Dobrý den užívám h. antikoncepci Leverette a tento týden beru antibiotika Duomox 500. Měla jsem nechráněný sex,mohla antikoncepce vlivem antibiotik selhat? děkuji Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, účinnost antikoncepce mohou snižovat penicilinová antibiotika -tedy i Duomox. Při užívání… Celá odpověď
Dobrý den, dneska jsem šla na záchod a poprvé se mi stalo, že při utření jsem narazila na jasně červenou krev. Před dvouma týdny jsem bral atb Duomox 1000, takže se dostavil prujem. V posledních dnech jsem měla bolest, když jsem šla na záchod – jako by mě zevnitř něco ‚poškrábalo‘ nebo jak to popsat…. Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, ano mohlo by se jednat o hemoroidy nebo nějakou malou řitní trhlinku. Nevím, jak dlouho… Celá odpověď
Odpovídá lékař:
Dobrý večer, nejsem proctolog, jen chirurg. Ale v podstatě ve všem souhlasím s paní doktorkou. Úzkostlivá… Celá odpověď
Streptokok v krku po 3 antibiotikách. Dobrý den, manželka od 04/2017 marodí se Streptokokem + hemofil v krku. Před Duomoxem byl streptokok pouze ojediněle rozšířen, následně byl po dobrání Duomoxu rozšířen masivně. Ospen byl ordinován lékařkou a manželka pozřela pouze 1 tabletu a bylo jí neuvěřitelně… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, určitě byl proveden výtěr z krku a stanovena citlivost obou patogenů na ATB, proto pokud netolerovala… Celá odpověď
Dobrý den jsem v 23tydnu těhotenství, praktický doktor mi předepsal atb klacid 500,v lékárně na mě koukala že to by se v těhotenství moc brát nemělo,doporučili mi nějaká homeopatika ale ty moc nepomáhají,tak nevím zda to risknout a vzít si je,mám strach o mimčo..Horečky nemám jen hodně silnou bolest… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, v těhotenství se užívají zejména penicilinová antibiotika (jsou bezpečná). Pokud byste měla… Celá odpověď
Dobrý den, Asi měsíc zpátky jsem navštívila svého obvodního lékaře s bolesti v krku při polknuti, rymou a zeleným hlenem. Dostala jsem antibiotika Duomox a již třetí den po nasazení léků jsem byla bez obtíží. Tři dny po dobrání antibiotik se objevila rýma (před den víceméně vodova po ránu zelená)… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, léky na alergii se dávají někdy i při běžné rýmě – zlepšují se příznaky (lepší nosní průchodnost)… Celá odpověď
Dobrý den,mám opakované bolesti v krku,několikrát do roka,doktor mě vždy vyléčí penicilinovími antibiotiky naposledy ospen 1500,dva týdny je klid a pak zase znova,nevím co to je ale co jsem si nasel na internetu a i podle příbalového letáku antibiotik by se mohlo jednat podle mě o streptokoka? Měl jsem… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den Marku, pokud máte několikrát ročně opakovaně bolesti v krku, pravděpodobně angíny…doporučovala… Celá odpověď
Po 3 dnech užívání léků Duomox 1000 mě bolí břicho respektive u žaludku a mám zvýšený tlak hrozí zástava třeba srdce nebo omdleni ? Nikdy jsem neměl tak silné prášky a jestli lze tady udělat výměna jiných prášku a nebo na slabší duomox jestli by to bylo možné děkuji za brzkou odpověd. Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den Václave. Bolest břicha při užívání antibiotik Duomox může být způsobena střevní dysmikrobií… Celá odpověď
Dobry den mam zvysene aslo 424, lekar predepsal Duomox 1000 na streptokokovou infekci.Neni lepsi napr Klacid? Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, paní Marie, ASLO je titr protilátek proti streptolysinu O, vzrůstá za 3–6 týdnů po streptokovové… Celá odpověď
Dobrý den, před 2 lety jsem měla po mnoha letech angínu, na kterou mi příliš nezabírala antibiotika. Asi půl roku poté jsem měla v krku absces, který byl řešen chirurgicky a 7 injekcemi Penicilinu.Asi týden po dokončení léčby jsem zjistila, že se mi v krku tvoří čepy. Byl mi diagnostikován chronický… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
dobrý den, asi bych bohužel nepodnikal nic, protože bakterie zřejmě již získala rezistenci a zřejmě by… Celá odpověď
Dobrý den, prosím o Váš názor. Moje gastroenteroložka mi k eradikaci přítomnosti helicobactera pylori doporučila: Helicid 20 2×1, Fromilid uno 2×1 a amoxicilin 2×2 po dobu 7 dnů. Byly mi však vydány recepty na Helicid, Fromilid uno a Sumamed 500mg tbl 3. V lékárně jsem byla upozorněna, že chybí amoxicilin…. Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, paní Kateřino, kombinace Helicid, Fromilid a Amoxicilin je správná, Penbene ale neobsahuje… Celá odpověď
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli je možné ruzpustit antibiotika (konkrétně Augmentin 1 g) ve trošce čaje a potom vypít. Budou stále zabírat? Mám totiž problém s polykáním prášků. Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, slečno Alice, je možná nižší účinnost antibiotika. Augmentin je antibiotikum penicilinového… Celá odpověď
Dobrý den, moc prosím o radu.Před 14 dny jsem onemocněla,vypadalo to jako chřipka, bolesti kloubů a tepl.max 38,5st.pocit zahlenění,bez bolesti v krku.Užívala jsem Sinupret sirup.Za 5 dnů po vypuknutí nemoci jsem se celá osypala růžovou až červenou vyrážkou, svědila.1 den jsem měla kohoutkovou rýmu,… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, nyní zpětně a bez možnosti vyhodnotit charakter exanatému, vyrážky, který jste měla, těžko… Celá odpověď
Odpovídá lékař:
Bohužel bez znalosti charakteru vyrážky se lze těžko k příčině onemocnění vyjádřit. Může se jednat o… Celá odpověď
Dobrý den, už pátý týden jsem na neschopence . Měla jsem chřipku. Brala jsem duomox 1000 a cefzil 500.Před 14 dněma mě pan doktor udělal sedimentaci. Byla asi 36. Za týden kontrolní a byla 39. Plicní, orl i výtěr v krku v pořádku, ale já se stále cítím unavená, stýká mě zadní rýma, odkašlávám, v krku… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
zdravím vás, no bohužel atb. léčba nebyla právě ideální, obojí atb. mají prakticky stejný či podobný… Celá odpověď
Dobrý den, dnes mi byl na angínu předepsán duomox 750, a dlouhodobě užívám cipralex. Chci se zeptat, můžou ony antibiotika snížit účinek popř; ovlivňovat antidepresiva? Děkuji za odpoved Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, krátkodobá léčba antibiotiky k zaléčení akutní angíny by neměla ovlivnit efekt antidepresiv,… Celá odpověď
Dobrý den, ráda bych se poradila o problému, který mě již asi druhý týden tíží. Jsem učitelka na 2. stupni základní školy, a proto ve třídě s 20 žáky musím vždy přidávat na síle hlase více než obvykle. V poslední době se mi to ale nedaří, na síle hlase můžu přidat jen do určité míry, menší než jsem… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den. Zajděte si na krční – lékař se specializací ORL. Závěr ale bude určitě jednoznačný, je potřeba… Celá odpověď
Dobrý den, již zhruba měsíc kašlu. Nejprve mírně, po cca 14 dnech, kdy došlo ke zhoršení a vydatným záchvatům, spaní v sedě apod. jsem 24.1.vyhledala lékaře, byl mi diagnostikován zánět průdušek a léčen Duomoxem. Bez efektu. 1.2. jsem byla odeslána na plicní, kde mi nabrali krev. Tento týden 9.2. mi… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, dítě protilátky z mateřského mléka si nezíská. Jedině očkováním. Vzhledem k tomu, že jde o… Celá odpověď
Odpovídá lékař:
Předpokládám, že obě vaše děti jsou očkovány řádně dle očkovacího kalendáře a tedy chráněny proti nákaze… Celá odpověď
Dobrý den, syn(17,5 let) má od září bolesti břicha, nejprve jsme si mysleli, že nějaké dietní chyba, nasadili jsme probiotika, po cca týdnu bez zlepšení navštíven lékař, který nás po nějaké době nelepšení se stavu odeslal do GEP, ve stolici zjištěn helicobakterus pylori, nasazen helicid, bez zlepšení,… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
zdravím vás…těžko opravdu říci, ve vašem popisu nenalézám zmínku o vyloučení alergie na lepek, případně… Celá odpověď
Odpovídá lékař:
Vážená paní Soňo, k vyloučení nebo potvrzení nespecifického střevního zánětu Vám v rámci tzv. second… Celá odpověď
Dobrý den, již třetí týden mám na levé straně bolesti v oblasti krku a zvětšené uzliny. Pan doktor mi první předepsal Duomox 1000. Ty mi ale vůbec nezabraly. Tak mi předepsal Klacid 500, je podle vás normalní, že nemoc přetrvává takhle dlouho? Nikdy předtím sem se s tím nesetkal. Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, předpokládám že Duomox Vám lékař předepsal na základě klinického vyšetření (-že nebyl dělán… Celá odpověď
Dobrý den, dobrala jsem právě antibiotika a mám nepříjemné svědění v okolí pochvy, mám dlouhodobý vztah s partnerem a toto je poprvé co mě toto svědění postihlo, mohou mít vliv antibiotika? Duomox 750 Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, důsledkem ATB terapie je typicky dysmikrobie poševní flóry, která vede k přemnožení kvasinek… Celá odpověď
Dobrý den, Chtěla bych se zeptat. Mám od 6.1 antibiotika doumox1000 a nové platicko antikoncepce Minervy jsem začala brát 10.1. Zda se s partnerem se kterým se uvidí 13.1 máme radši chránit moc děkuji Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, nepíšete jak dlouho antibiotika budete užívat. Ale obecně- antibiotika mohou díky změně střevní… Celá odpověď
Dobrý den, 29.12. jsem dostala antibiotika (Duomox 1000, dobrala jsem je 4.1.) a 30.12. jsem začala brát HA Minerva. Po celou dobu braní Atb, jsem pro zlepšení mikroflóry ve střevě, brala laktobacily (konkrétně Laktobacil forte s fruktooligosacharidy od firmy Naturline). V příbalovém letáku Atb je napsáno,… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, společným nežádoucím účinkem všech antibiotik je negativní vliv na střevní mikroflóru. Bakterie,… Celá odpověď
Dobrý den mám zánět průdušek dostal jsem duomox 1000 druhý den po dobrani mám jít na tetování bude to mít nějaký problém nebo ne všude píšou něco jiného dekuji Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, ATB léčba problém nebude, co by mohlo tetérovi vadit bude spíše kašel, nelze předpokládat,… Celá odpověď
Dobry den, distal jsem antibiotika na zanet moc cest. 3x denne po 8 hod Duomox 1000 , 20 tablet. Bral jsem je rano v 9:45 a na druhou davku zapomnel (spletl jsem si prasek) zalv jsem si ji tedy hned 23:10 a dalsi si vemu za 8h. Vadi ze sem so takhle zmenil cas? Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, pokud se to stalo jenom jednou, nemělo by to vadit, dále ale již ATB užívejte přesně a nezapomínejte… Celá odpověď
Dobry den, již 10 dní beru antibiotika Duomox 750 a dlouhodobě antikoncepci softine 0,03mg/3mg. Měla jsem s přítelem nechráněný sex. Jak moc je velká pravděpodobnost otěhotnění? Co ted mam delat? Nepohomlo by vzít si postinor? Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den Nikolo, bohužel se obávám, že vám nikdo nebude schopný číselně vyjádřit, jaká je pravděpodobnost… Celá odpověď
Dobrý den,v pondělí sem jel na pohotovost kvůli bolesti ucha.Tam mi paní doktorka řekla že mám zánět zvukovodu a předepsala mi kapky Gentadex a prášky Duomox 1000.Bolest už přestala ale ucho je pořád zalehlé a pořád mi v něm hučí.Mám navštívit znovu ORL nebo to odezní až za delší dobu? Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, vzhledem k tomu, že Váš dotaz byl položen třetí den trvání léčby, určitě by jsem vyčkala než… Celá odpověď
Dobrý den,beru antibiotika Duomox 750 do stredy 14hod. posledni.Kdy zajit na krev k lekaři na kontrolu,který den po dobrání.Děkuji za odpověď. Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den Martino, nevím, z jakého důvodu jste antibiotika užívala. Klasicky se k lékaři chodí hned po… Celá odpověď
Dobrý den, prosím o radu. Jsem v 14 tt. Již tři týdny jsem nachlazená. Rýma, kašel ale bez teplot. Minulý týden jsem byla u lekáře a crp jsem měla 6. Odešla jsem tedy bez léků. Tento týden se mi ale kašel zhoršil. Vykašlávám hleny už 14. dní a sípu. Jsem celá zahlneněná. Dnes při močení jsem zjistila… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, každý lék je v těhotenství svým způsobem více či méně rizikový. Ale horší pro plod je neléčený… Celá odpověď
Dobrý den, trpím chronickou únavou, bolestmi nosních dutin i krku, návaly horka v oblasti obličeje, zahleněním a mám také žaludeční problémy. V minulosti jsem byla léčena několika antibiotiky ale můj stav se spíše zhoršoval. Prodělala jsem borelii i chlamydii. Mám také autoimunitní onemocnění. Nyní… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den,infekce H.pylori je známou příčinou poškození ochranné vrstvy žaludeční sliznice a rizikem… Celá odpověď
Dobrý den, měsíc beru wobenzym 3 tablety 3x denně, nyní mi lékař předepsal Duomox 500 (absolvoval jsem chirurgický zákrok) a po 4 dni jsem objevil něco jako genitální opar na zadní straně penisu. Je to za této situace možné? Podobné pálení a červené skvrny jsem měl před 3 měsíci, avšak nevěnoval jsem… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, pokud jste měl již výsev oparu na penisu, je možné, že se opět objevil. Viry, které způsobují… Celá odpověď
Dobrý den, jsem ve 26tt a celé těhotenství trpím infekcemi, jako je E.coli. Těď dobírám 3 ATB Duomox 1000 a k tomu krém Dafnegin, zas mi z kultivace vyšla masivní infekce která prý pochází ze střev. Mám strach abych kvůli infekcím nepřišla o miminko.Chtěla jsem se zeptat jakou prevenci bych měla ještě… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Celá odpověď
Odpovídá lékař:
Vážená paní, jako prevence zánětu je potřeba dodržovat 1. Přiměřená intimní hygiena – nedostatečná,… Celá odpověď
Diskuze ATB: Duomox 500 s Paralenem
Ahoj nevíte jestli při užívání těchto atb si mohu vzít paralen (nabolest hlavy)
Velikost písma:
Ano antibiotika se běžně podávají s léky na bolest a horečku.
@Sibyla0 a já celý dentrpím s bolestí hlavy
Ještě se zeptám: mohou mit ATB vliv na učinostantikoncepce(Foxinete)???
@lujzianaParalen nebo ibuprofen na bolest či horečku si klidně vezmi.
A ano, hormonální antikoncepci to může ovlivnit – „souběžnéužívání amoxicilinu a perorálních kontraceptiv může být spojenos výskytem náhlého krvácení a se sníženou účinností kontraceptiva“.Takže až do konce cyklu, v kterém si užila poslední tabletu antibiotika,tzn. do menstruace, je vhodné se chránit ještě nějak jinak a nespoléhat na„prášky“.
@lekarnicka28může to ovlivnit jen ty co třeba s antiko začínají nebo i mě co ji beru7 měsíců ( ne vkuse se 7denimi pauzami)
@lujziana ovlivní toty tablety antikoncepce, které zrovna v té době braní antibiotika polykáša je jedno jestli je to tvé první platíčko nebo třeba padesáté.. Prostěse ty hormony nedotanou do krve nebo jen v malém množství a je to stejnéjako bys zapomněla pár dní antiko užívat.
@lekarnicka28 snad bude vse v pohode?!
@lujziana No jeden můjznámý se svou slečnou teď čeká miminko.. měli střevní chřipku oba dvaa.. překvápko je zaděláno
@lekarnicka28 nonecham se prekvapit
S antibiotiky při sportu opatrně, zubatá si nevybírá
Antibiotika jsou skupinou léčiv, podávaných při léčbě bakteriálních infekcí, nebo profylakticky, například u některých zubních výkonů. Rozlišujeme antibiotika baktericidní a bakteriostatická: ty první bakterie zabíjejí, zpravidla narušováním jejich buněčných membrán, ty druhé jim brání v množení.
Žádné z antibiotik však nerozlišuje mezi těmi užitečnými, hodnými bakteriemi, které tvoří střevní nebo vaginální flóru, a těmi zlými, které vám třeba při neléčené angíně mohou poškodit srdce nebo ledviny. Kromě boje s nemocí je tak organismus zatížen ještě na jiné frontě a mohou se tedy zhoršit například kvasinkové infekce, a to kdekoli v těle.
Tělo je tedy ve zranitelném stavu a potřebuje svůj čas a klid na zotavení.
S teplotou a ve stavu, kdy vás infekce drtí dráždivým kašlem, bolestí v krku a dalšími příznaky akutního onemocnění, proto zůstaňte doma.
Pokud tyto příznaky pominou, rozhodně nic nezkazíte lehkým kompenzačním cvičením, strečinkem, mírným(!) posilováním, tedy jen velmi nenáročnými aktivitami.
Později nevadí ani procházka na čerstvém vzduchu, popřípadě mírný klus, ale pouze po poradě s lékařem. Trpělivost je na místě.
K dalším zásadám patří: antibiotika vždy dobrat, i když už se cítíte dobře. Nemoc ještě nemusí být zcela potlačena, může se vrátit a především na ně snadno vznikají rezistence. Z podobných důvodů si je ani neordinujte sami, když byste v domácí lékárničce objevili nějaká nedoužívaná.
A brát či nebrat? Obecně platí – na virové infekce vám nepomohou, poraďte se tedy vždycky s lékařem, jsou-li v tu chvíli pro vás nebo vaše děti opravdu nutná. Mohou nejvýše zabránit případné bakteriální superinfekci (tzv. viróza vás oslabí – a do oslabeného terénu může nějaký streptokok snáze vniknout).
Je-li to možné, doporučuji toto: nechat si udělat výtěr a v případě bakteriální infekce a testů na citlivost si nechat předepsat antibiotika cíleně a dát jim přednost před širokospektrými, kultivace však chvíli trvá a někdy je třeba jednat hned… Zkrátka použití a nepoužití ATB a všechna pro a proti je dobré s lékařem konzultovat.
Samozřejmostí je ale fakt, že s nemocí zůstaňte v klidu a řádně ji dolečte, i když antibiotika nakonec neberete.
Pokud pod antibiotiky hodláte trénovat nebo dokonce i závodit (i to je ve výjimečných případech možné a sportovní lékaři o tom jistě vědí) a váš lékař k tomu svolí, pak je vhodné snížit zatížení o 25 procent.
Podle zkušeností trenérů, závodníků (a dokonce i u závodního koně léčeného antibiotiky) je výkon vždy snížen, TF je vyšší, pro běžce to představuje těžší boj, horší výsledek a samozřejmě i riziko.
Jsou známy případy náhlých úmrtí i mladých sportovců po nedávno prodělané infekci, a ať je příčina jakákoli (působení infekčních agens, léčiv i imunitních mediátorů v kombinaci s individuálními dispozicemi), nelze toto varování opominout. Ta úmrtí tedy mohou, ale nemusí mít souvislost přímo s antibiotiky.
Není to zcela jasné, možných příčin a jejich kombinací je tu více a stanovují se dosti obtížně. Prokázané ale je, že po některých onemocněních – virových i bakteriálních mohou zůstat změny na myokardu, které se v klidu nebo mírné zátěži neprojeví, ale ve vysoké zátěži mohou skončit fatálně.
A to jsou případy mladých sportovců, mezi nimiž si zubatá vybrala svou daň. Známá je i skutečnost, že některé typy bakterií vyvolávají tzv. pozdní následky: nemoc se dávno vyléčí nebo odezní, ale s odstupem několika desetiletí, v horším případě i daleko dříve vleze právě na srdce. Najednou přestanou „těsnit“ chlopně a zjistí se, že na nich předtím zapracoval zánět. To může mít souvislost se sportem.
Zubatá si nevybírá a z tohoto pohledu je lepší závod raději oželet, než později litovat. Z vlastní zkušenosti: poslední Běchovice jsem absolvovala dva dny po zubařském zákroku, antibiotika, tedy jen v profylaktické dávce, nemocná jsem nijak nebyla – a přesto jsem se od třetího kilometru trápila a do cíle dorazila v čase více než o tři minuty pomalejším než jindy.
Pozor na vedlejší účinky
Kromě hlavních rizik tréninku ve stavu, kdy je tělo zranitelné a brzy po nemoci, jsou tu ještě možné vedlejší účinky antibiotik:
1) Průjem. S poškozením střevní flóry pravděpodobně budete běhat k záchodové míse častěji, než jste zvyklí. To je sice nepříjemné, ale větší riziko je riziko dehydratace. Určitě proto více pijte.
2) Citlivost na slunce. Některá antibiotika způsobují vyšší citlivost na sluneční záření. Vzhledem k tomu, že běh je venkovní aktivitou, může vás spálit i takové sluníčko, které vám jinak nevadí. Vyčerpání z horka, úpal a úžeh nejsou tak časté, ale o to závažnější.
3) Poškození šlach. Antibiotika ze skupiny fluorochinolonů mohou zvýšit riziko poškození (až přetržení) šlach. Z tohoto pohledu si při nich raději dejte pauzu, a ani při strečinku nechoďte do krajních poloh.
A jak znovu začít po léčbě antibiotiky: jako po každé nemoci jen lehce, v mírné intenzitě, kterou jen opatrně zvyšujeme. První týden rekonvalescence skutečně jen mírně, až v druhém přidejte, pokud se cítíte dobře. Až potom najeďte na svůj tréninkový plán.
Veďte si tréninkový deník. Pokud jej již máte, nezapomeňte si do něj zapsat i skutečnost, že užíváte ATB a že jste je brali, i když jste si jinak dali poctivou pauzu. Sledujte a zaznamenávejte všechny změny, stav těla, výkon, subjektivní pocity.
| Ten správně zvolený vám pomůže přehledně a systematicky plánovat a vyhodnocovat sportovní přípravu. Praktický Tréninkový deník pořídíte na Knihy.iDNES.cz za 135 Kč. |
Antibiotika se musí dobrat, ale proč? – Vitalia.cz
Mnozí zdravotníci mýty šíří, mnozí jsou neochvějně přesvědčeni, že jste se snad zbláznili, když tvrdíte něco jiného.
„Vždyť je to tak samozřejmé a učili jsme se o tom už na škole!“ Pak položíte několik přesnějších otázek a dotázaný lékař či zdravotní sestra zjistí, že na ně lze odpovědět pouze tak, že sám sobě vyvrací svá ještě před chvílí zcela neochvějná tvrzení.
A v té chvíli buď vyvolají konflikt, nebo se proti vám postaví tělem jako zeď (hlavou to totiž už nejde), protože vy přece nejste chytřejší než většina doktorů. Co si to o sobě vlastně myslíte?!
V současné terénní medicíně se z dob dávných traduje takové množství nesmyslů nebo již dávno překonaných a vyvrácených informací, že by vás to samotné (nemile) překvapilo. Jak jen mohou být lékaři a zdravotní sestry „tak hloupí“? Sám to neumím vysvětlit, ale hloupost bych za tímto fenoménem neviděl.
Je to spíše obrovská individuální lenost si některé věci přebrat a zamyslet se nad nimi tak, abychom pochopili jejich příčiny a odůvodnění. A je v tom i obrovská pohodlnost jednotlivce pouze přebrat z praxe nějaký ten zažitý názor a zaštítit jeho správnost tím, že „to přece tvrdí většina“ nebo „to snad vědí všichni“.
Mnohdy ale tvrzená samozřejmost vůbec neodpovídá skutečnostem a současnému poznání.
Podívejme se společně na jeden ukázkově klasický případ. Určitě jste se už v životě setkali s tvrzením, že antibiotika se mají dobírat. Měla by se brát stanovený počet dní a neměla by se vysazovat předem. To je pravda. A mnozí z vás už určitě také slyšeli odpověď na otázku proč. Ta odpověď zní:
Když se antibiotika předčasně vysadí, mohly by při nedoléčení vzniknout rezistentní kmeny bakterií a tato antibiotika by už příště nemusela zabrat.
Velmi by mne zajímalo, zda někdo z vás tuto nebo obsahově podobnou odpověď či informaci slyšel někdy z úst osoby s medicínským vzděláním. (Prosím o uvedení zkušeností do diskuse.
) Nepochybuji, že ano, protože já ji slyšel z úst lékařů a zdravotních sester mnohokrát. Nezřídka byla tato informace přímo sdělena pacientovi. Pro názornost si dovolím reflexi této informace z jednoho hodně lidového příspěvku na internetu.
Spíše pouze demonstruje, že tuto informaci lidé opravdu dostávají, a proto si to myslí:
„Proč se musí antibiotika dobírat? Podívej se když tak do naší prezentace, jsou tam k tomu obrázky, ale jinak: Jsi nemocný, máš předepsaná antibiotika a už je ti líp. Ale musíš bojovat až do konce, jinak se nepřítel vrátí a ještě ve větší síle, bude rezistentní. Je potřeba udělat čistou práci a zlikvidovat pokud možno všechny ty potvory. Kdyby ještě něco nebylo jasný, napiš! Kačka“
Rezistence bakterií na antibiotika je obranný mechanismus
Vznik rezistence je obranný mechanismus, který umožňuje bakteriím přežít i v prostředí s nebezpečnou látkou – antibiotikem. Existuje v principu několik základních způsobů, jak může původně na antibiotikum citlivá bakterie získat vůči němu rezistenci. Nebudu je na tomto místě rozebírat.
Pro tuto chvíli stačí, že to je jev s určitou velmi nízkou pravděpodobností. (Velká vzácnost tohoto jevu je nicméně částečně kompenzována obrovským počtem bakterií, které se v nás při infekci množí a dělí.
) Ještě si to ale zjednodušme takto: V přítomnosti antibiotika (v některých případech i bez něj) může s určitou velmi nízkou pravděpodobností (P) vzniknout mezi dosud citlivými bakteriemi jedna, která je k antibiotiku rezistentní.
Zkuste si sami odpovědět na jednoduchou otázku: Vznikne v nemocném člověku více rezistentních bakterií v situaci, kdy se antibiotikum bere pouze dva dny, nebo když se bere osm dní? – No samozřejmě, že riziko vzniku a počet rezistentních bakterií narůstá s narůstající délkou antibiotické terapie. Naopak to není v principu vůbec možné. (Tato závislost pouze není lineární.)
Můžeme tedy s naprostou jistotou učinit první závěr: Čím kratší dobu antibiotika podáváme, tím nižší je riziko vzniku proti antibiotiku rezistentních bakterií. Krátké doby podávání antibiotik nám naopak pomáhají vzniku rezistence obecně bránit.
Čím je nebezpečná velmi krátká doba podávání antibiotik
Existuje logická teorie, která skutečně není součástí mainstreamové medicíny. Je to teorie o tom, že v některých případech by stačilo ihned na počátku infekce nasadit na jeden až tři dny antibiotika, čímž by se rozvoj infekce zpomalil a naše tělo by ji už poté stačilo zvládnout vlastními imunitními mechanizmy.
V některých případech by to určitě šlo, v jiných spíše ne. Problém je, že to dopředu nikdo nemůže zjistit, a lékař by proto takto postupovat neměl. Jsou však lidé mezi námi, kteří mají dobrou empirickou zkušenost s tímto právě sami u sebe a dělají to. Nasazují si antibiotika včas a to na jeden až tři dny, tedy velmi krátce.
Co riskují?
Především riskují zcela zbytečnou indikaci antibiotik. Mnoho z různých „škrábání v krku“ jsou infekty virové, na které se antibiotika vůbec nepodávají – je to neúčelné. Ve velmi časných fázích onemocnění však prakticky nelze rozlišit infekce bakteriální a virové.
Až s rozvojem infekce vznikají změny dostatečně typické, které by měl rozlišit právě lékař. – No jenže choďte dnes se vším k lékaři. Znáte to. Mnozí z nás nemohou z práce, někdo nestíhá vyzvedávat děti, jiný nehodlá ztrácet čas v čekárnách a nechce riskovat, že tam chytí něco dalšího.
Takových lidí je hodně a stále jich přibývá. Kvůli škrábání v krku k lékaři nepůjdou, než jim bude ouvej a horečky nad 39,5. Šup tam proto rychle na dva dny s antibiotikem ze zbytku v domácí lékárně, mohlo by to pomoct. V nejhorším se nestane nic.
– A některým tento postup opravdu také pomůže! To by bylo velmi nesprávné zastírat.
Tito lidé se chovají určitě kontroverzně, na druhé straně s ohledem na své preferované potřeby vlastně pragmaticky. Možná se vám toto jednání nebude líbit.
Je však opravdu nesmyslné tvrdit, že nám takto jednající lidé v populaci vypěstovávají kmeny rezistentních bakterií. To je iracionální pranýřování.
Naopak, dávají vzniku rezistentních bakterií v čase menší šanci než ti, kteří antibiotika berou poctivě svých „sedm dní“.
Takto jednající lidé se pouze vystavují vyššímu riziku nedoléčení infekce (jejich imunitní mechanismy nestihnou v kratším čase získat „navrch“). Tedy zvýšenému riziku jejího návratu – reinfekci.
Pokud k reinfekci poté dojde, je opět vysoce nesmyslný ten předpoklad, že to bude reinfekce již nově rezistentním kmenem bakterie. To opravdu nemá žádný racionální základ.
Když už někdo, kdo se takto začal léčit, vidí, že to nepomáhá, nebo že se infekce po vysazení vrátila, určitě nebude i napodruhé postupovat stejným způsobem. Lidé jsou vesměs poučitelní.
Je tedy hrubě teoretickou úvahou, že se nám takový jedinec bude opakovaně s pauzami co dva dny nacpávat antibiotiky, než si nějaký ten rezistentní kmen opravdu vypěstuje. To se opravdu nestane. Hledal jsem nějakou studii o tom, s jakou pravděpodobností dojde po předčasném vysazení antibiotik k reinfekci již rezistentním bakteriálním kmenem, ale nenašel jsem vůbec nic. Tuším, že lze snadno vysvětlit proč.
Co je skutečně nebezpečné a podporuje vznik rezistentních kmenů?
Skutečná nebezpečí z „vypěstování“ nového rezistentního bakteriálního kmene spočívají v něčem úplně jiném, než v předčasném vysazování antibiotik. Je to naopak velmi dlouhodobé používání antibiotik, které je zatíženo tímto rizikem.
Obzvláště antibiotika nikoliv zcela ideálně účinná v daném případě si vyžadují často dlouhodobou léčbu.
Také smíšené infekce (infekce mnoha různými patogeny) dlouhodobě léčené antibiotiky představují obecně vyšší riziko vzniku nových rezistentních kmenů.
Je důležité si uvědomit, co se vlastně stane, když v probíhající infekci skutečně ke vzniku rezistentní bakterie například novou mutací dojde. V populaci, kde 99,99…9% jedinců je citlivých, je vysoce pravděpodobné, že se jedna nová rezistentní bakterie ani dostatečně nepomnoží.
Růst právě její větve či linie bude utlumen a převážen v této populaci růstem linií a větví ostatních. Teprve v prostředí, kde působí antibiotikum, které „hubí“ většinové větve a linie citlivých bakteriálních kmenů, dostává naše rezistentní bakterie reálnější šanci se uchytit, přežít a v populaci významněji pomnožit.
Právě účinky dlouhodobě podávaného antibiotika jí tuto šanci dávají a nikoliv jeho včasné či předčasné vysazení.
Pokud tímto úhlem pohledu zauvažujeme o riziku vzniku nových rezistentních bakteriálních kmenů, musíme rozhodně uvažovat na prvním místě o riziku v současném světovém zemědělství než v humánní medicíně.
Předčasné vysazení antibiotik z klasických sedmi na třeba dva dny – to opravdu nemá vůbec žádný potenciál vytvořit nám nové rezistentní kmeny.
Je to jen takové „bu, bu, bu!“, aby si lidé nedělali, co chtějí, a aby chodili řádně k lékaři a pokud možno bezmyšlenkovitě se podvolovali jeho autoritativním indikacím. (To je někdy určitě dobře a někdy zase není.)
Antibiotika, nebo desinfekce?
Tento titulek není zvolen zcela vhodně záměrně. Vznik rezistentních bakteriálních kmenů nemá jeden, ale mnoho mechanismů. O některých jsme dříve ani netušili. A právě z dob tohoto dávného „dříve“ se stále tradují věci již dnes velmi upozaděné, či vyvrácené.
Před třiceti lety jen opravdu málokdo tušil, že jedním z velmi silných mechanismů, kterými lze vypěstovat nové rezistentní kmeny bakterií, je pouhá desinfekce. Zejména excesivní desinfekční postupy a procedury v nemocnicích a zdravotnických zařízeních nám možná pomohly vypěstovat jedno z nejnebezpečnějších bakterií současnosti – MRSA (methicilin rezistentní stafylokokus aureus).
Vědecky bylo zjištěno a prokázáno, že průnik některých desinfekčních látek do bakterií silně aktivuje mechanismy, kterými se bakterie snaží tento jedovatý obsah vyloučit. S mírnou nadsázkou jej chce co nejrychleji „vyzvracet“. Tyto mechanismy „vyvrhování“ nebezpečného obsahu, které v bakteriích silně indukuje právě desinfekce, s sebou poté „vzaly“ také antibiotika. A už to bylo.
Pokud by vás zajímaly o antibiotické rezistenci odborněji podané informace, ze kterých však některé závěry zase nevyplývají pro každého tolik zřetelně, vyšel hezký článek v r. 2012 v Medical Tribune (http://www.tribune.cz/clanek/25673-antibioticka-rezistence-bakterii-hrozba-selhani-lecby-infekci-neustale-sili).
Pravidelnost
Dalším mezi laickou veřejností vysoce přeceňovaným faktorem je pravidelnost používání antibiotik.
Antibiotika se z organismu samozřejmě vylučují s určitou dynamikou, a proto jejich plazmatické koncentrace v těle průběžně kolísají mezi podáním dvou dávek.
Aby koncentrace byla dostatečně účinná pořád, je nutné brát antibiotika v pravidelných intervalech. To je určitě zcela správné a rozumné.
Jako nerozumné až částečně komické se mi jeví snahy některých lidí dodržet tyto intervaly až s psychedelickou přesností. Již třicet či šedesát minut je pro ně nepřekonatelný problém.
Stalo se mi jednou v ambulanci při vyšetřování, že pacientovi zapípal mobil a on mne požádal o přerušení vyšetření na lůžku, aby mohl zapít své antibiotikum.
Přestože ke kolísání hladin antibiotik určitě dochází, má tato hladina vždy jednak funkční rezervu a za půl hodiny až hodinu opravdu nestihne poklesnout na nulu. A i kdyby náhodou ano, věřte, že ta chvíle poklesu nezpůsobí ani vaši zhoubu, ani návrat nemoci.
Dodržovat pravidelné intervaly podávání antibiotik je určitě rozumné, pokud to jde. A pokud to výjimečně nejde, tak si z drobnější náhodné změny opravdu nemusíte trhat vlasy na hlavě.
Když už si vezmete antibiotikum s dvouhodinovým zpožděním oproti plánu, je o něco lepší brát další dávky v novém o dvě hodiny posunutém intervalu, než se vracet k původnímu rozpisu a vzít si dávku naopak o dvě hodiny dříve.
U některých antibiotik (opravdu jen u některých) je větší riziko spojeno s jejich příliš vysokou hladinou v organismu než s jejím poklesem.
Opovaž se ta antibiotika vysadit, musí se dobrat!
Pokud máte pocit, že vám nasazená antibiotika opravdu nezabírají, nemusíte vůbec řešit otázku, zda je či není dobré jejich předčasné vysazení s ohledem na riziko „vypěstování“ rezistentních kmenů. Tato otázka je za těchto okolností nesmyslná.
Být poslušný radám lékaře je sice hezké, ale chovat se kvůli tomu jako ovce není dobré vůbec pro nikoho a vůbec k ničemu. Vysadit antibiotika předčasně lze zcela kdykoliv tam, kde k jejich vysazení existuje rozumný důvod, zejména pozorovaná neúčinnost.
Fanatické lpění na jejich dobrání i v takových případech může především ohrozit jejich včasnou záměnu, kterou je naopak vhodné při neúčinnosti provést co nejdříve.
Zjevný, rychlý a dostatečný ústup potíží je pro předčasné vysazení antibiotik ožehavou situací. To by asi lidé sami provádět neměli.
Nicméně mnozí z vlastní empirické zkušenosti vědí, že u nich to zkrátka stačí a i kratší doba užívání antibiotik jim pomůže stejně jako doba obvyklá.
V takovém případě ohrožují pouze sami sebe nedostatečným doléčením nemoci, ale rozhodně nikoliv nás všechny vypěstováním rezistentní hrozby, která nás jednou všechny zahubí, jak může být někým až hystericky prezentováno.