Ercp – vše o zdraví

Zánět slinivky břišní nebo pankreatitida je onemocnění patřící mezi nejzávažnější břišní příhody. Slinivka břišní je orgánem uloženým v pravé části dutiny břišní. Odborně se nazývá pankreas. Tato žláza zastává exokrinní i endokrinní sekreci: Exokrinně vylučuje trávicí enzymy do duodena. Ty mají za úkol trávit potravu a štěpit přijaté živiny. Endokrinně vylučuje hormony inzulín a glukagon, které hrají nezbytnou roli v harmonizaci hladiny cukru v krvi.

Podle doby trvání a opakování záchvatů rozdělujeme záněty slinivky břišní do dvou skupin:

• Akutní pankreatitida
• Chronická pankreatitida

Vzniká náhle a trvá krátkou dobu. Závažnost postižení slinivky se liší, odlišné jsou tedy i příznaky. Ty se pohybují od středního diskomfortu po život ohrožující stavy. Prognóza akutní pankreatitidy ve většině případů bývá dobrá. Po vhodně nasazené léčbě tedy následky nezanechává. V závažných případech se ale může zvrhnout ke krvácení do žlázy, infekci, postižení tkáně a tvorbu cyst. Natrávením slinivky jejími enzymy může dojít až nekróze tkáně. Závažná pankreatitida ohrožuje vitální orgány jako srdce, plíce a ledviny.

• bolest v horní oblasti dutiny břišní, která vystřeluje do zad nebo levého ramene (může se stupňovat po tučném jídle)
• nevolnost a zvracení
• horečka
• nateklá a citlivá břišní dutina
• bradykardie (snížený srdeční tep)
• agresivita a nervozita
• bledost

Zánět slinivky břišní trvá dlouhodobě. Často nastupuje po epizodě akutní pankreatitidy nebo v důsledku dlouhodobého nadužívání alkoholu. To se může projevit až po letech v podobě závažného záchvatu pankreatitidy. Nejčastěji postihuje muže ve věku mezi 30. a 40. rokem života.

• konstantní bolesti horní části břišní dutiny vyzařující do zad
• průjmy
• změna stolice na zažloutlou, mastnou a páchnoucí
• úbytek na váze (způsoben malabsorbcí živin díky dostatku štěpících enzymů)
• diabetes u inzulin produktivního zánětu
• může se objevit žloutenka

K postižení slinivky dochází, když se trávicí enzymy aktivují dříve, než-li v duodenu. V tomto případě dochází k procesu zvanému samonatrávení slinivky. Mezi hlavní příčiny můžeme zahrnout:

• žlučníkové kameny
• nadužívání alkoholu (alkoholový abúzus)
• autoimunitní příčiny
• metabolické poruchy
• vrozené poruchy pankreasu
• některé druhy léků
• infekce
• traumatická poranění
• poškození slinivky po operačním zákroku či vyšetření (ERCP)
• cystická fibróza
• vysoká hodnota triglyceridů
• V některých případech, jak akutních, tak chronických zánětů, příčiny nejsou známy

Mezi rizikové faktory vzniku pankreatitidy patří žlučníkové kameny, alkoholismus, cystická fibróza lupus a zvýšené triglyceridy. Krevní odběry – enzymy amyláza a lipáza jsou zvýšeny nad míru referenční hodnoty.

Vyšetření exokrinních funkcí – není rozšířenou metodou, ale může být provedena u chronické pankreatitidy. Koncentrace enzymů produkovaných slinivkou břišní je vyšetřena ze vzorku stolice.

• Test glukózové tolerance
• Ultrazvuk
• Magnetická rezonance
• Počítačová tomografie (CT)
• Invazivní vyšetření

ERCP (Endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie) – rndoskopické vyšetření žlučníku a žlučových cest, které ke svému úkonu využívá lateroskop a rentgenový přístroj.

Biopsie – odběr malé části tkáně k laboratornímu vyšetření

Při akutním zánětu slinivky břišní je nezbytná hospitalizace v nemocnici, příjem tekutin skrze intravenózní (žilní) aplikaci a tlumení bolesti analgetiky. Konzumace jídla i pití není povolena, aby nedošlo k další produkci trávicích enzymů, a tím i k postupnému rozvoji zánětu slinivky. Enzymy amylázy a lipázy musí být pravidelně kontrolovány. Někdy je potřebná hospitalizace na lůžku intenzivní péče. Je totiž nezbytné monitorovat vitální funkce. Pokud je akutní pankreatitida způsobena obstrukcí žlučových cest (žlučovým kamenem) nebo kameny ve žlučníku, je nezbytný operativní zákrok, který tento zánět následně vyřeší. U chronické pankreatitidy je léčba trochu obtížnější. Znamená to velké sebezapření v podobě přísné diety s omezením tuků, alkoholu a kouření. Někdy je potřené doplnění enzymů, spazmolytik a léků regulujících střevní peristaltiku. V některých případech je nezbytný i operační zákrok (drenážní operace, resektivní operace – odstranění části slinivky břišní). Můžeme nějakým způsobem zánětu slinivky předejít? Samozřejmě. Do jisté míry můžeme riziko vzniku eliminovat omezením pití alkoholu, jídelních excesů v podobě tučných a smažených jídel a zaměřením se na zdravý životní styl. Dalším krokem k úspěšné prevenci je řešení obtíží se žlučovými kameny. Pokud na sobě nějaké obtíže po konzumaci jídla pozorujete, nenechte to vyšumět. Autor: Zuzana Pitříková

Zánět slinivky břišní může být akutní nebo chronický. V obou případech postiženého trápí bolest horní části břišní dutiny. Akutní pankreatitida se navíc projevuje zvracením, nevolností, horečkouZdravá výživa

Žlučníkový záchvat (biliární kolika): příznaky, příčiny a léčba

Žlučníkový záchvat (též biliární kolika, žlučníková kolika nebo poněkud nepřesně akutní cholecystitida) je stav, který se projevuje zejména krutou bolestí v pravém podžebří, která většinou vystřeluje do dalších částí těla (zejména do ramene, ale může vystřelovat i do třísel) a bývá spojen s dalšími příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení a horečka.

• Je důležité si uvědomit, že žlučníkový záchvat není jedinou nemocí, která se projevuje bolestí v pravém podžebří.
• Mezi další choroby, které se mohou bolestí v této oblasti projevovat (a které je nutno při diagnostice žlučníkového záchvatu vyloučit), mimo jiné, patří:
• V tomto článku se dozvíte, jaké jsou nejčastější příčiny, příznaky a možnosti léčby žlučníkového záchvatu a co dělat, pokud vás tento problém postihne.

Co je žlučník?

Žlučník je poměrně malý orgán nejčastěji hruškovitého tvaru, který se nachází pod játry v pravém podžebří. Jeho hlavní funkcí je skladování žluči, kterou syntetizují játra. Odhaduje se, že ve žlučníku se ukládá zhruba 50% veškeré žluči vyrobené v játrech.

Žluč je hořká tekutina zelenožluté barvy, která pomáhá rozkládat tuky v trávicím ústrojí a je rovněž důležitá pro vstřebávání některých vitamínů z potravy (zejména vitamínů rozpustných v tucích, tedy A, D, K a E).

Poté co se najíte a potrava se dostane do žaludku a tenkého střeva, se žlučník stáhne a jeho obsah se vyprázdní a odteče do tenkého střeva (konkrétně do jeho horní části zvané duodenum), kde probíhá trávení většiny živin.

Příčiny žlučníkového záchvatu?

Příčin biliární koliky je celá řada, od žlučových kamenů, přes nádory žlučníku až po některá vzácná onemocnění nebo vrozené vady.

Žlučové kameny

1. Žlučové kameny patří mezi nejčastější příčinu žlučníkového záchvatu.
2. Jedná se o tvrdé „pecičky“ různé velikosti, které se tvoří z tuků, bílkovin a minerálů v těle.

3. Žlučové kameny se vyskytují nejen ve žlučníku, ale také v intrahepatálních i extrahepatálních žlučových cestách, hlavně v ductus choledochus (žlučovod), který odvádí žluč do tenkého střeva.

4. Biliární kolika většinou vznikne v případě, kdy žlučové kameny zablokují odtok žluči ze žlučníku nebo se zaseknou ve žlučovodu či jinde ve žlučových cestách a dochází tak k hromadění žluči před překážkou, což vede k tlaku na okolní tkáň a k rozvoji zánětu a žlučníkového záchvatu, který se typicky projevuje krutou kolikovitou bolestí v pravém podžebří, zvracením a dalšími příznaky.
5. Jakmile se zablokované žlučové cesty uvolní a žluč může volně odtékat, pacientovi se obvykle rychle uleví.
6. Existují dva hlavní druhy žlučových kamenů, a to:

• Cholesterolové kameny: jedná se o většinový typ žlučových kamenů. Tyto kameny mají bílou až žlutou barvu, protože jsou převážně tvořeny cholesterolema dalšími tuky.
• Pigmentové kameny: tyto kameny obsahují více bilirubinu (žlučové barvivo), a tak mají hnědou až černou barvu. Bilirubin je pigment (barvivo), které kromě žluči obarvuje také červené krvinky.

Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že ne vždy vám žlučové kameny způsobí žlučníkový záchvat. Podle některých studií má až 9% žen a 6% mužů žlučové kameny o kterých neví a které jim nezpůsobují žádné potíže.

Obecně platí, že pokud se žlučové kameny nachází v místě, kde neblokují odtok žluči, obvykle nezpůsobují žádné problémy.

Další příčiny žlučníkového záchvatu

Mezi další příčiny žlučníkové koliky, mimo jiné, patří:

• cholangitida (zánět žlučových cest)
• zablokování žlučníku bahnem (sludge) nebo pískem, které vznikají při nadměrném zahuštění žluči a mohou doprovázet i žlučové kameny
• ruptura (prasknutí žlučníku)
• akalkulózní cholecystitida, což je zánět žlučníku, který není způsobem žlučovými kameny.
• dyskineze žlučníku a žlučových cest, je stav, kdy žluč nemůže volně odtékat, protože se žlučové cesty z nějakého důvodu nepohybují
• polypy ve žlučníku, což jsou drobné stopkovité nebo přisedlé útvary, které se objevují na stěnách žlučníku. Většinou nejsou nebezpečné, ale je potřeba je hlídat, protože představují takzvanou prekancerózu, což znamená, že se mohou zvrhnout v nádory žlučníku
• nádory žlučníku a žlučových cest

Příznaky

Příznaky žlučníkového záchvatu se nejčastěji objeví po konzumaci tučného jídla. Je to proto, že když sníme tučné jídlo, játra začnou produkovat více žluči a případná obstrukce se tak spíše projeví. Nejčastěji se žlučníkový záchvat projeví večer, nicméně nemusí to být pravidlem.

Pokud jste již prodělali žlučníkový záchvat v minulosti, je pravděpodobnost, že ho dostanete opakovaně, vyšší.

Bolest při biliární kolice je jiná než běžná bolest břicha a většinou pacienty popisují následující příznaky:

• náhlá ostrá bolest v pravém podžebří, která trvá několik minut až hodin
• křeče v pravém horním kvadrantu břicha, které střídavě zesilují a zeslabují (kolikovitý charakter bolesti)
• silná bolest, která pacientovi brání klidně sedět nebo ležet
• bolest, který se zhoršuje při pohybu
• ztvrdnutí břicha

Pro žlučníkový záchvat je typické vyzařování bolesti z břicha, a to zejména:

• do zad, mezi lopatky
• do pravého ramene

• Mezi další příznaky, které se při žlučníkové kolice mohou objevit, mimo jiné, patří:
• Žlučníkový záchvat může způsobit další zdravotní komplikace, které se projeví dalšími příznaky.
• Nejčastější komplikací je žloutenka z důvodu zablokování odtoku žluči, která se pak hromadí v játrech, což zvyšuje koncentraci bilirubinu v krvi a způsobuje žluté zbarvení kůže.
• Dlouhodobé zablokování odtoku žluči může vést k dalším komplikacím, jako je zhoršení funkce jater (zvýšené jaterní testy), ruptura žlučníku s následnou peritonitidou (zánětem pobřišnice), apod.
• Jednou z nejzávažnějších komplikací žlučníkového záchvatu je onemocnění zvané akutní biliární pankreatitida, což je zánět slinivky způsobený zablokováním pankreatického vývodu žlučovými kameny (pankreatický vývod se totiž napojuje na žlučovod a společně ústí do tenkého střeva).
• Při zablokování pankreatického vývodu dochází k zamezení odtoku pankreatických šťáv, které jsou důležité pro trávení tuků, bílkovin i sacharidů, což může vést až k trvalému poškození slinivky.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

1. Žlučníkový záchvat a další závažné příznaky či komplikace s ním spojené se vyskytují pouze u zhruba jedné třetiny lidí se žlučovými kameny (1).
2. Biliární kolika je urgentní stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

3. Důkladné vyšetření a včasné zahájení léčby jsou nutné proto, aby se zabránilo vzniku komplikací.
4. V případě žlučníkové koliky se nesnažte bolest ignorovat a zapomeňte na samoléčbu léky proti bolesti či jinak.

5. Pokud se u vás objeví některý z následujících příznaků žlučníkového záchvatu, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc:

• krutá bolest v pravém podžebří, která může vyzařovat do zad mezi lopatky, do třísel nebo do pravého ramene
• vysoká horečka
• zimnice
• žloutenka (žluté zbarvení očního bělma a kůže)

Léčba žlučníkového záchvatu

Léčba žlučníkového záchvatu závisí na příčině.

Jako první lékaři pacientům obvykle nitrožilně (injekčně) podají silné léky proti bolesti. V případě nevolnosti se pacientům dávají také léky proti zvracení a nevolnosti.

• Někdy žlučníkový záchvat sám od sebe odezní, což se stává zejména v případě, kdy žlučové kameny projdou žlučovými cestami a vypadnou do tenkého střeva, odkud se následně vyloučí se stolicí z těla ven.
• Před zahájením další léčby je nutné zjistit skutečnou příčinu žlučníkového záchvatu.
• K tomu se využívají následující vyšetření:

• ultrazvukové vyšetření břicha: jedná se o nejrychlejší a také nejčastěji používanou vyšetřovací metodu pro zjištění přítomnosti žlučových kamenů. S jeho pomocí lze ale diagnostikovat i další možné příčiny žlučníkového záchvatu, jako jsou polypy nebo nádory žlučníku, pankreatu či jater a/nebo onemocnění ledvin.
• rentgenový snímek břicha: rentgen břicha se používá spíše v diagnostice ledvinových kamenů, než žlučníkových kamenů a navíc se jedná jen o orientační metodu, nicméně s jeho pomocí lze vyloučit například ileus (neprůchodnost střev), což lékařům může v diagnostice příčin biliární koliky pomoci.
• laboratorní vyšetření krve (jaterní testy): toto vyšetření zjišťuje hladinu jaterních enzymů v krvi, a pokud jsou zvýšené, signalizuje to zhoršenou funkci jater.
• hepatobiliární scintigrafie pomocí 99 mTC (HIDA): toto vyšetření se používá k posouzení funkčnosti jaterního parenchymu a odtoku žlučovody pomocí značených derivátů kyseliny aminodioctové.
• MRCP (cholangiopankreatografie prováděná na magnetické rezonanci): toto vyšetření slouží detailnímu zobrazení a prohlédnutí žlučových cest a jater magnetickou rezonancí a lze ho využít například i k přesné lokalizaci žlučových kamenů či překážky pro pozdější operaci, apod.

Léky

1. Mezi léky užívané v léčbě žlučníkové koliky, mimo jiné, patří:
2. Kyselina ursodeoxycholová (ursodiol)
3. Perorálně užívaná kyselina ursodeoxycholová se může použít na rozpuštění žlučových kamenů u pacientů, kteří nemají žádné příznaky nebo nichž žlučníkový záchvat odezněl bez léčby.

4. Nicméně podle posledních studií je účinek tohoto léku sporný a navíc tato látka funguje jen na velice malé žlučové kameny velikosti 2 – 3 mm.
5. Navíc trvá několik měsíců než kyselina ursodeoxycholová zabere, musí se většinou užívat dlouhodobě (několik let) a po vysazení léčby se navíc žlučové kameny často vrací.

6. Antibiotika
7. Antibiotika se užívají v léčbě akutní cholecystitidy (akutního zánětu žlučníku), který není způsoben žlučovými kameny (akalkulózní cholecystitida), v léčbě peritonitidy (zánětu pobřišnice) po ruptuře žlučníku, v léčbě pankreatitidy (zánětu slinivky) a v dalších opodstatněných případech, kdy je podezření na bakteriálního původce pacientových obtíží.

Cholecystektomie (operativní odstranění žlučníku)

V případě, že žlučníkový záchvat neodeznívá nebo se vrací, je vhodné žlučník operativně odstranit (odborně se tento výkon nazývá cholecystektomie).

Cholecystektomie se provádí buď klasickou otevřenou operací nebo laparoskopicky.

V obou případech se výkon většinou provádí v celkové anestézii (pacient je uspán). Výhodou laparoskopické operace je kratší doba rekonvalescence, protože se do břicha pacienta udělá jen několik otvorů o průměru několika málo centimetrů, zatímco při otevřeném výkonu se břicho otevře celé a zásah je tak větší, což vede k prodloužení doby rekonvalescence.

ERCP je metoda používaná jednak diagnosticky a jednak léčebně. Pacient je v průběhu tohoto vyšetření v analgosedaci, případně ho lze uvést do celkové anestézie (uspat).

Lékař pacientovi přes dutinu ústní, jícen a žaludek zavede tenkou dutou hadičku (endoskop) s kamerou a dalšími nástroji k ústí žlučovodu (Vaterská papila) a následně pod RTG kontrolou provede její protětí (papilotomie).

Do zející papily se zastrčí různé nástroje, jako jsou košíček, balónek nebo zařízení na rozdrcení kamenů (litotryptor), s jejichž pomocí se žlučové cesty vyčistí (kameny a bláto odstraní). Při ERCP se ale nedá dostat do žlučníku, takže nelze odstranit kameny přímo ze žlučníku.

Perkutánní cholecystostomie

Tato metoda se používá hlavně v případě, kdy nelze žlučové cesty zprůchodnit jinak (například u těžce nemocných pacientů, kdy jsou žlučové cesty zablokovány nádorem). Princip operace spočívá v tom, že se do žlučníku malým řezem přes kůži břišní stěny zavede tenká trubička, kterou nahromaděná žluč odtéká do připojeného sáčku.

Prevence žlučníkového záchvatu

• V některých případech nelze žlučníkovému záchvatu zabránit, protože například žlučové kameny mohou být dědičné.
• Nicméně pěstováním zdravého životního stylu lze snížit riziko vzniku žlučových kamenů a tím i biliární koliky.
• Mezi vhodná preventivní opatření, mimo jiné, patří:

• Udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí: obezita a nadváha zvyšuje riziko tvorby žlučových kamenů (protože žluč pacientů s nadváhou obsahuje více cholesterolu, což zvyšuje riziko zejména cholesterolových žlučníkových kamenů). Pokud se snažíte zhubnout, dbejte na to, abyste hubnuli pomalu, protože při rychlém úbytku hmotnosti játra produkují více cholesterolu, což opět zvyšuje riziko žlučových kamenů. Vyhněte se drastickým dietám a užívání doplňků stravy na hubnutí. Raději jezte pravidelně menší porce jídla vícekrát denně a vyhněte se přejídání.
• Dbejte na zdravou výživu: vyhněte se potravinám s vysokým obsahem nezdravých tuků a sacharidů. Jezte potraviny, které pomáhají snížit cholesterol, mezi které, mimo jiné, patří potraviny s vysokým obsahem vlákniny, jako jsou čerstvá zelenina a ovoce, celozrnné těstoviny a chléb, hnědá rýže, luštěniny, fazole, merlík čilský (quinoa), kuskus, apod.

Co si z článku odnést?

1. V případě, že se u vás objeví příznaky žlučníkového záchvatu, jako je krutá bolest v pravém podžebří, spojená se zvracením, horečkou nebo zimnicí, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.

2. Nejčastější příčinou biliární koliky je zablokování žlučových cest nebo žlučníku žlučovými kameny.
3. Pokud se žlučníkové záchvaty opakují nebo se stav pacienta nelepší, je jednou z možností léčby odstranění žlučníku (cholecystektomie).

4. Bez žlučníku se dá bez problémů žít, jen je třeba dodržovat žlučníkovou dietu a jíst zdravou stravu.

V některých případech není možné žlučníkovému záchvatu zabránit, protože žlučové kameny mohou být dědičné.

Stejně tak mají vyšší riziko žlučových kamenů ženy (ženské hormony, hlavně estrogen, zvyšují koncentraci cholesterolu ve žluči) a osoby starší 40 let.

Vyšší riziko žlučníkového záchvatu mají osoby s některými chorobami, jako jsou:

• diabetes (prvního i druhého typu)
• Crohnova choroba

Pokud se ve vaší rodině vyskytují žlučové kameny nebo máte některý z výše uvedených rizikových faktorů pro jejich vznik, poraďte se s lékařem o nejvhodnější prevenci.

V případě, že se u vás objeví příznaky žlučníkového záchvatu, vždy vyhledejte lékařskou pomoc, a to i tehdy, když záchvat odezní bez léčby, aby se zjistila příčina onemocnění.

Endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie, ERCP

Je vyšetřovací a zároveň léčebná metoda pro choroby žlučových cest a slinivky břišní. Žlučové cesty vedou žluč z jater do tenkého střeva. Jejich průchodnost je pro dobrou funkci jater i celého organismu nesmírně důležitá.

Je vyšetřovací a zároveň léčebná metoda pro choroby žlučových cest a slinivky břišní. Žlučové cesty vedou žluč z jater do tenkého střeva. Jejich průchodnost je pro dobrou funkci jater i celého organismu nesmírně důležitá. ERCP kombinuje fibroskopické vyšetření s vyšetřením rentgenovým.

K ERCP vyšetření se používá fibroskop a RTG přístroj. Fibroskop se skládá se z ohebné gumové roury, pracovního kanálu, procesoru a zdroje světla. Fibroskop se při ERCP vyšetření zavádí ústy do tenkého střeva. Rentgenový přístroj pracuje v režimu skiaskopie.

To znamená, že oblast vyšetřovaná fibroskopem je zároveň prohlížena pomocí rentgenového záření. Prošlé rentgenové záření je zpracováno počítačem a zobrazeno na monitoru. Lékař tedy prohlíží vyšetřovanou oblast pomocí rentgenu a endoskop mu slouží jako pracovní nástroj.

S touto moderní metodou jsou již třicetileté zkušenosti.

Jak ERCP pracuje?

Ohebná hadice fibroskopu je zakončena videokamerou s pracovním kanálem. Tuto část lékař zavádí opatrně ústy do hltanu, jícnu, žaludku a dále do tenkého střeva. V tenkém střevě lékař pod rentgenovou vizuální kontrolou najde ústí žlučových cest a ústí vývodu slinivky břišní.

Do nich pak vstřikuje látku, která je tzv. kontrastní a tudíž pomocí rentgenu dobře viditelná. Když se kontrastní látka vstříkne do žlučových cest nebo vývodu slinivky břišní, cesty krásně ozřejmí. Při vyšetření je možno bezbolestně odebrat z vyšetřovaných orgánů vzorek tkáně.

Kdy Vám lékař doporučí ERCP?

Lékař toto vyšetření obvykle doporučuje při podezření na neprůchodnost žlučových cest. Například při určitých typech žloutenky, žlučových kamenech a zánětech žlučníku, podezření na nádor v žlučových cestách. Dále se toto vyšetření používá u zánětů slinivky. Lze jím ozřejmit odlišný průběh žlučových cest.

Mám se vyšetření obávat?

Vyšetření se obávat nemusíte. ERCP je sice trochu nepříjemné vyšetření, ale na druhou stranu je potřeba říci, že je velmi přesné a mnohdy se pomocí něho i bezprostředně léčí (vyndavání kamenů ze žlučových cest).

Žádná jiná vyšetřovací metoda ERCP vyšetření nenahradí. Vyšetření se neprovádí u pacientů s akutním onemocněním horních a dolních cest dýchacích.

U pacientů v těžkém stavu a u žen těhotných u žen v reproduktivním věku v prvních deseti dnech menstruačního cyklu.

Co mám před vyšetřením udělat?

Před vyšetřením od půlnoci nejezte, nekuřte a nepožívejte alkoholické nápoje. Pít můžete bez omezení. Léky si vezměte ráno jen ty, které jsou životně důležité (na srdce, na tlak). O výběru se předem poraďte s ošetřujícím lékařem.

Jak vypadá vlastní vyšetření?

Před fibroskopií Vám obvykle sestra stříkne sprej se znecitlivující látkou do dutiny ústní. Při ERCP vyšetření se bolesti obávat nemusíte. Dostanete injekci na zklidnění, uvolnění a proti bolesti. Poté se položíte na vyšetřovací stůl na levý bok.

Lékař Vám bude vše vysvětlovat a na další kroky postupně upozorňovat. Pokud máte zubní protézu, odložte ji před začátkem vyšetření. Ohebnou hadici fibroskopu Vám lékař ústy zavede opatrně do hltanu. Potom musíte hadici polknout. Tento okamžik je nepříjemný, ale trvá jenom chvilku.

Dýchejte pravidelně, dýchací cesty zůstanou volné. Pravidelné dýchaní Vám pomůže překonat pocit na zvracení. Do přístroje nekousejte. Po zavedení hadice do tenkého střeva lékař nastříkne žlučové cesty a vývod slinivky kontrastní látkou. Před tímto krokem Vás lékař a sestra obrátí na břicho.

RTG záznam vyšetření se nahrává a je možno z něj zhotovit klasické RTG snímky. Vyšetření trvá 15 až 20min.

Co bude po vyšetření?

Po skončení fibroskopie zůstanete ještě půl hodiny v klidu v čekárně. Nezapomeňte, že jste dostali injekci na zklidnění, a nemůžete tedy řídit celý den motorové vozidlo. Budete poučeni i možných komplikacích. Po zbytek dne pijte jenom čaj, můžete mít krátkodobě antibiotika.

Kdy bude výsledek?

Výsledek Vám lékař předběžně oznámí ihned po výkonu. Podrobný nález Vám sdělí Váš ošetřující lékař, který Vás na vyšetření odesílal.

Jaká jsou alternativní vyšetření?

Je možné udělat CT, NMR nebo ultrazvukové vyšetření.

Výživa při žlučníkových potížích

 Žlučové cesty začínají výstupem z pravého a levého žlučovodu (ductus hepaticus) z porta hepatis. Oba žlučovody se spojují v ductus hepaticus communis. Ductus hepaticus communis se spojuje s ductus cysticus za vzniku ductus choledochus, který ústí do duodena.

            Žlučník (vesica fellea)má protáhle hruškovitý tvar, celkový jeho objem je 40 – 50 ml. Je uložen nad příčným tračníkem. Skládá se z fundu (širší konec žlučníku), těla (střední část žlučníku) a krčku (přechází v ductus cysticus).Žlučník slouží k uchovávání a zahušťování žluče, kterou po příslušných podnětech časovaně vydává do duodena.

Žluč je mírně vazká, žlutohnědá  tekutina, která je směsí organických a anorganických látek. Žluč je nezbytná pro trávení a vstřebávání tuků. Její nejdůležitější součástí jsou žlučové kyseliny, které se tvoří z cholesterolu. Dalšími složkami žluče jsou fosfolipidy (nejdůležitější je lecitin), žlučová barviva, hydrogenkarbonát, natrium, chloridy a voda.

Asi 80% žluče je transportováno do žlučníku, zbylých 20% žluče odchází do duodena.

       Druhy onemocnění žlučníku      

            Dyskineze žlučových cest je funkční porucha motility žlučových cest. Pacient trpí biliární kolikou. Jedná se o silnou bolest v epigastriu nebo v pravém podžebří, která je často provázena nauzeou a zvracením. Diagnóza se stanovuje pomocí cholescintigrafie. Terapie je medikamentózní, endoskopická nebo chirurgická.

            Cholestáza je městnání žluče ve žlučníku v důsledku poruchy vylučování žluče. Mezi klinické příznaky patří steatorea, acholická stolice, ikterická kůže.

Při delším trvání cholestázy dochází k hypovitaminóze vitamínů rozpustných v tucích, zvětšení a tuhnutí jater, zvýšení hladiny přímého bilirubinu ALP, GMT a cholesterolu v krvi, přítomnosti bilirubinu v moči.

Ke stanovení diagnózy slouží hlavně retrográdní cholangiopankreatografie, magnetická rezonanční cholangiopunkce, perkutánní cholangiografie, ultrazvuk, CT, jaterní biopsie. Terapie zahrnuje léčbu základního onemocnění, pai¨liativní léčbu symptomů, podpůrnou léčbu, endoskopii.

V současnosti se používají tyto metody endoskopie: balónková dilatace (balónky o průměru 4 – 8 mm se zavedou do místa stenózy), vnitřní drenáž žlučovodů (k drenáži se používají minimálně dva plastové drény, vyměňují se každé 3 měsíce).

            Cholelitiáza je přítomnost žlučových kamenů ve žlučových cestách nebo ve žlučníku. Jedná se o jedno z nejčastějších onemocnění trávicí soustavy. Rizikovými faktory vzniku tohoto onemocnění jsou obezita, zácpa, stres, dlouhodobá parenterální výživa.

Toto onemocnění bývá často dlouhodobě asymptomatické, případně se projevuje dyspeptickými potížemi. Nejčastějším klinickým projevem tohoto onemocnění je biliární kolika (bývá vyvolána nevhodným jídlem, stresy). Záchvaty bolesti se střídají s obdobím, kdy je nemocný bez potíží.

Komplikací cholelitiázy je cholecystitida, která může vzniknout v důsledku blokády ductus cysticus konkrementem. Hlavní diagnostickou metodou cholelitiázy je ultrazvuk. Základní léčbou je léčba chiruurgická.

Od roku 2009 se používá metoda, kdy se zavádějí přístroje do těla nemocného přirozenými otvory (u žen pochvou, u mužů konečníkem), těmi se pak vytahují odstraněné orgány. Tato metoda má dvě výhody: pacient nemá pooperační rány, jizvy, touto metodou lze odstranit několik orgánů najednou (např. žlučník a dělohu).

            Choledocholitiáza je přítomnost žlučových kamenů ve žlučovodech. Choledocholitiáza se  projevuje většinou biliární kolikou a zvýšenou hodnotou bilirubinu a alkalické fosfatázy v séru.

Diagnóza se stanovuje pomocí endoskopické retrográdní cholangiografie (ERCP) a magnetické rezonanční cholangiopankreatografie (MRCP). Léčba je endoskopická. Objemné kameny je třeba před jejich odstraněním rozdrtit.

K tomuto účelu se používá buď mechanická litotripse nebo intrakorporální, extrakorporální litotripse rázovou vlnou.

            Zánět žlučníku a žlučových cest je častou komplikací cholelitiázy. Projevuje se bolestí břicha, nejčastěji v pravém podžebří nebo epigastriu.  Bolest je stálá a silná. Dalšími klinickými projevy jsou nechutenství, nauzea a zvracení.Příčinou vzniku těchto obtíží je dietní chyba.

Diagnóza se stanoví prostřednictvím palpace (citlivost v pravém podžebří) a laboratorních testů (leukocytóza) a sonografie (průkaz kamenů, nezobrazitelný žlučník) a radionuklidové scintigrafie.Léčba je chirurgická a symptomatická (podávají se analgetika a antibiotika).

Zánět žlučových cest se projevuje bolestí v pravém podžebří, horečkou, ikterem, třesavkou, svěděním, zvracením. Nemocní mají leukocytózu. Diagnóza se stanovuje prostřednictvím sonografie a ERCP. Není -li zobrazení žlučových cest při ERCP úplné, provede se MRCP.

Léčba spočívá v zajištění drenáže žlučových cest a podávání antibiotik.

            Nádory žlučníku často vznikají u nemocných s cholelitiázou nebo trvalých nosičů salmonelózy. Nejčastejším nádorem žlučníku je karcinom. Karcinom žlučníku se projevuje bolestmi v pravém podžebří, nauzeou, zvracením, dyspepsií, nechutenstvím, hubnutím. Diagnóza se stanoví prostřednictvím ERCP, kontrastním CT břicha a magneticlou rezonancí.

Léčba je chirurgická (cholecystektomie). Nejčastějším nádorem žlučových cest je adenokarcinom. Rizikovým faktorem vzniku adenokarcinomu žlučových cest jsou průmyslové karcinogeny. Hlavním příznakem je nebolestivý ikterus. Dalšími příznaky jsou hubnutí, nechutenství, nauzea, dyspepsie. Diagnóza se stanovuje prostřednictvím sonografie, ERCP a CT jater.

Léčba je chirurgická, u neresekabilních nádorů endoskopická.

           Dieta při onemocnění žlučníku a žlučových cest

            Dieta při onemocnění žlučníku a žlučových cest je charakteristická omezení tuků a šetřící úpravou stravy (strava mechanicky, chemicky, termicky šetří trávicí trakt). V nemocničním dietním systému se označuje jako dieta číslo 4 – dieta s omezením tuků.

Tato dieta se podává pacientům po odeznění akutního onemocnění žlučníku, při chronickém onemocnění žlučníku, po operacích žlučníku. Strava je biologicky i energeticky plnohodnotná, pestrá, lehce stravitelná, vhodná k dlouhodobému podávání. Nemocní často mívají intoleranci mléka.

Mléko lze nahradit zakysanými mléčnými výrobky nebo netučným tvarohem.

Výběr potravin:

Masa: pouze libová (hovězí, vepřové, králičí,kuřecí (bez kůže), krůtí, rybí filé, treska, kapr, pstruh. Z uzenin je povolena pouze libová šunka, šunkový a drůbeží salám, drůbeží a kuřecí párky.

Vejce: žloutky pouze jako součást pokrmů, bílky neomezeně.

Tuky: máslo, kvalitní oleje, rostlinné tuky (např. Rama, Flora)

Mléko a mléčné výrobky: pouze se sníženým obsahem tuku, ne pikantní, zrající, plísňové sýry (např. Niva, Romadur), jogurty s povoleným druhem ovoce.

• Obiloviny: pšeničná krupice, dětská krupička, bílá pšeničná mouka, rýže, rýžová mouka, ovesné vločky, kukuřičná mouka a krupice, bramborový škrob (Solamyl), kukuřičný škrob (Maizzenna).
• Pečivo: netučné vodové, vyrobené z bílé mouky, starší bílý chléb, toustový chléb, netučné kynuté pečivo (mazanec, vánočka), dětské piškoty, dietní suchary, netučné sušenky (bez kakaa a náplně).
• Polévky: zeleninové, obilninové, z libových mas.
• Zelenina: nenadýmavá, upravená do měkka, bez pecek, zrníček, syrová, mražená, sterilovaná: mrkev, celer, petržel, rajčata (bez semínek), špenát, hlávkový salát a jeho odrůdy, čínský salát, rajčatový protlak, v malém množství brokolice a květák.
• Ovoce: nenadýmavé, bez tvrdých slupek a zrníček, syrové, ve formě kompotů, pyré, kyselů, rosolů, šťáv: jablka, banány, meruňky, broskve, nektarinky, pomeranče, grepy, mandarinky, cukrový meloun.

Příkrmy: všechny kromě kynutých knedlíků. Vhodné jsou brambory v různé úpravě bez tuku, rýže, těstoviny, krupicové noky, vídeňský knedlík.

Moučníky: pouze netučné – z piškotového těsta, tvarohové pěny, pudinky, piškoty, tvarohové a vanilkové krémy, starší vánočka, ovocné rosoly, žemlovky, nákypy, kaše (rýžová, krupicová, vločková), sušenky bez náplně  a kakaa.

Koření: zeleninové natě, kopr, petržel, celerová nať pažitka, bazalka, libeček, meduňka, vývar z kmínu a hub, saturejka, bobkový list, červená sladká paprika, šťáva z citrusových plodů (omytých teplou vodou), cibule pouze na vydušení.

Nápoje: voda, voda se šťávou, ovocné šťávy a mošty, džusy ředěné vodou, různé druhy čaje, minerální vody s minimálním obsahem CO2, instantní káva, nízkostupňové pivo. Nevhodné nápoje jsou alkoholické nápoje a káva s kofeinem a sedlinou.

            Z technologických úprav se používá vaření, dušení, dušení v páře, pečení v alobalu bez tuku, pečení v horkovzdušné troubě. Tuky nepřepalujeme.

Zahušťujeme moukou opraženou na sucho, Solamylem, Maizzennou, mixovanou zeleninou, strouhanými bramborami. Maso opékáme na sucho, podlijeme netučným vývarem nebo vodou a dále upravujeme. Tuk se přidává až do hotového pokrmu.

Mezi nevhodné úpravy patří smažení, fritování, opékání na tuku.

            Zásady této diety je nutné dodržovat i v době bez potíží. Nemoc trvá i při nepřítomnosti potíží, z tohoto důvodu nepřítomnost potíží svádí k dietním chybám, které mají za následek vyvolání biliární koliky. Je třeba též nezapomínat na pitný režim.

           Strava při akutní formě onemocnění

            Při akutní formě onemocnění žlučníku a žlučových cest a po operačním výkonu  se  nemocnému v první fázi nepodává nic per os (výživa je parenterální, pacient je hospitalizován).

V další fázi se podává slabý ruský nebo slabý černý čaj slazený glukopurem, později se nemocnému podává též suchar a dále na 2 – 3 dny přechází na dietu 4S – s přísným omezením tuků. Jedná se o převážně sacharidovou dietu bez bílkovin masa, s omezením mléčných bílkovina, úplným vyloučením volného tuku a přísným omezením vázaného tuku.

Dieta je neplnohodnotná (nedostatek živin, vitamínů, minerálů, vlákniny).Tuto dietu lze podávat jen velmi krátkou dobu než odezní akutní stádium onemocnění.

1. Výběr potravin:
2. Maso: nepodáváme.
3. Mléko a mléčné výrobky: pouze netučný tvaroh a netučné čerstvé sýry (např. Lučina Linie)
4. Vejce: používáme pouze bílek na přípravu pokrmů.
5. Tuky: nepodáváme.
6. Obiloviny: bílá pšeničná mouka, krupice, rýže.
7. Pečivo: netučné suchary, starší bílé pečivo, veka, bílý toustový chléb.
8. Zelenina: dušená mrkev, malé množství kořenové zeleniny (celer petržel do polévky), vařený chřest, rajčatová šťáva.
9. Ovoce: banán, loupaná, strouhaná jablka, kysely, přesnídávky (jablečná, meruňková, broskvová), ovocné šťávy z jablek, meruněk, broskví, hroznového vína, pomeranče, citronu.
10. Polévky: jen z vody – mrkvová, špenátová, bramborová třená, obilninová lisovaná.
11. Omáčky: slabá rajská, citrónová, meruňková.
12. Příkrmy: vařené brambory, bramborová rýže, bramborová kaše ředěná vodou bez mléka, rýže, bezvaječné těstoviny žemlová sedlina.
13. Koření: sůl, zelená petrželka, rajčatová šťáva, pomerančová a citrónová šťáva.
14. Nápoje: šípkový a černý čaj, ředěné ovocné šťávy.
15.             Technologická úprava musí být velmi šetrná, pokrmy vaříme co nejvíce do měkka.

            Po 2 – 3 dnech (záleží na zdravotním stavu nemocného) se postupně přechází na dietu č.4 – dietu s omezením tuků, kterou je třeba dodržovat dlouhodobě.

            Nemocní s nádory žlučníku a žlučových cest mohou mít změny ve vnímání chuti, nechutenství, nauzeu, zvracení, dyspepsii. Těmto nemocným se doporučuje rozdělit jídlo do velmi malých porcí, mít připraveny povolené oblíbené pokrmy, které jsou podávány v opticky lákavé úpravě, jíst v klidu, v příjemném prostředí, tekutiny popíjet po malých doušcích během dne.

           Pomocníci v léčbě a prevenci

            Bylinky a dietetické přípravky jsou vhodnou doplňkovou léčbou onemocnění žlučníku a žlučových cest. Z bylinek je vhodná lnice obecná (Linaria vulgaris). Jedná se o bylinu s hustými, sytě žlutými hrozny květů. Používá se kvetoucí nať, a to co nejdříve po začátku kvetení.

Lnice se používá především na zánět žlučníku, nejvhodnější je ve směsi (s  kořenem čekanky, kořenem pampelišky, natí máty, řepíku a ožanky a roztlučeným semenem ostropestřce mariánského). Další vhodnou bylinou je ostropestřec mariánský (Silybum marianum), lidově nazývaný „mariánský bodlák“.

K léčebným účelům se používají listy a semena.

            Mezi vhodné dietetické přípravky patří např. Ostropestřecová směs, Žlučníkový elixír (kombinace šesti bylin – podporuje rozpouštění žlučníkových kamenů). Uvedené výrobky lze zakoupit prostřednictvím internetu.

            Nejvhodnější je prevence onemocnění. Spočívá v dodržování zásad zdravé výživy, udržování optimální tělesné hmotnosti (v případě nadváhy a obezity její redukce), dostatečné pohybové aktivitě a vyhýbání se stresu. K tomuto účeli je vhodná relaxaxe, zájmová činnost a pozitivní přístup k životu.

            Zdravá výživa (racionální strava) obsahuje dostatek živin (bílkovin, tuků, sacharidů), vlákniny, vitamínů i minerálů. Při dodržování zásad zdravé výživy a dostatečné pohybové aktivitě nevzniká obezita, která je rizikovým faktorem vzniku onemocnění žlučníku a žlučových cest.

            Způsob života mnohdy rozhoduje o zdraví a nemoci jednotlivce. Vhodnou prevencí lze předejít mnoha onemocněním, nejen onemocnění žlučníku a žlučových cest, ale též např. diabetu mellitu 2. typu, dyslipoproteinémii, hypertenzi.

Zdroj:

prof. MUDr. Jan Bureš Csc, doc MUDr. Jiří Horáček a kol., Základy vnitřního lékařství, vydavatel: Galén, vydáno v Praze v roce 2003, 1. vydání, ISBN 80-7262-208-0

prof. MUDr. Leoš Navrátil Csc a kol, Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory, vydavatel: Grada Publishing, vydáno v Praze v roce 2008, 1. vydání, ISBN 978-80-247-2319-8

doc. MUDr. Miloš Zavoral PhD, MUDr. Johana Vernerová a kol., Gastroenterologiea hepatologie, vydavatel: Triton, vydáno v Praze v roce 2007, 1. vydání, ISBN 978-80-7254-902-3,

prof. MUDr. Štěpán Svačina DrSc a kol., Klinická dietologie, vydavatel: Grada Publishing, vydáno v Praze v roce 2008, 1. vydání, ISBN 978-80-247-2256-6

Aurélia Dugasová, Dionýz Dugas, Babiččiny bylinky, vydavatel: Ottovo nakladatelství, vydáno v Praze v roce 2002, 1. vydání, ISBN 80-7181-696-5

Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie, vydala Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 5. ročník, říjen 2009, ISSN 1213-323X

http://zpravy.idnes.cz/pardubictilekari-jako-prvni-v-cesku-operovali-zlucnik-a-delohu-naraz-kk/domaciasp?=A090228184132domaci.anv

htttp://www.beltina.cz/d212-zlucnik-lecba.html

Vloženo 30.5 2014

Zánět slinivky břišní a dieta

Slinivka břišní je velmi důležitý orgán a jeho zánět Vás může přímo ohrozit na životě! Obvykle se objevuje zcela nečekaně a projevuje se silnou bolestí břicha. Nikdo nedokáže přesně určit, jaký průběh zánět bude mít. Zánět někdy odezní sám, avšak v těch horších případech dochází k prasknutí.

Lékařskou pomoc by jste proto měli vyhledat okamžitě. Co je vlastně slinivka? Je to orgán, který se nachází mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Slinivka produkuje trávící šťávy, které se podílejí na zpracování potravy a také produkuje velmi důležitý hormon – inzulín.

Dieta u slinivky je ke stažení na konci článku!

Jak vzniká zánět slinivky břišní?

Jsou známé dvě hlavní příčiny vzniku zánětu: alkohol a žluč (žlučové kameny). Konzumace alkoholu aktivuje trávící enzymy uvnitř slinivky a ty ji pak poškozují. Naopak žluč se normálně do slinivky nedostane, avšak pokud kamínek ucpe společný vývod slinivky a žlučovodu, dochází k velkému podráždění slinivky. Každé takovéto podráždění může člověka přímo ohrozit na životě.

Jak už bylo výše zmíněno, zánět slinivky se může objevit náhle a zcela nečekaně. Jeho hlavním příznakem je silná bolest nad pupkem.

Zánět je doprovázen nevolností, zvracením, zvýšenou teplotou, zrychleným pulsem, slabostí atd.

Pokud se objeví po konzumaci většího množství alkoholu nebo po tučném a smaženém jídle, vyhledejte pomoc okamžitě. V případě záchvatu se vyhněte jídlu a přijímaní tekutin.

Vyšetření u lékaře

Lékař musí nejdříve rozeznat zánět slinivky od jiných potíží, takže se zajisté nevyhnete otázkám o posledním jídle nebo konzumaci alkoholu. Důležité je pak vyšetření z krve, kde se zjišťuje zánět. Lékař vám také může doporučit hospitalizaci, kdy bude následovat zavedení „kapačky“ a podávání léků od bolesti. Zjištění stavu slinivky probíhá ultrazvukem, CT anebo ERCP (endoskopie).

Průběh zánětu není možné nijak ovlivnit, proto je návštěva lékaře opravdu nejlepším řešením. Prudký zánět může dokonce vyvolat těžký šokový stav, kdy je zásah odborníka naprosto nezbytný. Dlouhodobý zánět může být příčinou vznikajících cyst anebo dokonce zhoubného nádoru. Včasná léčba a pravidelné návštěvy lékaře jsou jediným řešením.

Informace a fakta

Nejčastějším onemocněním slinivky je akutní zánět a chronický zánět, rakovina, cukrovka prvního a druhého typu atd. Chronické onemocnění hodně souvisí s konzumací alkoholu, proto je lepší se mu vyhýbat.

Mezi další rizikové faktory patří: dedičnost, cukrovka, dietní návyky, kouření, vleklé chronické onemocnění, věk na 65 let. Častěji jsou postiženi muži. Rakovina slinivky se léčí chirugicky. Lepší šance na vyléčení maji pacienti s menšími nádory (2–3 cm).

U větších nádorů je průměrná doba života 12 – 20 měsíců po operaci, šance na vyléčení výrazně klesá. V Čechách ročně onemocní rakovinou slinivky zhruba 2500 lidí.

Dieta a jídelníček po zánětu slinivky

Důležité je dodržovat zásady zdravého životního stylu, což předpokládá nekouřit, vyhýbat se mastným a smaženým jídlům. Základním atributem je také omezení kávy, silného černého čaje a alkoholu.

Jaké potraviny můžete jíst a čemu se vyhýbat? Odpověď na tuto otázku naleznete v přiložených dokumentech, které pocházejí z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

Kliknutím na dokumenty soubor stáhněte.

Dieta při zánětu slinivky břišní část 1

Dieta při zánětu slinivky břišní Část 2

Dieta při zánětu slinivky břišní Část 3

Dieta při zánětu slinivky břišní Část 4

Zdroj: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, ordinace.cz