes považovat za zdravou výživu? Jezte vše co není zpracovanou potravinou a máte to rádi. Zde je několik příkladů zdravých potravin.

  • Jakékoliv ryby a mořské plody. Tučnější ryby, jako je losos, makrela nebo sleď jsou tím nejlepším. Vyhýbejte se obalovaným rybám ve strouhance.
  • Jakýkoliv druh masa. Vepřové, hovězí zvěřina, kuře. Tuk na mase je dobrý, nemusíte se ho bát, stejně jako kůže na kuřeti. Pokud je to jen trochu možné snažte se kupovat bio potraviny, nebo maso z volného výběhu.
  • Všechny druhy vajec na všechny způsoby. Vařené, smažené, omelety. Opět platí, že bio je vždy o něco lepší, ale nejedná se o podmínku.
  • Mléčné výrobky. Snažte se preferovat plnotučnou variantu, kde nehrozí vysoký obsah mléčného cukru. Pravé máslo, tučné sýry, zakysaná smetana, turecký jogurt. Vyhněte se chemicky ochuceným, doslazovaným a nízkotučným mléčným produktům.
  • Přirozené tuky. Používejte při vaření máslo a smetanu. Zjistíte, že jídlo bude chutnat lépe a víc vás uspokojí. Kokosový, makadamový nebo olivový olej.
  • Zelenina všeho druhu. Především pak zelí, kapusta, brokolice, chřest, kedluben, květáku, cukety, lilek, houby, okurky, salát, olivy, špenát, avokádo, cibule, papriky, rajčata, fazole …
  • Ovoce je nejlepší ve formě bobulí. Rybíz, ostružiny, jahody, maliny, atd. Jen se to s ním nesmí moc přehánět.
  • Jako zobání k televizi jsou ideální ořechy všeho druhu. Pozor, arašídy nebo-li burské oříšky nejsou ořechy, ale luštěnina.
Zajímavé:  Alergie na alkohol - vše o zdraví

Jaké potraviny je možné si dát jednou za čas?

  • Ovoce, které není zmíněno výše, ano je to tak. Ovoce jako jablka, banán, pomeranč atd. je v dnešní podobě přeslazený cukrkandl, vyšlechtěný a geneticky upravený, aby dodal co nejvíce cukru do těla. Nemá moc společného s ovocem před 50 a více lety. Jezte ovoce jednou za čas a považujte jej za přírodní formu dezertu. Pokud se snažíte zhubnout, vyhýbejte se ovocným džusům, obsahují více fruktózy, než naše tělo potřebuje.
  • Hořká čokoláda s obsahem kakaa 70% a více. Jen to s ní nepřehánějte. Jde v ní hlavně o tělu prospěšné kakao.
  • Alkohol jen v  omezené míře. Suché víno, kvalitní destiláty jako je whisky, brandy, vodka a drinky bez cukru.

Jakým potravinám se vyhýbat?

  • Cukr je jed a to nejhorší co můžete tělu dodat. Slazené nápoje, sladkosti, snídaňové cereálie. džus, marmelády, sportovní nápoje, čokoláda, koláče, buchty, cukroví, zmrzlina atd.
  • Pivo, náš tekutý chléb. Nápoj přeplněný maltózou a sacharidy.
  • Potraviny plné škrobu: Pečivo – ano i chleba je zpracovaná potravina, těstoviny, rýže, chipsy, brambory, hranolky, kaše, müsli, atd. Celozrnné varianty jsou také špatné. Celozrné pečivo je dnes většinou pouze obarvené bílé. Škodlivost je podobná jako když by jste tvrdili, že přidáním filtru k cigaretě z ní je něco zdravého. To samé platí pro celozrné pečivo. Že je celozrnné, ještě neznamená, že je zdravé.
  • Margaríny všeho druhu. Průmyslová imitace másla s nepřirozeně vysokým obsahem omega-6 tuků. Nemá žádný zdravotní přínos, chutná špatně. Statisticky jsou spojeny s nemocemi jako je astma, alergie a ostatními zánětlivými nemocemi. Věděli jste, že k margarínu stačí přidat jednu jedinou molekulu a je z něj umělá hmota?

Líbil se vám článek? Chcete se dozvědět o dalších?

Proč tloustnu na zdravé stravě? Objev rozdíl mezi zdravou a dietní potravinou

Mlhavé povědomí o tom, co je vlastně zdravá strava, má každý člověk. Ale není všechno zdravé, co se zdravé zdá! Jako lidé v sobě máme zakořeněnou představu, že po zdravém jídle se přece hubne. V restauraci si objednáváme saláty na tisíc způsobů a doma jíme pravidelně jedno avokádo denně, protože je to zdravé.

Po pár týdnech se odvážíme s velkým očekáváním stoupnout na váhu. Ta se nepohnula ani o gram! Jak je sakra možné, že jíme tak zdravě a nehubneme, zatímco ta nádhera od vedle si každý týden chodí na hamburger a už má dole 5 kilo?!

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Jak je možné, že můžeme jíst hamburger, bůček nebo sádlo, a přesto hubnout
  • Jaký je rozdíl mezi zdravou a dietní potravinou
  • Že ládovat se zdravými potravinami nám k hubnutí nepomůže, kalorie jsou všude
  • Čím se tedy řídit aneb ať žije pravidlo 80:20

Jak je sakra možné, že ‚nezdravý‘ hamburger může mít stejně energie jako ‚zdravý a dietní‘ Caesar salát?

Honza s Markétou jsou téměř idylickým párem, který si občas rád zajde na jídlo.

O Honzově objednávce nebyl sebemenší pochyb, je to totiž burgerový labužník, zato Markéta je nerozhodná.

Markéta má také ohromnou chuť na hamburger, ale protože žije s přesvědčením, že po hamburgeru by okamžitě ztloustla, s veškerým sebezapřením si objednává salát Caesar s trhaným kuřecím masem.

Pro Honzu to byl letos nejlepší hamburger s domácími hranolky, takže není divu, že je spokojený a dobře naladěný. Jenže Markéta už okusuje dokonce i vidličku, je stále hladová a závidí Honzovi jeho hamburger.

No, alespoň nepřiberu, pomyslí si Markéta. Jenže při bližším prozkoumání složení obou jídel zjistíme, že zdánlivě dietní Caesar salát má kvůli štědré tučné zálivce a parmazánovému posypu více kalorií než hamburger…

Stále hladová a nespokojená Markéta ze zdánlivě zdravého salátu získala daleko více energie než Honza z toho ‚nezdravého‘ jídla, a teoreticky by tak přibrala ze zdravého a dietního jídla. No, není ten svět nespravedlivý?

Jaký je hlavní rozdíl mezi zdravou a dietní potravinou? 

Přesná definice těchto dvou výrazů neexistuje, a tak si musíme vystačit se selským rozumem a komplexními znalostmi.

  • Zdravá potravina nebo chcete-li jídlo, je nutričně nabité ostrými náboji v podobě komplexní dávky makroživin a mikroživin. Většinou se jedná o minimálně zpracovanou potravinu.
  • Dietní potravina obecně obsahuje poměrně málo kalorií.

Vidíme ten rozdíl všichni? I Plha támhle v poslední lavici?

Jaké jídlo můžeme považovat za zdravé, dietní a vyvážené?

  • Za zdravé jídlo tak úplně v pohodě můžeme označit třeba pečeného lososa s pečenými bramborami, batáty a zeleninovým salátem s decentní zálivkou z olivového oleje.
  • Za dietní potravinu můžeme považovat třeba Shirataki nudle, nízkotučné a odtučněné mléčné výrobky, zeleninové saláty bez zálivky, květákovou ‚pizzu‘ apod.
  • Za vyvážené a celkem zdravé jídlo můžeme označit i kvalitní hamburger se zeleninovým salátem. Pokud si teda nezvolíme nějakou kilogramovou obludu. A dietní verze hamburgeru? Místo hamburgerových housek použijeme třeba listy ledového salátu.

Červené maso zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Můžeme o něm prohlásit, že je nezdravé?

Pokud jsme zdraví a netrpíme žádným onemocněním, tak můžeme směle prohlásit, že pro nás prakticky neexistuje nezdravá potravina, jen její nezdravé množství v kontextu životního stylu. Vždyť už Hippokratés říkal: ‚Nechť je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék nechť je tvým jídlem.‘

  • Neúměrná konzumace červeného masa prokazatelně zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a každých 100 gramů červeného masa denně zvyšuje toto riziko o 22 % (Vieira, 2017)
  • Červené maso je zdrojem kvalitních bílkovin, vitaminu B12, zinku a hemového železa, které je důležité zejména pro ženy trpící chudokrevností
  • Ovoce, zelenina, celozrnné obilniny nebo mléčné výrobky mají ochranný efekt, a naopak snižují riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Každých 90 gramů celozrnných obilnin toto riziko klesá o 18 % a každých 400 g mléčných výrobků denně toto riziko snižuje o dalších 13 % (Vieira, 2017)

Je červené maso opravdu jednoznačně nezdravé? 

Nikoliv, opět záleží na množství a celkovém kontextu stravovacích zvyklostí. Dát si občas steak nebo hamburger je v pohodě, ale není v pohodě, když se jím ládujeme denně.

Stejně tak je potřeba brát různé sladkosti, tyčinky a šmakulády jen maximálně jako občasnou neřest, nikoliv denní chléb.

Podobnou analogii můžeme najít téměř u jakékoliv potraviny. Syrová strava je super opět pouze do zdravé míry, kdy si dáme svoji denní porci syrového ovoce a zeleniny, nikoliv v podobě RAW stravy, kde si můžeme třeba totálně odrovnat metabolismus kvůli nedostatku energie a živin.

Co je zdravé, toho můžeme přece sníst, kolik chceme! Nebo ne?

  • Paradox ‚zdánlivě dietních‘ salátů jsme si již vysvětlili. Někdy jsou to mrchy převlečené za dietní jídla.
  • Smoothiečka a džusy jsou neustále vnímané jako super zdravé. Ano, ale zase záleží na množství, protože taková smoothiečka i džusy obsahují také spoustu kalorií (většinou ve formě cukru). Svoje ovoce bychom měli jíst, nikoliv pít.
  • Musli tyčinky, RAW tyčinky, ořechy a další podobné dobroty jsou také někdy svým složením celkem fajn. Ale opět mají také dost kalorií, to je potřeba si uvědomit.

Jezte převážně čerstvé a minimálně zpracované potraviny pro pestrý příjem všech živin

Super pravidlo, kterým se při svém stravování můžeme řídit, je 80:20. Z 80 % jíme minimálně zpracovaná, čerstvá a plnohodnotná jídla a 20 % našeho denního kalorického příjmu můžeme použít na nějaké potraviny vnímané jako ‚nezdravé‘, bez kterých si nedokážeme představit žít (kousek čokolády, zmrzliny,…).

Koncept zdravé nebo dietní potraviny je celkem špatně uchopitelný a rozhodně bychom neměli propadnout takovémuto rozlišování potravin. Základem je prostě pestrá a čerstvá strava.

[Instagram]

Co si z toho vzít?

Obecně neexistují potraviny, po kterých se hubne, protože se hubne z kalorického deficitu (příjem energie ze stravy je nižší než celkový výdej energie během dne) a rozlišovat potraviny pouze podle vlivu na hmotnost není šťastným řešením.

V úvahu bychom měli brát obsah zdraví prospěšných látek (vitaminy, minerální látky) v potravině a vybírat si převážně čerstvé a nezpracované potraviny, které vhodně zpracujeme (upřednostníme vaření před smažením apod.). 

Na každý den máme vyhrazený svůj individuální balík energie ve formě jídla, který se nám s každým příjmem potravy zmenšuje.

Buď během dne nevyčerpáme svůj celý balík energie, nebo zvýšíme svou potřebu energie během dne pohybem, čímž se dostaneme do energetického deficitu a hubneme.

Teoreticky můžeme hubnout klidně na bůčku, sádle, hamburgeru nebo salátu. To ale rozhodně není příkladné řešení.

Fakt, že je nějaká potravina označována za zdravou, ještě neznamená, že se jí můžeme cpát horem dolem, protože také obsahuje energii.

Sečteno a podtrženo, Markéta si příště k večeři s Honzou také dá raději hamburger, který ji zasytí, uspokojí a pochutná si na něm, namísto ‚dietního‘ Caesar salátu, protože se naučila pracovat se svým denním balíkem energie mnohem lépe a pochopila, že by měla dát důraz na čerstvost a pestrost, takže si příště udělá Caesar salát sama doma bez zbytečně přidaných kalorií ve formě tuku.

Vieira AR, Abar L, Chan DSM, et al. Foods and beverages and colorectal cancer risk: a systematic review and meta-analysis of cohort studies, an update of the evidence of the WCRF-AICR Continuous Update Project. Ann Oncol. 2017;28(8):1788-1802. doi:10.1093/annonc/mdx171

Pro zdravé stravování stačí používat zdravý rozum

Problém je móda extrémních diet, ať jsou to ketodiety, nebo třeba striktní raw stravování. Vadí mi zejména osočování, že obecná výživová doporučení jsou špatná a zastaralá.

Klasická výživová pyramida a selský rozum by podle Ivy Hrnčíříkové z Fakulty sportovních studií MU měly zdravému člověku v zásadě stačit k tomu, aby si dokázal naordinovat jídelníček, který mu prospěje.

Garantka studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu však jedním dechem dodává, že v záplavě informací a módních diet je pro řadu lidí čím dál tím těžší rozpoznat, co je vlastně dobré a co špatné.

Když se podívám na rady autorit na výživu, zdá se mi, že se to vesměs dá shrnout tak, že jíst můžeme vlastně cokoliv, jen to musí být v rozumném množství. Korigovala byste to nějak? V zásadě s tím souhlasím. Střídmost je základní pravidlo.

Určitě bych ale lidem neřekla: Jezte cokoliv. Člověk by měl přemýšlet nad tím, jaké potraviny, v jakém množství a v jakou denní dobu přijímá.

Respektive měl by se nad tím zamyslet a ideálně se vnitřně nastavit tak, aby to začal dělat přirozeně a zas tolik na to už myslet nemusel.

Takže neexistuje jednoduchá rada? Jak se to vezme. Základní doporučení jste se dozvěděl už ve školce, kde vám přímo ve třídě nebo v šatně visela ona klasická výživová pyramida. A ta doporučení jsou vlastně docela banální.

Nenajdete tam uzeniny, masové konzervy nebo pochutiny jako chipsy nebo pop-corn, sušenky, oplatky… Jenže běžná dospělá populace se tím neřídí, přestože aspoň z mého pohledu nejde o nic složitého.

Kdyby se tím řídila, tak bychom si ušetřili spoustu problémů s nadváhou, s pocity únavy a vyčerpání a dalšími zdravotními komplikacemi.

Potraviny, které jste vyjmenovala, jsou ten hlavní problém? To, že si dáte občas nějakou uzeninu nebo sušenku nebo prostě nějakou potravinu, která nepatří do skupin uvedených ve výživové pyramidě, neznamená, že si hned ničíte svoje zdraví. Ale prostě by takové potraviny neměly ve vašem jídelníčku převažovat.

Jak to děláte vy sama? Jíte podle nějakých tabulek? Nehlídám si to nijak přesně. Nepočítám si kalorie, nesleduju striktně svůj energetický příjem, ani nevím, kolik přesně vážím.

Vím ale, že pro to, abych byla zdravá a zvládala pracovní vypětí, je důležité udržet si přirozený stravovací režim. Nejsem nicméně typ člověka, který by nad sebou musel držet bič, aby jedl pětkrát denně a uhlídal si porce ovoce a zeleniny.

Je to pro mě tak automatické, že si prostě nekoupím bagetu v automatu nebo párek v rohlíku. Jednoduše to nejím. Snažím se taky pravidelně sportovat, chodit pěšky, když je to možné, a vůbec všímat si, jak a na co reaguje moje tělo.

To říkám i klientům ve výživové poradně: Když nedodržíte nastavená pravidla, cítíte se unavení, vyhodnoťte, co jste udělali špatně a mimo režim.

Zajímavé:  Duševní nemoc - vše o zdraví

Co je ten okamžik, kdy by si člověk mohl říct, že je dobré zajít za výživovým poradcem? Když tedy vynechám to, že jsem nemocný nebo trpím nadváhou.

Doporučila byste to třeba i člověku, který se cítí relativně v pořádku? Pracuju v poradně při Masarykově onkologickém ústavu a v poslední době se nám tam objevují lidé, kteří se přicházejí jen poradit v tom smyslu, že jsou zahlcení různými informaci z novin, časopisů, z internetu, kde se objevují všelijaká extrémní nebo alternativní výživová doporučení. Pro čím dál víc lidí začíná být těžké racionálně a logicky vyhodnotit, jestli jsou informace správné nebo ne, pochybují o tom, jaký výběr nebo množství potravin je vhodné. Takže ano, může mít smysl si připravit nějakou sadu otázek a na hodinu do takové poradny přijít, i když nemáte zrovna žádný problém, ale jen přemýšlíte nad tím, co to vlastně znamená žít a jíst zdravě. Když vám na tom záleží, může vás to uklidnit nebo ujistit v tom, že postupujete dobře.

Koluje mezi lidmi něco, s čím za vámi často chodí a musíte to vyvracet? Problém je móda extrémních diet, ať jsou to ketodiety, nebo třeba striktní raw stravování. Vadí mi z těchto stran zejména osočování, že obecná výživová doporučení jsou špatná a naprosto nevhodná a zastaralá.

Přitom, když se podíváte do výživové pyramidy, tak je tam až 30 procent potravin doporučeno konzumovat v syrovém stavu, tedy raw. Je skutečně nesmysl, že klasická výživová doporučení příliš lpí na technologickém zpracování potravin, jak někdy zaznívá.

Nesmysl je ale samozřejmě říkat i to, že zpracování potravin je v principu špatné.

Lidé jsou často zmatení z agresivní manipulace některých výrobců a distributorů, kteří se nestydí říkat věci jako, že když nebudete konzumovat jejich výrobky, budete nemocní a dostanete rakovinu nebo tak něco. Případně nemocným lidem slibují, že se vyléčí.

To je naprosto za hranou a upřímně mě to děsí. Diety postavené na vynechávání nějaké základní potraviny nebo doplňcích stravy jsou něco, u čeho by se měl zdravému člověku v hlavě rozsvítit vykřičník. Můžete hazardovat se svým zdravím nebo naletět podvodníkům.

Doplňky stravy jsou obecně dost kontroverzní téma ve smyslu prokazatelnosti jejich účinků. Jaký máte názor na jejich užívání? Ve výživě málokdy dostanete jednoznačnou odpověď, takže paušálně říct doplňkům stravy ne, je nesmysl, ale rozvaha je samozřejmě na místě. Už název „doplňky stravy“ napovídá, že je to něco na doplnění. Nemají tedy výživu zastoupit nebo nahradit.

Můžou být důležité v okamžiku, kdy nejsme schopni plnohodnotně uspokojit potřeby našeho těla, pokud jde o nějaké typy živin nebo látky. Typicky se využívají při nemocích nebo po nich, třeba když potřebujete zvýšený příjem některých vitamínů, minerálních látek. Podobně můžou být vhodné při těhotenství nebo při zvýšených fyzických nárocích.

Obecně prostě v době, kdy máte nějaký fyzicky výjimečný stav.

Pro běžnou populaci můžou dávat smysl třeba doplňky, které obsahují důležité omega 3 nenasycené mastné kyseliny, jež v našich končinách z běžné spotřeby ryb a dalších potravin nejsme schopni dostat nad nejspodnější hranici doporučeného příjmu.

Podobně je to s vitamínem D, který může být vhodné do stravy doplnit zejména v částech roku, jako je podzim nebo zima, kdy svítí méně slunce.

Je to vitamín hodně důležitý pro imunitní systém, ale v našich zeměpisných podmínkách se nám ho po velkou část roku příliš nedostává.

Co užívání doplňků při sportování? Tam samozřejmě doplňky stravy dávají ještě větší smysl. Jsou součástí tréninkového procesu u sportovců s vysokou zátěží.

Poněkud paradoxně je ale stále víc využívají rekreační sportovci, kteří ovšem nepodstupují tolik tréninkové zátěže a mají víc času na regeneraci, takže je vlastně mnohdy nepotřebují.

Naopak vrcholoví sportovci s nimi často nepracují, protože se obávají obsahu zakázaných látek nebo nechtějí experimentovat. Právě u nich, protože podávají extrémní výkony, to je ale velmi vhodné, aby zlepšili a urychlili regenerační proces.

Je teď módní vlna nahrazovat kravské mléko mandlovým nápojem. Přitom když se podíváte na jeho složení, je to jednoduše řečeno oslazená voda.

O zdravé výživě nebo obecně o zdravém životním stylu se někdy poněkud kriticky říká, že je to výsada lidí s vyšším příjem. Souhlasíte s tím? Specializované prodejny zdravé výživy se někdy rády profilují jako obchody s luxusním zbožím, to je fakt, takže pokud byste se rozhodl, že budete nakupovat jen tam, tak ano, je to drahé.

Na druhou stranu zdaleka ne všechno, co tyto obchody nabízí, je opravdu zdravé, a zároveň to, co je drahé, nemusí být nutně to nejlepší. Nejzákladnější potraviny, žádné polotovary nebo instantní výrobky, přirozený jídelníček, ty jsou pro nás podle všeho nejvhodnější.

Ovoce, zelenina, celozrnné čerstvé pečivo, jako je žitný chléb, mléčné výrobky, luštěniny, to nejsou žádné luxusní drahé potraviny.

Máte nějaký konkrétní příklad pro srovnání? Je teď třeba módní vlna nahrazovat kravské mléko mandlovým nápojem, jehož litr stojí až 60 korun.

Přitom když se podíváte na jeho složení, je to zjednodušeně řečeno oslazená voda, která má ve sto mililitrech asi dva gramy bílkovin. V kravském mléce je to šest až osm gramů. Podobně je to s množstvím vápníku, což je jedna z látek, kvůli které kravské mléko pijeme.

V mandlovém nápoji je ho přesně nulové množství, zatímco v půl litru kravského je doporučená denní dávka. A tak by se dalo pokračovat. Prostě to, co se někdy tváří jako zdravá a vhodná alternativa, je vlastně úplně zbytečné.

K tomu, abyste dodržoval zdravou výživu, vůbec nijak extrémně hluboko do kapsy sahat nemusíte, stačí používat zdravý rozum a jíst úplně základní potraviny.

Když už jste načala to kravské mléko – kde se podle vás vzal aktuální odpor vůči němu? Všechno to, co se děje kolem nás, pokud jde o potraviny a nápoje, je do velké míry výsledek působení určitých zájmových skupin, které potřebují, aby spotřeba něčeho klesala nebo zase stoupala. Potravinářství je obrovský byznys.

Vezměte si třeba naprosto absurdní paniku vyvolanou kolem spotřeby a ceny másla. Kdybychom tady měli podvýživu a máslo byla základní nebo jediná komodita, skrze kterou přijímáme tuky, tak by to bylo pochopitelné. Ale my v současné době žijeme v takovém nadbytku a blahobytu, že máme za máslo deset různých možných alternativ.

Takže když bude máslo drahé nebo nebude vůbec, nijak to neovlivní náš zdravotní stav.

Vraťme se ještě k té nákladnosti zdravého životního stylu. Co dostupnost sportovních aktivit? Ke zdravému životnímu stylu pohyb samozřejmě patří.

Víte ale, co světová zdravotnická organizace doporučuje jako základní pohybovou aktivitu? Chůzi. Každý z nás by měl denně v průměru svižně ujít aspoň deset tisíc kroků.

A to není zase tak moc, ono skoro stačí vynechat poslední zastávku tramvaje po cestě do a z práce a doplnit nějakou chůzi během dne.

Další věc týkající se peněz je i to, že jíme moc. To, co lidé v Česku vnímají jako běžnou porci jídla, je často i násobek doporučené dávky. Velkou úsporu by domácnosti taky udělaly, kdyby nekupovaly tolik pochutin a slazených nápojů. To všechno se dá vynechat.

Ve vztahu ke zdraví je velký problém nejen české populace také kouření, což je samo o sobě docela nákladná záležitost. Nekouřit vás nic nestojí. Podobně je to s alkoholem, ideální je samozřejmě žádná nebo aspoň střídmá spotřeba. Češi přitom patří k největším konzumentům alkoholu na světě.

Tady se opravdu nepije na zdraví.

Takže kdybychom toto všechno dodržovali, není vůbec potřeba draze nakupovat ve zdravých výživách a vynakládat finance na „zázračné doplňky stravy“ a „moderní sportovní vymoženosti“.

Bohužel jsme už úplně ztratili představu o tom, co je vhodné a zdravé. Na druhou stranu je důležité, abychom pohyb do denního režimu zahrnovali.

Záleží na našich zdravotních omezeních, můžeme se nechat odborně vést specialistou na pohyb.

Podle čeho vybrat výživového poradce? Naše poradna při Masarykově onkologickém ústavu, a je to velká zásluha profesorky Zuzany Derflerové Brázdové a primářky Milany Šachlové, funguje už nějakých 14 let a byla poměrně dlouho v Česku jediná.

I dnes pořád patří spíš mezi výjimky, takže bohužel nemůžu lidem úplně doporučit, aby vyrazili do nejbližšího lékařského zařízení. Každopádně existuje síť nutričních terapeutů, kteří působí jak v zařízeních zdravotnických, tak mimo.

A dále absolventi například našeho oboru, kteří poskytují poradenství jak ve výživě, tak v pohybu.

Vy sama jste na fakultě garantkou oboru Regenerace a výživa ve sportu. Jeho absolventi se tedy stávají výživovými poradci? Kvalifikaci pro to mají, takže někteří určitě.

Naše bakaláře připravujeme nejen k tomu, aby byli schopní pracovat s vrcholovým sportovcem a na základě dat od lékaře a fyzioterapeuta dokázali navrhovat kompenzační a regenerační techniky vedoucí ke zlepšení výkonu, ale chceme, aby uměli pracovat i s rekreačními sportovci nebo běžnou populací, ať už jsou to lidé obézní nebo třeba s cukrovkou.

Další stupeň vzdělání pak představuje navazující magisterský obor Aplikovaná kineziologie, kde jdeme více do hloubky a studenty vedeme k tomu, aby dokázali pracovat s osobami s tělesným nebo mentálním handicapem nebo s lidmi s chronickými komplikacemi.

Právě tam využíváte vaší vazby na Masarykův onkologický ústav a Fakultní nemocnici Brno? Přesně tak.

Na katedře podpory zdraví máme úžasný projekt, intervenční pohybový program pro onkologické pacienty, v němž studenty vedeme k tomu, aby se spolupodíleli na pohybových aktivitách a výživovém poradenství pro lidi po rakovině.

Společně jim pomáháme dostat se do běžného života po velmi náročné terapii. Je to stále dost opomíjená věc, pacienti si to velmi chválí a studenti získávají užitečnou zkušenost.

Zní to jako, že vás hodně naplňuje pomáhat lidem. Co vás vlastně k této profesi přivedlo? Mám dlouhodobě pocit, že moje místo je v poradenství nebo v pomáhajících profesích. Jsem proto i v Lize proti rakovině Brno, kde jsem od roku 2010 předsedkyní.

Původně jsem chtěla být lékařkou, jenže ve čtvrtém ročníku na gymnáziu jsem měla nějaké zdravotní komplikace a věděla jsem, že nebudu schopná se připravit na přijímací řízení na lékařskou fakultu. Protože jsem ale tíhla k biologii a chemii, tak jsem hledala něco, kde by byly tyto předměty zahrnuté.

Nakonec padla volba na ekonomiku a hygienu výživy ve Vyškově, kterou má vystudovanou i můj táta. Už v prvním ročníku si mě tam vyhlédl profesor Březina, velmi přísný a náročný člověk, který mě ale naprosto nadchnul.

Důležitý byl také vliv docenta Šimůnka, který nás učil některé předměty a kterého jsem pak i následovala ve svém postgraduální studium na ústav preventivního lékařství na Masarykovu univerzitu.

Takže jste se nakonec na tu lékařskou fakultu přece jen dostala. (smích) Trošku oklikou. Ale jsem za tu šanci dodnes ráda. Přivedla mě tam, kde jsem dnes. Působení na univerzitě člověku dává obrovské možnosti.

Třeba šanci potkávat zajímavé lidi z oboru jako například profesoři Michal Charvát, Jan Novotný, Zuzana Brázdová Derflerová a Drahoslava Hrubá nebo paní primářka Milana Šachlová a kolegyně Kateřina Kapounková, které jsou mým velkým vzorem. A taky se pořád rozvíjet a neupadat do stereotypu.

Jen díky tomu jsem se dostala k úžasným projektům, které jsou v současné době už značkou, jako bylo zakládání fakulty sportovních studií, ustavovaní oboru Regenerace a výživa ve sportu nebo poradny na Masarykově onkologickém ústavu.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *