Diverkulitida – vše o zdraví

Diverkulitida - Vše o zdraví

Divertikulitida je civilizační onemocnění, jehož vznik často souvisí se způsobem stravování a je následkem chronické zácpy. Toto onemocnění způsobuje zánět malých váčků, takzvaných divertikul. Tyto váčky (divertikuly) se nacházejí na vnitřní straně trávicí soustavy, zejména v tlustém střevu, přesněji na jeho slabších místech. Vážnější zdravotní problémy se objeví tehdy, když se divertikuly infikují a vznikne zánět střeva – diverticulitis

Hlavní příčinou divertikulitidy je nedostatek vlákniny chybějící ve stravě. Toto onemocnění je známé od té doby, kdy se v jídelníčku objevily první zpracované potraviny a potraviny bez vlákniny a navíc se snížila konzumace ovoce, zeleniny a luštěnin. Proto se zánět střeva objevuje zejména v průmyslově vyspělých zemích.

Příčiny zánětu střeva

Koho ohrožuje nejvíc? Odpověď je jasná. Místo celozrnného pečiva dáváme přednost tomu, které je vyrobeno z bílé mouky? Nekonzumujeme denně půl kilogramu čerstvé a dušené zeleniny nebo čerstvého ovoce? Trápí nás už delší dobu zácpa? Máme víc než čtyřicet let? Pokud jsme na všechny otázky odpověděli kladně, zánět střeva na nás čeká jako na jistého adepta. 

Tlusté střevo je nejzranitelnější částí trávicího systému. Základ onemocnění totiž představují malé váčky na sliznici, které stlačují svaly tlustého střeva, a pokud vzniknou, zůstanou tam natrvalo.

Pokud se jich vytvoří velké množství, hovoříme o onemocnění divertikulitida tlustého střeva. Většina váčků se tvoří v oblastech, na kterých je při vyprazdňování střeva největší tlak.

Je to zejména v oblasti sigmoidu nebo v dolní části tlustého střeva, protože při vytlačování tuhé stolice (defekace) se ve střevu zvyšuje tlak a v slabších částech se sliznice roztáhne.

Malé váčkovité vypoukliny se objevují podél stěny tlustého střeva. Jsou jako malé balony, které vznikají na oslabených částech gumy na kole. Velikost divertikuly se pohybuje od 3 mm třeba až do 3 cm, před čtyřicátým rokem života vzniká ojediněle.

Riziko jejich vzniku věkem narůstá, ve věku nad 80 let vzniká téměř u každého.

Proč? K jejich vzniku kromě stravy chudobné na vlákninu přispívá i obezita, chronická zácpa, postupné oslabení pojivových tkání v pozdním věku a také kortikoidová terapie, chemoterapie a imunosuprese.

Divertikulitida totiž úzce souvisí s životním stylem a stravovacími návyky. Toto onemocnění je u domorodých kmenů prakticky neznámé, nikdo ho nezaznamenal ani během předcházejících století, kdy byl v stravě lidí dostatek vlákniny.

Největší význam má to, že potrava neobsahuje dostatečné množství vlákniny, následkem čeho je chronická zácpa. Pokud je množství vlákniny dostatečné, stolice zřídne, sníží se vnitřní tlak ve střevu a obsah střev se snadněji pohybuje.

Proto, pokud zvýšíme množství přijaté vlákniny, můžeme se vyhnout nebo alespoň zmírnit riziko vzniku zánětu střeva, čím se vyhneme nepříjemným příznakům, které doprovázejí divertikulitidu.

Příznaky divertikulitidy

Ve většině případů se neobjevuje žádný problém. Pokud ano, potom je řeč o bolesti břicha, podbřišku, pocitu plnosti, nadýmání břicha nebo problémech s vyprazdňováním. Komplikace však mohou být velmi dramatické.

Může se to stát tehdy, pokud se v některém váčku zasekne nestrávená potrava, divertikuly se infikují a vznikne zánět střeva – divertikulitida, který se může rozšířit i do okolí divertikul.

Příznaky jsou vysoká teplota, která je doprovázena typickou bolestí v levé části břicha. Zánět často signalizuje krvácení konečníku.

Jaká jsou rizika?

Divertikulitida může často způsobovat krvavou stolici. Zánět střeva totiž může poškodit cévy a způsobit krvácení a zanícený váček se může i natrhnout.

Tehdy se infikovaný obsah střeva může dostat do břišní dutiny, kde způsobuje život ohrožující zánět pobřišnice – peritonitidu. V těchto případech břicho velmi bolí, ztvrdne, napne se a může se objevit i zvracení.

Plyny nemohou ze střev odcházet a pacient může dostat i teplotu.

Zánět může mít i pomalý průběh a postupně se může rozšířit do okolních orgánů. Je to další vážná komplikace, kdy vznikají fistuly, které jsou abnormální, polodlouhé kanálky mezi střevem a močovým měchýřem nebo jinými orgány.

Přes ně se mohou bakterie rozšířit do ostatních orgánů. U žen se často vytvoří kanálek, který spojuje tlusté střevo s pochvou. To je potom doprovázeno hnisavým výtokem nebo přítomností bakterií a bílých krvinek v moči.

Močení je doprovázeno bolestí a pálením, které se vrátí i po antibiotické léčbě zaníceného močového měchýře.

Jak se dá léčit?

Diverkulitida - Vše o zdraví

Při bolesti břicha, krvavé stolici a jiných příznacích divertikulitidy je potřebný lékař! Bolest může v některých případech zmírnit ledový zábal na levé straně břicha. Nikdy nedávejme teplý zábal, protože ten urychlí průběh infekce, co může vést proděravění váčků. Lehčí případy se dají léčit antibiotiky a pomocí tekuté diety, co může zmírnit zatížení tlustého střeva. Těžkosti ve většině případů po několika dnech zmizí. Je třeba přejít na šetřící dietu a je možné jíst pouze kašovitou stravu, tedy v tomto případě nekonzumujme čerstvou zeleninu a ovoce, celozrnné pekařské výrobky, ovoce se semínky, kukuřici, pálivé koření a nepijme alkoholické nápoje a nápoje s obsahem kofeinu.

V případě akutního zánětu střeva – divertikulitidy, ale i v případě natržení okolí a stěny střeva a následujícího zánětu pobřišnice, je třeba vyhledat lékaře. V těchto dramatických situacích je třeba okamžitě vyhledat nejbližší chirurgické oddělení, protože je většinou potřebná nemocniční léčba nebo dokonce chirurgický zákrok. Do vyšetření nic nejezme ani nepijme.

Je možné vyhnout se komplikacím?

V rámci prevence je nejideálnější, pokud budeme konzumovat stravu, která má vysoký obsah vlákniny. Vláknina podporuje tvorbu větší stolice, a proto není tlusté střevo při vyprazdňování nuceno se stahovat. Tím můžeme předejít vzniku divertikul, ale i tomu, aby se stolice vtlačila do váčků, co by mohlo vést k jejich zvětšení nebo by mohlo později způsobit zánět.

Vláknina tedy hraje klíčovou roli při prevenci vzniku komplikací, kterými může být zánět střeva nebo následné proděravění jeho daného úseku.

Proto, pokud nám lékař stanoví jako diagnózu divertikulitidu, v první řadě s největší pravděpodobností doporučí změnu jídelníčku, abychom se mohli vyhnout operaci, která je v případě komplikací nezbytná.

Je lepší konzumovat stravu, která má vysoký obsah vlákniny a na druhé straně je třeba se vyhýbat rafinovaným potravinám, jejichž následkem je zácpa a divertikulitida.

Změňme stravovací návyky

Diverkulitida - Vše o zdraví

Naším prvořadým úkolem při prevenci vzniku zdravotních komplikací je, abychom konzumovali stravu s vysokým obsahem vlákniny. Jejím výborným zdrojem jsou luštěniny, chléb z celozrnné mouky a potraviny z neloupané pšenice – jídlo si můžeme posypat čerstvými otrubami. Pravidelně konzumujme zeleninu v různé formě (čerstvou, mírně tepelně upravenou nebo kyselou, např. zelí). Ovoce neloupejme a podobně jako zeleninu konzumujme v původním stavu, protože šťáva neobsahuje vlákninu. Vynikajícím zdrojem vlákniny je sušené ovoce: rozinky, švestky, meruňky, datle. Pozor: Pamatujme na to, že vláknina je velmi důležitá, ale její množství v stravě zvyšujme postupně a i změny ve stravování zavádějme postupně. Udělejme si plán na šest nebo osm týdnů, aby se mohly naše trávicí orgány připravit na změnu. Těm, kteří až dosud konzumovali stravu s nízkým obsahem vlákniny, bude vláknina v potravinách ze začátku způsobovat nadýmání břicha a nadměrnou tvorbu plynů ve střevech.

Zajímavé:  Co na kašel v těhotenství - vše o zdraví

Psyllium – rozpustný zdroj vlákniny

Diverkulitida - Vše o zdraví

Pokud naše každodenní strava neobsahuje dostatek vlákniny, potom může být potřebné její doplnění. Nejbohatším přírodním zdrojem vlákniny je jitrocel – psyllium, které se vyrábí z očištěných semen jitrocele indického (Plantago psyllium sy, Plantago ovata). Po smíchání s vodou nabobtná, získá gelovou konzistenci a 40 krát zvětší svůj objem. Psyllium je podobně jako vláknina v některých obilovinách (oves, ječmen) rozpustná vláknina. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že vláknina, která se v něm nachází, má výraznější obsah než například ovesné vločky.

Pravidelnou konzumací psyllia se optimalizuje fyziologická činnost trávicího systému, zejména tenké a tlusté střevo.

Tím, že vláknina do sebe váže velké množství vody, zvětší objem obsahu střev a stimuluje pohyby střev. Při její přípravě je potřebné dodržet následující návod: jednu lžíci psyllia dáme do 200 ml tekutiny (voda, mléko, ovocná šťáva) nebo jogurtu či podmáslí, rozmícháme a ihned vypijeme. Následně vypijme ještě 250 ml vody. Při konzumaci vlákniny je důležitý pravidelný příjem tekutin!

Co nejíst?

Snižme příjem průmyslově zpracovaných potravin. Obecně platí, že nejsou zdravé, ale v případě divertikulitidy jsou vysloveně škodlivé. Do této kategorie patří: maso, sladkosti, mastná jídla, pekařské výrobky z bílé mouky.

Nejezme ovoce a zeleninu, která obsahuje velký počet semínek (maliny, jahody, ostružiny, fíky, rajčata), protože jadérka se mohou zaseknout v divetikulách a způsobit zánět.

Semínka třeba důkladně rozkousat – protože různé druhy ořechů nebo pražená rýže obsahují tvrdé části, které se také mohou zaseknout ve váčcích a způsobit zánět. POZOR! Po vážnější divertikulitidě se už vůbec nedoporučuje tyto potraviny konzumovat.

Vyhýbejme se kofeinu, protože podobně jako sycené nápoje dráždí střeva. Také alkohol konzumujme pouze mírně. Jeden (pohár, mírně) alkoholický nápoj přispívá k relaxaci střeva, co může příznivě působit na divertikuly.

Další opatření

Dále je nezbytné:

  • Dodržovat dostatečný  příjem tekutin: vypijte denně alespoň 3-4 dl tekutin na každých 10 kg tělesné hmotnosti, tedy průměrně 6-8 pohárů vody, bylinkového čaje nebo nesycené minerální vody. Tekutina je účinná při zácpě, která je průvodním znakem divertikulitidy. Pokud se tlusté střevo vyprazdňuje pod velkým tlakem, svaly břišní stěny se nadměrně napínají, co může vést k nárůstu zatím malých divertikul.
  • Zajistit pravidelnost stolice: stolici nikdy nezadržujme – protože tento zlozvyk může vést k vzniku divertikul.
  • Pravidelný pohyb: k prevenci vzniku divertikul a k jejich léčbě patří i pravidelný pohyb. Lepší tonus svalů, co je důsledkem fyzické aktivity, se nevztahuje pouze na nohy a boky, ale i na břišní svaly a na hladké svaly střev. Výsledkem je častější vyprazdňování.
  • Nepoužívat projímadla a čípky: I když mají ze začátku vliv na zácpu, po nějaké době už nebudou účinné. Pokud nám život ztrpčuje zácpa, raději sáhněme po přírodních přípravcích, které pomohou odstranit zácpu a pomohou vyvolat vyprázdnění. Těmi jsou například: sušené švestky, švestková šťáva, kyselé zelí, šťáva ze zelí, olivový nebo lněný olej (tři lžíce denně před jídlem), lněná semínka, speciální léčivé čaje nebo směsi bylinek, jako například Slim Tea.
  • Nekouřit: kouření divertikulitidu zhoršuje.
  • Pravidelná detoxikace organismu: nejideálnější období na očistu je podzim, kdy máme k dispozici velké množství zeleniny a ovoce nebo na jaře, kdy je potřebné náš organismus odlehčit po „zimních prohřešcích” a regenerovat ho. Při každém „velkém úklidu“ ať je prvním krokem očista střeva a detoxikace.

Dobře vykonaná očista střeva:

  • šetrným způsobem podporuje přirozené vyprazdňovací procesy,
  • přináší uvolnění při zácpě a zlaté žíle,
  • zvyšuje pocit nasycení, zabraňuje konzumaci dalších potravin bohatých na energii, čím přispívá ke snížení hmotnosti,
  • chrání sliznici střev před podrážděním toxickými a rakovinnými látkami,
  • snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a rakoviny konečníku,
  • snižuje riziko vzniku divertikul a zánětu střeva.

Zdroje: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5265196/ https://www.wikiskripta.eu/w/Divertikulární_nemoc_tlustého_střeva

Diverkulitida a divetrikuloza

Diverkulitida - Vše o zdraví

Divertikulóza je stav, ve kterém se vnitřní vrstva tlustého střeva nebo tlusté střevo vyboulí přes vnější, svalové vrstvy. Tyto ‚vybouleniny‘ se nazývají divertikly. Divertikulitida je termín pro záněty a infekce v jednom nebo více divertiklech.

Divertikulóza – příznaky, příčiny, a léčba

Divertikly se vyskytují v tlustém střevě oslabeném věkem, když se zvýší tlak uvnitř tlustého střeva (obvykle kvůli zácpě) a způsobí vychlípeninu ve tvaru malého hrášku v zeslabené střevní stěně.

Pravděpodobnost vzniku divertiklů se zvyšuje s věkem, takže do 50 let věku bude mít 20 až 50 procent všech lidí nějaký divertikl, a ve věku 90 let je bude mít prakticky každý.

Příznaky

Divertikulóza je obvykle bez příznaků, takže většina lidí si neuvědomuje, že ji má. Nicméně, někdo pocítí křeče, zácpu a bolesti.

Léčba

Omezení zácpy, zejména zvýšením vlákniny v potravě, může snížit problémy spojené s divertikulózou. Pokud jsou problémem křeče, nadýmání a zácpa, může lékař předepsat krátkodobě léky proti bolesti. Avšak mnoho léků působících vyprazdňovaní tlustého střeva, má nežádoucí vedlejší účinky pro lidi s divertikulózou.

Divertkulitida – příznaky, příčiny, a léčba

Osoba s divertikulózou může dostat divertikulitidu, když jsou stolice a bakterie uvězněny ve vaku (divertiklu). Tato blokace ovlivňuje krevní zásobení oblasti a vzniká infekce.

Tkáň pak se zanítí nebo infikuje a v závažných případech může dokonce prasknout. Atak divertikulitidy může mít za následek horečku, bolest a citlivost na levé straně spodní části břicha.

Příznaky

Infekce a podráždění okolních tkání v břiše může způsobit křeč břišních svalů. Asi 25 procent všech pacientů s divertikulitidou bude mít nějaké krvácení z konečníku, i když se zřídka bude zhoršovat. Je třikrát větší pravděpodobnost, že k divertikulitidě dojde v levé části tlustého střeva, a muži trpí divertikulitidou s třikrát větší pravděpodobností než ženy.

Zajímavé:  Dysplázie - vše o zdraví

Léčba

Léčba divertikulitidy se zaměřuje na 3 oblasti

  • Likvidace infekcí a zánětů antibiotiky.
  • Zklidnění střeva tekutou dietu plus lékem proti bolesti nebo drogou, jako je propanthelin (Pro-Banthine) pro ovlivnění svalové křeče.
  • prevence nebo minimalizace komplikací pomocí správné výživy.
  • Akutní nebo opakované záchvaty s těžkou bolestí nebo závažné infekce, mohou být natolik závažné, že vyžadují hospitalizaci a případně chirurgický zákrok.
  • Dieta s vysokým obsahem vlákniny
  • Dieta s vysokým obsahem vlákniny pro divertikulózu

Tato divertikulitidní dieta je dieta s vysokým obsahem vlákniny pro ovládání divertikulózy, a pro snížení účinků divertikulitidy.

Zvýšený obsah vlákniny (Americká dietetická asociace doporučuje 20 až 35 gramů denně, včetně 6-8 gramů rozpustné vlákniny) v tomto plánu divertikulitidní diety má za následek větší objem stolice, snížení tlaku v tlustém střevě a napomáhá pravidelnější a úplné eliminaci odpadu, čímž se zabraňuje tvorbě dalšího divertiklu.

Zvykejte si na konzumaci vlákniny ve stravě postupně – rychlý nárůst vlákniny může mít za následek plynatost, záškuby, nadýmání nebo průjem.

Zde jsou výhody, které mají různé druhy vlákniny ve vyvážené divertikulitidní dietě:

  • Přispívá k ochraně před rakovinou tlustého střeva a konečníku.
  • Pomáhá při prevenci onemocnění srdce a mnoha dalších zdravotních problémech.
  • Potraviny obsahující vlákninu mají rovněž tendenci obsahovat živiny, jako jsou vitaminy A, C a E, jakož i selen, které jsou užitečné v boji proti rakovině.

Zvýšení množství tekutin a vláknina

Každý pacient s divertikulitidou, který zvyšuje svůj příjem vlákniny v rámci tohoto dietního plánu, by měl vypít minimálně 1,5 litru (3 pinty) tekutin denně. Nerozpustná vláknina potřebuje kapalinu, aby vytvořila snadno průchodnou stolici.

Podle lékařského doporučení lze denně užívat doplněk vlákniny, jako je Metamucil (kvůli rozpustné vláknině z psyllia), a používat pomazánku snižující cholesterol nebo margarín, obsahující rostlinné steroly. Doplňky vlákniny poskytují asi 2 až 3,5 g vlákniny na lžíci, kterou je nutno smíchat s čtvrt litrem vody před konzumací.

Měla by se jíst semena?

Až do nedávné doby mnoho lékařů navrhovalo vyloučit potraviny s drobnými semeny, protože se věřilo, že tyto částice by se mohly usadit v divertiklech a způsobit zánět. Nicméně, toto je nyní sporný bod a žádný důkaz toto doporučení nepodporuje.

Semena v rajčatech, cuketě, okurkách, jahodách a malinách, stejně jako mák, které jsou součástí vašeho jídelníčku divertikulitidní diety, jsou obecně považována za neškodná.

Divertikulitidní Dieta – Pokyny

Potraviny k jídlu

Zrna
  • Pečivo a obiloviny (6-11 porcí denně)
  • Chléb, těstoviny, pizza, palačinky, vdolky, bagety, chléb vita (použijte celozrnnou, pšeničnou mouku a přidejte 2-3 lžičky nezpracovaných pšeničných otrub, nebo nahraďte třetinu mouky ovesnými otrubami – na domácí chléb, muffiny a jiné pečivo)
  • Výrobky z pšeničných, celozrnných obilovin a otrub
  • Pohanka a kukuřičná mouka
  • Žitný chléb
  • Celozrnné sušenky nebo křehké chleby (Knäckebrot)
  • Ovesné vločky, ovesné otruby nebo krupice
  • Ječmen, suchý
  • Pšeničné klíčky
  • Celozrnné těstoviny
  • Hnědá rýže
Zelenina Všechna zelenina, jako je chřest, brokolice, růžičková kapusta, zelí, mrkev, zelenina (například řepa, kapusta, růžičková kapusta, švýcarský mangold a vodnice), fazole, zelený pepř, cibule, hrách, neloupané brambory, locika, zelený hrášek, zelené fazolky, boby, špenát, dýně, sladké brambory, tuřín. Pokud je to možné, jezte ovoce syrové nebo sušené a zeleninu syrovou – sekání, loupání, vaření, mixování, odšťavňování a zpracování ovoce a zeleniny může snížit obsah vlákniny.
Ovoce Všechny druhy ovoce, jako jsou jablka, meruňky, banán, ostružiny, borůvky, třešně, datle, fíky grapefruit, nektarinky, pomeranče, broskve, hrušky, ananas, sušené švestky
Mléko/mléčné výrobky Zvyšte vlákninu v jogurtu nebo tvarohu přidáním čerstvého ovoce, celozrnných obilovin nebo otrub.
Maso/masové náhražky
  1. Všechny fazole a hrách, jako adzuki, zapečené fazole, černé fazole, Fava, cizrny, fazole, čočka, Lima fazole a Hrách.
  2. Hladké arašídové máslo a jiná hladká ořechová másla.
  3. Veškeré maso (zvyšte vlákninu v masitých pokrmech, jako jsou sekaná, dušená masa, přidáním 2-3 lžiček nezpracovaných pšeničných otrub nebo fazolí, nebo ovesných vloček), drůbež, ryby a vejce
Tuky a občerstvení
  • celozrnné preclíky, pečená tortilla, kukuřičné lupínky nebo mix vyrobený se sušeným ovocem.
  • koláče, pečivo a cukroví vyrobené s ovesnými vločkami nebo ovocem.
  • Fazolový krém

Potraviny, kterých je třeba se vyvarovat

Jakékoli tvrdé nebo těžko stravitelné potraviny, jako jsou

  • ořechy
  • kukuřice
  • popcorn
  • slunečnicová semínka
  • dýňová semínka
  • kmín
  • sezamová semínka

Problematické potraviny

  • potraviny s tuhými vlákny jako jsou sladké brambory
  • jahody
  • kiwi
  • maliny
  • ostružiny

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum

Nemoci

Divertikulóza: příznaky, léčba (divertikulitida)

Divertikulitida je zánětlivé onemocnění tlustéhostřeva (intestinum crassum).

Tlusté střevo je dutá trubice dlouhá 100 až 150 cm, která je uloženav břišní dutině. Je to poslední oddíl trávicího ústrojí. Začíná nakonci tenkého střeva a končí otvorem řitním. Skládá se ze tříčástí: slepého střeva, tračníku (vzestupný, příčný, sestupný aesovitá klička) a konečníku.

Slepé střevo je vakovitě rozšířený první oddíl,uložený pod vyústěním tenkého střeva. Je to nejširší část tlustéhostřeva, na kterou navazuje červovitý výběžek (apendix).

Tračník obkružuje kličky tenkého střeva, vzestupnýleží vpravo, příčný nahoře a sestupný tračník leží vlevo.

Poslední oddíl – konečník (rektum) končí otvoremřitním.

Tlusté střevo má odlišnou stavbu stěny než střevo tenké, proto sedivertikly (viz níže) na tenkém střevě nevytváří. Tlusté střevo má nasobě tři samostatné pruhy podélné svaloviny 3 až 4 mm tlusté (taneiaecoli). Mezi těmito pruhy je stěna tračníku vyklenuta ve výpuky tzv.haustra, která jsou od sebe oddělena příčnými brázdami

Popis divertilukózy

V tlustém střevě, ale i jinde v trávicí trubici, vznikajídrobná vyklenutí střevní stěny. Vyskytují se poměrněčasto, setkáváme se s nimi u 30-ti % procent lidí nad padesát let (60%populace trpí v dospělosti divertikulární poruchou). Jsou to menší(několik mm) i větší (až 4 cm) váčky – divertikly.

Existují dva druhy divertiklů (váčků) podle toho, čím je tvořenajejich stěna.

Pravé divertikly jsou méně časté a jejich stěna mástejnou stavbu jako stěna tlustého střeva. Nepravédivertikly jsou častější a tvoří je pouze sliznice střeva,která se protáhla ostatními vrstvami stěny střeva vně, nejčastějiv místě průchodu cév.

Místa, kudy se mohou váčky protáhnout, vznikají také přizvýšení tlaku v trávicí trubici (při zácpě),nedostatečným obsahem vlákniny ve stravě (příliš tuhá stolice) asníženým obsahem vaziva (zejména s narůstajícím věkem). Tyto výchlipkyse nejčastěji vyskytují v konečných úsecích tlustého střeva –sestupný tračník a esovitá klička, které jsou nejvíce namáhány.

Zajímavé:  Embolie plic - vše o zdraví

Pouhý výskyt váčků (divertiklů) se jmenujedivertikulóza a bývá často bez příznaků(asymptomatická) nebo s příznaky nespecifickými (viz dále). Až osmdesátprocent pacientů se o tom, že divertikly mají, vůbec během životanedozví. Problémy nastávají až při rozvoji komplikací. Jde hlavněo zánět váčků a krvácení z nich.

Zánět je nejspíše způsoben bakteriemi, které se dodivertiklu dostaly ze střeva. Situaci zhoršuje nedostatek vlákniny vestravě, který způsobuje zácpu (obstipaci) a zvýšenou tuhost stolice, nebotzv.

obrna střeva, které pak neposouvá stolici. Oba tyto faktory způsobujívzrůst tlaku v trávicí trubici. Tlak na poškozené stěny střeva dálezhoršuje jejich stav a umožňuje pomnožení bakterií. Tímto procesem dojdek zánětu.

Zánět pak může narušit i stěnu některých cév, probíhajících vestěně střeva, čímž dojde ke krvácení. Krvácení můžebýt malé, potom dochází ke snižování počtu červených krvinek -chudokrevnosti (anemizaci) nebo velké, které vede k poklesu tlakuz nedostatku cirkulující tekutiny (hypovolémie).

Rizikové faktory divertikulózy

Divertikulitida je civilizační choroba. Začala se vyskytovat až v době,kdy se lidstvo naučilo pracovat s polotovary a zelenina a ovoce se začalyztrácet z jídelníčků.

Rizikové faktory jsou špatné stravovací návyky. Pokudse Vám podaří zapracovat na své potravě, zvýšíte příjem zeleniny,ovoce, ryb a vlákniny, tak se Vám to určitě vrátí nejen v souvislostis nemocemi střev.

Mezi rizikové faktory můžeme řadit určité geneticképredispozice, ale také obecně problémys vyprazdňováním stolice.

S vyprazdňováním souvisí i fakt, že mnoho lidí už chodí na WC zezcela jiných důvodů, než pro které bylo stvořeno. Chodí tam číst knihya časopisy nebo luštit křížovky. Nedělejte to.

Vaše tělo to pakzbytečně mate, má naučeno, že na záchod se chodí číst, tak proč bydávalo povel střevům, aby se začala hýbat a tlačit „bobek“ ven.

Nemaťte svá střeva a čtěte si tam, kde se číst má, tedy v pohodlnémkřesle.

Prevence divertikulózy

  • Významným preventivním opatřením je úprava stravovacích návyků,úprava jídelníčku a dodržování pitného režimu.
  • Jde hlavně o dostatek tekutin (napomáhajírozmělňování stolice), denně byste měli vypít alespoň dvalitry tekutin (káva a čaj se nepočítají), abyste docílilipravidelného vyprazdňování a stolice o správné konzistenci.
  • Důležitý je taky dostatečný příjem vlákniny apravidelný příjem potravy, nepřejídat se večer a jístpřiměřené množství celozrnných výrobků a ovoce.

To, že zatím žádné obtíže nemáme, neznamená, že bychom své návykynemuseli upravovat. Varováním nám může být fakt, že v naší populacivýskyt divertikulitidy roste, zatím co v jiných zemích (regiony Asie aAfriky), kde strava obsahuje dostatek vlákniny, se téměř nevyskytuje.

Příznaky a projevy divertikulózy

Divertikulóza(pouze přítomnost váčků) většinou nemáprojevy žádné a mnoho lidí se o ní nikdy nemusí dozvědět. Příznaky sedostavují při rozvoji komplikací, které jsou ve většině případůvelmi vážné.

Akutní divertikulitida

Má rychlý nástup. Nemocný cítí prudké bolestilevém podbřišku (břiše), někdy ještě zpočátkuonemocnění může dojít k vyprázdnění, kdy pozorujeme stolicis příměsí krve. Další příznaky jsou následné poruchyvyprazdňování stolice a odchodu plynů.

Chronická divertikulitida

Je charakterizována trvale se navracejícími bolestmilevém podbřišku (břiše). Můžeme pozorovat poruchyvyprazdňování – zácpu (obstipaci) aplynatost (meteorismus). Tyto stavy jsou doprovázeny lehcezvýšenou teplotou.

Celý komplet příznaků je pak velmi podobný příznakům zánětuslepého střeva (apendicitida), ale na opačné straně břicha (slepé střevoje vpravo).

Z toho je jasné, že příznaky divertikulitidy nejsou specifické, tedyže mohou poukazovat i na jiné onemocnění, které je lékaři zařazovánomezi tzv. náhlé příhody břišní. Z tohoto důvodu jenezbytně nutné, abyste se dostavili ihned k lékaři.

Léčba divertikulózy a divertikulitídy

Léčba je jako u všech onemocnění dána stupněm poškozeníorgánu – střeva. Může být konzervativní nebov akutních případech chirurgická.

Počáteční fáze nemoci, i jen kdyby šlo o pouhé podezření,vyžaduje klid na lůžku, zákaz příjmu potravyústy (per os), dostatečný pitný režim,přikládání studených obkladů na podbřišek a užíváníantibiotik. Během 24 až 48 hodin by mělo dojít k ústupuobtíží.

Pokud se stav zhoršuje, může to být dáno šířením infekce po střevě(flegmona nebo gangréna střevní stěny), proděravěním střevní stěny(perforace) nebo šířením infekce na pobřišnici (peritoneum). V takovémpřípadě je nutné poškozenou nebo neprůchodnou část střevaodstranit. I zde je více možností jak situaci řešit.

Pokud nejde o velké poškození, je možné vykonat tzv. jednodobouoperaci. Chirurg odstraní poškozenou část a zbylé dva konce k soběopět připojí – vznikne přímo spojení –anastomóza.

Pokud je ale stav střeva a okolí horší, chirurg opět odstranípoškozenou část, ale konce k sobě nepřišije.

První konec, ten který jeblíž tenkému střevu, vyvede stěnou břišní na povrch a založí takdočasný vývody střeva (stómie). Druhý konec, ten kterýje blíže řiti, pouze slepě zakončí.

Po zahojení následuje druháoperace, při které chirurg oba konce střev zase spojí a obnoví takpřirozený průběh střevní trubice.

Jak si mohu pomoci sám

Sám si v této situaci nejlépe člověk pomůže, když vyhledálékaře.

Mírnit příznaky potom napomáhá klid na lůžku s minimem pohybů,dostatečný příjem tekutin a ledování oblasti břicha. Zdeje nutné podotknout, že vše má své meze. Není nejlepší cesta, jak sinadměrným ledováním při bolesti břicha, uhnat zánětmočových cest.

Dále je dobré pravidelně užívat předepsané léky. Pokud si je mátebrát například po osmi hodinách, opravdu si je v tomto čase berte.Všechny léky, které Vám lékař předepsal, doberte. Dnesse často stává, že pacientovi léky zaberou a on má hned pocit, že jezázračně vyléčen. To ale není pravda. Pouze ustoupily příznaky nemoci,tělo ale ještě zdaleka vyléčeno a opraveno není.

Komplikace divertikulózy

Komplikace při divertikulóze nebo následně divertikulitidě jsou mnohé.Jde hlavně o následky zánětu.

Může se zde vyvinoutabsces (dutinka vyplněná hnisem), která buď zůstaneuzavřená, nebo se provalí navenek střeva nebo do jiného orgánu.

Takovémuspojení s jiným orgánem, vzniklým provalením abscesu (dutinky vyplněnéhnisem), se říká píštěl.

Píštěl může vzniknout mezi střevem a močovým měchýřem nebovagínou (pochvou). Pokud k tomu dojde, můžeme pozorovat odchod stolice aplynů pochvou a tmavé zabarvení moči (fekalurie).

K dalším komplikacím dochází při rozšíření infekce napobřišnici. Pokud dojde k poškození cév, může vzniklékrvácení do střeva nebo do břišní dutiny ohrozitnemocného na životě, tím spíš, že nemusí být zprvu zachyceno.

Zanícená střevní stěna může také zbytnět (zesílit) a spolu sezhoustlou stolicí zcela ucpat střevní kanál. Tímto způsobem vzniknestřevní neprůchodnost, která jen zhoršuje situaciv části střeva před uzávěrem.

V těchto místech pak může dojít kevzniku a zánětu nových divertiklů.

Další názvy: divertikulitida, divertikulosa, divertikulosis, divertikulitidis

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *